V Praze, v úterý dne 12. března.

K číslu 7l. číslo v Praze za 2h a na venkově za 4h

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h

NARUDN

Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

K zavraždění bulharského mini sterského předsedy Petkova. Příčina sofijského atentátu není ještě vy- jasněna, ale ze všech okolností i z vlastní výpo- vědi útočníka lze souditi, že jde o vraždu poli- tickou. Petkov býval intimním přítelem Stambu- lova, sledoval jeho směr a není divu, že ho stihl i jeh. osud. Posledními svými násilnostmi- proti vyscké škole i drakonickou novelou k zákonu o uražení Veličenstva vzbudil proti sobě vše- obecné pobouření oposičních stran a zvláště živlů rusofilských, jež v něm viděly nejhoršího nepřítele. Zdá se, že Petkov svůj konec i tušil, aspoň prý se vyslovil v jedné z posledních schůzí sobrání, že jest mu lhostejno, padne-li rukou vrahovou, nebo vydechne-li naposledy ve své ložnici ... Ze Sofije, 12. března. Petkov, zavra- žděný ministerský předseda, po skončené schůzu sobraně šel se svými kolegy se projíti. Když vraceli se do města, bylinapaden ze zadu. Vrah Petrov prchl, stře liv několikráte po soudruz fh Petkova, do pivnice, ve které by četníkem, jedním vojinem a jed- ním občanem zadržen. Vypravuje se, že pískal, čímž snad chtěl povolati na pomo své společníky. Zpráva o zavr a ž d ě n ministerského předsedy roznesl se rychle městem. Velké zástupy lidu shlukly se v ulici Rakovského, ve které před 14 lety zavraždén byl Stambulo v, kde bydlil po několik let Petkov v soukro měm domě naproti starému bytu Stambulova jejž vdova má také po jeho smrti. Ze Sofije, 12. března. Petkov by střelen smrtelně do zad. Chtél vstou- piti do vozu ministra vojenství, jedoucího práve kolem, a však než dostal se k vo zu. zemřel. Prchající útočník byl dohoněn dů- stojníkem Konstantinovem, který náho- dou šel kolem a který ho srazil k ze- mi šavlí. Potom byl vrah policejními stráž- níky zatčen.

Ze Sofije, 11. března. Jest zjištěno, že bylo na ministerského předsedu Petkova střeleno ze zadu a že nebyl útočník Pe- trov sám, nýbrž měl tři společní ky. Ze Sofije, 12. března. Konstanti no vypravuje: »Šel jsem procházkou v parku Bo- risově, když mi právě přicházeli naproti čtyři ministři. Právě když chtěl jsem v zdá- ti povinnou úctu ministru vojen- ství, nadruhé straně aleje za- houkly čtyři rány z revolveru. Pozoroval jsem, že tyto rány vystře- leny byly ze skupiny čtyř osob Ulice byla náhodou liduprázdná. Po prvních výstřelech tři muži prchli. Vrh jsem se s vytasenou šavlí na střelce a vyrazil mu revolve z ruky. Útočník chtěl se schovati v zahradě nejbližšího domu. Poručil jsem však policejní stráži, by jej tam zatkla. Když jsem se vrátil, viděl jsem, že Petkov kolísá. Chtěl jsem jej podepříti, on však již v nejbližší chvíli, klesl do mého náručí, opakovav po dvakráte: A dieul A dieu! Ze Sofije, 12. března. Útočník při prvním výslechu udal, že se před několika týdny znepřá- telil se svým představeným, ředitelem- vidinské filiálky zemědělské banky. Zbil ho a byl pro- puštěn. Odcestoval z Vidina přes Srbsko a přibyl 22. února do Sofije, kdež se ubytoval u svého krajana, relegovaného studujícího Dimitrova, načež přestěhoval se do hotelu. V obchodě se zbraněmi koupil si revolver a dnes se odebral do parku za město, aby zbraň vyzkoušel. Když ukázalo se, že revolver jest nezpůsobilý, koupil si jiný, za který zůstal ještě tři franky dlužen. Prohlásil, že již po tři neděle zabý v al se úmyslem, zastřeliti Petkova, že není žádným socialistou, ani tero- ristou, ani sprostym zločinee m, nýbrž že střelil na ministerského předsedu jménem bulharského národa,

Ze Sofije, 11. března. (K. k.) Vrah míni- sterského předsedy Petkova narodil se ve Vidíně. a jmenuje se Alexandr Petrov. Při poli- cejním výslechu udal, že nemá spolupachatelů a že provedl útok na Petkova, aby osvobodil Bulhary. Ale pověst, že vrah byl viděn ve společnosti tří jiných osob, se potvrzuje. Mini- sterská rada sešla se ihned po atentátu a usnesla se na vojenských opatřeních pro Sofiji a venkov. Z Vídně, 12. března. Zdejší diplomatický jednatel bulharský Sarafov dověděl se, sedě u večeře, od zdejších žurnalistů, co se stalo v Sofiji. Tázali se ho, jaké asi jsou příčiny vraždy sofijské. „Jaká vražda?“ zvolal. Když pak slyšel, že Petkov byl zasažen třemi kulemi, nemohl se ani on, ani jeho rodina upo- kojiti. Jeho paní dala se do pláče a byla by málem omdlela. Sarafo zvolal: „Neslýcháno! Není možno! To jest omyll Pánové se mýlí.“ Ze Sofije, 12. března. Petkov byl u Stambulova, když tento 17. července 1895 byl zavražděn. Stál vedle něho a byl sám zraněn. V poslední době jeho činnost úplně soustředila se na známé události studentské. Ze Sofije, 12. března. Po zavraždění Stam- bulova ujál se Petkov jeho rodiny. Převzal u dětí jeho místo otce a pečoval způsobem v pravdě otcovským o jejich vychování. Petkov byl sice ženat, ale nežil se svou ženou. Šestnácti- letá jeho dcera jest na vychování v Paříži. Ze Sofije, 12. března. Ministr zahraničních záležitostí dr. Stančov převzal provisorně ministerské předsednictvo a ministerstvo veřej- ných staveb. Ministr obchodu Genadějev podepsal, j akkoli jest zraněn na ruce, akt ve příčině nového svého resortu. Ministerská rada, majíc v první chvíli za to, že jde o nějaké spiknutí, dala neprodleně rozka z všem vlojenským velitelstvím, aby zjled- nlala společně s úřady politickým pořád e k.

FEUILLETON. Ze sekty »křesťanské vědy«. Sekta skřesťanské vědy«, jejíž nebezpečné působen vzbudito právě v Berlíně následkem vypuknutí nábo ženského šílenství u celé rodiny neobyčejnou pozor nost, dává o sobě hojně slyšeti i ve své vlast Americe Před nějakou dobou tvrdilo se v novoyorských listech, že zakladatelka sekty, mrs. Eddvová, nalezá se ve stavu úplné télesné skleslosti, jež jí nedovoluje činití jakákoli samostatná opatření a vydává ji úplně do rukou jejího okolí, kteréž její slabosti zneužívá na svůj prospěch. Příslušníci sekty tehdy proti tomuto tvrzení rozhořčeně protestovali. Nýní však docházejí z Nového Yorku zprávy, z nichž lze souditi, že na věci přece asi bylo něco pravdy. Anglickým listům se sděluje: Američtí přívrženci »křesťanské vědy« jsou velice pobouřeni. Chystá se něco hrozného. Příbuzní mrs. Eduyové podali žalobu na předáky »křesťanské vědy«.

Obviňují je, že ubohého stavu mrs. Eddyové nekalým způsobem zneužívají, aby se zmocnili jejího značného jmění. Potvrzení této obžaloby znamenalo by pr hnutí těžkou ránu. Přívrženci mrs. Eddyovou zalo- žené sekty »křesťanské vědy« tvoří společnost, o jejíž velikosti a významu, jakož i stálém vzrůstu sotva panuje v Evropě správná představa. 1222 farářů jest již výhradně ve službách »křesťanské vědy« a jen ve Špojených státech má sekta 611 vlastních kostelů. Zakladatelka a vrchní představená sekty mrs. Mary Baker Glover Eddyová jest již po delší dob churava a několikráte se již tvrdno, že umírá. Ci zincům jest vůbec nemežno s ní mluviti a jen ně kolika málo zasvěcencům dostává se nejvyšší při zně a vyzname nání, že se ji smějí přiblížiti. Nedávno ukázala se po dlouhé době opět jednou veřejně, aby vyvrátila pověsti, že zemřela. Zastupce žalobcův v nastávajícím procesu líčí mrs. Eddyovou jako slabou 85letou stařenu, jejíž tělo i duch jsou velmi oslabeny; podléhá úplně vlivu svého okolí, vůdců církve »křesťanské vědy«, Fryea, Stronga a jiných O majetkových poměrech staré paní kolují různé

zprávy; jmění její odhaduje se na 60 až 160 mil korun. Jisto jest, že mrs. Eddyová měla přes 3000 vlastních žáků, z nichž každý jí zaplatil 1200 K, to již činí více než 31/2 mil korun. Její knihy »Vědaa zdraví« bylo prodáno více než 350. 00 exemplářů z cenu, jež kolísala mezi 12 a 30 K. Již z těchto dvou pramenů příjmu mohla tedy nashromážditi na 8 mil. korun. Její syn, mr. Glover, vypravuje, že jeho matk nalézá se ve svém domě v Concordu ve skutečném zajetí. Již r. 1898. když Glover matku navštívil, uví- taa ho jen bojácně. Tehdy již dostávala rozkazy od Fryea, jehož se velmi bála a kterému prý musila skládati účty z každého vydaného haléře. Nyní, kdy se musí záležitosti zahývati soud, objeví se brzv. zdali mrs. Eddyová skutečně již po léta nemá úplně svobodné vůle a zdali její okolí ji skutečně tou měrou vykořisťuje, jak se tvrdí v žalobě.

= Objev římských stříbrnýchi dolů. Ředitel severošvédského dolu „Sulitjelmy“, Knudsen, koupil nedávno dle zpráv švédských listů rozsáhlé doly ne- daleko Bělehradu. Zkušenému montanistovi byly ná- padny stopy řimských výkopů, jakož i množství strusek na úpatí hory Kosmaje, blíže srbského hlav- ního města. Prozkoumal strusky a shledal, že staří světovládci provozovali těžení stříbra jen zcela po- vrchně a při tom hojně se vyskytující olovo úplně zanedbávali. Strusky mají váhu asi 1,250.000 tuna obsahují 6 až 10 olova, v tomto pak jest při tuně asi 2. kg čistého stříbra. Také archaeologicky jest ob- jev zajímavý. Byly nalezeny mince s obrazem císaře Hodriana a hornické lampý z pálené hlíny. Oběť cizi neopatrnosti. V glasgowském di- vadle Variété pozorovali návštěvníci so nepokojem, že jeden divák na galerii se příliš daleko nahýbal, aby mohl sledovati výjevy na jevišti. Ke všeobecnému zděšení sřítil se muž náhle přes pažení a padl do jedné lože. Když příběhli, aby domněle těžce zraněného nešťastníka zvedli, povstal tento úplně bez pohromy, ale na zemiležel se zlomeným vazem návštěvník lože, jemuž neopatrný divák padl na hlavu. =Slavnost 2400. výročí bitvy u Marathonu Z Athén se sděluje: Poslanec Papamichalopoulos po- dal návrh, aby se při nejbližších mezinárod. olymp- ských hrách r. 1910 oslavilo také 2400. výročí u Ma- rathonu a slavnost byla pojata do programu her.

Vláda Thestokisova tento návrh přijala a proto má se užiti dvou legátů, zůstavených nedávno zemřelými ctiteli starověku v obnosu 20.000 a 10.000 drachem, ke zřízení sochy Miltiadovy a ohražení mohyly ma- rathonských bojovníků. Aby se historicky důležitá místa návštěvníkům stala přístupnější, má býti od stanice Kiurky zřízena pohodlná silnice a přímá cesta z Athen má se náležitě upraviti. = Hubičky na prodej. Slečna Maud McChesney- ová v Denveru dospěla k přesvědčení, že v hupičkách leží peníze a jest už znavena bojem proti zaměstna- vatelům, kteří si jich přejí. Za těchto okolností přínesl na její žádost jeden ranní list následující ohlášku: „Hubičky na prodej. Počestné děvče, jež se chce poctivým způsobem živiti, nabízí na prodej hubičky po 5 dolarech. Adresa: Maud McChesney, Colonial 5. a California ul., Denver, Cal.“ — Slečna McChesnev- ova narodila se v Richmondu, ale obchodního vzdě- lání nabyla v Des Moines. Tento obchodní duch při- měl ji k zmíněné nabídce hubičkové. Praví: „Jestliže políbení dostane a podrží cnostnou posici, každá sa- mostatně se živící žena, ať už je služkou, sklepnicí, prodavačkou, telefonistkou anebo stenografkou, měla by přistoupiti na tento mnoho požadovaný pozdrav, jenž jest požadavkem skoro všech zaměstnavatelů, a odvrhnuvši stranou předsudek, měla by přijímati služné anebo hotové peníze za každou poskytnutou

= Nemají smyslu pro sňatek na zkoušku. Z Monts clairu se sděluje. Asi dvě stě bohatých občanů zdej- šího města povstalo jako jeden muž, sebralo kbelík roztaveného dehtu a pytel peří a chtělo nadehtovat a opeřit Ottu Sentzlawse a slečnu May Phillipsovu, protože společně žijí neoddání a tím prý tropí hanbu obci. Když pí. Herbert Parsonsová vydala knihu „The Family“, v níž doporučuje sňatek na zkoušku, veškeré občanstvo v Montclairu bylo velice rozčileno a prudce o knize debatovalo. Obsah knihy velice zalíbil se Ottovi Sentzlawsovi, který je 23 roky ženat a má 4 vel- ké děti. Pomyslil si, že by mohl zkusit také takový sňatek na zkoušku a padesát kroků od svého domova najal domek a v něm společně žil se slečnou Mary Phillipsovou na zkoušku podle knihy paní Herbert Parsonsové. Občané byli tím velice pobouřeni a chtěli párek nadehtovat a opeřit. Policie však včas zakro- čila a občanům radost pokazila. V takových případech je policie velice prosaická a nerozumí žádnému žertu. hubičku.“