ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 feb38ae0-738b-11dc-861c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 49, person 44, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVII
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 16. ledna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 15.
4 article
Na rnnnt a odpol. 1isty přodeláeí sot v Praze v alministraei na n ěsdc na čirrt leta . . . . 6 K —k s dvoji donářkou a naěale va dnt teta . . . . 7 K 50k ve Hilllalkáchi na těsíe . . . . . . 2 K 30 P'oštour nvěaje nk ätrrt keia s drejí zisilkoe sa miěsí na čtrrt lels . . . . 11 K 40
Praha
5 article Žádné vyrovnání bez — Slezska
Žádné vyrovnání bez — Slezska Tklivý hlas zalehá k nám z našeho ubo- hého Slezska. Výkonný výbor národní strany české volá k nám do Prahy: »Neuzaví- rejte žádného vyrovnání s Němei v Čechách bez Slezska!« Bezprostřední příčinu k této snažné úzkostné žádosti zavdává bratřím našim ve Slezsku nové, bezohledně hrubé pří- koří německé, jehož opovážila se vůči nim dne 7. t. m. německá většina z em- ského výboru slezského, když pu- stila se konečně do úpravy jazykové otázky samosprávných úřadů Slezska a v»upravila« ji v 60 jubilejním roce po prohlášení rovno- právnosti všech národů a jazyků jejich ad majorem Germaniae gloriam takto: 1. úřadním a jednacím jazykom zem- ského výboru zůstane i nadále němčina. Zem- ský výbor bude sice přijímati od stran podáno v kterémkoli zemském jazyce sepsaná, ale vy- řizovati je bude německy. 2. V jazykově smí- šených soudních okresech (ve východním Opavsku a Těšínsku) jsou samosprávné úřady i nižších stolie, jako obce, okresní silniční výbory, kontribučenské fondy, kostelní vý- bory a pod. povinny přijímati úřadní spisy podání, sepsané v kterémkoli ze tři zemskýeh jazyků. 3. Avšak tyto samosprávné úřady mobou spisy, jež nejsou sepsány v jejich úřadní řeči, zaslati zemskému výboru se žá- dostí, aby jim je předložil. 4. Zemský výbor bude povinen obcím a korporacím, které si ustanovily za svůj úřadní jazyk češtinu nebo polštinu a zemskému výboru o tom podaly zprávu, zasílati spolu se svým německým rozhodnutím současně také český nebo polský překlad onoho rozhodnutí, při čemž však ně- mecký text bude pokládán za autentický. 5.
Germaniae Slezsko Praha Čechy Opavsko Těšínsko národní strana
6 article
Zemský výbor nebude však překládati listiny. jež obce obdrží od jiných úřadů než samo- správných; listiny pro osoby soukromé zemský výbor bude zasílati jen německy. 6. Pro české a polské obce má se zemský zákonník vydá- vati s textem německým a českým nebo pol- ským. 7. Pošle-li česká nebo polská obec li- stinu, sepsanou ve slovanském jazyku, obei v území jednojazyčném (německém) a tato německá obec listiny nepřijme, může slovan- ská obec požádati zemský výbor, aby listinu přeložil do němčiny a dodal ji německé obci. Takovým fermanem proslavuje se ně mecká spravedlnost a svobodomyslnost v zem od věků převahou slovanské, kde živel česko polský činí 53 obyvatelstva proti 47% živlu německého, kde tudíž jazyk polský a český jest stejně uznaným jazykem zemským jako jazyk německý. Kdyby bylo v Rakousku spravedlivosti pro národy slovanské vůbec a pro Slovany slezské zvlášť, nebyl by sněm slezský a jeho výbor zemský dávno již tou doménou ně- mecko nacionální tyranie, mělo by v něm 220 114 Polákův a 146 266 Čechů slezských dohromady spravedlivou svou většinu slo- vanskou oproti 296 550 Němcům v zemi tak, jako se tato většina již projevila ve hlasech, odevzdaných při všeobecných říš- ských volbách v květnu minulého roku, kdy dle úřadní statistiky (sestav ené c. k. statistickou ústřední komisí) Slované slezští pro své kandidáty odevzdali úhrnem 64 871 hlasův, kdežto Němci i se sociál- nimi demokraty ve svých volebních okresech nepřivedli to než úhrneuu na 54 960 hlasův a to za největšího napjetí sil. neboť účastenství při volbách květnových bylo právě ve Slezsku největší; z každého 100 k volbě oprávněných volilo 95 voličův.
Polákův Němec Slovan slezský Rakousko
7 article
Němečtí nacionálové (Deutsche Volks- partei) postavili nejvíce voličů, totiz 11. 920. po nich němečtí křesťanští sociálov 8103, pak němečtí pokrokáři 5481, dále ně- mečtí agrárníci 5193, kdežto svob. Všeněmei nezmohli se než na 2753 hlasů. Všeho všudy vykazuje válečná síla Němců ve Slezsku 33.450 mužův a teprve s připočtěním 21.510 »německých sociálních demokratů« dosáhuje úhrnného počtu 54.960 voličů německých, proti nimž však stálo 43.733 voličů pol ských a 21.138 voličů českých, čili úhrnem 64871 hlasů slovanských. Bezmála o 10 000 více voličů slovanských než ně- meckých stálo ve Slezsku před 8 měsíci u osudí volebních. A vůči tomuto eklatant- nímu, živoucímu svědectví o číselné převaze uvědomělého slovanského živlu ve Slezsku — trčí tam německý zems ky sněm a německý zemský výbor. který s většinou obyvatelstva této starobylé a mohutné druhdy země koruny české za- chází jako s heloty!
Slezsko Deutsche Volk
8 article
»Úřadním jazykem zemského výboru slezského a všech úřadů i ústavů zemských jest výhradně němčina!« Možnoliž si pomysliti hrubší a drzejší urážky nejsvětějších citův většiny obyvatelstva země od věkův převahou slovan- ské, avšak pod sluncem věku našeh nejdravější germanisaci na pospas vydaněl Právem oloupených a šlapaných národův protestuje výkonný výbor české národní strany ve Slezsku proti tomuto skutku německé násilnosti a vyzývaje veškeré české obce, aby neprodleně oznámily tomu slavnému zemskému výboru vévodstvi slezského, že jsou obcemi ryze českými a ne chtějí býti smeteny v pytel německý; a prá- vem rodných bratří ohrožených krajně ne- bezpečím smrtelným volá k nám do Čech »Neopouštějte nás! Neuzavírejte v Čechách žádného vyrovnání s Němci, aniž byste pamatoval při tom na osud náš a na š právole A které srdce české bylo by tak neci- telné, i tak otrlé, aby neporozumělo tomuto úzkostnému volání nejohroženějších rodákův našich na výspě slezské?
Možnoliž Němec slezský Slezsko Čechy český národní strana
9 article
A který rozum český byl by tak mělkýa tak zaslepený, aby necílil hluboký politi- cký význam i svrchovanou oprávněnost této žádosti bratrské o pomoc a zastání, do- léhající k nám právě v tuto dobu, kdy Němci zdejší hotují se již ku nepokrytémua jak sami praví, »snad rozhodnému válečnému tažení proti tisícileté jednotě Čech a tudiž proti historickému státnímu právu zemí koruny české. K řadě vážných důvodův, které varují co nejdůtklivějí myslící patrioty naše. aby nepouštěli se střemhlav a lehkovážně do vyjednávání a smiřovaček, poněvadž si jich pojednou naši němečtí nejzarytější odpůrei a škůdci přáti ráčí — přibývá nový: pama- tujme na Slezsko. Proč pak tam nechtějí Němci při kročit k národnímu rozdělení země, proč pak tam neprohlašují zásadu: národn autonomie. V Čechách pro ni horují jako po své spáse, ale ve Slezsku, v Ty rolsku, ve Štyrsku a Korutanech ani slyšet o ní. Tam jim princip ten nevoní. Nuže, nebylo by nejiepším a nejvtipněj ším naším šlehem obranným: odrazit něme- cký ten výpad na jednotu vlasti naší prostou odvetou: začněte se svým spáso- nosným lékem národní autono- mie hojit nejprve naše Slezsko Zabezpečte tamní národn menšiny českou a polskou tím že ve sněmu slezském zavedete národní kurie s právem veta, že rozdělite zemský
Němec Čechy Slezsko Štyrsko Korutany
10 article
výbor slezský na samostatné sekce českou, polskou a německou, že zabezpečíte Polákům a Čechům příslušný jim percentuální podíl (30 a 23 procent) ve všech úřadech a celé správě zemské, že přiznáte jazykové oblasti české a polské tu rozsáhlou samosprávu administrativní, soudní, školskou a finanční, kterou zde pro sebe požadujete: až to vše ve Slezsku splníte a prokážete, že ta autonomie národní jde zemi slezské i národům k duhu, pak teprv si spolu o věc klidněji pohovoříme. Avšak dokavad se sami ve Slezsku vůči našemu a polskému lidu držíte něme- ckého centralismu jako klíšti, dokavad tam nechcete o krajské decentralisaci, o rozhra- ničení národním a národní autonomii an slyšet, dokud rovně Slovincům ve Štyrsku v Korutanech, jako Vlachům v jižním Tyrol sku tak houževnatě odpíráte ná rodní autonomii dotud věru byli by- chom holými blázny, abychom si zrovna naši vlast, tuto přírodou a tisíciletou hi- storii tak přímo klasicky utvořenou jednotnost státní dělí jako po- kusného králíka trhati, kuchati a rozdvojovati beze vší hlubší příčiny, než pro váš prolhaný křik a nářek, že prý vás v jednotných, nedělných Čechách národně ohrožujeme, potlačujeme a hospo- dářsky zkracujeme! Nikdo na světě této barnumské šalbě, těto nejnestoudnější a sto- kráte vyvrácené tartuferii nevěří, ani vy sami ne a proto bychom musili věru sami nad sebou se zapomenouti, kdybychom na myšlenku národního rozdělení Čech přistou- pili a o podobných předlohách a návrzích v meritorní jednání se spustili.
Polák Čecho Slovinec Vlach Čo Slezsko Korutany Tyroly Čechy holý blázen
11 article
Spekulujeli kdo, ať v německém ať ve vládním táboře na takou možnost, mají-li nás ve Vídni či v Liberci za takové slabochy a pošetilce, tož v brzce šeredně se zmýlí. Vždyt i ti nejmírnější staročeští našinci ústy dra. Mattuše upírají nastávajícímu sněmu vůbec mravní způsobilost, aby se spouštěl v podobné vy- jednávání a řešení s úhlav- ními protivníky jednoty vlasti, ba i ta sociálně demokratická strana prohlašuje, »že česko-něme cká otázka nemůže býti řešena pouze v Čechách, nýbrž musí se řešiti najednou v celém svém rozsahu pro celý česky národ, tedy i na Moruvě, i ve Šle zsku v Dolních Rakou sích, jakož i v ústředn správě státní. « — Nezapomeneme tedy — nesmíme za- pomenout na své ohrožené rodné bratry ve Slezsku: tím odoláme nejlépe všemu po- kušení a všem obmyslným svodům vlk v rouše beránčím.
Mattuš Vídeň Liberec Čechy Slezsko Moruv
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. ledna. (Stano vi s ko české strany radikálně-pokrokové Minulou neděli měli důvěrníci strany radikálné pokrokové v Praze poradu o aktuálných politi ckých otázkách. Schůze byla důvěrná a na ve řejnost dány z ní pouze některé resoluce, přijaté po referátě poslance dra. Hajna a stručný obsah jeho referátu, z něhož vysvilá, že strana radikálně-pokroková půjde i do zemských voleb svorně s druhými dvěma státoprávními stranami, radikálnou a národně-sociálnou. Majíce za vhodné. aby naši čtenáři byli obeznámeni s politickými snahami všech českých stran, otiskujeme r- soluce, přijaté v nedělní schůzi. Resoluce, o ja- zykové otázce zní: 1. Jednání německých soudců, zamflajíeích české obžaloby, prohlašujeme za hrubé porušení práva
Stano doktor Hajn Praha
13 article
zákonů, jež nemá co činiti s neodvislostí soud- covskou, nýbrž jest čistě polilické, stojíc ve služ bách německého zemězrádného programu, utvořiti zvláštní provineil »Deutschböhmen«; nemůžeme proto souhlasiti se slabošským postupem většiny české delegace naproti této vzpouře německých soudců, který nevymohl si ani disciplinárního vy- šetřování s renitentními soudci. 2. Neuznáváme potřeby nějakých nových jazy. kových zákonů anebo nařízení, za to uznáváme že je zapotřebí toliko řádných státních úřadníků. kteří by platné právo a zákony české zachovávali, a řádné a energické vlády, která by úřadníky, po- rušující právo a zákon, k jejich povinnosti při nutila, především však že jest zapotřebí silně energické a v případě potřeby bezohledné české politiky. Vzhledem k pověstem o nastávající s mi- ovací akci přijala další resoluce: 1. Neznáme žádné česko-německé olázky, za to českou olázku státoprávní, která se týká povolaných činitelů, českého národa jakožto doposud jediného nositele a bojovníka českého státního práva a dynastie, a která zahrnuje v sobě všecky tři země české: Čechy, Moravu a Slezsko jakožto jediný nerozborný celek. 2. Protestujeme proti tomu, že na místě státo- právního vyrovnání českého odkazování jsme na jakousi dohodu mezi Čechy a Němci v jediné zemi s ponecháním dnešní centralistické ústavy jak v oboru zákonodarném, tak i v oboru moci výkonné, že se česká otázka najednou nejen roz- trhává, nýbrž i stlačuje na podřízenou otázku po- vahy provinciální, na jakýsi pouhý spor domáeí mezi Čechy a Němci, při kterém dynastie i vídeň- ské vlády vymykají se ze své zodpovědnostia svých závazků.
Čecho Němec Morava Slezsko Čechy
14 article
3. Protestujeme, že v dnešní době, kdy česká politika, držená vinou strany mladočeské a agrární v zajetí Němců jak v zemích českých tak na říšské radě ve Vídni, je zřejmě slaba, kdy je cen tralismus zřejmě volební předlohou říšskou sesílen a skrovná ústava zemská útokem Němců ochro- mena, chtělo se dojíli k lak zv. smiřováni. 4. Šchvalujeme, aby tři mladé slátoprávní strany sešly ze a zvolily si ze sebe komisi, která v této záležitosti má vypracovali přesný program i tik- tiku a s elaborátem tím předdstoupit před všechn české straný ze všech českých zemí, kleré se do- posud českého státního prava výslovně nezřekly 5. Ke svému požadavku, aby do sněmu zave- ddno bylo všeobecné a rovné právo hlasovací, při pojujeme za jednu podminku volitelnosti domov skou příslušnost do království českého a do při pojených zemí Moravy a Slezska.
Němec Vídeň Morava Slezsko
15 article
Konečně jednáno též o věcech, týkajících se českého úřadnictva a v přijalém usnesení se žádá, aby i češti úřadníci měli vol- nost projevovati své smýšlení, aby učitelé nebyli vázáni k náboženským úkonům při vykonáván dozoru na školní mládež, aby se vydala mo- derní služební pragmatika, a abychom povolá- vání českých úřadníků do ústředních úřadů zavedení vnitřní úřadní řeči české byli po- vinni vykoupiti nějakými ústupky ve prospěch Němců. V Praze, 14. ledna. (Volební pro- gram polských demokratů.) Spojené demokratické strany polské vydaly už volebn provolání, které obsahuje sovčasně politický program demokratické unie. Poněvadž těžiště polské politiky nespočívá v parlamentě, nýbrž v zemském sněmě, unie nesmí přestati na tom. že zdemokratisovala parlamentní polské kolo nýbrž musí působiti, aby demokratismus zavlád také na sněmě. Nejlepší k tomu prostředek do- mokraté vidí ve volební reformě sněmovní. Roz- bité losud národní sily neskupí se ke společné práci, dokud budou stavovské volební kurie.
Němec Praha demokratický unie
16 article
Lid polský se nerozehřeje pro zemskou samo- správu, dokud bude zbaven vlivu na sněm, ač- koli vliv na ústřední parlament byl mu již při- znán novým říšským volebním řádem. Demo- kraté budou se tedy domáhati volební opra- vy na základě všeobecného, rov- ného a přimého volebniho práva, které by současně zabezpečilo také zastoupení polských menšin ve východní Haliči. Druhý svůj prostředek domokratická unie vidí v roz ši- ření zemské autonomie. Pravomoe sněmu má se v mezích platné úslavy rozšířiti na všechny otázky, jež nejsou ústavou výslovně vy- hraženy parlamentu; bude se vymábati odpo- V drobném p.ouejít ranní čísle o sobě . . . sa 8 h odpolední . . . . za 2 b Ve šlialkách na venkově: ranní číslo, . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 4k Inserát v plati se hotově papřel. Fiedplacení a insesty pěijíná zdnsinl- strace v Marianské slici č. z. Tam nacházejí se těl redakee. tlskárna a vapedice „Národnich Listu“ Eukopiay se novracsjí.
Halič
17 article
vědnost zemské vlády před sněmem, povinné každoroční svolávání sněmu na čas, potřebný na vyřízení všech zemských potřeb, poukázání potřebných důchodů zemské správě a odevzdání celého školství zemi. S obyvatelstvem ruským demokraté rádi by žili v poměrech přátelských; přejí osvětového rozvoje ruskému lidu a uznávají za slušné jeho snahy, nesoucí se za tím eílem. Ale při tom budou státi na stráži zájmů polských a budou brániti polské národní državy. Spor rusko-polský musí se vyří- diti doma, v Haliči, nikoli jinde. Také židům demokraté přejí rovnoprávnosti, budou však po- tírati separatistické choutky, projevující se hnu- tím sionistickým.
Halič
18 title
Politické zprávy zahraničné.
19 article
V Praze, 15. ledna.
Praha
20 article
Jednání o volnost Baltického moře. Z Londýna, 15. ledna. (Pův. telegr. »Nár. Listů«.) Přes veškerá dementi mohu potvrditi dřivější zprávu. Rusko po prohláše n neutrality Norska z vlastní ini- ciativy zabájilo jednání s Berlí- nem o otázce volnosti Baltiekéh moře. Kodaňský dopisovatel »Morning-Postu« po- tvrzuje, co jsem sdělil o úplné shodě mezi Dánskem a Švědskem. Dánsko, jsouc zpraveno o krocích, podniknutých Švédskem, aby zjistilo smýšlení Ruska a Němscka, pokud se týče Bal- tického moře, nezúčastní se (stejně jako Švád- sko) očekávaných vyjednávání, leč bude-li věděti napřed, že navržená dohoda bude Angli schválena. Ostatně jest jisto, že mezi Ruskema Německem nebylo posud ničeh rozhodnuto a tím měně podepsáno. Coudurier.
Angl Londýn Rusko Norsko Baltiekéh moře Dánsko Švédsko Bala Německo
21 article
Boj o pruskou volební reformu. Z radikálně pokrokové strany dotalo se kníželi Bülowovi nových projevů nedůvěry. Přednosta jíhoněmecké lidově strany vydal prohlášení, v němž vyslovuje svou ne- spokojenost s postupem Bülowovým. Liberálové, kteři projevili dobrou vůli k positivnímu spolu- pracovnietví, odvráti se od knížele Bülowa. Po- dobně i předseda liberálního spolku v Dráž. danech prohlásil, že dalši setrvání v bloku nedá se srovnati s důstojností a zásadami libe- rálů. Podobný oposiční projev oznamuje se též z Bremerhavenu. Ješlě ke krvavým demonstracím prnským. Volební demonstrace socialistické za účelem vynucení opravy volebního řádu v Prusku vyvolaly v cizině jistou sensaci a zvlášt pařižské depeše líčily je, jakoby Berlin by opravdu celý se vzbouřil, jelikož mnoho bylo účastníkův policií suro vě s těžce z raněných. Policajti sekali znove i do raněných již, kteři naříkali neb i zuřivě volali: »Katovi holomei! Vrazi!« Jen na břeb kleslo deset zraněných lidí. Ale i v jiné části města bylo mnoho (celkem 30) raněnýchs zatčeno bylo přes 100 osob (z nichž 6 žen) Ale takového sensačního rázu dodala demonstra- cím právě jen policie. Jinak nenabyly demon- strace valného rozsahu ani nebezpečnosti, ana nezúčastnila se jich dokonce snad ani desetina voličův socialistických (do říšského sněmu voli- cích. Neníť pruský lid právě demonstracím an revolueím přiliš zvyklým a jest známo, jal chabě na př. vedena byla ravoluce v Berline dokonce i v roce 1848 Mohl se tudíž minist vnitra chlubiti včera ve sněmu dosti zdůvod- něně, že dovede »pořádek« třeba i nejkraj- nějšími prostředky zjednati.
Bülow Bülowův Prusek Bremerhaven Berlín
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 15. ledna 1908. H. (O nudě a samotě.) Zimní odpo ledne, když žlutavá mlha zakaluje vše nevlidným přitmím, v němž ani ledové květy na oknech nevykouzlují luzné fantasie exolických zahrad, palmových hájů, když pozorujeme a cllime vše s jakousi mdlou střízlivostí, vyvolává mnohdy v tichém pološeru pokoje u hořicích kamen trudný, ale ušlechtilý pocit nudy. Nie neni nepřijemnějšího nad nudu ve spo- lečnosti, v hlučném ruchu zábav, v lesku salonů a v reji plesů. Tato nuda je mučedni- ctvím duší jemných až do neduživosti, jež trýzní styk s všedností, jež otravuje ten zvláštnl puch vulgarnosti a naivnosti, vypařující se z každého množstvl, z každé i sebe distingova- nější massy. Byla to vznešená dáma francouzská, prin- cezna Marguerita Angoulémská, která dojemně mluvila o únavě a smutku svého života, zatiže- ného nudou, »která je darem každé u ozené bytosti.« Slavný státník lord Palmerston, syn vlasti spleenu, té nudy zvýšené a zostřené, pravil, že by ho život méně nudil, kdyby nebyl nucen se baviti. »Bez zábavných společností byl by život ještě snesitelný,« povzdechl si lord, jenž patrně se všude nudil mimo své státnické pracovny Psáti o nudě teď v době nejvese lejšího vzruchu masopustního, kdy celý svět se říti do sladké závratí lehkomyslných požitků, bujných mumrajů a radostných kratochvilí, je spíše opo- vážlivým nežli originálním. Může se to nazvat rouháním a mrzoutskou zlomyslnosti u člověka, který chodil na bály zivat a karrikovat veleb nost hodnostářů na estrádě. turt.
Angoulémská Palmerston lord Praha
23 article
Přiznávám se, že jednou přece jsem mě opravdový úmysl užili masopustní zábavy. A vyhledal jsem to nejveselejší, co mohl v tom ohledu civilisovaný svět poskytnouti na konci minulého století. Šel jsem do plesu pařížské Opery. Z románů, vaudevillů a operet jsem věděl již, co to znamená bál Opery: triume galské veselosti, zázrak pařížského espritu, roz- košné bachanale nejluznějších děv ! . . Za hodinu jsem se vytratil z pestré vřavy. naplňující jasuplný palác Opery a bylo mi tak jako bych utekl z nejtrivialnější reduty a nikdy. ani při kázání puritánského fanatika v modlitebně armády spásy, ani při čtení románů p. Laichtra jsem nepoznal tak omračující nudu . . . Oh, bylo to trudně a lapal jsem čerstvý vzduch, jako bych vyšel z katakomb, kde kostlive rejdili svůj půlnoční »danse macabre«. A stále mi zněl v ušich pronikavý, po směšný hlas mladého elegána, jenž s monoklem v oku a cylindrem, naraženým v týle, křičel do tlačenice maskovaných cocot a pepiků a do loží. naplnéných krasavicemi z barů a pány ve fracích, své ironické: »Lid se baví! O s'amuse!« Mlha zimního odpoledne a několik pře- čtených stránek z denníku muže, jenž se nudi celý svůj život, když nepracoval a nebyl zami- lován — a byl to znamenitý, všestranný pra- covník a stalečný milovník — vzbudíla tuto nemasopustně elegickou náladu. »Samoto! Samoto! Toužím po tobě, jsi potřebnější mému talentu nežli měmu štěstl !« zvolal tento pracovník všestranný a milenec neunavný, o němž napsal Anatole France, že vlekl životem bolesti duše nejznavenější a nej- neklidnější, jakou kdy vybraná civilisace vytvořila pro zklamání a nudu. Velký řečník, vůdce liberální oposice, žur- nalista a romanopisec Benjamin Constant skonči
Franc Benjamin Constanta pařížský opera
24 article
svůj zajímavý život člověka osamělého a nudou pronásledovaného jako předseda ministerstva důvěrný přílel paní Recamierové. Benjamin Constant, politik a autor románu »Adolphe«, je spíše hrdinou románu nežli osob- nosti historickou. Hrál velkou roli v politických převratech Francie na počátku 19. století, za- sahoval do intrik a změn vlád, sloužil r. 1814 konstituelní monarehii a rok na to vítal Napo- leona, vrátivšího se z Elby, byl vypuzen na dvě leta druhou Restaurací a od r. 1819 vede v parlamentě s elegantní a chladnou výmluv- ností konstitucionelní oposici a po revoluci roku 1830 stal se předsedou ministerstva.
Recamierová Benjamin Constanta Adolph Francie Elba
25 article
Velmi zajímavý je tento muž, vstupující tak efektně v póse unaveného, nudícího se svě- táka a stále vzrušeného, okouzleného milence do doby romantické. Začal svou politiekou, ne- klidnou a dobrodružnou kariéru jako mladík, jenž byl představen r. 1794 paní de Staělové a stal se vroucím přivržencem této dámy, jež měla odvahu hatit plány Napoleonovy. Odt doby jeho názory a jeho činy byly vždy ovlá- dány ženami, jež miloval. A stačilo mu, když byl již mužem poněkud přesyceným tím živo- tem plným slávy, románů a nudy, uzřni bož- skou paní Recamierovou, jak si svléká ruka vičky, aby srdce jeho, stále mladě přese všechno, vzplanulo pro skvělou a duchaplnou ženu . .. Paní Recamierová — kdo nezná její svůdný portrét od Davida, ten skvost koketerie z ladné. usměvavé doby empirové? — měla za nejvěr- nější a nejgalantnější přátele dva obdivuhodné muže, kteři trpěli toutéž chorobou urozenosti — nudou. Po Benjaminovi Conslantovi následoval Chateaubriand, jenž též spojoval poslání spiso- vatele a básníka s posláním politika a státníka a jenž též poznavší krásu slávy, vyšinuvší s na nejvyšši místa moci, toužil vždy po samote a tvářil se vždy jako romantický a zádumčivý milenee.
Staělová Napoleonův Recamierová David Conslant Chateaubriand
26 article
Autor sladkě »Ataly«, vyslanec a zabra- niční ministr nejfeudálnější vlády, hrdý ochránce oltáře a trůnu, byl stižen stálou trudnomyslnosti a nudou. Lkal své smutné verše u nohou krásných žen a napsal nejtesknější stránky zklamání a spleenu stylem nádherným a maje- státním ve svých »Vzpomínkách ze záhrobi«- Zdá se, že svou popularitu básníka, přepych okázalost svého poslavení ministerského a vy slaneckého užíval jen jako zbraně k dobývání srdel žen Již jako 55lutý muž, na vrcholu své slávy, psal z ministerstva zahraničních věcí tento dopis zbožňované dámě: »Můj anděli, můj živote, nevím, co všechno jsi ještě pro mne, miluji tě s celým šílenstvím svých prvních let. Zapomínám na všechno o té chvile, co jsi mi dovolila, abych klesl k tvým nohám. Ano, pojedeme ke břehu moře. kam budeš chtit, daleko od světa. Konečně jsem zachytil své štěstí, jež jsem tak pronásledoval. Píši ti po tom, když jsem psal všem možným králům a ministrům Evropy... Má ruka je unavena, ale nikoliv mé srdce... Téšil jsem se, pln radosti, že pojedu k tobě, když král mi z nenadání dal vzkázat, že chce mluvit se mnou zejtra v poledne.« A básník-ministr končí: »Přijmi milion polibení na tvé ruce, a tvé rly a tvé vlasy c. .« Tento muž, jenž vždy vězel v nějaké milostné pletce, jenž od let bláznivého jinošstri až do ctihodného stáři se nevypletl ze ženských sukní, jenž v předslni králova kabinelu blouznil o rtech a očích své milenky, jenž píše zamilo- vaná psaníčka uprostřed svých starosti státníka řídieího osudy Evropy (s jakou obratnosti muže, jenž chce imponovat a jenž snad může již jen působiti imponováním, naznačil své dámě cenu svého dopisu, psaného rukou unavenou korre- spondencí s krály a ministry 1), jenž se povznesl
Atala Evropa
27 article
tak vysoko svým geniem, nepřestával naříkati vzdýchati: »Nuda a smutek jsou mým údělem! Byl jsem vždy nešťasten, jak jsem se narodil.« A prohlašuje v truchlivém odřikání: »Mojl vášní je samota . ..« Bylo v tom asi mnoho strojeného. Básníci jsou poséři. A Chateaubriand byl především bás- níkem. Žil stále v životě snů a ilusí a nejkrás- nější chvíle jeho asi byly, když mohl své sny vtělo- vati do harmonických veršů a o svých ilusich, touhách i nudách psáti stránky nádherné a ma- lebné prosy. A poněvadž srdce básníků je věčně mladé, zahořel přes 60 let starý láskou k dívee sedmnáetileté. Byla to poetická a nevinná idyla, o níž básník dojemně vyprávěl své shovívavé a moudré přitelkyni paní Recamiěrové. Gosthe poznal též hořkou rozkoš takové pozdní lásky. A to již je v moci geniů a poetů, že dovedou odníti věcem vezdejšího života všechnu všednost a směšnost i když je k tomu nejbliže. A kde najdeme vysvětlení té stálé tisně nudy a té touhy po samotě u mužů, kteří žili tak velký a krásný život jako Benjamin Con- stant a Chateaubriand? Toužili po samotě, kde je nic nevyrušovalo ze vzpomínek na doby rozkoše a šlěstl. V hluku svělském, v nárazech se společ- nosti byli vyrušováni ze svých meditací a vzpo- mínek a nuda je odpuzovala od lidí. Takový byl osud všech, kteří žili stále v dramatecha komediích lásky. Nuda a samota .. Takový byl Stendhal, ironický samotář, jenž prožil několik románů dříve nežli napsal dva nesmrtelné a jenž po mnoha bouřích bloudil po Ilalii a psal hlubokou a paradoxální knibu o lásce.
Chateaubriand Recamiěrová Con Stendhal