ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 13d2a740-fd9f-11e8-9210-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 14
#1 alto_textblock #1
Dne 10. dubna 1900.
#2 alto_textblock #2
KATOLICKÉ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Číslo 98. Strana 3.
#4 alto_textblock #4
musí celé školství vydržovat, nepokládá však takový stav za správný, poněvadž školství uebude na prospěch, bude-li učitel jaksi závislým na obci. Po krátké poznámce posl. Posselta schůze skončena Rolnický odbor poslanců na sněmu král. Českého konal schůzi dne 9. dubna, ve které k návrhu zprav. posl. Hyrše jednáno o tom, jak se mají podávati veřejnosti zprávy o činnosti tohoto odboru. Usneseno požádati sněmovní korespondenci, aby s právy ty uveřejňovala. Po té rokovánoo tom, má-li posl. Niklfeld podati návrh ve příčině ponechání daně poremkové zemi. Jelikož tato daň jest nejvýše nespra- vedlivá, shodovala se většina v tom, aby návrh takový podán nebyl; naopak dlužno, aby rolnictvo zasadilo se o to, aby byla zavedena vzestupná daň z příjmů. K návrhu poslance Jaroše usneseno podati na vládu interpelaci, aby nebyl sněm svoláván na jaře, tedy v době, kdy poslanci rolničtí nejvíce jsou zaneprá dněni. Zároveň usneseno deputací požá- dati nejv. maršálka zem. o podporu v této věci. Po té je- dnáno o úpravě platů učitelstva v obšírné debatě, která ne- byla ukončena, výsledkem jejím bylo, že uloženo subkomitétu, aby výsledky debaty uvážil a v příští schůzi správu o tom podal. Když byl posl. Mareš projevil některá přání v pří- čině dalšího postupu odboru, sdělil předseda posl. Nikelfeld, že dostavila se na sněm deputace učitelů, která vyslovila přání, aby mohla v odboru rolnickém své tužby pronésti. Usneseno tomuto přání vyhověti. Komise pro záležitosti zemědělské konala schůzi dne 9. dubna. Posl. hr. Chotek podává zprávu o zprávě zemského výboru ve příčině změny pravidel, jimiž upravují se služební poměry učitelů na hospodář- ských školách zemí vydržovaných. Do schůze pozván byl přísedící zemského výboru posl. K. Adámek, jenž po- dává vysvětlení o sporných odstavcích zprávy zemského výboru. Po výměně názorů o jednotlivých paragrafech zpráva zemského výboru s malými opravami přijata. — Úsneseno předložiti sněmu tento návrh: 1. Do zemského rozpočtu na rok 1900 vkládá se za tím účelem, aby bylo podporováno zřizování skladišť družstevních a) na sub- vence 200.000 K, b) na nezúročitelné zápůjčky 100.000 K. 2. Zemskému výboru náleží, aby rozděluje subvence a nezúročitelné zápůjčky, přihližel k zásadám svrchu vylo- ženým. 3. Zemskému výboru se ukládá, aby v příčině po- žadavků, jež svrchu ve zprávě jsou vysloveny, zahájil jednání s c. k. vládou. 4. Zemskému výboru se ukládá. aby ve smyslu zásad svrchu vyslovených na dále podpo- roval zřizování skladišť a aby o své činnosti v tom směru, zejména o tom, jak bylo užito povolených subvencí a zá- půjček, sněmu podal zprávu. Rokování o tomto předmětu súčastnili se pp.: Hyrš, Horák, Teklý, prine Schwarzenberg, Rataj a Richter.
#5 alto_textblock #5
K referátu z minulé schůze dodáváme, že poslanec Teklý se přimlouval za zvýšení služného, návrh ten zů- stal v menšině a přijat návrh zem. výboru.
#6 alto_textblock #6
Zprávy politické.
#7 alto_textblock #7
V Praz e, 9. dubna.
#8 alto_textblock #8
K situaci. Vídeňské listy stále posuzují ještě cestu J. Exc. ministra krajana dra. Ant. Rezka do Prahy, každý podle svých domněnek, které ovšem nemají mnoho váhy. Jest potřebí, aby pomýšlela vláda na náhradu za zrušení jazykových nařízení, aby mladočeští poslanci nezahájili opětně ob- strukci, jak by se bylo jistě obávati. České po- selstvo vykonalo velikou oběť, proto má býti tato také uznána. V květnu se sejde říšská rada a také delegace, proto čas kvapí. Němci ovšem nebudou ochotni uznati náhrady, avšak jest nejvýš na čase, aby poměry národnostní byly již jednou upraveny v zemích koruny české. Podle výkladu jednoho listu dopracoval se J Exc. min. Rezek toho, aby se vyrovnávací konference opět sešly. V nejbližší době odjede do Brna, aby k témuž konci rokoval s českými poslanci. Podle zpráv říšská rada ne- bude zasedati dlouho, neboť vyřídí asi jen inve- stiční předlohy a prozatímní rozpočet, železniční předlohy a návrh 9hodinné pracovní doby v uhelných dolech. O kvotě se opět delegece asi neshodnou, proto má se za to, že ji určí opět koruna. »Nár. Listy« však tvrdí, že Mladočeši nepropustí dru. Körbrovi ani jediné předlohy, jak se stalo za Claryho. A bezpochyby budou k tomuto kroku nuceni, poněvadž voličstvo dává na jevo nespoko- jenost s jednáním jejich. Tak v neděli byla konána veřejná schůze v Kopidlně za velmi četného úča- stenství, kde mluvil posl. dr. Baxa a více jiných voličů, načež v resoluci přijaté byl vysloven nesouhlas s politikou říšských po- slanců a nedůvěra posl. Teklému. Než také mezi Němci rozmáhá se radikální duch mezi voličstvem i poslanci. Na nedělní schůzi něm. spolku v Olomouci mluvil poslanec baron d'Elvert o činnosti moravského sněmu a žádal za rozdělení země podle národností, neboť jen tak bude pojištěno Němcům zastoupení. Nadvláda ně- mecká na Moravě zakládá se na bezpráví, které jednou bude napraveno. Proto se bojí Němci o svoje postavení. Posl. Heger mluvil o činnosti předsedy ministerstva a tvrdí, že se bude musiti prohlásiti pro centralismus, jinak Němci začnou provozovati obstrukci a parlamentu se odzvoní umíráčkem. Žádal též zřízení německé university na Moravě. Němci moravští mnoho smířlivosti ne- dávají na jevo. Dr. Engel mluvil v neděli na schůzi v Kou- řimi a prohlásil, že Mladočeši ustoupí od opo- sice, po případě obstrukce, bude-li zavedena vnitřní úřední řeč česká.
#9 alto_textblock #9
Vojenský rozpočet bude podle Jurčitých zpráv zvýšen o 5 mil., čehož bude použito hlavně ku zvýšení platů důstojnických. V neděli konala se valná hromada hospo- dářské ústřední společnosti pro Čechy, v níž mí- stopředseda p. Šustr prohlásil kritiku nepříznivou vzhledem k chování vlády v uhelné otázce. Také anketu nazval velmi případně, poněvadž k žád- nému výsledku nevedla. Odborný náčelník, tajný rada Stummer, který vypracoval předlohy k rozdělení Čech, ode- bral se na delší dovolenou. V neděli přijel do Prahy a ubytoval se v hotelu »de Saxe«. Sněm haličský bude po úterním zasedání odročen, načež nastanou dvoutýdenní prázdniny. K vídeňským volbám. Purkmistr dr. Lue- ger vydal vyhlášku, dle níž od úterka 10. dubna jsou vyloženy volební listiny k novým volbám ve druhém sboru, dále k doplňovacím volbám prvního a třetího sboru. Den volby dosud není ustanoven dá se však předvídati, poněvadž 14 dní před vol- bou mají býti listiny vyloženy. O 4. sboru není nic rozhodnuto, avšak proslýchá se, že rovněž bude povolán k volebnímu osudí. Volby budou konány asi ke konci května, do čtvrtého sboru na počátku června. Uherská poslanecká sněmovna sejde se k vyřízení nutných předloh 25. května, načež bude rozpuštěna. Německý císař Vilém nepotvrdil rozsudek vojenského soudu proti princi Arenbergovi, který domorodce v jihozápadní Africe dal mučiti a za- bíti, poněvadž byl rozsudek příliš mírný. Princ je dosuď ve vězení.
#10 alto_textblock #10
Listy z Belgie. Z Antwerp. (Pův. dop. »K. L) L + 36. — V Belgii blížíme se pomalu k důleži- tému okamžiku, jenž snad na dlouhou dobu rozhodne o budoucnosti Belgie. Koncem května, po uzavření komor, nastanou zde všeobecné volby dle propor- cionelního zastoupení. Mužové tajnostmi politickými prodchnutí, mají za to, že katolíci podrží většinu, avšak tato většina že bude nepatrna. Daensovci ve velikých městech své předáky představí a uloví něco na katolících. Od r. 1884 jsou katolíci při vládě. Po celý ten čas požívala země míru, průmysl zkvétá utěšeně, jak již od dávna tomu tak nebylo, nikomu se nezkracuje jeho svoboda, četné zákony zhoubným duchem libe- ralismu prodchnuté, zůstávají, bohužel, v platnosti, katolíci nemají, čeho mohou právem žádati pro nižší školy, ministři jsou velmi přístupni, aby liberálům k dobře placeným a čestným místům pomohli. Kongo, Rusko, Čína jsou otevřeny podnikavému duchu Belgů a s nadbytkem národního bohatství těží v těchto cizích zemích a veliké bohatství přichází zpět do ma- teřské země. Zájmy dělnictva nejsou zapomenuty. Ovšem, všem požadavkům nebylo ještě vyhověno, leč četné jsou zákony a ustanovení k prospěchu dělní- kově a jeho domácnosti, četnější ještě blahodárná za- řízení, jež byla duchem a učením církve v život uve- dena a to nejen vydatným podporováním — z lásky k Bohu — nuzného dělníka, nýbrž i dělnický stav sjednocováním k novému životu a lepší budoucnosti povznášením. Malé přilepšení, jakéhož se má dostati k ročním příjmům ze zemské kasy zdejšímu ducho- venstvu, počínaje od 1. dubna, nebude zajisté před- mětem stesků. Jeť to v zájmu chudiny, že kněžím peněžité podpory se dostává. Pro kněze postačí, má-li potřebných prostředkův ku svému ošacení a nasycení se, avšak přicházejí chudí lidé a ti klepají na jeho dvéře a na jeho srdce a pro kněze, jenž má citelné srdce, jest to velice bolestné, musí-li chuďasa bez po- moci propustiti. Jediné rozdělení katolíků může býti příčinou, že liberálové a socialisté více poslancův společně čítati by mohli než katolíci sami, roz- děleni! Podaří-li se to, jest potom radiko-libe- rální ministerstvo zde v Belgii možné a pak běda právu o svobodě zdejších katolíků! Potřebují-li li- berálové pomoci socialistů k utvoření většiny v ko- moře (sněmovně), pak nezamítnou též oni pomoci, leč by se jednalo o odklizení mnohých volebních práv a o uznání čistého všeobecného hlasovacího práva a následkem toho o zákon zemský sám. Tak daleko nemohou arci liberálové jíti aniž by se sami nezni- čili. Kdyby všichni katolíci zdejší těžké následky nastávajících voleb dobře uvážiti chtěli, kdyby všichni společný zájem před očima měli a žádného rozdělení mezi sebou nevyvolali a pomstychtivosti beztoho ne- křesťanské zanechali, pak by katolické ministerstvo vítězně vystoupilo k velikému užitku naší malé bel- gické vlasti. Katolická vláda působí blahodárně též v sociální otázce. Zřídilať ministerstvo práce, ustanovuje zákony o práci k ochraně dělníkově, uděluje každému sta- řičkému dělníkovi pensi, dává hojné podpory všem
#11 alto_textblock #11
dělnickým záložnám a spořitelnám, osvohodila děl- nické domy od daní, polehčila 1 frankem denně těžké jho rodičů, jejichž synové vylosováním přišli k vojsku a jich domácnosti vyrváni byli. Nedávno se jednalo v obecní radě v Gentu o při- lepšení nemocenským pokladnám dělnickým. Socia- listé to však zamítli a odhlasovali raději 1500 fr. pro zábavu na loďkách! Jak jsou socialisté obětaví, ukazuje též Francie. Tam přislíbili vůdcové socialističtí, jako Jules Guesde, Dejeante, Groussier a j. část jich denních příjmů - 25 franků — věnovati socialistické propagandě, leč když k tomu došlo, nechtěli věděti o ničem a nedali také nic! V Německu je »obětavost« socialistických vůdcův až předobře známa. Liebknecht se svými malými příjmečky 25.000 hřiven (říšských marek) s jinými socialistickými kapitalisty německými dávají tolik jako nic a »nula od nuly pojde«. Na různých socialisti- ckých kongresech v Německu brojili proti svým vlast- ním vůdcům soudruzi červení, že prý žijí a tyjí z potu a dření proletářského. Neboť socialističtí vůdcové tuční a bohatnou z příspěvkův, kteréž chudí sociali- stičtí dělníci musí každý týden odváděti. Ještě vám socialistické podvodnictví nedostačuje? Tedy ještě něco. V dnešní ministerské radě ve Francii zasedají dva nám známí mužové, jména jejich jsou: Gallifet (ge- nerál) a Millerand (socialista). Millerand jest nejmoc- nějším z francouzských socialistických řečníkůva markýz de Gallifet komandoval v roce 1871 jednomu oddílu vojska ve Versailles v občanské válce, ku kteréž pařížská komuna podnět dala. Tento generál jest dosud v špatné paměti pro svoji nelidskou přís- nost, s jakou povstání potlačoval. Po povstání dal veliký počet federovaných postříleti. Všichni so- cialističtí spisovatelé, kteříž dějiny komuny vy- pravují, připisují dle pravdy Gallifetovi množ- ství ukrutností. Dle Lissagaray-ho oslovil Galli- fet zástup zajatých komunardských vojínův takto: »Nechť vystoupí ze řad všichni ti, kteříž proše- divělé vlasy mají!« A když přes 100 mužů před něho předstoupilo, řekl: »Vy jste všichni ničemové ze starého datum; vy všichni pamatujete červen z r. 1848!« Na to dal ihned všechny postříleti. Od roku 1871 neminulo ni jednoho téhodne, v němž by so- cialistický tisk Gallifeta těmi nejhoršímí jmény nebyl zasypával. Bez přestání bylo v novinách a časopisech socialistických: Gallifet je bandita, Gallifet je vrah, Gallifet je největší zlosyn, padouch atd., takže se mohls říci, že jméno Gallifet v ústech socialistů před- stavuje klení a že ten největší zlosyn, jehož hlava kdy se s lešení skutálela,*) byl v jich očích stokráte úctyhodnější, než dnešní ministr války, tentýž Ga- llifet! A přece jest socialista, jenž každého dne tiskne ruku Gallifetovu, tu ruku, kteráž jest ještě červená od krve zastřelených kommunardův! A přece jest socialista, jenž hluboké seká poklony pokaždé před Gallifetem! Socialistou tím jest Millerand! A nevěřte, že Millerand zapoměl na rok 1871! O nikoli, ale jeho ministerský portefeuille vynáší mu ročně 50.000 franků a on soudí, že za tu cenu se může třebasi sbratřiti s panem Gallifetem, vzdor tomu, že jeho červení soudruzi Gallifeta po všechny ty drahné časy za nejhoršího vraha vyhlašovali. A nezapomínejme, že v očích každého socialisty kommunardi jsou »mu- čeníky!« A jako Nero vzbuzoval hrůzu u prvních křesťanů, taktéž vzbuzovalo jméno »Gallifet» hrůzu u socialistů. Vidíte jací jsou socialisté důslední: za peníze tisknou ruku osobě, kterouž mají za vraha tisíce je- jich přátel a kteráž v jejich tisku po třicet let před- stavována byla jako největší padouch, který kdy se nalézal ve službě satanášově. Že belgičtí socialisté se klaní se židy zlatému teleti, jsem již dříve sdělil. Dne 3. března přibyla do našeho přístavu ně- mecká válečná loď »Nixe«. Táž jest jen malá a 17 děly ozbrojena a pochází z r. 1886. Sympatie k africkým Boerům je v celé Belgii veliká a o Angličanech mluví lid s opovržením. Anglie má prý 13 milionů liber šterlingů (325 mil. franků) nazbyt, aby těmito penězi se domohla ne- spravedlivě zákonitého majetku hodných Boerů, ale- nemá prý ni jednoho penny pro ubohé Indy, její poddané, aby jim pomohla v hladu a nouzi. A potom že nejsou Angličané džentlemanové! Dle francouz- ských novin má Francie sto chutí vypověděti Anglii vojnu a myslí, že s Ruskem se jí podaří zabrati Anglii veškeré důležitější kolonie v Asii a v Africe. Anglie hrozila již dříve Francii válkou, jen co prý bude hotova s Boery.
#12 alto_textblock #12
*) Na Place de la Roquette.
#13 alto_textblock #13
Zprávy církovní.
#14 alto_textblock #14
L 41. Německo-římské pouti z Frýburku Beisgavského v Badensku účastní se 1200 poutníků ; tak právě oznamují německé noviny katolické. Úspěch katolické církve lze zaznamenati opět v Syrsku. Tamní arcibiskup Bontros přestoupil