Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIX.

2

V Praze, ve středu 10. března 1909.

Praha

3

a abua se sta b

4

oolos

5

Číslo 69.

6 article

Na ranníavečerní listy předpláci, se: V Praze v administráeln na měsin. . . . . .2 na čtvri leta . . . . 6 K —l s dvoji donáškou na měsic, na čtvre ieta: : . ! 7 k onh ve fillálkách na měsln. . . . . . 2 K 30h Poštous na muěsle na čtvr ieta : . . . 9 K e i s droji zásilkon na měsie, Ba čtvrt ieta: . . nI k do

Praha Poštous

7 article K zasedání rady říšské.

K zasedání rady říšské. Po několikanedělní nucené přestávce opětně se dnes sejde ve Vídni lidový parla- ment, uzavřený vládou za okolností, jez ne- svědčily o přílišné přízni nynějšího předsedy ministerstva bar. Bienertha k němu. Uza vření rady říšské přijato bylo proto veřej ností jako kárné opatření, jímž připomenuto bylo parlamentu, že jeho ústavní postaven jest ještě daleko od skutečného vůdčího po slání, jakéž se spojuje ve staroústavních stá tech se sbory zákonodárnými. Ovšem posky tuje ústava rakouská ve svém článku 14 klič k rozluštění oné záhady a vývoj par lamentní činnosti jest proto zde vždy závisly na vlastních disposicích dočasného mini sterstva. Stav tento ovšem těžce nesou zvlášte ony politické strany, kteréž od sesílení po sice parlamentní očekávají především zdravy rozvoj občanských svobod a nerušenou plodnou dělnost rady říšské na prospěch nesčetných hospodářských, sociálních, kultur ních a společenských zájmů všeho obyva telstva. Tyto strany budou i v nynějším za sedání rady říšské především o to pečovati aby předešly všemu, co by takovéto zdárné všestranně prospěšné činnosti její mohlo bt na závadu.

Bienerth Vídeň občanský svoboda

8 article

Ovšem schází se rada říšská k nyněj šímu zasedání za okolností nevalně přízni vých, tak že nikdo se nemůže odhodlati předpověděti mu pravidelný, nerušený prů- běh. Nejen že směr nynějšího ministerstva ukázal se býti nápadně jednostranným, ale ono dovedlo zvláště ve skupinách slovan ských opatřeními svými rozladiti i živly nej mírnější, kteréž v ochotě a obětavosti své pro zájmy státní šly až na kraj možnosti Proto bude nesnadno přivoditi v nynějším zasedání takové seskupení stran, kteréž by bylo s to trvaleji zabezpečiti dělnost parla- mentu. Dle předběžných porad, vedených v lůně jednotlivých skupin, zdá se býti prozatím jen tolik jisto, že předsednictvo sněmovny ustaví se celkem v tétéž podobě, jakou mělo před uzavřením sněmovny. Změny budou pouze podmíněny tím, že posavadní předseda dr- Weiskirchner povolán byl do ministerstvaa že posavadní polský člen předsednictva po- slanec Starzyňski vzdal se svého místa. Za ně tedy vyšlou křesťanští sociálové a kolo polské nové osoby, oni dra. Pattaje, tito bud dra. Kozlowského nebo Stapiňského. Volba dra. Pattaje za předsedu pokládá se za jistou; ostatní zamýšlené kandidatury nedovedly si získati žádoucí podpory. Sku piny, dosud v předsednictví nezastoupené, získány prý byly pro Pattaje slibem, že bude počet členů presidia rozmnožen a že se i jim dostane zastoupení. Týká se to zvláště halič- ských Rusů, Rumunův a Vlachů.

Weiskirchner Kozlowski Stapiňský doktor Rus Rumunův Vlach

9 article

Nečeká se tedy při volbě předsednictva nijaké mimořádné překvapení. Ovšem volbou předsednictva nebude dána ještě vlastní vnitřní formace rady říš- ské, t. j. vedoucí většina její. V této příčině jsou zvláště nápadny snahy německé, aby byla co nejdůkladněji podryta půda pod poselstvem českým. Ve směru tomto zanášejí se z Vídně kukačcí vajíčka až i do časopisů berlínských, kdež je možná dočísti se nej- nestoudnějších pomluv o národě českém, ze- jména co do zamžené situace zahraničné. Zvláště »Tägl. Rundschau« překonává v tomto ohledu dnes i nejštvavější venkovské zdejší lístky německé, a při tom odvažuje se i ličiti, jakoby pomluvy, jí šířené, byly skutečnostmi, »jež ani trpělivý a shovívavý starý pán ne- může považovati za žerty.« Časopis onen spolu naivně prozrazuje, k čemu má poslou- žiti tato protičeská tisková výprava. Němci mají tentokráte vystihnouti důležitost posta- vení bar. Bienertha, nemají mu působiti ne- snáze, ale trpělivě čekati, což je st nyní jedině rozumnou reální politikou. Takto dovedou prý opatřiti ministerstvu silné pozadí a potřebnou vět- šinu, protože i »Poláci budou se míti na pozoru, aby se znepřátelili s mocí vládní.

Němec Bienerth Polák Vídeň

10 article

Ani vydání pokladních poukázek nesmí ně- mecké poslance svésti, aby uvedli barona Bienertha do — nesnází. Ba ani hesly proti- klerikálními nesmějí se dáti zlákati, protože by zápas takový se vybojoval na újmu jejich, Němci však musí křesťanské sociály udržeti v nynějším německo nacionálním směru. Svobodomyslnost a pokrokovost něme cká na radě říšské není, jak známo, tak zá- sadní a nebezpečná, aby se dala směry, jichž berlínský list se leká, a bude proto na slovanských skupinách, aby se o to posta- raly, by německé stromy nepřerostly na radě říšské zájmy většiny neněmeckého oby vatelstva. Zůstáváť i přes berlínské rady po chybno, zda-li záměry německé se uskuteční. Jednostranný náběh jejich jest příliš sobecký a nesrovnalý s úkoly státními, než aby do- pjal se vytčeného cíle. »Zdrželivost« německá, takto vysvětlená povede nanejvýše ku prodloužení vnitřní ne ústrojnosti a nehotovosti lidového parla mentu, což snad umožní vládě, že provede bez značnějších nesnází svůj nejbližší pro- gram, t. j. že dosáhne vyřízení několika svých předloh, na nichž jí v zasedání ny- nějším záleží. Jsou to, jak známo, předloha o povolení nováčků (v Uhrách již úplně vy řízená), dále zákon annekční, postátnění ně- kterých větších drah železných a zákon o pojišténí dělníků. Z těchto jest pro vládu

Bienerth Němec Uhry

11 article

nejnalehavější předloha o nováčcích a nej- vládnější strana, strana křesťansko-sociální, používá svými mluvčími také nejkrajnějších argumentů, aby úspěch vládě zabezpečila. Předvelikonoční nynější zasedání rady říšské bude prý trvati asi tři, nejvýše čtyři neděle, ačli nenadejdou nepředvídané pře- kážky. Tyto mohou vzniknouti nejen v lůně říšské rady samotné, pokud kárné uzavřen její nedosáhlo takového »ozdravujícíhoe účinku, na nějž vláda vedle jiných svých opatření »uklidňujících« spoléhá, ale mohou vzniknouti i mimo lidový parlament z poměrů vzdálenějších. Sem náleží jednak na okamžik utlumená a odročená krise uherská, jež dotýká se nejen uherského koaličního ministerstva, ale i koalovaných stran ve sněmovně uherské. Kdyby nynější vládní soustavu v Uhrách postihl již dávno žádoucí a zasloužený pád. nelze o tom pochybovati, že by účinek jeho se pocítil i v poměrech na této straně Litavy. Stejně nevypočítatelný jest stav věc balkánských a situace zahraniční vůbec. I odtud by mohl vniknouti rušivý proud do činnosti rady říšské.

Uhry strana křesťanskýsociální

12 article

Postavení poselstva českého na radě říšské bude za nynějšího ministerstva málo závidění hodné, a ukládá mu proto mimo řádné napjetí veškerých sil a schopností. V projevech všech předních politiků českých bylo s dostatek upozorněno na nepříznivý obrat protičeský a nemusíme tudiž chovat obavy, že by postup poselstva českého ve Vídni nebyl snad v souhlase se stanoviskem zaujatým doma před shromážděným volič stvem. Postup onen musí se nésti směrem nejtužší a nejhouževnatější obrany, aby nejen odčiněny byly přehmaty, jež se již na újmu práv našeho národa staly, zvláště však aby zmařeny byly úklady a nástrahy, jež se dále ještě chystají. Čím neúnavněji vládní časo- pisectvo hromadí proti našemu národu pode- zřivání a pomluvy, tím sebevědoměji a muž- něji musí se vyložiti význam našeho národa pro velmocenské postavení monarchie. Otázka česká nesnese dalšího úkladného a úskočného zatemňování, v ní nutno zjed- nati naprosté světlo na všecky strany. An bez nás, ani proti nám — to budiž vodítkem českého poselstva v dalších zá pasech na parlamentní půdě vídeňskél

Vídeň

13 article Císař o nutnosti znalosti zem

Císař o nutnosti znalosti zem skeho jazjka! Bylo již ve večerním vydání » Národních Listů« sděleno, že panovník odvolal chefa zemské vlády v Sarajevě šl. Winzora z jeho úřadu (ke vlastní žádosti) a ve vlastno- ručním listu, jenž stal se nad míru pozoru- hodným, učinil projev o nezbytné potřebě znalosti zemského jazyka Dotyčné místo dle telegramu tiskové korre spondenění kanceláře zní: Milý generále jízdy šl. Winzore ! Dovodil jste, jak velký vliv má na váš úřad jako náčelníka zemské vlády rozšiření Mých suverenních práv na Bosnu a Herce- govinu, jakož i ústava těmto zemim pro- půjčená a jak vyžadují bezpro- středního styku s obyvatelstvem a jeho zástupci, k čemuž je nyní nezbytně třeba seházejícího vám úplného ovládání zemského ja- zyka. Uznávaje jasně tyto poměry, vzdal jste se svého úřadu. Schva- Iuje vaše loyální jednání, sprošťují vás úřadu velitele atd.

Winzore Sarajevo Bosna

14 article

František Josef I. v. r. Jak se z Vídně telefonuje, vzbudil vlastno ruční list cisařův a v něm uvedené důvo d jazykové povahy — v parlamentě veliké vzrušenl. Slovinští a chorvatští poslanci vytkli s po vděkem, že císař jako nejvyšší velitel vojenský žádá od zemského chefa a vojenského hodnosty který příchází v bezprostřední styky s obyvatel stvem a jeho zástupci, »nejúplnější ovlá- dání jazyka zemského« jako nezbyt- nou podmínku jeho úřadu. Posl. dr. Šusteršíč pronesl se o tomto sktu císaře takto: »Nás a všechny, kdož v Rakousku působ a bojují pro to, aby zaměstnanci státu ovládali jazyk lidu úplně a dokonale. naplniti může jenom opravdo vo radostí, že koruna v tomto kon- kretním případě vyřkla jazykovon kvalifikaci způsobem, který stejnou měrou vyhovuje potřebám služby, jako právům oby- vatelstva. Odvozuji z této sankce a z to- hoto uznání stanoviska, námi p desítiletí zastávaného, prostě přirozeně důsledky tyto: Byla-li uznána nutnost nejúplnějšího ovládání zem- ského jazyka v Bosně a Hercegovině, toliž chorvatského, jako conditio slne qua non pro dosazení chefa civilní a vojenské správy v anneklovaných obou zemích a byla-li tato nutnost uvedena v praxi, pak zajisté platí stejnou měrou také pro všechny ostatní země a národy, pod žezlem císařovým. Byla-li tato nutnost uznánn pro chefa nejvyšší politické a vojenské správy, platí měrou ještě větší pro úřady nižší, které mají úřadní styky soby- vatelstvem častější než úřady vrchni a nejvyšší. Co uznáno bylo ne- zbytností pro Bosnu a Hercegovinu, j e st

František Josef Posl doktor Šusteršíč Vídeň Rakousko Boseň a Hercegovina Bosna a Hercegovina

15 article

rovněž nezbytností pro staré Ra kousko«

16 article Konference předsedů stran.

Konference předsedů stran. (O volbě místopředsedů) Z Vídně, 9. března. (K. k.) Na pokvání úřadujícího místopředsedy P gačníka konala se dnes za přítomnosti minister ského předsedy svob. pána Bienertha a mi nistra obchodu dra. Weiskirchner i konfe rence předsedů stran. Ministerský předseda sv. pán Bienerth sdělil, že na počátku zejtřojši schůze uvede ve smyslu jednacího řádu poslamnce dra. Funk jako předsedu podle stáři. Po uvitacím proslovu předsedy dle stáři mohlo by se přikročiti k vol bě předsednictva a kanceláře. Po přečtení do šlých spisů bude měti ministerský předseda pří- ležitost, aby představil ministorstvo poslunecké sněmovně. Na to zamýšlí učiniti krátké prrogra- movvé prohlášení. Po delší rozpravě, které se zúčastníří skor všichni účastníci konference, byle doeileno do hody v tom směru, že v zejtřejší schůzi pro vede se nejdřive 1. volba předsedy, místopřed- sedů, zapisovatelů a pořadatelů, a 2, že posl dr. Funke učiní návrh, aby vyjma výbor jubi lejní byly zvoleny všechny výbory, které oxd stovaly v předehlozím zasodán Volba těchto výborů vykonnla by se v nej bližší schůzi Za debaty přimlouval se poslanec prine L iechtenstein jménem svého klubu z rozmnožoní mísst místopředsedů z 5 na 7, aby bylo také Rusům a románské skupině poskyt nuto zastoupení v předsednictvu.

Bienerth doktor Funk Funke Vídeň

17 article

Poslanec ryt. Vasilko žádá, aby se zře tolem na rozladěnní v jeho klubu panující došle k rovmnožení mást místopředsedů ještě před Velikonoocemi. Posl. dr. Šusteršič sdělil, že jihoslo- vanský svaz se usnesl, kandidovati za místo předsedu posl. dra. Laginju. Posl. dr. Aďler stěžuje si na odstrkiolván soc. demokratů při obsazování míst předsedů ve výborech. Soešální demokraté mají totéž prá- vo na všechny funkce, jako jiné strany. Sociáln demokratě jsou právě tak jako dříve ochotní do- držovali všechno, na čem se ussnese kotnference předsedů klubů. Jsou však nuceni žádati, aby se také vůči nim jednalo spravedlivě a loyálně. Řečnik si přeje, aby koniinuita prací sně movních byla pokud možno brrzy obnovena. Nechť jsou tudíž předlohy, o kterých již vý- bory rokovuly, těmto výhorům přikázány pez prvého čtení. Posl. dr. Kramář praví, že dokud jeh klub se a tom neusnasl, nemůže nščeho prohlá siti o olázce, aby se výborům přikázaly ony zá ležitosti, které ve výborech již byly Místopředseda Zázvorka, který zatím uja se předsednictví na konferenci předsedů klubů prohlašuje, že o této olázce bude se radíti zej třejší konforence předsedů klubu K návrhu poslance Dawidiaka usnesl se konference předsedů klubovních na tom, aby byla vykonána revise rozdělovacího klíče pro volby do výborů, aby Starorusíni obdrželi za- stoupení ve skupině divokých. O obsazení míst výborových předsedů navrhl posl. Perners- torfer, aby se o tam usnesla zejtřejší konrfe rence klubovních předsedů.

Vasilko Posl doktor Šusteršič Aďler Kramář Zázvorka Dawidiak

18 article

Posl. dr. Gessmanu oznámil jménem křesťanských sociálů kandidaturu poslance dru. Pattaje na místo předsednícké. Poslanci dr. Kramář a dr. Hruban prohlásili, že se o tom ještě nemohou vysloviti. Posl. dr. Adler sdělil, že souiální demo- kraté navrhují opětně poslance Pernerstorfer místopředsedou. V příčině volby předsedy jsou sociální demokralé nuceni, poněvadž tato volb má povahu politickou, sobě vyhravditi, jak bu- dou hlasovati. Nedbali by žádných osobbních m - mentů, kdyby se tak dělo u všech stran Posl. Glabinski problašuje, že polský klub rozhodne se v dnešní kluhorení schůzi be- pochyby pro dra. Patlaje. Z Vídně, 9. března. Ruským poslancům do- stalo se dnes Slovanskou jedidhou, křesťanský- mi sociály a sociálně-emokratickým svazem určité záruky, že tyto strany podují návrh n rozmnožení míst vicepresidentských o dvě, kte- rý docela nezávisi na změně jednacího řádu, a že projedná se ještě před Velikonocemi a ihnod provede.

Posl doktor Gessman Kramář Hruban Adler Vídeň

19 article Ze „Slovanské Jednoty

Ze „Slovanské Jednoty (Kandidatura dra. Pacáka za předsedu sněmovny. — Pilné návrhy »Slovansk Jednoty«.) ln s Z Vídně, 9. března. O schůzi „Slovanské jednoty, která konal se od 5. bod. odpolední do 8. hod. večerní, vy- dana byla tato zpráva: „Slovanská jednuta usnesla se jednomyslně jmenovnt kandiďátem pro hodnost předsedy sně- movny dra. Paoáka. Usneseno dále nenavrhnouti žádnou debatu o vládním projevu a kdyby takový náivrh by učinén s jiné strany, hlasovati prot němu. Slovanská jednota pokládá pilné n vrhy, které podá, za důležitější, nežli debatu o vládním problášení, poněvadž při projednáván pilných návrhů najde příležitost, aby dala proje smýšlení národů, které zastupuje, zároveň pak aby přiměla jak vládu tak sněmovnu, by zanujaly stamovisko k důležitým a pilným otázkém.“ Z Vídně, 9. března. Slovanskou jednotou budou zejtra podány 4 pilné návrhy a to nej dříve návrh dra. Šusteršíče a soudruho v příčině agrární banky bosenské, návrh posl. Klofáče a soudruhů v příčíně agenta Maška v souvislosti s persekuci národní strany sociálni návrh dra. Stránského a' soudruhů v aféi

Pacák Klofáč Mašek Stránský Vídeň sněmovna

20 article

vídeňského soudce Flesche, návrh dra. Hajn a soudruhů v přičině persekuce českého tisku.

Flesch Hajn

21 article Zaloba na ministra zahraničnícl záležitostí bar. Aehrenthala.

Zaloba na ministra zahraničnícl záležitostí bar. Aehrenthala. Z Vídně, 9. března Pilný návrh poslance dra. Stránské h a soudruhů, který podán bude v dnešní schůz poslanecké sněmovny, týká se této aféry: Prot ministru zahraničních záležitostí bar. A ehren- thalovi pedána byla loni na podzím žalob u vídeňského civilního zemského soudu. Předseda senátu rada vrchního soudu dr ryt, Plesche nařídil stání na 4. prosince 1908 To se však nekonalo, protože dřive obě strany uvědoměny, že senát úřadně s tání o volává a žádost zamítá. Sekční chef minist. justice dr. S ch a ue totiž den před tím, 3 prosince, dostavil se do budovy zemského soudu a čini!! tam Ple schovi výtky, že nařídil stání o žalobě. místo aby ji ihned odmítl jako ne ndnl přípustnou. Sekční chef lento vyslovi! sou de svou nelibost a vyzval jej, by odvola Když pak jmenovaný soudce se dovolá- val své neodvislosti ústavou zaručené tu sekční chef dr. Schaner prohodil, že nepřišel jako úřadník ministerstva justice, nýbrž jako zmocněnec zahra- ničního ministerstva, by upozornil na nedopatření. Jednota soudců rakouských podala ve věci té k ochraně soudcovské neod vislosti rozklad nynějšímu ministru justice dru Hochenburgrovi, který však odvětil, že nemá žádné příčiny něco v záležitosti té způ sobit a že chce odlučovati soudnietví od ju stiční správy. Télo příhody, která způsobila v kruzíeh soudeovských a právniekých veliký roz ruch, týká se pilný návrh dra: Stránského. stání.

Prot doktor Schaner Hochenburgr Stránský Vídeň Stránský h poslanecký sněmovna senát

22 article Polsko-český spor na Těšínsku

Polsko-český spor na Těšínsku (Před stávkou školních dětí polskýeh v Polské Ostravě a českých v Rych valdč.) (Dopis »Národních Listů«.) Veřejnost česká i polská vzrušoxána j právě bolestným sporem, jehož dějištém je se vorozápadní cíp Těšínska (těšínského Slezska) uhelná pánev ostravsko karvínská. Je v čerstv paměti prohlášení Národní rady české v Praze vyzývající obecní správu českou v Polské Ostra vě, aby vyhověla žádosti polskoostravských Po láků po zveřejnéní tamější soukromé školy pol ské a převzat ji do správy obecní, i odpor jenž jednostranný projev tento na Těšínsku jmenovitě pak v Polské Ostravě suumé vyvolal.? Jelikož běží o těžkou zkoušku slovansko vzájemnosti a spravedlnosti, bude jistě čtenář stvu „Nár. Listů“ víláno, poučiti se o spor tom, jeho příčině, průběhu a možném řešoní. Řádky tyto mají býti jemu a celé české i slo- vanské vořejnosti zběžným toho zobrazením V severozápadním uhelném kraji těšínskéh Slezska odehrává se právě divadlo, podobn z části tomu, jaké známo je z poněmčených územi král. českého. Pravím: z části, to je potud, že v jednom případě česká obecní správ Polské Ostravy, teprve nedávno do uvědo měle české správy přešlé, zdráhá se na diktá Poláků, jmenovitě smutně známého dra. Václ Seidla, lékaře z Moravské Ostravy, převziti b ez podmínky soukromou, 271 dětmi polským navštěvovanou šlolu polskou do obecní správy a režie, uznávajíc však jinak požadavek Poláků vesměs přistěhovalých z Haliče dělníků taměj ších zárodů.

Řádek Polák Václ Seidl Těšínsko Ostrava Slezsko Praha Ostra Halič moravský Ostrava

23 article

Až posud zdály by se tedy poměry podob nými, jako ve zněmčeném území v Čechách Dále však porovnávati nelze. Neboť česká obecní správa v Polské Ostravě nečiní ta z národní nesnášelivosti a touhy po odnárod nění polských dětí, nýbrž jenom dbajíc povin nosti k potlačovaným českým menšinám, někde i většinám, v jiných nedalekých obcích Těšín ska, kdež polská obecní zastupitelstva urputně a s nenávistí, jaká jen u Němců pro nám vládee, usilují všempžně zmařiti ná rodní vývoj českých monšin nebo i větši- odpirajíce nebo aspoň překazujíce jmenovitě zřízování soukromých škol českých anebo jiel zveřejnění, Nutno předeslati: až do let padesátých p važováno bylo celé západní Těšínsko od Olše (Těšina) k hranici moravské za kraj český I v prvních dobách absolutismu Bachova vyučo valo se v lidových školách tamějších česky ještě žijí staří občané v obcích nyní obecně bez námitek za polské uznávaných, kteňí v mládí ve škole se učili českým jazykem v kostole zpívávali česky. Vesnice ty popolštěm byly z úřadního nařízení pozdějších, Čechům nepřátelských vlád, jež aspoň tady s úspěchom mstily se národu našemu za českou oposici.

Němec Olš Těšina Bachův Čechy Ostrava Těšín Těšínsko

24 article

Popolštění to usnadněmo bylo ovšem tím že nářečí českého lidu tamějšího jako všude na jazykové hranici příbuzných národmostí blí žilo se a částečně ještě dnes se blíží polštino a naopak. Tak popolštěno celé užší Těšin sko (okres těšínský), Jablunkovsko a z část Fryšlátsko a Bohumínsko. Rostoucím uvědoměním národním probou zeno v ostatních obcích Fryšlátska, Bohumin ska, Polsko-Ostravska a Frýdecka vědomí ná *) Pan pisatel není správně informován. Česk národní rada snaží se vsloupiti ve styk s Polsko nárední radou, aby se obapolným vlivem uklidily na Těšínsku národní spory spravedlivě pro obě národ nosti, tedy i pro nás Čechy. Pozn. red. V drobném prodejit i čislo o sobě . . včersl . . . . . . . 4h Ve flišlkách na venkovš ranní čislo . . . . . večerní Inseráty platí se hotově napřed Předplacení a ingerty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházeji se té rodakce. tiskárna a axpodine „Národnich Listů Rukopisy se nevracejí

Čecho Jablunkovsko Polsko Ostravsko Frýdecko Těšínsko

25 article

rodní příslušnosti k Čechům. Ale brzo zápoliti bylo těmto našim obeím nebo obyvatelstvu je- jich, zatím o vládu v obci oloupenému, o jazyk svůj. Německé úřady, znajíce větší houževnatost českou v protiněmeckém a protivládním úsili obcházely, nemohouce přímo germanisovat, zá- polcí lid aspooň tak, že příiznávaly obeím těm oficiálně polský národní charlakter a pomá- haly ojedinělým Polákům, v obcích těch žijí- cím, nebo popolštěným odrodileům uchopiti se vlády v obcích, aby pak jich pomocí dusiti mohly nenáviděné české uvědomění a oposič- ního ducha i dále. Rozvojem průmyslových závodů a dolů. vesměs v německých rukou se nacháázejících a rostoucím přilivem haličského polského dlál- ného lidu do těchto krajů díto to se dařilo A tak se stalo, že dnes už i v krajích, kam dřívější polonisace nezasáhla, dnes polonisační činnost dusí český, sotva probudilý život a že zápasí se dnes k raďosti Němců a německé byrokracie v celé řadě obcí Fryštátska, Bobu- mínska a Polsko-Ostravska se střídavým ště- stím, ale nám bolestně vždy. Orlová, Lazy, Dětmarovice, Dombrová, Po ruba, Lutyň Německá a Polská, Rychvald, Šum- berk, Záblatí, Hrušov, Suchá, Šenov ald. a Pol- ská Ostrava sama jsou místa boje českos polské- ho, nehledě k těm, v nichž zápasí Češi s Němci, nebo Poláci s Němei. ftekl jsem bolestně. Neboť boj se slovan- skými bratry je bolestný, tím spíše, že živen je u Poláků proti nám Němci a že Němci z boje boho těží. A tu přicházíme k přítomnému sporu. V některých těchto obcích se správou polskou mají Čechové, ač tšeba i vělšůnoua jsou školy české matiční, nebo nemají vůbec žádných.

Čecho Polák Němec Bob Šum Pol Čech Polsko Ostravsko Orlová Lazy Dětmarovice Dombrová Rychvald Záblatí Hrušov Suchá Šenov Ostrava

26 article

Tak v Rychvaldě, kdež polští sčítací komisař napočelli v r. 1900 11 Čechů — zříditi mu- sila Ústřední Matice dvě české školy, jež na- vštěvuje přes 600 českých dětí, ač polsk obecní správa všemožně roiče české teroslssuje Německá a Polská Lutyň, osady téměř ryze če ské, ale Poláky ovládhné, nemohou se dosud ani soukromé české školy domoci. A tu bylo povinností českého obecního zastupi- telstva v Polské Ostravě usnésti se aspoň n juneíim, na spojitosti zveřejnění rychvaldských českých škol matičních pro 600 dětí obecní správou polskou v Rychvaldě za zveřejnění obecné školy polské s 271 dětmi českou obecní správou polsko-ostravskou. Není to ná- silí ani sobeclví neb chauvinism, ale národní sebeúcta, obrana a povinnost. Že tak obecní správa v Polské Ostravě učinila, je jí jenom ke eti. Ale co vidíme? Poláci slezští, v Krabsově.

Čecho Polák Krabsův Rychvald Ostrava

27 article

Lvově i Varšavě bouří se proti „násili“ Polské Ostravy, ač ta ihned ochotna je jejich školu pro 271 dětí do své správy přijati, učiní-li ob- dobně polský Rychvald pro 600 českých — ale o tom Roláci slyšeti nechtějí, nýbrž vybrožují stávkou polských dětí v Polské Ostravě od 15. března. V nodeli 7. března na schůzi v Polské Ostravě tak se usnesli a řečník jejéch dr. Vá- elav Seidl, lékař z Mor. Ostravy, když českým řečníkem JUC. Špačkem z Pol. Ostravy loyálně uznána oprávněnost polského požadavku samot- ného, ale když ve jménu slovanské solidarity a spravedlnosti, Poláky apelované, žádáno, by reso- luce současně vyslovila se pro zveřejnění če- ských matičních škol v Rychvaldě a event. zrí- zení jich v Polské a Německé Lutynái, onradil se proti tomu, prohlásiv, že sehůze k tomu svolána nebyla, aby se pro to vyslovila, ale aby protestovala „przeciw gwalfam buržonsyi ozeskiej“l! A přešed — jakoby nic — požadavek če- ský, prohlásil, že žádné solidarhty slovanské ni- kdy on a jeho stana neuznají a že věc svou si vybojují.

Seidl Mor Polák Varšava Ostrava Rychvald Pola

28 article

Je tu ústupnost Čechů slušna a se cti n- rodní srovnatelna? Odpověz si, členáři, sáml A tu uvážiti ještě Uřeba, že polský dělník v kraji tomto je opravdu ideální materiál i ná- stroj germanisace, že německé školy polsko- ostravské plní z 90% děti polské, nejdouce a do své školy, neřku-li do české! Raději Něm- cem, než Čechem! D.. Seidl je zrovna vášnívým nenávistní- kem Čechů, odpírajícím jakékoli smírné snahy boz podmínek a šířícím nespravedlivé posuzo- vání Čechů v kruzích polských nejvíce. A tu Čechové rychvaldští uživají tého boje, aby ukázala se pravá povaha Poláků. Dnom 15. března zahájí 600 českých dětí v Rychvaldě školní stávku, aby i ony dlomáhaly se od Poláků stejnými prostředky toho, čeho žádá pro sebe 270 dětí polských v Polské Ostra- vě od Čechů. Čechové ruku nabídli, Poláci odmílli. — Kdo jedná slovansky? A tak nutno bojovati v tomto kraji n 4 romty: proti Němcům, Polákům, vlastní ne- uvědomělosti národní a německému (Těšinsko patří do Vratislavi), polskému a českému kleri- katismu. Těžký boj! A v Čechách místo pomoci nj- vydalnější, zvláště Ústřední Matici a místní „Matici osvěty lidové“ — jež vydržuje t. a T - šínsku as 10 školok a 1 obocnou školu k za- chránění českých děti od germanlisace i poloni- sace — raději rdy z neznalosti? Kéž s tonže podporou se potkají u nááíroda při své obraně Čechové na Těšinsku, zvláště i v Polské Ostravě, s níž Pošáci v celém ná- rodě podporují výboné snaby svoje. Ne- zapominejte na Madtici ústřední a Matici osvěty lidové v Polské Ostravě! Stůjte k sobě, pamntujíce výstrahy Bez- ručovy: „70.000 je nás před Těšinem 100.000 nás poněměili. 100.000 nár popolštili v srdce pad' mi svatý klida Když je nás jen sedmdesát. tisíců jen sedmdesát, možno 2itr

Čecho Seidl Polák Němec Německo Rychvald Ostra Vratislav Čechy Ostrava