ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 fc8b31e0-72b5-11dc-a98f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 14 celkem · entity: person 21, place 10, org 4
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 202. ze dne 23. července 1904.
3 masthead
Různé zprávy.
4 article
= Co všechno se v Uhrách krade. Krádež, jaká sotva kdy spáchána byla od doby, kdy se řemeslo dlouhoprsťáků vůbec ukázalo býti pokárání hodnou vlastností lidskou, udála se v maďarském Székesfe- hervaru. Místní soused Jan Lencsé ukradl totiž svou — 80letou tchyni... Příběh udál se takto : Včera odpoledne objevila se na policejním úřadě paní Sza- bótová, udávajíc v nářku a slzách, že v době, kdy meškala mimo dům, odnesl jí někdo 80letou matku z uzavřeného bytu. Úřadující komisař zachvěl se hrůzou nad tím, co slyšel a když se poněkud vzpa- matoval, nařídil všemu policejnímu personálu, aby po zmizelé pátral. A skutečně, než slunce nad kra- jinou zapadlo, byl odcizený předmět, v tomto případě však lépe řečeno subjekt, šťastně nalezen. Zjistilo se, že krádež spáchal vlastní zeť ukradené ženy, občan
Jan Lencsé Sza Uhry
5 article
Jan Lencsé Vyslýchán byv na policii, udával, že svou tchyni defraudoval, poněvadž prý nemohl bez ní žíti a nechtěl připustiti, aby s někým třetím do- mácnost sdílela. Městský hejtman uslyšev to, vysko- čil prudce ze židle, jakoby se o něho pokoušelo ší- lenství a zapisovatel vyskočil oknem. Úřadní perso- nál domníval se, že nešťastný Lencsé minul se již s rozumem, nebo že trpí nevyléčitelným měknutím mozku. Avšak paní Szabótová, kteráž výslechu byla přítomna, poznamenala, že Lencsé jest člověk zcela rozumný a že úplně dobře ví, co činí. Matka její měla prý ve slamníku, na němž churavíc ležela, již několik roků zašitých 160 K. Tím byla psychologická hádanka rozluštěna. Lencsé sice prohlašoval, že o osudných 160 K nemá ani zdání, nicméně okol- nost, že ukradl vlastní svou tchyni, jej ostře usvěd- čovala. Při soudním líčení asi neujde zaslouženému trestu, při čemž okolnost, že pro maličkost 160 K dopustil se krádeže tak neuvěřitelné, bude mu nemálo polehčovati. Krádež tato asi jest ojedinělým případem v hístorii kriminalistiky a snad nebude v příštích dobách potřebí, aby se tchyně ověšovati musily va- rovnými tabulkami: »Před zloději se varuje !e
Jan Lencsé Szabótová
6 article
= Nemilé příbuzenstvo. Již několik dní prodlévá v San Sebastianu, létní to residenci španělského dvora, proslulý francouzský advokát Labori, známý obhájce Dreyfussův. Advokát žadal o audienci u pa- novníka, nicméně však byl se žádostí tou odmrštěn, tak že mu nezbylo, než znovu se jí domáhati a to cestou diplomatickou. Za tou příčinou meškali v po- slední době v San Sebastianu francouzský vyslanec z Madridu mr. Inses Combon, španělský vyslanec z Paříže seňor Leon z Kastilly a ministr zahranič- ních záležitostí seňor Rodrigez San Pedro, kteří o věci široce a dlouze pojednávali. Vláda sice vyhlašo- vala, že prý mezi dotyčnými děje se vyjednávání otázce marocké, jakož prý o zamýšlené cestě králově do Paříže. Avšak madridský list »El Paise dovídá se z věrohodného pramene o věci tyto zajímavé po- drobnosti: Zemřelý král Alfons XII., otec nynějšího španělského panovníka, zamiloval se po svém za- snoubení s rakouskou arcivévodkyní Marií Kristinou do spanilé divadelní umělkyně E. S., s níž měl ně- kolik dětí. Po smrti králově žádala umělkyně pro členy své rodiny za vyměření dědičného podílu, je- hož se jí také po delším vyjednávání se španělským dvorem dostalo ve formě nepatrné roční renty. Poa- mínkou toho však bylo, že odevzdati musila zástup- cům dvorní kanceláře celou sbírku dopisů zesnulého krále. A právě v listech těchto hlásil se nebožtík vladař k otcovství. Nyní, po letech, kdy děti uměl- kyně dorostly, požadují zvýšení oné původní renty a z příčiny té ověřily advokáta Laboriho úkolem, aby záležitost jejich provedl a vyrovnal. Dle všeho se zdá, že jsou nemanželští sourozenci krále Alfonsa XIII. majiteli ještě mnoha jiných závažných listin, které asi Laborimu odevzdali a jimiž se právní zá- stupce při své audienci v San Sebastianu před krá- lem vytasí.
Labori Dreyfussův Inses Combon Leon San Alfons XII Marie Kristin E S Poe Alfonso San Sebastian Madrid Paříž Kastilla
7 article
Největší parník světa. V pátek přibyl do novo- yorského přístavu anglický parník „Baltic“, nejnovější to loď paroplavební společnosti White Star a současně největší parník na světě. Zástupci tisku navštívili vnitro lodi ještě v pátek odpoledne a nejvíce se jim zamlouvalo zařízení pro cestující v mezipalubí, a třet kajuta. Společnost White Star zavedla již na parnících „Oceanic“, „Cedric“ a „Celtic“ lepší zařízení v mezi- palubí, avšak úprava třetí kajuty na parníku „Baltic vykazuje ještě další novinky; tam nalezají se kajuty pro 2, 3 a 4 osoby, prostranné jídelny, otáčecí židle a číšníci pro obsluhu cestujících. Jak již shora uve- deno, jest to největší parník na světě, má 24.000 tun nosnosti, jest 726 stop dlouhý a ponor obnáší 33 stop. Loď, na které jest místo pro 3000 cestujících, a muž- stvo čítá 350 hlav, má 4 paluby, a vyznamenává se prostrannými vzorně provětrávanými kabinami a sály pro cestující. Není však úkolem parníku, aby zaháji konkurrenční boj nějakou značnou rychlostí. Svou panenskou cestu vykonal v 7 dnech, 13 hodinácha 37 minutách. Na parníku, jehož valitelem jest kapitán E. J. Smith, přijelo do Nového Yorku 351 cestujících v kajutách a 555 v mezipalubí.
Cedric E J Smith Nový York Baltic White star Celtic
8 article
= Honba na hady v madridském parku. Před- mětem všeobecného hovoru v Madridě jest tragiko- mická událosť, kteráž se přihodila v parku Buen Re- tiro. Jest to sídlo zoologické zahrady, jejíž zvláštní attrakcí jest dvojice obrovských badů, majících 7 a8 metrů délky. Když dozorce časně z rána plazy krmil, uštkl ho jeden z hadů do ruky a rychlostí blesku ovinul se nešťastníku kolem těla. Náhodou postřehli jiní hlídači situaci kollegovu, i sběhli se ozbrojeni železnými tyčkami a holemi a ubožáka vy- prostili z obětí jisté smrti. Zatím však, kdy se to vše dálo, použil příležitosti had druhý a prchlz klece a schoulil se v blízkém roští. A jemu neprod- leně následovala obluda, kterou od těla polekaného dozorce odtrhli, tak že hadí klec byla po této rozči- lující scéně úplně prázdna, jako když ji vymete.
Madrid
9 article
Parkem však zaznívaly výkřiky hrůzy a zděšení, ze- jmena z úst polekaných žen a bázlivých dětí. Do- zorci běželi po stopách zmizevších hadů a protože jich na dotyčném místě nespatřili, dali se v útěk směry jinými. A tak běhali sem tam jako zbaveni smyslů. Jeden z hadů dostal se zatím na písčitou stezku, vykázanou jezdcům koní, kdež se za ranních hodin prohánělo na ořích jenom málo sportsmanů. Nicméně hadí příšera vztýčila se před koněm ru- munského konsula, jenž se trhnutím oře ocitl na zemi. Konsul chvěl se leknutím na celém tělea utrpěl značné poranění na ruce. Zatím nařídil ci- vilní guvernér dvěma stům ozbrojených měšťanů, aby vyrukovali neprodleně do parku za účelem pátrání po dravých zvířatech. Měsťanské mužstvo, opatřeno nejostřejšími zbraněmi, zahájilo po hadech šílenou honbu. Trvala po celý den, skoro až do zá- padu slunce, až konečně spatřen byl předmětj nama- havého pátrání ve škarpě svinut a nebybně odpočí- vající. Ozbrojené mužstvo obstoupilo z opatrnosti spící nestvůru a spustilo do ní pravý déšť kulek.
10 article
Teprve když po čtvrt hodině v palbě ustali, odvážili se někteří členové srdnatého mužstva přistoupiti k rozstříleným zbytkům hadího těla. Pohříchu však ke všeobecnému zármutku konstatováno, že předmětem střelby jejich stala se — — obyčejná zahradní ha- dice, sloužící ke kropení a zalivání parku . . . Hle- dání zahájeno znova a kurážní střelci opět setkali se s pronásledovanou kořistí, blíže křišťálového pa- láce ležel svinut jeden z hadů. Skutečný tentokráte, živý a spíci. Minulo jen několik málo vteřin a byl rozkouskován na mancáry. Druhému badu zdařilo se prchnouti z parku a vniknouti do nedalekého hospo- dářského stavení, kde se obluda z počátku uhnízdila v chlévě. Tam pochutnala si na živém kůzleti a od- plazila se do sousední zahrady, kdež ji úkrytem bylo stinné místečko v koutečku u zdi. Tam také našli ji ozbrojení měšťané a chystali se již do ní spustiti nový liják výstřelů, když se v tom objevil ředitel zoologické zahrady a pány prosil, aby se úmyslů svých vzdali, prolože zvíře, najedší se právě, není naprosto nebezpečným. A tak po dlouhé námaze a za vydatného přispění jednotlivých členů ozbrojeného mužstva dopravena obří bestie opět tam, odkud se jí z rána poštěstilo prchnouti: do své klece v parku Buen Retiro.
Buen Retiro
11 article
— Jak zatčený loupežník nabyl svobody. Bezmála takřka po plný rok pronásledovali četníci a policisté novořeckého okresu v Pyrhu nebezpečného a odvážli- vého loupežníka Ipya, až se jim konečně podařilo zatknout jej u městysu Amalida. Velitel četnické sta- nice dal ho spoutati železnými pouty a poslal jej do Pyrhu v průvodu dvou četníků. Bylo to odpoledne a slunce pálilo tak žhavě, že se zdálo, jakoby země byla hořící lávou. Bylo tedy přirozeno, že se četníci zastavili na cestě v krčmě, aby si odpočinuli. Tam však neodepřeli zatčenému, by je častoval vínem. To není v Řecku pranic zvláštního, zejmena když se uváží, že nedostačí plat četníků ani na — dobrou vodu, takže jsou nuceni přiživiti se všude, kde jen mohou. A tak ubíhal v krčmě rychle čas pri dobrém víně a když měla společnost nastoupiti další cestu, zpozo- rovali četníci, že jim nohy vypověděly službu a že se zem pod nimi točí. Rozhodli se tedy vyspati se trochu a po půlnoci cestovati v chládku dále. Krčmář jim ustlal na zem a když ještě vyprázdnili několik skle- nic, ulehli všichni tři. Následkem požitého vína upadlí četníci v tak tvrdý spánek, že je musil krčmář ráno, když již slunce stálo vysoko nad obzorem, buditi.
Řecko
12 article
Ale jaké bylo překvapení pro krčmáře, když spatřil četníky s okovy na rukou a po loupežníku nebylo ani stopy. Dareba použil spánku četníků, vytáhl jednomu z kapsy klíč okovů a otevřev tyto, osvobodil se z nich. To mu ale nestačilo, neboť si chtěl připraviti i zábavu a proto spoutal levou ruku jednoho s pra- vou druhého a vzal klíč k sobě. Potom vzav pušku a náboj jednomu z četníků a položiv na stůl pět drachem, rozloučil se se svými strážci a odebral se do hor, kde panuje »řecká svoboda.« Četníci musili jíti spoutáni do vzdálené vesnice, kde je konečně kovář z pout osvobodil a když sem přišli, byli oba uvěznění, by se zodpovídali vojenskému soudu.
13 article
na nich na ústupu — a jest tu nahromaděn i bezpočet mis a podnosů zlatých i stříbrných, jakož i veliké množ- ství slánek, obdivuhodně zrobených a namnoze drahokamy pokrytých. Při každé korunovaci jest zvykem, že každá guber nie ruská, každá provincie, všechna města nabídnou caru chléb na podnosu a slánku se solí. A od staleti podnosy kupí se zde a slánky se hro- madí, takže carský poklad roste tak neustále v bohatství. jež nelze ani odhadnouti. Komnata, v níž zemřel car Mikuláš I, liši se ná- padně od tohoto veškerého bohatství. Jest podobna skromné jizbě měšťáka, jenž byl se uchýlil na odpočinek po pracném životě, nastřádav si jen jakés takés jmění. Nalézá se v přízemí, směrem k Něvě ; chorý car byl jí používal zároveň za ložnici svou, za pracovnu i toaletní síňku. V koutě komnaty nalézá se malé železné lože, nad nímž visí podobizna carova, pořízená po smrti jeho a jeho župan, hodně roztrhaný Také pokrývky jeví záplaty. Dva střevice, ošumělě, ze starě rudé kůže, spravované Mikulášem samým, polo- ženy jsou na jednom křesle. Ficelle porušil znovu mlčení, jež zachovávali po ně- jakou dobu všichni tři, naslouchajíce vysvětlivkám, podá- vaným průvodcem. Tázal se tohoto tonem na pohled zcela vážným »Což byl car Mikuláš I. přibuzným Petra Malého? Rus, neznaje ovšem posledního označení, odtušil »Nevím !« René prohodil: prostě:
Mikuláš Petro Malý René Něva Rus
14 article
»Chcete sledovati manévry loďstva ?« »Ano, bude mne to zajímati.« »Jste Francouz, nebude vám tedy nesnadno dosíci dovolení od velitele přístavu a od admirality, ale bude třeba prokázati, co umíte !« »Dovedete mne tomu naučiti a chcete tak učiniti ?« »Milerád; jakmile mám službu odbytu, mám volno tři až čtyry hodiny denně.« »Nebude třeba příliš dlouhé doby, bych se všemu naučil. ?« »Pět nebo šest dní, máte-li talent k námořnictví a nechcete-li plouti příliš daleko do moře.« Oba mužové shodli se také o ceně a obcházeli pak po jednotlivých lodích zábavných. »Hleďte, tato loď mohla by dobře sloužiti vašemu účelu.« Námořník ukázal na maličkou šalupu s nevelkým strojem, zhotoveným z mědi červené. Šalupa ta připomínala tvarem svým, maličkostí roz- měrů i eleganci svojí malé lodi s »opravdovským strojem«, vidáme ve výkladních skřiních hračkářských krámů. Rochemond tázal se: »Jest však loď ta k pronajmutí ?« »Půjdu se otázati.« Muž informoval se u majitele. Šalupa náležela vyrábiteli lodí. Smlouva byla velmi snadno uzavřena Rochemond složil kauci dvou tisíc franků i zaplatil pět set franků za nájem šalupy na měsíc napřed. Neotáleje ani okamžik počal pak cvičení svá za vedení bývalého námořnika. Zaprodáni nepšital. jakéž
Francouz