ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ffa47fe0-71f1-11dc-968b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 11 celkem · entity: place 23, person 33, org 2
1 masthead
V Praze, v pátek úne 30. září.
Praha
2 masthead
K číslu 270 Čislo v Praze za 2n a na venkově za 3h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —b ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 article Válka.
Válka. Před očekávanou bitvou. Z Londýna, 30. září. Přes Řím došla zpráva z Petrohradu, že v ruských offi- ciálních kruzích očekávají vel- kou bitvu blíže Mukdenu. Rusové mají tolik vojska jako Japonci, ne-li více. Gene- rál Kuropatkin disponuje 250.000 muži a 800 děly. Rozdělení je prý takovéto: 60.000 mužů je v Sinmintunu, 120 000 mužů na řece Hunu a zbytek rozložen jižně od Mukdenu. V Tien linu stojí 10.000 mužů. Soudí se, že Japonci mají také jenom asi čtvrt millionu vojínů a 1000 děl. Z Berlína, 30. září. Z Petrohradu sdělují že Japonci postupují na celé čáře. Kozáci Miščenkovi a Samsonovi je silně zdržují ba mnohdy i zatlačují. Dobře prý zpravený Číňan vypravoval, že zvláště ženy a děti ze sousedních obcí houfně siěhují se do Mukdenu, kde není žádných známek nspokojů a kde ob chod klidně se rozvíjí, ba obchod s kožešinami dokonce i kvete. Japonci nedovolili dopravení léků do Port Arturu. Z Londýna, 30. záři. Z Pekinu dochází zpráva, jež vzbudila značné rozhořčení, zejmen v kruzích vojenských. Rusové žádali prostřed- nictvím parlamentářů, aby dovolen byl pro ne- mocnice v Port Arturu dovoz léčiva. J a pone však tomu nedovolili, poukazu- jíce na ustanovení blokády. Generál Kuroki vyčkává... Z Berlína, 30. září. Dle telegramu, jenž zaslal zpravodaj »Lok.-Anzeigeru« svému listu, nedal. Kuroki, jak Kuropatkin se domníval, stržené mosty přes řeku Taici znova postaviti, ačkoliv pro přepravení japon- ského vozatajstva a dělostřelectva jsou velice důležité. Soudí se z toho, že Kuroki očekává offensivní postup Kuropatkinů na Ljaojan, pokládaje řeku bez mostů z přirozenou obrannou čáru. Výsměch japonských listů druhé ruské armádě.
Rus Hun Japonec Kozák Miščenk Samsonov Číňan Artur Kuroki Anzeiger Londýn Řím Petrohrad Mukden Berlín Peking Genus
5 article
Z Londýna, 30. záři. Zpravodaj »Timesů« telegrafuje z Tokia, že japonský tiska zvlášté list »Níši-Niši« dělá si ousměšky z druhé ruské armády. Nevěří naprosto, že skutečně má býti odeslána a prohlašuje, že je to zrovna takový strašák jako baltické loďstvo, které prý už nejméně dvacetkrát vyplulo, ale nikdy nedoplulo. Nevěři prý se v Japonsku vůbec, že nějaké baltické loďstvo existuje. Bude-li prý druhá ruská armáda tak rychlá jako baltické loďstvo, pak prý přijde na bojiště po uzavření míru. Episoda při pohřbívání padlých. Z Petrohradu, 29. září. Zvláštní zpravoda ruské telegrafní agentury sděluje z Vladi vo- stoku příšernou historku, jež jest však illu strací oddanosti ruských vojínů k představeným Když totiž po námořní bitvě, dne 10. srpnau Port Arturu svedené, námořníci »Cesare- viče« pochovávali mrtvoly padlých druhů, při- stoupil jeden z raněných námořníků k důstoj nikovi a drže ruku utrženou až po zá- pěstí, tázal se, kam má tento úd pochovati »Polož ruku k tělu mrtvoly, ke které patří« pravil důstojník. »Ale to je moje v l a st ní ruka« odvětil námořník, ukazuje důstoj níku zkrvácený a obvázaný pahýl své levé ruky »Pak ji ulož k mrtvole toho, koho jsi měl nej radši« dostalo se mu odpovědi. Námořník potom uložil utržený kus své ruky k mrtvole svého padlého velitele.
Artur Cesar Londýn Tokio Niš Japonsko Petrohrad Vlad Timesy
6 article K situaci na bojišti.
K situaci na bojišti. Vojenskou situaci vzhledem k nastávajícím aneb aspoň očekávaným bojům o Mukden lze dle došlých dosud zpráv vyznačiti takto Hlavní síla vojsk maršálka Ojamy je rozesta- vena v podobě podkovy, jejíž vnitřní strana se na-jihu prostírá od řeky Hunu či Chunu k prů- smyku Vanfuskému. Armáda generála Kuro- kiaj tvoří, při tom pravé křídlo, generál Nodzu se svou armádou zaujímá střed a ge- nerál Oku se svým vojskem je rozložen na křídle levém. Kromě těchto armád mají Japonci na pravém křídle zvláštní sbor neznámé dosud síly, jehož operačním cilem je Sinmintin. Fronta japonských posic prostirá se do délky asi 22 zeměpisných mil Uvedené shora, mar- šálku Ojamovi podřízené tři japonské armády jsou celkem asi tak silny, jako byly u Ljaojanu. ježto ztráty tam utrpěné posilami rychle byly nahrazeny. Kuroki, jenž svými sbory zaujímá čáru asi 11 zeměpisných mil, má prý 140.000 mužů, Oku, jehož armáda kryje čáru 8 země- pisných mil, má 120.000 mužů a Nodzu na rozloze 3 zeměpisných mil čítá 75.000 mužů. Od těchto 335.000 mužů odečítá se dle vojen- ské zvyklosti 30.000 mužů jakožto záloha.
Ojama Hun Kura Nodza Japonec Kuroki
7 article LSIí
LSIí Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
8 article
Operační základnou generála Okua je Jinkau, vzdálený asi 20 zeměpisných mil od Jentaje, s kterýmž spojen jest železnou dráhou, vedoucí přes Tašičao a Ljaojan. Operační základna ge- nerála Nodzua je vzdálena asi 22 zeměpisných mil a nemá žádného vodního spojení, jsouc roz- ložena ve vzdálenosti asi 6 zeměpisných mil od řeky Hunu. Posice generála Kurokia, který dle všeho rozhodující manévr v příští bitvě provésti má, jsou rozloženy se svojí základnou 26 mil za městy Šaketsem, Fenvančenem, Lanšank- vanem a Prensihuem. — Vojenské kruhy ruské projevují prý podiv nad tím, že maršálek Ojama po tak krátkém odpočinku již zase velkou bitvu chce vynutit, avšak podiv ten nebude asi příliš velký, ježto dle obecného uznání generál Kuro- patkin sám také již na opětný velký boj docela připraven jest a začátek nové bitvy s velkým klidem očekává. Z japonského tábora. Dopisovatel londýnských novin »Daily Mail« zaslal z japonského hlavního stanu dopis, ve kterémž mimo jiné chválí velikou kázeň, jež prý v japonském vojsku panuje; lihových ná- pojů lze prý tam jenom stěží dostati; ženštin v průvodu japonské armády vůbec prý není. Volného času svého používají prý japonští vo- jáci ke čtení novin, ku psaní dopisů a k chy- tání ryb. V bitvách ani při bitevních pochodech není žádné vojenské hudby; také troubení bylo z bitevních operací odstraněno. Japonci nezpí- vají prý nikdy válečných písní. Japonští gene- rálové, brigádnikem počínajíc, řídí svá vojska po čas bitvy, aniž jich vidí.. Zprávy docházejí jich po telefonu a oni také telefonem vydávají své rozkazy. Nejvíce bijí prý cizincům do očí vějíře a nádoby na čaj, jež každý japonský voják s sebou nosí. (Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
Oku Jinkau Hun Kurokia Lanšank Ojama Kura Japonec Jentaj Šakets Fenvančen
9 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. K situaci. Z Vídně, 30. září. Listy zabývají se udá- lostmi, které sběhly se předevčírem a včera na moravském sněmu. »Fremdenblatt« v úvodní stati, ve které pojednává též o včerejší řeči dra. Lad. Dvořáka, v Praze promluvené, domlouvá Čechům, aby nechali pomoci galerie, poněvadž by se tato mohla obrátiti také proti nim a poněvadž Če- chové mají na tom zájem, aby klidně byly po- řádány zemské záležitosti na prospěch obou národů.
Dvořák Čecho Vídeň Praha
10 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Starý kůř. Vesnická črta. Napsal Gustav R. Opočenský. U Machatů prodávali. Statek prodán byl už před čtrnácti dny v dobrovolné dražbě; nedávno prodány žentour, zásoby obilí, secí stroj a ve stáji zbývaly již jen tři krávy a starý kůň. Byl roztrhán velký rodný statek Machatův na kusy, jež okolní hospodáři zkoupili a ke svým usedlostem přivtělili. I obytné, vysoké a zděné stavení bylo prodáno; Machatovi měli zde ješt týden volný byt. Do té doby chtěl mladý Ma- chata odjeti do Ameriky s troskami svého kdysi značného jmění. A dnes došlo už na poslední dobytek v chlévě. Mladý hospodář odešel napřed do trhu. přikázav děvečce, aby za ním s pasákem do- bytek přivedla. Koně zavésti měl do města starý hospodář, výminkář, který za několik stovek svůj výminek na statku odstoupil, aby se při prodeji většího obnosu docílilo. Bylo šest hodin z rána. Služka a chlape odešli už před hodinou se žalostně bučícím do- bytkem do města půldruhé hodiny vzdáleného; jenom starý hospodář dosud neodcházel. Vstoupiv do stáje, vzpomněl si náhle, kolikráte vstupoval sem, kolik koní, volků a krav zde odchoval a odtud odvedll Ach ano, dokud starý Machata sám hospo dařil, vypadalo to u nich na statku zcela jinak! Hospodařil sice po starém zvyku bez strojů a bez umělých hnojiv, ale pole jeho byla vždy nejúrodnější, dobytek nejtlustší a koně nejbuj- nější. Avšak od té doby, co mladý uvázal se v držení statku, vše tu šlo s kopce ... Z počátku hleděl si i mladý hospodářství avšak později, co zvolili jej do obecního a pak i do okresního výboru, býval často celé dni na schůzích a ve městě. A po schůzích šlo se do hospody a pilo se a hrálo až do bílého rána. A na podzim zvával líšeňský revírník mladého Machatu na hony.
Gustav Opočenský Machat Machatův Ma Amerika
11 article
Ba, hospoda, karty a puška přivedly už tak mnohého sedláka na mizinu — — A co ted? Zbývá mu sice ještě dosti peněz, aby si mohl koupiti maiou usedlost, avšak jeho pýcha ne- dovoluje mu hospodařiti na chalupě tady, kde míval kdysí grunt. „Pojedu do Ameriky,“ usmysli si. Štěsti, že nemá dětí! Snacha je pilná, ho- spodářská žena, snad se tam spolu přece někde uchytí a začnou znovu hospodařit daleko od' vlasti a svých. A co jemu zbývá? Do Ameriky s nimi ne- pojede. Pravda, dostal pár zlatých za odstou- penou z výminku, avšak na jak dlouho mu to vystačí? A v takových myšlenkách naposled čistil hnědouše dívajícího se na něho udivenýma, věr- nýma očima. „Tak už i na tebe došlo? Sám jsem tě odchoval ještě za dob svého hospodaření. Vy- sloužil jsi zde již pěkných pár let! A nyní? Prodají tě na trhu... Kdo tě koupí? Nějaký koňský handlíř nebo povozník, který tě na smrt udře v panských lesích břemeny dlouhých klád. Vždycky jsem si myslil, že dovezeš mne na líšeňský hřbitov, avšak bůh tomu nechtěl.. I sedl starý hospodář na otepi sena vedle svého hnědouše a zamyslil se znovu: Co ted se mnou, starým člověkem? Jsem už vetché ne- potřebné zboží... A v lítosti nad sebou samým, svým synem a neštěstím svého rodu rozplakal se stařec ve stáji a přitulil svou šedivou hlavu k hlavě hně- doušově. Mladý Machata divil se, že otec jeho ne- přivádi hnědouše na trh. Vyhližel, čekal, ale starý nikde... Zaklel si a prodav dobytek vrátil se domů. A prve než se mohl otázati výminkáře, proč na trh nepřišel, přistoupil k němu starý řka: „Víš, Jeniku, odkoupím ti hnědáka sám. Je mi líto toho koně. Mám těch pár stovek, co jsem dostal za výměnek — vyděláme si spolu už na to živobytí. Koupím si vůz a budu formanit; snad už to tak nějak do té smrti spolu dotlučeme...
Machat Jenika Amerika