1
masthead
Vychází každý den
mimo v neděli a svátek
O 3. hod. Odpolední.
2
masthead
DOPISY
DOPISY
frankované a podepeané přijímá
3
masthead
Předplácí ве т •dminiitnci
V Ostrovní ulici 6fslo 1508—11.
v Praze: poitou:
mětíéně . . 1 sl. 10 kr.
étvrtletné
půlletné . . 6
oeloroônô . 13
ostrovní ulice
Praha
4
masthead
post
1 ri. 36 kr.
6
masthead
Г O <3. в. lE. С в
v Ostrovní ulici čís. 1508—11.
RukopisAy
nevracíme a nepodep»aných nedbáme.
7
masthead
Jednotlivá dlela 5 kr.
8 nedélni přilobon 6 kr.
8
masthead
REKLAMACE
nezapeóetiné po»ýlénjr budtei
nefrankovány.
9
masthead
Inseráty počítáme nejlevnějf.
11
masthead
У Praze, y útkrí dne 23. ledna 1894.
У Praga
13
article
Padesátiletí nejdúetojnôjôiho
aroipastýře.
V Praze, 38. ledna.
Padesáte let života. Je jich mnoho
a je též málo. Mnoho jich, zríme-li dolil
к semi, málo, ani ne kapka, pohledneme li
do moře věčnosti.
A přece za těch padesáte let, co se ta
hlava lidská nastará a co těch myšlenek ji
prolétne, myšlenek sice časem radostných
ale převalnou většinou trapných dle slov
věčné moudrosti, že každý den přináií svoji
trýzeň. A to je zvláštní, že myšlenky radostné
prchavé jsou jako ptačí let, kdežto
ty trapné, jakoby věru do paměti se vrý
valy.
Osudu tomuto neujde žádný smrtelník
at si kolébka jebo stála v paláci, anebo
▼ chýši chodasa. Ba dle zkušenosti tisícileté
je stvrzeno, že blesky nebes častěji tříšt
sosny nebotyčné, nežli stromek к oí se
pnoucí.
Mnohý dosud myslí, že .páni mají zlaté
časy“, avšak slavný spisovatel, jenž panský
život poznal vrub na vrub, napsal, že na
křeslech purpurem vyzdobených roste nej
raději bodláčí a koruny ze zlata, že bývají
prorostlé trním. К tomu není třeba bliž
Sich dokladňv, znát jich dosti každý větší
Skalák.
Co platí o stolcích královských, plat
v hojné míře též o stolcích biskupských.
V prvních stoletích vedla cesta в nich do
eirkn, čili na popraviště.
Později nastala ovšem doba, kdy knížata
církevní kromě, čili vzdor přetěžkým pastýřským
povinnostem hovivali též různým zábavám
a kratochvílím, avšak ty doby dávno
již minuly, minuly od předešlého věku, kdy
nevystihlá prozřetelnost božská seslala na
Francii bouři, jež povalivší tam trůn a svatyně
a za těmito hrady velmožů, šířila se
orkánem po Evropě všadež — od Paříže
až к Moskvě a od Neapole až ku Gdansku
— ssutiny a krev za sebou zanechávajíc. Od
té doby Evropa podobá se sopce, z níž
přes tu chvíli dějí se výbuchy.
Praha
Evropa
Paříž
Moskva
Neapol
14
article
Ačkoliv lodička církve těší se zaslíbení
Kristovu, že v bouřích nepotopí se, at se
děje cokoliv, musí i přes to sdíleti všecky
zloby časů.
Kdo jen poněkud běhův světských je
znalý, ví, že stolec náměstka Petrova poset
jest hojně bodláčím a tiara papežská propletena
trním.
Právě doba nejnovější hromadí kolem
Vatikánu, jenž nástupci Petrovu proměněn
byl ve vězení, bouře vždy nové a vždy větší.
A trpí-li hlava, trpí všecky údy a především
všecka knížata církevní jakožto nástupcové
apoštolů.
Stolec biskupský, ač na pohled je vznešený
a skvělý, přináší dnes mnohých starostí
a útrap. Již to stálé vědomí, že ze
hlubin sociálních vždy hlasitěji a výhrůžněji
ozývá se chropotný řev anarchie :
Ani Boha, ani Pána!
musí naplňovati každé kníže církevní —
nikoliv bázní (slovo toto na stolcích biskupských
je neznámo) — nýbrž zármutkem a
to nad děsným rouháním se Bohu a nad
pohoriením, jež denně uvádí v záhubu tisíce
nesmrteloýcb, krví Kristovou vykoupených
duší. Zdá se, jakoby poznenáhla mèla se
naplňovati slova Kristova o schnutí lidu
pro očekávání těch véci, kteréž na svét mají
přijití.
A vedle hoře tohoto všeobecného, jež
sdílí každý věrný křesťan, přináší, dle slov
sv. apoštola Pavla, každý den nových a nových
starostí nástupcům apoštolů, jež vyžaduji
vši jejich péči.
Sleva tato troufali jsme si napsali v den,
Kristův
bůh
Pavel
Petrov
Vatikán
15
article
milovanému arcipastýři v plné sile a zdrávi
uaplniti desáté lustrum lidského věku, auiž
bychom se měli co obávali, že by slova
naše nebyla mluvena Mu jako z duše.
Za těch poměrně málo let, co na stolci
arcibiskupském zasedá, co tu na Něho na
lehalo přemnohých starostí z diecése tolik
rozsáhlé, starostí dime, o nichž se mnohému
ani nezdá.
Ovšem že ve starostech těch má kromě
každodenní útěchy v Bohu, ještě útěchu i
tu, ji$ mu poskytuje vědomí, že s ním a pod
Jeho vedením věrně pracuje na stakněžína
vinici Páně.
A zajisté, čím věrněji budou věřící
pluiti své povinnosti křesťanské a kněžstvo
veškero povinnosti pastýřské, tím nejen
útěcha Jeho, ale síla vzrůstali bude jako
by ramena vůdce lidu israelskáho byla podpírána.
Čím více katolický křesťan u veku postupuje,
tím výše zvedá se i jeho duch na<
pozemskoet, na níž lidé a jejich činy a je
jich věci zdávají se mu stále menšími a za
tím nebeská pláň zbavena jsouc mlh po-
zemskostá září tím jasněji otevírajíc vždy
áirší rozhled de nekonečných sfér nebeských,
kdež zrak osvícený světlem viry zří odplatu
za skutky své a proto i milerád snáš
zde na zemi břímě a vedro dne.
Zajisté, že čtenáři naši budou z plna
srdce souklasiti ve vroucí a pokorné prosbě
к nebesům; Bůh milostivý opatru,
a síliž i dále našeho arcipa
stýře v přeobtížnýcb pracíc i
apoštolských a p r o d 1 o u ž i ž dajr
jeho až knejzazším hranicím
vezdejšího života!
bůh
Páně
16
title
Politický přehled vnitřní.
17
article
(67) Z Opavy, dne 19. ledna 1894.
(P. d. aČeoha“.)
(Katolické noviny pro lid v Pruském Sleaakn.
— čtenářský spolek opavský. — Němci opav
ští. — Kardinál Kopp. — Raiffeísenovy aá-
loiay. — Tři kobonti.)
(Katolické Noviny* pro lid v pruském
Slaasku, vydávané vp. Jareókou ве Štěpánkovio
nastoupily drubý ročník. Ůlobn mejí velikou
a začátek jako obyčejné bývá těiký. Vydési
je sdraieué kněiatvo v pru.ké části Slezska,
pstřieí к diecési olomouoké. Bohníel, velmi
mnoho kněií práce té se vzdaluje. Nemají pro
ni smyslň, proto téi v některých osadách odběratelů
poakrovno. Příčina jest v německém
původu neb v německém vychování některých
Duši podniku zdá ве býti vdp. děkan Kamrá-
dek a Benešova, jeni pěkné výklady evangelií
do přílohy listu obstarává. Minulý rok měly
.Katolické Noviny* 400, v novém přibyle 25
odběratelů. Tuk porovnávaje a našimi poměry,
est velmi drahý, atojí při jediném číala 60
marek ~ 36 al. Co se nedostává, musí obětaví
knééi dološiti. Bída je a tiskem a koř
rektnroo. čtenáři ale rádi prominon a list je
oblíben.
Čtenáře) ý spolek opavský měl valnou hro
madu. Zvoleni téměř všichni z dosavadního výboru.
Té důlešitoati a váhy, jako příkladné
brněnský čtenářský spolek, náš nemá a miti
nemůie, při skrovném poětu 65 členů, ooš na
Opavn a okolí poměrné jest málo. Proti mi-
nolým rokům aspoň jsou finance lepší.
Němci opavští jeoo mesi «ebon zasa na
šťra, liberálové se iidv spojení a němečtí nacionálové.
Němec
Kopp
Raiffeísenův
Opava
Slezsko
Benešov
Tuka
Katolický novina
Kamratdeka
18
article
.Deutsche Wehr* brání naoionálním
turnerům súiaatniti se maškarního plesu ve
prospěch německého sohnlvereinn proto, ie
a výboru téboi spolku vylonieni kdysi pří
vrienoi nacionálů, msai nimi staroata města
Roobovanaký.
Kardinál Kopp, dlíoí v Opavě jako aá-
stopce semakého hejtmana, (svědčil svon dobro
činnost mnohými dary. Četné spolky šádaly, a
dostsly. češi sobě netroufali a dostali přece.
Bas áádáuí daroval podporovaoimn spolku českého
gymnasia 20 al. a tolikéš na ošacení
chudé mládeée obecných škol českých.
Potěšitelným ajevem byla aohůia důvěrníků
aálošen Raiffsisanovýob, kterých ve Slet
akn jest 24. Jednalo se aa předsednictví kar.
Arnošta Sadlniokébo na radoioi opavaké o jed-j základ JIUw. u.nu..u ... _
nota meni aálošnsmi téhoi systému a o cen- v nevěře nejvétiíbo nepřítele národa i všech
kdy dobrotivý Bůh dopral našemu vroucně tràini knee, ktorá má býti ve spojeni ■ filial - ; Slovanů nn jiou. Principy bosenských mladíků v Horním Sleaskn velká eobůae voličův, kteráž
koo kreditního ústava v Opavi. Účinnou řeš
měl dr. Türk, advokát s Bílek». Sobůae ovšem
byla nimeoká.
aTH kobonti*, místnost hostinská, proslavená
a dob svěceni praporu aSokola* opav
akého, dostala ve aobási městská rady pěkný
titul : spnmitiver Kasten* a alavná obeo opav-
aká ráda by ae budovy abyla. Za 40 000 sl.
koupili ji a kaidým rokem mieto aisku do
plácí ua rftané opravy a potíaby. Při koopi
ovšem šlo, aby češi aa kašdou cenu vhodné
mutooati nedostali.
Kopp
Arnošt Sadlniokébo
bůh
Türk
Bílek
Roobovanaký
Opava
Slovan NN
Deutsche Wehr
19
article
V Praze, dne 23 ledna.
Praha
20
article
Dr. Steinwender a Bělák. Jak
,K&mt. Landbote* od 21. t. m. sděluje, po
dařilo aa koneěně .Deutsche Zeitung* několik
lidí přiměli к tomu, aby projevili nedůvěru
dru. Steinwendrovi, čehož důkasem zvláště jest
voličská schůze konaná dna 14. ledna 1894
ve Běláku. Dle správy odtamtud aaslané byl
■a důvěrníka navržen dr. Steinwender a pro
něbo hlasovalo 44, kdežto pro p. Ottisohe, redaktora
tamnějUho liberálníko listu ,Fr. Stim
men* dalo své blasy 42 voličů. Tu pravil dr.
Steinwender: .Nenamáhejte se, pánové, dále,
dle dnešního výsledku nemohu býti aáatupcem
Mým přátelům vídávám srdečný dik ; ale aby
moji osvícení protivníci věděli, od kobo byli
vedení, pravím vám, poněvadž nestojím více
pod ochranou immunity, Ottiscb byl kocpen,
mohu vám ještě blíže sdělili, že příspěvky
к tomu účelu sebrané obnášely do července
1693 2400 sl. Podržte ai jen Ottisohe,
mne nejita více váaáni. Dobře, že to tak dopadlo
; jsem jiš syt tobolo případu
S Bohem.* — Takový byl výsledek volby dr.
Stainwendrcvy. Avšak přes to nelení v jiných
městech n městečkách Hora. Korutánska četných
přívrženců. Dle „Kirtn. Ztg.* od 20.
i. m. vyslovují voliči měat i mčateček v Hora.
Korutánsku plnou důvěru dr. Steinwendrovi
protestují proti jednání voličů Bělačskýoh. Ano
i mnohé oboe jmenovaly drn. Steinwendra čestným
občanem jako na př. Greiíenbnrg, Gmünd,
Spital, Hermagor a j.
doktor
Steinwender
Bělák
tamnějU
Ottiscb
Stainwendrcva
Steinwendr
Bělačskýoh
Greiíenbnrg
Spital
Hermagor
Bělák
Francie
Ottisohe
Gmünd
Deutsche Zeitung
21
article
Schönerer a Tyrolsko. Z vyššího gy
mnasia v Brixenn bylo vybočeno šest žákův,
poněvadž nepokrytě ie přisnávali к záaadám
theoriím SohSnererovým ; vyloučení to platí pro
všecka gymnasia v Tyrolsku.
Tyrolsko
22
article
Prohlášení bosenských akademiků
Katoličtí a mobamedánití studenti z Bosny
Hercegoviny, posluchači to na universitách ve
Vídni, v Záhřebn, v Štýrském Hradci a v lana
bruoku, učinili v těchto dnech provolání vshle
dem ku avému národnímu postavení. V tomto
prohlášení, jež uveřejnil .Obsor* v čísle 10.
níakým nasývají ono tvraení, .ie Gborvati
son katolíci*. Mladí národovci praví : „mo-
hamedánaká i katolická cmladina odsusnje onu
podlou lei a prohlašuje, ie Chorvatsko ničeho
nemá společného a katolictvím, vůbec se žádnou
vírou. Mohnmedánaká i katolioká omladina
oanamoje kaidému, ie ten, kdo ponte proto
e Chorvát, poněvadž je katolík, ie není pra
vým Chorvátom.* — Že bosenští nadějní sy
nové tak ráaní jsou ve svých výrasech, promine
ae jim ; mladí jsou a slova jejich nemo
hon miti velké ceny. Leč nváiení hodný jest
směr jejich alov. Mohamedánstvo je v tétéž
řadé — a katolictvím ! Takto aajisté neson
dili pradědové těchto kotolických bosenských
studentů. Oněm byln víra jediným klenotem,
víra je nedohnala к boji sa krále i vlast. Kde
pak si popletli ti mladíci hlavy, ie tak náúle
aapomněli na všechny tradice svého opuštěného
národa ? Zdali již doma za let gymoa-
sijniob, ěi teprv na università ? Bud si jakkoli
1 jisto je, že z jejieh slov vane nestovan-
ský, zvláště pak nechorvataký dech, slova,
která dokazují, ie synové nejslavnéjiíoh bojov
níků za .krst ěasni i slobodú zlatnú* zblou
dili do bahna, kdež jim bludičky předstírají
novomodní lhostejnost ve víře, nesávislost od
Katolický
Chorvat
Vídeň
Záhřebn
Hradec
Chorvatsko
Buda
Bosna Hercegovina
23
article
Boha v národním i státním ohledu, vůbeo oslou
řadu abstraktních pojmů — a konečně je
lákají do besadné propasti — liberalismu I —
V čísla 11. má .Obsor* ještě schválení onoho
prohlášení, v kterémž .boseniki Hrvat* doka-
suje, ie dobře roauměl onomu prohlášení. My
evíme, kdo je onen bosenský Chorvát, to však
víme, ie takové smýi ani je ohorvatakému ná
rodo oiaím, víme taká, ie toto ■ oiainy přinášené
sťmé je první a hlavni přlčinon tas sváného
národního ronkoln. My pokládáme kato-
liokon virů sa najlepší opora národnoiti a aa
jihoabvanaké vsájemnosti a vidíme
baron víře veškeru její vážnost i ceno n do*
kasají co nejnřejmiji, ie najhorší alo n příčina
naavornoati a pádn jest — beavěraeká
ikoln I
Chorvat
24
article
Socialismus, v neděli byla ve Vídni
velká dělnická aehůie, pH nii, jako téměř
obyčejně, došlo к nemalým bonřlivým projevům
; ir žili se .socialista neodviali* n .sociální
Vídeň
25
title
Politický přehled zahraniční.
26
article
demokracie oficielní*. .Neodviilý* socialista
kterýsi, jeni měl řeě, mimo jiné vysýval
i к odstraněni .vůdcův* sociální demokravie
oficiální, nasývaje je vůdci vůbec neschopnými ;
dříve prý nebude lépe, dokud lidé tito nebudou
se svého vůdcovikého křesla svrženi.
Sohůsi přítomen byl i posi. Pernerstarfar, jenž
.neodvislé* sooialiaty varoval před úmyslem
provéděti převlály násilím.
Korutanský sněm sešel ae dna 10. t. m.
ala Slovincftm körntet akým nic ve proapěoh
nepřinese, neboť v něm sesedají beaobladní němečtí
liberálové. Hned na počátku byly «voleny
růané odbory, jimi přiděleny ku vyřísení
а к prozkoumání rozličné předlohy, mezi nimii
nejdůleiitéjií jsou tyto: Žšdoat za povolení
70 000 »1. na stavbu mostu přes řeko Drává
klíže Lipice (Lippitabaoh), dála aa poikytnntí
podpory na stavba mosta přes řeku Drávu při
Lendorfu (1500 nl.) ; — náklad 526.200 il.
na stavbo všeobecné nemocnice J — školní fond
vyžaduje zvýšení o 25.000 >1. proti loňskému
roku ; regulace řeky Hlíny ; zřízeni hospod,
obemické zkniební stanice; na roaiíření chlapecké
oobranovny u Celovoe 6000 al. na jednou
a pak ročně 4200 al. ; zřízení zem. hypotečního
ústavu.
Pernerstarfar
Lipica
Dráva
všeobecný nemocnice J
27
article
Krise Y Uhrách nkaaaja se čím dále
tím ajevnčji. Počet členů dosnd za strany
vládni (liberální) vystoupivších není ještě uzavřen.
Naopak, rosklad trvá dála в kabinet
mnsí aa nyní koruně přiznali, ie jí situaci nesprávni
vylíčil, když tvrdil, že proti církevně-
politickým předlohám bude jen iedenát poslnnoů
hlasovali, a že kriai ve vládní strani lne jen
podáním předlohy o civilním sňatku nnataviti.
Po tomto důkladném desaven vlády a jejího
chefa — jehož odvážnou hra ostatně ve Vídni
prohlédli — nelse vládě více na ndržeti a
jedná se nyní již jen o způsob, jak ae mi
změna vlády atáti. Listy vládní anažili se proces
ten atižiti přinášejíce aprávy, že hrabě
Julius Ssapáry byl již v audienci hodinu trvající
u císaře přijat. Že se tak stane, bylo již
také ve .Vaterlando* omámeno, ale do včerejška
se tak ještě nestalo. Předčasná správa
tato v uherských listech má za účel zajisté jen
to, aby skutečná audience byla co nejdéle zadržena.
— Meai hrab. Baspáiym a místopředsedou
sněmovny Pereselem došlo viera к son-
bojí, poněvadž Ssapáry cítil se uražena po-
snámkon Perczelovou o ultramontánech. Oba
soupeři byli raněni, načež se smířili.
Julius
hrabat
Ssapára
Vídeň
Y Uhry
28
article
V Praze, dne 23. ledna. \4
Praha
29
article
К poměrům v Srbsko. ,Pol. Corr.*
otiskuje prohlášení, jei Milan byl jménem
srbského krále Alexandra, avého syna, učinil
vůdcům radikálův. Radikální strana učinila
prý od onemoocční Dokiče vládní program
králův illusorním. Mimo ústavy a aákonn
vládne v zemi nezákonitost a nesnášenlivost
proti neradikálům. Na atiinoati nebéře se
ohled, napomínání králových se nedbá, ba popírá
se i právo královo, při jí mati deputace,
které si stěinjí. Jiš tato poslední okolnost
mnaila přivodili krisi. Král iádá, aby o zahraničních
zélešitoateob roshodovala ponte koruna
a předsedou ministerstva a s ministrem
aáleiitostí sahraničníob. Král nescbvaloje n
lituje kotil ktů, к jakým v posledním čase
došlo i vládou rakouskou, a považuje povolávání
srbských vyslanců bes vědomi krále, jako
nedávno Pašiče, aa nemístné Rovněi tak nelse
připustili postavení a aodpovédooit radikálního
ústředního komitétu nad vládon, jei
evi se protesty proti výkonům vlády a jmenování
úředníků. Král nesobvalnje mrháni státními
příjmy к účelům stranniokým, aanedbá-
vání aájmův armády, a přeje ai těsnější spo
ení krále a armádou aříiením ivláitní královské
kanceláře ; žádá arniení nebo směnu uě-
iterýeh ústavě odpovídajících nanesení skup-
itiny a upnštění od procesu proti liberálním
ministrům Bes garancií se strany radikálův
nemůie král povolali ponee radikální vládu. —
Vyjednávání krále s radikály i ■ liberály
trvá stále, ale doend nevedlo к žádným výsledkům.
Pol
Corr
Alexandr
Pašič
Bes
Srbsko
Milano
30
article
Katolický střed německý. Z Vratislavi
oznamnji, ie v neděli byla v Pradniei
Vratislav