ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fd821f20-70bf-11dc-9b65-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 63, work 5, person 49, org 4
1 masthead
Ročník XXXXIII
2 masthead
V Praze, ve středu dne 15. července 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 191.
4 article
Na ranní a odpol. Hloty předplásí set v Praze v ažmlnistraei na čtvrt leta . . . . 6 k s dvojí čonáškeu sa měale na dině leta . . . . 7 K 50h ve naách a K 90 na měsíe P oštont ente kg na čtvrti leie s. drojí zleilkou na měí na čtvzt leke
Praha kg
5 article Strach německý ze spolku anglo-ruského.
Strach německý ze spolku anglo-ruského. Už za časův nebožtíka Bismarka Němci v říši nebáli se na celém světě nikoho leda pánaboha a — Rusův! Od té doby zdá se, že strach jejich před Rusy jest nepoměrně větší než před pánem- bohem. Patrno tak z toho, jak nejen časopisy, ale i vysoké diplomatické a vládní kruhy jejich ži- znivě lapají i nejmenší zvěst, šířenou za nej- novějších dnů zvláště z Londýna o nějakém možném sblížení se dvou starých soupeřů nejen v politice evropské, ale světové: Angliea Ruska. Zvěsti toho obsahu proskakují a se- siluji se den za dnem a docházejí úvah a vý- kladův na všech stranách. Mínění obecné sjed- nocuje se v úsudku, že i sebe slabší přátelsko dchodou mezi Anglií a Ruskem poměry mezi- národní především v Evropě, ale současně v Asii by se změnily velmi podstatně. V Evropě zvláště tím směrem, že Německo by bylo n dobro osamoceno v politice své zahraniční; v Asii pak že odstraněno by bylo posavadní ne- bezpečí veliké války angloruské.
Němec Rusův Rus Londýn Anglie Rusko Evropa Asie Německo spolek anglickýruský Angliea Rusek
6 article
Že nějakou smírnou dohodou mezi Anglií Ruskem, byť sebe nepatrnější a uzavřenou v klub- ku diplomatických formalit, v řadě první ze všech státův evropských nejostřeji pocítilo by se za- saženo sjednocené Německo: přisvědčí každý pozorovatel obecné politiky, nadaný zdravým roz- umem. Uklouzlyť by takovým „vyšším řízením osudův“ posavadnímu diplomatickému a politi- ckému partikářství berlínskému rázem figurky dvě, jimiž ono na šachovnici světové obratněa šťastně hrálo: Rusko a Anglie, a hráč by mžikem octnul se na holičkách. Nehoda pro Německo tím větší, čím více zvyklo ožívati obou těchto figurek vždy jedné proti druhé. Zvláště Rusko připadalo a bohužel do té chvíle připadá novému císařství německému jen jako poslušná filiálka jeho vlastní politiky zahraničné, kde není po- třebí namáhati se příliš, aby provedlo své vlastní záměry. Co se týče Anglie, i nové Německo musilo jednati s ní mnohem opatrněji, chytřeji; ale bylo si konečně i její povolnosti ve všech nejdůležitějších otázkách politiky světové jisto, jakmile ji chytilo za cíp její žárlivosti vzhledem k Francii a za rohy jejího nepřátelství proti — Rusku. Za poměrův mezinárodních, jaké utvořily se v Evropě po roce 1870, nové Němocko mělo vů- bec se všemi ostatními státy evropskými hru velice snadnou a při té hře výhru vždy jistou. Podle okamžité měnivé potřeby zamíchalo karty a dělalo Irumfy samo: jednou Anglii protí Francii. po druhé obráceně; po třetí Rusko proti Anglii a zase naopak. Při tom vždy shráblo svůj profit.
Anglie Rusko Německo Francie Evropa
7 article
Vlastní důslednost, počestnost a svědomitost byla při této hře vždycky věcí velice vedlejší. To byla škola, již v politice německé založil železný kančléř; ve šlépějích jeho pokračují posud všichni nástupci jehol Trojspolek sesílil a rozmnožil moc diplo- macie berlínské; přitužoval jho, do něhož se dostaly velmoci, stojící mimo sdružení středo- evropské, soustředěné v ruce pruské. Poku proti trojspolku zřízenému pod nátlakem a do- zorem pruským, všechny ostatní velmoci evropské šly každá svým směrem, každá jinou cestou. nebylo proti diplomatické a politické nadvládě německo-pruské v Evropě pomoci. Teprve zřízení dvojspolku rusko-francouz- ského zjednalo tu nápravu. Však nikoli úplnou, ba ani ne dostatečnou. Tímto opatřením získala jedině Francie, že od té doby už opět nabyla důvěry k sobě samé a pro všechny možné případy byla zajištěna proti Německu. Rusko, jakož pa- trno, ze svého spolku s Francii mělo posud pro- spěch velice malý. Zůstalo v rukou prusko-něme- ckých mičem jednak proti Rakousku, jednak proti Anglii. Tedy závislost na Německu tu i tam. Ža- lestný náslodek posavadní správy i vnitřní i za- hraničné politiky ruské rukama německýma! V politice anglické přímý vliv prusko-něme cký nikdy nebyl a do té chvíle není tak mocný. jako v politice ruské. Jen tajná, podvojná, úskoč- ná činnost diplomacie berlinské v Londýně jako
Pok Evropa Francie Německo Rusko Rakousko Anglie Londýn
8 article
Petrohradě byla posud stejně šťastná. Zde zvláště působením lstivé, vychytralé, ošemetné a zrádné diplomacie prusko německé staré soupeřstv anglo-ruské prodlením třiceti let právě doprchá- vajících nejen neochladlo a neochablo, ale na- bylo ohně a důrazu. Známoť, jak zejmena v poslední evropské výpravě proti Číně, podniknuté jedině na podnět berlínský, konec konců by byla vypukla válka mezi Ruskem a Anglii, a jak ještě roku minulého Německo se namáhalo, aby přesvědčilo Anglii. že hlavní, ba jediný nepřítel a škůdce její v po- litice světové jest — Rusko, jež prý ohrožuje Ja ponsko, vždy věrného spojence říše velkobritské V Anglii tehdy propůjčili pletichám prusko- něme- ckým ochotného sluchu a nescházelo mnoho, že Německo bylo by se nabídlo za zprostředkovatele smíru mezi Anglií a Ruskem, ovšem za dobré zpropitně s obou stran. Nedávná návštěva Loubetova v Iondýně už zcela bezpečně může býti pokládána za mezník. u něhož končí politické pletichářství prusko- německé, provozované posud mezi Anglií a Ru- skem. Už tento výsledek zájezdu Loubetova do Anglie dlužno prohlásiti za nemalý prospěch pro všeobecnou mezinárodní situaci evropskou. Do- jde-li odtud k zjednání důvěrnější přátelské shody anglo-ruské, tím lépe! Znamenalo by to osvobo- zení Ruska od posavadního velice citelného ná- tlaku, jejž ve vnitřní i zahraničné politice jeho provozuje Prusko, a opravdové osamocení Pruska mezi velmocemi evropskými, kam poručnictví jeho nesahá. Důvěrný, přátelský spolek s Anglií nikdy ne- mohl by Rusku uškoditi tak, jak mu uškodila ne- paragrafovaná, ale tím věrnější a stálejší povol- nost jeho k pokynům a rozkazům prusko-něme- ckým. Tato povolnost vynesla mu posud jen smlouvu berlínskou, jež je oloupila o ovoce hrdinného vítězství nad Turky,a ochromuje stále jeho rámě na Balkáně.
Prusko Turek Petrohrad Čína Rusko Anglie Německo Balkán
9 article
Vším právem lze říci, že zvláště podrobo- váním se Ruska nezřízenému nátlaku německému vázne politický postup i v Evropě i v Asii, k ně- muž přece úplně dozrály poměry mezinárodní národní tu i tam. Zakladatel nynějšího císařství německého sice veřejně pověděl, že Německu pranie není do teho, jak budoucnost na poloostrově balkánském s9 upraví; však do té chvíle nesmí se státi na témž poloostrově pranic, s čím Německo by ne- bylo spokojeno, k čemuž by nedalo svého svolení Rozhodující vliv, jejž na jihovýchodě evropském kdysi provozovala Anglie, strhlo na sebe Ně- meeko a provozuje ho buď přímo, buď nepřím prostřednictvím Rakouska. A na východě asijském? Tam Německo pro- dlením pěti let posléze minulých dovedlo roze štvati Anglii a Rusko tak důkladně, že jen bez příkladnou mírumilovností a trpěhivestí ruskou nevypukla tam válka na ochranu — Japonska domnělé přední stráže anglické. Konečně podobá se, že politikům a diplo- matům i ruským i anglickým otvírají se oči a že tu i tam mizi mhla, jež zahalovala pletichy prusko-německé. Překážek důvěrnějšího sblížení se mezi An- glií a Ruskem nahromaděno jest ovšem množství a stran přátelské shody mezi oběma témito říšem není radno oddávati se horkokrevným nadějím. Tou dobou už jest získáno nemálo, že se veřejně mluví a vážně uvažuje nejen o možnosti ale i o svrchované potřebě spolku, v němž vedle Francie a Italie by byly i Anglie i Rusko. Odtud poplach a strach v Němcích. A strach německ obrácen jest k Rusku! A takový strach německý jest pro celou Evropu věcí cennou a dobrou!
Ana Němec Rusko Evropa Asie Německo Anglie Rakousko Japonsko Francie
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 14. července. (Nástupce K al- layův.) Podali jsme již zprávu, že řišské mini sterstvo financi, osiřelé úmrtím Kallayovým, ne bude obsazeno ihned, nýbrž že je bude nějaký čas spravovati hr. Goluchowski. Takové provi sorium ve společném ministerstvě financí není novinkou. Vyskytloť se už několikrát. Tak p
Kallayův Goluchowský Praha
11 article
smrti Beckově v lednu 1870 spravoval minister stvo financí baron Beust až do května téhož roku, po odstoupení Lonyayově v listopadu 1871 obsazeno ministerstvo financí teprve v lednu 1872 bar. Holzgethanem a po jeho odstoupen v červnu 1876 obsazeno zase až po dvou mě sících, v srpnu bar. Hofmanem. Také nynějš provisorium potrvá patrně tak dlouho, až se h Goluchowskému podaří nalézti vhodného ná stupce, který by jako ministr společných financí hlavně však jako správce Bosny a Hercegoviny vyhověl jak ve Vídni tak i v Pešti. Řešení tétc otázky nebude asi zcela snadné. Společné mini sterstvo sestává ze tří členů, z nichž dva, h Goluchowski jako ministr vnějších věcí a ryt Pitreich jako ministr vojenství, jsou rakouskými poddanými. Poněvadž ve společném ministerstvě musejí býti Uhry zastoupeny také aspoň jedním členem, nezbylo by nic jiného, než jmenovati nástupcem Kallayovým opět příslušníka koruny sv. Štěpána. To však sotva bude vhod politi- ckým kruhům rakouským, jež trpělivě nesou, že za posledních dvou maďarských správců okupo- vaných zemí, Szlava a Kallaye, nadržováno v Bosně a Hercegovině výhradně jen Maďarům zájmy rakouské, zvláště obchodní, tam zřejmě poškozovány. V Pešti, jak známo, z dnešních zpráv, jmenuje se už posl. Hieronymi jako kandidát pro portefeuille společného ministerstva financí; v Rakousku jest již ode dávna takovým kandidátem ryt. Biliňski, býv. ministr ra- kouských financí a nyní guvernér rakousko- uherského banku. Jeho kandidatura stala by se však vážnou jen v tom případě, kdyby Uhry svo- lily, aby se úřadu správce okupovaných zem dostalo tentokrát opět přislušníku státu rakou
Beust Hofman Goluchowský Uher Kallayův Štěpán Kallay Maďar Bosna Hercegovina Vídeň Pešť Boseň a Hercegovina Rakousko Biliňski rakouskýuherský banka
12 article
Od rakousko-uherského vyrovnání z r. 1867 vystřídaly se v úřadě společného ministra finane následující osoby: Bar. Fr. Becke od pro- since 1867 do ledna 1876, selchior L ony ay od května 1870 do listopadu 1871, bar. Ludv Holzgethan od ledna 1872 do června 1876 baron Leopold Hofmann od srpna 1876 do dubna 1880, Szlavy do 4. června a od toho dne do 13. července 1903 Benjamin Kall ay V Praze, 14. července. (Poláci o dru Körbrovi.) Pozoruhodný list z kruhů parla- mentních o dru. Körbrovi otiskuje lvovská „Gaz Narodowa“. List ten vyvrací jásavé slati vídeň- ského tisku o rozřešení minulé rakouské kabi netní krise a předpovídá dru. Körbrovi blízký pád, nevybočí-li co nejrychleji z dráhy, na kte rou vstoupil pod vlivem německé levice. „Nen ani třeba býti hlubokým politikem — píše „G.
František Becke Ludv Hofmann Kall Polák Körbr Szlava Praha Gaz Narodow
13 article
N.“ — ani příliš podrobně býti zasvěceným do zákulisní techniky poměru rakouské vlády ke koruně a parlamentu, aby se na prvý pohled po rozumělo a poznalo, že vídeňský tisk fait une bonne mine a mauvais jeu. Dr. Körber prohrá kampaň na celé čáře jako hráč, který vsadi všechno na jednu kartu. Neváháme opětovat ta slova, i když se dr. Körber a jeho přátelé bu dou kojiti nadějí, že jich postavení se zlepšil a politika nynější vlády jest rehabilitována. Dr Körber podal tisíce důkazů, že jest mistrem zapřádání a navazování nitek, udávajících směr ale jeho práce nebyla postupná, nýbrž brala se skoky, aby zamezila okamžitou katastrofu, hro- zící s té neb oné strany a pevné a trvalé sanace nepřivodila. Chorobou Rakouska jes spor česko-něme-cký; dr. Körber všal neučinil pranic, aby vyléčil tuto chorobu. Před pisoval sice kapky průplavové, injekce železničn a pod. prostředky, jichž hojně nabízel a jichž nemocný s chutí užíval. Stálo to milliony, al zdravi to nenapravilo, nýbrž působilo jen na oka- mžik, jako morfium. Spor česko-německý a pa lamentní situace jsou dnes na témž místě, n němž byly, když se dr. Körber uchopil vládníh vesla, jen že 1. pokladny státní jsou prázdny rovnováha rozpočtu jest otřesena, v parlament velké politické strany pozbyly trpělivosti a jsou rozhořčeny, radikalism se rozmohl a stal se sebe- vědomější; 2. v korunních zemích obyvatelstv jest podrážděno, Mladočeší oslabeni novými ra dikálními stranami, Němci nedůvěřivi a ustrašen
doktor Körber Němec nedůvěřivi Rakousko
15 article
svým vlastním stinem, Slovinci rozhořčeni, Po láci nespokojeni, Rusové podníceni planými sliby, Vlachové pobouřeni, slovem všichni jsou zklamání v naději, že se splní jich přání, po- třeby neb aspoň pretense, A koruna? — táže se dále pisatel. — Koruna, jak sluší zavírati ze suchého tonu posledního reskriptu, pozbyvši trpě- livosti, mluví krátce: Vypij do dna to pivo. Tř léta jsi tvrdil, že je napravíš a zatím je pivo čím dál, tím více hořké a tím nechutnějši.
Slovinec Vlach Rusová
16 article
V Praze, 14. července. (Ke smiru srb- sko-chorvatskému.) Chorvatský a srb ský akademický spolek „Zvonimír“ a „Zora ve Vídni konaly dne 8. t. m. společnou schůzi jíž se účastnilo na 200 akademíků a jíž byl pří tomen také posl. dr. Ferri, přijata byla resoluce která vhodným způsobem stanoví poměr obou národností. V ní se praví: 1. Spojená srbská i chorvatská omladin stojí na stanovisku, že Srbové a Chorvaté jsou jeden národ s dvěma různými, ale zcela rovnoprávnými jmeny. Věrna tomuto stanovisku, chorvatská i srbská omladina vídí v pokroku srbském i pokrok chorvatský v síle chorvatské i sílu srbskou. 2. Stojíc na sta novisku, že Srbové a Chorvaté jsou jeden národ spojená omladina srbsko-chorvatská odsuzuje všelikou propagandu, ať náboženskou neb poli- tickou, která by směřovala proti jednomu neb druhému dílu téhož národa, ať již se týče jména víry, písma neb jakékoli jiné národní zvláštnosti 3. Srbská i chorvatská omladina vidí v nesvor nosti mezi Srby a Chorvaty účinek cizího vlivu na naše vnitřní poměry. Proto se snaží, aby se všechny sporné otázky mezi Chorvaty a Srby řešily pouze vzájemnou dohodou mezi Srby Chorvaty, bez všelikého cizího vměšování. Pro- hlašujeme veřejně, že se opřeme co nejener gičtěji proti každému proudu a každé straně, která by se chtěla opírati o cizí pomoc aneb se stavěla do služeb cizích a ne národních zájmů.
doktor Ferri Srba Chorvat Praha Vídeň spojený srbský Zora
17 article
4. Jsouc přesvědčena, že jen společnou praeí možno obrániti společné národní zájmy na Bal kánu, chorvatská a srbská omladina vídí národni myšlénku ve svobodě a nezávislosti Chorvatů i Srbů. Stavíce tuto národní myšlénku na pevnou demokratickou půdu jsme přesvědčeni, že ne- může býti nijakých neshod a sporů mezi svobod nými a nezávislými Srby a Chorvaty. Také v Dubrovníku pracuje se čile dáleo smír srbsko-chorvatský. Tamní Srbové i Chor vaté zvolili si zvláštní výbory, jež mají vést další jednání o smír. Aby smír byl všeobecný vyzvány všechny srbské obce v Dalmacii, aby se připojily k akci dubrovnické a vyzvání tomu již vyhověno. Záhřebský „Obzor“, zaznamenávaje různé projevy smíru srbsko-chorvatského, píše v t věci: „Odevšad zaznívají veselé hlasy: ze Zá- hřeba, z Bělehradu, Splitu, Nového Sadu, Sara- jeva, Dubrovníka, Vídně, Rěky atd.; všechny časopisy vítají novou shodu, ze všech stran při cházejí zprávy o nepatrných na pohled, ale v skutečnosti vážných zjevech. Tu je projev ucti- vosti, onde přátelství, tam povinnosti, zde kol legiálnosti, leckde pomoc v nouzi a všude srdečný soucit, všude vítání smíru, všude projevy, že smír jest nám nezbytnou potřebou. Vše to se po hybuje sice ještě více neb méně jen na povrchu ale jedno jest už nyní jisto: My jsme přečkali krisi srbsko-chorvatského sporu.“ List radí dále oběma stranám, aby se chopily nyní opravdové práce ve prospěch národa, neboť pouze v práci jest jednota a spása Srbů i Chorvatů.
Chorvat Srba Bala Dubrovník Dalmacie Bělehrad Split Sara Vídeň
18 article
Ze Záhřeba, 14. července. (Nepokoj v Záhřebě.) Tisková kancelář sděluje dnes o nových událostech v Záhřebě, jež dokazují, že ani ve hlavním městě Chorvatska nezavládl ještě úplný pokoj. V 1 hod. 40 m. po půlnoci vybuchla na Kapitolním náměstí dynamitová patrona, jež byla vložena ke vratům obydlí poslance kanov- níka dra. Matunče. Ostění vrat bylo vyraženoa část vrat rozbita až do výše jednoho metru. Otřes vzduchu byl tak silný, že popraskala všechna skla v oknech celého domu, jakož i v některých sousedních domech. Panika, jež nastala mezi obyvateli té části města, ulehla brzy, když se V drobném prodeji penní čtilo o sobě. o polední .. . . za zh Ve flialkich na veukova ránní čásle opolední . . . . . . . . 8b In será t platí re hetsvě asplee Přcdelaconí s inserty přijímá z dmini- strate v Marissslé slici č.3. Tam racházejí sa béž ro dakee tialirna a ezpedice Nšrodnich Listů-. Bukoglay se novrace
Záhřeb Chorvatsko
19 article
ukázalo, že se nestalo jiné neštěstí. Ve tři čtvrti na čtyři ozvaly se opět dvě rány, ale mnohem slabší. Byly způsobeny výbuchem dvou dalších dynamitových patron, jež byly vhozeny do kolny budovy, v níž se nachází redakce úřadních „Nár. Novin“. Výbuch tento škody nezpůsobil. Také u hudebního pavillonu na náměstí Zrinského nalezena patrona, jež však nebyla zapálena. Pů- vodce těchto výbuchů nebyl vypátrán, má se však za to, že tentokrát běží o osobní mstu na kanovníku Matunčovi. Jsou tomu dvě neděle, co byli před domem dra. Matunče od několika gymnasistů insultováni příbuzní kanovníkovi, mezi nimi i jeden poručík, protože mluvili ně- mecky. Mladíci byli tehda zatčeni a policejně potrestáni. Má se za to, že ona událost byla pří- činou attentátu, jenž proveden patrně rukou ne- zručnou. Dynamitové patrony mohly pocházeti z krádeže, jež provedena nedávno při stavbě dráhy u Verginova. Obyvatelstvo záhřebské jest dnešními nočními událostmi znepokojeno, a přeje si, aby útočník byl vypátrán, by se zjistilo, že události nejsou v nijaké souvislosti s minulými nepokoji politickými.
náměstí Zrinský
20 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 14. července Měsic po kralovraždě v Srbsku. Z Bělehradu, 10. července. (Pův dop. „Nár Listu.“) Tři neděle po zavraždění krále Alexandra a královny Dragy panovalo u nás zátiší, za něhož optimisté malovali si obrazy šťastnějšího života srbského státu. Ale neštěstí Srbska: strannické rozbroje, osobné ohledy a násilnické choutky ne- byly uloženy do hrobu s posledním Obrenovičem, nýbrž bují dál, jakoby se nic nebylo stalo. Beze vší potřeby a příčiny vniterné politické položení napjalo se nerozvážným přičiněním liberálův a tak zv. samostatných radikálů, pracujících proti většině radikálné strany Zde každý ví, že dne 15. m. m., když se národní zastupitelstvo sešlo, radikálná většina skupštiny byla pánem situace. Mezi 170 poslanci a senátory 22 se hlásí k samostatným radikálům, 8 k liberálům, 26 k napredňákům. Ostatních 114 přináleží k velké, staré straně radikálné, jež má ve skupštině většinu, jež přestavuje srbský národ a proti níž proto zuřivě pracoval nebožtik Milan, jenž jakožto zapřísáhlý nepřítel srbského národa musel být i nepřítelem té strany, která byla výrazem národa. Vůdci této strany jsou: Mi- chal Vujič, Nikola Pašič, P. Velimirovič, Stojan Protič, Aca Stanojevič. Tito mužové jsou svorni mezi sebou. V prozatímné vládě tato velká ná- rodní strana má pouze jednoho ministra, Stojana Protiče. Napredňácká strana, která se v posled- ních letech připodobila velké radikálné, také má pouze jednoho ministra Kaljeviče.
Drag Milan Vujič Pašič P Velimirovič Protič Praha Srbsko Bělehrad Měsic Aca Stanojevič
21 article
Velká radikálná strana nechtěla použiti své- ho práva a vyzvati vládu, aby jí odevzdala otěže státní správy, aby ona sama ze sebe navrhla no- vému králi ministry, kteří by byli parlamentárnými i národními, když by tímto pochodem dostali se na křesla. Liberálové již za úsvitu dne 11. červ- na prví přiběhli, aby se zmocnili vlády, a velká strana radikálná si řekla: Buď si tak! — a bylo- To bylo loyálné. Jak osud státu, tak i mír v ná- redě a volba nového krále byly úplně v rukou velké radikálné strany. Kdyby Vujič, Pašič a ost. byli řekli: My nechceme této vlády, chceme jinou — nebylo by nynější prozatímné vlády, v ministerstvu seděli by jiní mužové. Kdyby Vujič, Pašič a ost. byli řekli: Chceme republiku — Srbsko nebylo by dnes královstvím, nýbrže re- publikou. Jen velké radikálné straně patří zá- sluha, že po zavraždění Alexandra a Dragy Srbsk zůstalo pokojno a vražda byla přijata jako skutek osvobozovací. Velká radikálná strana ovšem vě- děla, že zachování pokoje je v tom okamžiku nej- přísnějším příkazem vlastenectví, cenícího státn samostatnost Srbska nade vše. Ani tehdy, když klub samostatných radíká- lův usnesl se, že tato vláda má na skupštinu vznésti otázku důvěry a že oba členové této vlády ze skupiny samostatných radikálů, Ljubomín Živkovič a Ljubomír Stojanovič, mají z vlády vy-
Vujič Pašič Drag Srbsko Ljubomín Živkovič Ljubomír Stojanovič Srbsko
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Také k umění! Kapitolka o divčím školství průmyslovém. Poměrně rychle proniklo dívčí školství prů myslové. Spojuje stránku praktickou s obecně vzdělávací. Dívka čtrnáctiletá nemůže býti ještě vyškolena, je potřeba vést ji školsky dále a zá- roveň přibírat praktické věci, jež by prostřed- kovaly přechod do života a skýtaly poněkud zá- ruky výživy samostatné. Tou praktickou stránkou na školách pokračovacích jsou ženské práce ruční, šiti prádla, šití šatů. Práce luxusní ne- padají vážně na váhu, pokud nebudou míti umě- leckého podkladu. Dříve k vůli těm věcem chodily dívky do různých „učení“, dnes volí se škola. Vyciťuje se rozdíl mezi učením a vyučováním, mezi učed- nicí a žákyní. Učednice dostane zprvu práci me- chanickou, jednoduchou, na které nemůže ni- čeho pokazit; ponenáhlu svěřuje se jí práce ob- tížnější, jež vyžaduje více péče a dovednosti. Ale po celou dobu učení, po dlouhá dvě léta dostává dívka práci připravenou; ustavičný spěch nedovoluje rozmluvy o práci a výklady. Mistr. mistrová bere míru, přistřihuje. zkouší; učednice, ba i tovaryska, jen pracuje. Vniká-li do podstaty práce, umí-li si všímata ryslit — její věc — neumí-li, její škoda. Leda na konec učení že dostane se ke braní míry a kreslení střihu. Ve školách je pořádek obrácený; žákyně učí se hned míru brát, střih kreslit, při- střihovat a po náležitém vysvětlení hned prvni práci začíná samostalně. A to je hlavní před- nost školy proti učení v dílnách, nehledíme-li ku předmětům ostatním..
Ichanicka
23 article
Ale pouhé obrácení pořádku v postupu učiva nepřivede ještě k samostatnosti! Všimnětes takového ,návodu“ ke kreslení střihů na šaty Samý v něm diktát: nakresli čáru, naměř dílky spoj ty a ty body! Proč a nač? Nikde se ne praví. Vodí nás se zavázanýma očima a na jednou stojíme před hotovou věcí. Vedli nás k mecha nickému napodobování, jež neutkví v paměti poněvadž nemá příčinné souvislosti. Takové vy učování nevzdělává. Škola má naučit žákyni myslit právě tam. kde dle běžného mínění není potřeba mnoh se namáhati duševně. Vždyť právě v bezmyšlén- kovitosti a nedostatečném vzdělání hledati sluš úpadek nejen ručních prací ženských, ale ře- mesel vůbec: zahnízdil se názor, že schopných lidí pro řemeslo je škoda. To že je dobré jen pro ty, kdo z jakýchkoliv příčin studovati ne- mohou. Jak je nezdravý ten dnešní shon za tak zvaným „lepším“ zaměstnáním! Jen na spole- čenském žebříčku o stupínek výše! Nezdravý ne proto, že chce vyrovnávat společenské rozdíly. ale proto, že se o to pokouší jen vnějškem, ná- térem, třpytem, který tolik lidí svádí, aby žili nad své poměry. Co obětí tu ročně propadne záhubě hmotné i mravní!
24 article
Prostí rodičové z venkova si žádají, aby škola za rok z jejich dcerky vyformovala vycho- vatelku, učitelku, vůbec „dámu“ a neuvažují, má-li dostatečné základy, aby zvolené povolání mohla také poctivě zastávati. Být švadlenou kuchařkou, pradlenou, žehlířkou, dnes ještě málo se cení, ačkoliv zručná pracovnice v každém z těch oborů více získá než industriální učitelka ba, třeba více, než malý úřadník. Dnešní hnuti za uměleckou výchovou vzbu dilo příbuzný ruch i ve výchově dorostu živno- stenského. Začíná se chápat, že stránku ře meslnou třeba doplňovat stránkou uměleckou nabývá se přesvědčení, že řemeslník tím lépes uplatní, čím úhledněji pracuje, čím více intelli gence při své práci vynakládá.
25 article
Rozdíl mezi prací a prací brzo se vycits Stačí přihlédnouti k damskému krejčovství, aby chom zůstali v ovzduší dívčí průmyslové školy V neděli a ve svátek mihá se ulice bohatou vý stavou svého druhu. Ve směsi přepychu (!) ma lých lidi, vždycky nevkusném, jako ton stříbrné struny upozorní na sebe jednoduchý, elegantni z rukou umělecky cíticí švadleny vyšlý úboi vzdělané dámy z kruhů zámožných. Co vlastně upoutalo naši pozornost? Nenápadnost látky nenápadný střih, skrovná nebo žádná ozdoba, přece jaký soulad, jaký vkus! V tom je rozhodno moment umělecký. A věru, že vkusný šat je dílem uměleckým Nevědomá venkovská švadlena domnivá se, že stačí vybrati si jen model z modního časopisu. který se právě líbí, domnívá se, že má úplnou volnost střihu, mechanicky zkracovati nebo k němu přidávati, nechápe, že nepřípustno je z modelu jednoho vzít sukni, z druhého živůtel a látat na sebe dvě věci různého stylu; nemo ani ponětí, že každá látka vyžaduje jiného zpra cování, připouští jen určitou ozdobu, jako různy materiál jiných odvětví uměleckého průmyslu vyžaduje různou stylisaci. Hledaná švadlena městská to všecko ví, se vším počítá, o všem uvažuje a proto právem platí za švadlenu — umělkyni. Znalá forem a proporcí ženské postavy, vi že každá linie má určitý tvar a určité místo, vi jaký bude výsledek, dostane-li čára jinou podobo a jiný směr. Švadlena umělkyně počítá s po stavou, s pletí, s látkou, barvou i účelem šalu
26 article
který má zhotoviti, s okolím, na něž má půso biti, s předpisy panující mody a tak na základě daných činitelů skutečně komponuje svoje dílo umělecké, nenapodobí bezmyšlenkovitě, ale tvoří. A k takové práci opravdu tvořivé je ovšem zapotřebí značné intelligence a úsilovné discipliny duševní, na niž třeba přivykati již mla- distvou učednici — žákyni. Tím je už naznačen směr, jakým musí se bráti školské vyučování žen- ským pracím, zejmena šití prádla a šatů. Studiem těla, postavy, vysvitne žákyním, že střih není vlastně než siť těla, jako známě slte těles měřických. Chyby, vznikající z pouhého napodobování čar odpadnou, jakmile žákyně pochopí smysl tvaru, z něhož ta, ona linie střihu je odvozena. Žákyně dostane ponětí o všelikých zákonech, jež při vnějším dojmu spolupůsobí a jež třeba znáti, protože otázky vkusu jsou otázky dojmu. Doví se, co je optický klama v čem to záleží, že jedna látka, barva, forma po- stavu zdánlivě prodlužuje, jiná zkracuje, nauč se všímat si rázu pleti a vyhledávat barvy, jež se s ní nejlépe shodují, všímat si stáří a tempe- ramentu osoby, pro niž se šije, neboť na nich mnoho záleží při určování stylu úboru. Usta- vičné proč a proto, neustálé šikování obraznosti aby představila, jaké co bude, až bude změ- něno, přizpůsobeno, tak či onak, srovnávání celku k jednotlivostem, ladění jednodivosti k celku. Naučíme-li takto žákyni pohlížeti jaksis umělecké stránky na svoji práci, vedena jest už zároveň odvykati lákadlům nechutné strojivosti a marnivosti, jež jsou vlastně jen výsledky pro sté nevědomosti a samolibého diletantismu, ne- slučitelné s uměleckým nazíráním. Návod pracovní ovšem zároveň zde před- pokládá vyučování kresbě. Dnes na mnohých průmyslových školách dívčích vydává se z
27 article
kreslení výroba obrázků a různých dekoračních předmětů. Je na omylu, kdo se domnívá, toho žes žádá umělecká výchova, po níž se tolik volá Umělecká výchova má naučit umění chápat. z něho se těšit, jím si život okrašlovat, ale n vyrábět bezcenné trety, vychovávat díletanty — prázdné, domýšlivé diletanty Je-li to vůbec nebezpečno, je tím nebez- pečnější při výchově dívčí; hocha pomáhá vy- chovávat drsná, ale pravdivá ulice, dívku kaze víc galantní než upřímná ještě společnost, vy- chvalujíc všecko, co vyšlo „z něžných ruček“. A právě ve výchově dívčí je nám potřebí tolik opravdovosti, právě tam mstí se nejkrutějí každý diletantism. Odstraňme tedy ty hračky! Není třeba teprv přesvědčovat, že divčí škola průmyslová při různé předpravě žactva, neod- chová za rok umělkyně — malířky. K tomu jsou přec školy a kursy odborné. Nač se tedy honit za přeludem? Zbystří-li se zrak žákyň pro linie a barvy, dá-li se ruce tolik zručnosti, aby hbitě a správně dovedla nakresliti, co je přistupnoa co možno při práci zužitkovat, otevře-li se duše jejich kráse tak, že si dovedou vybrat a rozeznat cenné a pravé od bezcenného a falešného, vy- plnilo kreslení na průmyslové škole svůj úkol. Ale ten se mu podaří jen, bude-li k němu hle- děno poctivě a pravdivě. Při své dnešní rozšířenosti jest průmyslov školství povoláno zasáhnouti do reformy divčí výchovy. Ne jen naučit dívky něco dělat, ale vy- pravit do života lidi zvyklé práci účelné, oprav- dové, vychovat povahy, proniknuté vážností, vě- domé si svého úkolu i odpovědnosti v životě.
28 title
Eliška Kozlová.
Kozlová