1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 271. ze dne 1. října 1904.
2
article
= Ernest Blum mezi lvy. Ve svých nejnovějších
»Vzpomínkách vaudevillisty« vypravuje Ernest Blum
o svých příhodach v cirku. Byl tam také krotitel,
jenž se produkoval se lvy a medvědy. Ředitel tohoto
cirku Dejean nevěřil valně v divokost těchto bestií.
Bylť začal jako řezník a říkával: »Mezi volem ve
špatném rozmaru a lvem není velký rozdíl.« — Mladý
hudebník, jenž spolu s Blumem prohlížel klece, přál
si prohlédnout si šelmy z blízka. »Není nic snadněj-
šího,« pravil Dejean; »každé dopoledne procházejí se
hodinu na dvoře cirku. Přijďte jednou s sebou, bu-
dete moci hladit je a hovořit s nimi, jak vám bude
libo.« — Smluven den a poněvadž věc zdála se úplně
prosta nebezpečí, vydali se tam Blum a jeho přítel
dosti klidně. — »Tatík Dejean,« pokračuje Blum.
»uvedl nás přímo do dvora. Tu seděl krotitel a zpra-
voval si kabát. »Vaše šelmy jsou na svobodě?« »Ano.
vyšly si na čerstvý vzduch, aby měly trochu chuti
na snídani. Chcete-li je navštívit, mějte se na pozoru.
Mají-li hlad, nejsou nikterak vybíravy.« — Dejean
pohrdlivě pokrčil rameny, mladý hudebník a já také.
ačkoliv potají počala se mi tato návštěva zdáti přece
jen poněkud neobyčejna. Ředitel otevřel teď vrata,
jež byla zahražena těžkými závorami a pojednou
stáli jsme tváří v tvář pěti neb šesti lvům a rovněž
tolika medvědům, kteří nás uvítali hlubokým ře-
vem a frkáním. Při tomto pohledu jsem již ne-
váhal; neučinil jsem již ani kroku dále ku předu,
nýbrž zůstal jsem statečně za vraty. Tatík De
jean vešel dovnitř a za ním hudebník, jenž byl
jak náleží bledý. Jedva že tam vešli, vrhl se
jeden ze lvů na Dejeana, jenž pevně přesvědčen, že
divoké šelmy nejsou zlé, chtěl jej pohladit a pravil
Blum
3
article
»Chceš mi dát dobrý den, že můj králíčku!«. — Ale
»milý králíček« přitiskl tatíka Dejeana pevně k sobě
a otevřel svoji ohromnou tlamu, chtěje patrně něco
na zub. Domníval se bezpochyby, že mu ředitele
poslali k snídani. Tatík Dejean na štěstí byl neoby-
čejně silný a stiskl šelmě důkladně hrdlo, načež lev
zcela vyjeveně zůstal nepohnutě stát. Krotitel, jenž
obezřetně s několika sluhy zůstal na místě, zahnal
několika ranami bíčem lvy do klecí. Já pak nanej-
výš potěšen, že jsem se neocítil v tak nepříjemné
situaci, ustoupil jsem ještě o několik metrů. Nebot
ostatní šelmy blížily se k oběma návštěvníkům způ-
sobem nanejvýš povážlivým. Přes to však pobízel
mne pocit přátelství ku pomoci v této kritické situaci
a když jeden z medvědů s tlamou dokořán otevře-
nou a zuřivým bručením blížil se k hudebníku
chopil jsem se zcela mechanicky džbánu, jenž stál
na blízku a hodil jej na medvěda, abych ho zapla-
šil. Avšak v rozčilení zakalil se mi zrak, mířil jsem
špatně a moje střela zasáhla mladého hudebníka
prudce do nejmasitější části těla a on naříkal:
»Medvěd mne kousl! medvěd mne kousli!« — Potom
byly šelmy dopraveny do klecí a podána jim sní
daně. Já pak mohl mladého hudebníka toliko po
dlouhém namáhání přesvědčit, že původcem onoho
»kousnutí« nebyl medvěd, nýbrž já. Tatík Dejean
byl od onoho dne přece jen poněkud skeptičtější.
pokud se týče neškodnosti divokých šelem. Ostatně
já také ...«
= Román Stradivarek. Z Londýna dochází zpráva
o nálezu Stradivarek za podivných okolností. Jakýs
dělník koupil ve dražbě v Holme-Edenu, bliže Ca-
Román
Stradivarek
Londýn
Holm
Eden
Ca
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
lislu, staré housle beze strun. Byly pokryty pra-
chem a pavučinami a tak je dostal za šest šilingů.
Rozuměl poněkud houslím a tak záhy poznal cenu
své koupě. Byloť zjištěno, že to jsou pravé Stradi-
varky a dělník prodal je jakémus obchodníku za 600
lib. šterl. Nyní dostal obchodník za ně 16.000 lib.
šterl. Housle tyto považují se za určitý kus pravých
Stradivarek, jenž nejméně po sto let byl hledán ao
němž několikráte byla domněnka, že byl nalezenv
Londýně, Francii, Německu a v Americe. Nástroj byl,
ačkoliv velmi zaprášen, znamenitě zachován. Tak
vysoké ceny docilují se málo kdy i za Stradivarky.
Příčina neobyčejné různosti cen spočívá v tom, že
cena houslí řídí se zcela podle toho, jak jsou zacho-
vány. Počet vůbec neopravovaných neb zcela málo
opravovaných kusů není velký. Velmi mnohé sesta-
veny jsou ze dvou, tří neb ještě více poškozených
houslí. Cena za tyto kusy ovšem není dávno tak
značná
= Básník zastřelil svou ženu a jejího milovníka.
Přítel našeho listu píše nám z Athén: Hrozné ro-
dinné drama odehrálo se tento pátek v ulici Kolonu.
Stradivarka
Londýn
Francie
Německo
Amerika
Atény
5
article
Asi o půi noci padly v jednom tamějším domě čtyři
střelné rány, jež vyburcovaly a poplašily veškeré
sousedstvo, věstivše nějaký neblahý čin. Rychle se-
bralo se ku domu mnoho lidí, kterým, když vnikli do
dvora, naskytl se strašný obraz. Na zemi ležel s pro-
střelenou lebkou, z níž krev a mozek tekl, muž vy-
sokého vzrůstu a elegantně oděný Ve dveřích bytu
stál mladý básník Galonos na smrt bledý s revolve-
rem v ruce a volal: »Pojďte sem, lidé, byste viděli,
jak jsem pomstil smou čest!« Celý jeho zjev a cho-
vání činily dojem šílence. Za ním ve světnici roz-
lehale se úpěnlivé naříkání a volání o pomoc,v
které se mísil pláč malých dětí. Ležela tam na zemi
v potoku krve mladá žena a u ní klečely dvě stra-
chem se třesoucí a vzlíkající malé děti. Byl to strašný
obraz, jehož poskytovala skupina ta, osvětlená ble-
dými paprsky měsíce. Činila na každého takový do-
jem, že všichni přítomni strnuli a nevěděli si ně-
kolik okamžiků rady. Vzpamatovavše se, odzbrojili
pološíleného básníka, kterého mezi tím dostavivší se
na místo policisté odvedli do vězení, odnesli ženu do
nemocnice a zastřeleného do jeho domu. Zde
se odehrálo ještě truchlivější drama. Usmrcený
byl totiž učitelem a otcem šesti nedospělých
dětí, jež, když uzřely usmrceného otce, propukly
v srdcelomný nářek, kdežto jejich matka klesla jako
polomrtvá na zem. Mezi přítomnými několika sty
žen nezůstalo suchého oka. Každý pokoušel se utišiti
nešťastné děti, čímž nastal tragický zmatek, který
trval až do rána. Jak z vyšetřování vysvítá, měl vrah
svou ženu již dávno v podezření, že udržuje s uči-
telem Nikou milostný poměr. Vrátiv se onoho dne
domů, spatřil oknem v pokoji u své ženy cizího muže.
který zpozorovav jeho příchod, pokoušel se utéci.
6
article
Avšak Galonos jej dostihl ve dvoře a zastřelil na
místě. Potom vstoupiv do světnice, střelil dvakrát na
svou ženu, aniž k ní promluvil slova a ranil ji do
prsou a do lopatky. Obě střely vězí dosud v jejím
těle a pochybuje se o jejím úzdravení, jelikož ztra-
tila mnoho krve, dříve neži se jí dostalo lékařské po-
moci. Ku pomstě té se připravoval již delší dobua
zdá se, že mu jeho šestiletý hošík vyzradil jednání
matčino, na které ho bezpochyby upozornily sou-
sedky, jež se pravidelně starají více o cizí záležitosti
než o své vlastní. Hošík si totiz stěžoval, ze ho ma-
minka vždy vyžene ze světnice, když přijde k ní ja-
kýsi pán na návštěvu. Galonos jest známý básník,
který před krátkým časem sepsal komedii »Čest lou-
pežníka«, jež se setkala s velkou oblibou a dávala
se mnohokráte po sobě na zdejším letním divadle.
7
article
Nyní nebožák stal se sám hrdinou dramatu a bude
miti příležitost sepsati je v žaláři, neosvobodí-li ho
porota, což možno očekávati, neboť patrně spáchl
hrozný čin v šíleném rozčilení.
= Výbuch v holírně. Z Nov. Yorku se ozna-
muje: »Černá ruka«, na jejíž účet připisuje se mnoho
různých zločinů, stále ještě řádí v zdejší metropoli.
Onehdy ráno krátce před jednou hodinou byla ho-
lírna Josefa Strovelliho, na 3. ave., poškozena výbu-
chem, jehož příčina není sice dosud přesně zjištěna,
avšak všeobecně se soudí, že jest dílem »černé
ruky«. Holírna nalezá se v přízemí pětipatrového
domu. Po výbuchu následoval požár a různí oby-
vatelé domu zachránili se jen s velkou nouzí. Po-
licie tvrdí, že as 15 minut před 1 hodinou ubíralo
se mimo holírnu několik mužů a záhy po jejich od-
chodu následoval výbuch. Stravelli vypravoval prý
policii, že před šesti týdny dostal několik výhrůž-
ných dopisů. Z toho se soudí, že jde tu o attentát
»černé ruky« aneb mafie. Policie po pachatelích hor-
livě pátrá. Policie zatkla později holiče Stravelliho
na podezření, že týž sám výbuch spůsobil a tím za
vinil požár, který pak následoval. Toto obvinění pro-
nesl výpomocný požární maršál Herman Malignan,
který zjistil, že ani Stravelli ani kdokoliv z jeho
rodiny nebyli několik hodin před výbuchem v okolí
viděni. Stravelli dostavil se na místo teprve o 4.
York
Strovelli
Herman Malignan
8
article
hodině a když viděl tu spoustu ve své holírně, byl
nápadně rozčilen. Naříkal nad ztrátou, jakou utrpěl
a ve svém zoufalství roztrhal všecky dopisy, které
u sebe měl, jakož i listiny, které se v holírně nale-
zaly, zejmena i licenci. Když však byl po svém za-
tčení prohledáván, vyšlo na jevo, že se holič chrá-
nil roztrhati dvě pojistky, které měl v kapse svého
kabátu; jedna zní na 1500 doll. a druhá na 400 doll.
Na policejní stanici ukazova! Stravelli kapitánu Shi-
neovi a výp. požárnímu maršálovi Malignanovi dva
dopisy, které prý pocházejí od »černé ruky« av
nichž tato záhadná společnost požadovala od holiče
500 doll. Během dopoledne vypátrali detektivové pí.
Shi
9
article
Stravelliovou a její 7 dítek v bytě jejich strýce.
Všichni byli dopraveni na pol. stanici a vyslýchaní,
ale kapitán Shine zdráhá se prozraditi, co udali,
avšak proslýchá se, že jejich výpovědí bude použito
proti Stravellimu. Jedno z dítek prý vypravovalo, že
jim otec v neděli nařídil, aby se odebrali ke strýci
a tam přenocovali.
= Nebezpečný Iupič. Z Paříže se oznamuje ;
V sobotu dostali dva tajní policisté rozkaz, abyv
předměstí Neuilly zatkli často již trestaného zločince
Henrya van Brussela, jenž byl podezřelý z účasten-
ství na několika krádežích vloupáním. Zločinec, spa-
třiv policisty, chopil se revolveru a vystřelil rychle
několikráte za sebou. Šikovateli Fleurantovi prostře-
lena prsa, druhou střelou zasažen tajný policista
Joachim, jenž pak van Brussela svým revolverem
skolil. Šikovatel Fleurant a lupič byli v beznadějném
stavu dopraveni do nemocnice, kdežto lehce raněný
Joachim, když mu byla rána obvázána, odebral se
do svého bytu.
= Trestní právo korejské. Petrohradská „Luděb:
naja Gazeta“ podává některé charakteristické para-
Henrya Brussel
Fleurant
Joachim
Paříž
Neuilly
10
article
Smrtí stihla je ke vlastní obraně svojí!
Vlast, jež zůstává tak drahou . . . tak milovanou
přes mnohé skřeky, přes bláhovosti, pronešené některými
politiky zmatenými, vlast, jež zůstane vždy půdou svatou,
v níž spočívaji naši otcové, kdež vyrůstají naše děti
a kdež spáti budeme i my jednou věčný sen, vlasť ale
již chystala se i zapomenouti zločinu jejich, neboť ona se
nemstíl
Mocná jsouc a spravedlivá chce pouze sebe brániti !
11
article
je objímajícího a líbajícího — před samým popravištěm
Stover ryl nervosně zuby své v doutník.
Tvářil se však, jakoby rozsudku předčítaného ani
neposlouchal ani nedbal.
Vyhlížel v prázdno jen zrakem, za brejlemi utkvěle
zírajícím.
Verissen byl se opřel zády o sloup.
Hlava jeho byla ale sklopena a v pohledu jeho
tkvěl i nyní ještě výraz zloby.
Rty jeho křivila nepomíjitelná nenávist.
Stover
12
article
Čtení rozsudku bylo ukončeno.
Důstojník jeden přistoupil k sloupům, aby zavázal
oči odsouzencům.
Zároveň kázal jim pokleknouti.
Na žádost jeho dovoleno bylo jedinému Solerovi,
aby směl zemříti vzpřímen a s čelem ku puškám obrá-
ceným.
Oba Němce musili vojáci ale mocí donutiti, by
poklekli.
Pro stálé vzpírání musili pak na konec oba vyzvě-
dači němečtí býti k sloupům připoutáni.
Když ukončeny byly trapné tyto přípravy, přejal
velení všech tří piket nejstarší ze tří jejich důstojníkův.
A již také zazněl povel jeho;
»Pozor
K líci zbraň!
Palte !«
Němec
13
title
Zaprodáni nopřítel.