ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fce81040-71f7-11dc-a380-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 85, person 72, org 8, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 30. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 331.
4 article
Na ranní a odpol. HIsty předplání set v Praze v aduinistrati na nělíc . . . . . . nětnrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na milsk nk člnit leta . . . . 7 K 50 ve filislkácht za něsde . . . . . . 2 K 80 h Peštou: pa naá síe na . . . : 9keoh s dvojí zísilkou za nleií nr čtvrt leta . . . ! 11 K 0
Pešta Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 29. listopadu. (P vodní telegram zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Zvláštním vlakem byly poslány do Vladivostoku čtyři torpédové lodi podmořské; čtyři tam dodány již dříve. Dnes uveřejněná dohoda o mezi- národní komisi pro případ hullský učinila dojem, že Rusko neustoupilo v ničem Anglil, zachovavši si stejní práva. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Petrohrad Vladivostok Rusko Anglit
6 article Zmar jednání o novou obchodní smlouvu mezi Německem a Rakousko-Uherskem
Zmar jednání o novou obchodní smlouvu mezi Německem a Rakousko-Uherskem Jsou tomu právě čtyři neděle, co zavítal do Vídně zástupce říšského kancléře německého, ministr hr. Posadowsky. Příjezd jeho do sídel- ního města předlitavského byl událostí, jíž při- suzován vysoce důležitý význam pro spojenecké styky říše habsburské s Německem, zvláště v palčivé otázce nových obchodních dohodnutí mezi oběma říšemi. Návštěva hr. Posadowského ve Vídni překvapila všechnu evropskou veřej- nest, zvláště proto, že byla sprovázena mimo- řádným projevem kaneléřského listu berlín- ského. Na dva dni než hr. Posadowský se vydal na cestu, „Norddeutsche Allgemeine Zeitung oznámil, že odebere se do Vídně, aby osobně působil na zrychlené jednání v příčině nových obchodních smluv rakousko-německých, jež od kence června t. r. povážlivě vázlo. Zvláštní slav- nrstní zvonění ve vládních kruzích berlínských upozorňovalo evropskou veřejnost, že osobní objovení se hr. Posadowského ve Vídni toto jednání nejen náležitě popožene, ale i přivede k takovému konci, jakého v Berlíně si přejí. Vi- tězným účinkem návštěvy svého ministra na území rakousko-uherském vláda berlínská byla si už tak jista, že ohlásila předložení dokon- čených obchodních smluv s monarchií rakou- skou už pro první dni nového říšského sněmu německého. Tento sešel se včera dne 29. listo- padu, ale nová obchodní smlouva Německa s Rakousko-Uherskem nalezá se tam, kde byla před půl rokem, ba už ani ne ta ml
Německo Rakousko Uhersko Vídeň Berlín
7 article
Tehdy totiž všechna vina nezdaru, jenž vyjed- návání o ni sthal, sváděla se na obapolné re- ferenty, kteří prý nebyli obdařeni potřebnou plnou mocí se strany svých vlád, aby v jaké- koliv sporné otázce mohli učiniti nějaký ústu- pek, resp. nějaké rozhodnutí. Proto, když hr. Po- sadowsky ubíral se do Vídně, ohlásilo se, že věc bude referentům vzata z ruky a jednání o ní, že se velice zkráti, když se ho ujmou sami ministři rakousko-uherští a němečtí.
Vídeň
8 article
Po čtyřech nedělích, jichžto prodlenímo postupu „zrychleného“ jednání o novou ob- chodní smlouvu mezi Německem a Rakousko- Uherskem za osobní intervence hr. Posadow- ského zachovávalo se nejhlubší mlčení v časo- pisectvu vídeňském, peštském a berlínském, do- vídáme se, že ani páni ministři nehnuli věcí c vlas ku předu a že celá záležitost odevzdána byla předvčírem opět — referentům! Tito mají zase uvésti ji do těch kolejí, z kterých osobním zakročením hr. Posadowského byla vymknuta. Jak nyní vychází na jevo, mohla jim být ode- vzdána už po první poradě, kterou ministr ber- linský konal se svými kollegy vídeňskými peštskými a při níž byl vyložil své obchodně- politické stanovisko, s kterého prý ani se nehne. Toto stanovisko hr. Posadowského, na něž měly přistoupiti i vlády vídeňská a peštská, obsažene jest v celním tarifu, vlastním to díle berlínského ministra a kryjícím se naskrze s hospodářskými a obchodními požadavky agrárníkův pruských. Však na toto stanovisko členové kabinetu vídeň- ského i peštského vstoupiti nemohli a nemohou, nechtějí-li nejhruběji poškoditi všechny obory zemědělství ve svých státech. Proto o řečeném agrárním stanovisku hr. Posadowského hned po prvni poradě jeho s ministry rakousko-uher- skými, přestalo se mluviti a další rozmluvy na společných schůzích jejich byly věnovány toliko oněm položkám v celní sazbě německé, o nichž ani mezi referenty už nebylo žádného sporu.
Německo Rakousko Uhersko
9 article
Když pak tato už připravená, vypracovaná látk pro zjednání nové obchodní smlouvy mezi oběme účastníky trojspolku byla vyčerpána, ne- zbývalo, než kousnouti do kyselého jablka a přikročiti ku projednávání oněch položek, při nichž už páni referenti nevěděli si rady a ne- došli k žádnému dohodnutí. Jsouť to stále tytéž čtyři položky, na kteréž jsme už před měsícem byli poukázali, že jsou nejdůležitějším jádrem všeho vyjednávání. Jsouť předně ustanovení pro dozor na vývoz masa přes hranice rakousko- německé, za druhé clo na vývoz ječmene, ja- kožto krmiva, za třetí elo na vývoz sladu a za čívrlé ele na dříví: tedy vesměs otázky, jejichžte projednávání a konečné vyřízení má pro země- dělství celé monarchie habsburské největší dů- ležitost. Právě k vůli těmto čtyřem položkám konala se předvčírem ve Vídni nová ministerská rada za předsednictví ministra zahraničné politiky rakousko-uherské, hr. Goluchowského. Přítomn byli se strany uherské vlády hr. Tisza a minist financí Lukacs; se strany rakouské ministerský předseda dr. Körber a oba ministři orby a ob- chodu; se strany německé ministr hr. Posa- dowský. Vládní „Fremdenblatt“, jak už včerejš náš telegram z Vídně byl oznámil, sdělil o této konferenci, že v ní byly vyloženy požadavky také ustupky obou stran, však nějaké rozhod- nuu, že sev nínestalo. Při tomto úplném nedostatku positivního výsledku ministerských porad, konaných zá- stupci tří vlád, „Fremdenblatt“ velice naivně se utěšuje aspoň tím, že nestalo se na nich aspo shoršení situace, ač nové obchodní smlouvě
Goluchowský Tisza doktor Körber Posa Fremdenblatt Vídeň
10 article
mezi Německem a Rakousko-Uherskem hledí s vstříc s nadějemi valně zmenšenými. O nějakém pokračování ministerských kon- ferencí rakousko-uherských s hr. Posadowským není té chvíle ani řeči. Hr. Tisza opustil Vídeň už předvčírem. Hr. Posadowský prý svůj odjezd z Vídně té chvíle ohlásil. Účel, za kterým tam byl přijel, patrně jest zmařen nadobroa to právě oním stanoviskem jeho, jež pro vládu vídeňskou jako peštskou jest úplně nepři jatelné. Vládní listy vídeňské také už dělají kříž nad celým tím jednáním, jež zástupce říšského kaneléře německého osobní přítomností svou chtěl zrychliti. „N. W. Tagblatt“ dle včerejšího telegramu našeho po pondělní ministerské poradě byl na- psal: „Hraběti Posadowskému bylo oznámeno že požadavky a ústupky rakousko-uherské, jal byly v konferenci předloženy, jsou nejzazší hra- nici, jakou Rakousko-Uhersko při obnově ob- chodních smluv s Německem přestoupiti ne- může. A jestliže Německo na této konferene promluvilo poslední své slovo, nelze věřiti, že ta- rifová smlouva bude uzavřena.
Tisza N W Posadowský Německo Rakousko Uhersko Hradec Vídeň RakouskoUhersko
11 article
Německý kaneléř hr. Bülow bude tedy mu sit členům říšského sněmu německého ohlá siti nepříjemnou pro něho novinu, že obnoviti obchodní smlouvy s Rakousko-Uherskem posu se mu nepodařilo a patrně už ani letos nepodaří O tomto zmaru „Berl. Tagblati“ v ponděl- ním čísle svém (večerní vydání) přinesl svého vídeňského dopisovatele úvahu, v níž se praví: „Kámen nárazu tvoří napořád agrární po- litika německá, založená na vyso- kých clech ochranných. Značná část rakousko-uherského obchodního vývozu do Ně- mecka záleží v zemědělských plodinách všeho druhu. Nová německá sazbu celní má pak za účel, aby se přívoz těchto plodin do Německa bud úplně překazil, neb, pokud možno, nejvíce stí- žil. A hr. Posadowsky přišel do Vídně s určitým úmyslem, aby od mnohých celních sazeh na zemědělské vývozné zboží rakousko-uherské neslevil zhola nic, v nejnutnějším případě, aby povolil jen nepatrný slevek. Nemůže-li se br
Bülow Berl Posadowsky Rakousko Uhersko Německo Vídeň
12 article
Posadowsky odhodlati, aby ještě v poslední ho- dině učinil větší agrární ústupky, tož obchodn smlouva s Rakousko-Uherskem nebude zjed- nána.“ Tato slova v listě berlínském byla napsána pod titulem „Před rozhodnutím“, které se mělo stát na poslední poradě hr. Posadowského s mi- nistry rakousko-uherskými. Rozhodnutí ovšem nestalo se na té konferenci žádné a celá otázka visí dnes ve vzduchu. Nieméně řečený berlínský časopis neslibuje nic dobrého ani pro Něme- cko, ani Rakousko-Uhersko, i kdyby na základě nějakých větších ústupkův se strany německé v hlavních otázkách agrárních nějaká smlouva obchodní mezi oběma říšemi konečně přivedena byla ke skutku. O takové smlouvě „Berl. Tag- blatt“ už nyní praví, že bude špatná i pro Ně- mecko i pro Rakousko-Uhersko, poněvadž zvýší v obou státech cla na celé čáře, jednak pr zemědělské plodiny, jednak pro průmyslové vý- robky a že bude malou útěchou státu jednomu. že poškodil stát druhý, neboť budou prý poško- zeny oba. Jestliže i národohospodářský a obchod časopis berlínský vydává národohospodářské po- litice hr. Posadowského toto smutné svědectví, nečiní tak věru z nějaké přízně k občanstvua poplatnictvu rakousko-uherskému. Zachováťsi v nynějším mlhovitém směru vnitřní i zahra- ničné politiky pruské jasný zrak, aby poznal pravdu, že ohroženy jsou jí i prospěchy onoho obyvatelstva německého, kteréž posud se jí vzpírá.
Berl Rakousko Uhersko RakouskoUhersko
13 article Rozpočtové poznámky.
Rozpočtové poznámky. Jsou-li poměry úřadnické a nákladové ve správě finanční a politické naprosto neuspokojivy a nespravedlivy co do zemí českých, platí to o správě soudni tím více. A specialně z správy pana dra. Körbra. Neudržitelné poměry postupové a pracovní soudního úřadnictv v Čechách byly již často předmětem stesků spravedlivých stížností a, jak již u nás bývá pravidlem, odstraněny sice nejkřiklavější ne- srovnalosti, ale podstata soustavy zachována. Posledními léty přiostřena ještě v tom směru. že současně se snahou odstraňovati soudní úřad- nictvo z českých krajů s většinou německou zlepšovány poměry německého úřadnictva soud- ního. Následující data, vzatá z rozpočtuna r. 1905, to plně znovu potvrzují. Náklady (řádné) správy soudní činí na r. 1905: v Dolních Rakousích 8,817.700, v Štyrsku 3,558.900, v Tyrolsku 2,428.200 Čechách 12,655.800, Moravě 5,485.900, Slezsku 1,330.900 a Haliči 16,736.000 K. V nejprůmyslovější, nejobchodnější a také nej- bohatší zemi celého Předlitavska činí tedy náklad na soudnictví, kde přirozeně je zaměstnanost soudů největší, o 4 mill. K méně než až v Haliči . . . Již tento moment jest sám o sobě výmluvným dosti. Ale několik tabulek osvětlí stísněné poměry soudních úřadníků v Čechách ještě více. U zemských vrch- ních soudů bude dle rozpočtu na r. 1905 presi- místo- vrchních tajem dentů pres. radů níka Dolní Rakousy . Štyrsko . . . . Tyrolsko . . . Čechy . . . va. . . 2 48s Podotknouti nutno, že má Halič vrchn zemské soudy dva (v Krakově a ve Lvově) Jsou-li poměry tyto dosti křiklavy, jsou vji ných směrech ještě horšími. U zemských so u d ů bude dle rozpočtu 1905:
Čechy Dolní Rakousy Štyrsko Tyrolsko Slezsko Halič Předlitavsko Krakov Lvov Čechy
15 article
místo vrch. radů taj. adj- pres. radů Dolní Rakousy . 2 2 22 100 112 Štyrsko . . . 1 Tyrolsko . . . 11 Čechy . . . 1 2 11 46 37
Čecho Dolní Rakousy 112 Štyrsko
16 article . . . 2 17 634
. . . 2 17 634 U krajských soudů pak: dvor. pres. a vrch. radů taj. adj- radů místopr, radů Dol. Rakousy (4) 3 4 — 28 12 Štyrsko (3) . . 1 3 — 23 13 Tyrolsko (3) . . 2 Čechy (14) . 7 14 9 156 56 15 Morava (5) . 2 H. 18 8 s Nepoměr počtu úřadnicíva jest v obou těchto skupinách již hodně nápadný. U čtrnácti kraj- ských soudů v Haliči zaměstnáno celkem kon- ceptních (až na státní návladní) úřadníků 364. zatím co u nás u téhož počtu soudů krajských, jichž obvody jsou nepoměrně lidnatější, průmy- slovější a obchodnější a tudíž dávají mnohem více podnětů pracovních, jen 257 čili témě o třetinu méně... Nepoměr tento panuje ostatně i co do zemí ostatních a je stejně kři- klavý i co do okresních soudů. Ú těchte bude dle rozpočtu 1905: radů z. s. soudců tajem. adjunkt Dolní Rakousy (66) 30. Štyrsko 60 . . . 38 Tyrolsko (62) . . 37 50 376 Čechy (210) . . 137
Čecho Dolo Rakousy Štyrsko 15 Morava Halič Dolní Rakousy Tyrolsko
17 article 14 27 144
14 27 144 Morav a (73) . . 59 Halie (169) . . 134 35 116 542 čili u 169 okresních soudů v Haliči působ 927 konceptních sil a u 210 okresních soudů v Čechách jen 836. V Haliči jsou skoro všichni přednostové soudní zemskými rady, u nás fun- guje za to 73 soudců, u českých soudů jest jen 50 tajemniekých míst (i po nejnovějším sy- stemisování nových tajemnických míst), v Halič ale 116 atd. A dále: v Dolních Rakousích bude dle rozpočtu 127 adjutovaných mist aus- kultantských (adj. 139.000 K), ve Štyrsku 54 (59.400 K), v Tyrolsku 46 (50.600 K) v Čechách 225 (247.400 K), na Morav 94 (103 400 K), v Haliči 303 (333.200 K)- Nepoměr rozvrhový co do adjut jest i zde p- trný na prvý pohled. Ale v království českém působ kromě toho ještě známý dvojí loket. Že má býti zachován i na r. 1905 a sice zachovánp. drem. Körbrem, který teprve nedávno opět mluvii o spravedlnosti k oběma národům v tomto krá- lovství, dokládá rozpočet hodně zřetelně a jasně Nový soudní řád zavedením ústnosti posunul do popředí konečně otázku slušných soudních budov. Dosavadní poměry jsou namnoze skan dálními. Úřaduje se ve starých budovách s ma- lými, nevzdušnými místnostmi, jednací síně jsou hotovou karrikaturou (nechť si jen laskavě na doklad pravdivosti těchto slov prohlédne někdo »jednací síně« u soudu mělnického, libochovi- ckého atd. atd.), úřadníci i konceptní stísněn po dvou a někdy i po třech do téže místnosti
Körbr Morava Halič Čechy Dolní Rakousy Štyrsko 54 Tyrolsko
18 article
Neplatí to ovšem o soudech všech, ale o valné části jich. Když uváděn nový soudní řád, ohlá- šena i reforma v tomto směru. Není pochyby že se provádí, ale — nikoli v českých krajích Na r. 1905 zařaděno k tomuto účelu do roz počtu pro král. české 819.435 K, z těchto pak připadá na česká města (i se stavebním nákladem na adaptaci trestního zemského soudu v Praze 122.100, druhá splátka) 143.940 K, na německé ale 675.398 K. Tento rozvrh je vzhledem k danému stavu přímo skandál- nim. Ale nelze o něm říci, že by odporoval »zvyklostem« dosavadním. U krajských soudů v království českém je celkem systemisováno dle rozpočtu na r. 1905 sedm míst dvorníeh radů, z těch připadají 4 na německé kra je, 3 na české, vrchních radů je u těchto soudů devět, z těch u krajských soudů v českých místech 4, v německých 5 atd., až do posled- ního kancelisty působí »spravedlnost« justiční správy pana dra. Körbra. Připočteme-li k tomuto smutnému obrazu protekční systém, který dnes bují u soudnictví měrou netušenou — kde zů stává základní pravidlo řádné soudní správy která je přece jed ím z předpokladů zdravého života hospodářského, totiž neodvislost soudee a jeho uspokojení hmotné? Za těchto poměro oddanost k povolání těžko vyrůstá, a sílí-li přece mezi českými soudci, vzbuzena jest jen bezpříklad- nou silou mravní stavu sama, kterou ale p. dr Körber se snaží vlastně ubíjeti. Ještě řadu let této správy justiční a nikoho po letech ne- překvapí, proč za pana dra. Körbra sňat bez náhrady jinde zlatý nápis na staré budově trest- ního soudu v Praze: »Justitia regnorum funda- mentum«. Těžkým obviněním dnešní vlády je rozpočet ministeria justice na r. 1905.
Körber Praha
19 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna- (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 29. listopadu. Velký byl nával obecenstva v dnešní schůzi ale zájem byl skrovný pro to, co se v zasedací síni dělo a mluvilo. Většina poslanců — bylo jich málo přes 100 a trvalo přes půl hodiny, než mohl hr. Vetter vyhlásiti, že je shro- mážděn počet k usnášení potřebný — trávila v kuloárech a síních klubovních, kde děly se hojné a dlouhé porady, jichž výsledek však není žádný. Parlamentní loď uvízla na mělčině a není lodivoda, který by ji dostal do proudu dělnosti. Beze všeho rozechvění konala se diskuse, beze všeho rozechvění počítalo se s faktem, že ku posítivní práci nedojde, beze všeho rozechvění bere se na vědomost, že možnost brzkého r ozehodu stane se skutkem. Poslanec Hrubý promluvil o českých vě- cech ve Slezsku klidným a mírným tonem, jak jest již jeho zvykem, ale rozhodně odsuzuje křiklavé poměry v zemi, kde slovanská většina je takřka beze všeho práva. Vyslovil ochotu ke smíru na základě poctivé rovnoprávnosti, ale nezamlčel, že poslanci českého národa jsou od- hodláni setrvati v boji a vésti jej zbraněmi, které uznají za nejúčelnější.
Vetter Hrubá Vídeň poslanecký sněmovna český národ
20 article
Dr. Menger, který dříve zastupoval mě- sto Krňov a který byl ze Slezska vystrčen vli- vem německých nacionálů posl. Hegerema nyní zastupuje Nový Jičín, hořekoval nad škodami, které způsobil Rakousku boj národ- nostní po stránce kulturní a hospodářské. Za- jisté jsou tyto pohromy velké a my Čechové více je cítíme, než naši krajané němečtí. Ale my říci můžeme s klidným svědomím, že nejsme jimi vinni, poněvadž nikdy jsme nesáhli na cizí majetek a na cizí právo a tolikéž říci můžeme, že nobudou odvráceny, dokud zápasy národnostní nebudou urovnány, jak jedině ve státě právním narovnány býti mohou: v duchu snášelivosti, rovnoprávnosti a rovnocennosti. Bibliotékář Hortis po zásluze odsoudil sobotní provolání německých buršů vídeňských, vyzývajících k hmotnému boykotu Vlachů. To nebyl věru čin důstojný lidí, kteří volají po svobodné škole, ale znásilňují hned, žádají-li škol jiní pro sebe svým jazykem. Arci, běží o če- ské školy obecné ve Vídni, jde o českou neb vlašskou universitu. Posl. dr. Baxa, jemuž postoupil své místo dr. Kramář, pokládá nápravu nynějších zmatků možnou toliko na základě změny ústavy. Vstup dra. Randy do kabinetu Körbrova na- zval aktem, který nezmění český národ v jeho po stupu zásadním. Z pokrokových Slovinců zasáhl do rokován dr. Ferjančič, který tlumočil požadavek, aby dostalo se Slovincům, co se dalo již Vlachům, počtem mnohem menším: vysoké učení v Lublani a aby se Slovincům vůbee umožnil volný rozvoj ve všech oborech veřejné činnosti. Celá dnešní schůze zůstala naprosto klid- nou. Možno, že konec dvoutýdenního roko vání stane se čilejším, hlučnějším a také zají- mavějším a že přinese také v postavení Čechů do situace vnitropolitické ono světlo, které se očekává.
doktor Menger Čecho Vlach Posl Baxa Randa Ferjančič Slovinec Slezsko Nová Jičín Rakousko Vídeň Körbrov Lublaň
21 article
Z Vídně, 29. listopadu. (C.- B) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.20 hod. dopol. a oznamuje, že vypršelo šestiletí stát ního soudu zvoleného na základě zákona o zodpo- vědnosti ministrů. Žádá poslance, aby záhy dohodl se o 12 kandidátech, volených sněmovnou, poněvad hodlá dáti volbu na jednací pořad některé z příštích schůzí. Mezi došlými spisy jsou dotazy poslanet dra. Langa a sp. po zákazu voličské schůze v Pel- hřimově 13. t. m: — Pospíšila a sp. po před loze nového branného zákona se zřetelem k zásadám vytčeným v usnesení moravského sněmu; — dr Heilingera a sp. po změně živnostenského řádu. aby se zamezily přehmaty povozníků; — Hauck a sp. po jmenování diurnistů účetními úřadníky po- štovními bez ohledu na úřadníky dopravné; Ellenbogen a sp. po nedodržení nedělního klidu některými firmami v Čechách. Sněmovna rokovala dál o vládním pro- hlášení.
Vetter Lang Pospíšil Heilinger Hauck Ellenbogen Vídeň Čechy moravský sněm
22 article
Posl. Václav Hrubý obíral se otázkou, jak a zda nedávné prohlášení předsedy ministerstva vyjasní zlepší sitnaci a zejmena poměr mezi Čechy a Němci Na otázku tu ani optimisté netroufají si odpověděti kladně. Všecka naše politická situace pohybujes v bludném kruhu, z něhož patrně nelze najíti vý- chodiště. Levice byla by nyní povinna mluviti, po- něvadž vždy volala po dělnosti. Arciť zdá se toto volání jen jalovou frásí. Poslední projev německé strany lidové hlásá, že Čechové musí kapitulova nebo býti poraženi. Nepodaří-li se „to, ať panuje §4. Nynější situaci nezavinili však Čechové. Pro- vozují obstrukci jen z donucení. Jsou a byli vždy ochotní ku poctivému míru na základě rovnopráv- nosti. Budeuli však nucení pokračovati v boji, učiní tak a zvolí zbraně, které po jejich přesvědčení mohou dopomoci jim k vitězství. Údalosti v Inšprukua v Opavě, které nebyly prostými demenstracemi, nýbrž výbucby nezkrocené vášně a násilností prot školám, byly levicí nejen obhajovány, nýbrž vele- beny, ba doporučovány za příklad.
Posl Hrubá Němec Čecho Čechy Opava
23 article
Všeckoto jest ovoce kapitulace státní moci pře vzpourou. Vlašská fakulta v Inšpruku a slovanské parallelky byly jako svého času jazyková nařízení Němcům jen záminkou pro líčené rozhorlení. Není pravda, že ve Slezsku se poslovaňuje. V autonomní zemské správě není ani jediného úřadníka české nebo polské národnosti, v místech ryze českých nebo pol- ských jsou německé školy s českou nebo polskou dorozumívací řečí. Požadavek zříditi český učitelský ústav pochází z doby zavedení říšského zákona o obecných školách, ale nebyl splněn pro odpon Němců. Chtějí-í Němci, aby parallelky byly zrušeny.
Němec Inšpruk Slezsko vlašský fakulta
24 article
Čechové souhlasí s tim úplně, dostanou-li místo nich samostatné učitelské ústavy. Čechové přijímaji bez- výminečně návrh, aby české školy byly zřizovány v českých místech. Opava nemůže býti zvána městem německým. Tím nebyla ani ve středověku a nebude jím nikdy. Bylo by povinnosti vážných německých politiků, aby vážně přemýšleli o posledních udá- lostech, jejich původu a jejich cíli. Ačkoliv se jak koliv okrašlují, zůstanou přece hanbou pro civilisaci 100 let po vyhlášení lidského práva jest zatlačován rovnost, volnost a bratrství záštím a pronásledo- váním neněmeckých národů. Národnostní idca, která každému poskytuje to, co jeho jest a která spočívá na podkladě křesťanství, byla poražena národní chti- vostí. Ať si vzpomenou páni na levici, že my jsme také ještě lidmi a že jsme občany mnohojazyčného státu. Zůstavuji je, aby se vrátili k civilisaci. (Hlučný souhlas a potlesk na lavicích českých.) Posl. dr. Menger polemisuje s vývody posl. Hru bého a praví: Budou-li se poměry mezi národnostm tak dále vyvíjeti jako v posledních létech, budou mít arciť v zápětí absolutismus, třeba že skrytý. Exi- stence Rakouska bez prostředkovací řeči není možna a prostředkovací řečí může být jen němčina. Tak nelze prohlašovati Opavu za město smíšené, poně- vadž tamní Slované tvoří jen desetinu obyvatelstva.
Čecho Posl doktor Menger Slovan Opava Rakousko
25 article
V polemice vyčítal řečník posl. V. Hrubému, že napadal kardinála Koppa, člena slezského sněmu (Posl. Hrubý: Pardon! Nenapadal jsem ho, četo jsem to o něm!) a hned potom velebil tohoto pru- ského kardinála. Porovnávaje národní poměry všech velkých státův evropských, soudí, že protivy politi cké, hospodářské a sociální jsou zvláště v Rakousku větší a příkřejší než kde jinde. Velkou právnickou prací měl by se upraviti vzájemný poměr národnost v nejdůležitějších věcech, odstraniti protivy, umož- niti spolužití rozladěných národů. Rakousko mus rozřešiti tyto otázky, nebo utrpí velikou škodu. Nikdo V drobném prodejír ranní číslo o sobě . oěpolední. . . . . na zk Ve Glialkách na venkově: ranní čísle. . . . . odpolední . . . . . . . . Bh Inseraty platí se hotevě napřel Předplacení a inserty přijtmná sdmini- strace v Marlanské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redake tiskárna a eapedice „Národních Listá“ Bukopisy se novracejí.
V Hrubý Kopp Posl Hrubá Rakousko Marlanský ulice slezský sněm národní Listat
26 article
nesmí vybýbati se tomuto úkolu, kdo chce, aby Ra- kousko trvalo a sílilo se. (Pochvala mezi Němci.) Posl. Horlis uvažoval o vlašské universitě, již Vlaši ani Němci nechtějí míti v Inšpruku. Vláda nutila Vlachy do Inšpruku, ale Němci je tam ne- chtějí trpěti. Společný protest býval by ji donutil zříditi vlašskou universitu v příhodném vlašském mě- stě. Pryč s vlašskou fakulfou z Inšpruku! Vlaši chtějí, by se vlašská universita zřídila v Terstu oprou se každému jinému místu. Propast mezi ná- rodnostmi neměla by se rozšiřovati. Ať vláda ne- vzpírá se oprávněným požadavkům jednotlivých ná- rodností a parlament v zájmu obyvatelstva vrhne se k užitečné práci. Jen na základě spravedlnosti může se dostati každému práva. (Pochvala mezi Vlachy.) Posl. dr. Baxa (nejprve česky, potom německy) vyčítá Němcům, že považují za ujmu svého národa, co stane se ku prospěchu národa jiného. Dosu zanedbávaní slovanští národové vyvíjejí se vůčihledě, ale m. p. Körber ze strachu před Němci nechce jim povoliti. Vládě nezáleží na dělnosti parlamentu, po- máhá si § 14., o jehož odstranění Němci nedbají. Obyvatelstvo nestojí též o parlament, protože ne- kotví v právním vědomí národů, byv jim oktroyován. Čeští poslanci mohou provozovati jen proticentrali- stickou politiku Kdyby teď upustili od obstrukce, podporovali by tím centralistickou politiku a upev- ňovali centralismus v této řiši vůbec. Teď je vhodná chvíle, aby česká delegace konečně provedla, oč se dávno snaží: pád ústředního parlamentu a nynější ústavy. Vykládá neudržitelnost nynějších poměrů a dospívá k závěru, že není žádného východu z ny- nější situace, leč naprostá přeměna ústavy.
Němec Posl Vlach doktor Baxa Körber Inšpruk Terst
27 article
Pojednávaje o nálezu říšského soudu v záleži- losti českých škol ve Vídni, praví, že tento soud ocll se ve službách všeněmecké agitace. Jsme pro ob- strukci — praví — nejen proti nynější, ale také proti každé příští vládě, jež by vyšla z tohoto vlád- ního systému. Veškerá politika Körbrova směřuje vždy proti českému národu a vláda vynasnažuje se soustavně a utlačuje obyvatelstvo ve velké části Čech. Je to zjevno na jmenování úřadnictva a českých školách v Čechách. Zmíňuje se o dubnových demon- stracích pražských, praví, že vzhledem k takovým událostem každý musí přesvědčiti se, že vláda chová se k českému národu zjevně nepřátelsky a proto čeští poslanci nemohou upustit od svého odporu proti kabinelu. Na tom nezmění ničeho ani jmenování mi- nistra krajana. Vslup dra. Randy do Körbrova mini- sterstva je svědectvím špatné národní kázně. Boj če- ského národa je zásadný a za úpadku parlamentu a ústavy českému národu napadne sotva pospíšiti jim na pomoc. Rád by, aby v tomto bojí všichni čeští poslanci byli svorni. (Pochvala mezi českými ra- dikály.) Posl. Choc: Pryč s Körbrem a shnilou ústavou Posl. Ferjančič lituje se stanoviska státní auto- rity, že po minulém prohlášení předsedy ministerstva vlašská fakulta v Inšpruku nebude již otevřena. Tam- ním Němcům nestalo se jejím zřízením žádné bez- práví; postavili se proti vlašské fakultě z bezohled- nosti a nadutosti. Körbrova řeč ze dne 24. t. m. byla ústupem na celé čáře, aby odstranila se nedů- věra Němců, avšak je pochybno, prospěje li tak děl- nosti parlamentu.
Randa Körbrův Posl Choc Němec Vídeň Čechy Inšpruk ministerstvo vlašský fakulta
28 article
Rečník brojí proti zřízení vlašské university v Terstu, jak Vlaši chtějí. Nehodí se do přístavního města a rozmnožily by se tam irredentistické de- monstrace, bez nichž tam nemine skoro ani jediný den. Nemá li se Terst ztratiti na Italii, nesmí tam vzniknouti žádná vlašská universita. (Hlučný sou- hlas mezi Jihoslovany.) Leč ani Jihoslované nemo- hou dopustit, aby Vlaši dostali vysokou školu v Pří- moří a oni sami posílali své syny na university cizí. Městské zastupitelstvo terstské nedá slovanským dě- tem ani národní školu. Slovinský lid chce, aby se zřídila universita v Lublani a nemůže spokojiti se s chorvatským výnosem ve vodnaté formě, jaké se mu dostalo druhou Körbrovou řečí. Onen výnos ne- platí pro Slovince. Řečník zapomíná velké lublaňské oběti na základ budoncí vysoké školy a očekává, že vláda, jejíž chef prohlásil, že napsala na svůj prapor péči o velké zájmy všech národních kmenů, nemůže zastaviti před Jihoslovany, nýbrž musí také jim umožniti všestranný vývoj v jejich mateřšuině.) (Hlučná pochvala mezi Jihoslovany.) Rokování přerušuje se. Posl. Seidel žádá, by se svolal immunitní výbor a projednal žádost za jeho vydání pro urážku na cti, aby se mu nemohlo vyčítati, že chrání se immunitou proti nepravdivému nařčení. Výborový předseda Abrahamovicz odpo- vídá, že svolal již výbor na pátek. Konec schůze ve 3 hod. 30 min. odpol.; příšte bude z ejtra.
Vlach monstrace Jihoslovan Posl Seidel Terst Lublaň
29 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29. listopadu. (Panská sně- movna) má schůzi dne 7. prosince. Na jed- nacím pořadu jsou prvá čtení vládních předloh o svolávání věřitelů a společenstvech s omeze- ným ručením, druhé čtení změny říšského vo- lebního řádu náslodkem zřízení nových okres- ních soudů v Dolních Rakousích a změny zá- kona o pozemkových knihách pro Vorarlbersko. Mimo to se mají vykonati některé doplňovací volby do výborů. V Praze, 29. listopadu. (Poslanec dr. Lemisch o situaci.) V neděli mluvil posl. dr. Lemisch ve voličské schůzi v korutanském Sv. Vítě a dotkl se mimo jiné také otázky uni- versitní a rozhraničení dle národností. Za udá- losti inšprucké řečník činí odpovědným dra.
doktor Lemisch Praha Dolní Rakousy Vorarlbersko
30 article
Körbra. Budou-li se prý v Tyrolsku věci vyvíjeti dosavadním směrem, musí tam dojíti na na- prosté odloučení obou národností. Pak ale ná- ležela by vlašská universita do vlašského již- ního Tyrolska. Vlachové přes to trvají umíněně na tom, aby se vlašská universita zřídila v Ter- stu; toho nemohou dopustiti Němci, poněvadž Terst náleží v obor německých zájmů a musí zůstati německým přístavem. Pařeniště vlašského irreden- tismu nesmí se tam tedy zříditi. Mluvě dále o hospodářské stránce národnostního zápasu, dr. Lemisch tvrdil, že všude tam, kde se to ukáže nutným a proveditelným, musí nastati úplné odloučení národností. Dle rozumu koru- tanského politika nutným a proveditelným jest národnostní odloučení všude tam, kde jsou Němci v menšině, tedy zejmena v Čechách a na Moravě. Tam však, kde Němci hrubý svůj pod- patek zalknuli v šíji porobené slovanské men- šiny, jako vo Štyrsku a Korutanech, odloučení nastati nesmí. Proto dr. Lemisch vykládal dále: „V Korutanech odloučení dle národností jest zbytečné (?), ano bylo by pro Slovince kul- turním a hospodářským neštěstím (11). Přecházeje k vnitřní politice, d.. Lemisch pravil: „Vnitřní situace je nyní zmatenější než kdykoli jindy. Jednostranná parlamentní vláda je nemožna; trvání může míti jen nestranné (rozuměj: Němcům sloužicí) úřadnické mini- sterstvo. S drem. Körbrem dale se snáze jed-
Vlach Němec doktor Lemisch Slovinec Tyrolsko Terst Čechy Morava Štyrsko Korutany