1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 256. ze dne 16. září 1904.
4
article
= Praktické použití telegrafie bez drátu ve válce.
Z Londýna oznamuje se: Co z telegrafie bez drátu
v praxi ještě bude, nemůže dosud nikdo povědět.
Může se již nyní vykázati nepopíratelnými úspěchy,
ale někdy bývá také hotovým pokušitelem, což se do-
kázalo jak náleží ve válce na dalekém Východě.
Velký anglický časopis opatřil si vlastní loď a zařídil
ji pro telegrafii bez drátu, aby získal depeše z blíz-
kosti bojiště co možná největší. Šlo to tak dlouho,
pokud to právě šlo. Japonci odstranili nepohodlnou
loď z příliš blízkého sousedství, ale zatím měla lod
již příležitost, získati všeliké podivné zkušenosti. Po-
užito bylo svstému de Forestova, jenž umožňuje za-
slání 20 až 30 slov za minutu a není vyrušován ji-
nými systémy, jichž se po případě v okolí užívá.
Pozemní stanice byla ve Vejhajveji, najatém přístavě
anglickém na poloostrově Šantunu, kdež postaven
stožár 50 metrů vysoký ku přijímání depeší. Takto
umožněno bylo spojení do vzdálenosti více než 200
mořských mil. Jeden z těchto telegramů musel projíti
do vzdáleností 155 mil, z čehož 30 přes pohoří výšky
100—500 metrů a přece byly všecky značky dobře
srozumitelné. Při tom však pozorován podivný úkaz,
že tato stanice zachycovala také japonské a ruské
depeše, jež podle různých systémů mohly být určitě
od sebe rozeznány. Bylo dokonce možno, odhadnouti
vzdálenost telegrafující lodi od lodí válčících loďstev.
Také o vyplutí ruských lodí mohly býti podle dochá-
zejících telegrafických značek činěny určité úsudky.
Japonec
Forestův
Londýn
5
article
Lze tudíž očekávat, že se stane mezinárodní dohoda
o používání telegrafie bez drátu s velmi přísnými
ustanoveními.
= Obrácen na víru. Z Paříže se oznamuje: Onehdy
neděli zastavil automobil v jedné vesnici blíže
Fentainebleau. Pasažeři vystoupili a vešli do chrámu,
kdež je záhy upoutal neobyčejně krásný zpěv muž-
ského a ženského hlasu. Obyčejně vyznamenávají se
selští zpěváci toliko svou dobrou vůlí. Při tom pro-
zrazoval zpěvák vleklým spádem hlasu ryzího Paří-
žana z Montmartru. Nahodilí navštěvovatelé sečkali
až do konce bohoslužby, načež poznali v obdivu-
hodném zpěváku Bruanta, slavného Bruanta, jenž po
léta lákal Pařížany do svého kabaretu na Montmartru.
Jeho sametový kabátec, nedbale po způsobu dělníků
přehozený, jehc vázaný červený nákrčník, jeho selský
širák byly známy po celé Paříži. Byl zároveň hostin-
ským i sklepníkem. Hovořil s hosty jako s kamarády
a měl povždy hojnou zásobu ostrých a břitkých vý-
razů. Tím získal si pěkné jmění, jež mu umožňuje,
žíti pohodlně na vsi, s jejímiž výtečníky žije v nej-
lepším přátelství. On a dáma jež s ním zpívá, rovněž
Pařížanka, zušlechťují celou obec svým nábožným
zpěvem a těší se všeobecnému obdivu i úctě. Z někdej-
šího neomaleného kupletisty stal se nábožný zpěvák.
— Průtrž mračen v Rumunsku. Bukureštský do-
pisovatel „Daily Chronicle“ oznamuje, že škody, které
způsobila nedávná průtrž mračen v okresu galackém,
jsou ohromné. Přes 2000 osob jest bez přístřeší. Průtrž
mračen byla tak silná, že úplně vyschlé potoky v ně-
kolika minutách se proměnily v dravé bystřiny. Děti,
dobytek, stromy, zahradní ploty byly proudem strženy.
Bruant
Pařížan
Pařížanka
Paříž
Montmartre
Rumunsko
Daily Chronicle
6
article
Bouře strhala s domů na sta střech. Počet utonulých
není ještě zjištěn. Několik osob bylo usmrceno ble-
skem. Celá tlupa cikánská s koni i s povozy překva-
pena záplavou a všichni prý utonuli. Nejhorší jest
že v tomto okrese, kde následkem sucha již se objevi
hlad, zničeny byly i vládní zásoby, jež byly zaslány
na úlevu nejhorší nouze. Také město Galac postiženo
těžce, ale ne tak krutě jako ostatní vesnice. V obci
Pachea na příklad zničeno bylo 200 domů a 920 oso
je bez přístřeší.
= Těžce poraněn. Do hospitálu na Hudson streetu
v Newyorku onehdy večer dopraven se střelnou ranou
v obličeji 30letý Roger Piner z Elizabeth, N. J. Bylo
as 8 hodin večer, když krví zbrocený Piner přišel na
policejní stanici v Old Slip a seržantovi McNallymu
oznámil, že jej v jeho kanceláři v domě na. Water
streetu postřelila jakás paní Hermanová, bytem v bo-
rough Bronx. Při tom vypravoval následující: „Paní
Hermanová bydlela v domě měho otce, kdež jsemji
dosti často navštěvoval. Když pak se před nedávnem
dověděla, že jsem ženat, byla nemálo pobouřena. Dnes
pak mne navštívila v mé kanceláři a po krátké hádce
vytáhla revolver a třikráte na mě vystřelila. Na to
uprchla.“ — Lékařům se nepodařilo kuli, která uvázla
v zadní části lebky, odstraniti. Paní Hermanová byla
později zatčena.
Piner
Elisabeth
McNally
Hermanová
Galac
Pachea
HOSPITÁLU
Hudson
dom
7
article
= Lev domácím zvířetem. Policejní komisař pa-
řížského předměstí Mont martre dostal těchto dnů
následující zajímavý dopis: „Pane komisaři! Oznamuji
Vám tímto, že jeden z obyvatelů mého domu opatřil
si dva lvy, které nechává bez okolků procházet se
po dvoře a na schodech mého domu. Poněvadž zápach,
který šíří tyto bestie, jest již nesnesitelným a mimo
to jsou tito lvi nebezpečím pro ostatní obyvatele,
prosím o pomoc co nejrychlejší.“ — Komisař nejprve
se domníval, že to je špatný vtip, přece však vyslai
do domu označeného v dopise dva policisty, kteří
vskutku nalezli v průjezdu domu dva mladé lvy, kteři
si tu spolu hráli, zatím co vrátný za pevně zamče-
nými dveřmi své lože úzkostlivě se díval na jejich
rejdy a jakás panička se dvěma dítkami, jež chtěla
vyjít z domu, na hořejším odpočívadle schodův úzkost-
livě volala o pomoc. Na zakročení policie povoláni
dva dozorci ze zoologické zahrady, kteří tato podivná
„domácí zvířata“ v kleci odvezli z domu. Proti majiteli
šelem, jenž je koupil z kočovného zvěřince, podána
bude žaloba pro nedovolené chování divokých zvířat.
Mont
8
article
= „Medvěd mě sežral“. Z Bernu se oznamuje:
V údolí Scarlu, osamělé, hustě zalesněné poboční
úžlabině v dolejším Engadinu, ulovili v prvních dnecn
září dva grisonští střelci statnou medvědici. To připo-
míná rozmarnou historku, jež se před několika léty
přihodila v témže údolí. Jakýs engadinský farář, jenž
měl kázati v údolí Scarly, potkal pojednou na cestě
do kostela medvěda, jenž bruče se k němu blížil. Ve
své smrtelné úzkosti, vytrhl duchovní ze svých modli-
teb list a napsal na jeho okraj: „Medvěd mě sežral.“
Chtěl svým ovečkám aspoň zanechati zprávu o svém
truchlivém konci. Osadníci vskutku nalezli lístek v cy-
lindru farářově pod jedlí na okraji cesty. Nevěřili valně
podivné zvěsti a jali se hledat sežraného faráře, jehož
také nalezli živého a zdravého v houštině lesní. Ne-
bylť medvěd tak krvežíznivý, jak se pan farář obával.
Bern
dolejší Engadin
9
article
Zemřelí v Praze
Zemřelí v Praze
Dne 10. září 1904: Valenta Edvard, majitel
pivovaru, 54 roky, 1842—II. Hamperle Vilém, dělník,
33 roky, 6—I. Pavlovská Marie, manželka c. k. offi-
ciála, 40 roků, 29-30—III. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Octábecová Anna, vdova, 66 roků. Chy-
stovský Karel, agent, 62 roky. Hájek Alois, truhlář,
38 roků. Dlouhá Karolina, posluhovačka, 21 rok.
U Milosrdných bratří: Pacovský Václav, číš-
ník, 22 roky. — U Milosrdných sester: No-
votná Anna, výměnkářka, 70 roků. U Alžbětinek:
Grögrová Marie, vdova po sluhovi, 81 rok. — V měst.
chudobinci: Biskupová Terezie, pradlena, 85 r.
Dne 11. září 1904: Škaloudová Františka, man-
želka obuvníka, 72 roky, 642—I. Müller Ludvík, cho-
vanec kadetní školy, 17 roků, 344—III. Liška Václav,
hospodářský adjunkt, 271/2 roku, 1860—II. Vondráček
František, syn pokrývače, 3 týdny, 693—VIII. Messner
Jan, syn vdovy, 8 měs., 794—VII. Kváča František,
syn zámečníka, 6 měs., 656—VII. Pachtová Josefa,
choť inženýra, 50 roků, 1842—II. Guttmannová Anna,
soukromnice, 67 roků, 1392—II. — Ve všeobecné
nemocnici: Hedvigová Anna, 54 roky. Kusovský
Josef, dělník, 58 roků. Frolík František, nájemce,
67 roků. Karešová Anna, vdova, 54 roky. — U Milo-
srdných bratří: Karoch Václav, metař, 72 roky.
— U Milosldných sester: Somrová Alžběta,
manželka dělníka, 48 1oků. — V městském chu-
dobinci: Černý František, býv. pekaí, 80 roků. —
V josefovské nemocnici: Strejček Antonín,
zednický polír, 54 roky.
Vilém
Marie
Karel
Hájek
Alois
Václav
I Müller
Ludvík
Vondráček
Messner
Jan
Kváča
Josef
Anna
Frolík
Praha
Škaloudová František
Valent Edvard
Octábecová Anno
Grögrová Marie
Biskupová Terezia
Hedvigová Anno
U Mila
Karoch Václav
Somrová Alžběta
Černá František
Strejček Antonín
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pátek 16. září.
264. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Král
Praha
národní divadlo
11
article
Poprvé :
Pustin a.
Drama o čtyrech dějstvích. Srbsky napsal Branislav
G. Nušič. Přeložila Hana Kvapilová. Režisér
Florentin Steinsberg
Začátek o 7. hod.
Konec po 9. hod.
Branislav
G Nušič
Kvapilová
Steinsberg
Drama
Srbsko
12
article
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
zahradě I. pražského měšť. pivovaru
Začátek o 7. hod
V pátek 16. září.
Na pomoc Rusům.
Výpravná lidová hra se zpěvy a tanci o 5 jedn.
Napsal Fořt a Hraška. Hudba od E. Starého. Režisér
B. Kovář. Dirigent E. Starý. Baletní vložky tančí pí.
Morávková a p. Morávek.
(blíže Palackého
Rus
Fořt
Hraška
Starý
E Stará
Morávková
Morávek
Palacký
Praha
lidový divadlo
13
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
V pátek 16. září.
Začátek o 7. hod.
Novinka.
Cirkusačka.
Novinka.
Velká americká výpravná operetta o 3 jedn. Napsalí
s. Tanner a V. Pallings. Přel. Josef Kubík. Hudbu
složil Ivan Caryll a Leop. Manekton. Rež. J. Kubík.
19681
Tanner
V Pallings
Kubík
Caryll
Leop
J Kubík
Smíchov
15
article
Pištěkovo lidové divadlo vinehradech
Pištěkovo lidové divadlo vinehradech
V pátek 16. září.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Don Jnan aneb Kamenný host.
Komedie o pěti jedn. Napsal Moliěre. Přel. K. Toman.
K Toman
Pištěkův lidový divadlo
Don Jnan aneb kamenný host
16
article
Zraněný na divém útěku svém pocítil náhle, jak se
mu dělají mžitky před očima
Přemožen bolestí, cítil, jak klesá s koně.
Poslední dojem, jenž utkvěl mu ze světa vnějšího,
byla postava jeho koně.
Tento se vzepjal a vzdaloval se dál divokým
tryskem svým.
Hrabě Stack měl taktéž ještě dojem, že padá nikoli
na zemi, nýbrž v trnité keře ostružinníku, jež zadržujíce
ho, zároveň mu trním svým tělo rozdíraly.
A to bylo vše.
17
article
Stack, stoje ve voze, práskal do koní neustále.
Při tom obracel se ustavičně hlavou svou ke kozáku,
který ho stíhal.
Největší obava, kterouž hrabě Stack choval, byla,
aby nezjevili se někde i jiní ještě jezdci.
Tím si byl totiž vyzvědač nyní jist, že byla uspo-
řádána pravá štvanice po něm a že tento kozák nepo-
chybně jest jen členem čety, poněkud se za ním, ale
jen v nevelké snad vzdálenosti, opozdivší.
Byla to asi jakás hlídka stihatelův ostatních, kteři
se měli teprve zjeviti.
Vzhledem na toto nebezpečí bezprostřední Stack
nabyl, jak bývalo již v povaze jeho, opět klidů, jakýž
mívá námořník právě v bouři.
Jsa klidný byl i — odhodlán ke všemu, k čemu-
Jeho jediná čáka byla, aby odlákal tohoto jedno-
tlivého kozáka, tuto hlídku, co možno nejdále od ostat-
ních a aby se ho pak zbavil ranou z revolveru . .
koliv
18
article
Pojav bič do levé ruky, hrabě Stack chopil se re-
volveru pravou rukou.
Potom obrátiv se ke kozáku, odměřil rychle okem
vzdálenost, jež ho dělila od jezdce i vyčkával již jen
okamžik příhodný, aby kohoutek revolveru spustil . .
Ale náhle udál se náraz, prchajícím tak dlouho
obávaný . .
Pravé kolo vozu narazilo prudce o drvo, silně
vyčnívající a zlomilo se . .
Vůz se naklonil v pravo a vláčel se osou zlome-
ného kola po zemi, což zmenšilo velmi značně běh koní.
Zaprodání nopřítelí.