1
masthead
Ročník XXXXVII
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 16. ledna 1908.
Praha
4
article
Na rnnnt a odpol. 1isty
přodeláeí sot
v Praze v alministraei
na n ěsdc
na čirrt leta . . . . 6 K —k
s dvoji donářkou
a naěale
va dnt teta . . . . 7 K 50k
ve Hilllalkáchi
na těsíe . . . . . . 2 K 30
P'oštour
nvěaje
nk ätrrt keia
s drejí zisilkoe
sa miěsí
na čtrrt lels . . . . 11 K 40
Praha
5
article
Žádné vyrovnání bez — Slezska
Žádné vyrovnání bez — Slezska
Tklivý hlas zalehá k nám z našeho ubo-
hého Slezska. Výkonný výbor národní strany
české volá k nám do Prahy: »Neuzaví-
rejte žádného vyrovnání s Němei
v Čechách bez Slezska!«
Bezprostřední příčinu k této snažné
úzkostné žádosti zavdává bratřím našim ve
Slezsku nové, bezohledně hrubé pří-
koří německé, jehož opovážila se vůči
nim dne 7. t. m. německá většina z em-
ského výboru slezského, když pu-
stila se konečně do úpravy jazykové otázky
samosprávných úřadů Slezska a v»upravila«
ji v 60 jubilejním roce po prohlášení rovno-
právnosti všech národů a jazyků jejich ad
majorem Germaniae gloriam takto:
1. úřadním a jednacím jazykom zem-
ského výboru zůstane i nadále němčina. Zem-
ský výbor bude sice přijímati od stran podáno
v kterémkoli zemském jazyce sepsaná, ale vy-
řizovati je bude německy. 2. V jazykově smí-
šených soudních okresech (ve východním
Opavsku a Těšínsku) jsou samosprávné úřady
i nižších stolie, jako obce, okresní silniční
výbory, kontribučenské fondy, kostelní vý-
bory a pod. povinny přijímati úřadní spisy
podání, sepsané v kterémkoli ze tři zemskýeh
jazyků. 3. Avšak tyto samosprávné úřady
mobou spisy, jež nejsou sepsány v jejich
úřadní řeči, zaslati zemskému výboru se žá-
dostí, aby jim je předložil. 4. Zemský výbor
bude povinen obcím a korporacím, které si
ustanovily za svůj úřadní jazyk češtinu nebo
polštinu a zemskému výboru o tom podaly
zprávu, zasílati spolu se svým německým
rozhodnutím současně také český nebo polský
překlad onoho rozhodnutí, při čemž však ně-
mecký text bude pokládán za autentický. 5.
Germaniae
Slezsko
Praha
Čechy
Opavsko
Těšínsko
národní strana
6
article
Zemský výbor nebude však překládati listiny.
jež obce obdrží od jiných úřadů než samo-
správných; listiny pro osoby soukromé zemský
výbor bude zasílati jen německy. 6. Pro české
a polské obce má se zemský zákonník vydá-
vati s textem německým a českým nebo pol-
ským. 7. Pošle-li česká nebo polská obec li-
stinu, sepsanou ve slovanském jazyku, obei
v území jednojazyčném (německém) a tato
německá obec listiny nepřijme, může slovan-
ská obec požádati zemský výbor, aby listinu
přeložil do němčiny a dodal ji německé obci.
Takovým fermanem proslavuje se ně
mecká spravedlnost a svobodomyslnost v zem
od věků převahou slovanské, kde živel česko
polský činí 53 obyvatelstva proti 47% živlu
německého, kde tudíž jazyk polský a český
jest stejně uznaným jazykem zemským jako
jazyk německý.
Kdyby bylo v Rakousku spravedlivosti
pro národy slovanské vůbec a pro Slovany
slezské zvlášť, nebyl by sněm slezský a jeho
výbor zemský dávno již tou doménou ně-
mecko nacionální tyranie, mělo by v něm
220 114 Polákův a 146 266 Čechů slezských
dohromady spravedlivou svou většinu slo-
vanskou oproti 296 550 Němcům v zemi
tak, jako se tato většina již projevila ve
hlasech, odevzdaných při všeobecných říš-
ských volbách v květnu minulého roku,
kdy dle úřadní statistiky (sestav ené
c. k. statistickou ústřední komisí) Slované
slezští pro své kandidáty odevzdali úhrnem
64 871 hlasův, kdežto Němci i se sociál-
nimi demokraty ve svých volebních
okresech nepřivedli to než úhrneuu na
54 960 hlasův a to za největšího napjetí sil.
neboť účastenství při volbách květnových
bylo právě ve Slezsku největší; z každého
100 k volbě oprávněných volilo 95 voličův.
Polákův
Němec
Slovan
slezský
Rakousko
7
article
Němečtí nacionálové (Deutsche Volks-
partei) postavili nejvíce voličů, totiz 11. 920.
po nich němečtí křesťanští sociálov
8103, pak němečtí pokrokáři 5481, dále ně-
mečtí agrárníci 5193, kdežto svob. Všeněmei
nezmohli se než na 2753 hlasů. Všeho všudy
vykazuje válečná síla Němců ve Slezsku
33.450 mužův a teprve s připočtěním 21.510
»německých sociálních demokratů« dosáhuje
úhrnného počtu 54.960 voličů německých,
proti nimž však stálo 43.733 voličů pol
ských a 21.138 voličů českých, čili úhrnem
64871 hlasů slovanských. Bezmála o 10 000
více voličů slovanských než ně-
meckých stálo ve Slezsku před 8 měsíci
u osudí volebních. A vůči tomuto eklatant-
nímu, živoucímu svědectví o číselné převaze
uvědomělého slovanského živlu
ve Slezsku — trčí tam německý zems ky
sněm a německý zemský výbor.
který s většinou obyvatelstva této starobylé
a mohutné druhdy země koruny české za-
chází jako s heloty!
Slezsko
Deutsche Volk
8
article
»Úřadním jazykem zemského
výboru slezského a všech úřadů
i ústavů zemských jest výhradně
němčina!« Možnoliž si pomysliti hrubší
a drzejší urážky nejsvětějších citův většiny
obyvatelstva země od věkův převahou slovan-
ské, avšak pod sluncem věku našeh
nejdravější germanisaci na pospas vydaněl
Právem oloupených a šlapaných národův
protestuje výkonný výbor české
národní strany ve Slezsku proti
tomuto skutku německé násilnosti a vyzývaje
veškeré české obce, aby neprodleně oznámily
tomu slavnému zemskému výboru vévodstvi
slezského, že jsou obcemi ryze českými a ne
chtějí býti smeteny v pytel německý; a prá-
vem rodných bratří ohrožených krajně ne-
bezpečím smrtelným volá k nám do Čech
»Neopouštějte nás! Neuzavírejte
v Čechách žádného vyrovnání
s Němci, aniž byste pamatoval
při tom na osud náš a na š
právole
A které srdce české bylo by tak neci-
telné, i tak otrlé, aby neporozumělo
tomuto úzkostnému volání nejohroženějších
rodákův našich na výspě slezské?
Možnoliž
Němec
slezský
Slezsko
Čechy
český národní strana
9
article
A který rozum český byl by tak mělkýa
tak zaslepený, aby necílil hluboký politi-
cký význam i svrchovanou oprávněnost této
žádosti bratrské o pomoc a zastání, do-
léhající k nám právě v tuto dobu, kdy
Němci zdejší hotují se již ku nepokrytémua
jak sami praví, »snad rozhodnému
válečnému tažení proti tisícileté jednotě Čech
a tudiž proti historickému státnímu právu
zemí koruny české.
K řadě vážných důvodův, které
varují co nejdůtklivějí myslící patrioty naše.
aby nepouštěli se střemhlav a lehkovážně do
vyjednávání a smiřovaček, poněvadž si jich
pojednou naši němečtí nejzarytější odpůrei
a škůdci přáti ráčí — přibývá nový: pama-
tujme na Slezsko.
Proč pak tam nechtějí Němci při
kročit k národnímu rozdělení země, proč
pak tam neprohlašují zásadu: národn
autonomie. V Čechách pro ni horují
jako po své spáse, ale ve Slezsku, v Ty
rolsku, ve Štyrsku a Korutanech
ani slyšet o ní. Tam jim princip ten nevoní.
Nuže, nebylo by nejiepším a nejvtipněj
ším naším šlehem obranným: odrazit něme-
cký ten výpad na jednotu vlasti naší prostou
odvetou: začněte se svým spáso-
nosným lékem národní autono-
mie hojit nejprve naše Slezsko
Zabezpečte tamní národn
menšiny českou a polskou tím
že ve sněmu slezském zavedete národní
kurie s právem veta, že rozdělite zemský
Němec
Čechy
Slezsko
Štyrsko
Korutany
10
article
výbor slezský na samostatné sekce českou,
polskou a německou, že zabezpečíte Polákům
a Čechům příslušný jim percentuální podíl
(30 a 23 procent) ve všech úřadech a celé
správě zemské, že přiznáte jazykové oblasti
české a polské tu rozsáhlou samosprávu
administrativní, soudní, školskou a finanční,
kterou zde pro sebe požadujete: až to
vše ve Slezsku splníte a prokážete,
že ta autonomie národní jde zemi slezské
i národům k duhu, pak teprv si spolu o věc
klidněji pohovoříme.
Avšak dokavad se sami ve Slezsku
vůči našemu a polskému lidu držíte něme-
ckého centralismu jako klíšti, dokavad tam
nechcete o krajské decentralisaci, o rozhra-
ničení národním a národní autonomii an
slyšet, dokud rovně Slovincům ve Štyrsku
v Korutanech, jako Vlachům v jižním Tyrol
sku tak houževnatě odpíráte ná
rodní autonomii dotud věru byli by-
chom holými blázny, abychom si zrovna naši
vlast, tuto přírodou a tisíciletou hi-
storii tak přímo klasicky utvořenou
jednotnost státní dělí jako po-
kusného králíka trhati, kuchati
a rozdvojovati beze vší hlubší příčiny,
než pro váš prolhaný křik a nářek, že
prý vás v jednotných, nedělných Čechách
národně ohrožujeme, potlačujeme a hospo-
dářsky zkracujeme! Nikdo na světě této
barnumské šalbě, těto nejnestoudnější a sto-
kráte vyvrácené tartuferii nevěří, ani vy
sami ne a proto bychom musili věru sami
nad sebou se zapomenouti, kdybychom na
myšlenku národního rozdělení Čech přistou-
pili a o podobných předlohách a návrzích
v meritorní jednání se spustili.
Polák
Čecho
Slovinec
Vlach
Čo
Slezsko
Korutany
Tyroly
Čechy
holý blázen
11
article
Spekulujeli kdo, ať v německém ať ve
vládním táboře na takou možnost, mají-li
nás ve Vídni či v Liberci za takové slabochy a
pošetilce, tož v brzce šeredně se zmýlí. Vždyt
i ti nejmírnější staročeští našinci ústy dra.
Mattuše upírají nastávajícímu
sněmu vůbec mravní způsobilost,
aby se spouštěl v podobné vy-
jednávání a řešení s úhlav-
ními protivníky jednoty vlasti,
ba i ta sociálně demokratická strana
prohlašuje, »že česko-něme cká
otázka nemůže býti řešena pouze
v Čechách, nýbrž musí se řešiti najednou
v celém svém rozsahu pro celý česky
národ, tedy i na Moruvě, i ve Šle zsku
v Dolních Rakou sích, jakož i v ústředn
správě státní. « —
Nezapomeneme tedy — nesmíme za-
pomenout na své ohrožené rodné bratry ve
Slezsku: tím odoláme nejlépe všemu po-
kušení a všem obmyslným svodům vlk
v rouše beránčím.
Mattuš
Vídeň
Liberec
Čechy
Slezsko
Moruv
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. ledna. (Stano vi s ko
české strany radikálně-pokrokové
Minulou neděli měli důvěrníci strany radikálné
pokrokové v Praze poradu o aktuálných politi
ckých otázkách. Schůze byla důvěrná a na ve
řejnost dány z ní pouze některé resoluce, přijaté
po referátě poslance dra. Hajna a stručný
obsah jeho referátu, z něhož vysvilá, že strana
radikálně-pokroková půjde i do zemských voleb
svorně s druhými dvěma státoprávními stranami,
radikálnou a národně-sociálnou. Majíce za vhodné.
aby naši čtenáři byli obeznámeni s politickými
snahami všech českých stran, otiskujeme r-
soluce, přijaté v nedělní schůzi. Resoluce, o ja-
zykové otázce zní:
1. Jednání německých soudců, zamflajíeích české
obžaloby, prohlašujeme za hrubé porušení práva
Stano
doktor
Hajn
Praha
13
article
zákonů, jež nemá co činiti s neodvislostí soud-
covskou, nýbrž jest čistě polilické, stojíc ve služ
bách německého zemězrádného programu, utvořiti
zvláštní provineil »Deutschböhmen«; nemůžeme
proto souhlasiti se slabošským postupem většiny
české delegace naproti této vzpouře německých
soudců, který nevymohl si ani disciplinárního vy-
šetřování s renitentními soudci.
2. Neuznáváme potřeby nějakých nových jazy.
kových zákonů anebo nařízení, za to uznáváme
že je zapotřebí toliko řádných státních úřadníků.
kteří by platné právo a zákony české zachovávali,
a řádné a energické vlády, která by úřadníky, po-
rušující právo a zákon, k jejich povinnosti při
nutila, především však že jest zapotřebí silně
energické a v případě potřeby bezohledné české
politiky.
Vzhledem k pověstem o nastávající s mi-
ovací akci přijala další resoluce:
1. Neznáme žádné česko-německé olázky, za
to českou olázku státoprávní, která se
týká povolaných činitelů, českého národa jakožto
doposud jediného nositele a bojovníka českého
státního práva a dynastie, a která zahrnuje v sobě
všecky tři země české: Čechy, Moravu a Slezsko
jakožto jediný nerozborný celek.
2. Protestujeme proti tomu, že na místě státo-
právního vyrovnání českého odkazování jsme na
jakousi dohodu mezi Čechy a Němci v jediné
zemi s ponecháním dnešní centralistické ústavy
jak v oboru zákonodarném, tak i v oboru moci
výkonné, že se česká otázka najednou nejen roz-
trhává, nýbrž i stlačuje na podřízenou otázku po-
vahy provinciální, na jakýsi pouhý spor domáeí
mezi Čechy a Němci, při kterém dynastie i vídeň-
ské vlády vymykají se ze své zodpovědnostia
svých závazků.
Čecho
Němec
Morava
Slezsko
Čechy
14
article
3. Protestujeme, že v dnešní době, kdy česká
politika, držená vinou strany mladočeské a agrární
v zajetí Němců jak v zemích českých tak na
říšské radě ve Vídni, je zřejmě slaba, kdy je cen
tralismus zřejmě volební předlohou říšskou sesílen
a skrovná ústava zemská útokem Němců ochro-
mena, chtělo se dojíli k lak zv. smiřováni.
4. Šchvalujeme, aby tři mladé slátoprávní strany
sešly ze a zvolily si ze sebe komisi, která v této
záležitosti má vypracovali přesný program i tik-
tiku a s elaborátem tím předdstoupit před všechn
české straný ze všech českých zemí, kleré se do-
posud českého státního prava výslovně nezřekly
5. Ke svému požadavku, aby do sněmu zave-
ddno bylo všeobecné a rovné právo hlasovací, při
pojujeme za jednu podminku volitelnosti domov
skou příslušnost do království českého a do při
pojených zemí Moravy a Slezska.
Němec
Vídeň
Morava
Slezsko
15
article
Konečně jednáno též o věcech, týkajících
se českého úřadnictva a v přijalém
usnesení se žádá, aby i češti úřadníci měli vol-
nost projevovati své smýšlení, aby učitelé nebyli
vázáni k náboženským úkonům při vykonáván
dozoru na školní mládež, aby se vydala mo-
derní služební pragmatika, a abychom povolá-
vání českých úřadníků do ústředních úřadů
zavedení vnitřní úřadní řeči české byli po-
vinni vykoupiti nějakými ústupky ve prospěch
Němců.
V Praze, 14. ledna. (Volební pro-
gram polských demokratů.) Spojené
demokratické strany polské vydaly už volebn
provolání, které obsahuje sovčasně politický
program demokratické unie. Poněvadž těžiště
polské politiky nespočívá v parlamentě, nýbrž
v zemském sněmě, unie nesmí přestati na tom.
že zdemokratisovala parlamentní polské kolo
nýbrž musí působiti, aby demokratismus zavlád
také na sněmě. Nejlepší k tomu prostředek do-
mokraté vidí ve volební reformě sněmovní. Roz-
bité losud národní sily neskupí se ke společné
práci, dokud budou stavovské volební kurie.
Němec
Praha
demokratický unie
16
article
Lid polský se nerozehřeje pro zemskou samo-
správu, dokud bude zbaven vlivu na sněm, ač-
koli vliv na ústřední parlament byl mu již při-
znán novým říšským volebním řádem. Demo-
kraté budou se tedy domáhati volební opra-
vy na základě všeobecného, rov-
ného a přimého volebniho práva,
které by současně zabezpečilo také zastoupení
polských menšin ve východní Haliči. Druhý svůj
prostředek domokratická unie vidí v roz ši-
ření zemské autonomie. Pravomoe
sněmu má se v mezích platné úslavy rozšířiti na
všechny otázky, jež nejsou ústavou výslovně vy-
hraženy parlamentu; bude se vymábati odpo-
V drobném p.ouejít
ranní čísle o sobě . . . sa 8 h
odpolední
. . . . za 2 b
Ve šlialkách na venkově:
ranní číslo, . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 4k
Inserát v
plati se hotově papřel.
Fiedplacení a insesty pěijíná zdnsinl-
strace v Marianské slici č. z.
Tam nacházejí se těl redakee.
tlskárna a vapedice „Národnich Listu“
Eukopiay se novracsjí.
Halič
17
article
vědnost zemské vlády před sněmem, povinné
každoroční svolávání sněmu na čas, potřebný
na vyřízení všech zemských potřeb, poukázání
potřebných důchodů zemské správě a odevzdání
celého školství zemi. S obyvatelstvem
ruským demokraté rádi by žili v poměrech
přátelských; přejí osvětového rozvoje ruskému
lidu a uznávají za slušné jeho snahy, nesoucí
se za tím eílem. Ale při tom budou státi na
stráži zájmů polských a budou brániti polské
národní državy. Spor rusko-polský musí se vyří-
diti doma, v Haliči, nikoli jinde. Také židům
demokraté přejí rovnoprávnosti, budou však po-
tírati separatistické choutky, projevující se hnu-
tím sionistickým.
Halič
18
title
Politické zprávy zahraničné.
19
article
V Praze, 15. ledna.
Praha
20
article
Jednání o volnost Baltického moře.
Z Londýna, 15. ledna. (Pův. telegr. »Nár.
Listů«.) Přes veškerá dementi mohu potvrditi
dřivější zprávu. Rusko po prohláše n
neutrality Norska z vlastní ini-
ciativy zabájilo jednání s Berlí-
nem o otázce volnosti Baltiekéh
moře.
Kodaňský dopisovatel »Morning-Postu« po-
tvrzuje, co jsem sdělil o úplné shodě mezi
Dánskem a Švědskem. Dánsko, jsouc zpraveno
o krocích, podniknutých Švédskem, aby zjistilo
smýšlení Ruska a Němscka, pokud se týče Bal-
tického moře, nezúčastní se (stejně jako Švád-
sko) očekávaných vyjednávání, leč bude-li věděti
napřed, že navržená dohoda bude Angli
schválena.
Ostatně jest jisto, že mezi Ruskema
Německem nebylo posud ničeh
rozhodnuto a tím měně podepsáno.
Coudurier.
Angl
Londýn
Rusko
Norsko
Baltiekéh moře
Dánsko
Švédsko
Bala
Německo
21
article
Boj o pruskou volební reformu.
Z radikálně pokrokové strany dotalo se
kníželi Bülowovi nových projevů nedůvěry.
Přednosta jíhoněmecké lidově strany
vydal prohlášení, v němž vyslovuje svou ne-
spokojenost s postupem Bülowovým. Liberálové,
kteři projevili dobrou vůli k positivnímu spolu-
pracovnietví, odvráti se od knížele Bülowa. Po-
dobně i předseda liberálního spolku v Dráž.
danech prohlásil, že dalši setrvání v bloku
nedá se srovnati s důstojností a zásadami libe-
rálů. Podobný oposiční projev oznamuje se též
z Bremerhavenu.
Ješlě ke krvavým demonstracím prnským.
Volební demonstrace socialistické za účelem
vynucení opravy volebního řádu v Prusku
vyvolaly v cizině jistou sensaci a zvlášt
pařižské depeše líčily je, jakoby Berlin by
opravdu celý se vzbouřil, jelikož mnoho
bylo účastníkův policií suro vě s
těžce z raněných. Policajti sekali znove
i do raněných již, kteři naříkali neb i zuřivě
volali: »Katovi holomei! Vrazi!« Jen na břeb
kleslo deset zraněných lidí. Ale i v jiné části
města bylo mnoho (celkem 30) raněnýchs
zatčeno bylo přes 100 osob (z nichž 6 žen)
Ale takového sensačního rázu dodala demonstra-
cím právě jen policie. Jinak nenabyly demon-
strace valného rozsahu ani nebezpečnosti, ana
nezúčastnila se jich dokonce snad ani desetina
voličův socialistických (do říšského sněmu voli-
cích. Neníť pruský lid právě demonstracím an
revolueím přiliš zvyklým a jest známo, jal
chabě na př. vedena byla ravoluce v Berline
dokonce i v roce 1848 Mohl se tudíž minist
vnitra chlubiti včera ve sněmu dosti zdůvod-
něně, že dovede »pořádek« třeba i nejkraj-
nějšími prostředky zjednati.
Bülow
Bülowův
Prusek
Bremerhaven
Berlín
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 15. ledna 1908.
H. (O nudě a samotě.) Zimní odpo
ledne, když žlutavá mlha zakaluje vše nevlidným
přitmím, v němž ani ledové květy na oknech
nevykouzlují luzné fantasie exolických zahrad,
palmových hájů, když pozorujeme a cllime vše
s jakousi mdlou střízlivostí, vyvolává mnohdy
v tichém pološeru pokoje u hořicích kamen
trudný, ale ušlechtilý pocit nudy.
Nie neni nepřijemnějšího nad nudu ve spo-
lečnosti, v hlučném ruchu zábav, v lesku
salonů a v reji plesů. Tato nuda je mučedni-
ctvím duší jemných až do neduživosti, jež
trýzní styk s všedností, jež otravuje ten zvláštnl
puch vulgarnosti a naivnosti, vypařující se
z každého množstvl, z každé i sebe distingova-
nější massy.
Byla to vznešená dáma francouzská, prin-
cezna Marguerita Angoulémská, která dojemně
mluvila o únavě a smutku svého života, zatiže-
ného nudou, »která je darem každé u ozené
bytosti.«
Slavný státník lord Palmerston, syn vlasti
spleenu, té nudy zvýšené a zostřené, pravil, že
by ho život méně nudil, kdyby nebyl nucen se
baviti. »Bez zábavných společností byl by život
ještě snesitelný,« povzdechl si lord, jenž patrně
se všude nudil mimo své státnické pracovny
Psáti o nudě teď v době nejvese lejšího
vzruchu masopustního, kdy celý svět se říti do
sladké závratí lehkomyslných požitků, bujných
mumrajů a radostných kratochvilí, je spíše opo-
vážlivým nežli originálním. Může se to nazvat
rouháním a mrzoutskou zlomyslnosti u člověka,
který chodil na bály zivat a karrikovat veleb
nost hodnostářů na estrádě.
turt.
Angoulémská
Palmerston
lord
Praha
23
article
Přiznávám se, že jednou přece jsem mě
opravdový úmysl užili masopustní zábavy.
A vyhledal jsem to nejveselejší, co mohl v tom
ohledu civilisovaný svět poskytnouti na konci
minulého století. Šel jsem do plesu pařížské
Opery. Z románů, vaudevillů a operet jsem
věděl již, co to znamená bál Opery: triume
galské veselosti, zázrak pařížského espritu, roz-
košné bachanale nejluznějších děv ! . .
Za hodinu jsem se vytratil z pestré vřavy.
naplňující jasuplný palác Opery a bylo mi tak
jako bych utekl z nejtrivialnější reduty a nikdy.
ani při kázání puritánského fanatika v modlitebně
armády spásy, ani při čtení románů p. Laichtra
jsem nepoznal tak omračující nudu . . . Oh,
bylo to trudně a lapal jsem čerstvý vzduch,
jako bych vyšel z katakomb, kde kostlive
rejdili svůj půlnoční »danse macabre«.
A stále mi zněl v ušich pronikavý, po
směšný hlas mladého elegána, jenž s monoklem
v oku a cylindrem, naraženým v týle, křičel do
tlačenice maskovaných cocot a pepiků a do loží.
naplnéných krasavicemi z barů a pány ve
fracích, své ironické: »Lid se baví! O
s'amuse!«
Mlha zimního odpoledne a několik pře-
čtených stránek z denníku muže, jenž se nudi
celý svůj život, když nepracoval a nebyl zami-
lován — a byl to znamenitý, všestranný pra-
covník a stalečný milovník — vzbudíla tuto
nemasopustně elegickou náladu.
»Samoto! Samoto! Toužím po tobě, jsi
potřebnější mému talentu nežli měmu štěstl !«
zvolal tento pracovník všestranný a milenec
neunavný, o němž napsal Anatole France, že
vlekl životem bolesti duše nejznavenější a nej-
neklidnější, jakou kdy vybraná civilisace vytvořila
pro zklamání a nudu.
Velký řečník, vůdce liberální oposice, žur-
nalista a romanopisec Benjamin Constant skonči
Franc
Benjamin Constanta
pařížský opera
24
article
svůj zajímavý život člověka osamělého a nudou
pronásledovaného jako předseda ministerstva
důvěrný přílel paní Recamierové.
Benjamin Constant, politik a autor románu
»Adolphe«, je spíše hrdinou románu nežli osob-
nosti historickou. Hrál velkou roli v politických
převratech Francie na počátku 19. století, za-
sahoval do intrik a změn vlád, sloužil r. 1814
konstituelní monarehii a rok na to vítal Napo-
leona, vrátivšího se z Elby, byl vypuzen na
dvě leta druhou Restaurací a od r. 1819 vede
v parlamentě s elegantní a chladnou výmluv-
ností konstitucionelní oposici a po revoluci roku
1830 stal se předsedou ministerstva.
Recamierová
Benjamin Constanta
Adolph
Francie
Elba
25
article
Velmi zajímavý je tento muž, vstupující
tak efektně v póse unaveného, nudícího se svě-
táka a stále vzrušeného, okouzleného milence
do doby romantické. Začal svou politiekou, ne-
klidnou a dobrodružnou kariéru jako mladík,
jenž byl představen r. 1794 paní de Staělové
a stal se vroucím přivržencem této dámy, jež
měla odvahu hatit plány Napoleonovy. Odt
doby jeho názory a jeho činy byly vždy ovlá-
dány ženami, jež miloval. A stačilo mu, když
byl již mužem poněkud přesyceným tím živo-
tem plným slávy, románů a nudy, uzřni bož-
skou paní Recamierovou, jak si svléká ruka
vičky, aby srdce jeho, stále mladě přese
všechno, vzplanulo pro skvělou a duchaplnou
ženu . ..
Paní Recamierová — kdo nezná její svůdný
portrét od Davida, ten skvost koketerie z ladné.
usměvavé doby empirové? — měla za nejvěr-
nější a nejgalantnější přátele dva obdivuhodné
muže, kteři trpěli toutéž chorobou urozenosti —
nudou.
Po Benjaminovi Conslantovi následoval
Chateaubriand, jenž též spojoval poslání spiso-
vatele a básníka s posláním politika a státníka
a jenž též poznavší krásu slávy, vyšinuvší s
na nejvyšši místa moci, toužil vždy po samote
a tvářil se vždy jako romantický a zádumčivý
milenee.
Staělová
Napoleonův
Recamierová
David
Conslant
Chateaubriand
26
article
Autor sladkě »Ataly«, vyslanec a zabra-
niční ministr nejfeudálnější vlády, hrdý ochránce
oltáře a trůnu, byl stižen stálou trudnomyslnosti
a nudou. Lkal své smutné verše u nohou
krásných žen a napsal nejtesknější stránky
zklamání a spleenu stylem nádherným a maje-
státním ve svých »Vzpomínkách ze záhrobi«-
Zdá se, že svou popularitu básníka, přepych
okázalost svého poslavení ministerského a vy
slaneckého užíval jen jako zbraně k dobývání
srdel žen Již jako 55lutý muž, na vrcholu své
slávy, psal z ministerstva zahraničních věcí tento
dopis zbožňované dámě:
»Můj anděli, můj živote, nevím, co všechno
jsi ještě pro mne, miluji tě s celým šílenstvím
svých prvních let. Zapomínám na všechno o
té chvile, co jsi mi dovolila, abych klesl k
tvým nohám. Ano, pojedeme ke břehu moře.
kam budeš chtit, daleko od světa. Konečně jsem
zachytil své štěstí, jež jsem tak pronásledoval.
Píši ti po tom, když jsem psal všem možným
králům a ministrům Evropy... Má ruka je
unavena, ale nikoliv mé srdce... Téšil jsem
se, pln radosti, že pojedu k tobě, když král
mi z nenadání dal vzkázat, že chce mluvit se
mnou zejtra v poledne.« A básník-ministr končí:
»Přijmi milion polibení na tvé ruce, a tvé rly
a tvé vlasy c. .«
Tento muž, jenž vždy vězel v nějaké
milostné pletce, jenž od let bláznivého jinošstri
až do ctihodného stáři se nevypletl ze ženských
sukní, jenž v předslni králova kabinelu blouznil
o rtech a očích své milenky, jenž píše zamilo-
vaná psaníčka uprostřed svých starosti státníka
řídieího osudy Evropy (s jakou obratnosti muže,
jenž chce imponovat a jenž snad může již jen
působiti imponováním, naznačil své dámě cenu
svého dopisu, psaného rukou unavenou korre-
spondencí s krály a ministry 1), jenž se povznesl
Atala
Evropa
27
article
tak vysoko svým geniem, nepřestával naříkati
vzdýchati:
»Nuda a smutek jsou mým údělem! Byl
jsem vždy nešťasten, jak jsem se narodil.«
A prohlašuje v truchlivém odřikání: »Mojl
vášní je samota . ..«
Bylo v tom asi mnoho strojeného. Básníci
jsou poséři. A Chateaubriand byl především bás-
níkem. Žil stále v životě snů a ilusí a nejkrás-
nější chvíle jeho asi byly, když mohl své sny vtělo-
vati do harmonických veršů a o svých ilusich,
touhách i nudách psáti stránky nádherné a ma-
lebné prosy. A poněvadž srdce básníků je věčně
mladé, zahořel přes 60 let starý láskou k dívee
sedmnáetileté. Byla to poetická a nevinná idyla,
o níž básník dojemně vyprávěl své shovívavé a
moudré přitelkyni paní Recamiěrové.
Gosthe poznal též hořkou rozkoš takové
pozdní lásky. A to již je v moci geniů a poetů,
že dovedou odníti věcem vezdejšího života
všechnu všednost a směšnost i když je k tomu
nejbliže.
A kde najdeme vysvětlení té stálé tisně
nudy a té touhy po samotě u mužů, kteří žili
tak velký a krásný život jako Benjamin Con-
stant a Chateaubriand?
Toužili po samotě, kde je nic nevyrušovalo
ze vzpomínek na doby rozkoše a šlěstl.
V hluku svělském, v nárazech se společ-
nosti byli vyrušováni ze svých meditací a vzpo-
mínek a nuda je odpuzovala od lidí. Takový
byl osud všech, kteří žili stále v dramatecha
komediích lásky. Nuda a samota ..
Takový byl Stendhal, ironický samotář,
jenž prožil několik románů dříve nežli napsal
dva nesmrtelné a jenž po mnoha bouřích bloudil
po Ilalii a psal hlubokou a paradoxální knibu
o lásce.
Chateaubriand
Recamiěrová
Con
Stendhal