ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fdb748c0-78ea-11dc-ba92-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 21 celkem · entity: place 21, person 70, org 8, work 3
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 30. března 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 88.
4 article
Na ranní a odpol. Iisty předs láci sen v Praze v adminlstrani na měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonáško na měsle na čtvit leta . . . . 7 K 50h va fllalkách za měsíc . . . . . . 2 K 30h Poštou: na něnjo :k o na čtvrt leta s dvojí zásilko na raěnin na etvrt leta . . . I K so L. Z Petrohradu, 29. března v 8 hod. 14 min. (Pův. tel. zvláštn. zpravodaje » Nár- Listů«.) Tataři vypálili v Jaltě »hotel de la Russie« a demolovali nábřeží. Kněz Jan Kronštatský obdržel vý- hrůžné listy. Předseda dumy oděsské žádal za zřízení zvláštní milice z obecenstva. Obrat v názorech vládních v pří- čině otázky míru připisuje se návratu bankéřů francouzských. Několik akademických malířů po- slalo demissi jakožto členové aka- demie, odůvodňujíce tuto čestným předsednictvem velkoknížete Vladl- míra. Předseda akademie Ivan Tol- stoj nevyhověl žádosti té, ale malíři dotvrdili ji poznovu těmitéž důvody M. Z Kolína nad Rýnem, 29. března (Od zvláštního zpravodaje »Nár. L. «). Proti opakujícím se anglickým zprávámo míru ujišťuje petrohradský zpravodaj »Magdeburger Zeitungu«, že panuje mezi rozhodujícími kruhy petrohrad- skými nyní velice bojovná nálada Válečná rada vypracovala za předsed- nietví velkoknížete Mikuláše nový válečný plán, jenž připravuje pro mandžurskou armádu posilu na 600.000 mužů. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy víz na straně 4.
Tatar jít le Russie Kronštatský Ivan Tolo Mikuláš Praha Petrohrad Jalta Kolín nad Rýn Magdeburger Zeitung
5 article „Volební kurie“,
„Volební kurie“, Na dnešek pozval k sobě cislajtánský před seda ministerský baron Gautsch jednoho z tal zvaných „mírnějšíeh“ německých politiků, posl dra. Pergelta, příslušníka to strany ně mecko-pokrokové, která podlehá příboj Všeněmeů v Čechách tak uboze, že již dnes ne- čítá na sněmu českém než pouhých 26 po- slaneův — oproti 27 všeněmeckým a 13 ně- mecko-nacionálním. Nieméně obrací se baron Gautsch předně na tuto stranu se svým přáním, aby Němci na sněmu českém, jejž hodlá bud v druhé polovině května nebo počátkem června svolat, ustali ve své zarputilé jako bezdůvodné obstrukei proti potřebám zemským rázu čisto hospodářskéhe, Zda není hned tento první krok barona Gautsche chybným? Na tolik přece nsi snad zná poměry v německém táboře, aby vě děl, kterak zde již dávno němečtí pokrokář tančí podle píšťaly Všeněmců a ni koliv naopak. Jakým duchem však tato strana Irů, Wolf a Schönererů jest dosud posedlá, o tom svědč drasticky včerejší rozmluva Irova s týmž drem Pergeltem ve Vídni Poslanec Iro (dle zpráv německých listův) prohlásil tu výslovně; „Pokud Čaši nedají závazných ujištění vzhledem na známé německé požedavky, potud Všeněmci nikdy nesvolí k zastavení obstrukee k vůli vyjednávání o těchto požadaveích během zasedání sněmovního, jakož se také rozhodně oprou proti odsunutí jedné části otázky jazykové do stálého vyrovnacího výboru sně- ovního, poněvadž tato otázka pouze v říš- ské radě může býti načata a to uzákoněním němčiny za řeč státní.“ Jediné, co slíbil chebský Sigurd parlamentáři německých pokrokářův, ujišťujících, že ničeho sami o své újmě nepodniknou, nýbrž vše zůstaví na rozhod- nutí valné schůzi všech německých poslaneův zemských, obmezilo se na to, že sdělí návrhy německých pokrokářů všeněmeckým svým kol legům. Jaké však jsou ty návrhy německých umír- něných pokrokářů?
Gautsch Němec Ir Wolf Irův Pergelt Čaš Čechy Vídeň Všeněme
6 article
„Bohemia“ je onehdy formulovala v pod- statě takto: 1. Nejvyšší zemský maršálek, jemuž dle jednacího řádu jedině přísluší právo slanoviti pořád jednání sněmovního (jednací pořad schůzí), nechť se uvolí, že nadále určovati bude jednací pořad pouze za souhlasu zástupeů všech sněmovních stran. 2. Vláda nechať hned na počátku nejblíže příštíh zasedání sněmu českého podá předlohu zákona 5 zřízení volebni c kurií, jež by Němcům umožnily samostatnou volbu do zemského výboru a ostatních zemských ústavů (t. j. do ředitelstva Zemské banky, Hypoteční banky a do správního výboru Musea českého). 3. Také zřízení národních kurií zákonodár ných s právem veta nesmí dát na sebe dlouho čekat. 4. Na tom pak, jak se k těmto poža davkům německým postaví poslanci čeští, učin Němci závislým své rozhodnutí, mají-li dopusti činnost sněmu českého, nebo dále ji obstrukec mařit. — S těmíto impertinentními podmínkami vy tasí se nepochybně asi také dnes dr. Pergelt ne svém slyšení u barona Gautsche. Bude asi zejmena hledět přesvědčit pře sedu vlády, jak slušným, nalehavým a spravedli vým je požadavek Němců „aspoň“ po zřízen těch volebních kurií na sněmu českém Nuže, posvitme si tedy na tuto starou ně meckou bolest sine ira et studio.
Němec doktor Pergelt Gautsch Bohemia zemský banka hypoteční banka muzeum český zákon 5 zřízený volebni c kurie
7 article
Dle posavadního Schmerlingova oktroyova- ného zřízení zemského děli se sněm český na tři kurie: velkostatkářskou, městskou a venkov ských obcí. Proti všemu rozumu a právu pro hlásil Schmerling všechny tyto tři kurie rovno právnými; každá totiž měla voliti do z em- ského výboru za sebe stejně po 2 zá- stupcích, další 2 měli býti volení z celéh sněmu. My po celá desitiletí bojovali proti této Schmerlingovské křivdě, ukazujíce k tomu, kte- rak velkostatkářská kurie nopředstavuje než 563 voličů, platicích úhrnem toliko 3,522.806 zl. přímých daní, kdežto městská kurie re- presentuje 1,141.295 obyv., platících 8,612.807 zl. daní, venkovská však dokonce 4,419.524 obyvatel, platících 12,162.919 zl. přímých daní. Avšak marné volání. Pokud Němei bývali pány na sněmu českém, pokud totiž měl většinu v kurii velkých statků a v kuri městské, nechtěli dát touto hrubou křivdou ani hnout. Nadarmo šlechetný náš dr. Slad kovský předložil jim r. 1875 svůj známý návrh na zavedení poměrného zastounení, v němž prokázal čiselně, jak snadno dalo bys dosíci i v mezích těchto kurií spravedlivého po- měru pro každou stranu: němečtí páni liberá- levé neuznali ani ze dobré, myšlanky Sladkov- ského si povšimnouti. Až teprv v létech o sm- desátých, kdy přišli o svou chabrusov- skou většinu v kurii velkostatkářské i o svou umělou většínu v kurii městské, přestáva se Němcům ten Schmerlingův řád líbit...
Schmerlingův Němei Slad Němec
8 article
Jakkoliv jsme jim my Čechové nikdy ne- opláceli zlé zlým, nýbrž dopřávali jim stále oba zástupce za kurii městskou pro zemský výbor — oni teď pojednou jali se toužit a naříkat na ten ponižující způsob voloní posavadního, kde většina dopřává menšině jen z milosti za- stoupení v zemském výboru, až přišli r. 1889 za pověstných punktací vídeňských s tímto plánem: „Sněm království českého budíž rozdělen na tyto tři kurie: v kurii držitelů velkých statků, * kurii — českýchokresů volebních a v kurii německých okresů voleb- ních. Každá takurie volído výbor zemského po dvou přísedících, ostatní dva členy výboru zemského volí jedno- tlivě celý sněm ze sebe. Taktéž při v šelikých ostatních volbách, jež sněm vykonává (tedy do ředitelstva Zemské a Hypoteční banky, do správ- ního výboru Musea českého a do všech ko- misí), budiž dbáno zásady, že každá kurie má voliti stejný počet osob.“ — Tehdejší staročeští a velkostatkářští punktá toři byli tak neopatrni, že podvolili se této pod- mince smíru a tak vláda Taafova 13. květn 1890 vskutku punktační osnovu zákona znění toho sněmu českému předložila. Ale lid český. postřehnuv nebezpečí, jež tajilo se v této nnovotě- živelním odporem svým překazil a zmařil uzá konění tohoto německého plánu. A učini moudře. Neboť představme si veškeré možné ná- sledky takového roztrojent sněmu na stavovskou kurii velkostatkářskou a na dvoje kurie ná- rodní. Prvním následkem by bylo, že by musil být v zákoně už napřed rozdělena země česká na ustálený počet německých českých okresů volebních, což take v dotčené punktační předloze vládní (čís. 66. sněmu r. 1890) dopodrobna již provedeno bylo. při čemž ovšem na př. České Budějovice zařa- děny zkrátka v seznam německých okresů volebních.
Čecho Taafův Český Budějovice výbor muzeum český
9 article
Dalším následkem by pak bylo, že by český národ, čítající 4 milliony hlav, dostal zrovna jer tak 2 zástupce do výboru zemského jako 2 mil- licny Němcův. Avšak nedosti na tom. Při prv- ním možném nátlaku vlády na kurii velkostat- kářskou mohla by při volbách zvítězit v kuri té opět jako již tak často, šlechta německo-cen- tralistická a pak by nejen její oba zástupci v výboru zemském stáli zajedno s Němci proti nám, ale tato německá šlechta (70 poslanců). tvořic s lidovými poslanci německými (69) v. sněmu absolutní většinu, zajisté by i př vclbě 2 zemských výborů z celého sněmu volil s Němci proti nám, a zemský výbor krá- lovství českého měl pak toto složení: 2 milliony Němcův měli by v něm (s ústaváckými velko- statkáři) 6 přísedících, 4 milliony českého ná- roda však toliko 2 přísedicí! Tak vypadá ten »nevinný, slušný a spra vedlivý« požadavek německý ve světle pravdy. Na první ráz je zřejmo jeho čertovo kopýtko. Či je to slušné a spravedlivé požadovat, aby česká národní kurie měla právě jen toliko právo na volbu dvou zástupců do výboru zemského jako německá, kdežto by jí dle po- pulace 1 dle daní náleželo před bohem i před lidmi jednou tolik zástupců v Toho si měl dát libit domorodý národ če- ský, aby ve správě vlasti své byl stlačen pr vždy v nehodnou sebe menšinu? Tu cenu by měl zaplatit Němcům za jejich zlosynné, ničín neodůvodněné škůdnietví vůči sněmu královstv českého. Nesměl by na tento požadavek ně- mecký přistoupit ani tehda, kdyby nám místo dvou nablzeli čtyři zástupcé naší kurie české.
Němcův Němec
10 article
Neboť přivoliv tím v zásadě k rozdělení sněmu v kurře národní, razil by tím průlom do jednoiy vlasti a sněmu království českého. Dosáhnuvše této mety Němci neustali by po- žadovati, aby tyto národní kurie obdržely pravo- moc zákonodárnou pro všechny možné otázky národní s příslušnou samosprávvu finančnía s právem »veta«, čímž by za nedlouho po sněmu království českého bylo neodvratně veta. A proto zajisté veškeren vlastenecký a myslieí lid náš odmitne tento německý požadavek »vo- lebních kurií« dnes s tímže jednomyslem roz- hodnutí, s jakou jej odmrštil za puukta roku 1890. To nechť ví dnes pan baron Gautsch jako zvěděl tenkráte hr. Taaffe. — Z parlamentních výborů. Z Vídně, 29. března. (C.-B.) Rozpočtový výbor začal rokovati o roz počlu ministerstva zemské obrany (ref bar Schwegel.) Posl. dr. Stránský brojí proti výnosu mini strovu, že četníci mají činiti své oznámení v jazyku německém bez ohledu na to, v jakém jazyku trestn ličení u soudu se koná. Při líčení českém musila by se taková oznámení překladati, což by zdržovalo I v zájmu služby sluší odvolati tento výnos, nebo většina četníků v českých zemích není němčiny tak mocna, aby mohla spisovati bez chyby tak veliký koncept. Musí také přeslati neplecha, že mnozí čet- níci při líčení zdráhají se vypovídati česky, dovolá- vajíce se při tom jakýchsi předpisů. Přecházeje k otázce dodávání koní pro zemskou obranu, přeje si, by ministerstvo opatřovalo je také v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kde lze dostali
Němec Gautsch Taaff Posl doktor Stránský Vídeň Čechy Morava Slezsko
11 article
dobré koně za ty ceny jako v Haliči. Co se týče opatřování šatstva a obuvi pro zemskou obranu, řečník žádá, by 25procentní podíl maloživnostníků na těchto dodávkách byl zvýšen a dodávky pro zemskou obranu byly úplně decentralisovány tak, že velitelstvům jednotlivých zeměbraneckých pluků bylo by ponecháno opatřovati všecky potřeby svého pluku v okresu, v němž pluk jest rozložen. Posl. Pernerstorfer dává na uváženou, neměli-li by se sprostiti branných cvičení záložníe žijící v cizině. Poukazuje na kuriosum, že jmeno vání honvédského ministra bylo uveřejněno v úřad ních novinách rakouských, ale jmenování ministr vojenství bylo vyhlášeno pouze ve »Vojenském Věst níku«. Řečník přimlouvá se za opravu trestního řádu vojenského, zavedení dvouleté služby a za lepší po měry arsenálního dělnictva. Poslanec dr. L. Dvořák: Často se přihází, ž četníci, slyšení jako svědci v trestních věcech česky projednávaných, vypovídají německy, odvolávajíce na předpisy, jež jim brání užiti jazyka českého. B znám případ, ve kterém četník, když trestní soude ho vyzval, aby vypovídal česky a také výpověď jeh sepsal česky do protokolu, podal na tohot soudce stížnost k velitelství četni ckému, které skutečně se obrátilo n dozorčí instanci soudní se žádostí aby soudům bylo vyslýchali čelník jen po německu. Proti tomu je nejen příkazem nejprostší spravedlnosti ale ustanovení platného trest ního řádu, aby četník vypovídal a svědectví proto- kolovalo se řečí straně srozumitelnou. Zásada bez- prostřednosti řízení, na které trestní řád je vybudován. žádá nutně, aby svědek takové váhy, jaká se výpo- vědi četnické v praxi přikládá, vypovídal v jazyku projednávaného případu. Právo nahlédati do spisů trestním řádem stranám zaručené, bylo by illusor- ním, kdyby strána nerozuměla dokonale výpovědi.
Posl doktor L Dvořák Halič
12 article
Zvláště při inkriminovaných deliktech jest nutným příkazem, aby inkriminovaná výpověď byla uveden před soud se všemi nuancemi řeči, ve které byla učiněna. Řečník činí dotaz na ministra, jaké stano- visko zaujme, a nařídí-li četníkům, kteří jsou orgány spravedlnosti, aby vypovídali jazykem českým v pří- padě česky projednávaném. Poslanec Hofmann přimlouval se za realisty odvedené v VII ročníku, aby dostalo se jim práva n jednoroční službu. Musí se tak ustanoviti novým branným zákonem. Také lékárníkům mělo by se za- jistiti právo jednoroční služby. Berní praktikanti měl by užívati týchž výhod, jako učitelé. Ptá se, jsou-l snad jazykové požadavky Maďarů na překážku nového trestního řádu vojenského? Přimlouvá se za vojensk vdovy a gážisty, za úrazové pojišťování vojáků, za zvýšení 25procentní kvoty dodávek, jež svěřují s živnostníkům. Poslanec dr. Grek pojednával o jazykových ne- srovnalostech u četnictva, stýskal si na šikanován maloživnostníků důstojníky, brojil proti zaměstnáván vojákův u pluků řemesly (krejčovstvím) a službami jež se pro ně nesluší. Vytkl nešvary při zakupován koní a nekalou soutěž vojenských hudeb, žádajez odpomoc. Poslanec Ryba: Dovoluji si na pana ministr zemské obrany učiniti dotaz: Obecní starostov v okresech úplně českých a v místech úplně českých donucují se do služebních knížek hlídkujících čel níků dosvědčovati podpisem svým německé tvrzení o přítomnosti čelníka. Jinými slovy: obecní staro stové, kteří pravidelně neznají slova německéhno, do- nucují se potvrditi, čemu nerozumějí. Namítne se že přicházím opět s jazykovými lapaliemi, my však jsme smutnými zkušenostmi donucováni„ hájiti jazy kových práv také ve věcech takových, neboť př známé skrovné ochotě kruhů rozhodujících z naš
Hofmann Maďar doktor Grek
13 article
trpělivosti čerpá se jen odvaha, stavěti se proti nán i ve věcech důležitějších. Buďto jest potvrzení ve služební knižce bezvýznamné, potom budiž zrušeno nebo má toto potvrzení nějakou důležitost — a my slím, že nedůležitá věc to patrně není, poněvadi umožňuje úřadní kontrolu, že četník na své hlídc skutečně koná své povinnosti — pak budiž jednán dle práva a spravedlnosti. Právě skrovná ochot v maličkostech dělá zlou krev, neboť důvodně odvozuje se zní mínění, že v rozho dujících kruzích vůbec nemají dobr vůle, po stránce jazykové konati spra vedlnost. Ponenáhlu vnukli jsme předchůd nynějšího pana ministra zemské obrany toto př svědcení. Dal nám slib, že po té stráne vyhoví našim přáním Avšak on odstoupi a nám musí nyní ovšem na tom záležet, abychom zvěděli, jak se staví k otázce té jeho nástupce, zda jest odhodlán učiniti opatření ve smyslu slibů nám daných. Posl. d'Elvert přímlouval se za rozšíře jednoroční služby na žáky posledních ročníků vyš ších státních průmyslových a obchodních škol čtyř- resp. třítřídních, za rozmnožení vojenských objedná vek u živnostenských společenstev. Posl. Glabiňski vytkl známá přání ve př čině vojenských dodávek, pevnostního rayonu ap a prohlásil v Hanalerově záležitosti, že polský klul hlasoval proti pilnosti z důvodů formátních, ale sou- hlasí s jinými stranami, aby přehmaty a prohřešk proti vojákům byly přísně trestány. Stýská si na nedostatečnou policejní, vojenskou a četnickou službu V drobném pradeji ranní čí-lo o solě . . . za 8b odpoledí . . za ž Ve fllalkách na venkově ránní číla. . . . . . . . 10 cdpolední Inserá ty platí se hotově rapře Přěnlacení n inserty přijtmá vdiainl- strace v Marianské ulici č.z Tame nach ázejí se též redlaken tlskárna a ezpedicn „Náredních Listě“ Rukopšsy se nevraorjí
Posl Elvert
14 article
v Haliči a doufá, že ministr vyboví dávným přáním ve přičině jazykových poměrů v haličském četnictvu. Posl. Staněk pojednal zevrubně o vojenských dodávkách, přeje si většího ohledu na zemědělce a maloživnostníky; přimlouval se za nákup koňstva v Čechách a brojil proti zkracování živnostnictva vojenskými professionisty. Připomíná, že byl pro dotaz v záležitosti Lindmajerově jako záložní poru- čík vojensky vyšetřován a žádá za náležité ob- ja snění. Posl. Menger poukazuje na vzrůstající po- ložky rozpočtu ministerstva zemské obrany. Zvišště pro vojenskou policii a četnictvo. Zmenšené položky jsou až směšně skrovné. Ať rozpočel stoupá v po- měru k počtu obyvatelstva, ale ne tak, aby odtu hrozilo financím vážné nebezpečí. Posl. Robič přednesl zemědělské požadavky stran úlev ve vojenské službě. Vojenská správa musí kompensovati své vyšší požadavky, vyhovujíc přáním, jež nejsou na újmu brannosti naší vlasti. Posl Žitnik odůvodnil několik resolucí o do- časné a trvalé dovolené, resp. amnestování brancův a záložníků, zdržujících se v cizině. Posl. Kaiser podal resoluční návrhy stran vojenských cvičení a dovolených zemědělců, stran náhrady brancům záložním a zeměbrancům k pod- poře jejich rodin a p. Přimlouval se za zlep šení po- měrů mužstva zvýšením žoldu a naturálních dávek za přímou koupi zemědělských a řemeslnických vý- robků u svazův a konečně zmínil se o Staňkově případu, vyšetřování u čestného soudu.
Posl Staněk Menger Posl Žitnik Kaiser Staňkův Halič Čechy robk u svazův
15 article
Ministr zemské obrany pzm. Schönaich po- jednal o resolucích z r. 1903, jejichž obsah je před- mětem také nynějších vývodův a sliboval vyhovit dle možnosti požadavkům stran branných cvičenía zemědělství. Doba žní není všude stejná a proto nelze dbáti vždy na poměry místní, neboť pořad v - jenských cvičení musí se zachovati, avšak u zemsk obrany je pravidlem, že její zemědělské mužstvo ne- smí se svolávati, kdy je na pilno se žní. Ostatně prý — jak zkušenost učí —- dovolenci mnoho poln práce nekonají. Žádosti, by záložníci všech zbraní byli povolávání na cvičení do nejbližší posádky, vy- hovělo se změnou branných předpisů. Cestovnéa stravné hradí se, kdy místo, kam se povolaný má dostaviti, je dál než 16 km. Podpora nuzných rodin záložnických jest otázkou finanení; ostatně konají se výpočty v tomto směru. O normách pevnostního rayonu ducílilo se již shody a zbývá ještě vyčkati, jak zachová se tu uherská vláda, aby se stalo deí- nitivné u nešení. Dále pojednal ministr zevrabňě o dodávkách; ohlásil, že letos bude vypovězena smlouva s bavlnář- skou a lnářskou společností a při vypisování nových dodávek lůžka nebudou smluvně zajišťována, nýbrž každý rok vypisována, aby se mohli ucházel o do- dávku maloživnostenští interessenti. Proti zavedení lněného prádla ve vojště svědčí zdravotní a hospo- dářské důvody. Stran naturálních dodávek snažila se vojenská správa pokud možná vyhověti požadavkům zastupitelstev obou částí řiše v příčině přímého úča- stenství zemědělců. Tito mohou podávati své nabídky beze vší sou- těže s obchodníky, zvláště mali zemědělci mohou nabídnout jakékoli množství svých výrobků, jež s hned přijmou a zaplatí. Pokud týká se remont, mají komise kupovati koně především od jich pěstitelů.
km
16 article
Výhody pro osoby povinné brannou službou, ale zdržující se v cizině, jsou dosti četné a kde toho třeba, povolují se ještě další. Výlohy zemských fondů na ubytování četnictva nelze státu převzíti, protože by se tím rozpočet tuze rozmnožil. Pokud týká s jazykové olázky četnické soudí ministr, že četnictvo musí býti s to, dorozuměti se s obyvatelstvem. Právo realistů na jednoroční službu, jež propuštěna gymna- sistům, lze zjednati pouze zákonem, a ne cestou nařízení. Ostatně rozřeší se tato záležitost novým bran- ným zákonem. Vytknuv takto postavení své k jedno- tlivým resolucím, ubezpečuje, že vláda jest ochotna dle možnosti vyhověti oprávněným přáním. Avšak mnoho podnětů vyžadovalo by velká vydání, jež by se v mezích státního hospodářství sotva uhradila. Slibuje vyšetřiti vždy všecky přednášené stesky uvážiti blahovolně všecka přání a návrhy. Poslanec Romančuk stýskal si na jednán četnictva ve východní Haliči s ruským obyvatelstvem. Poslanec Berger zmínil se o žalostných po- měrech zeměbranských puškařů. Poslanec hrabě Komarowski přeje si, byse uskutečnily slíbené výhody pro brance, žijící v ci- zině a aby se zacházelo mírně s těmi, kdo se v čas nedostaví k odvodu. Poslanec Henzel pojednal o koupí remont. Po vývodech poslanců Prochasky, dra Kra- máře a Lupula byl rozpočet ministerstva zemské obrany i s resolucemi přijat. Potom rokovalo se o kap. »Státní dluh, jeho správa a přijmy z prodeje státních nemovitostí« (re- ferent Berger). Poslanec Steinwender navrhl resoluci, jíž vláda se vyzývá, aby v případě shody s vládou uherskou bez meškání vypověděla zbytek kapitálu ze zástavní půjčky domenní rakouského ústavu pro úvěr pozemkový.
Romančuk Berger Komarowski Henzel Steinwender Halič Prochaska
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Politika v literatuře. K jubileu vydání Dona Quijota«. Napsal A. Pikha rt. Ve Španělích začátkem února letošníh roku slavili třistaleté výroči prvního vydání Dona Quijota. Kniha v originále i překladech roz- šířena po všem světě, vyvažujíe hory jiných svého času třeba slavených. Tím se odznačuje velké dílo literárně-umělecké od jiných mimo- chodné ceny, že v jeho hladině, jako v zrcadle jezírka se obrážejí nejen hlavy těch, kdo se v něm shližejí, nejen klenba nebes, rozestřená nad ním se svými oblaky, s měsícem a hvě- zdami, ale všechen souhrn okolního života všechny předměty vůkolních břehů, s celým obzorem života, kolem položeným. Díla Shakes pearova shledána nejen pramenem hlubokého života a vzletu poesle, hledány v něm nejen karaktery lidské, současné, historické a báje- slovné, ale osvětlováno dílo velikého dramatika vykladači téměř všech oborů lidského vědění, od náboženství a filosofie až po — zahradníky a sběratele přísloví. Všem poskytl Shakespeare hojnost zajímavé látky. A totéž platí o veledíle španělské literatury. Cervantes jako Shakespeare byl nejen literát-umělec mohutné obraznosti, ale především velikým znalcem nitra lidského, čím vše ostatní se vysvětluje. Don Quijote není jen satyrickým románem, ale především velikým obrazem hlubokého pozadí života. To jest jeho hlavní váha a význam a tím se i vysvětluje, že dnes může býti řeč nejen o významu díla literárního, ale i — politického. Nejde tu ovšem
Quijot A Pikh Španěl Shakespeare Cervantes
18 article
o hodnosti královské a vladařské, jež bludný rytíř, zaujat svými směšnými sny, stále slibova svému věrnému zbrojnoši. Také nejde o úvahy kterými se statečný rytíř zabýval, když mu spa- nilá princezna Micomicona nabídla sličnou ruku a skvělý trůn královský Micomiconu, aniž jde o moudré rady, jež sám udílel Sanchovi, ubíra- jícímu se na stolee svěřeného sobě vladařstvi Také sem nespadá, že rozjímal hrdina románu o úkolech velkého sjezdu potulných rytířů, jež společným úsilím měli se zasaditi o rozvrácen moslimského nebezpečí, jež hrozilo v dobách Cervantesových světu asi jako teď nebezpeč žluté. Ta všechna nnutí politického rázu samého hrdiny románu nespadala by ani na váhu, stejně jako na př. jeho názory právnické či lékařsko a p. Běží však o to, že jsou v díle Cervantesově vysloveny myšlenky, kterých dnes, po sla letích právem se smí dovolávati a dovolává se aktivní politická strana ve Španělícl a za něž podnes projevuje velikému znalci pří- rody lidské a tudíž i jejích dějin upřímný dí a uznání. Víte, co je katalanism? Je to hnutí národ- nostní, hnuti, jež svým poměrem k národnosti jiné — španělské — nabývá rázu silně politi- ckého. Katalané mluví samostatným jazykem, nikoliv podřečím či nářečím, jak se často z ne- znalosti tvrdí. Literatura jejich jest bohata krásna, závodíc namnoze : s literaturou španěl- skou. A politika Katalanů? Katalani spatřují v národě českém svůj vzor: vidí v něm národ, jemuž také po dlouhých mrákotách připadá pro- bijeti se bolestně a za velkých obětí píď za pídi k jasnější a snesitelnější existenci. V bězích a cestách našeho národního hnutí spatřují Kata- lané vzorek postupu, jakým by se sami ubírati měli. Vynasnažují se, napodobíti český národ svou pílí, horlivostí a vroucí láskou k ideálu
Micomicon Sanchův Cervantesův
19 article
vlasti obrozené. Spatřují v nás po svém způsobu jen samé následování hodné vlastnosti — nedohlédajíce z dálky ovšem i slabostia nedostatků, které může rozeznati jenom pozoro vatel blízký Dosud nedosáhli Katalané mnoho. Mají sice rozkvetlou literaturu, ale nemají škol. Jazyk je- jich není uznáván v úřadech. Ústřední vláda jakoby nejčelnějším a bezmála jediným právem Katalanův uznávala, aby — platili hojné daně a přispívali tak z výtěžku rozvinutého svého prů myslu a obchodu (ve Španělích nejmohulněj šího) na kraje passivní, průmyslové, obchodně skoro i hospodářsky netečně. Snahy katalanské projevují se houževnatým odporem proti vládě stálým probouzením vrstev dosud neuvědomě- lých. Jižní temperament lidu příčiňuje ovšem. že projevy ty neobmezují se formami pouze zá- kennými. Občas tu tam vybuchne i puma, třeskne pekelný stroj, aby jako všude, zasáhl nejčastěji chudáky, kteří na všem idejném hnut pro či contra nemají ani nejmenší účasti. Hnutí katalanské liší se od snah našich ještě jinak. Jejich ideálem jest, obnoviti králov- ství samostatné — od Španěl neodvislé. Není tu boje národa proti národu, ale soustavy politické proti soustavě. Španělé sledují s přátelským zá- jmem duševní rozvoj bratrského kmene, ochotně vstupují s nimi ve styk literární a umělecký, pře- kládají jejich díla (obě řeči se od sebe hodně různí), posuzujíce sine ira et studio jejich du- ševní rozvoj a nebráníce mu umlčováním neb snižováním, jako bývá — jinde. Také Katalané se své strany vedou si všímavě a pozorně, píšou i po španělsku i po katalansku. Ovšem, najdou se výjimky na obou stranách. Dochází i na prudké útoky vzájemné, jaké už podmiňuje sama krev a povaha národní i kraj, kde se pije ohnivé vín a nikoli uspávající chmol.
Katalanův Španěl
20 article
Tedy katalanisml Don Quijote stal se Katalanům drahým z dvojího důvodu. Předně, jeví se tu Cervante i po stráne národnostní duchem ušlechtilým, ne- násilnickým, jenž se řídí zásadou: „Co necheeš, aby jiní tobě činili“. Veliký humorista je autorom krásné pasáže, která ode dávna byla jaksi literárním štítem snažení Katalanův, když na počátku obrození jazykového vytýkán jim vegionalism a separatism. Zlatá slova, je všichni utlačovatelé měli by si dát tetovati na po- vrchu těla. Čtou se v kapitole XVI. druhého dílu Don Quijota: „Slavný Homer nepsal latinsky, protože by Řek. Virgil nepsal řecky, protože byl Říman Zkrátka, všichni staří básníci psali jazykem který vssáli v sebe s mlékem mateřským, nevyhledávali jazykův cizich, aby vyslovil vznešené své myšlenky, a proto by se měl tente způsob rozšířiti u všech národův, a neměl by se básník německý pokládati za méně cenného protože píše jazykem svým — ani španělský ba ani biskajský, píše-li řečí svojí. Slova, pronesená v době, kdy daleko bylo ještě do poněti a hesel, dnes už obecně pa- pouškovaných o potřebě svéráznosti kulturni. tedy i politické, i umělecké, literární a především jazykové, působila svého času k mravnímu vzpružení těch, kteří usilovali o písemnictví Literatura katalanská přinesla jim posila a obra nu v nejedné těžké chvíli, a Katalané práven mluví o „El nostre amich Cervantes s upřímnou úctou. K nejúplnějším sbírkám děl Cervantesových, vydání i překladův Dona Quijota možno dojista považovati knihovnu ve hlavním městě Katalonie, v Barceloně. Majitelen jejím jest Don Isidro Bonsoms y Sicart, jenž
Quijot Homer Řek Říman Cervantes Cervantesův Sicart Katalonie Barcelona
21 article
v knihovně své uloženy má i všechny české překlady prací Cervantesových. Však i krom té zásady, za níž Cervante snad ani nevzpomenul přímo Katalonie, jež může býti milá každému, za právo sebeurčení teprv zápasícímu národu, čerpaji Katalané Donu Quijotovi - v ostatních knihách Cervante- sových mnohé doklady, jež svědčí, jak si slavný autor vážil jejich osobitosti a jak o ní věděl. V dílu druhém, kapilole LXXII., veledíla praví se: „Odebral jsem se rovnou do. Barcelony, souhrnu zdvořilosti, shromaždiště cizincův, útulku chudých, vlasti statečných, pomsty ura- ženýc., do místa, kde se mile uzavírá vzájemné, pevné přátelstvi, do města, polohou i krásou vlastní na světě jediného. V románu „Trabajos de Persíles y Sigis munda“ čteme: „Dvorní Katalané jsou lidé vznětlivt. strašní a mírní i jemní, lid, jenž snadno život peloží za česť a háje obojí, překonává sebe sama, což jest, jakoby překonával všechny ná- rody světa“. (Kniha třetí, kapitola XII.) A v poučné povídce „Dvě dívky „Podivili se krásné poloze města a uznali je za nejkrásnější z krásných na světě, za pýchu Španělska, za hrůzu a postrach nepřátel sou- sedních i vzdálených, za radost a potěšení vlast- ních obyvatel, za školu rytířstva, vzor věrnosti a souhrn všeho, co smí žádati rozumná a živá teuha na velkém, slavném, bohatém a zname- nitém městě.“ Představte si, že by někdo vzdálenější s takovou láskou se rozpovídal o naší Prazel Pochopíte, proč Katalané spatřují v Donu Quijo- tovi i v jeho nesmrtelném tvůrci svého politi- ckého přítele.
Cervantesův Quijot Cervante Barcelona Španělsko Trabajos jít Persíle