ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fe999a40-738b-11dc-9aca-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 52, person 97, org 4, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 15. ledna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 14.
4 article
Na ranní a odpol. listy přelo láei ne v Praze v admlnkkstrasi s něl ns řtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čenáškou na něsí avítta . . . . 7 K 6oh ve nlinlkáchí na něsíc . . . . . . 9 K 30h Peštou: sksle kk čtvrt loia . . . . 9 K 60h s dvojí zlsllkou s čtvrt ta . . . . 11 K c0i
Praha
5 article Zdroj nedůvěry.
Zdroj nedůvěry. Neusilujeme bezúspěšně o to, aby če skému voličstvu do nadcházejících sněmov ních voleb v plném, věcném obsahu staly se známými vlastní cíle příštího sněmování totiž aby mezi českými politickými stranam ujednán a v čas byl prohlášen přesný pro- gram akční a vytčeny byly určitě ony meze jež pro všečeskou politiku budou nejen směro datné, ale i závazné ve všech oněch záleži tostech, jež octnou se na pořadu jednacím tak aby voličstvo české jasně si mohlo uvě domiti, čeho česká politika v nejbližší kampan sněmovní dosíci chce a které politické sku piny o zdar její se hodlají všemi svýmisi lami pokusiti. Široce založené proposice dra. Herolda udeřily rozhodně na dobrou českou strunu a mohou dobře posloužiti za podklad žádou- cích porad společných, z nichž by vyplynul pevný rámec jednotného chtění soustředě- ného postupu stran a jasných jejich cílů.
Herold
6 article
Bez této věcné, ideové organisace vo lební jest takměř nemyslitelno, že by se ve příští sněmovně objevil mohutný šik českých poslancův, který by již svou imponující po- četní silou rázem ovládl jakoukoliv možnou situaci a držel v příslušných mezích nejen útočnost německou, nedbající již ani plat- ných zákonů, ale čelil i slabosti vlády, před úločnosti onou ustavičně couvající. Posavadní stav vzrušující neurčitosti pro- jevů těch kterých vůdčích politiků stává se již nesnesitelným i takovým mírným živlům. jaké jsou soustředěny v »Českém klubu«. jak jest patrno ze sobotní schůze jeho, kdež se ujali slova dr. Srb, dr. Mattuš a prof dr- Horáček. Ze všech řečí jejich jest patrno nejen, jaké veliké sblížení základních názorů se uskutečnilo v politicky myslících hlavách českých, ale jak zachváceny jsou nejen ste nými obavami, nýbrž i stejnými snahami aby věcnou programovou dohodou mezi če- skými stranami zjednal se pevný a spo- lellivý fundament příští české politice sně- movní.
Srb Mattuš Horáček
7 article
Možno neviděti toto toužení české duše aby se jí dostalo potřebné jasnosti v záleži tostech, jež přijíti mají; možno nedbati jejího neklidu a znepokojení? Jest přece všeobecně známo, že nynější předseda ministerstva, vyřídiv ke své spoko- jenosti opravu volební pro radu říšskou vyrovnánt rakousko-uherské, hodlá nyní přio kročiti k řešení otázek národnostních, a to především v království českém. Jest dále známo, že jde o otázky opravy volebního řádu pro sněm, o změny zřízení zemského, o otázku jazykovou v úřadech, o poměn v úřadnictvu, o reformu správní, o zabezpe- čení menšin, zkrátka o řadu otázek, hlubok zasahujících do podmínek zdárného rozvoje národního. Podle jakých zásad bude se při tom postupovati, na jakých základech bude ohlá- šená akce spočívati, jaké jsou konečné cíle její, jak co se týče našeho českého národa tak království českého? Veřejnost zvěděla pouze z dosti po- všechných projevů, že podány byly vládě pamětní spisy, v nichž složili názory svo jednotliví politikové, pokud se týče skupiny za nimi stojící, ale jaký jest podrobný, věcný obsah jejich, jaké jest vlastní určení těchto promemorií a co předeházelo jejich sepsání a podání, to vše jest dosud zahaleno hlu- bokým tajemstvím vůči širší veřejnosti, ač již prostý ústavní princip toho vyžaduje, aby veřejnost, aby voličstvo české bylo si tím jisto, že podobné proposice mají za sebou dohodu všech politických stran českých, ne majíli později vésti k novým zmatkům a nesnázím v táboře českém.
8 article
Stavíc tato dvě fakta, odhodlání před- sedy ministerstva a existenci pamětních spisů. vedle okázalé útočivosti německé na državu českou a málomocného přihlížení vlády k úderům do práv jazyka českého zasazo vaným, jak nemá česká veřejnost, jak nemá české sněmovní voličstvo netoužiti po tom aby se mu před volbami dostalo celé pravdy. aby se mu čepovalo čisté víno? Co má si však mysliti, když je odbývána stručnou odpovědí, že o nějakém vyjednávání s vládou neb Němci není politikům aktivním a nejaktivnějším — ničeho známo? Bezděčně tu zalétají vzpomínky do dob nedávno minulých, kdy podobně bylo hlásáno, že nikomu není a nebylo známo o tom, co se zatím událo a čemu politika česká sou- hlasu svého ani dodatečně neodepřela! Nejsou-li tu na snadě obavy, že se opět chysťají hotové události v celé řadě záleži- tostí, o nichž před volbami se nechce nic vě- děti, před něž nepřipraveni postaveni budou příští sněmovníci čeští a v příčině jichž se nanejvýše připouštějí soukromé podněty a po- činy? Ba ani postup, jaký se uskutečnil při provádění volební reformy pro radu říšskou nebyl jinaký a konec konců byl, že národu českému se dostalo zastoupení dle měřítka — velmi přistřiženého. Má se to snad opě- tovati i při volební opravě pro sněm, i př změnách zemského zřízení, i při reformě správy, i při všech ostatních záležitostech. jež dle výkladů předsedy ministerstva octnou se na řadě buď již v budoucí sněmovně, aneh v době poměrně dosti blízké? Kde jest ona Ariadnina nit, kteréž byse mohla česká veřejnost přidržeti v těchto temnotách, kde jest určitý a věcný program pro akci chystanou, kde záruka, již dovede poskytnouti pouze předchozí, společná, pro- pracovaná dohoda všech českých stran?
Němec Ariadnin
9 article
Jest přirozené, táže-li se za těchto okol- ností na př. dr. Srb, jaký jest základ chystaně akce, jaký obsah a jsmeli na ni všickni s do- statek připraveni; když odsuzuje posavadní tajení a zákulisní jednání a volá, aby proli společnému programu všech Němců postaven byl společný program všech českých stran. Nikoho tu nepřekvapí, že dr. Mattuš pokládá za vhodno, aby na příštím sněmu se vyřídila pouze volební oprava, protože jest nejvýše na čase, aby dostalo se do sněmu přístupu i širokým lidovým, dosud vylouče- ným vrstvám, a pokládá-li sněm, jenž sejde se na základech posavadních, za nezpůso- bilý, aby pojednal o jiných, všeho lidu se týkajících záležitostech, aniž by na něm byl náležitě zastoupen. A nikoho nezarazí ani stesk prof. dra. Horáčka, že z posavadních projevů v pří- čině zamýšlené akce vládní v Čechách plyne. že o věcné stránce chystaných smiřovaček nevíme nic více, než co některé »čistě sou- kromé projevy jednotlivých politiků napoví- dají. »Všecko však záleží na věcném formu- lování našich požadavků; v tom směru by mělo býti jasno úplné aspoň mezi stranami českými. Zatím k nám doléhají i hlasy ze Slezsk aby se bez něho »nedělo žádné vyrovnání v Čechách,« i hlasy Čechů vídeňských, aby se hledělo k potřebám českým po celé oblasti české, včetně Čechů v Rakousích, a aby se provedla věcná organisace politiky české k volbám snémovním, nemají-li býti »tma- vou, mlhavou zastávkou v českém národním pochodu.« Proto opětujeme: Uklidněte povšechné znepokojení myslí českých, vstupte do voleb na pevném věcném programu, jenž by vzešei ze společné dohody všech českých stran, byl závazným pro všecky, zaujal stanovisko ke všem částem akce vládou chystáné, a by majákem, vidným všemu voličstvů českému
Srb Němec doktor Mattuš profesor Horáček Čecho Čechy Rakousy
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 14. ledna. (Z říšské redy. Dnes se sešel zemědělský výbor poslanecké sně movny, čímž zahájená opět činnost řišské rady po vánočních prázdninách. Běhom týdne sejdou se ještě některé jiné výbory a za týden, dne 21. ledna počne pracovati také rozpočtový vý bor, jenž chce býti hotov se svou prací pečátkem března, aby sněmovní plenum, jež bude svo- láno v polovině března, mohlo započíti ihned rozpravu rozpočtovou. Ve Vídni se proslýchá, že v rozpočtovém výboru bude učiněn návrh, aby se odstranily dosavadní 20korunové poslanecké diety a poslancům se přiznal určitý roční plat podobně, jako je v Uhrách. Z Pošti, 11. ledna. (Národno stn klub poslanecký.) V Hodžově „Slov. Týž- den.“ vysvětluje se, proč se národnostní poslane v poslední době málo účastnili parlamentních praci. Nechtěli zdržovati projednání předloh vy- rovnacích, aby tím nezdrželi osnovy o volební reformě na základě všeobecného volebního prá- va. Takové taktiky přidrží se národní poslanei i příště. Všechno své úsilí na sněmě i mimo sněm vynaloží na to, aby vláda už neodkládala všeobecné volební právo a zejména se postav proti vládnímu úmyslu, přiostřit jednací řád uvésti již nyní na přetřes otázky vojenské. Sta- novisko své vyloží v rozpočtové debatě.
Hodžův Praha Vídeň Uhry
11 article
Poměr mezi stranou a vládou se v poslední době nezměnil. V prosinci národnostní poslane podali dru. Wekerlovi seznam svých hlavních požadavků, týkajících se volební opravy a po vinnosti úřadů, jednati s každým občanem ústně i písemně v jeho mateřském jazyku. Mimo to se žádalo, aby přestalo ponižování slovenského javýka ve školách a pronásledování lidu z dů- vodů národních. Nedávně nařízení Andrássovo že každý stoličný ňtedník je povinen znáti jazyl lidu, davá sice národním poslancům za pravdu ale nemůže uspokojiti, poněvadž nařízení zů stane jen na papíře. Národnostní klub zůstano tedy i nadále v oposici proti Wekerlově vládě Z Pešti, 13. ledna. (Nová chorvatska vláda.) Dnes bylo v úřadních novinách uher- ských a chorvatských vyhlášeno jmenování nov chorvatské vlády. Přednostou vnitra a bánovýn náměstkem jmenován advokát Ir. Petr Crnko vič, starý maďaron a dávný osobní přítel no- vého bána bar. P. Raucha; přednostou osvěty statkář Ferdin. Mixich, osoba jinak neznáma a přednostou spravedlnosti dr. Slavko Arani cky, Srb, který bude ve vládě zastupovati na rod srbský. Bar. Rauch má tedy vládu sestn venou; jde jen o to, aby si opatřil také nějakou vládní stranu, o niž by se mohl opříti. Zdá se že má v prvé řadě namířeno na radikální Srby kteří se už minulého léta odloučili od chorvat sko-srbské koalice. Člen radikální srbské strany býv. posl. Krasojevič, byl tyto dni povolán do Pešti, kdež vyjednával s bar. Rauchem. Jake byl výsledek vyjednávání, není zatím známo Ve středu dne 15. ledna pojede bar. Rauch s no vou vládou do Záhřeba
Wekerlův Ir Crnka P Rauch doktor Slavko Aran Srb Rauch Srba Jake Pešť Záhřeb
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 14. ledna. Peršané od Turků poraženi. Ukázali jsme nedávno, že z pohraničných rozmíšek mezi Turky a Peršany vyvinula se krok za krokem válka. Válka nebyla formálně vypovězena, ale ve skutečnosti nastala. Zdá se. že Turci postupují podle plánu, který jim na- črtali Němci, kteříž jimi hrají na šachovnie proti Rusku a Anglii. Z bojiště turecko-perského generál-guverné- prine Ferman Ferma oznámil dne 13. t. m telegralieky perskému parlamentu z Azerbeid žanu: Turci mne obkličili u Sandžbulaku, ukoři stili mnoho zbraní a pokladnu s 80.000 tomany (así 570.000 K). Telegram učinil na parlament zdreující do jem Předseda jeho, ministr vojenství a vysoko duchovenstvo ihned se odebrali na poradu k ša chovi. Vážné události v Marokku. Veliký obrat ve věcech marockých nasta od té chvíle, kdy ulemové ve Fezu, největší t autorita sídelního města, prohlásili, že nebudou více konati obřady náboženské ve jménu sultána Abdul. Azize. Z Fezu byla pak zaslána Abdul Azizovi do Rabatu adresa, vytýkající se sazenému sultánovi, že podlehá vlivu křesťano a že Francii postupuje města, patřicí říši. T ovšem je lež, které bylo použito proti sultánovi jenž musil býti sesazen, aby udělal místo Mu leji Hafidovi. Nový sultán prý přijal násle dující podmínky: zrušení smlouvy algecirasské zrušení daní maghzenových, uvalených Abdul Azizem, zápověď poddaným marockým dávatise pod ochranu evropských konsulátů a donucen
Peršan Turek Němec Fermo Abdul Aziz Praha Rusko Anglie Maroko Francie
13 article
Francie k navrácení jiho-oranžského území a sa harských oas, jež ostatně nikdy nenáležely Ma rokku. Události ve Fezu nelze podceňovati nelze na ně pohližeti tak povýšeně, jako sultá nův důvěrník El Mokri, který v Paříži prari zástupcům žurnálů, že není třeba rozčilovati se pro to, co se stalo ve Fezu. Že prý je to pouze výbuch lokálního fanatismu! Neznamenáto více, jak »státní převrat«, provedený Mulejem Hafidem v Marakeši. El Mokri nepohliží na věc tragicky a předslirás úplnou chladnokravnost Ministr Abdul-Aziza, jenž přijel do Paříže projed- nati půjčku 150 milionů franků, nemůže ovšem již v zájmu své finanční operace pohlížeti na sluaci ustrašeně neb pessimisticky Týž generál Drude pravil k dopisovatel žurnálu »Petit Parisien«, že proklamace Muleje Hafida ve Fezu je pouze událostí místního vý znamu. Ostatně v Marokku je takový zmatek že veřejné mínění lidu se stále mění a sneslo by třeba několik sultánů. Na to odpovídá »Temps«, že by všakta kovou siluaci nemohla snésti Francie a vůbe označuje stav věci v Marokku za povážlivý »Temps« píše dále, že vláda francouzská se ocitá před novou úlohou, tisíckráte obtížnějš nežli ta, kterou v posledních měsicích tak ne- úplně provedla. Žadná velmoe nechce působit Francii obtíže. Netřeba se ohlížeti po štvan »Lokal-Anzeigru« a »Reichsbote«. Francie zatím bude nucena vyčkávati jak se věci vyvinou, ale musí se připravovat a býti silnou.
AbdulAziza Petit Parisien Francie Paříž Maroko El Mokri
14 article
V drobném prodejii ranni číslo o sobě . . odpoladni . . . na tk Ve flislkách na venkově ranní čtslo. . . . . . . . 10h věpolední . . . . . . . . 4k Inserá( platí se hotově zapře Předplacení a inserty přijímá sdmini- strace v Marinnské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redskce Uiskárna s erpedico „Národnich Lista“ Bukoplsy so novracsjí
Národnich List Bukoplsa Marinnský ulice
15 article
»Köln. Zeit.« praví, že názory vynikajících Francouzů o francouzské pomoci A b. dul-A zizovi se velmi různí. Zdá se, že Francie nebude se chtit zvlášť exponovat pro sesazeného sultána. Ve Fezu je klid. Přečetné kmeny vysí- lají deputace, jež mají doprovodit Muleje Hafida do Fezu Z Berlina píše — vzhledem k ofieiál- nímu potvrzení zprávy o sesazení Abdul- Aziza — zpravodaj »N. Fr. Pr.«, že politické kruby německé pohližejí na událost ve Fezu velm vážně. Prohlašují, že směrodatný m p r chování se velmocí bude post u Franeie. Zajímavou zprávu přináší orgán Cle- menceaův »Messidor«, jenž tvrdí, že v Pa- říži dlí již od 14 dnů vyslanec Muleje Hafida, bývalý námořní poručík Baffi er, jenž je velmi váženou osobností v marockých hlavních městech. Baffier prohlašuje, že Mu l sj Hafid nemá nepřátelských úmyslů proti Evro- panům. Přeje si pouze absolutní neu tra- litu Evropanů v jeho boji s bratrem a za- ručuje se, že obnoví klid a pořádek v Marokku Baffier dokládá své tvrzení dopisy kaida Glawi a konceptem dopisu, který Mulej Hafid chtě poslat presidentu Falliorovi, ale upustil od toho úmyslu, když Francie přešla na stranu Abdula Aziza. Dle nejnovějších telegrafiekých zpráv je generál d'Amade se svým vojskem vzdálen 30 km od Rabatu. Admirál Philibert oznamuje, že ve všech přístavech marockých je úplný klid. Ná- lada v Rabatu je uspokojivá. Nepotvrzuje se, že též v Larache by! Mulej Hafid prohlášen za sultána.
Köln Francouz AbdulAziza Mulej Hafid Evra Evropan Glaw Fallior Abdul Aziza d ' Amade Philibert Francie Berlín Maroko Nálada km
16 article
Válečné nebezpečí americko-japonské Veliké loďstvo americké, v dozoru přišt veliké srážky s Japonskem, kteráž bude platiti zvláště zápasu o Filipiny, doplulo nedávno bra- silského místa Pernambucu. Tam ale poskyti námořníci severoameričtí neslavný úvod ku příštímu válčení. Veliký počet jich deserloval, při přehlídce mužstva scházelo jich přes sto Ti, kteři neuprehli, uspořádali veliké výtržnost v ulicích města. Vnikli do domů, h ano bili ženy, zbili muže, vyplenil množství obchodů. Dvěslě námořníkův utkalo se v bojí s americkou polici!. Včera do- plulo loďstvo to do Ria de Janeiro. Úřady bra- vlské požádaly předem admirála, aby námor- olkův nepouštěl na břeh Brzká válka dvon svělů Vrchní spolkový soudce Spojených státův Harlan měl v lodní lize americké ve Washing- tonu řeč, jež vzbudila velikou sensaci.. Pravil že dlužno počitati určitě s vypuknntím obrov- ského konfliktu mezi bílou a žlutou ragou, jež strhne ve vír svůj celý svět Činská ar- máda, již Japonsko dodalo důstojníky, můž ještě dřive než za 10 let čitati pěl milionů vojákův. I Amerika musí se tudiž na obranu chystati. Auglo rusko-francouzský spolek proti Německu? »Temps« sdéluje z Londýna, že za pobytu švedského krále Oskara projednány základy smlouvy franko-rusko-anglické, podle ní ž má se zabezpečiti volnost baltickéh moře. Smlouvou tou se doplnl angloruská smlouva v Asii. Plán, dotud tajený, bude prý do 3 neděl proveden. Jelikož rozhodnutí o baltickům moři bez Něme-
Oskar Japonsko Filipíny Rio jít Janeiro spojený státův Harlan Amerika Německo Londýn Asie
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Myšlenky Čecha. (Výňatky ze zápísků E. Grégra.)“ Devatenácté století, po mohutném rozpět litorárního subjektivismu v poesii novoromanti cké, uvedlo subjektivismus konečně i do histo- rie, která ode vždy pokládala chladný objekti vismus za nejvyšší stupeň svého umění a z vrcholný ideál. Počátek století zrodil memoiry a denníky, od chladných a honosných memoirů generálů a ministrů prvního cisařství až k umě- leckému memoirovému dílu Gocthovu „Pravda a báseň“ a ku přesně kalendářovým zápiskům Eckermannovým. Dvojí ten směr v řadě odstíno zaplavil potom literaturu XIX. století — na jednom jeho křidle stojí otevřené až do beztakt- nosti denníky bratří Goncourtů, podávající foto- graficky věrně hodinu za hodinou vtipy a intim- nosti, šeptané při dobré skleničce přiteli do ucha — a na druhém skvostné Bismarkovo dílo „Myšlenky a vzpomínky“, jehož svazky vedle ceny historické mají velikou cenu literární a užaslému obecenstvu představily železného kaneléře také jako mistra stylu a umělce řeči.
Čecho E Grégr Eckermannův Goncourt
18 article
Jeho dílo, jako z bronzu ulité, v literatuře něme- cké zůstalo bez soupeře; denníkové zápisky Busehovy „Hrabě Bismark a jeho lidé“, vydané za živola kaneléřova, ukazují zřetelně, že Bis- markovy memoiry jsou vskutku dílo velikého poustevníka saskoleského beze všech retuší a cizích vložek .. Nám Čechům teprve konec minulého stolet přinesl první větší díla memoirová a první den- níky. Jako všechny začátky jsou i tyto začátky nesmělé a pomalé. Muže takového, který by by — jako Bismark — na konec svého života v volném čase z jednotlivých dojmů a příhou svého života stvořil mohutné umělecké dílo, naše vlast dosud nezrodila; naším největším dí- * MUDr. Eduard Grégr: Denník I. Vydala úvody opatřil dr. Zdeněk V. Tobolka. V Praze 1909. Nákladem Českého Čtenáře. Tiskem dra. E. Grégra syna. Str. XXIV + 214. S podobiznou Grégrovou.
Busehův Bismark Čecho MUDr Grégr doktor Zdeněk Tobolka E Grégr Grégrův Praha
19 article
lem memoirovým jsou dosud dvojsvazkové Pa- měti Tomkovy, které sice se vzácnou upřímností ale zároveň s okázalou prostotou přepisují steno- grafické záznamy denníku do obyčejného pisma řeči spisovné, hledíce si často nejmalichernějších příběhů osobních a varujíce se přímé kritiky nebo líčení vlastních nálad. Tomek často píše. co se stalo, zřídka, jak se to stalo a skoro nikdy. proč tak bylo a jak dále vše působilo. A z den- níků, těchto fotografiekých snímků ne-li vnějších osob a událostí, tedy aspoň myšlenek a cito autora, vlastně máme jen svazek stručnýcha obecných záznamů Paiackého. Akademie 1898 vydala praci ředitele Nováčka pouze tento sva- zek první: za celých deset let nevyšlo pokra- čování . .. A přec jak vábné jsou jednotlivé pohledy do té doby nedávno minulé! Jako příhody z doby hérojské čtou se vyprávění z let šedesátých sedmdesátých! Byla to tehdy ještě politika vel- kého slohu, kterou vedli naši otcové a dědové; národ český jednal tehdy ještě jako rovný činitei s carstvím ruským a císařstvím francouzským; s ním počítalo pruské i uherské království; na slova politiků českých padala ministerstva i zá- kony; koruna česká vznášela se před námi takřku na dosah ruky. A o té době informují nás takřka výhradně paměti našich odpůreů (memoiry Beusto- vy) nebo přátel (paměti Schäffleovy): paměti Pa- leckého nejdou tak daleko a paměti Tomkovy přecházejí nejvážnější chvíle smutným mlče ním... Je to jako s koncem české samostatnosti o bitvě bělohorské a jejích následcích známe takřka jenom raporty vítězů.
Tomkův Tomek Schäffleův
20 article
Tím větší očekávání budí první publika Českého Čtenáře: Denník Ed. Grégra. V myslích nás všech žije postava tohoto „tribuna lidu“, znějí podnes kovová slova tohoto bojovník proti Vídni a Římu, věrného potomka Táborů. posledního z oné staré gardy, která volila „ra- ději žalář a okovy, nežli volnost otroka“. Libe- rál tělem duší, jako velicí jeho soupeři němečtí Herbst, Plener, Unger, Schmeykal — ale při tom přece napřed Čech, podle slov Hlavlíčkových „napřed jsem se narodil — a pak mne teprv křtili“. Slár dost, aby pamatoval ještě hluboký úpadek národa před r. 1848 — a přec dítě revo luce, aby se nezpronověřil nikdy velikým ideá lům lidstva. V jeho denníku nalezneme jistě eity, myšlenky a snahy Čecha doby moderní.
Grégr Libea Herbst Plener Unger Schmeykal Hlavlíčkový Čecho Vídeň Řím Tábor Čechy
21 article
Ale — osud nepřál nám ani nyní. Z úvodu vydavatelstva — a první pohled do knihy uka- zuje věc ještě zřelelněji — jest patrno, že sice Eduard Grégr své paměti psáti chtěl, že měl také některé zápisky, že také několikrát denník psáti začal — ale že smrt ho zkosila dříve. nežli mohl mezery svých denníků doplniti — že tedy vůbec ani svých Pamětí nozačal. A s Giré- grem klesl do hrobu poslední z oněch veliký h mužů naší doby horojské, poslední z těch Argo- nautů, ktoří ještě dobývali zlatého rouna — tichý hřbitůvek tam ve Lštění zasypal navždy vzpomínky a vědomosti, kterých nelze již na hraditi. Co zůstalo, -jsou vskutku jen disicel membra poetne. Vydavatel sestavoval lístky cedulky, jak dovedl — mezer arci nahraditi ne- mohl. Naopak — kniha se čte trochu po rusku smýšlení Grégrovo o dynastii a koruně vyjadřuj někdy celé řádky dlouhých pomlček — — — První čásť knihy zabírají „Listy z denníku cestujícího studenta po Krkonoších a severních Čochách r. 1848“ (str. 1—50). Je to řada drobných obrázků ještě ve slohu předbřeznového romantismu. A hluboký stín na nich nechala četba Máchy; Cikáni a denník Máchův (podle vyňatků Sabinových 1845) byly mladému cesto- pisci vzorem, mnohdy i doslovně se ozývajícím.
Grégr Ruska Grégrův List Mácha Cikán Máchův Sabinová Girý Lštění Krkonoše severní Čochy
22 article
„Moený výše pán“ (str. 18.) zní jako ohla „strašného lesů pána“ Máchova a celá pou krkonošská je patrně jen ohlas Máchových obrázků coslopisných. Grégr poznal patrně záhy že tato prvotina jest jen prvotinou: ale čtenáře velmi mile překvapí, že dvacetiletý studení klade si již cíle tak vysoké: Mácha byl jístě tou dobou vreholem české poesie. Denník pouti krkonošské byl aspoň k tisku připraven; následující „Denník vědecké cesty z r. 1860“ (str. 51—104), kterou Grégr kona přes Berlín do Stokholmu a odtud zpět přes Ko- daň, Amsterodam, Porýní a Bavory, nedošel vů- bec poslední úpravy pisatelovy, na mnohých místech zůstal jen při telegrafické stručnost jednoslovně, čásť dokonce se ztratila. V pout krkonošské mluvil ještě poeta jinošský, ve věde- cké cestě slyšíme mladého lékaře a politika. Ně- které trefné poznámky jevi i tu bystrý rozhlee — ale celkem zůstává autor na niveau věde- ckých cest, jaké tehdy popisovány v „Obecných listech“ a některých svazcích Musejníků
Máchův Grégr Mácha Bavor Berlín Stokholm ko Amsterodam Porýní
23 article
Vlastní interes čtenáře upoutává teprve druhá polovice knihy (str. 105—214) „Denník od r. 1864—1870“. Tu máme bohužel lítosti nejvíce: tak jako když čteme kroniku Vavřincovu válek husitských, která přestává hined r. 1421 v polovici věly. Neboť jenom na titulu je to denník sedmi let; ve skulečnosti není vůbec zá- pisek z r. 1866 a 1869; z r. 1865 všeho všudy dvanáct řádek; ze sedmi let scházejí tedy tr úplně. A ze zbývajících let jsou zápisy veln neúplné; roku 1864 scházejí zápisy z března dubna, srpna, října až prosince (tedy půl léta) r. 1867 rovněž téměř naprosto scházejí zápisy z prvního a posledního čtvrtletí, r. 1868 počiná zápisky koncem června, scházejí srpen a zář a končí 9. listopadu; z r. 1870 jsou zápisky pouze ze dní 17.—24. května, ostafek vůbe schází... Jsou to tedy jenom naprosté trosky a čtenář bez Srbových Dějin nebo Arbesova
Vavřincův Srbová Arbesův
24 article
Pláče těmto jednotlivým zápisům ani dobře ne porozumí. Celá řada velikých slavností a demon strac národních nezachovala se v těchto zápis cích starého bojovníka: hned na příklad velik dni prvních bojů s novou prosincovkou, jejichž 40leté výročí právě prožíváme, musíme si r- konstruovati bez pomoci živé paměti a ohnivého slova Grégrova. Ala díky za to, co zůstalo. Nové pokolen žije víc analysi a skepsi, resignaci a melancholii nežli sanguinickému nadšení a neochabujíe víře. Tím důležitější jest připomenouti si, jak v dobách mládí našeho národa myslili a cítili naši dědové; i doutnající uhel rozžehne se n živém ohni jasným plamenem — slovo Grégrovo zní k nám ze zásvětí jako hlas polnice. Slyšme, co mluví a eít Čech liberální o Slovanstvu a Rusku. Vzpomeňme jen, jak ny nější pokolení mluví o veliké manifestaci české- pouti prvních mužů národa r. 1867 do Moskvy. Vzpomoňme jen, jak s despektem mluví na pr. pan Arne Novák v „Čechische Litteratur“so tehdejších ztřeštěncích — a vzpomeňme zas nadšených slov tehdejších poutníků. Vzpomeňme jen, jak skromný a tichý, pilný a pracovitý bibliotekář Patera po 30 letech připomínás (v Památníku Palackého 137—138) scénu, kdy stařičkého vůdce národa Palackého ohjímá v Pe- trohradě statečný ruský hrdina a s vytaseným palašem volá před nesmírným davem jásajících
Grégrův Al Novák Palacký Čechy Rusko Moskva Palacký Čechische Litteratur
25 article
Rusů „tu me defendas calamo, ego te defendam gladio“... A slyšme Eduarda Grěgra, liberála a polonofila; bratr jeho Julius, rovněž liberál polonofil, jede na Rus; a Eduard píše; 15. května: „Není pochybnosti, že se tato cesta do Moskvy vykládati bude Čechům velmi zle, nejen u Němců, ale i u vlády. Neboť přos všechno tvrzení, že cesta tato má míti pouze ráz vědenký, cíti přece každý, že věda v pří- padě tomto jest pouhou zástěrkou účelů politi- ekých; k vůli tomu, aby viděli několik vyepa- ných neb fotografovan,ch Kalmuků, Bačkyrů nob Jakutů, nepojede zajisté ani Rieger ani Pa- lecký, aniž kdo jiný na sta mil. Já ovšem my- slím, že nikomu z poutníků ruských nenapadlo dělati politickou demonstraci; žene je do Rus ryzí cit slovanské vzájemno- sti, läska k velikému národu sbr- třenému a žádost poznati onu ohromnou říši, v níž Slovan není otrokem, nýbrž pánem. Avšak se stanoviska rakouské vlády jest již tento cit, tato náklonnost k mocnému ná- rodu slavanskému, toto vědomí příbuzenství velezrádná akce; a uvalí na nás zajisté hněv vlády a samého císaře. A není divu. Ve Vídni vědí zajisté, že nám Slovanům všemožným způ- sobem křivdí . .. 27. května, připomínaje telegram o srdeč- ném přijetí Čechů carem a dvorem, píše Grégr: „Nejkrajnějši demokrat a republi- kán cití veliký význam slov caro- výeh a oči se mu při nich zajiskři radosti. Není to onen cit lokajské servilnosti, který v nás vzbu- zuje radost nad laskavým uvíláním carovým, ale jest to jako kmit lepší budouenosti... Anto ve Vídni každý topič a zametač u dvora nos ohirnuje a s půdy se kouká na Čecha, na Slovana vůbee,
Rus Grěgr Julius Eduard Čecho Němec Rieger Slovan Rus Moskva Vídeň Anta Slovan