2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 30. března 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iisty
předs láci sen
v Praze v adminlstrani
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čonáško
na měsle
na čtvit leta . . . . 7 K 50h
va fllalkách
za měsíc . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na něnjo
:k o
na čtvrt leta
s dvojí zásilko
na raěnin
na etvrt leta . . . I K so
L. Z Petrohradu, 29. března v 8 hod.
14 min. (Pův. tel. zvláštn. zpravodaje » Nár-
Listů«.) Tataři vypálili v Jaltě »hotel
de la Russie« a demolovali nábřeží.
Kněz Jan Kronštatský obdržel vý-
hrůžné listy.
Předseda dumy oděsské žádal za
zřízení zvláštní milice z obecenstva.
Obrat v názorech vládních v pří-
čině otázky míru připisuje se návratu
bankéřů francouzských.
Několik akademických malířů po-
slalo demissi jakožto členové aka-
demie, odůvodňujíce tuto čestným
předsednictvem velkoknížete Vladl-
míra. Předseda akademie Ivan Tol-
stoj nevyhověl žádosti té, ale malíři
dotvrdili ji poznovu těmitéž důvody
M. Z Kolína nad Rýnem, 29. března
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. L. «). Proti
opakujícím se anglickým zprávámo
míru ujišťuje petrohradský zpravodaj
»Magdeburger Zeitungu«, že panuje
mezi rozhodujícími kruhy petrohrad-
skými nyní velice bojovná nálada
Válečná rada vypracovala za předsed-
nietví velkoknížete Mikuláše nový
válečný plán, jenž připravuje pro
mandžurskou armádu posilu na
600.000 mužů.
(Ostatní telegrafické a telefonické zprávy
víz na straně 4.
Tatar
jít le Russie
Kronštatský
Ivan Tolo
Mikuláš
Praha
Petrohrad
Jalta
Kolín nad Rýn
Magdeburger Zeitung
5
article
„Volební kurie“,
„Volební kurie“,
Na dnešek pozval k sobě cislajtánský před
seda ministerský baron Gautsch jednoho z tal
zvaných „mírnějšíeh“ německých politiků, posl
dra. Pergelta, příslušníka to strany ně
mecko-pokrokové, která podlehá příboj
Všeněmeů v Čechách tak uboze, že již dnes ne-
čítá na sněmu českém než pouhých 26 po-
slaneův — oproti 27 všeněmeckým a 13 ně-
mecko-nacionálním. Nieméně obrací se baron
Gautsch předně na tuto stranu se svým přáním,
aby Němci na sněmu českém, jejž hodlá bud
v druhé polovině května nebo počátkem června
svolat, ustali ve své zarputilé jako bezdůvodné
obstrukei proti potřebám zemským rázu čisto
hospodářskéhe, Zda není hned tento první krok
barona Gautsche chybným? Na tolik přece nsi
snad zná poměry v německém táboře, aby vě
děl, kterak zde již dávno němečtí pokrokář
tančí podle píšťaly Všeněmců a ni
koliv naopak.
Jakým duchem však tato strana Irů, Wolf
a Schönererů jest dosud posedlá, o tom svědč
drasticky včerejší rozmluva Irova s týmž drem
Pergeltem ve Vídni
Poslanec Iro (dle zpráv německých listův)
prohlásil tu výslovně;
„Pokud Čaši nedají závazných
ujištění vzhledem na známé německé
požedavky, potud Všeněmci nikdy
nesvolí k zastavení obstrukee
k vůli vyjednávání o těchto požadaveích
během zasedání sněmovního, jakož
se také rozhodně oprou proti odsunutí
jedné části otázky jazykové do
stálého vyrovnacího výboru sně-
ovního, poněvadž tato otázka pouze v říš-
ské radě může býti načata a to uzákoněním
němčiny za řeč státní.“ Jediné, co
slíbil chebský Sigurd parlamentáři německých
pokrokářův, ujišťujících, že ničeho sami o své
újmě nepodniknou, nýbrž vše zůstaví na rozhod-
nutí valné schůzi všech německých poslaneův
zemských, obmezilo se na to, že sdělí návrhy
německých pokrokářů všeněmeckým svým kol
legům.
Jaké však jsou ty návrhy německých umír-
něných pokrokářů?
Gautsch
Němec
Ir
Wolf
Irův
Pergelt
Čaš
Čechy
Vídeň
Všeněme
6
article
„Bohemia“ je onehdy formulovala v pod-
statě takto:
1. Nejvyšší zemský maršálek, jemuž dle
jednacího řádu jedině přísluší právo slanoviti
pořád jednání sněmovního (jednací pořad
schůzí), nechť se uvolí, že nadále určovati bude
jednací pořad pouze za souhlasu zástupeů
všech sněmovních stran.
2. Vláda nechať hned na počátku
nejblíže příštíh zasedání sněmu českého podá
předlohu zákona 5 zřízení volebni c
kurií, jež by Němcům umožnily samostatnou
volbu do zemského výboru a ostatních
zemských ústavů (t. j. do ředitelstva Zemské
banky, Hypoteční banky a do správního výboru
Musea českého).
3. Také zřízení národních kurií zákonodár
ných s právem veta nesmí dát na sebe dlouho
čekat.
4. Na tom pak, jak se k těmto poža
davkům německým postaví poslanci čeští, učin
Němci závislým své rozhodnutí, mají-li dopusti
činnost sněmu českého, nebo dále ji obstrukec
mařit. —
S těmíto impertinentními podmínkami vy
tasí se nepochybně asi také dnes dr. Pergelt ne
svém slyšení u barona Gautsche.
Bude asi zejmena hledět přesvědčit pře
sedu vlády, jak slušným, nalehavým a spravedli
vým je požadavek Němců „aspoň“ po zřízen
těch volebních kurií na sněmu českém
Nuže, posvitme si tedy na tuto starou ně
meckou bolest sine ira et studio.
Němec
doktor
Pergelt
Gautsch
Bohemia
zemský banka
hypoteční banka
muzeum český
zákon 5 zřízený volebni c kurie
7
article
Dle posavadního Schmerlingova oktroyova-
ného zřízení zemského děli se sněm český na
tři kurie: velkostatkářskou, městskou a venkov
ských obcí. Proti všemu rozumu a právu pro
hlásil Schmerling všechny tyto tři kurie rovno
právnými; každá totiž měla voliti do z em-
ského výboru za sebe stejně po 2 zá-
stupcích, další 2 měli býti volení z celéh
sněmu. My po celá desitiletí bojovali proti této
Schmerlingovské křivdě, ukazujíce k tomu, kte-
rak velkostatkářská kurie nopředstavuje než
563 voličů, platicích úhrnem toliko 3,522.806
zl. přímých daní, kdežto městská kurie re-
presentuje 1,141.295 obyv., platících 8,612.807
zl. daní, venkovská však dokonce
4,419.524 obyvatel, platících 12,162.919 zl.
přímých daní. Avšak marné volání. Pokud Němei
bývali pány na sněmu českém, pokud totiž měl
většinu v kurii velkých statků a v kuri
městské, nechtěli dát touto hrubou křivdou
ani hnout. Nadarmo šlechetný náš dr. Slad
kovský předložil jim r. 1875 svůj známý návrh
na zavedení poměrného zastounení,
v němž prokázal čiselně, jak snadno dalo bys
dosíci i v mezích těchto kurií spravedlivého po-
měru pro každou stranu: němečtí páni liberá-
levé neuznali ani ze dobré, myšlanky Sladkov-
ského si povšimnouti. Až teprv v létech o sm-
desátých, kdy přišli o svou chabrusov-
skou většinu v kurii velkostatkářské i o svou
umělou většínu v kurii městské, přestáva
se Němcům ten Schmerlingův řád líbit...
Schmerlingův
Němei
Slad
Němec
8
article
Jakkoliv jsme jim my Čechové nikdy ne-
opláceli zlé zlým, nýbrž dopřávali jim stále
oba zástupce za kurii městskou pro zemský
výbor — oni teď pojednou jali se toužit a naříkat
na ten ponižující způsob voloní posavadního,
kde většina dopřává menšině jen z milosti za-
stoupení v zemském výboru, až přišli r. 1889
za pověstných punktací vídeňských s tímto
plánem:
„Sněm království českého budíž rozdělen
na tyto tři kurie: v kurii držitelů velkých statků,
* kurii — českýchokresů volebních
a v kurii německých okresů voleb-
ních. Každá takurie volído výbor
zemského po dvou přísedících,
ostatní dva členy výboru zemského volí jedno-
tlivě celý sněm ze sebe. Taktéž při v šelikých
ostatních volbách, jež sněm vykonává (tedy do
ředitelstva Zemské a Hypoteční banky, do správ-
ního výboru Musea českého a do všech ko-
misí), budiž dbáno zásady, že každá kurie
má voliti stejný počet osob.“ —
Tehdejší staročeští a velkostatkářští punktá
toři byli tak neopatrni, že podvolili se této pod-
mince smíru a tak vláda Taafova 13. květn
1890 vskutku punktační osnovu zákona znění
toho sněmu českému předložila. Ale lid český.
postřehnuv nebezpečí, jež tajilo se v této nnovotě-
živelním odporem svým překazil a zmařil uzá
konění tohoto německého plánu. A učini
moudře. Neboť představme si veškeré možné ná-
sledky takového roztrojent sněmu na stavovskou
kurii velkostatkářskou a na dvoje kurie ná-
rodní.
Prvním následkem by bylo, že by musil
být v zákoně už napřed rozdělena země
česká na ustálený počet německých
českých okresů volebních, což take
v dotčené punktační předloze vládní (čís. 66.
sněmu r. 1890) dopodrobna již provedeno bylo.
při čemž ovšem na př. České Budějovice zařa-
děny zkrátka v seznam německých okresů
volebních.
Čecho
Taafův
Český Budějovice
výbor muzeum český
9
article
Dalším následkem by pak bylo, že by český
národ, čítající 4 milliony hlav, dostal zrovna jer
tak 2 zástupce do výboru zemského jako 2 mil-
licny Němcův. Avšak nedosti na tom. Při prv-
ním možném nátlaku vlády na kurii velkostat-
kářskou mohla by při volbách zvítězit v kuri
té opět jako již tak často, šlechta německo-cen-
tralistická a pak by nejen její oba zástupci v
výboru zemském stáli zajedno s Němci proti
nám, ale tato německá šlechta (70 poslanců).
tvořic s lidovými poslanci německými (69)
v. sněmu absolutní většinu, zajisté by i př
vclbě 2 zemských výborů z celého sněmu volil
s Němci proti nám, a zemský výbor krá-
lovství českého měl pak toto složení: 2 milliony
Němcův měli by v něm (s ústaváckými velko-
statkáři) 6 přísedících, 4 milliony českého ná-
roda však toliko 2 přísedicí!
Tak vypadá ten »nevinný, slušný a spra
vedlivý« požadavek německý ve světle pravdy.
Na první ráz je zřejmo jeho čertovo kopýtko.
Či je to slušné a spravedlivé požadovat, aby
česká národní kurie měla právě jen
toliko právo na volbu dvou zástupců do výboru
zemského jako německá, kdežto by jí dle po-
pulace 1 dle daní náleželo před bohem
i před lidmi jednou tolik zástupců v
Toho si měl dát libit domorodý národ če-
ský, aby ve správě vlasti své byl stlačen pr
vždy v nehodnou sebe menšinu? Tu cenu by
měl zaplatit Němcům za jejich zlosynné, ničín
neodůvodněné škůdnietví vůči sněmu královstv
českého. Nesměl by na tento požadavek ně-
mecký přistoupit ani tehda, kdyby nám místo
dvou nablzeli čtyři zástupcé naší kurie české.
Němcův
Němec
10
article
Neboť přivoliv tím v zásadě k rozdělení sněmu
v kurře národní, razil by tím průlom do jednoiy
vlasti a sněmu království českého.
Dosáhnuvše této mety Němci neustali by po-
žadovati, aby tyto národní kurie obdržely pravo-
moc zákonodárnou pro všechny možné otázky
národní s příslušnou samosprávvu finančnía
s právem »veta«, čímž by za nedlouho po
sněmu království českého bylo neodvratně veta.
A proto zajisté veškeren vlastenecký a myslieí
lid náš odmitne tento německý požadavek »vo-
lebních kurií« dnes s tímže jednomyslem roz-
hodnutí, s jakou jej odmrštil za puukta
roku 1890. To nechť ví dnes pan baron Gautsch
jako zvěděl tenkráte hr. Taaffe. —
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 29. března. (C.-B.)
Rozpočtový výbor začal rokovati o roz
počlu ministerstva zemské obrany (ref
bar Schwegel.)
Posl. dr. Stránský brojí proti výnosu mini
strovu, že četníci mají činiti své oznámení v jazyku
německém bez ohledu na to, v jakém jazyku trestn
ličení u soudu se koná. Při líčení českém musila by
se taková oznámení překladati, což by zdržovalo
I v zájmu služby sluší odvolati tento výnos, nebo
většina četníků v českých zemích není němčiny tak
mocna, aby mohla spisovati bez chyby tak veliký
koncept. Musí také přeslati neplecha, že mnozí čet-
níci při líčení zdráhají se vypovídati česky, dovolá-
vajíce se při tom jakýchsi předpisů.
Přecházeje k otázce dodávání koní pro zemskou
obranu, přeje si, by ministerstvo opatřovalo je také
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kde lze dostali
Němec
Gautsch
Taaff
Posl
doktor
Stránský
Vídeň
Čechy
Morava
Slezsko
11
article
dobré koně za ty ceny jako v Haliči. Co se týče
opatřování šatstva a obuvi pro zemskou obranu,
řečník žádá, by 25procentní podíl maloživnostníků
na těchto dodávkách byl zvýšen a dodávky pro
zemskou obranu byly úplně decentralisovány tak, že
velitelstvům jednotlivých zeměbraneckých pluků bylo
by ponecháno opatřovati všecky potřeby svého pluku
v okresu, v němž pluk jest rozložen.
Posl. Pernerstorfer dává na uváženou,
neměli-li by se sprostiti branných cvičení záložníe
žijící v cizině. Poukazuje na kuriosum, že jmeno
vání honvédského ministra bylo uveřejněno v úřad
ních novinách rakouských, ale jmenování ministr
vojenství bylo vyhlášeno pouze ve »Vojenském Věst
níku«. Řečník přimlouvá se za opravu trestního řádu
vojenského, zavedení dvouleté služby a za lepší po
měry arsenálního dělnictva.
Poslanec dr. L. Dvořák: Často se přihází, ž
četníci, slyšení jako svědci v trestních věcech česky
projednávaných, vypovídají německy, odvolávajíce
na předpisy, jež jim brání užiti jazyka českého. B
znám případ, ve kterém četník, když trestní soude
ho vyzval, aby vypovídal česky a také výpověď jeh
sepsal česky do protokolu, podal na tohot
soudce stížnost k velitelství četni
ckému, které skutečně se obrátilo n
dozorčí instanci soudní se žádostí
aby soudům bylo vyslýchali čelník
jen po německu. Proti tomu je nejen příkazem
nejprostší spravedlnosti ale ustanovení platného trest
ního řádu, aby četník vypovídal a svědectví proto-
kolovalo se řečí straně srozumitelnou. Zásada bez-
prostřednosti řízení, na které trestní řád je vybudován.
žádá nutně, aby svědek takové váhy, jaká se výpo-
vědi četnické v praxi přikládá, vypovídal v jazyku
projednávaného případu. Právo nahlédati do spisů
trestním řádem stranám zaručené, bylo by illusor-
ním, kdyby strána nerozuměla dokonale výpovědi.
Posl
doktor
L Dvořák
Halič
12
article
Zvláště při inkriminovaných deliktech jest nutným
příkazem, aby inkriminovaná výpověď byla uveden
před soud se všemi nuancemi řeči, ve které byla
učiněna. Řečník činí dotaz na ministra, jaké stano-
visko zaujme, a nařídí-li četníkům, kteří jsou orgány
spravedlnosti, aby vypovídali jazykem českým v pří-
padě česky projednávaném.
Poslanec Hofmann přimlouval se za realisty
odvedené v VII ročníku, aby dostalo se jim práva n
jednoroční službu. Musí se tak ustanoviti novým
branným zákonem. Také lékárníkům mělo by se za-
jistiti právo jednoroční služby. Berní praktikanti měl
by užívati týchž výhod, jako učitelé. Ptá se, jsou-l
snad jazykové požadavky Maďarů na překážku nového
trestního řádu vojenského? Přimlouvá se za vojensk
vdovy a gážisty, za úrazové pojišťování vojáků, za
zvýšení 25procentní kvoty dodávek, jež svěřují s
živnostníkům.
Poslanec dr. Grek pojednával o jazykových ne-
srovnalostech u četnictva, stýskal si na šikanován
maloživnostníků důstojníky, brojil proti zaměstnáván
vojákův u pluků řemesly (krejčovstvím) a službami
jež se pro ně nesluší. Vytkl nešvary při zakupován
koní a nekalou soutěž vojenských hudeb, žádajez
odpomoc.
Poslanec Ryba: Dovoluji si na pana ministr
zemské obrany učiniti dotaz: Obecní starostov
v okresech úplně českých a v místech úplně českých
donucují se do služebních knížek hlídkujících čel
níků dosvědčovati podpisem svým německé tvrzení
o přítomnosti čelníka. Jinými slovy: obecní staro
stové, kteří pravidelně neznají slova německéhno, do-
nucují se potvrditi, čemu nerozumějí. Namítne se
že přicházím opět s jazykovými lapaliemi, my však
jsme smutnými zkušenostmi donucováni„ hájiti jazy
kových práv také ve věcech takových, neboť př
známé skrovné ochotě kruhů rozhodujících z naš
Hofmann
Maďar
doktor
Grek
13
article
trpělivosti čerpá se jen odvaha, stavěti se proti nán
i ve věcech důležitějších. Buďto jest potvrzení ve
služební knižce bezvýznamné, potom budiž zrušeno
nebo má toto potvrzení nějakou důležitost — a my
slím, že nedůležitá věc to patrně není, poněvadi
umožňuje úřadní kontrolu, že četník na své hlídc
skutečně koná své povinnosti — pak budiž jednán
dle práva a spravedlnosti. Právě skrovná ochot
v maličkostech dělá zlou krev, neboť důvodně
odvozuje se zní mínění, že v rozho
dujících kruzích vůbec nemají dobr
vůle, po stránce jazykové konati spra
vedlnost. Ponenáhlu vnukli jsme předchůd
nynějšího pana ministra zemské obrany toto př
svědcení. Dal nám slib, že po té stráne
vyhoví našim přáním Avšak on odstoupi
a nám musí nyní ovšem na tom záležet, abychom
zvěděli, jak se staví k otázce té jeho nástupce, zda
jest odhodlán učiniti opatření ve smyslu slibů nám
daných.
Posl. d'Elvert přímlouval se za rozšíře
jednoroční služby na žáky posledních ročníků vyš
ších státních průmyslových a obchodních škol čtyř-
resp. třítřídních, za rozmnožení vojenských objedná
vek u živnostenských společenstev.
Posl. Glabiňski vytkl známá přání ve př
čině vojenských dodávek, pevnostního rayonu ap
a prohlásil v Hanalerově záležitosti, že polský klul
hlasoval proti pilnosti z důvodů formátních, ale sou-
hlasí s jinými stranami, aby přehmaty a prohřešk
proti vojákům byly přísně trestány. Stýská si na
nedostatečnou policejní, vojenskou a četnickou službu
V drobném pradeji
ranní čí-lo o solě . . . za 8b
odpoledí
. . za ž
Ve fllalkách na venkově
ránní číla. . . . . . . . 10
cdpolední
Inserá ty
platí se hotově rapře
Přěnlacení n inserty přijtmá vdiainl-
strace v Marianské ulici č.z
Tame nach ázejí se též redlaken
tlskárna a ezpedicn „Náredních Listě“
Rukopšsy se nevraorjí
Posl
Elvert
14
article
v Haliči a doufá, že ministr vyboví dávným přáním
ve přičině jazykových poměrů v haličském četnictvu.
Posl. Staněk pojednal zevrubně o vojenských
dodávkách, přeje si většího ohledu na zemědělce a
maloživnostníky; přimlouval se za nákup koňstva
v Čechách a brojil proti zkracování živnostnictva
vojenskými professionisty. Připomíná, že byl pro
dotaz v záležitosti Lindmajerově jako záložní poru-
čík vojensky vyšetřován a žádá za náležité ob-
ja snění.
Posl. Menger poukazuje na vzrůstající po-
ložky rozpočtu ministerstva zemské obrany. Zvišště
pro vojenskou policii a četnictvo. Zmenšené položky
jsou až směšně skrovné. Ať rozpočel stoupá v po-
měru k počtu obyvatelstva, ale ne tak, aby odtu
hrozilo financím vážné nebezpečí.
Posl. Robič přednesl zemědělské požadavky
stran úlev ve vojenské službě. Vojenská správa musí
kompensovati své vyšší požadavky, vyhovujíc přáním,
jež nejsou na újmu brannosti naší vlasti.
Posl Žitnik odůvodnil několik resolucí o do-
časné a trvalé dovolené, resp. amnestování brancův
a záložníků, zdržujících se v cizině.
Posl. Kaiser podal resoluční návrhy stran
vojenských cvičení a dovolených zemědělců, stran
náhrady brancům záložním a zeměbrancům k pod-
poře jejich rodin a p. Přimlouval se za zlep šení po-
měrů mužstva zvýšením žoldu a naturálních dávek
za přímou koupi zemědělských a řemeslnických vý-
robků u svazův a konečně zmínil se o Staňkově
případu, vyšetřování u čestného soudu.
Posl
Staněk
Menger
Posl Žitnik
Kaiser
Staňkův
Halič
Čechy
robk u svazův
15
article
Ministr zemské obrany pzm. Schönaich po-
jednal o resolucích z r. 1903, jejichž obsah je před-
mětem také nynějších vývodův a sliboval vyhovit
dle možnosti požadavkům stran branných cvičenía
zemědělství. Doba žní není všude stejná a proto
nelze dbáti vždy na poměry místní, neboť pořad v -
jenských cvičení musí se zachovati, avšak u zemsk
obrany je pravidlem, že její zemědělské mužstvo ne-
smí se svolávati, kdy je na pilno se žní. Ostatně
prý — jak zkušenost učí —- dovolenci mnoho poln
práce nekonají. Žádosti, by záložníci všech zbraní
byli povolávání na cvičení do nejbližší posádky, vy-
hovělo se změnou branných předpisů. Cestovnéa
stravné hradí se, kdy místo, kam se povolaný má
dostaviti, je dál než 16 km. Podpora nuzných rodin
záložnických jest otázkou finanení; ostatně konají
se výpočty v tomto směru. O normách pevnostního
rayonu ducílilo se již shody a zbývá ještě vyčkati,
jak zachová se tu uherská vláda, aby se stalo deí-
nitivné u nešení.
Dále pojednal ministr zevrabňě o dodávkách;
ohlásil, že letos bude vypovězena smlouva s bavlnář-
skou a lnářskou společností a při vypisování nových
dodávek lůžka nebudou smluvně zajišťována, nýbrž
každý rok vypisována, aby se mohli ucházel o do-
dávku maloživnostenští interessenti. Proti zavedení
lněného prádla ve vojště svědčí zdravotní a hospo-
dářské důvody. Stran naturálních dodávek snažila se
vojenská správa pokud možná vyhověti požadavkům
zastupitelstev obou částí řiše v příčině přímého úča-
stenství zemědělců.
Tito mohou podávati své nabídky beze vší sou-
těže s obchodníky, zvláště mali zemědělci mohou
nabídnout jakékoli množství svých výrobků, jež s
hned přijmou a zaplatí. Pokud týká se remont, mají
komise kupovati koně především od jich pěstitelů.
km
16
article
Výhody pro osoby povinné brannou službou,
ale zdržující se v cizině, jsou dosti četné a kde toho
třeba, povolují se ještě další. Výlohy zemských fondů
na ubytování četnictva nelze státu převzíti, protože
by se tím rozpočet tuze rozmnožil. Pokud týká s
jazykové olázky četnické soudí ministr, že četnictvo
musí býti s to, dorozuměti se s obyvatelstvem. Právo
realistů na jednoroční službu, jež propuštěna gymna-
sistům, lze zjednati pouze zákonem, a ne cestou
nařízení.
Ostatně rozřeší se tato záležitost novým bran-
ným zákonem. Vytknuv takto postavení své k jedno-
tlivým resolucím, ubezpečuje, že vláda jest ochotna
dle možnosti vyhověti oprávněným přáním. Avšak
mnoho podnětů vyžadovalo by velká vydání, jež by
se v mezích státního hospodářství sotva uhradila.
Slibuje vyšetřiti vždy všecky přednášené stesky
uvážiti blahovolně všecka přání a návrhy.
Poslanec Romančuk stýskal si na jednán
četnictva ve východní Haliči s ruským obyvatelstvem.
Poslanec Berger zmínil se o žalostných po-
měrech zeměbranských puškařů.
Poslanec hrabě Komarowski přeje si, byse
uskutečnily slíbené výhody pro brance, žijící v ci-
zině a aby se zacházelo mírně s těmi, kdo se v čas
nedostaví k odvodu.
Poslanec Henzel pojednal o koupí remont.
Po vývodech poslanců Prochasky, dra Kra-
máře a Lupula byl rozpočet ministerstva zemské
obrany i s resolucemi přijat.
Potom rokovalo se o kap. »Státní dluh, jeho
správa a přijmy z prodeje státních nemovitostí« (re-
ferent Berger).
Poslanec Steinwender navrhl resoluci, jíž
vláda se vyzývá, aby v případě shody s vládou
uherskou bez meškání vypověděla zbytek kapitálu
ze zástavní půjčky domenní rakouského ústavu pro
úvěr pozemkový.
Romančuk
Berger
Komarowski
Henzel
Steinwender
Halič
Prochaska
17
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Politika v literatuře.
K jubileu vydání Dona Quijota«.
Napsal A. Pikha rt.
Ve Španělích začátkem února letošníh
roku slavili třistaleté výroči prvního vydání Dona
Quijota. Kniha v originále i překladech roz-
šířena po všem světě, vyvažujíe hory jiných
svého času třeba slavených. Tím se odznačuje
velké dílo literárně-umělecké od jiných mimo-
chodné ceny, že v jeho hladině, jako v zrcadle
jezírka se obrážejí nejen hlavy těch, kdo se
v něm shližejí, nejen klenba nebes, rozestřená
nad ním se svými oblaky, s měsícem a hvě-
zdami, ale všechen souhrn okolního života
všechny předměty vůkolních břehů, s celým
obzorem života, kolem položeným. Díla Shakes
pearova shledána nejen pramenem hlubokého
života a vzletu poesle, hledány v něm nejen
karaktery lidské, současné, historické a báje-
slovné, ale osvětlováno dílo velikého dramatika
vykladači téměř všech oborů lidského vědění,
od náboženství a filosofie až po — zahradníky
a sběratele přísloví. Všem poskytl Shakespeare
hojnost zajímavé látky. A totéž platí o veledíle
španělské literatury. Cervantes jako Shakespeare
byl nejen literát-umělec mohutné obraznosti, ale
především velikým znalcem nitra lidského, čím
vše ostatní se vysvětluje. Don Quijote není jen
satyrickým románem, ale především velikým
obrazem hlubokého pozadí života. To jest
jeho hlavní váha a význam a tím se i vysvětluje,
že dnes může býti řeč nejen o významu díla
literárního, ale i — politického. Nejde tu ovšem
Quijot
A Pikh
Španěl
Shakespeare
Cervantes
18
article
o hodnosti královské a vladařské, jež bludný
rytíř, zaujat svými směšnými sny, stále slibova
svému věrnému zbrojnoši. Také nejde o úvahy
kterými se statečný rytíř zabýval, když mu spa-
nilá princezna Micomicona nabídla sličnou ruku
a skvělý trůn královský Micomiconu, aniž jde
o moudré rady, jež sám udílel Sanchovi, ubíra-
jícímu se na stolee svěřeného sobě vladařstvi
Také sem nespadá, že rozjímal hrdina románu
o úkolech velkého sjezdu potulných rytířů, jež
společným úsilím měli se zasaditi o rozvrácen
moslimského nebezpečí, jež hrozilo v dobách
Cervantesových světu asi jako teď nebezpeč
žluté. Ta všechna nnutí politického rázu samého
hrdiny románu nespadala by ani na váhu, stejně
jako na př. jeho názory právnické či lékařsko
a p. Běží však o to, že jsou v díle Cervantesově
vysloveny myšlenky, kterých dnes, po sla
letích právem se smí dovolávati a dovolává se
aktivní politická strana ve Španělícl
a za něž podnes projevuje velikému znalci pří-
rody lidské a tudíž i jejích dějin upřímný dí
a uznání.
Víte, co je katalanism? Je to hnutí národ-
nostní, hnuti, jež svým poměrem k národnosti
jiné — španělské — nabývá rázu silně politi-
ckého. Katalané mluví samostatným jazykem,
nikoliv podřečím či nářečím, jak se často z ne-
znalosti tvrdí. Literatura jejich jest bohata
krásna, závodíc namnoze : s literaturou španěl-
skou. A politika Katalanů? Katalani spatřují v
národě českém svůj vzor: vidí v něm národ,
jemuž také po dlouhých mrákotách připadá pro-
bijeti se bolestně a za velkých obětí píď za pídi
k jasnější a snesitelnější existenci. V bězích a
cestách našeho národního hnutí spatřují Kata-
lané vzorek postupu, jakým by se sami ubírati
měli. Vynasnažují se, napodobíti český národ
svou pílí, horlivostí a vroucí láskou k ideálu
Micomicon
Sanchův
Cervantesův
19
article
vlasti obrozené. Spatřují v nás po svém způsobu
jen samé následování hodné vlastnosti —
nedohlédajíce z dálky ovšem i slabostia
nedostatků, které může rozeznati jenom pozoro
vatel blízký
Dosud nedosáhli Katalané mnoho. Mají sice
rozkvetlou literaturu, ale nemají škol. Jazyk je-
jich není uznáván v úřadech. Ústřední vláda
jakoby nejčelnějším a bezmála jediným právem
Katalanův uznávala, aby — platili hojné daně
a přispívali tak z výtěžku rozvinutého svého prů
myslu a obchodu (ve Španělích nejmohulněj
šího) na kraje passivní, průmyslové, obchodně
skoro i hospodářsky netečně. Snahy katalanské
projevují se houževnatým odporem proti vládě
stálým probouzením vrstev dosud neuvědomě-
lých. Jižní temperament lidu příčiňuje ovšem.
že projevy ty neobmezují se formami pouze zá-
kennými. Občas tu tam vybuchne i puma,
třeskne pekelný stroj, aby jako všude, zasáhl
nejčastěji chudáky, kteří na všem idejném hnut
pro či contra nemají ani nejmenší účasti.
Hnutí katalanské liší se od snah našich
ještě jinak. Jejich ideálem jest, obnoviti králov-
ství samostatné — od Španěl neodvislé. Není tu
boje národa proti národu, ale soustavy politické
proti soustavě. Španělé sledují s přátelským zá-
jmem duševní rozvoj bratrského kmene, ochotně
vstupují s nimi ve styk literární a umělecký, pře-
kládají jejich díla (obě řeči se od sebe hodně
různí), posuzujíce sine ira et studio jejich du-
ševní rozvoj a nebráníce mu umlčováním neb
snižováním, jako bývá — jinde. Také Katalané
se své strany vedou si všímavě a pozorně, píšou
i po španělsku i po katalansku. Ovšem, najdou se
výjimky na obou stranách. Dochází i na prudké
útoky vzájemné, jaké už podmiňuje sama krev
a povaha národní i kraj, kde se pije ohnivé vín
a nikoli uspávající chmol.
Katalanův
Španěl
20
article
Tedy katalanisml
Don Quijote stal se Katalanům drahým
z dvojího důvodu. Předně, jeví se tu Cervante
i po stráne národnostní duchem ušlechtilým, ne-
násilnickým, jenž se řídí zásadou: „Co necheeš,
aby jiní tobě činili“. Veliký humorista je
autorom krásné pasáže, která ode dávna byla
jaksi literárním štítem snažení Katalanův, když
na počátku obrození jazykového vytýkán jim
vegionalism a separatism. Zlatá slova, je
všichni utlačovatelé měli by si dát tetovati na po-
vrchu těla.
Čtou se v kapitole XVI. druhého dílu Don
Quijota:
„Slavný Homer nepsal latinsky, protože by
Řek. Virgil nepsal řecky, protože byl Říman
Zkrátka, všichni staří básníci psali jazykem
který vssáli v sebe s mlékem mateřským,
nevyhledávali jazykův cizich, aby vyslovil
vznešené své myšlenky, a proto by se měl tente
způsob rozšířiti u všech národův, a neměl by
se básník německý pokládati za méně cenného
protože píše jazykem svým — ani španělský
ba ani biskajský, píše-li řečí svojí.
Slova, pronesená v době, kdy daleko bylo
ještě do poněti a hesel, dnes už obecně pa-
pouškovaných o potřebě svéráznosti kulturni.
tedy i politické, i umělecké, literární a především
jazykové, působila svého času k mravnímu
vzpružení těch, kteří usilovali o písemnictví
Literatura katalanská přinesla jim posila a obra
nu v nejedné těžké chvíli, a Katalané práven
mluví o „El nostre amich Cervantes
s upřímnou úctou. K nejúplnějším sbírkám děl
Cervantesových, vydání i překladův Dona
Quijota možno dojista považovati knihovnu ve
hlavním městě Katalonie, v Barceloně. Majitelen
jejím jest Don Isidro Bonsoms y Sicart, jenž
Quijot
Homer
Řek
Říman
Cervantes
Cervantesův
Sicart
Katalonie
Barcelona
21
article
v knihovně své uloženy má i všechny české
překlady prací Cervantesových.
Však i krom té zásady, za níž Cervante
snad ani nevzpomenul přímo Katalonie, jež
může býti milá každému, za právo sebeurčení
teprv zápasícímu národu, čerpaji Katalané
Donu Quijotovi - v ostatních knihách Cervante-
sových mnohé doklady, jež svědčí, jak si slavný
autor vážil jejich osobitosti a jak o ní věděl.
V dílu druhém, kapilole LXXII., veledíla
praví se:
„Odebral jsem se rovnou do. Barcelony,
souhrnu zdvořilosti, shromaždiště cizincův,
útulku chudých, vlasti statečných, pomsty ura-
ženýc., do místa, kde se mile uzavírá vzájemné,
pevné přátelstvi, do města, polohou i krásou
vlastní na světě jediného.
V románu „Trabajos de Persíles y Sigis
munda“ čteme:
„Dvorní Katalané jsou lidé vznětlivt.
strašní a mírní i jemní, lid, jenž snadno život
peloží za česť a háje obojí, překonává sebe
sama, což jest, jakoby překonával všechny ná-
rody světa“. (Kniha třetí, kapitola XII.)
A v poučné povídce „Dvě dívky
„Podivili se krásné poloze města a uznali
je za nejkrásnější z krásných na světě, za pýchu
Španělska, za hrůzu a postrach nepřátel sou-
sedních i vzdálených, za radost a potěšení vlast-
ních obyvatel, za školu rytířstva, vzor věrnosti
a souhrn všeho, co smí žádati rozumná a živá
teuha na velkém, slavném, bohatém a zname-
nitém městě.“
Představte si, že by někdo vzdálenější
s takovou láskou se rozpovídal o naší Prazel
Pochopíte, proč Katalané spatřují v Donu Quijo-
tovi i v jeho nesmrtelném tvůrci svého politi-
ckého přítele.
Cervantesův
Quijot
Cervante
Barcelona
Španělsko
Trabajos jít Persíle