Strana 304.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Ročník XXXVII.

tím více úsilí věnovati zlacinění výrobních útrat a snahám, jež si obraly cílem vlastní výrobou chleba krýti domácí jeho spotřebu. Pak by se teprve mohlo mluviti o ochraně národní práce. Rolníci docilují teď vyšší cenu, než ja- kou by obdrželi za své obilí při pořádku Ruhlandem navrhovaném. Proto nestavějí se proti volnému trhu dnešnímu tak, jak by bylo v jejich prospěchu. Ale kdo jim dá záruku, že vysoké ceny nynější potr- vají? Což není možno, aby se vrátily zase doby, kdy zemědělské produkty stály hlu- boko pod výrobními náklady? Jak dnes věci stojí, musí cena pšenice padnouti zase na 13 K 60 h, aby rolník poznal, že nikoli píle, energie a chytrost jsou to, jež v přítomném čase určují ceny obilí, ale platné řády právní. Poněvadž pak i spo- třebovatelé sklamali se v bláhové víře své, že laciné ceny z r. 1894 potrvají, bude to snad už nejbližší cenová krise, která nás povede k organické politice přostřed- ních cen obilních. Tak doufá profesor Ruhland a nemate jej, že kollegové doka- zují zatím škodlivost obilních cel a horují pro svobodnou tržbu.? *Ač nesouhlasíme ve všem, přec nestranně zařazujem Poznámka red.

Kodnota škrobová píce udává, jak mnoho škrobu čistého by bylo potřebí, aby tolik tuku v těle zvířecím nasadil, jako 100 kg dotyčné píce. Zemřelý badatel Kellner jí vynalezl. Za základ bere se tukotvorná hodnota škrobu a stanoví se, jaké množství samotného škrobu by totéž množství tuku v těle zvířecím nasadilo jake 100 kg určitého krmiva. Z dávky výrobné (t. j. převyšují-li jednot- livé živiny ono množství živin, jehož je třeba k udržení a zachování těla býložravců při životě) může se vytvořiti v těle býložravců z každých 100 gr stravitelných bílkovin 23.5 gr tuku, ze 100 gr stravitelných bez- dusíkatých látek extraktivných (výtažkových) utvoří se 24.8 gr tuku, 100 gr tuků z píce hrubé vytvoří 47.4 gr tuku, 100 gr tuků z obyčejných zrnin, luštěnin a jich odpadků vytvořiti může v těle zvířecím 52.6 gr tuku, 100 gr tuku z krmiv chovajících více než 5% tuku (pokrutin a p.) vytvoří 59.8 gr tuku; průměrně lze tedy počítat, že 100 g tuku zažitých z dávky výrobné vytvoří 54.56 gr tuku v těle zvířecím. Násobíme-li tedy nasazený tuk z dávky výrobné z krmiva ně- jakého 4mi, obdržíme číslo, které nám udává škrobovou hodnotu krmiva toho. V těle zví- řecím dřevnatost krmiva je na překážku

PUMPY VODOVODY obecnl, nospodářskte ai

studnič., močív kové ai Pekař a Vačkář, Praha-Karlín — továrna čerpadel. Karlova 34. =

trávení, využitkování a vstřebání živin. Po- měrně jalová, tvrdá dřevovina zvyšuje ná- mahu při žvýkání, pohlcuje mnoho vele- cenných šťáv, zvyšuje odpor při trávení v za- žívacím ústrojí. Každých 100 gr požité dře- voviny (celkové množství dřevoviny v krmivu, tedy stravitelná i nestravitelná dřevovina úhrnem) snižuje výrobnou hodnotu píce hrubé o 14.3 gr tuku, plev o 0.75 gr tuku. Kellner počítal každou část stravitelné bílkoviny rovnu 0.94 částem hodnoty škro- bové, každou část stravitelného tuku při píci hrubé, plevách okopaninách a jich odpadcích rovnu účinkem 1.91 částem hodnoty škrobové, každou část stravitelného tuku zrnin obilních a jich odpadů rovnu 2.12 částem hodnoty škrobové, každou část stravitelného tuku v zrninách olejnin a pokrutinách rovnu 2.41 částem hodnoty škrobové, každou část stra- vitelných bezdusíkatých látek extraktivních a dřevoviny rovnu I části hodnoty škrobové. Pomocí těchto činitelů při tak zvaných plnohodnotných (plnocenných) krmivech — jako jsou kořeny, hlízy, zrniny a odpadky hospodářsko-průmyslových závodů, pokru- tiny, mouka krmná a krmiva původu živo- čišného — vypočísti lze škrobovou hodnotu kteréhokoliv krmiva. Znásobíme stravitelnou čistou bílkovinu, tuk, bezdusíkaté látky extra- ktivní jejich příslušnými činiteli a součiny získané sečteme. Součet ten udává škrobovou hodnotu krmiva. U krmiv neplnohodnotných (neplnocenných), dřevinou bohatých působí živiny v nich obsažené následkem velké práce, již dřevovina v ústrojí zažívání, vstře- bání živin klade, méně. Tu účinnost krmiva se zmenšuje a třeba tudíž celkové množství dřevoviny (zažité i nezažité úhrnem) násobené u píce hrubé (sena, slámy) 0.58, u plev 0.29, u píce zelené 0.58—0.29 od součtu shora uvedeného odečísti a konečné číslo značí škrobovou hodnotu krmiva neplnohod- notného (příliš dřevovinného). Čím více dře- voviny, tím větší depresse dřevovinou vyvo- laná. Je-li v zelené píci obsaženo dřevoviny 4% je činitel, jímž dlužno násobiti celkovou dřevovinu krmiva roven 0.29, při 6% dře- voviny jest činitel 0.34, při 8% již 0.38, při 10% 0.43, při 12% 0.48, při 14% do- stupuje činitel, jímž celkovou dřevovinu v kr- mivu násobiti dlužno, docela 0.58. Není tedy vypočítávání škrobové hodnoty krmiv tak jednoduchým, zvlášť pro toho, kdo s vý- počty méně často se zabývá. Číslo konečné škrobové hodnoty jest arci jednoduché. Kellner předpisuje, aby v dávce vyjádřena byla: sušina, čisté stravitelné bílkoviny — poněvadž bílkoviny škrob sám (tuky a uhlo- hydráty ostatní) nahraditi nemůže — jakož i hodnota škrobová. Na 1000 kg živé váhy pro dojnici 10 1 mléka dojící stanovil Kellnen potřebu 25—29 kg sušiny, stravitelných bílkovin 1.6-1.9, škrobové hodnoty 11.5-12.8. Pro krávu normální 5ti q 10 1 dojící jest tedy potřebí, aby bylo v dávce 12.5— 1 4.5

sušiny, 0.8—1 kg čistých, stravitelných bíl- kovin a 5.7—6.4 kg hodnoty škrobové. Co souditi o hodnotě škrobové? Staří rolníci a velice mnozí rolníci v novodobí, v současnu používali a používají hodnoty senné. K číslům hodnoty senné přišlo se praktickými, bezpočtu vykonanými pokusy krmnými. Tedy jest to také něco z praktic- kého pozorování, ze skutečného života vza- tého. Podobně i dánské jednotky krmné, hodnota zrná a p. Stejně škrobová hodnota jako i hodnoty ostatní mají v jednoduchém číslu vyjádřit celou výživnou sílu toho kte- rého krmiva. A jest také tak jako ostatní hodnoty správná, ale zároveň také tolik ne- správná. Proč? Uvažujme! Z krmiva zvíře poskytuje užitky, zajisté zvířecí tělo ničeho nestvořuje a ve výkonech, ve skytaném užitku jsou jen ony síly, ony látky, které v krmivu skryty byly a jež jen zvíře obměnilo. A jaké jsou to užitky? Tah, tuk, maso, mléko, vlna, kůže, vejce atd. Tedy látky sobě nepodobné, jiných vlastností, jiného i lučebního složení. Může škrob neb jiná hodnota užitková býti měřítkem síly, tuku, masa, mléka atd. zároveň? Kolik masa ze škrobu, co krve, co vajec, mléka může se produkovati, z látky, která vůbec dusík tělo- a krvotvorný neobsahuje? Škro- bová hodnota může býti nanejvýš ještě mě- řítkem pro schopnost utváření tuku u zvířat, která více netvoří maso, nýbrž jen tuk (staří voli na žíru). Poněvadž škrobová hodnota jest vlastně 4mi znásobená tukotvorná hod- nota, možno škrobovou hodnotu také tuko- tvorným činitelem píce jmenovati. Pak ale není správno stravitelnou bílkovinu do hod- noty spoluzapočítávati, poněvadž z bílkovin jen zřídka dává hospodář zvířeti tuk vyráběti, takový žír byl by jedním z nejdražších. A pro násadu masa zas ze škrobové hodnoty, byť i do ní vpočítány byly stravitelné bílko- viny, zas nie přesného nevidíme a nemůže krmivo z této stránky býti oceňováno. Vždy zas jsou to jen a jen stravitelné bílkoviny, které nevyhnutelně specielně znáti třeba. I při téže škrobové hodnotě může píce ná- padně masotvorným aekvivalentem se různiti. Tak tají při: hodnotě škrobové stravitel. bíkovin 6.5 lehčí ječmen 66.4 13.3 tluč z jader pal. 66.0 66 6 19.3 boby 26 6 pokrut. mákové 66.2 Již z těchto dat uvedené ukázky vidno, že o jednotnosti obsahu vzdor téměř stejné škrobové hodnotě nemůže býti řeči. Škrobová hodnota sama o pravém obsahu toho mnoho nepovídá; nebylo by lépe vylou- čiti bílkoviny ze škrob. hodnoty vůbec a uvést škrobovou hodnotu jen bezdusíkatých látek samu o sobě zvlášť a stravitelné bílkoviny také zvlášť? Tu složení krmiv těch bude pak vyhlížeti takto:

islá smrl!

všem myším a krysám!

„Rattol“ rádi žerou všichni hlodavci a vysvobodí nás na ráz od všech krys a myší. Rattol jiným domácím zvířatům naprosto neškodí. Výsledek přímo překvapuje. Cena krabice K 1.20, při předem zaslaných K 1.30 zásilku frankujem sami. Proti polním i domácím myším, vystupují-li ve větší míře, takže se jim po jednotlivu „na tipec“ ne- může, jako na polích, lukách, stodolách, spižírnách, sýpkách a velkých budovách dopo- ručuji svůj bacil myší „MIROL“, který v skleněných rourkách se zasílá. MIROL“ vy- volá mezi myšmi nakažlivou nemoc a způsobí tak morové vymírání myší., Jediná trubička stačí pro celé jitro, neb větší budovu. „Mirol“ ostatnímu zvířectvu ne- škodí. 1 kultura stojí 2 K, 2 kusy 3 K, 10 kusů 10 K, 100 kusů 80 K. ONDŘEJ HUBER, lékárna v GARS 40. ......