V Praze, v sobotu dne 9. března.

K číslu 68. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4k

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDN

Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Vyjednávání o rakousko-uherské vyrovnání Z Vídně, 9. března. Uherský ministerský předseda dr. Wekerle včera odjel do Pešti. Referenti ministerstva financí tady ještě na dnes zůstali. Pokračovati bude se v jednání obou vlád v Pešti buď v pondělí 18. nebo v úterý 19. t. m. Včera, podle hodno- věrných zpráv, jednalo se o požadavku vlády uherské, by daň cukerní, lihová, pe- trolejová a pivní byly vyloučeny ze záležitostí společného zda- nění obou polovin říše a zůstaveny byly sa- mostatnému zdanění každé poloviny říše zvláště. Proti celému požadavku vláda ra- kouská postavila se naprosto zamítavě. Deputace Ivovské university ve Vídni. Z Vídně, 9. března. Deputace lvovské uni- versity tady meškající dostavila se včera večer, jak jsme již oznámili, k ministru vyučování dru. Marchetovi na rozmluvu, které pří- tomen byl také odborný chef dr. Cwiklin- ski. Měla ráz naprosto informativní. Rektor předložil dru. Marchetovi pamětní spis, ja- zykem německým sepsaný a vyložil mu zevrubně jednotlivé jeho části. Ministr vyučování prohlásil, že s přeje býti informován o všech podrobno- stech, universitní záležitosti lvovské se týkajícíeh a pojednal s deputací též o postavení lvovské university k požadavku Rusů po samostatné universitě. Probrány byly také události, které se v minulých týdnech na lvovské universitě sběhly. O stanovisku vlády k utrakvisaci Ivovské uni- versity a ke zřízení samostatné rusko-haličské university se dr. Marchet nepronesl. Depu- tace bude dnes přijata ministerským předsedou bar. Beckem.

K událostem na Ivovské universitě. Ze Lvova, 9. března. »Dílo« sděluje, že v důvěrné schůzi se usnesli ruští studenti pro- hlásiti, že jsou odhodláni k sebe ochraně proti polským studentům kteří napadají v universitě a na ulici nyní také ruské studentky. Vyzývají ministerstvo vyučování, by bez akademickéhlo se- nátu zahájilo disciplinární vyše- třování proti oněm polským studentům, kteří zúčastnili se demonstrací dne 23. února, poně- vadž členové akademického se- nátu byli intelektuálními původi demonstrací jejich, ba se jich ak- tivně zůčastnili. Dr. Marehet záro- veň se žádá, by zahájil vyšetřování diseiplinární proti profesorům těmto. Neshody mezi sněmem a zemským výborem zolnohradským. Ze Salepurku, 9. března. Pro zadání prací vídeňským firmám došlo k neshodě mezi sněmem zemským a zemským výborem. Tento nej- spiše celý podá demisi.

Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 9. března. (K. k.) »Wr. Ztg.« Císař sprostil nejvyššího komořího pana arci- vévody Ludvíka Salvatora, Karla hr. Corninia z Cronberga k vlastní jeho žádosti tohoto místa a v uznání jeho věrných služeb udělil mu velkokříž řádu Františk

Josefa. Zbrojení Bulharska. Ze Sofije, 9. března. (K. k.) Vojenský úvěr, požadovaný včera vládou, jest určen na doplnění 81 baterií polních rychlo- palných děl, jakož i na objednání no- vých Maximových děl, pevnost- nich děl a zdravotního materialu. Z francouzské sněmovny. a Z Paříže, 8. března. (K. k.) (Poslaneck sněmovna.) Projednávají se dotazy o zákoně v příčině jednodenního klidlu v tý- dnu. Puech (radikál) žádá za pozměnění zá- kona, aby bylo usnadněno jeho provedení. Vylidňování Španělska. Z Madridu, 8. března. (K. k.) „Ag. Havas sděluje: Od některé doby rozmáhá se ve Spaněl- sku netušenou měrou vystěhovalectví. Denně oznamuje se ze všech přístavů odjezd sta dělnických rodin. Nejedná se tu o obyčejný pohyb obyvatelstva, jaký lze pozoro-

Předpla cení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

vati v jiných zemích, kde vystěhovalectví obyva- telstva jest vyváženo skoro stejným přílivem jeho, nýbrž jde tu mnohem více o konečnou ztrátu obyvatelstva pro domovinu. Včera odplulo z Malagy na 700 rodin z An- daluzie na Havajské ostrovy, kde jim vláda učinila výhodné nabídky. Tak nabízejí se vystě- hovalcům pozemky ke vzdělávání a také budovy, a slibuje se jim, že po třiletém pobytu v zemi stanou se jich vlastníky. Zdejší listy litují tohoto odlivu obyvatelstva ze země a spatřují v něm vážné národní nebezpečenství. Vy- zývají vládu, aby se postarala o nutná opatření k zabránění tohoto hnutí. To už není vystěhova- lectvím, pravi „Imparcial“, to jest útěk. Církev a stát ve Franci Z Paříže, 8. března. (K. k.) „La Croix“ uve- řejňuje o papírech Montagniniových sdělení, že francouzská vláda chce za pomocí těchto listin způsobiti skandály. Ve skutečnosti jest většina jich zcela bez významu, ostatních mohla by francouzská vláda použiti pro své ne- kalé úmysly, jenom kdyby jejich obsah překrou- Zmenšení námořních výloh v Anglii. Z Londýna, 8. března. (K. k.) Pamětní spis admirality oznamuje řadu změn v programu staveb námořní správy, stanoveném zá- konem z r. 1905; změnami má býti ušetřeno 2,376.000 liber šterl. Následkem zmenšení středomořského loďstva bude snížen obnos, určený na stavbu rozražeče vln na Maltěo 325.000, a náklad na rozšíření doků na Maltě, Gibraltaru a v Simonské zátoce o 50.000, 39.000 a 396.000 liber šterl. Dále byly sníženy obnosy na uhelné stanice a uhelná skladišté o 260.000, na střelecké školy o 300.000, na skladiště o 170.000, na torpedové střelniceo 205.000 liber šterl. tila.

Volební hesla! Byla by to věru velmi zajímavá snůška, kdyby se kdo podrobil vděčné jinak práci sebral všechna ta naivní, naivně brutální a nesmyslná hesla, jež vrhají se dnes do lidu, aby zmátla v něm jasný soud a získala jej pro tu či onu pochybnou kandidaturu. Jaký to

FEUILLETON.

Starosti nového milionáře. Gustav Leemann z Lausanne, kterého velký lo milánské loterie učinil přes noc milionářem, způsobil poštovním úřadníkům svého okresu tolik práce, že mu poslali lístek se žádostí, aby jim na odškodnění poslal aspoň několik láhví, jež chtějí vyprázdniti na jeho zdraví. Tato skromná žádost byla zajisté odů- vodněna, neboť ze Švýcarska, Italie, Francie, Něme- cka a okolních zemí přichází bodrému mechanikovi. jenž posud žil tiše v ústraní, pravá spousta dopisů.

Napočítal jich už 1200 a kdyby měl splniti všechny prosby, s nimiž se lidé na něj obracejí, musil by vy- naložiti již hodně přes 2 miliony a vyhráti honem ještě jeden velký los. A jaká přaní se tu vyslovují! Má poskytnouti obnosy od 10 do 200.000 lir; mladá dívka přála si již dávno piano, přítel sportu chce kožený míč, jiný brusle; jistá dáma ztratila falešné zuby a chtěla by nové, veterán z Livorna nemá na tabák, hoch potřebuje školné na vyšší školu — všichni obracejí se na dobrého pana Leemanna, jenž jediný může spl- niti jejich nejvroucnější přání, neboť tento pan Lee- mann je od srdce dobrý a obdivuhodný muž, jak ho všichni ujišťují. „Jsem vaším obdivovatelem,“ tuto frási možno nalézti skoro v každém dopise. Jistý neapolský maliř chce zhotoviti miniaturní podobiznu tohoto obdivuhodného muže — ovšem za peníze, aby neurazil člověka, jenž se bude topiti v penězích hudební skladatel naosal pro něj pochod s názvem „Milionář“ pro 15 nástrojů a básník složil opravdu pindarskou ódu na vítěze v moderním boji o miliony Všichni však nemysií jen na sebe, mnozí maj širší plány, jež pan Leemann má uskutečniti. Švý- carský občan sděluje, že jeho obec potřebuje 50.000 franků na vodovod a dodává, že by ze stavby vodo- vodu ovšem měl prospěch. Občané v Meziéres mají divadlo a dobrého místního básníka, jenž sepsal ve- selohru „Henriette“; při čtení učinila na pány velký dojem, ale z nedostatku peněz nemohou ji prověsti

Jístý pán vynalezl nový způsob zavírání láhví, jiny zase jednoduchý systém, jímž lze zabrániti potopení se lodí, třetí chce založiti v Římě školu jazykůa ve všech případech může pomoci jen pan Leemann. Železniční společnost potřebuje 200.000 franků a na- bízí mu za to místo ředitele a skrovný prosebník chtěl by aspoň 20 lir, které nádarmo vyhodil za milánské losy. Že se také celá řada dodavatelů vrhá na nového šťastlivce, jest samozřejmo. Mnozi radí mu, poněvadž posud velkým penězům neuvykl, aby své jmění vložil do jejich podniků: hotelů, velkostatků, obchodů se sýrem, rozumí se vždy jako společník žadatele. A ko- nečně přichází značný počet dopisovatelek, jež na- bízejí se — za manželky. Jedna by chtěla býti aspoň jeho kuchařkou, kdyby ji nechtěl za choť. Mnohé činí pouze jemně narážky. „Snila jsem marně o mi- lionu a velmi ráda bych se s Vámi seznámila,“ píše dámička z Lugana. Jiné vyslovují se určitěji: „Slyšela jsem, že manželství se uzavírá v nebí; chtěla bych býti ženou, jež jest Vám souzena. Nejsem bohata, ale mám již pěkný nábytek,“ píše jedna dáma ze- leným inkoustem. Jiná velebí radosti domácího krbu s věrnou, něžnou a inteligentní ženou a skromně při- pojuje: „Chtěla bych tou ženou býti.“ Otec nabízí svoji dceru a jiný dává nu hned tři na vybranou. Zkrátka, dobrých přátel, kteří mu chtějí poraditi a prospěti, má nyní pan Leemann hojnostu ..

= Umělé drahokamy. Úmrtí prvního výrobce umělých diamantů Moissana obrátilo opět všeobecnou pozornost na umělé drahokamy, o nichž se posud málo do veřejnosti proneslo. Umělé rubíny rovnají se barvou a tvrdostí úplně přírodním kamenům, jenže jsou poněkud křehčí. V poslední době podařilo se, co dříve činilo největší obtíže, totiž sestrojiti velké kapky, jež byvše broušeny, mohou se nositi jako skvosty. Broušení daří se výborně a zdá se, že kon- kurence umělých rubínů se brzy pocítí v klenotnictví. Umělé kameny nemají ovšem oněch malých vad, jež se často vyskytují u pravých rubínů, neboť se vybírají jen nejzdařilejší exempláře, Kromě rubínů vyrábí se uměle také tyrkis a jest již předmětem obchodu. Tato výroba jest mnohem jednodušší — ja- kýsi způsob srážení — a provozuje se na různých místech. Umělé tyrkisy lze vyrobiti v každé laboratoři. V Paříži zabývají se nyní horlivě pokusy, sestrojiti umělé smaragdy, jichž by se dalo v obchodu upo- třebiti. V zásadě jest již také tento problém rozřešen, ale jen sestrojení kusů náležité velikosti působí ještě obtíže a sice mnohem větší, než bylo u rubínů. Po- kusy. zhotoviti umělé rubíny, datují se od 60 a 70 let a zajímavo jest, že nevycházely z odborných kru- hů, nýbrž že nákladné experimenty byly placeny osos bami, jež v nich spatřovaly obchodní podnik.

= Vzácná hůl byla v těchto dnech podána darem králi Eduardu VII. při zahájení výstavy jihoafrických produktů. Výstava sama jest čistě obchodním pod- nikem, jenž má za účel ukázati anglickému obchodu, čeho Afrika kromě zlata, diamantů a pštrosích per poskytuje, a navázati nové obchodní styky, jež jsou po dlouhé válce zvláště žádoucí. Zdá se, že jižní Afrika dříve nebo později, pokud se týče čerstvého ovoce a zavařených plodin i koření, zaujme právem vynikající místo na anglickém trhu. Vláda a dvůr při- činily se tím více, aby výstava byla zahájena se zvláštní okázalostí, poněvadž hollandský živel jest v ní zastoupen stejně jako anglický. Vůdčí osobnosti v celém podniku jest Hollanďan z Kapska, setník Bam, jenž za války bojoval v osadním sboru na anglické straně a dosáhl tu hodnosti setníka. Jemu připadl také při zahájení výstavy čestný úkol, podati králi vzácnou hůl a královně drahocenný vějíř ze pštrosích per, je- hož držadlo jest uměle zpracováno z jihoafrického zlata. Zmíněná hůl byla uložena v bambusovém pouzdru. Jest zhotovena z rohu nosorožce a opatrena nápisem: „Dar jeho nejmilostivějšímu Veličenstvu, králi Eduardu VII., odevzdaný u příležitosti zahájení jíhoafrické výstavy“. Na bambusovém pouzdru možno čísti historii hole] Jest zhotovena z jediného rohu, dnes již vymřelého bílého nosorožce a má 42 palců délky. Roh byll před 40 lety Louisem Salomonem přinesen z vnitra země do Kapska. Byl to dar starého náčelníka bhangmanvatských Kafrů. Král Eduard při- jal dar velmi laskavě, vyžádal si od svého pobočníka šavli, vyzval setníka Bama, aby poklekl a pasoval ho jako sira Bama na rytíře. Poctěný byl velmi překva- pen, neboť pasování na rytíře nebylo na programu.