1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 30. listopadu 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. HIsty
předplání set
v Praze v aduinistrati
na nělíc . . . . . .
nětnrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na milsk
nk člnit leta . . . . 7 K 50
ve filislkácht
za něsde . . . . . . 2 K 80 h
Peštou:
pa naá síe
na . . . : 9keoh
s dvojí zísilkou
za nleií
nr čtvrt leta . . . ! 11 K 0
Pešta
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 29. listopadu. (P
vodní telegram zvláštního zpravodaje »Národních
Listů«.) Zvláštním vlakem byly poslány
do Vladivostoku čtyři torpédové lodi
podmořské; čtyři tam dodány již dříve.
Dnes uveřejněná dohoda o mezi-
národní komisi pro případ hullský
učinila dojem, že Rusko neustoupilo
v ničem Anglil, zachovavši si stejní
práva.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Petrohrad
Vladivostok
Rusko
Anglit
6
article
Zmar jednání o novou obchodní smlouvu
mezi Německem a Rakousko-Uherskem
Zmar jednání o novou obchodní smlouvu
mezi Německem a Rakousko-Uherskem
Jsou tomu právě čtyři neděle, co zavítal do
Vídně zástupce říšského kancléře německého,
ministr hr. Posadowsky. Příjezd jeho do sídel-
ního města předlitavského byl událostí, jíž při-
suzován vysoce důležitý význam pro spojenecké
styky říše habsburské s Německem, zvláště v
palčivé otázce nových obchodních dohodnutí
mezi oběma říšemi. Návštěva hr. Posadowského
ve Vídni překvapila všechnu evropskou veřej-
nest, zvláště proto, že byla sprovázena mimo-
řádným projevem kaneléřského listu berlín-
ského. Na dva dni než hr. Posadowský se vydal
na cestu, „Norddeutsche Allgemeine Zeitung
oznámil, že odebere se do Vídně, aby osobně
působil na zrychlené jednání v příčině nových
obchodních smluv rakousko-německých, jež od
kence června t. r. povážlivě vázlo. Zvláštní slav-
nrstní zvonění ve vládních kruzích berlínských
upozorňovalo evropskou veřejnost, že osobní
objovení se hr. Posadowského ve Vídni toto
jednání nejen náležitě popožene, ale i přivede
k takovému konci, jakého v Berlíně si přejí. Vi-
tězným účinkem návštěvy svého ministra na
území rakousko-uherském vláda berlínská byla
si už tak jista, že ohlásila předložení dokon-
čených obchodních smluv s monarchií rakou-
skou už pro první dni nového říšského sněmu
německého. Tento sešel se včera dne 29. listo-
padu, ale nová obchodní smlouva Německa
s Rakousko-Uherskem nalezá se tam, kde byla
před půl rokem, ba už ani ne ta ml
Německo
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Berlín
7
article
Tehdy totiž všechna vina nezdaru, jenž vyjed-
návání o ni sthal, sváděla se na obapolné re-
ferenty, kteří prý nebyli obdařeni potřebnou
plnou mocí se strany svých vlád, aby v jaké-
koliv sporné otázce mohli učiniti nějaký ústu-
pek, resp. nějaké rozhodnutí. Proto, když hr. Po-
sadowsky ubíral se do Vídně, ohlásilo se, že věc
bude referentům vzata z ruky a jednání o ní, že
se velice zkráti, když se ho ujmou sami ministři
rakousko-uherští a němečtí.
Vídeň
8
article
Po čtyřech nedělích, jichžto prodlenímo
postupu „zrychleného“ jednání o novou ob-
chodní smlouvu mezi Německem a Rakousko-
Uherskem za osobní intervence hr. Posadow-
ského zachovávalo se nejhlubší mlčení v časo-
pisectvu vídeňském, peštském a berlínském, do-
vídáme se, že ani páni ministři nehnuli věcí
c vlas ku předu a že celá záležitost odevzdána
byla předvčírem opět — referentům! Tito mají
zase uvésti ji do těch kolejí, z kterých osobním
zakročením hr. Posadowského byla vymknuta.
Jak nyní vychází na jevo, mohla jim být ode-
vzdána už po první poradě, kterou ministr ber-
linský konal se svými kollegy vídeňskými
peštskými a při níž byl vyložil své obchodně-
politické stanovisko, s kterého prý ani se nehne.
Toto stanovisko hr. Posadowského, na něž měly
přistoupiti i vlády vídeňská a peštská, obsažene
jest v celním tarifu, vlastním to díle berlínského
ministra a kryjícím se naskrze s hospodářskými
a obchodními požadavky agrárníkův pruských.
Však na toto stanovisko členové kabinetu vídeň-
ského i peštského vstoupiti nemohli a nemohou,
nechtějí-li nejhruběji poškoditi všechny obory
zemědělství ve svých státech. Proto o řečeném
agrárním stanovisku hr. Posadowského hned po
prvni poradě jeho s ministry rakousko-uher-
skými, přestalo se mluviti a další rozmluvy na
společných schůzích jejich byly věnovány toliko
oněm položkám v celní sazbě německé, o nichž
ani mezi referenty už nebylo žádného sporu.
Německo
Rakousko
Uhersko
9
article
Když pak tato už připravená, vypracovaná látk
pro zjednání nové obchodní smlouvy mezi
oběme účastníky trojspolku byla vyčerpána, ne-
zbývalo, než kousnouti do kyselého jablka a
přikročiti ku projednávání oněch položek, při
nichž už páni referenti nevěděli si rady a ne-
došli k žádnému dohodnutí. Jsouť to stále tytéž
čtyři položky, na kteréž jsme už před měsícem
byli poukázali, že jsou nejdůležitějším jádrem
všeho vyjednávání. Jsouť předně ustanovení pro
dozor na vývoz masa přes hranice rakousko-
německé, za druhé clo na vývoz ječmene, ja-
kožto krmiva, za třetí elo na vývoz sladu a za
čívrlé ele na dříví: tedy vesměs otázky, jejichžte
projednávání a konečné vyřízení má pro země-
dělství celé monarchie habsburské největší dů-
ležitost.
Právě k vůli těmto čtyřem položkám konala
se předvčírem ve Vídni nová ministerská rada
za předsednictví ministra zahraničné politiky
rakousko-uherské, hr. Goluchowského. Přítomn
byli se strany uherské vlády hr. Tisza a minist
financí Lukacs; se strany rakouské ministerský
předseda dr. Körber a oba ministři orby a ob-
chodu; se strany německé ministr hr. Posa-
dowský. Vládní „Fremdenblatt“, jak už včerejš
náš telegram z Vídně byl oznámil, sdělil o této
konferenci, že v ní byly vyloženy požadavky
také ustupky obou stran, však nějaké rozhod-
nuu, že sev nínestalo.
Při tomto úplném nedostatku positivního
výsledku ministerských porad, konaných zá-
stupci tří vlád, „Fremdenblatt“ velice naivně se
utěšuje aspoň tím, že nestalo se na nich aspo
shoršení situace, ač nové obchodní smlouvě
Goluchowský
Tisza
doktor
Körber
Posa
Fremdenblatt
Vídeň
10
article
mezi Německem a Rakousko-Uherskem hledí s
vstříc s nadějemi valně zmenšenými.
O nějakém pokračování ministerských kon-
ferencí rakousko-uherských s hr. Posadowským
není té chvíle ani řeči. Hr. Tisza opustil Vídeň
už předvčírem. Hr. Posadowský prý svůj odjezd
z Vídně té chvíle ohlásil. Účel, za kterým
tam byl přijel, patrně jest zmařen nadobroa
to právě oním stanoviskem jeho, jež pro vládu
vídeňskou jako peštskou jest úplně nepři
jatelné.
Vládní listy vídeňské také už dělají kříž
nad celým tím jednáním, jež zástupce říšského
kaneléře německého osobní přítomností svou
chtěl zrychliti.
„N. W. Tagblatt“ dle včerejšího telegramu
našeho po pondělní ministerské poradě byl na-
psal: „Hraběti Posadowskému bylo oznámeno
že požadavky a ústupky rakousko-uherské, jal
byly v konferenci předloženy, jsou nejzazší hra-
nici, jakou Rakousko-Uhersko při obnově ob-
chodních smluv s Německem přestoupiti ne-
může. A jestliže Německo na této konferene
promluvilo poslední své slovo, nelze věřiti, že ta-
rifová smlouva bude uzavřena.
Tisza
N W
Posadowský
Německo
Rakousko
Uhersko
Hradec
Vídeň
RakouskoUhersko
11
article
Německý kaneléř hr. Bülow bude tedy mu
sit členům říšského sněmu německého ohlá
siti nepříjemnou pro něho novinu, že obnoviti
obchodní smlouvy s Rakousko-Uherskem posu
se mu nepodařilo a patrně už ani letos nepodaří
O tomto zmaru „Berl. Tagblati“ v ponděl-
ním čísle svém (večerní vydání) přinesl svého
vídeňského dopisovatele úvahu, v níž se praví:
„Kámen nárazu tvoří napořád agrární po-
litika německá, založená na vyso-
kých clech ochranných. Značná část
rakousko-uherského obchodního vývozu do Ně-
mecka záleží v zemědělských plodinách všeho
druhu. Nová německá sazbu celní má pak za
účel, aby se přívoz těchto plodin do Německa bud
úplně překazil, neb, pokud možno, nejvíce stí-
žil. A hr. Posadowsky přišel do Vídně s určitým
úmyslem, aby od mnohých celních sazeh na
zemědělské vývozné zboží rakousko-uherské
neslevil zhola nic, v nejnutnějším případě, aby
povolil jen nepatrný slevek. Nemůže-li se br
Bülow
Berl
Posadowsky
Rakousko
Uhersko
Německo
Vídeň
12
article
Posadowsky odhodlati, aby ještě v poslední ho-
dině učinil větší agrární ústupky, tož obchodn
smlouva s Rakousko-Uherskem nebude zjed-
nána.“
Tato slova v listě berlínském byla napsána
pod titulem „Před rozhodnutím“, které se mělo
stát na poslední poradě hr. Posadowského s mi-
nistry rakousko-uherskými. Rozhodnutí ovšem
nestalo se na té konferenci žádné a celá otázka
visí dnes ve vzduchu. Nieméně řečený berlínský
časopis neslibuje nic dobrého ani pro Něme-
cko, ani Rakousko-Uhersko, i kdyby na základě
nějakých větších ústupkův se strany německé
v hlavních otázkách agrárních nějaká smlouva
obchodní mezi oběma říšemi konečně přivedena
byla ke skutku. O takové smlouvě „Berl. Tag-
blatt“ už nyní praví, že bude špatná i pro Ně-
mecko i pro Rakousko-Uhersko, poněvadž zvýší
v obou státech cla na celé čáře, jednak pr
zemědělské plodiny, jednak pro průmyslové vý-
robky a že bude malou útěchou státu jednomu.
že poškodil stát druhý, neboť budou prý poško-
zeny oba.
Jestliže i národohospodářský a obchod
časopis berlínský vydává národohospodářské po-
litice hr. Posadowského toto smutné svědectví,
nečiní tak věru z nějaké přízně k občanstvua
poplatnictvu rakousko-uherskému. Zachováťsi
v nynějším mlhovitém směru vnitřní i zahra-
ničné politiky pruské jasný zrak, aby poznal
pravdu, že ohroženy jsou jí i prospěchy onoho
obyvatelstva německého, kteréž posud se jí
vzpírá.
Berl
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
13
article
Rozpočtové poznámky.
Rozpočtové poznámky.
Jsou-li poměry úřadnické a nákladové ve
správě finanční a politické naprosto neuspokojivy
a nespravedlivy co do zemí českých, platí to
o správě soudni tím více. A specialně z
správy pana dra. Körbra. Neudržitelné poměry
postupové a pracovní soudního úřadnictv
v Čechách byly již často předmětem stesků
spravedlivých stížností a, jak již u nás bývá
pravidlem, odstraněny sice nejkřiklavější ne-
srovnalosti, ale podstata soustavy zachována.
Posledními léty přiostřena ještě v tom směru.
že současně se snahou odstraňovati soudní úřad-
nictvo z českých krajů s většinou německou
zlepšovány poměry německého úřadnictva soud-
ního. Následující data, vzatá z rozpočtuna
r. 1905, to plně znovu potvrzují.
Náklady (řádné) správy soudní činí na
r. 1905: v Dolních Rakousích 8,817.700, v
Štyrsku 3,558.900, v Tyrolsku 2,428.200
Čechách 12,655.800, Moravě 5,485.900,
Slezsku 1,330.900 a Haliči 16,736.000 K.
V nejprůmyslovější, nejobchodnější a také nej-
bohatší zemi celého Předlitavska činí tedy náklad
na soudnictví, kde přirozeně je zaměstnanost
soudů největší, o 4 mill. K méně než
až v Haliči . . . Již tento moment jest sám
o sobě výmluvným dosti. Ale několik tabulek
osvětlí stísněné poměry soudních úřadníků
v Čechách ještě více. U zemských vrch-
ních soudů bude dle rozpočtu na r. 1905
presi- místo- vrchních tajem
dentů pres. radů níka
Dolní Rakousy .
Štyrsko . . . .
Tyrolsko . . .
Čechy . . .
va. . . 2 48s
Podotknouti nutno, že má Halič vrchn
zemské soudy dva (v Krakově a ve Lvově)
Jsou-li poměry tyto dosti křiklavy, jsou vji
ných směrech ještě horšími. U zemských
so u d ů bude dle rozpočtu 1905:
Čechy
Dolní Rakousy
Štyrsko
Tyrolsko
Slezsko
Halič
Předlitavsko
Krakov
Lvov
Čechy
15
article
místo vrch. radů taj. adj-
pres. radů
Dolní Rakousy . 2
2 22 100 112
Štyrsko . . . 1
Tyrolsko . . . 11
Čechy . . . 1 2 11 46 37
Čecho
Dolní Rakousy
112 Štyrsko
16
article
. . . 2 17 634
. . . 2 17 634
U krajských soudů pak:
dvor. pres. a vrch. radů taj. adj-
radů místopr, radů
Dol. Rakousy (4) 3 4 — 28 12
Štyrsko (3) . . 1 3 — 23 13
Tyrolsko (3) . . 2
Čechy (14) . 7 14 9 156 56 15
Morava (5) . 2
H. 18 8 s
Nepoměr počtu úřadnicíva jest v obou těchto
skupinách již hodně nápadný. U čtrnácti kraj-
ských soudů v Haliči zaměstnáno celkem kon-
ceptních (až na státní návladní) úřadníků 364.
zatím co u nás u téhož počtu soudů krajských,
jichž obvody jsou nepoměrně lidnatější, průmy-
slovější a obchodnější a tudíž dávají mnohem
více podnětů pracovních, jen 257 čili témě
o třetinu méně... Nepoměr tento panuje
ostatně i co do zemí ostatních a je stejně kři-
klavý i co do okresních soudů. Ú těchte
bude dle rozpočtu 1905:
radů z. s. soudců tajem. adjunkt
Dolní Rakousy (66) 30.
Štyrsko 60 . . . 38
Tyrolsko (62) . . 37
50 376
Čechy (210) . . 137
Čecho
Dolo
Rakousy
Štyrsko
15 Morava
Halič
Dolní Rakousy
Tyrolsko
17
article
14 27 144
14 27 144
Morav a (73) . . 59
Halie (169) . . 134 35 116 542
čili u 169 okresních soudů v Haliči působ
927 konceptních sil a u 210 okresních soudů
v Čechách jen 836. V Haliči jsou skoro všichni
přednostové soudní zemskými rady, u nás fun-
guje za to 73 soudců, u českých soudů jest
jen 50 tajemniekých míst (i po nejnovějším sy-
stemisování nových tajemnických míst), v Halič
ale 116 atd. A dále: v Dolních Rakousích bude
dle rozpočtu 127 adjutovaných mist aus-
kultantských (adj. 139.000 K), ve Štyrsku
54 (59.400 K), v Tyrolsku 46 (50.600 K)
v Čechách 225 (247.400 K), na Morav
94 (103 400 K), v Haliči 303 (333.200 K)-
Nepoměr rozvrhový co do adjut jest i zde p-
trný na prvý pohled.
Ale v království českém působ
kromě toho ještě známý dvojí loket. Že má
býti zachován i na r. 1905 a sice zachovánp.
drem. Körbrem, který teprve nedávno opět mluvii
o spravedlnosti k oběma národům v tomto krá-
lovství, dokládá rozpočet hodně zřetelně a jasně
Nový soudní řád zavedením ústnosti posunul do
popředí konečně otázku slušných soudních
budov. Dosavadní poměry jsou namnoze skan
dálními. Úřaduje se ve starých budovách s ma-
lými, nevzdušnými místnostmi, jednací síně jsou
hotovou karrikaturou (nechť si jen laskavě na
doklad pravdivosti těchto slov prohlédne někdo
»jednací síně« u soudu mělnického, libochovi-
ckého atd. atd.), úřadníci i konceptní stísněn
po dvou a někdy i po třech do téže místnosti
Körbr
Morava
Halič
Čechy
Dolní Rakousy
Štyrsko 54
Tyrolsko
18
article
Neplatí to ovšem o soudech všech, ale o valné
části jich. Když uváděn nový soudní řád, ohlá-
šena i reforma v tomto směru. Není pochyby
že se provádí, ale — nikoli v českých krajích
Na r. 1905 zařaděno k tomuto účelu do roz
počtu pro král. české 819.435 K, z těchto pak
připadá na česká města (i se stavebním
nákladem na adaptaci trestního zemského soudu
v Praze 122.100, druhá splátka) 143.940 K,
na německé ale 675.398 K. Tento rozvrh
je vzhledem k danému stavu přímo skandál-
nim. Ale nelze o něm říci, že by odporoval
»zvyklostem« dosavadním. U krajských soudů
v království českém je celkem systemisováno
dle rozpočtu na r. 1905 sedm míst dvorníeh
radů, z těch připadají 4 na německé kra je,
3 na české, vrchních radů je u těchto soudů
devět, z těch u krajských soudů v českých
místech 4, v německých 5 atd., až do posled-
ního kancelisty působí »spravedlnost« justiční
správy pana dra. Körbra. Připočteme-li k tomuto
smutnému obrazu protekční systém, který dnes
bují u soudnictví měrou netušenou — kde zů
stává základní pravidlo řádné soudní správy
která je přece jed ím z předpokladů zdravého
života hospodářského, totiž neodvislost soudee
a jeho uspokojení hmotné? Za těchto poměro
oddanost k povolání těžko vyrůstá, a sílí-li přece
mezi českými soudci, vzbuzena jest jen bezpříklad-
nou silou mravní stavu sama, kterou ale p. dr
Körber se snaží vlastně ubíjeti. Ještě řadu
let této správy justiční a nikoho po letech ne-
překvapí, proč za pana dra. Körbra sňat bez
náhrady jinde zlatý nápis na staré budově trest-
ního soudu v Praze: »Justitia regnorum funda-
mentum«. Těžkým obviněním dnešní vlády je
rozpočet ministeria justice na r. 1905.
Körber
Praha
19
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 29. listopadu.
Velký byl nával obecenstva v dnešní schůzi
ale zájem byl skrovný pro to, co se v zasedací
síni dělo a mluvilo. Většina poslanců — bylo
jich málo přes 100 a trvalo přes půl hodiny,
než mohl hr. Vetter vyhlásiti, že je shro-
mážděn počet k usnášení potřebný — trávila
v kuloárech a síních klubovních, kde děly se
hojné a dlouhé porady, jichž výsledek
však není žádný. Parlamentní loď uvízla
na mělčině a není lodivoda, který by
ji dostal do proudu dělnosti. Beze
všeho rozechvění konala se diskuse, beze všeho
rozechvění počítalo se s faktem, že ku posítivní
práci nedojde, beze všeho rozechvění bere se
na vědomost, že možnost brzkého r ozehodu
stane se skutkem.
Poslanec Hrubý promluvil o českých vě-
cech ve Slezsku klidným a mírným tonem, jak
jest již jeho zvykem, ale rozhodně odsuzuje
křiklavé poměry v zemi, kde slovanská většina
je takřka beze všeho práva. Vyslovil ochotu ke
smíru na základě poctivé rovnoprávnosti, ale
nezamlčel, že poslanci českého národa jsou od-
hodláni setrvati v boji a vésti jej zbraněmi, které
uznají za nejúčelnější.
Vetter
Hrubá
Vídeň
poslanecký sněmovna
český národ
20
article
Dr. Menger, který dříve zastupoval mě-
sto Krňov a který byl ze Slezska vystrčen vli-
vem německých nacionálů posl. Hegerema
nyní zastupuje Nový Jičín, hořekoval nad
škodami, které způsobil Rakousku boj národ-
nostní po stránce kulturní a hospodářské. Za-
jisté jsou tyto pohromy velké a my Čechové
více je cítíme, než naši krajané němečtí. Ale
my říci můžeme s klidným svědomím, že
nejsme jimi vinni, poněvadž nikdy jsme nesáhli
na cizí majetek a na cizí právo a tolikéž říci
můžeme, že nobudou odvráceny, dokud zápasy
národnostní nebudou urovnány, jak jedině ve
státě právním narovnány býti mohou: v duchu
snášelivosti, rovnoprávnosti a rovnocennosti.
Bibliotékář Hortis po zásluze odsoudil
sobotní provolání německých buršů vídeňských,
vyzývajících k hmotnému boykotu Vlachů. To
nebyl věru čin důstojný lidí, kteří volají po
svobodné škole, ale znásilňují hned, žádají-li
škol jiní pro sebe svým jazykem. Arci, běží o če-
ské školy obecné ve Vídni, jde o českou neb
vlašskou universitu.
Posl. dr. Baxa, jemuž postoupil své
místo dr. Kramář, pokládá nápravu nynějších
zmatků možnou toliko na základě změny ústavy.
Vstup dra. Randy do kabinetu Körbrova na-
zval aktem, který nezmění český národ v jeho
po stupu zásadním.
Z pokrokových Slovinců zasáhl do rokován
dr. Ferjančič, který tlumočil požadavek,
aby dostalo se Slovincům, co se dalo již
Vlachům, počtem mnohem menším: vysoké
učení v Lublani a aby se Slovincům vůbee
umožnil volný rozvoj ve všech oborech veřejné
činnosti.
Celá dnešní schůze zůstala naprosto klid-
nou. Možno, že konec dvoutýdenního roko
vání stane se čilejším, hlučnějším a také zají-
mavějším a že přinese také v postavení Čechů
do situace vnitropolitické ono světlo, které se
očekává.
doktor
Menger
Čecho
Vlach
Posl
Baxa
Randa
Ferjančič
Slovinec
Slezsko
Nová Jičín
Rakousko
Vídeň
Körbrov
Lublaň
21
article
Z Vídně, 29. listopadu. (C.- B)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.20
hod. dopol. a oznamuje, že vypršelo šestiletí stát
ního soudu zvoleného na základě zákona o zodpo-
vědnosti ministrů. Žádá poslance, aby záhy dohodl
se o 12 kandidátech, volených sněmovnou, poněvad
hodlá dáti volbu na jednací pořad některé z příštích
schůzí.
Mezi došlými spisy jsou dotazy poslanet
dra. Langa a sp. po zákazu voličské schůze v Pel-
hřimově 13. t. m: — Pospíšila a sp. po před
loze nového branného zákona se zřetelem k zásadám
vytčeným v usnesení moravského sněmu; — dr
Heilingera a sp. po změně živnostenského řádu.
aby se zamezily přehmaty povozníků; — Hauck
a sp. po jmenování diurnistů účetními úřadníky po-
štovními bez ohledu na úřadníky dopravné;
Ellenbogen a sp. po nedodržení nedělního klidu
některými firmami v Čechách.
Sněmovna rokovala dál o vládním pro-
hlášení.
Vetter
Lang
Pospíšil
Heilinger
Hauck
Ellenbogen
Vídeň
Čechy
moravský sněm
22
article
Posl. Václav Hrubý obíral se otázkou, jak a zda
nedávné prohlášení předsedy ministerstva vyjasní
zlepší sitnaci a zejmena poměr mezi Čechy a Němci
Na otázku tu ani optimisté netroufají si odpověděti
kladně. Všecka naše politická situace pohybujes
v bludném kruhu, z něhož patrně nelze najíti vý-
chodiště. Levice byla by nyní povinna mluviti, po-
něvadž vždy volala po dělnosti. Arciť zdá se toto
volání jen jalovou frásí. Poslední projev německé
strany lidové hlásá, že Čechové musí kapitulova
nebo býti poraženi. Nepodaří-li se „to, ať panuje
§4. Nynější situaci nezavinili však Čechové. Pro-
vozují obstrukci jen z donucení. Jsou a byli vždy
ochotní ku poctivému míru na základě rovnopráv-
nosti. Budeuli však nucení pokračovati v boji, učiní
tak a zvolí zbraně, které po jejich přesvědčení mohou
dopomoci jim k vitězství. Údalosti v Inšprukua
v Opavě, které nebyly prostými demenstracemi,
nýbrž výbucby nezkrocené vášně a násilností prot
školám, byly levicí nejen obhajovány, nýbrž vele-
beny, ba doporučovány za příklad.
Posl
Hrubá
Němec
Čecho
Čechy
Opava
23
article
Všeckoto jest ovoce kapitulace státní moci pře
vzpourou. Vlašská fakulta v Inšpruku a slovanské
parallelky byly jako svého času jazyková nařízení
Němcům jen záminkou pro líčené rozhorlení. Není
pravda, že ve Slezsku se poslovaňuje. V autonomní
zemské správě není ani jediného úřadníka české nebo
polské národnosti, v místech ryze českých nebo pol-
ských jsou německé školy s českou nebo polskou
dorozumívací řečí. Požadavek zříditi český učitelský
ústav pochází z doby zavedení říšského zákona
o obecných školách, ale nebyl splněn pro odpon
Němců. Chtějí-í Němci, aby parallelky byly zrušeny.
Němec
Inšpruk
Slezsko
vlašský fakulta
24
article
Čechové souhlasí s tim úplně, dostanou-li místo nich
samostatné učitelské ústavy. Čechové přijímaji bez-
výminečně návrh, aby české školy byly zřizovány
v českých místech. Opava nemůže býti zvána městem
německým. Tím nebyla ani ve středověku a nebude
jím nikdy. Bylo by povinnosti vážných německých
politiků, aby vážně přemýšleli o posledních udá-
lostech, jejich původu a jejich cíli. Ačkoliv se jak
koliv okrašlují, zůstanou přece hanbou pro civilisaci
100 let po vyhlášení lidského práva jest zatlačován
rovnost, volnost a bratrství záštím a pronásledo-
váním neněmeckých národů. Národnostní idca, která
každému poskytuje to, co jeho jest a která spočívá
na podkladě křesťanství, byla poražena národní chti-
vostí. Ať si vzpomenou páni na levici, že my jsme
také ještě lidmi a že jsme občany mnohojazyčného
státu. Zůstavuji je, aby se vrátili k civilisaci. (Hlučný
souhlas a potlesk na lavicích českých.)
Posl. dr. Menger polemisuje s vývody posl. Hru
bého a praví: Budou-li se poměry mezi národnostm
tak dále vyvíjeti jako v posledních létech, budou
mít arciť v zápětí absolutismus, třeba že skrytý. Exi-
stence Rakouska bez prostředkovací řeči není možna
a prostředkovací řečí může být jen němčina. Tak
nelze prohlašovati Opavu za město smíšené, poně-
vadž tamní Slované tvoří jen desetinu obyvatelstva.
Čecho
Posl
doktor
Menger
Slovan
Opava
Rakousko
25
article
V polemice vyčítal řečník posl. V. Hrubému, že
napadal kardinála Koppa, člena slezského sněmu
(Posl. Hrubý: Pardon! Nenapadal jsem ho, četo
jsem to o něm!) a hned potom velebil tohoto pru-
ského kardinála. Porovnávaje národní poměry všech
velkých státův evropských, soudí, že protivy politi
cké, hospodářské a sociální jsou zvláště v Rakousku
větší a příkřejší než kde jinde. Velkou právnickou
prací měl by se upraviti vzájemný poměr národnost
v nejdůležitějších věcech, odstraniti protivy, umož-
niti spolužití rozladěných národů. Rakousko mus
rozřešiti tyto otázky, nebo utrpí velikou škodu. Nikdo
V drobném prodejír
ranní číslo o sobě .
oěpolední.
. . . . na zk
Ve Glialkách na venkově:
ranní čísle. . . . .
odpolední . . . . . . . . Bh
Inseraty
platí se hotevě napřel
Předplacení a inserty přijtmná sdmini-
strace v Marlanské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redake
tiskárna a eapedice „Národních Listá“
Bukopisy se novracejí.
V Hrubý
Kopp
Posl
Hrubá
Rakousko
Marlanský ulice
slezský sněm
národní Listat
26
article
nesmí vybýbati se tomuto úkolu, kdo chce, aby Ra-
kousko trvalo a sílilo se. (Pochvala mezi Němci.)
Posl. Horlis uvažoval o vlašské universitě, již
Vlaši ani Němci nechtějí míti v Inšpruku. Vláda
nutila Vlachy do Inšpruku, ale Němci je tam ne-
chtějí trpěti. Společný protest býval by ji donutil
zříditi vlašskou universitu v příhodném vlašském mě-
stě. Pryč s vlašskou fakulfou z Inšpruku! Vlaši
chtějí, by se vlašská universita zřídila v Terstu
oprou se každému jinému místu. Propast mezi ná-
rodnostmi neměla by se rozšiřovati. Ať vláda ne-
vzpírá se oprávněným požadavkům jednotlivých ná-
rodností a parlament v zájmu obyvatelstva vrhne se
k užitečné práci. Jen na základě spravedlnosti může
se dostati každému práva. (Pochvala mezi Vlachy.)
Posl. dr. Baxa (nejprve česky, potom německy)
vyčítá Němcům, že považují za ujmu svého národa,
co stane se ku prospěchu národa jiného. Dosu
zanedbávaní slovanští národové vyvíjejí se vůčihledě,
ale m. p. Körber ze strachu před Němci nechce jim
povoliti. Vládě nezáleží na dělnosti parlamentu, po-
máhá si § 14., o jehož odstranění Němci nedbají.
Obyvatelstvo nestojí též o parlament, protože ne-
kotví v právním vědomí národů, byv jim oktroyován.
Čeští poslanci mohou provozovati jen proticentrali-
stickou politiku Kdyby teď upustili od obstrukce,
podporovali by tím centralistickou politiku a upev-
ňovali centralismus v této řiši vůbec. Teď je vhodná
chvíle, aby česká delegace konečně provedla, oč se
dávno snaží: pád ústředního parlamentu a nynější
ústavy. Vykládá neudržitelnost nynějších poměrů a
dospívá k závěru, že není žádného východu z ny-
nější situace, leč naprostá přeměna ústavy.
Němec
Posl
Vlach
doktor
Baxa
Körber
Inšpruk
Terst
27
article
Pojednávaje o nálezu říšského soudu v záleži-
losti českých škol ve Vídni, praví, že tento soud ocll
se ve službách všeněmecké agitace. Jsme pro ob-
strukci — praví — nejen proti nynější, ale také
proti každé příští vládě, jež by vyšla z tohoto vlád-
ního systému. Veškerá politika Körbrova směřuje
vždy proti českému národu a vláda vynasnažuje se
soustavně a utlačuje obyvatelstvo ve velké části Čech.
Je to zjevno na jmenování úřadnictva a českých
školách v Čechách. Zmíňuje se o dubnových demon-
stracích pražských, praví, že vzhledem k takovým
událostem každý musí přesvědčiti se, že vláda chová
se k českému národu zjevně nepřátelsky a proto
čeští poslanci nemohou upustit od svého odporu proti
kabinelu. Na tom nezmění ničeho ani jmenování mi-
nistra krajana. Vslup dra. Randy do Körbrova mini-
sterstva je svědectvím špatné národní kázně. Boj če-
ského národa je zásadný a za úpadku parlamentu a
ústavy českému národu napadne sotva pospíšiti jim
na pomoc. Rád by, aby v tomto bojí všichni čeští
poslanci byli svorni. (Pochvala mezi českými ra-
dikály.)
Posl. Choc: Pryč s Körbrem a shnilou ústavou
Posl. Ferjančič lituje se stanoviska státní auto-
rity, že po minulém prohlášení předsedy ministerstva
vlašská fakulta v Inšpruku nebude již otevřena. Tam-
ním Němcům nestalo se jejím zřízením žádné bez-
práví; postavili se proti vlašské fakultě z bezohled-
nosti a nadutosti. Körbrova řeč ze dne 24. t. m.
byla ústupem na celé čáře, aby odstranila se nedů-
věra Němců, avšak je pochybno, prospěje li tak děl-
nosti parlamentu.
Randa
Körbrův
Posl
Choc
Němec
Vídeň
Čechy
Inšpruk
ministerstvo vlašský fakulta
28
article
Rečník brojí proti zřízení vlašské university
v Terstu, jak Vlaši chtějí. Nehodí se do přístavního
města a rozmnožily by se tam irredentistické de-
monstrace, bez nichž tam nemine skoro ani jediný
den. Nemá li se Terst ztratiti na Italii, nesmí tam
vzniknouti žádná vlašská universita. (Hlučný sou-
hlas mezi Jihoslovany.) Leč ani Jihoslované nemo-
hou dopustit, aby Vlaši dostali vysokou školu v Pří-
moří a oni sami posílali své syny na university cizí.
Městské zastupitelstvo terstské nedá slovanským dě-
tem ani národní školu. Slovinský lid chce, aby se
zřídila universita v Lublani a nemůže spokojiti se
s chorvatským výnosem ve vodnaté formě, jaké se
mu dostalo druhou Körbrovou řečí. Onen výnos ne-
platí pro Slovince. Řečník zapomíná velké lublaňské
oběti na základ budoncí vysoké školy a očekává, že
vláda, jejíž chef prohlásil, že napsala na svůj prapor
péči o velké zájmy všech národních kmenů, nemůže
zastaviti před Jihoslovany, nýbrž musí také jim
umožniti všestranný vývoj v jejich mateřšuině.)
(Hlučná pochvala mezi Jihoslovany.)
Rokování přerušuje se.
Posl. Seidel žádá, by se svolal immunitní
výbor a projednal žádost za jeho vydání pro urážku
na cti, aby se mu nemohlo vyčítati, že chrání se
immunitou proti nepravdivému nařčení.
Výborový předseda Abrahamovicz odpo-
vídá, že svolal již výbor na pátek.
Konec schůze ve 3 hod. 30 min. odpol.; příšte
bude z ejtra.
Vlach
monstrace
Jihoslovan
Posl
Seidel
Terst
Lublaň
29
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29. listopadu. (Panská sně-
movna) má schůzi dne 7. prosince. Na jed-
nacím pořadu jsou prvá čtení vládních předloh
o svolávání věřitelů a společenstvech s omeze-
ným ručením, druhé čtení změny říšského vo-
lebního řádu náslodkem zřízení nových okres-
ních soudů v Dolních Rakousích a změny zá-
kona o pozemkových knihách pro Vorarlbersko.
Mimo to se mají vykonati některé doplňovací
volby do výborů.
V Praze, 29. listopadu. (Poslanec dr.
Lemisch o situaci.) V neděli mluvil posl.
dr. Lemisch ve voličské schůzi v korutanském
Sv. Vítě a dotkl se mimo jiné také otázky uni-
versitní a rozhraničení dle národností. Za udá-
losti inšprucké řečník činí odpovědným dra.
doktor
Lemisch
Praha
Dolní Rakousy
Vorarlbersko
30
article
Körbra. Budou-li se prý v Tyrolsku věci vyvíjeti
dosavadním směrem, musí tam dojíti na na-
prosté odloučení obou národností. Pak ale ná-
ležela by vlašská universita do vlašského již-
ního Tyrolska. Vlachové přes to trvají umíněně
na tom, aby se vlašská universita zřídila v Ter-
stu; toho nemohou dopustiti Němci, poněvadž
Terst náleží v obor německých
zájmů a musí zůstati německým
přístavem. Pařeniště vlašského irreden-
tismu nesmí se tam tedy zříditi. Mluvě dále
o hospodářské stránce národnostního zápasu,
dr. Lemisch tvrdil, že všude tam, kde se to
ukáže nutným a proveditelným, musí nastati
úplné odloučení národností. Dle rozumu koru-
tanského politika nutným a proveditelným jest
národnostní odloučení všude tam, kde jsou
Němci v menšině, tedy zejmena v Čechách a na
Moravě. Tam však, kde Němci hrubý svůj pod-
patek zalknuli v šíji porobené slovanské men-
šiny, jako vo Štyrsku a Korutanech, odloučení
nastati nesmí. Proto dr. Lemisch vykládal dále:
„V Korutanech odloučení dle národností jest
zbytečné (?), ano bylo by pro Slovince kul-
turním a hospodářským neštěstím (11).
Přecházeje k vnitřní politice, d.. Lemisch
pravil: „Vnitřní situace je nyní zmatenější než
kdykoli jindy. Jednostranná parlamentní vláda
je nemožna; trvání může míti jen nestranné
(rozuměj: Němcům sloužicí) úřadnické mini-
sterstvo. S drem. Körbrem dale se snáze jed-
Vlach
Němec
doktor
Lemisch
Slovinec
Tyrolsko
Terst
Čechy
Morava
Štyrsko
Korutany