1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 261 ze dne 21. září 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Zázraky moderní vědy na jevišti. Z Londýna
se oznamuje: Moderní věda zavdává také divadlům
rozmanitostí vděčné popudy. Tak na příklad jest v
»Palace Theatrů« nejzajímavějším číslem programu
produkce »kouzelný kotel«, při níž se velmi obratně
využitkuje vlastností tekutého vzduchu. Majitel »kou-
zelného kotle« mr. Ralph Dean pochází z Amerikya
ředitelství divadla platí mu za jeho produkce týdně
200 I. st. Mr. Ralph Dean vařil ve svém kotli, po-
staveném na balvanu ledu. Pral kapesní šátky, jež
si vyžádal od obecenstva a vracel je pak bez nej-
menší stopy vihkosti. Uvařil vaječný krém a promě-
nil jej v led. Vanilková zmrzlina, upravená tímto
způsobem, podávána pak obecenstvu k ochutnávání.
Kuchyňská kamna proměnil v ledničku. Vejce poli
vařící vodou a proměnil je v led, jenž kladivem roz-
bit na tisíc kusů. Raffinovaný petrolej proměnil v led
a zapálil jej pak. Produkce činila dojem tak značný
že překonala všecky triky kouzelníků a illusionistů.
= Opět sebevražda na parníku. V časných hodi
nách ranních, ve středu, skočil jeden z pasažérů par-
niku „Arundel“ mezi plavbou z Dieppu do Newhavenu
přes palubu. Jakás dáma, jež seděla na dolejší palub
a zpozorovala to, upozornila svým křikem kapitána,
jenž ihned dal loď zastavit a vyhodil světelnou zá-
chrannou bóji, pokoušeje se, pokud to bylo možno.
nalézti v temnotě místo, kde se nehoda udála. Zá-
chranný člun „Arundela“ hledal po tři čtvrti nodiny
marně nešťastníka, načež „Arundel“ pokračoval v plav-
bě. Dáma, jež byla svědkyní celého případu, vypra-
vuje, že sebevrah byl pán as 60letý, se šedými licousy
Ralph
Mister
Dean
Londýn
Diepp
Palace Theatr
kouzelný kotel
4
article
Otevřel balíček a vzal z něho cosi černéno. Ovinulsi
to kolem hlavy a pak rychlým skokem skočil přes
zabradlí do moře. Brzy po vyplutí z Dieppu objednal si
sebevrah u stevarda brandy a sodovku, jakož i li-
stovní papír a obálku. Zdál se býti velmi rozčilen. Na
zavazadlech, jež nalezeny na lodi, připevněn byl lí-
stek: „Georges de Moor, vrchní ředitel bavlnářského
průmyslu v Rouenu.“ Na tomto lístku napsáno bylo
tužkou anglicky: Prosím, poslat na zpět do Rouenu.““
= Vyhledávání potopených tureckých lodíu
Navarinu. Přítel našeho listu nám píše: Před něko-
lika měsíci utvořila se v Řecku společnost se znač-
ným kapitálem, mající za účel vyhledati v hloubi
moře poklady, jež se nalezaly na tureckých váleč-
ných lodích a zvláště na lodi tureckého admirála,
které mezinárodní loďstvo v zálivu navarinském roz-
střílelo a potopilo. Za jasného počasí a tichého moře
možno totiž, jak jsem se osobně přesvědčil, viděti na
dně moře onoho zálivu některé části potopených lodí,
ale ty jsou během tolika let tak blátem zaplavenya
pokryty, že by bylo třeba použiti zvláštních strojů
k jejich odkrytí a že nemožno rozeznati, kde se na-
lezá admirální loď, na které byl poklad ceny něko-
lika millionů franků. To neodstrašilo podnikatele,
kteří mají více fantasie než rozumu a zkušenostia
několik měsíců pracovali potápěcími strojí, by nalezli
toužený poklad. Výsledek všech těch namáhavých
prací jest nyní nález některých lodních předmětůa
starých děl, jež nemají žádné ceny a jež byly ode-
vzdány museu, aniž by se vědělo, které lodi nále-
žely. Potápěči vzdali se naděje, vniknouti do nitra
některé lodi a proto celý podnik, jako veškeré řecké
podniky, skončil velkým nezdarem a ztrátou celéh
kapitálů.
Moor
Rouen
Řecko
5
article
= Potrestala drzého chlapíka. Z Atlantic City
N. J., se oznamuje: Nápadně sličná mladá dáma,
o níž se praví, že jest z Nov. Yorku, vzbudila onehdy
záhy z večera nemalou sensaci na promenádě po-
břežní spráskáním muže středních let, který, ubyto-
ván jest s rodinou svou ve zdejším hotelu a pochází
z Richmondu, Va. Oba setkali se buď náhodou nebo
dle úmluvy na úpatí Vermont ave. Po několika prud-
kých slovech vytáhla žena karabáč a několikráte jím
gentlemana pořádně přes hlavu a ramena přetáhla.
Asi půl tuctu mužů uchopilo se zuřící ženy a odebralo
jí karabáč, ale ona chopila se deštníku a znovu jím
tloukla napadeného přes hlavu. Kolemstojící ópět za-
kročili a oběť rázné dámy jako politý pudlík unikla.
Dav lidí, který se kolem bojiště shromáždil, bojovnici
tleskal. Ta na vysvětlenou svého chování pravila, že
spráskaný gentleman ji sprostě urazii hned minuié
saisony a letos zase. V čem urážka ta spočívala, ne-
chtěla prozraditi.
= Sensační zatčení. Z Říma se oznamuje
V Castellamare u Neapole zatčen byl těchto dnů si-
gnor Eugenio Roncali, tajemník v ministeriu králov-
ského dvora, pro podezření, že otrávil svoji mladou
manželku, s níž byl teprve dvě léta ženat. Roncali
pocházi z velmi vážené rodiny, jeho otec a bratři
jeho otce jsou ministeriální radové a jemu samému
kynula skvělá karriéra. Se svou manželkou nežilv
dobré shodě. Dáma se před nedávnem těžce popálila
a lékař jí na úlevu bolestí předepsal morfium. Ron-
cali tvrdí, že jeho manželka v záchvatu horečky po-
žila příliš mnoho morfia a následkem toho zemřela.
Avšak státní zástupce nevěří tomuto tvrzení a pro-
slýchá se zcela určitě, že Roncali svému osudu
neujde.
Eugenio Roncat
Ron
Roncat
York
Richmond
Virginie
Vermont
Řím
Neapol
Atlantik Cita N . J
6
article
= Nový velmi nebezpečný zlodějský úskok vy-
myslila onehdy v Paříži jakás ženština, jež na ště-
stí záhy byla zatčena. Manželé Boligneovi vraceli se
těchto dnů z divadla a potkali v ulici du Temple
mladou, usedavě plačící ženu. Odpověděla na jejich
dotaz, že přibyla do Paříže, kde nikoho nezná, že
hledala místo a že ve svém zoufalství teď neví, co
počít. Jat soucitem rozhodl se pan Boligne, že opu-
štěnou přijme do svého domu a učiní ji kuchařkou,
poněvadž dřívější kuchařka manželů před několika
dny byla službu opustila. Z počátku šlo všecko
dobře, nová kuchařka jevila se s nejpříznivější
stránky. Tu musil manžel na několik dnů odcesto-
vat a kuchařka, nalezená na ulici, namíchala své
velitelce do ranní čokolády omamující prostředek.
Když paní Boligneová pozbyla vědomí, zavolala milá
kuchařka čtyři chlapy, kteří číhali na blízku a spolu
s nimi vykradla skorem celý byt. Na udání okradené
mohla býti pachatelka chycena již příštího dne. Po
jejích spoluvinnících, jichž jména; udala, dosud se
pátrá.
Zemřelí v Praze.
Dne 13. září 1904: Altschulová Barbora, vdova
po obchodníku, 74 roky, 780—II. Skuhrovec Váciav,
syn obchodníka, 19 dní, 1054—II. Hovorka Václav,
syn rukavičkáře, 7 neděl, 185—V. Procházková Anna,
manželka kožešníka, 62 roky, 491—II. — Ve vše-
obecné nemocnici: Kočí Jan, dělník, 60 roků.
Svobodová Magdalena, manželka dělníka, 40 roků. —
U Milosrdných sester: Jirotková Anna, vdova
po řezníku, 76 roků. Kořenková Antonie, manželka
sluhy, 58 roků. Količková Anna, vdova po dělníku,
60 roků. — V chorobinci: Wieser Josef, býv.
Boligne
Boligneová
Skuhrovec Váciav
Hovorka
V Procházková
Anna
Jan
Svobodová
Magdaléna
Antonia
Paříž
Templ
Praha
Količková Anno
Altschulová Barbora
Jirotková Anno
Wieser Josef
7
article
krejčí, 64 roky. — V c. a k. vojenské, nemoc-
nici č. 11.: Hovádek Antonín, invalida, 60 roků.
Dne 14. září 1904: Hájek Bohumil, syn braš-
náře, 15 dní, 1453—II. Šebek Václ., obchodník s uhlím,
68 roků, 407—III. Kolmann Josef, dělník, 58 roků,
681—VIII. Růžička Antonín, kočí, 58 roků, 331—VIII.
Schlesingrova Karla, dcera švadleny, 3 měs., 456—VII.
Jeřábková Aloisie, žena sládka, 63 roky, 393— VII.
Vaněk Antonín, syn slévače, 16 dní, 230—VII. Wil-
dová Marie, vdova po nožíři, 70 roků, 1650—II.
Altschulová Barbora, vdova po obchodníku, 74 roky,
780—II. — Ve všeobecné nemocnici: Knob-
loch Antonín, puškař, 73 roky. Müler Eduard, jirchář,
43 roky. Hegrová Flora, soukromnice, 44 roky. Kan-
ková Anna, vdova po truhláři, 42 roky. Bidman Kle-
ment, nádenník, 47 roků. — U Milosrdných se-
ster: Kratochvílová Alžběta, vdova po obchodníku,
44 roky. Petříček Josei, kočí, 58 roků. — U Alž bě-
tinek: Baurova Josefa, služka, 20 roků. — V c. a k.
vojenské nemocnici: Hodač František, šiko-
vatel, 26 roků. Vít Antonín, pěšák, 26 roků.
Antonín
Šebek Václ
Josef
Růžička
Schlesingrův
Karel
Jeřábková
Aloisie
Vaněk
Marie
Barbora
Knob
Müler
Hegrová Flor
Anna
Petříček Josei
Vít Antonín
Hájek Bohumil
Wil
Bidman Klemento
Kratochvílová Alžběta
Baurův Josef
Hodač František
8
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Odpoledne o 3. hod.
Hoffmannovy povídky.
Fantastická opera o třech dějstvích s prologema
epilogem. Složil J. Offenbach. Text napsal J. Barbier.
Přeložil V. J. Novotný. Dirigent Moric Anger. Re-
žisér Robert Polák.
269. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
Karikatury.
Scénické studium o čtyrech dějstvích. Polsky napsal
Jan August Kisielewski. Přeloži! Adolf Černý. Režisér
Jaroslav Kvapil
Po druhém dějství přestávka.
Král
Hoffmannův
Složil
J Offenbach
J Barbier
V J Novotná
Anger
Robert Polák
Jan
August
Kisielewský
Přelož
Černá
Kvapil
Praha
Re
Polsko
národní divadlo
9
article
Ve středu 21. záři,
10
article
Ve středu 21. září.
11
article
Konec po 1/2 10, hod.
Začátek o 7. hod.
12
article
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
Ve středu 21. září.
Carovný závoj.
Báchorka se zpěvy a tanci o 3 jednáních (6 obr.)
od F. Tolda. Dle staršího překladu nově upravil
K. Š. Hudba od E. Tittla. Režisér B. Kovář. Dirigent
E. Starý
(blíže Palackého
mostu).
Začátek o 7. hod.
F Told
K Š
Tittl
E Stará
Palacký
Praha
lidový divadlo
13
title
Aréna na Smíchově
Smíchov
14
article
Ve středu 21. září.
Cirkusačka.
Velká americká výpravná operetta o 3 jednáních
Napsali John Tauner a William Pallings. Přeloži
Josef Kubík. Hudbu složil Ivan Caryli a Leopold
Moneklon. Režisér Josef Kublk
na Krá!
Tauner
Pallings
Kubík
Ivan Carýt
Moneklon
Kublk
15
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohradech
Pištěkovo lidové divadlo vinohradech
Začátek o 7. hiod.
Ve středu 21. září.
Po třetí: Pražské švadlenky,
Fraška se zpěvy a tanci o 5 jed náních.
Fraško
Pištěkův lidový divadlo
16
title
Hudbu
i slova napsal O. Fastr.
O Fastr
17
article
Učiní úplné vyznání, aby tím spíše dosáhl shovíva-
vosti od soudu vojenského?
Potom bylo by nutno provésti trestní řízení poznovu
od počátku.
Nové vyšetřování odhalilo by snadno dost, jak se
Morel v kabině křižáku »Tridentu« byl usmrtil — a za
spoluviny těch usmrtil, kteří ho měli střežiti, i z podnětu
a z vůle komandanta Tardina.
Oba agenti policejní obávali se skutečně po několik
okamžiků tohoto náhlého obratu v procesu, když před-
seda soudu položil obžalovanému otázku:
»Nuže, rcete konečně, kdo vás pohnul, kdo vás
vybídl, abyste zradil důvěru představených svých právě
v povolání a na místě, jež svěřuje se jenom osobám nej-
spolehlivějším ?«
Haigre váhal po několik okamžiků.
Několik vteřin těch zdálo se býti ale Rochemondovi
celou věčností.
Stoje za stolicemi soudcův komandant Tardinu-
píral rovněž na obžalovaného pronikavý pohled svůj
Hledal pohled jeho, aby v něm četl jeho myšlenky.
ale nesetkal se se zrakem jeho.
Krůpěje potu zrosily čelo důstojníka, v afféře zú-
častněného ..
Konečně po dlouhé rozmýšlené své Haigre přece od-
pověděl:
»Nikdo mne nevybízel, pane plukovníku.«
Plukovník nespokojil se však tím, i nalehal na ob-
žalovaného poznovu.
Pravil mu:
»Vy díte, že nikdo!... Soud jest ale přesvědčen
o pravém opaku ! Přiznejte se tedy !«
Morel
18
article
Co se však Stovera týče, tento uchvátiti se dal
zlostí k posuňkům zuřivým, kteréž ale stráž ihned po-
Přes to ale, obrátiv se hlavou stranou k zástupům,
Stover pronesl jazykem francouzským urážku hanebnou.
Mohutný výkřik: »Ať žije Francie!« z tisícerých
úst byl mu odpovědí.
Dvéře se uzavřely, aby se neotevřely dříve nežli
zejtra, až z obžalovaných stanou se odsouzenci.
Francie
20
article
Venku po celý průběh líčení zástupy lidu rozezle-
ného vytrvale čekaly.
Výslechy a výpovědi nezaujaly ostatně dobu tak
dlouhou, jak se mohlo čekati.
Pokud se Verissena týče, soud musil se obmeziti na
to, že četl jeho výpovědi, či lépe řečeno, zlomkovité vý-
roky, jimiž byl za vyšetřování odpovídal na otázky jemu
kladené.
Pokaždé, kdykoliv předseda přelíčení, plukovník čet-
nický, o vlasech a knírech bílých, obrátil se k obžalova-
nému slovem nějakým, Verissen upřel na něj jen drzý
pohled.
Neodpověděv pak, jal se jen hvízdati si stlumeně
refrain německé písně »Wacht am Rhein !«.
Stover zachoval totéž jednání, jakéž byl jevil hned
od svého zatčení.
Jen jednou dal se strhnouti zlostí.
Stalo se tak v okamžiku, kdy president, učiniv na-
rážku na jeho styky s hrabětem Stackem, vyjádřil seo
Zavrodáni nepřítel.
Wacht be Rhein