v Brně, 12. zár.

LDDOVÉ NOVINY

Strana 3.

v náslodujícím desítiletí bo 2 proc. vlo o 1096 duší, čik o 1.73 proc. Ob- teistva ubývalo zvláště v okrese unčov em, kde bylo r. 1890 26.323 r. 1900 26. 1 18 r. 1910 25.960 V posledním desítiletí však sitně ubylo vvatelstva také v okrese šternberském, bylo r. 1900 36.943, r. 1910 již jen 05 obyvatel. Příčina úbytku v těchto evážně německých okresích tkví opět dostatečném rozplemeňování, neboť pře- kha porodů nad úmrtími obnášela v hejt- anství šternberském v posledním desítile- en 2989 duší čili 4.72 proc., což je máme-li na zřeteli obvody politické ímo měst s vlastním statutem) — nej- žší cifra na Moravě vůbec. Poměr obou národností byl v obou resích následující: V okrese unčovském (procent): r. 1890 79.79 N. 20.21 r. 1900 77.87 N. 22.13. r. 1910 77.58 N. 22.42 Č. Nmců tedy poměrně o něco ubývá, echů příbývá. Tento zisk Čechů je ne- poměrný, nýbrž i absolutní. Byloť krese unčovském r. 1890 21.001 N. 5321 Č. r. 1900 20.337 N. 5781 r. 1910 20.139 N. 5820 Č. České obce na Unčovsku jsou kmeno- i sociálně stejné, jako česká oblasť ejtmanstvíí litovelského. Přirozené roz- lemeňování na Litovetsku obnáší 9.07 roc., oproti 4.72 proc. v hejtmanství ternberském a je na snadě, že poměrnýi bsolutní vzrůst Čechů na Unčovsku opro- úbytku Němců je způsoben hlavně růz- pou sohopností rozplemeňovací obou kme- pů. Ba měl by být u Čechů vzrůst ještě ětší, kdybychom vzali za základ poměr- ná čísla rozplemeňovací. V soudním okrese šternberském pylo všech rak. státních příslušníků: r. 1890 35.988 r. 1900 36.943 r. 1910 36.005 Z toho bylo Čechů a Němců r. 1890 29.188 N. 6798 Č. r. 1900 28981 N. 7953 Č. r. 1910 28.018 N. 7982 Podle toho tedy byl poměr obou ná- rodností (proc.) r. 1890 81.10 N. 18.89 Č. r. 1900 78.44 N. 21.53 Č r. 1910 77.82 N. 22.17 Č. Okres šternberský skýtá tedy obraz podobrý jako okres unčovský; Němců u- bývá absolutně i poměrně. Vzrůst Čechů však, zvláště v posledním desítiletí, není takový, jaký by podle jejich větší schop- posti rozplemeňovací měl býti. Absolutní úbytek obyvatel v celém hejtmanství šternberském je způsoben je- diné ubýváním Němců. Germanisace je na celém Šternber- sku velm značná a Němci tu mají veliký počet poněmčovacích škol; také se vyko- nává na české dělníky a zřízence, na od- vislé a neuvědomělé lidi velký nátlak, zvláště v okolí Šternberka a Unčova v ob- cích smíšených na jihu, kde namnoze i po- čet Čechů dle posledního sčítání lidu po- klesl. Nebýti této germanisace, byl byv obou okresích poměr i počet Čechů ještě větší a už dávno by oba byly mezi okres smíšenými s českými menšinami přes 25 procent. Než i tak dosáhnou tu Češi této mety následkem svého většího rozpleme- ňování, jen když se jim podaří, udržet germanisaci alespoň v těch mezích jako dnes. Populační a národnostní poměry v hejtmanství šternberském jasně ukazují rozdíl ve fysických vlastnostech obou kmenů; česká hranice ukazuje se tu iv cifrách populačních a rozdíl mezi Štern- berskem a sousedním Litovelskem je v tom směru velmi nápadný 5. Okres šumperský tvoři dvě třetiny stejnojmenného hejtmanství, k ně- nuž patří ještě dva čistě německé soudní okresy, staroměstský a viesenberský, o nichž jsme již pojednali. Řekli jsme tehdy, že v hejtmanství šumperském vidímev malém to, co se na Moravě děje ve vel- kém. V obou čistě německých okresích obyvatelstva nepřibývá nebo i ubývá, tam však, kde je silnější česká menšina,v soudním okrese šumperském. Němci po- čtem i poměrně rostou, česká menšína ztrácí. Na Šumpersku je totiž germanisace mnohem silnější než na Šternbersku, ne- boť český živel je tu odříznut skorem úplně od ostatní české Moravy a také je víc českých menšin v jednotlivých obcích; mnohem snáze se tu Němcům pracuje také proto, že je tu kraj chudší, už úplně hor- ský. V okrese unčovském a šternberském se české území stýká s německým jen na everu a to většinou s malými obcemi, kdežto na Šumpersku je český poloostrov vlastně ostrov) ze všech stran stísněn némectvím a většina českých obcí jsou obce pohraniční, na něž sousedé silně mo- hou působit. To vysvětluje také, proč če- ké menšiny v okresích úsovském a štern- berském se drží a rostou, kdežto menšina okrese šumperském upadá. Kdyby ne- ylo germanisace, musilo by zde Němeů chle ubývat, neboť stejně jako v okrese

staroměstském a viesenberském se Něm- ci velmi málo rozplemeňují a všechen je- jich přírůstek tvoří hlavně jen zgermaniso“ vaní Češi. Všeho obyvatelstva (rak. státních ob- čanů) bylo v okrese šumperském: 46.377 r. 1890 47.960 r. 1900 50.052 r. 1910. Z toho bylo Čechů a Němců: r. 1890 34.702 N. 11.665 Č r. 1900 36.364 N. 11.534 Č. r. 1910 38.179 N. 11.814 Č V procentech vyjádřeno bylo tu Čechů a Němců: r. 1890 74.83 N. 25.15 Č. r. 1900 75.82 N. 24.05 Č. r. 1910 76.28 N. 23.60 Č. R. 1890 byl tedy okres šumperský je- ště smíšený, neboť česká menšina tu obná- šela 25.15 proc., nyní je už převážně ně- mecký, s menšinou 23.6 proc. Také abso- lutně přibylo Čechů jen nepatrně, v desíti- letí 1890—1900 jich dokonce ubylo, Odha- dujeme počet zgermanisovaných Čechů v posledním desítiletí nejméně na 1000 duší. Česká menšina v okrese šumperském je vážně ohrožena a s největším úsilím bude nutno se tu pustit do obrany proti germa- nisaci. V celé skupině převážně německých okresů je obyvatelstva skorem právě tolik jako před dvaceti lety. R. 1890 bylo tu 149.637 osob, r. 1910 150.978, tedy jeno 1341 osob, čili anineo jedno procen- to víc. Vyloučíme-li okres šumperský, který je jediný, v němž obyvatelstva při- bylo, jeví se dokonce v ostatních pokleso 1346 osob, čili asi o 1 proc. Čechů bylo v tomto území r. 1890 27.419, r. 1910 28.716; přibylo jich ovšem jen v hejtmanství šternberském, neboť vy- loučíme-li je, obnášel počet Čechů r. 1890 15.300, r. 1910 14.914, ubylo jich tedy o 386 čili o 2.5 proc. Shrneme-li výsledky svých úvaho okresích převážně německých, dojdemek následujícím úsudkům: 1. V okresích převážně ně- meckých (Němců 75 až 95 proc.) obyvatelstva celkem (s vyjím- kou okr. šumperského) ubývá a to hlavně následkem slabého přirozeného rozplemeňování Němců, které nemůže nahraditi populační ztráty následkem stěhování. Rodivost obnášív převážně německých sever- ních okresích 2 až 5 proc., v již- ních (kdysi českých, nyní po- němčených) přes 10 proc. 2. Přes toto ubývání abyva- telstva živel německý oproti českému poměrně roste (s vy- jímkoiu hejtm. šternberského), což nasvědčuje tomu, že Němci nedostatečnou svou plodivost vyrovnávají germani s ací. 3. Největší a nejnebezpeč- nější je germanisace v okrese šumperské m.

Politika domácí. Polská škola v Pol. Ostravě uzavřena. Tel. - Z Mor. Ostravy, 11. září. Okresní hejtmanství ve Frýdku zasáhlo na rozkaz slezské zemské vlády do česko- polského školského sporu ve Slezsku, který se otáčí kolem zveřejnění polských školv Pol. Ostravě, Dětmarovicích a Petř valdě a české školy v Rychvaldě. Frýdecké hejt- manství zaslalo obci polsko-ostravské pří- pis, v němž nařizuje, aby veřejnou polskou školu již po prázdninách otevřela. Vzhle- dem k tomu, že obec nemá místností, na- vrhlo hejtmanství frýdecké, aby vyjedná- vala s Macierzi Szkolnou v Těšíně. Obec polsko-ostravská však usnesla se postou- piti záležitost zvláštní sekci k vyřízení; průtah ten měl za následek, že Macierz Szkolna rozhodla se polskou školu v Polské Ostravě uzavříti. Tak budou polské děti na počátku školního roku bez vyučování. Ná- sledkem toho ocitá se česko-polský spor ve Slezsku v novém stadiu. Jisto je, že obec polsko-ostravská postaví si také hla- vu při nejbližší příležitosti.

Pražské smiřovačky. Tel. - Z Prahy, 11. září. Dnes odpoledne konala se společná porada českých členů národně-politické komise za předsednictví posl. Švehly. Předmětem jednání byl stav dohodovacích porad, zejména vůči poslednímu výnosu ministra spravedlnosti Hochenburge- ra. Učiněná usnesení prohlášena byla za přísně důvěrná.

Co bude s českou školou v III. okresu vídeňském. Tel. - Z Vídně, 11. září. Česká škola ve III. okresu vídeňském byla jak známo, na konci uplynulého škol- ního roku odpečetěna, současně podal však videňský magistrát nový zákaz používán této budovy ku školským účelům s odů vodněním, že stropy jednotlivých místnost

nemají tu nosnost, kterou pro školní budo- vy předpisuje dolnorakouský stavební řád. Spolek Komenský jako majitel budovy, dai školu opraviti a zažádal již o nové komi- sionelní řízení. Vídeňská radnice vzhledem k tomu kuje již nové plány proti nenávi- děné české škole. Prozradila se na včerejší schůzi obecního zastupitelstva na Land- strasse. Magistrát poslal do schůze pří- pis, ve kterém nařizuje, aby budova spolku Komenský v Schützengasse 31 byla přísně střežena, zejména v tom směru, zdali se jí používati bude ke školským účelům. Okresní přednosta, pověstný protičeský štváč Spitaler dodal zároveň, že spolek Ko- menský chce vyučování ve škole obnoviti. což je viděti ze žádosti o schválení plánu sesílení stropů, který byl předložen staveb“ ním úřadům. Spitaler prohlásil dále, že prý si tuto novou provokaci Němci tohoto okre“ su nenechají líbit a že českou školuv Schützengasse za žádnou cenu trpěti nebu- dou. Ku konci sdělil ještě okresní předno- sta, že na radnici bude se v nejbližších dnech konati porada, ve které stanou se další opatření proti škole. Jak viděti, začne boj o českou školu na Landstrasse znova.

K boji o mandát po posl. Sllbererovl. Tel. - Z Vídně, 11. září. Ústřední volební výbor Čechů dolno- rakouských usnesl se v dnešní schůzi sů- častnit se doplňovací volby do říšské rady na mandát po poslanci Silbererovi ve III. okr. a podporovat kandidaturu českého sociálního demokrata Malého.

Dr. Rud. Ratholický ml. bydlí a ordinuje denně od 2 4 hod. Brno, Ferdinand. tř. ,u červenéha raka“. Větší operace v sanatoriu. Telefon č. 603. 7204 Osební zdviž.

ra hranicemi. Berchtold do Italle. Tel. - Z Vídně, 11. září. Zítřejší Fremdenblatt přinese tuto zprávu: Jak se dovídáme, zamýšlí za- hraniční ministr hr. Berehtold ještě le- tos na podzim odcestovat do Italie, aby se představil italskému králi a aby se také se- šel se svým italským kolegou marký zem di San Giulianem. K návštěvě té do- jde v říjnu a sice v San Rossore u Pisy.

Nota exarchátu.

Tel. - Ze Sofie, 11. září. Bulharský exarchát poslal včera notu o řežech kočanských a označuje v ní na základě přesného vyšetření za vinníky krveprolití vojsko, policii a bašibo- zuky, kteří za volání »Smrt Dau- rům!« vrhali se na nevinné Bulhary a vraždili je, což trvalo dvě hodiny. Bě- hem letoška bylo celkem zabito 150 Bul- harů a 557 zraněno.

Porážka liberálů v Anglii. Tel. - Z Londýna, 11. záři. Při volbě do dolní sněmovny za vo- lební okres Midlothian dostal unionista Hope 602!. liberál Sha w 5889 a člen děl- nické strany 2413 hlasů. Tento volební okres byl dosud zastupován liberálem. Schůzka angli. kého a ruského loďstva v Kodani. Dánské zahraniční ministerstvo o- znamuje, že anglické a ruské loďstvo se v Kodani nesejde, poněvadž 25. září, kdy ruské loďstvo sem přijede, loď'stvo anglické přístav již opustí. Hluchý španělský následník trůnu. Tel. - Ze San Sebastianu, 11. září. Koncilium 9 lékařů zjistilo dnes, že fy- sická konstituce a intelektuelní vývoj ná- sledníka trůnu infanta Jacina je nor- mální, nedokonalost sluchu se však nezlepšila.

Revoluce v Mexiku. Tel. - Z Nov. Yorku, 11. září. Dráha Southern Pacific obrátila se na mexickou vládu, aby zakročila ve prospěch zájmů dráhy v Mexiku. Dle došlých zpráv roty povstalců v počtu 100 až 300 mužů procházejí zemí, plení, ničí tele- grafní vedení a spalují želez- ničnímosty.

Události v Číně. Daily Mail sděluje z Pekingu: Ko- misař Kuangfu, vyslaný na západní hranice čínského Mandžurska za účelem paciikace území Illi, telegrafuje vládě, že altajskému území na ruských hranicích hrozí přímé nebezpečí. Hodlal vystati tam posily, ale tamní konsul hro- zil, že pošle Mongolům na pomo ruské vojsko. Proto nebylo tam vy- sláno žádné čínské volsko a dlužno se

připraviti na to, že altajské území odpadne. V tajné schůzi kabinetu byla přetřásána otázka, má-li býti Rusko po- žádáno, aby prostředkovalo mezi Čínou a Mongolskem. Protože je však obava, že v takovém pokusu mohlo by se spatřovati částečné upuštění od čínské suverenity nad Mongolskem, bylo usne- seno předložiti záležitost tuto národní ra- dě. — Generál Chiang-K veit, velitel odbojného vojska v Tungšově, které při uvítání dra. Sunjatsena v Pekingu dran- covalo předměstí Tungšov, byl v sobo- tu zastřele n. Japonsko postaví 13 dreadnoughtů. V námořním rozpočtu japonském na rok 1913 žádá se 13 velkých lodí, z nichž mají býti stavěny ročně dvě; žádá se sedm naddreadnoughtů nej- většího typu, vyzbrojených 14palco- vými děly a 6 mohutných křižníků.Z dreadoughtů má býti pět stavéno doma a 6 v cizině. Křižníky budovány jsou vesměs v soukromých a státních loděnicích v Ja-

ponsku.

030600600908090.009900e0tec9ne

PRI DOPVANí zásob nepřehlédněte: dřevěná pouzdra, pra- vítk, prkna, trojúhelníky, mapy na seši y, veškeré výrobky Národního Podniku. Na ve- nek obralem vyřizuje velkeobchod papírem

Aane, , Rudelíova ufice čislo 19. 7a5

00e0000ec096t00a990a

700s

DVNN

řály, přehozy, čepce, rukavice a ve- škeré modní dáské přípravy v nej- větším výběru a nejnižších cená h

RDL ZILLE Y EHNh, Velké náměstí čislo 30. Všimněte si výkladní skříně ve Středově ul

Denní zprávy. Zloději při práci. Radniční pochopl vydali opět již tři nové letáky, které vnu- cují českým lidem, vnikajíce do jejcch bytů skrytě a tajně, aby jich nikdo neví- děl. Čeští rodičové však již se chopili nej- lepší obrany svých dítek. Několik rad- ničních agitátorů bylo již na místě vyplaceno důkladný m výpraskem. Někde dali jim čeští rodi- čové jen několik pohlavků, jinde vzali na ně i rákesku. Odporučujeme ostatním českým rodičům, aby se zloději českých dětí všude se tímto způsobem vypořádali. Škoda každé rány, která by šla vedle! Německé bídáctví. V článcích o vývoji českém na Moravě jsme dokázali ciferně, že Němců na Moravě silně ubývá a to hlav- ně proto, že jsou raca zdegenerovaná, ne- plodná. Všude kde Němci bydlí pohromadě ubývá jich, tam však, kde se stýkaji s Če- chy, tam jich přibývá, protože nahražuji svou přirozenou neplodnost germanisaci. Němci mají strach, aby se nestali v naší zemi ještě skrovnější menšinou než jsou dnes a proto se snaží všemožně udělat hodně Němců uměle, když to nejde při- rozenou cestou. Jak jim na tom záleží, je patrno z jejich letáků; vždycky se Němci chvástají svou vysokou kulturou, zatím ale většina těch, kteří bydlí jako přistěhovalí sousedé a hosté v naší zemi, svými činy dokazují, že stojí hluboko pod úrovní nej- horších barbarů. Jen bezectní němečtí lumpi mobou sepsat takový český leták, v němž se lákají české děti do německýchi škol a který končí nestoudnými slovy: »Pravdou všude, iv národním boji nejdál dojdeme!« A jejich leták je zatím smetištěm lží a klamu! A vše- chen německý tisk k tomu nejen mlčí, ale v jeho redakcích sedí hlavní organisátoři těchto soustavných loupežných výprav na českou krev. Mlčí k tomu celá německá veřejnost, ačkoliv se jindy chvástá neustále svou dbalostí o čest a jméno kulturního ná- roda. Ne, lidé, kteří takové letáky dávají dělat a rozšiřovat, kteří dávají pořádat honby na české děti a ti — a zejmnéna ti — kteří to mlčky schvalují a trpí, to nejsou lidé čestní a kulturní. Jsou to vyvrhelové lidské společnosti, kteří nesmějí se v ničem a nikde šetřit! Němci a učení se němčině na českých školách. Z Vídně, 11. září. (Tel.) T'aké zdejší Alldeutsche Tagblatt otis- kuje z časopisu německého Schulvereinu článek Lidových Novin, kterým, jak známo, agitují Němci pro lapání českých dětí ačkoli se v něm mluvilo o potřebě učení se němčině na středních český ch školách. Ku podivu, Schönererův list staví se nechápavým k tomuto agitačnímu ci- tátu schulvereinskému, praví, že článek Lid. Novin dokazuje, jak Češi znalostí něm- činy chtějí Němce všude potírati a dodává: »Nelze pochopiti, jak se mohou najíti nad-