1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 15. ledna 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přelo láei ne
v Praze v admlnkkstrasi
s něl
ns řtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čenáškou
na něsí
avítta . . . . 7 K 6oh
ve nlinlkáchí
na něsíc . . . . . . 9 K 30h
Peštou:
sksle
kk čtvrt loia . . . . 9 K 60h
s dvojí zlsllkou
s čtvrt ta . . . . 11 K c0i
Praha
5
article
Zdroj nedůvěry.
Zdroj nedůvěry.
Neusilujeme bezúspěšně o to, aby če
skému voličstvu do nadcházejících sněmov
ních voleb v plném, věcném obsahu staly se
známými vlastní cíle příštího sněmování
totiž aby mezi českými politickými stranam
ujednán a v čas byl prohlášen přesný pro-
gram akční a vytčeny byly určitě ony meze
jež pro všečeskou politiku budou nejen směro
datné, ale i závazné ve všech oněch záleži
tostech, jež octnou se na pořadu jednacím
tak aby voličstvo české jasně si mohlo uvě
domiti, čeho česká politika v nejbližší kampan
sněmovní dosíci chce a které politické sku
piny o zdar její se hodlají všemi svýmisi
lami pokusiti.
Široce založené proposice dra. Herolda
udeřily rozhodně na dobrou českou strunu
a mohou dobře posloužiti za podklad žádou-
cích porad společných, z nichž by vyplynul
pevný rámec jednotného chtění soustředě-
ného postupu stran a jasných jejich cílů.
Herold
6
article
Bez této věcné, ideové organisace vo
lební jest takměř nemyslitelno, že by se ve
příští sněmovně objevil mohutný šik českých
poslancův, který by již svou imponující po-
četní silou rázem ovládl jakoukoliv možnou
situaci a držel v příslušných mezích nejen
útočnost německou, nedbající již ani plat-
ných zákonů, ale čelil i slabosti vlády, před
úločnosti onou ustavičně couvající.
Posavadní stav vzrušující neurčitosti pro-
jevů těch kterých vůdčích politiků stává se
již nesnesitelným i takovým mírným živlům.
jaké jsou soustředěny v »Českém klubu«.
jak jest patrno ze sobotní schůze jeho, kdež
se ujali slova dr. Srb, dr. Mattuš a prof dr-
Horáček. Ze všech řečí jejich jest patrno
nejen, jaké veliké sblížení základních názorů
se uskutečnilo v politicky myslících hlavách
českých, ale jak zachváceny jsou nejen ste
nými obavami, nýbrž i stejnými snahami
aby věcnou programovou dohodou mezi če-
skými stranami zjednal se pevný a spo-
lellivý fundament příští české politice sně-
movní.
Srb
Mattuš
Horáček
7
article
Možno neviděti toto toužení české duše
aby se jí dostalo potřebné jasnosti v záleži
tostech, jež přijíti mají; možno nedbati jejího
neklidu a znepokojení?
Jest přece všeobecně známo, že nynější
předseda ministerstva, vyřídiv ke své spoko-
jenosti opravu volební pro radu říšskou
vyrovnánt rakousko-uherské, hodlá nyní přio
kročiti k řešení otázek národnostních, a to
především v království českém. Jest dále
známo, že jde o otázky opravy volebního
řádu pro sněm, o změny zřízení zemského,
o otázku jazykovou v úřadech, o poměn
v úřadnictvu, o reformu správní, o zabezpe-
čení menšin, zkrátka o řadu otázek, hlubok
zasahujících do podmínek zdárného rozvoje
národního.
Podle jakých zásad bude se při tom
postupovati, na jakých základech bude ohlá-
šená akce spočívati, jaké jsou konečné cíle
její, jak co se týče našeho českého národa
tak království českého?
Veřejnost zvěděla pouze z dosti po-
všechných projevů, že podány byly vládě
pamětní spisy, v nichž složili názory svo
jednotliví politikové, pokud se týče skupiny
za nimi stojící, ale jaký jest podrobný, věcný
obsah jejich, jaké jest vlastní určení těchto
promemorií a co předeházelo jejich sepsání
a podání, to vše jest dosud zahaleno hlu-
bokým tajemstvím vůči širší veřejnosti, ač
již prostý ústavní princip toho vyžaduje, aby
veřejnost, aby voličstvo české bylo si tím
jisto, že podobné proposice mají za sebou
dohodu všech politických stran českých, ne
majíli později vésti k novým zmatkům a
nesnázím v táboře českém.
8
article
Stavíc tato dvě fakta, odhodlání před-
sedy ministerstva a existenci pamětních spisů.
vedle okázalé útočivosti německé na državu
českou a málomocného přihlížení vlády
k úderům do práv jazyka českého zasazo
vaným, jak nemá česká veřejnost, jak nemá
české sněmovní voličstvo netoužiti po tom
aby se mu před volbami dostalo celé pravdy.
aby se mu čepovalo čisté víno?
Co má si však mysliti, když je odbývána
stručnou odpovědí, že o nějakém vyjednávání
s vládou neb Němci není politikům aktivním
a nejaktivnějším — ničeho známo?
Bezděčně tu zalétají vzpomínky do dob
nedávno minulých, kdy podobně bylo hlásáno,
že nikomu není a nebylo známo o tom, co
se zatím událo a čemu politika česká sou-
hlasu svého ani dodatečně neodepřela!
Nejsou-li tu na snadě obavy, že se opět
chysťají hotové události v celé řadě záleži-
tostí, o nichž před volbami se nechce nic vě-
děti, před něž nepřipraveni postaveni budou
příští sněmovníci čeští a v příčině jichž se
nanejvýše připouštějí soukromé podněty a po-
činy?
Ba ani postup, jaký se uskutečnil při
provádění volební reformy pro radu říšskou
nebyl jinaký a konec konců byl, že národu
českému se dostalo zastoupení dle měřítka
— velmi přistřiženého. Má se to snad opě-
tovati i při volební opravě pro sněm, i př
změnách zemského zřízení, i při reformě
správy, i při všech ostatních záležitostech.
jež dle výkladů předsedy ministerstva octnou
se na řadě buď již v budoucí sněmovně, aneh
v době poměrně dosti blízké?
Kde jest ona Ariadnina nit, kteréž byse
mohla česká veřejnost přidržeti v těchto
temnotách, kde jest určitý a věcný program
pro akci chystanou, kde záruka, již dovede
poskytnouti pouze předchozí, společná, pro-
pracovaná dohoda všech českých stran?
Němec
Ariadnin
9
article
Jest přirozené, táže-li se za těchto okol-
ností na př. dr. Srb, jaký jest základ chystaně
akce, jaký obsah a jsmeli na ni všickni s do-
statek připraveni; když odsuzuje posavadní
tajení a zákulisní jednání a volá, aby proli
společnému programu všech Němců postaven
byl společný program všech českých stran.
Nikoho tu nepřekvapí, že dr. Mattuš
pokládá za vhodno, aby na příštím sněmu
se vyřídila pouze volební oprava, protože
jest nejvýše na čase, aby dostalo se do sněmu
přístupu i širokým lidovým, dosud vylouče-
ným vrstvám, a pokládá-li sněm, jenž sejde
se na základech posavadních, za nezpůso-
bilý, aby pojednal o jiných, všeho lidu se
týkajících záležitostech, aniž by na něm byl
náležitě zastoupen.
A nikoho nezarazí ani stesk prof. dra.
Horáčka, že z posavadních projevů v pří-
čině zamýšlené akce vládní v Čechách plyne.
že o věcné stránce chystaných smiřovaček
nevíme nic více, než co některé »čistě sou-
kromé projevy jednotlivých politiků napoví-
dají. »Všecko však záleží na věcném formu-
lování našich požadavků; v tom směru by
mělo býti jasno úplné aspoň mezi stranami
českými.
Zatím k nám doléhají i hlasy ze Slezsk
aby se bez něho »nedělo žádné vyrovnání
v Čechách,« i hlasy Čechů vídeňských, aby
se hledělo k potřebám českým po celé oblasti
české, včetně Čechů v Rakousích, a aby se
provedla věcná organisace politiky české
k volbám snémovním, nemají-li býti »tma-
vou, mlhavou zastávkou v českém národním
pochodu.«
Proto opětujeme: Uklidněte povšechné
znepokojení myslí českých, vstupte do voleb
na pevném věcném programu, jenž by vzešei
ze společné dohody všech českých stran, byl
závazným pro všecky, zaujal stanovisko ke
všem částem akce vládou chystáné, a by
majákem, vidným všemu voličstvů českému
Srb
Němec
doktor
Mattuš
profesor
Horáček
Čecho
Čechy
Rakousy
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 14. ledna. (Z říšské redy.
Dnes se sešel zemědělský výbor poslanecké sně
movny, čímž zahájená opět činnost řišské rady
po vánočních prázdninách. Běhom týdne sejdou
se ještě některé jiné výbory a za týden, dne
21. ledna počne pracovati také rozpočtový vý
bor, jenž chce býti hotov se svou prací pečátkem
března, aby sněmovní plenum, jež bude svo-
láno v polovině března, mohlo započíti ihned
rozpravu rozpočtovou. Ve Vídni se proslýchá, že
v rozpočtovém výboru bude učiněn návrh, aby
se odstranily dosavadní 20korunové poslanecké
diety a poslancům se přiznal určitý roční plat
podobně, jako je v Uhrách.
Z Pošti, 11. ledna. (Národno stn
klub poslanecký.) V Hodžově „Slov. Týž-
den.“ vysvětluje se, proč se národnostní poslane
v poslední době málo účastnili parlamentních
praci. Nechtěli zdržovati projednání předloh vy-
rovnacích, aby tím nezdrželi osnovy o volební
reformě na základě všeobecného volebního prá-
va. Takové taktiky přidrží se národní poslanei
i příště. Všechno své úsilí na sněmě i mimo
sněm vynaloží na to, aby vláda už neodkládala
všeobecné volební právo a zejména se postav
proti vládnímu úmyslu, přiostřit jednací řád
uvésti již nyní na přetřes otázky vojenské. Sta-
novisko své vyloží v rozpočtové debatě.
Hodžův
Praha
Vídeň
Uhry
11
article
Poměr mezi stranou a vládou se v poslední
době nezměnil. V prosinci národnostní poslane
podali dru. Wekerlovi seznam svých hlavních
požadavků, týkajících se volební opravy a po
vinnosti úřadů, jednati s každým občanem ústně
i písemně v jeho mateřském jazyku. Mimo to
se žádalo, aby přestalo ponižování slovenského
javýka ve školách a pronásledování lidu z dů-
vodů národních. Nedávně nařízení Andrássovo
že každý stoličný ňtedník je povinen znáti jazyl
lidu, davá sice národním poslancům za pravdu
ale nemůže uspokojiti, poněvadž nařízení zů
stane jen na papíře. Národnostní klub zůstano
tedy i nadále v oposici proti Wekerlově vládě
Z Pešti, 13. ledna. (Nová chorvatska
vláda.) Dnes bylo v úřadních novinách uher-
ských a chorvatských vyhlášeno jmenování nov
chorvatské vlády. Přednostou vnitra a bánovýn
náměstkem jmenován advokát Ir. Petr Crnko
vič, starý maďaron a dávný osobní přítel no-
vého bána bar. P. Raucha; přednostou osvěty
statkář Ferdin. Mixich, osoba jinak neznáma
a přednostou spravedlnosti dr. Slavko Arani
cky, Srb, který bude ve vládě zastupovati na
rod srbský. Bar. Rauch má tedy vládu sestn
venou; jde jen o to, aby si opatřil také nějakou
vládní stranu, o niž by se mohl opříti. Zdá se
že má v prvé řadě namířeno na radikální Srby
kteří se už minulého léta odloučili od chorvat
sko-srbské koalice. Člen radikální srbské strany
býv. posl. Krasojevič, byl tyto dni povolán
do Pešti, kdež vyjednával s bar. Rauchem. Jake
byl výsledek vyjednávání, není zatím známo
Ve středu dne 15. ledna pojede bar. Rauch s no
vou vládou do Záhřeba
Wekerlův
Ir
Crnka
P Rauch
doktor
Slavko Aran
Srb
Rauch
Srba
Jake
Pešť
Záhřeb
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 14. ledna.
Peršané od Turků poraženi.
Ukázali jsme nedávno, že z pohraničných
rozmíšek mezi Turky a Peršany vyvinula se
krok za krokem válka. Válka nebyla formálně
vypovězena, ale ve skutečnosti nastala. Zdá se.
že Turci postupují podle plánu, který jim na-
črtali Němci, kteříž jimi hrají na šachovnie
proti Rusku a Anglii.
Z bojiště turecko-perského generál-guverné-
prine Ferman Ferma oznámil dne 13. t. m
telegralieky perskému parlamentu z Azerbeid
žanu:
Turci mne obkličili u Sandžbulaku, ukoři
stili mnoho zbraní a pokladnu s 80.000 tomany
(así 570.000 K).
Telegram učinil na parlament zdreující do
jem Předseda jeho, ministr vojenství a vysoko
duchovenstvo ihned se odebrali na poradu k ša
chovi.
Vážné události v Marokku.
Veliký obrat ve věcech marockých nasta
od té chvíle, kdy ulemové ve Fezu, největší t
autorita sídelního města, prohlásili, že nebudou
více konati obřady náboženské ve jménu sultána
Abdul. Azize. Z Fezu byla pak zaslána
Abdul Azizovi do Rabatu adresa, vytýkající se
sazenému sultánovi, že podlehá vlivu křesťano
a že Francii postupuje města, patřicí říši. T
ovšem je lež, které bylo použito proti sultánovi
jenž musil býti sesazen, aby udělal místo Mu
leji Hafidovi. Nový sultán prý přijal násle
dující podmínky: zrušení smlouvy algecirasské
zrušení daní maghzenových, uvalených Abdul
Azizem, zápověď poddaným marockým dávatise
pod ochranu evropských konsulátů a donucen
Peršan
Turek
Němec
Fermo
Abdul
Aziz
Praha
Rusko
Anglie
Maroko
Francie
13
article
Francie k navrácení jiho-oranžského území a sa
harských oas, jež ostatně nikdy nenáležely Ma
rokku. Události ve Fezu nelze podceňovati
nelze na ně pohližeti tak povýšeně, jako sultá
nův důvěrník El Mokri, který v Paříži prari
zástupcům žurnálů, že není třeba rozčilovati se
pro to, co se stalo ve Fezu. Že prý je to pouze
výbuch lokálního fanatismu! Neznamenáto
více, jak »státní převrat«, provedený Mulejem
Hafidem v Marakeši. El Mokri nepohliží na
věc tragicky a předslirás úplnou chladnokravnost
Ministr Abdul-Aziza, jenž přijel do Paříže projed-
nati půjčku 150 milionů franků, nemůže ovšem
již v zájmu své finanční operace pohlížeti na
sluaci ustrašeně neb pessimisticky
Týž generál Drude pravil k dopisovatel
žurnálu »Petit Parisien«, že proklamace Muleje
Hafida ve Fezu je pouze událostí místního vý
znamu. Ostatně v Marokku je takový zmatek
že veřejné mínění lidu se stále mění a sneslo
by třeba několik sultánů.
Na to odpovídá »Temps«, že by všakta
kovou siluaci nemohla snésti Francie a vůbe
označuje stav věci v Marokku za povážlivý
»Temps« píše dále, že vláda francouzská se
ocitá před novou úlohou, tisíckráte obtížnějš
nežli ta, kterou v posledních měsicích tak ne-
úplně provedla. Žadná velmoe nechce působit
Francii obtíže. Netřeba se ohlížeti po štvan
»Lokal-Anzeigru« a »Reichsbote«. Francie zatím
bude nucena vyčkávati jak se věci vyvinou, ale
musí se připravovat a býti silnou.
AbdulAziza
Petit Parisien
Francie
Paříž
Maroko
El Mokri
14
article
V drobném prodejii
ranni číslo o sobě . .
odpoladni
. . . na tk
Ve flislkách na venkově
ranní čtslo. . . . . . . . 10h
věpolední . . . . . . . . 4k
Inserá(
platí se hotově zapře
Předplacení a inserty přijímá sdmini-
strace v Marinnské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redskce
Uiskárna s erpedico „Národnich Lista“
Bukoplsy so novracsjí
Národnich List
Bukoplsa
Marinnský ulice
15
article
»Köln. Zeit.« praví, že názory vynikajících
Francouzů o francouzské pomoci A b.
dul-A zizovi se velmi různí. Zdá se,
že Francie nebude se chtit zvlášť exponovat pro
sesazeného sultána.
Ve Fezu je klid. Přečetné kmeny vysí-
lají deputace, jež mají doprovodit Muleje Hafida
do Fezu
Z Berlina píše — vzhledem k ofieiál-
nímu potvrzení zprávy o sesazení Abdul- Aziza
— zpravodaj »N. Fr. Pr.«, že politické kruby
německé pohližejí na událost ve Fezu velm
vážně. Prohlašují, že směrodatný m p r
chování se velmocí bude post u
Franeie.
Zajímavou zprávu přináší orgán Cle-
menceaův »Messidor«, jenž tvrdí, že v Pa-
říži dlí již od 14 dnů vyslanec Muleje
Hafida, bývalý námořní poručík Baffi er,
jenž je velmi váženou osobností v marockých
hlavních městech. Baffier prohlašuje, že Mu l sj
Hafid nemá nepřátelských úmyslů proti Evro-
panům. Přeje si pouze absolutní neu tra-
litu Evropanů v jeho boji s bratrem a za-
ručuje se, že obnoví klid a pořádek v Marokku
Baffier dokládá své tvrzení dopisy kaida Glawi
a konceptem dopisu, který Mulej Hafid chtě
poslat presidentu Falliorovi, ale upustil od toho
úmyslu, když Francie přešla na stranu Abdula
Aziza.
Dle nejnovějších telegrafiekých zpráv je
generál d'Amade se svým vojskem vzdálen
30 km od Rabatu.
Admirál Philibert oznamuje, že ve
všech přístavech marockých je úplný klid. Ná-
lada v Rabatu je uspokojivá. Nepotvrzuje se,
že též v Larache by! Mulej Hafid prohlášen za
sultána.
Köln
Francouz
AbdulAziza
Mulej Hafid
Evra
Evropan
Glaw
Fallior
Abdul Aziza
d ' Amade
Philibert
Francie
Berlín
Maroko
Nálada
km
16
article
Válečné nebezpečí americko-japonské
Veliké loďstvo americké, v dozoru přišt
veliké srážky s Japonskem, kteráž bude platiti
zvláště zápasu o Filipiny, doplulo nedávno bra-
silského místa Pernambucu. Tam ale poskyti
námořníci severoameričtí neslavný úvod ku
příštímu válčení. Veliký počet jich deserloval,
při přehlídce mužstva scházelo jich přes sto
Ti, kteři neuprehli, uspořádali veliké výtržnost
v ulicích města. Vnikli do domů, h ano
bili ženy, zbili muže, vyplenil
množství obchodů. Dvěslě námořníkův
utkalo se v bojí s americkou polici!. Včera do-
plulo loďstvo to do Ria de Janeiro. Úřady bra-
vlské požádaly předem admirála, aby námor-
olkův nepouštěl na břeh
Brzká válka dvon svělů
Vrchní spolkový soudce Spojených státův
Harlan měl v lodní lize americké ve Washing-
tonu řeč, jež vzbudila velikou sensaci.. Pravil
že dlužno počitati určitě s vypuknntím obrov-
ského konfliktu mezi bílou a žlutou ragou, jež
strhne ve vír svůj celý svět Činská ar-
máda, již Japonsko dodalo důstojníky, můž
ještě dřive než za 10 let čitati pěl milionů vojákův.
I Amerika musí se tudiž na obranu chystati.
Auglo rusko-francouzský spolek proti Německu?
»Temps« sdéluje z Londýna, že za pobytu
švedského krále Oskara projednány základy
smlouvy franko-rusko-anglické, podle ní ž má
se zabezpečiti volnost baltickéh
moře. Smlouvou tou se doplnl
angloruská smlouva v Asii. Plán,
dotud tajený, bude prý do 3 neděl proveden.
Jelikož rozhodnutí o baltickům moři bez Něme-
Oskar
Japonsko
Filipíny
Rio jít Janeiro
spojený státův Harlan
Amerika
Německo
Londýn
Asie
17
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Myšlenky Čecha.
(Výňatky ze zápísků E. Grégra.)“
Devatenácté století, po mohutném rozpět
litorárního subjektivismu v poesii novoromanti
cké, uvedlo subjektivismus konečně i do histo-
rie, která ode vždy pokládala chladný objekti
vismus za nejvyšší stupeň svého umění a z
vrcholný ideál. Počátek století zrodil memoiry
a denníky, od chladných a honosných memoirů
generálů a ministrů prvního cisařství až k umě-
leckému memoirovému dílu Gocthovu „Pravda
a báseň“ a ku přesně kalendářovým zápiskům
Eckermannovým. Dvojí ten směr v řadě odstíno
zaplavil potom literaturu XIX. století — na
jednom jeho křidle stojí otevřené až do beztakt-
nosti denníky bratří Goncourtů, podávající foto-
graficky věrně hodinu za hodinou vtipy a intim-
nosti, šeptané při dobré skleničce přiteli do
ucha — a na druhém skvostné Bismarkovo dílo
„Myšlenky a vzpomínky“, jehož svazky vedle
ceny historické mají velikou cenu literární a
užaslému obecenstvu představily železného
kaneléře také jako mistra stylu a umělce řeči.
Čecho
E Grégr
Eckermannův
Goncourt
18
article
Jeho dílo, jako z bronzu ulité, v literatuře něme-
cké zůstalo bez soupeře; denníkové zápisky
Busehovy „Hrabě Bismark a jeho lidé“, vydané
za živola kaneléřova, ukazují zřetelně, že Bis-
markovy memoiry jsou vskutku dílo velikého
poustevníka saskoleského beze všech retuší a
cizích vložek ..
Nám Čechům teprve konec minulého stolet
přinesl první větší díla memoirová a první den-
níky. Jako všechny začátky jsou i tyto začátky
nesmělé a pomalé. Muže takového, který by by
— jako Bismark — na konec svého života v
volném čase z jednotlivých dojmů a příhou
svého života stvořil mohutné umělecké dílo,
naše vlast dosud nezrodila; naším největším dí-
* MUDr. Eduard Grégr: Denník I. Vydala
úvody opatřil dr. Zdeněk V. Tobolka. V Praze 1909.
Nákladem Českého Čtenáře. Tiskem dra. E. Grégra
syna. Str. XXIV + 214. S podobiznou Grégrovou.
Busehův
Bismark
Čecho
MUDr
Grégr
doktor
Zdeněk
Tobolka
E Grégr
Grégrův
Praha
19
article
lem memoirovým jsou dosud dvojsvazkové Pa-
měti Tomkovy, které sice se vzácnou upřímností
ale zároveň s okázalou prostotou přepisují steno-
grafické záznamy denníku do obyčejného pisma
řeči spisovné, hledíce si často nejmalichernějších
příběhů osobních a varujíce se přímé kritiky
nebo líčení vlastních nálad. Tomek často píše.
co se stalo, zřídka, jak se to stalo a skoro nikdy.
proč tak bylo a jak dále vše působilo. A z den-
níků, těchto fotografiekých snímků ne-li vnějších
osob a událostí, tedy aspoň myšlenek a cito
autora, vlastně máme jen svazek stručnýcha
obecných záznamů Paiackého. Akademie 1898
vydala praci ředitele Nováčka pouze tento sva-
zek první: za celých deset let nevyšlo pokra-
čování . ..
A přec jak vábné jsou jednotlivé pohledy
do té doby nedávno minulé! Jako příhody z doby
hérojské čtou se vyprávění z let šedesátých
sedmdesátých! Byla to tehdy ještě politika vel-
kého slohu, kterou vedli naši otcové a dědové;
národ český jednal tehdy ještě jako rovný činitei
s carstvím ruským a císařstvím francouzským;
s ním počítalo pruské i uherské království; na
slova politiků českých padala ministerstva i zá-
kony; koruna česká vznášela se před námi takřku
na dosah ruky. A o té době informují nás takřka
výhradně paměti našich odpůreů (memoiry Beusto-
vy) nebo přátel (paměti Schäffleovy): paměti Pa-
leckého nejdou tak daleko a paměti Tomkovy
přecházejí nejvážnější chvíle smutným mlče
ním... Je to jako s koncem české samostatnosti
o bitvě bělohorské a jejích následcích známe
takřka jenom raporty vítězů.
Tomkův
Tomek
Schäffleův
20
article
Tím větší očekávání budí první publika
Českého Čtenáře: Denník Ed. Grégra. V myslích
nás všech žije postava tohoto „tribuna lidu“,
znějí podnes kovová slova tohoto bojovník
proti Vídni a Římu, věrného potomka Táborů.
posledního z oné staré gardy, která volila „ra-
ději žalář a okovy, nežli volnost otroka“. Libe-
rál tělem duší, jako velicí jeho soupeři němečtí
Herbst, Plener, Unger, Schmeykal — ale při
tom přece napřed Čech, podle slov Hlavlíčkových
„napřed jsem se narodil — a pak mne teprv
křtili“. Slár dost, aby pamatoval ještě hluboký
úpadek národa před r. 1848 — a přec dítě revo
luce, aby se nezpronověřil nikdy velikým ideá
lům lidstva. V jeho denníku nalezneme jistě
eity, myšlenky a snahy Čecha doby moderní.
Grégr
Libea
Herbst
Plener
Unger
Schmeykal
Hlavlíčkový
Čecho
Vídeň
Řím
Tábor
Čechy
21
article
Ale — osud nepřál nám ani nyní. Z úvodu
vydavatelstva — a první pohled do knihy uka-
zuje věc ještě zřelelněji — jest patrno, že sice
Eduard Grégr své paměti psáti chtěl, že měl
také některé zápisky, že také několikrát denník
psáti začal — ale že smrt ho zkosila dříve.
nežli mohl mezery svých denníků doplniti — že
tedy vůbec ani svých Pamětí nozačal. A s Giré-
grem klesl do hrobu poslední z oněch veliký h
mužů naší doby horojské, poslední z těch Argo-
nautů, ktoří ještě dobývali zlatého rouna —
tichý hřbitůvek tam ve Lštění zasypal navždy
vzpomínky a vědomosti, kterých nelze již na
hraditi. Co zůstalo, -jsou vskutku jen disicel
membra poetne. Vydavatel sestavoval lístky
cedulky, jak dovedl — mezer arci nahraditi ne-
mohl. Naopak — kniha se čte trochu po rusku
smýšlení Grégrovo o dynastii a koruně vyjadřuj
někdy celé řádky dlouhých pomlček — — —
První čásť knihy zabírají „Listy z denníku
cestujícího studenta po Krkonoších a severních
Čochách r. 1848“ (str. 1—50). Je to řada
drobných obrázků ještě ve slohu předbřeznového
romantismu. A hluboký stín na nich nechala
četba Máchy; Cikáni a denník Máchův (podle
vyňatků Sabinových 1845) byly mladému cesto-
pisci vzorem, mnohdy i doslovně se ozývajícím.
Grégr
Ruska
Grégrův
List
Mácha
Cikán
Máchův
Sabinová
Girý
Lštění
Krkonoše
severní Čochy
22
article
„Moený výše pán“ (str. 18.) zní jako ohla
„strašného lesů pána“ Máchova a celá pou
krkonošská je patrně jen ohlas Máchových
obrázků coslopisných. Grégr poznal patrně záhy
že tato prvotina jest jen prvotinou: ale čtenáře
velmi mile překvapí, že dvacetiletý studení klade
si již cíle tak vysoké: Mácha byl jístě tou dobou
vreholem české poesie.
Denník pouti krkonošské byl aspoň k tisku
připraven; následující „Denník vědecké cesty
z r. 1860“ (str. 51—104), kterou Grégr kona
přes Berlín do Stokholmu a odtud zpět přes Ko-
daň, Amsterodam, Porýní a Bavory, nedošel vů-
bec poslední úpravy pisatelovy, na mnohých
místech zůstal jen při telegrafické stručnost
jednoslovně, čásť dokonce se ztratila. V pout
krkonošské mluvil ještě poeta jinošský, ve věde-
cké cestě slyšíme mladého lékaře a politika. Ně-
které trefné poznámky jevi i tu bystrý rozhlee
— ale celkem zůstává autor na niveau věde-
ckých cest, jaké tehdy popisovány v „Obecných
listech“ a některých svazcích Musejníků
Máchův
Grégr
Mácha
Bavor
Berlín
Stokholm
ko
Amsterodam
Porýní
23
article
Vlastní interes čtenáře upoutává teprve
druhá polovice knihy (str. 105—214) „Denník
od r. 1864—1870“. Tu máme bohužel lítosti
nejvíce: tak jako když čteme kroniku Vavřincovu
válek husitských, která přestává hined r. 1421
v polovici věly. Neboť jenom na titulu je to
denník sedmi let; ve skulečnosti není vůbec zá-
pisek z r. 1866 a 1869; z r. 1865 všeho všudy
dvanáct řádek; ze sedmi let scházejí tedy tr
úplně. A ze zbývajících let jsou zápisy veln
neúplné; roku 1864 scházejí zápisy z března
dubna, srpna, října až prosince (tedy půl léta)
r. 1867 rovněž téměř naprosto scházejí zápisy
z prvního a posledního čtvrtletí, r. 1868 počiná
zápisky koncem června, scházejí srpen a zář
a končí 9. listopadu; z r. 1870 jsou zápisky
pouze ze dní 17.—24. května, ostafek vůbe
schází... Jsou to tedy jenom naprosté trosky
a čtenář bez Srbových Dějin nebo Arbesova
Vavřincův
Srbová
Arbesův
24
article
Pláče těmto jednotlivým zápisům ani dobře ne
porozumí. Celá řada velikých slavností a demon
strac národních nezachovala se v těchto zápis
cích starého bojovníka: hned na příklad velik
dni prvních bojů s novou prosincovkou, jejichž
40leté výročí právě prožíváme, musíme si r-
konstruovati bez pomoci živé paměti a ohnivého
slova Grégrova.
Ala díky za to, co zůstalo. Nové pokolen
žije víc analysi a skepsi, resignaci a melancholii
nežli sanguinickému nadšení a neochabujíe
víře. Tím důležitější jest připomenouti si, jak
v dobách mládí našeho národa myslili a cítili
naši dědové; i doutnající uhel rozžehne se n
živém ohni jasným plamenem — slovo Grégrovo
zní k nám ze zásvětí jako hlas polnice.
Slyšme, co mluví a eít Čech liberální
o Slovanstvu a Rusku. Vzpomeňme jen, jak ny
nější pokolení mluví o veliké manifestaci české-
pouti prvních mužů národa r. 1867 do Moskvy.
Vzpomoňme jen, jak s despektem mluví na pr.
pan Arne Novák v „Čechische Litteratur“so
tehdejších ztřeštěncích — a vzpomeňme zas
nadšených slov tehdejších poutníků. Vzpomeňme
jen, jak skromný a tichý, pilný a pracovitý
bibliotekář Patera po 30 letech připomínás
(v Památníku Palackého 137—138) scénu, kdy
stařičkého vůdce národa Palackého ohjímá v Pe-
trohradě statečný ruský hrdina a s vytaseným
palašem volá před nesmírným davem jásajících
Grégrův
Al
Novák
Palacký
Čechy
Rusko
Moskva
Palacký
Čechische Litteratur
25
article
Rusů „tu me defendas calamo, ego te defendam
gladio“... A slyšme Eduarda Grěgra, liberála
a polonofila; bratr jeho Julius, rovněž liberál
polonofil, jede na Rus; a Eduard píše;
15. května: „Není pochybnosti, že se tato
cesta do Moskvy vykládati bude Čechům velmi
zle, nejen u Němců, ale i u vlády. Neboť přos
všechno tvrzení, že cesta tato má míti pouze
ráz vědenký, cíti přece každý, že věda v pří-
padě tomto jest pouhou zástěrkou účelů politi-
ekých; k vůli tomu, aby viděli několik vyepa-
ných neb fotografovan,ch Kalmuků, Bačkyrů
nob Jakutů, nepojede zajisté ani Rieger ani Pa-
lecký, aniž kdo jiný na sta mil. Já ovšem my-
slím, že nikomu z poutníků ruských nenapadlo
dělati politickou demonstraci; žene je do
Rus ryzí cit slovanské vzájemno-
sti, läska k velikému národu sbr-
třenému a žádost poznati onu ohromnou říši,
v níž Slovan není otrokem, nýbrž
pánem. Avšak se stanoviska rakouské vlády
jest již tento cit, tato náklonnost k mocnému ná-
rodu slavanskému, toto vědomí příbuzenství
velezrádná akce; a uvalí na nás zajisté hněv
vlády a samého císaře. A není divu. Ve Vídni
vědí zajisté, že nám Slovanům všemožným způ-
sobem křivdí . ..
27. května, připomínaje telegram o srdeč-
ném přijetí Čechů carem a dvorem, píše Grégr:
„Nejkrajnějši demokrat a republi-
kán cití veliký význam slov caro-
výeh a oči se mu při nich zajiskři radosti. Není
to onen cit lokajské servilnosti, který v nás vzbu-
zuje radost nad laskavým uvíláním carovým, ale
jest to jako kmit lepší budouenosti... Anto ve
Vídni každý topič a zametač u dvora nos ohirnuje
a s půdy se kouká na Čecha, na Slovana vůbee,
Rus
Grěgr
Julius
Eduard
Čecho
Němec
Rieger
Slovan
Rus
Moskva
Vídeň
Anta
Slovan