Periodikum ALTO Viewer

1 article

konávána а в čím větší vážností dovede i na veřejnosti vystupovali. Obojí pak, jak prohloubení vědeckého zkoumání mezi učenci katolickými jakož povznešení vážnosti vědy katolické na venek měly za účel sjezdy katolickét které dosud byly konány. Ježto roku 1888 byl první a roku 1891 drubý v Paříži, má nyní třetí od 4 do 7. září t. r. v Bruselu konán bytí. Účelem kongresu jest tedy, aby katoličtí mužové vědy ze všech národů osobním stykem se zblížili, vědeckými pracemi a společným jednáním o nich nejen zkoumání prohloubili, nýbrž i mnohou novou prospěšnou myšlénku podnítili — konečné — last non least — aby složili slavné vyznání víry a jménem tisíců vědecky vzdělaných mužů veřejně dokumentovali, že důkladné vědění s vírou katolickou úplně se dá spojití. ňiditelství Lvovy společnosti ve Vídni, kteréž propagací myšlénky sjezdové v Rakousku bylo pověřeno, obrací se tedy ke všem akademicky vzdělaným mužům rakouským, kteří se zanášejí vědeckou aneb literární prací, s provoláním, aby se na sjezd dostavili.

Paříž Brusel Vídeň Rakousko

2 article

I ti, kteří do Bruselu jeti nemohou, mohou к většímu zdaru díla přispěti, přistoupivše ke sjezdu jako členové přispívající a tímto svou solidaritu s vědou katolickou prohlásí. Mužové tito obdrží v památnících sjezdu pravý světový obraz nyněj šího stavu vědeckého zkoumání mezi katolíky. I všichni ostatní bez rozdílu stavu a rodu, jimž vítězosláva víry na srdci ležf, jsou pozváni, aby jako účastníci kongresu к tomu přispěli, aby náboženství katolické nepopiratelnou vládu svou v říši ducha zase získalo ke cti Boží а к požehnání lidstva. O práci sjezdu poučí tento výtah ze stanov : 1. Sjezd skládá se ze Členů skutečných a přispívajících, členy skutečnými mohou býti jen páni. Složí 10 franků na náhradu útrat sjezdových a mají právo súčastniti se všech jeho schůzí, jakož i nárok na všecky publikace sjezdu a na zprávu o sjezdu. 2. Cleny přispívajícími mohou býti i dámy; příspěvek mohou složití dle libosti. Zaplatí-li příspěvek nejméně 20 franků, obdrží mimo to na žádost i zprávu o sjezdu. Přihlášky i příspěvky přijímají se v kanceláři Lvovy společnosti ve Vídni I Annegasse 9.

Brusel Vídeň

3 article Ŕiiská rad».

Ŕiiská rad». Poslanecká sněmovna. Schůze 257.

poslanecký sněmovna

4 article

Ve Vídni, 22. února 1894.

Vídeň

5 article

Sobům zahájil baron Chlumecký, přítomni byli předseda ministerstva kn. Windisoŕgräts i všichni ministři. Schůse tato byla sobůaí formální. Zvláštní posornost jednotlivých poslancův vabnsovala ochranná opatření, jei byla v bodově parlamenta navedena proti možným anarchistickým atentátům na sněmovna ěi na jednotlivce. Personál jest roamnoien a kaidémn cizinci věnována avláitní poaornoat. Galerie i lože jsou obsaaeny velmi četně a též policejních detektivů jeat po chodbách atd. celá řada. Po nehájení schůse složili nově zvolení čeští poslanci dr. Eura a Sehnal alib (česky).

Soba Chlumecký doktor euro Sehnal

6 title

J. O. G. D l

J O G D

7 title

V Machově n Police n. M.

Machov můj Police

8 article

Rodičky Boží. Jsem rodák příbramský, Sv. Hora je můj domov, veledůstojni Otcové Re- demptoristé jsou moji dobří přátelé, ti vás uvítají rádi a popřeií nám místa ve svatyni své. Zde tedy bychom se poznali všichni, to by byl první účel sjezdu, pohovořili bychom si, porokovali, poradili se. Požádali bychom některého vysokého hodnostáře o protektorát a zajisté by nám vyhověl. Na sjezdech básníků katalánskych předsedá všem O podrobnostech bychom se později dohodli. Prozatím prosím Vás, jako nehodný Váš spolubratr, kterému se jedná jen a pouze o čest Boží a o čest a prospěch naší literatury katolické, o tomto návrhu mém přemýšlejte bedlivě úvah buďto v listu tomto, mém dopise mi sdělte. Tak myslím, že в pomocí Boží a s přímluvou Nejev. Panuy mnoho docílíme na prospěch posvátného umění českého. Doufám pevně, že X. Dvořák bode také v řadách našich, že bude vedle jiných přední naší ozdobou.

Hora Dvořák

9 article

Z podaných předloh atd. nvidímc: Vláda podává předlohu o podomním o chodu. čte se připiš ministra spravedlnosti, v němž se oznamuje o posi. P. Bianchi* nim, áe nejvyiií sond retbodl ve smyslň sma- tečni stížnosti a generálního proknrátora, že aondoím stíháním tohoto poslance porninjí sa ■ átní aákiadní aákony. Posi. Barenther interpeloje ministra •pravedlnosti pro českou řeč, kterou měl při nejvyiším sondu dne 17. t. m. re daktor Jan Čermák в Brna. Potí. dr. P a c á к interpeloje ministra fi nancí: U kutnohorského berního úřadn spáchal berní adjunkt Eftller zpronevěření v obnosn 5000 si. a byl proto porotním sondern odioti- sen, ponévaož po více Ut nejen obecní starosty a poplatníky, nýbrž také berní úředníky a berní dosorce lstivým předstíráním v omyl uváděl a o daná ošidil. Berní úřady počaly však po jeho odsonaení zpronevěřený obnos na starostech obeoních a poplatnících po drohé vymáhali. Žádosti, jež p dali obecní starostové к finančníma ministerstvo, bylo vyhověno a vymáhání proti obeoním starostům zastaveno, proti poplatníkům provádí se viak a veškerou přísnosti dále. Uváží-li se, še kde letošní neúroda zaplacení běžných daní vůbeo nemoinjm učinila, je alespoň velice atížila, tu teprve za* jisté všeobecně oítí se tvrdost, jak lze vůbec vymáhali daně po drobě, které byly ber. ím adjunktem zpronevěřeny. Takováto tvrdost za jisté není v intencích berní správy.

P Bianchi Čermák Eftller Brno

10 article

Posi. Bendel refernje o petici 115 (sic !) německých obyvatelův obol v okresním hejt manství jabloneckém za zpětné povoláni ■ t rokatolického kněze Obsengra do Des ■endorfu ; petice postupuje ze vládě к důklad- némn uvážení. Dále podal posi. Bendel zpráva o petici P. Stan. Stojalowského (Haliě) stran neoprávněných konfiiksol jeho dvon ěa- sopisův pro lid, kteréžto konfiskace dějí ze na požtáob. O petici této odhlasovala sněmovna véti'nou hlasův, aby petice ta byla odevadána vládě к důkladnému nváiení (Jaké smýšlení jest o tomto hlasování, uvádíme na jiném místě; póze red.) Petice rodičů 4 horníků zhynuvších při katastrofě příbramské za vrácení příspěvků, jež zesnulí byli splatili nemocenské pokladně, důtklivě se vládě dopornčnje к vyslyšeni. Dále podáno několik zpráv o peticích stran podporování lokálních dráh v Čechách, načež schůze skončena. Příisti schůse v pondělí dne 26. února roku.

Bendel Hali Čechy

11 article Politický přehled vnitřní.

Politický přehled vnitřní. Koalice a P. Stojaloweki. Z Vídně oanamnji ; Hlasování va sněmovně poslanecké petici P. Stojalowského (via referát o řiiiké radě ; posn. red.) proti neoprávněné konfiskaci eho spisúv pro lid na poitovníob úřadech zavdalo stranám mimo koalici stojícím podnět kn posnámkám o badonolm trváni koalice. V polských dobře zpravených krozích za viak záležitosti této nepřipisuje žádný zvláštní význam. Ujišťuje se, že byl polský klob P. Chot kowským a některými jeho přátely „přímo přepaden*. Jinak prý by bylo nedošlo к různému hlasování stran v koalici sastonpených. Polský klok neměl dosud žádné schůsa a ne zmocnil tedy P. Ghotkowikého, aby mluvil proti návrhu petičního výborn.

P Stojaloweki P Stojalowský P Ghotkowiký Vídeň

12 article

Sociální demokracie те Vídni. Včera bylo ve Vídni pořádáno 21 dělnických sohůsi, na jejich programa byl neúprosný požadavek zavedeni všeobecného práva hlasovacího. Na viech sobůsíob byly přijaty příslušné resolcce. Dvě schůse byly české a na jedné a nich byl slavnostním řečníkem posi. dr. К a i в I.

Vídeň

13 article

Anarchismus те Vídni. Porotcové obdrželi celkem 37 otáaek. Státní zástopce o Modráčkcvi (odsonseném i při „Omladiné*) prohlásil, že prý jest se všech obislovaných osobou nejnebespečcějii právě pro svon intel*

Vídeň

14 article

veliký mecenáš biskup z Vichu neb z Barce- ligenoi. — Po řečech obhájcův atd. odebrala lony. Uspořádali bychom hned první aka- se porota к poradě. demii svou, malý závod básnický „Květné' Církevně-politické předlohy v uher- hryv české po způsobě felibrů Mohl by ské sněmovně K.-B. osnímu je ■ Pešti: každý sebou přinésti nejlepší své věci, třeba Dolní sněmovna rokovala dále o manželském bychom vypsali cenu na nejlepší báseň právě. Potí. Ssscsvsy brojil proti předlose ; B. ať lyrickou nebo epickon na Pannu Marii Molnar se jí sestával. Ministr spravedlnosti Svatoborskou, po způsobu básnického kon- Ssylagyi snažil se dokásati, že se předloha kursu na Montserratě, básně by se veřejné srovnává se všeobecnými sájmy při akademii četly, každý básník osobně země. Není prý pravda, že věižma v r. ibsu. práci svon atd. i vyslovila se proti zásadě občanského sňatkn.

Ssscsvsa Molnar Barka Pešť Dolní sněmovna Vich

15 article

Jest proti oběantkéma sňstka jen v některých ; případech, jek je uváděl hr. Apponyi, protože ’ stát byl by podřizován církvi a jednotná jnrit- dikce itala by se nemoinon. Líčí nevýhody, která plynon z dvojího způsobu uzavíráni a ovoce svých sňetkův, a uvádí spory, které by nebo V sonkro- vstávaly, Z těch příčin vyelovnje ее hr. Apponyiho. (Hlučná průběhu své řeěi mloví proti tomo, že by zavedení obiigatorníbo civil-. sáeadnosti ve etrené mledočeaké přísné kritice, ního sňatkn mohlo miti sa následek nákoien- ■kon lhostejnost. Vatoapi-li sákon v platnost, pak ve stadio jeho provádění bndon církve moci ee roahodnonti, jako stalo se to jinde i nás, chtějí-li a ■hodě žiti.

16 title

Politický přehled zahraniční.

17 article

stana se obtíioým. (Živý sonhlas.) Pakliže se však ve stadiu '.om objeví snahy, aby celá re forma se sřítila, pak nejen my, ale, jak jsem pevně přesvědčen, veškery likerální živly uher ské bes rozdílu stran se spoji, aby spojenými Dokonce рек prý vláda necamýšd boj • církví či její u?Lč«ní. Naopak : eboe mír a na církvi prý záleží, uebade-li mír ten poražen. Vláda snaby po katolické autonomii chce podporovali (přijde ovšem ne to, čemu ministr říká „podporovali* ; posn. red.) právě tak jako opráv něné požadavky protestantův. V Przzr, dne 23. února,

18 article

metropolita Klement. Kasační sond semiti odvoláni metropolity Klementa a potvrdil rozsudek v plném snění.

Klement

19 article

Milan. Pověsti či správa, že se Milán se Srbika nehne a že pomýšlí skutečně na to, aby „otěže vlády sám vsel do rukou“, udršnjí se a množí stále a ještě houževnatěji, Z italské sněmovny Za před.edn sně- movry zvolen byl Zanardelli 186 hlasy. Bianchini dostal o 9 hlasův méně.

Milan Milán

20 article

Anarchismus. Hostinská Calabresiová v Paříži, kterái byla těžce raněna při nejpo- slednéjiím atentátn ve svém hostinci, j'ž zemřela. Pohřbena bade na útraty města Paříže. — Ve Florenci byl dopaden a zatčeni anarchista Bonnccelli, po němž bylo již delší dobo úiílně pátráno. — Kdy bude přelíčení s Henrym (atentát v pař íské kavárně „Terminas*), není dozad stanoveno. — Po atentátn v ks- várně „Terminas* počala pařížská policie mezi anarobisty důkladně vymetali. V Paříži, v Mezi- éresu, v Pradesn, ve Valence a na jiných mí* stech konalo se mionlé pondělí na 150 prohlídek bytů a současně bylo mnobo osob podezřelých zatčeno. Byla tedy oprávněna naděje, že po nějaken dobn bade pokoj a hlavni město bnde útoků ošetřeno. Ale očekávání to bylo zklamáno. Výbnch v hoteln paní Gslabresiové a v hoteln „Renaissance* byl vUttně nalíčen na policemi komisaře Dresoim a Beluina, kteří se vyanamenali při aatčení Rsvaohola a stiháni jeho spoluviníků. Komisaři tito obdrželi totiž listy, ▼ nichž kýlo jim sdělováno, že v hoteln pani Calabresiové a „Renai šance* spáchá nějaký člověk samovražda aby ji ještě v čas pře- kazili ale na tuto nemotornon věji&kn nesedli. Oběti anarohistů stali se viak zatím jiní lidé. Pozoruhodné je, že v obou těchto hotelích nebydlí ani kapitalisté ani „bonrgeoisové* nýbrž drobni lidé: dělníci, chudí studenti a těm pod. Ale to anarchistům nevadí, oni jion horží než bestie. Neboť kdežto tyto vlastni drah svůj šetří, jednají anarchisté i proti vrstvám sobě rovným stejným spůsobem nemajícím slitování. v Praze, dne 23 února

Bonnccelli Henry Gslabresiová Calabresiová Renai Paříž Florenc Praha Renaissance Dresoim Beluina

21 article

Chicago. Universální církev. Za minnié výstavy, jak jsme nejednou nvedli, byl ade odbýván parlament viech církví, na němž bylo několik biskupů též katolických. Nyní má se z toho všeho vyk'mbsti auivsrcálui církev na základě hamaniamn, к němuž prý nebude zapotřebí ani Krista, ani Boha. V přípravném kom>tétn sesedá rabín Hirsch, nnitariánský kazatel Jones a kandidát kasatel- štvi té universální církve in spe dr. Thomas.

Krist bůh Hirsch Jones Thomas Chicago

22 article Kronika církevní.

Kronika církevní. * Kanovník dr. Rački. Biskup Stross- meyer zaslal kněžstvo svó discése vřelý pastýřský list, v němž -vspomíná záilnh zeannlého o Chorvatsko i církev. V každém chrámn Páně nařisnje, aby za zesnulého konána byla smuteční mše tv.

doktor Rački Stross Chorvatsko

23 article

* Osobní. Dp. Karel Slavík stal se definitivním profesorem biblického stadia v die* cesannítn semicáři v č. Budějovicích.

Slavík

24 article

* Příspěvky na stavbu kathedrály V C. Budějovicích. P. T. : „Jeden kamí nek* od nejmenovaného 50 zl. František Soukup. bisk. vikář a děkan ve Vaoově 5 sl. Jan Jílek, kaplan ve Vaoově 1 sl. Jozef Lejčar, zámecký kaplan ve Varvaiově 1 al. 50 kr. Matěj Paozký, farář v Nesdiolob 1 zi. J.

Soukup Jílek Lejčar Paozký C . Budějovice Vaoov 5 Vaoov 1

25 article

potřebami ! ^er8 1, farář ve Volfarticioh 1 jakoito véli na v r. 1890;Ín,eoOT*nf v Budějovicích 10 zl,

Ín Budějovice

26 article

. ^ ’ i mAnr

27 title

Denní zprávy.

28 title

Česko Budějovické Listy“ sen jely к politické aitoaoi

29 article

den stive hni kamínek*. •lední době rodě našem, či určitěji řečeno, к poměrům ve ! Když po důtklivých proti návrhn straně mladoěeské stanovisko, které saelnbnje | ne svém prohlášení, z toho pochvala.) V dalším bližší poaornosti. Aě jsou listem mladoěeakým, ! jednatele koop. Frant. 2áka, kterýž byl také ministr spravedlnosti ! podrobují anátné ajevy zoemravnèlosti a bea- : zvolen.

František

30 article

tonto civilní institocí v míro Pak provádění aákona ne- šlechta za nynějších okolnosti jinak jednali nemůže. Těš kněžstva ujímá se sminěný list vřele, an mimo jiné píle: „Ale když asmi ne* děláme nic, bud že nemůžeme nebo nechceme, jaký to má smysl sspoéíti boj te šle ob to o, siiami ndriely to, co jsme zde bes n zdilo | ponévzdž nechce nebo nemůže jako my? stran (pojenými žilami stvořili. (Dlouho trvá-. P o v a i m e jen, jaký vliv ona má jíoi sonhles a potlesk na všech stranách zně-'na národ. Kolik lidi od ní zá* movny.) Po té byla debata odročena na ivi* í, vzdělaných, vlasteneckých, zítřek. — К řeči ministra Hieronymiho doda-jkolik lidí drží s ní, poněvadž tečně oanamuji, že ministr ve tvé řeči na jsoukonoervativní, považme, že obrana církevné-poliliokých předloh poukezo jjde s ní celá vlivn plná naše val i na Francii, Poznaňsko a dokaioval, že | intell geuce kněžská, která, když bude vláda svými předlohami v ovzduší snů nešije. | třeba, pohne venkovem, jako to žádný

Francie Poznaňsko

31 article

pražský advokát nedokáže. Dnes můžeme říci, čím výše kdo dle majetkn a přiro* ■eného viivn etojí, tím vs á'enéjš m je národ* ním snaliám. Je to přirosené. neboť etrsna svobodomyslná, cbtio národ co nejryohleji po* stiviti na nohy v boji proti pouktacím, vrhla se na agitaci čistě demokratickou. To mělo tvého čata ten účinek, še od provádění punktaci bylo npnšténo. Ale teď ее jedná o to : jak dále ? Ted je strana opuštěna, je odká- ■ána ponse na lid jenž aám nio dělat nemůže, rozhledn nemá a ohnti к ne* aákonné politice ještě méně. Ted místo dů* vérníků vivu plných ve svém okolí má na* mnose ponbé běhonny, o niobi teprve a novin se dovídá, že pro růsné svoje vlastnosti se nehodí za více než reznášeče plakátů.* Jsme zvědavi, co tomu řeknoo „Národní L;sty* a jejich „lidová* družina na Moravě, která li právě nyní nad kněistvem usedla na aondnon stolici a velkomožné je vylnčnje ze svazku rodiny národní. Rovněi zvědavi jsme na to, jak přijme droiina tato nepopiratelně pravdivý výrok, že náš lid sám ničeho nezmůže*. Ti pánové aspoň hlásají, že lid nepotřebnje nikoho ! * Kroměřížský seminář a české gymnasium. J. M. ndp. kníže arcibiskup dr. Tb. Kohn ee roshodl, se příštím školním rokem nemají žáci jebo kroměřížaké teminárky (privátního gymnasia) nocení býti, aby poslední dvě třídy vyššího gymnasia stodovati mnseli na ústavě německém, nýbrž že má jim ponecháno býti na vůli, zda další stadia svá odbývali chtějí na škole české nebo německé

Ted ndp doktor Kohn Morava

32 article

* Líc a rub nárožních tabulek. „Bndivoj* píše: „Bndw. Zeitung* žádá, aby v českých Budějovicích byly nárožní nápisy ryse německé, aby tedy dosavadní dvojjaayěné nápisy byly odstraněny. Formální právy Němci, kteří vládnon na radnici, к toma nepopiratelně mají. Ale ať to jen Němci skosí I Čechové ěin ten badon pokládali za provokaci a dle toho bndon tské jednali. Dle posledního ečí- tání lidn bydlelo roka 1890 v Badějovieíoh 16.217 Čechů, 11.642 Němců, reoegátů a židů. Čechové jsou v Badějovieíoh v roahodoé převaze a nesmi ze také sapomínati, že Bndžjovioe leží v ěeaké krajině.

Němec Čecho český Budějovice Badějovieíoh

33 article

* Výbor družstva „Vlasť“ konal viera první sehůai po valné hromadě. Starosta Dr. Radolf Horský, zahájil ve dvě hodiny odpol. modlitbon rokování a sdělil radostnou správo, že does ráno zaelal čestný člen družstva, kon* sistorní rsda a biskupský vikář Babami! Hakl, děkan v Hořicích, 100 sl na kmpi spolkového domo. Tento církevní hodoosAř dal : a) na drnistvo „Vlasť* 50 zl., b) na fond pro katol. spisovatele 100 al., c) na knihovní komisi 100 al., a nyní opět na dům 100 zl., celkem tedy 350 i bylo «neseno, aby mu staroeta družstva avláitním přípiiem poděkoval. Činným členům druietva, přeji-li ai toho, zailon se adama členské podíly Jakmile se členn činnému celých složených 50 sl. vrátí, stráoí nároky na dalli a budoucí podíly, jež ee «derma bndon ndělovati. Výbor upravil směna stanov a sadá je к úřednímu schválení. Spolek sv.

doktor Radolf Horská Hakl Hořice spolek svatý

34 article

Methoděje ve Vídni zaslal drnžitvn aa dar 50 al. písemné poděkování. Dlonhcn dobon zabýval se výbor návrby ohledně „Dělnických Novin*, které aaslali růsní členové a Litomyšle a z Králové Hradce a jež valná hromada výbarn к vyřízení odkázala. Výsledky porady sdélí starosta píiemcě i do Litomyile i do Hradce Králové. Dalli výborn přikásané návrhy a další předměty rokování a volné návrby odkázány b)ly na budoucí sehůai, jei se koná za 14 dní. Zástupcem výboru v soo alním odb. ro zvolen byi red. Tom. Šxrdlr. Za místopředsedo drožstva svolen byl již po detáté c. k. poitovní kontrolor K. Ulrich. Za jednatele byl navržen Fr. Filip Konečný Ord. Praed. Úkol jednatele jest psáti protokoly, obstarávali záležitosti drožstva a vésti korrespondenoi jebo ve viech případech jež nespadají v obor redakční Fr. Filip Konečný ponkázal к toma, že jest ma jako mnicha přízného řáda ze téiko. plniti povinnosti z tímto úřadem spojené a svláité nyní. kdy bode třeba konali za příčinon koupé domu časté vyoháaky a komise, že by nemohl úřad tento svédomiíé aestivati, i žádal aby as jednatele volen nebyl. domluvách starosty trval navrhl rad. Tom. Škrdle

Dalli Tom K Ulrich Filip Orda Škrdle Vídeň Litomyšl Hradec Hradec Králové Francie

35 article

* Vzácná šlechetnost Šlechetný praž- pro kterouž proti nim, jak samy plží, uvedeny gfcý «tařičký architekt pan T n r e h, jenž byly již v pohyb vyakoniené terroristické pro- j zemřel v proeinci r. 1893. a různým dobro* středky z Mtnanské oboe, „česko Budějovické činným a vlasteneckým ú&elům byl odkásal Listy* teké neohroženě itevi ее proti kaoe- pf-ea dvě etě tisíc sletých, nčinil též řování šlechty koneervativni a itvsnieím, které tento odkea : „Peniijnímn fondo* spolkn iena ci pořádají „Národní Listy* dovcsojfoe. že zkýoh žurnalistův* odkasnji dvn tisíce

T můj r e h