Politický přehled domácí,

Politický přehled zahraniční.

saiul«, není lAalehei hraběte Taaffea, njbrl rýiledkem politiky Biirnarkovy. Takě iBlienl trekově míry fliěě proipélo. Jelikoi niiledky velkě kříse ponékod u imeniily, nastaly iko- teéné lepil poměry, eoi *iak nikterak! neta- brinilo smáhánl se ohodoby. S roetooclmi příjmy » výdaji viroitl i schodek., fieínlk vspomlnA na doba od roka 1868 as do roka 1876, se které nebyla provedena lidná Avérnt operace a po nil zAstalo 60 aillionA v pokladnách na hotovosti. Herbst pak přeehási na pole politické a poukazuje na tlakové a ikolat poměry, načet kritiaijs nové bera! předlohy. Oenerálnf řečník Ton n er (pro) prejevnje ministra financi své diky a- uznáni za jeho ■naho, aby zjednal v rozpočtu rovnováho a pravi, le chce vyvrátit) projevy levice, které se příčí pravdě. Řečník odmítá výčitka, ie nynijif vláda sáhá na neodvislost sondcA a poukazuje na dobr, kdy byl ministrem spravedlnosti Herbst, na odkazováni českých tiskových přestupká před německé poroty a na agitace ánlvereinn Tonner smi&aje se také o záletitosti německého divadla v Prase a obraci se konečně proti některým Herbstovým vývedtm Generálni zpravodaj hrabě C1 a m-M arti- aie opravuje předeviim výrrk poslance Magga,

Ie ministrem financi uvedených 13'9 milionfi к nhratenf schodku jest starým známým, neb příjem na rok 1883 nemohl býti vřaděn mezi pokladn! hotovost z r. 1882; běli tn o přebytek z celních přfjmfi, na který nemohl býti vzat při sdělávánt rozpočtu na r 1882 zřetel. Pokud týče se Msggem uvedené číslice o vydaných notách. přehlédl Magg, že vydané nnuřovacl renty nlivá se к umořeni a tudíž svoláni přiměřeného obnosu. Vfiči vývodfira Maggovým nelze jednati o číslicích vážné. Řečník dokazuje, ie také poslanec Beer zmýlil se v počtu, porovnávaje rozpočet, a probírá ciferné nynější příznivěji! bilanci. Řečník praví, že est divno, proč nechce se rakouský parlament radovati, když e* finanční poměry skutečné lepil. YAči Herbstovi, který snažil ve dokázat!, že nynřjil přlznivějil hospodářské momenty mají jiné příčiny, praví řečník, že na přiklad^ ohledně dontalkA spotřeba skutečně vzrostla. Řečník potírá pak vývody Herbstovy o porovnáváni hospodářství s rokem 1880 a porovnávaje číslice Herbstovy se svými, pokračuje : Nechce li se doznat!, že poměry se zlepšily, a llčl-li se stav financi temnými barvami, měla by se také vyslovili ochota a uznali nutnost, že к napraveni mu-í se užiti oněch prostředkA, kterých jest nezbytně třeba. OdpArci zavrhuji však daň a prohlašuji úspory za nemožné.

Řečník jest dosnd přesvědčen, ie úsporami lze dociliti rovnováhy v rozpočtu, ačkoliv rozhodného výsledku nelze se arcit dodělali jedině tonto coston. Organisace úřadniho ústroji jest právě plodem zákonodárné činnosti předešlých let. Jsme doand na tomtéž základě, máme dosud tatáž zřlzeul a trpíme do;ud následky dřívější zákonodárné a organisátcrnl činnosti, která nás na tuto cestu zavedla Komise pro úspory zasedá teprve rok ; od toho mosi se pfil roku odečlsti, poněvadž jeji členové json dílem členy parlamento, dílem členy sněmn. Komise pojímá svAj úkol velmi vážně, a řečník jest pe vně přesvědčen, že, bade H nastoupena odhodlaně cesta opravy administrace, objev! se ji! v nejbiiiilch letech utěšené výsledky. Hlavni váha však dioico klásti na berní oprava a bylo by tudíž záhodno dáti se cestou klidnébo a důkladného rozvažováni. Potahováni movitého kapitálu к státním břemenům není moderním „hep, hep“, jak pravil Beer, než spravedlivým vyrovnáváním státních břemen, Nvlse pochybovali, že na hapitál nemovitý jscu uvalena větší břemena nežli na kapitál movitý. Také není pravda, ie Rakousko má největší daně. Řečník ponknznie v té příčině na Francii, aby dokázal, ie uvádějíce číslice, máme sobě počínali opatr

Šemíka prodal jsem a boule na hlavě dlouho říkala mi ještě: .Tondo, už jest konec tvé karrióře, zůstaneš pánem, který chodí pěšky!* A jak vidíte, ani ty krásné vyhlídky odtud z Albrechce. ani další karriery nehnuly Tondou ; on oblíbil si toto hnízdečko zde na strmé hoře, z&stal zde i co farář mezi starými svými známými Čechy i Němci, jest spokojen a zvláštně šťasten, že může spiniti čemu se byl v mládí svém uvázal — živiti u sebe svého dobrého bratra Jana. .Dále snad nemusím vám vypravovati?* tázal se stařeček, .víte dobře vše ostatní.* Chtěl prositi jsem o pokračování v tak poutavém a milém vypravování, když v tom zaklepal kdosi na dvéře. Ve chvilce líbal již stařičkému panu faráři šedivý rolník svraštělou ruku a v .humpolecké* němčině**) radil gf a ním, má li za jistého mladíka provdali jedinou svoji dceru, jaký má sobě a leně vyštípiti výměnek a mnoho li má na ianicbpvi vina žadati. Byl to jeden z nejzá- eoiniyších německých osadníků albreche- ckýcb, kterýžto každému jen tak přiběhlému a neznámému nebyl by rád dal dceru a velký statek svůj. — Pan farář, moudrý a skulený, slyše o mladíkovi, jenž se o dceru rolníkovu uchází, chopil se rukou tatíka, vyslovil s^oji radost z toho, že rady jeho vyhledává. a doloživ, že mladík ten úplni jest spořádaný, pracovitý a spolehlivý, schválil iej — ač byl Čech — stařičkému rolníkovi Němci V — a tak na radu farářovu dostala se pouhá Němky ně za pouhého Čecha a pan farář <tvrdil, ie to bude v Humpolci dilati úplnon dobrotu. (Pokračování )

**) Humpolce, německy Kumpstits, dmi inmd jméno neerozamitelným výrazům tmmnicb Němců. něji. Jeitli ie Herbit dovozoval, le deh z důchodů nestihne iúdný důchod n prniidný kapitál, bylo Um řečeno, ie movitý kapitál neplttil doiud ničeho a ie může a chce vyhnonti ie placcai dané i na příště. Řeěnlk doznává, ie předloiend berní oinovy jion v mnohém ohledu nedostatečný a ie je schváliti nelze. Povainje viak myilenkn za správnou, aby byla upravena především daú s výnosn a к toma připojena pak vyrovnávací dah z příjmů. Jest arcit saadněji zbavit! se nevděčné úlohy prozkoumáni dani, ale většina nedá se od-.traiiti a přikroč! opravdivé к rozlnštěni otázky, apravojto se třemi hlavními zásadami : Zavádět! úspory, ale nestáli se přístupnou za strašeni a hospodařili ve všech odvétvieh. Opo- sice odůvodhnje svůj odpor proti rospočtu dá vody politickými a nikoliv věcnými. Ve výkladech o poměru výkonného komitétu a vlády pohyboval se Herbst v mnohých odporech. Uvedl mnohé hájky, jež se nikterak nesrovnávají se skutečnosti, ale nesměni! ničeho na skntkn, ie strany, které tvoři pravici, she- dnjl se v přesvědčeni, že svon součinnosti podporuji blaho říše s odvraenji od nl neitéstl.

Strana ústavácká brala svobodo často na lehkou vábn, tlm přísněji však prováděla cen- tralisaci, čim menši bylo území, na néi svon činnost obmezovala. Ukaznje-li se nyní co šibolet přetvořeni strany ústavácká ve velkou německou národní strana, odpemje to rakouskému rázn a potřebám i podmínkám budoucnosti Rakooska. Na pravici jest spojeni národních stran, spojeni všech národů Rakon- ska. Podáváme si race a chápeme se ruky, která se podává к tomata spolku a v tomto spolku jest místo pro viecky národy. Stojíme na půdě zásady rovné práva, které jest pro každý národ zárnkon. V tomto «polku jest Rakousko. Nikdo není vyloučen, jsn ti, kteří prostě praví : „My nemůžeme trvali s rovným právem, nýbrž my mnslme panovati.* Proto také šlechta pevně stoji к tomuto spolku, člm to ? Poněvadž Jest její povoláním, aby věrně stála ku svémo národu a své zemi, к císaři a říši, člm plul jen svou povinnost.

Nikdo nepomýšlí na utiskováni Němců, to by bylo prohřešením proti naši nejvlastnějil zásadě, proti Rakousku a proti zdravému rozumu lidskému. Mohou li Němci miti tak malá mluěnl o svém významu, že tuto úlobu p'ijati mají ? Nemají li dosti životni sily, aby také na půdě rovného práva nhijili si onen význam, jehož jim v Rakousku nikdo nepoplrá, při čemž jeitě jim padají do klina mocné prostředky, jež jejich význam zabezpečuji co prostředníků ve spolkn, jež jazyka jejich vykázaly úlohn prostředkováni a dorozumovánl ? Není slušno, aby hned každý jednotlivý cbanvinistický skutek, který se stává v každém národě, byl nadmut na státní akci. Také nebily uvedeny patrné skolky. Nesmi se zapominati na právo lidu, aby ve s'é řeči nacházel právo před soudy a úřady. Šk> lni dozor jest к vůli škole, nikoli naopak ; taktéž úřady к vfl!i lián. Nikomu nepodařilo se deká žati, že v jazykovém nařízeni stalo se bezpráví Němcům.

Řsčntk d kaznje na to oprávněnost к založeni soukromé školy české ve Vídni. Na costě, kterou oposice nastoupila, zostřuji se jen protivy. Přivě tlm, že na německých školách čeština a na českých němčina není předmětem vyučováni, přivádí se roztržka až do nejniiilch vrstev národní školy a štve se dítě proti dítěti. Praví li oposice : Nechci se smířili, ne- bndu-li panovali, pak nesmi přičítali vina nezdara drahé straně, která smířeni vyhledává. Vzhledem к sociální otázce praví řečník, že nechce klásti příslušné zlořády jediné doktríně zákonodárství na vrnb. Ale rozhednjlcl činitelé dali se zaslepit! skutečně skvělými výsledky vzrůstajíc! výroby a nalézaly nejlepšl prostředek v tom, že se o nic nestaraly. Oposice není tndlž v právo, když nyní koje z toho zbraně proti pravici a vládě. Podavši n&vrhy na sociální oprava, vystoupila ústavácká strana i rámce svého dosavadního liberálního doktri narismu. Řečník nechce jl proto činiti výčitky. Smýšll-li však s opravením sociální otázky doopravdy, není-li to pouze taktický parádní pochod, pak baderne v tomto sborn miti hejně mista к společné činnosti a společnému dorozuměni. Během debaty dovoláváno se také veřejné mravnosti Ač se zneužíváním tiská vykonává znemravňnjlcl vliv, jest to přec potěšitelné, že n nás veřejné vědomi dosnd jest bdělým a veřejná mravnost dosnd žije. Událost těchto dnů, jež právem odsonzent byla co cynismus, poskytla uspokojivon zámku, ie veřejné vědomi bdi. Učiněno vše к objasněni a potrestáni Pokud věc není jeitě rozhodnuta, nespočívá to v zájmu veřejné mravnosti, aby se tobolo případu užívalo za záminka к poviecbným obviněním Věc bode n mast býti řádní provedena.

Není to žádná záinžitost strany, spočívá to v zájmn parlamenta n vlády. 8 projevem naděje, ie spolupůsobeni viech bode dopřáno, nby snad ne v daleké době do- «alena byla rovnováha ve státním hozp d&řstvi, odpornčoje řeěnlk přijeti rospočtu. (Dlouhotrvající pochvala a potlesk v pravo ) Pe této řeči asnešeno velkoe větiinon hlasA, aby ao pfi- kroiilo к podrobné debatě. V Praze, dne S. března . Z Vidné. Generální . debatta rozpočtová byla by tedy ukončena a sice vítězstvím pravice

tak skvělým, ie poetaoezká zněmoina byla snad i poprvé ivédkem tak důkladné porážky některé strany parlamentimi. Rosami se, ie výkřiky bolesti orgánů levice odpovídej! úplně sitonci n nelze je^tedy posuzovali, uei li s náležitou vel- komyelnosti vítěze. Nyní tedy můžeme si z klidem vzpomenooti na brozeboé zprávy, vysýlané před hedietnl debatton o válečných přípravách levice a o naplněných její arsenálecb. .Parturiant montes*, možno viro pontu tohoto pořekadla nyní po dobojované bitvě. O rváčském talenta levice ovšem nikdo nepochyboval, ale že by to dopadlo pro ni tak imntně, zsjiué nikdo neočekával Jit tlm dokázala levice skvěle svon znameniton taktiko, že vyslala ze svých řad co prvního bojovníka apragermána* Csrneriho. Jak tento moderni Ajax svůj úkol pochopil a provedl, nad tlm ostala oviem celá armáda opoziční, jako by vřtlon vodon polita. Jakkoliv orgány strany této bledl to všemožně umlčet, nelze přece nevidět, ie rozzářivši se německý fanatismus tohoto Itala celou stranu nekonečné kompromitoval a neschopnost jeji co nejoká'a- leji konststoval. O oné „mravní vážnosti, jež dnes rakouské Němce (rozuměj německé židy a židovské Němce) proniká*, nebylo v řeči Car- nenho pranie pozorovzti. Celá leviee prokázala tímto zuřivcem praviei a vládě opravdn velikou služba, nebot přispěla nemálo к jich jednotě a doroznměni — .Pester Lloyd* pojednává v důkladném článku o kolujících zprávách o krisi a dokládá, ie není na nich ni zrnka pravdy ani co se týče odstoupeni ministra války, hraběte

Bylandt-Rbeidta, ni kabinetn Taaffeova Mezi jiným píše zmíněný list: „Maji li býti tjto správy o hrozící krisi prostředkem, aby dodáno bylo straně ústavácké nové odvahy, pak se musi úěinkem svým minouti, nebot po uměle dosaženém rozčileni, musí nezbytně následnjicl skla- mánl dvojnásob nepříjemně účinkovali. Bylo-li rozšiřováni těchto zpráv o krisi plodem privátní pilnosti po senzaci lačnících žurnalistů v ústs- vověrném tábora, pak věru by bylo zábodno, aby celá strana dobrým těm lidem a „neš kov- ným muzikantům“ co nejrychleji celé jich řemeslo zamezila V pravdě — a pravíme to na základě nejspolehlivějšteb informaci — stoji kabinet Tasffeův pevněji než kdy a v událostech posledních dnů nenastal ni jedinkráte moment, aby posice tohoto ministerstva mobla býti považována za dosti málo otřesenou neb ohroženou — Na konec zmiňuje se týž list o řeči Carneriho a pravi : „Podobná řeč nemůže vy­ cházet! z lůna strany, kteráž se zanáil myšlenkou, dostali se к veslu!* — Příští schůze panské sněmovny bude v úterý. Na denním pořádku jest předloha o pomoci povodni poškozeným krajinám a zákon o podomních obchodech. — Místodržitel baron Krans prohlá il ministru osvěty, že ia základě porad v místodržitelství českém konaných, považuje úplné zřízeni české fakulty lékařské v r. 1883 za naprosto možné.

V Praze, dne 3. března

Denní zprávy pražské.

IN0nrí©ci«o Odpověď pruského krále Viléma na druhý dopis sv. Otce odevzdána byla tedy vyslancem SchliWerem v pondělí. Jak tato odpověď zni, di se sonditi Z3 článku poi 'úřad nlho „Prov. Corr.* Officiosové snaží se dokázali, že sv. Otec je v neprávu a že své dřívější sliby vzal nazpět. Nehledě к tomn, ie by к podobnému kroka byl sv. Otec úplně oprávněn, jelikož praská vláda vlastni podmínka vyjedná váni, totiž revisi květnových zákonů odmítla a vldeňiká vyjednáváni náhle přcrašila, noni stížnost i fficioeův pranic oprávněna. Bozvýminečné dle květnových zákonů ustanovené o/.usmováal sv. Otěr Lev XIII nikdy nepřislíbil. Oj přislíbil pouze oznamováni farářů, ne však proto, že by uznával „veto* státu Proto setrvává sv. Otec věrně na svýcb požadavcích, když dnes jako vždy před tlm domáhá se, aby odvolací právo státu neučinilo nemožným jurisdikci Církve a činnost kněži. A právě jako dříve žádal, aby vychováváni duchovenstva bylo ponecháno C rkvi, tak požaduje nyní, aby květnové zákony které dříve toto vychováni nedovolovaly, ještě před potvrzením oznamovací povinnosti změněny byly.

Celý rozdíl spočívá tedy v tom, ie se sv. Otec spokojil dříve slibem těchto dvou změn, nyní je však požaduje napřed. К této podmínce viak nechce Prásko svoliti. Úmysl a účel vlády jest jasný. Ona si chce zaručili státní soudní dvůr a absolutní odvolací právo státu, ona o to usiluje, aby umožněno bylo obsazeni uprázdněných far, nebot s těmi 2000 farnostmi bet pastýřů nejde to již dále. Kdyby byly tyto fary obsazeny dříve, ponechala by vláda květnové zákony zcela jednoduše beze změny. Do nebe volajícímu a i státní zájmy ohrožujícímu nedostatku bylo by zdánlivě odpomoženo a vláda by si po straně spokojeně mnula ruce. Neústupné vspiráni se proti revisi květnových zákonů aspoi zřetelné к tomu poukazuje, ie se vláda zabývá tímto plánem.

’ Italie. Officióinl telegramy eaail ze petárdovou aféru v Řlmé co nejvíce sezlabiti. Nepíšou ani, že byla hozena jedna z petard do předsíně rakouského vyslanectva a mluví o papírových petardách, až to byly zcela pravidelné bořlel pumy. Irredentisti by se asi sotva sabý vali nějakými dětskými hříčkami. Zajisté json jich dílem i drnhé dvě petardy, jež hozeny byly snnčasně před „Palano Venezia* a před Quiri- náleta. Krále Hnnberta, tohoto „rakouského hejtmana* nenávidí oni taktdi od td doby, co •e àtei maj etnikom jednoho rakouského pinka. Telegraf, jenž stále snail se roahodnon činnost vthiské policie poateviti do nejtepiího světla, otnkmnje, ie bylo v Římě zatčeno lest osob a mimo to, ie policie při prohlídce bytů terat- •kých emigrantů zmocnila se jiných tři osob. Nové správy se Sicilie není té» (ěkné. Kdy! generál Pellavieini s vojskem do Catanie přibyl, nalezl zde ulice tak hnité lidstvem obsazené, !• nemohl ani do měita se destati. Vyzval lid, aby ■e rozeie’, kdyi viak nn vyzváni jebe lid setrval, vydal vojska rozkai ku postupu. Na to obsadilo 4000 tnutá veikeré hlavni alice. Z bázně, eby události v Catanii nenutily vláda к zakročeni, chystá se nyní i Messina к demonstracím. Dráha z Messiny do Catanie byla demonstranty částečné u Catanie pobořena.

FVmuole. Princové orloáoitt zamýšlej! odbývat! vpolečnou rodinnou poradu nn zámku F.a v Normandii. Vévodové z Aumaln, Nemoursu, Alencénu a Pentbievru a princ de Joinville shromáždi ■ e prý pod předsedáním hraběte Pařliského a jednati budou o tom, jak se mají v nynější situaci zachovali. Výsledek >éto rodinné porady zaslán bade hraběti Chata- bordoví t-n schváleni. Hrabě Pařížský bade ptf splnomocnia, jednati ve jmenn svého bratrů, vévody se Cbartre«, o němi se praví, ie astonpl do rnské armády a odebeře se do střední Asie. — Grevy podepsel dekrety, jiraii se jmenuji státu! podsehretáři a sice: Margae vnitře, Noirot pro spravedlnost, Dnrand pro veřejné vyučováni, Labutě pro finance a Baibant pro veřejné práce. Margne a Baibant náležejí к „republikánské onii“, Noiret к „unii demokratické* a Labaro k radikální levici. Pea Durand nepatři sice к žádné parlamentimi jednotě, ale čitá se dle smýileni svého к nail demokratické. Pan Margne byl také v minister- stvě Gambettově státním podsekretářem pre vnitro, Labnze pak a Baibant náleželi к miei- sterstvn Dnclercorn. — Zároveň s tímto doplněním kabinetn byli záležitosti náboženských vyznáni čili knltn od ministra vnitra odloučeny a a ministrem spravedlnosti spojeny. — O rodině Cballemei - Laconrově, nového zahraničního ministra přinášejí pařížské listy podivné zprávy. Otec jebo odaonzen byl pro podvodný bankrot a děd jebo zemřel v bsgnu v Brestu v námořnické nemocnici. Nynějil ministr odsouzen byl sondern v Dijonn pro „zločinné skolky* nvink pomoci svých soudruhů v ministerstva vymknul se svému trestn.

.A.X).ggllo. Dunajská konference ukončila své práce. Zbývá jen podepsánl protokolů a konvence, jejti zredigovánt svěřeno bylo komitétu. Usneíeno, nby plná moc evropské komise donajrké prodloužena byla na 16 let. Španělsko. Rejdy anarchistické v jižních Španěllch máji rozsah mnohem větil. nežli z počátku se zdálo. Celá krajina mezi Cadixem, Xerescm, Arcos de la Frontera a Sevillou jest v ustavičném rozčileni. Tajný sond anarchistů dal zavraždit! dvanáct soudruhů, kteff stali s? strašným pravidlům tajného spolku nevěrnými; spolku tomu přičítají se viecky agrárni zločiny, podednl rok v jižním ёрапЧаки spáchané. Úřady soudní zabavily četné listiny a zvláště seznamy členův tajného spolku „černé ruky*; ze spisů těcb vysvitá, že anarchisté španělští měli spojeni s internacionálou a styky s anarchisty v jiných zemích. СегпД. Hora.. „Pol. Corr.* dovídá se z Petrohradu, ie Rnsko zaslalo knížeti černohorskému důtklivé napomenuti, aby se vyhnil všem nedorozuměním, která by mobla vzniknout! z tobo, že Karadorděvič mešká na Cetyni. Raško žije v úplné sbodě s vlidami, jichž posor- nost vzbudila Ďorděviěova ntvitěva na Černé Hoře, a kníže černohorský vydává prý se n velikou zodpovědnost podobnými událostmi — Z Běl'bradu se oznamuje, že také jiné vlády zas laly Černé Hoře v téže příčině různé dotazy. V Praze, dne 3. březaa.

* Kzarixeaí české lékařské fakulty. Mlstodržitel baron Krans dli, jak známo, od několika dni ve Vídni, aby na příslušných mi- stech předložil a odporučil návrh anketní homi e na zařízeni české lékařské fakulty. Jak ze nám sdě nje, navrhuje komise, aby pro umístěni vědeckých ústavů, a sice popisné a pa- thologické anatomie, fysiologie, všeobecné pathologic, sondnibo lékařství a farmakologie vystavěna byla na1 pozemcích městského dobytčího trbn v Kateřinské alici, prozatímní hadova o dvon poschodích a sice tak, aby časem mohla být novými stavbami doplněna a tvořila část příštího celkn. Se stavbon má se co nejdříve započlti, tak aby českú lékařská fakulta mohla být počátkem příštího studijního roka otevřena. Stavba ta jakož i vnitřní zařízeni vyžadovalo by nákladu na 200.000 zl, jež by musela řti- ská rada ve spůsobu dodatečného úvěru povolit. Anketní komise vyslovila sa rozhodně proti definitivnímu otevřeni české lékařské fakulty, pe- ■ěvadž by do té doby snadno moblo uplynout 4—Б let. Zařízeni klinik nebude dle dobro- sdúui komise působit pražádné obtíže. Většině jich již jest zařízena a zbývá ponze pro otel kliniku prof. Sebůbla přikázat potřebné mlztnosti. Ty najdou ze viak velmi snadné. Odděleni prof. Hainera jest totiž tak velké, že se mu co do poetali nevyrovná ani jediná oční klinika v celá Evropě. * Žádost о поту zákon. Aby abraditi mohla obec žižkovská náklad na zavedeni NČná vody, nanesla se tamní městská rada žádnti zemský sněm sa vydáni ivláitnlho tákona, kterým by byla oprávněna vyblnti z každého zlatého nájemného 3 kr. Poplatek tento taoji majitelé domů vybtrati od zvýeb nájemníků a zároveň s obecními dávkami odváděli pokladní obecni.