1
masthead
Ročník padesátý třeti.
3
masthead
lend lnčastsleen kvýlaa vle
4
masthead
V Praze, v sobotu 8. listopadu 1913.
Praha
8
article
a ranni a večernt llet
předplácí sa
V Praze v adialnistranií
měste
1kz
na čkvri lets
a dvejí denáškou
čst
na čtvrt leta . 1 K Ss
ve Eiálkách , K so
aa másle
Foštou-
ne tsríeta. 9 K oo
na měsie dvoji sásilko
i:ke
Praha
Eiálky
9
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
10
article
Německo a jinorodci.
Německo a jinorodci.
Minulý čtvrtek bylo ve článku „V Ně-
mecku a u nás“ správně na to poukázáno.
jak ve spolkových státech spojeného Ně-
mecka opět přibývá monarchického a kme-
nového vědomí, jež opírá se jednak o roz-
manitost kulturní činnosti v četných sídlech
panovničích rodů jednak o tradice histo-
rické, z čehož všeho vyplývá, že Němci so-
bě samým a svým kmenovým zvláštnostem
dovedou vyhověti i ve svém obnoveném cí-
sařství. Žel, že není možno mluviti stejně
o kmenových zájmech a dějinných tradicíc
neněmeckých účastníků a obyvatelů sjed-
noceného Německa, ať již se hlásí k národu
francouzskému jako Lotrinčané a Alsasové,
ať ke Slovanům jako Poláci, lužičtí Srbové
a pomořanské zbytky Kašubů a Kabatků.
anebo i ku plemeni germánskému jako šles-
vičtí Dánové! Tito jsou všude tam obme-
zeni ve svých právech, kde by mohli pěsto-
vati vlastní své kmenové zájmy a rozvíjet
samostatný, svérázný život kulturní, a ne-
jen to, že jsou vyloučeni používati práv těch
ve svém jazyce, jim se namnoze s plnou
cynickou bezohledností kope veřejně a za
součinnosti státních orgánů hrob, v němž
jejich národnost má býti pochována tak.
jako se před nimi ve středověku stalo po-
labským Slovanům.
Němec
Slovan
Polák
Srba
Kašuba
Kabatka
Dán
Německo
11
article
Zápasy proti jinorodcům na půdě sjed-
noceného Německa vedené jsou nejen dů-
kazem německé národní nesnášelivosti a
sobeckosti, jež po vzoru semitském nezní
jiných bližních mimo příslušníky svého ná-
roda, ale jsou spolu nepochybným vyvrá-
cením všeho, co se někdy v Německu vy-
dává za světoobčanství, kosmopolitism
Tento se snad chová na skladě jedině jako
vývozní zboží pro východní sousedy, ale
doma sami pro sebe pěstují co nejhorlivěji
osobitý nacionalism, s jakým se, vyjma
Maďary, nikde v Evropě nesetkáme. A
Maďaři snaží se zastříti skutečný stav tím
že dovolávají se tisíciletého soužití s uher-
skými národnostmi na doklad, že neukláda-
jí o jejich bezživotí, kdežto Německo po-
krývají staleté hroby vyhubených jino-
rodců.
Německý básník nemusí se tázati, jako
to učinil v Rusku Nekrasov, komu se žije
dobře v Německu, máť na to odpověď všu-
de, při každém svém kroku, že — jen a
jediné Němcům!
To pociťují nejen všichni neněmečtí
příslušníci sjednoceného Německa, ale i je-
jich sousedé, zvláště na východě, ba o tom
jsou přesvědčení i všickni cizinci, kteř
hlouběji nahlédli do vnitra říše národa ně-
meckého. Zvláště přesvědčivě to vystih
americký publicista Price Collier (ztrávil
v Německu své mládí a pobyl tam po létai
za daných poměrů) ve svém pozoruhodném
díle „Germany and the Germans
(Německo a Němci), v němž tak mnohou
slabinu německou odhaluje a na prvém mí
stě uvádí neoblíbenost všude ve stycíchs
cizími národy, jež si šmahem znepřáteluj
a tím pozbývají možnost vytvořiti a zacho-
vati kolonie!
Však právě tyto dny podány byly nové
doklady, jak si Němci vedou proti jinorod-
cům v Německu. Prvý případ týká se Dánů
v severním Šlesviku, jichž je tam asi
Maďar
Nekrasov
Němec
Collier
Dán
Německo
Evropa
Rusko
severní Šlesvik
German and the German
12
article
135.000, a kteří dle doznání německých
statistiků na národnostní hranici sice stále
ustupují, ale jejichž počet celkový neklesá.
Tento národnostní, Němcům příbuzný
zlomek dánský jest v Německu tak sevřen,
že nebylo tyto dny ani norskému kapitánu
a slavnému cestovateli Roaldu Amundse-
novi povoleno konati ve Flensburgu před-
nášku v norském jazyku, ač slíbil, že první
přednášku prosloví německy a teprve dru-
hou v norštině, srozúmitelné Dánům, ne-
znalým němčiny. Zákaz tento vzbudil po-
horšení nejen v Norsku a Dánsku, ale iv
Anglii.
Tak praví norský „Morgenbladet“
„Nemůžeme tomu ani věřiti, že by by
německý úřad vydal tento zákaz, a máme
za to, že jest to přehmat nějakého jednot-
livce.“ Dánské časopisy pak dokládají, že
takový postup německý jen zvýší vzájemné
sympatie mezi Skandinavci. Londýnským
„Times“ se ve věci té píše, že zákaz před-
nášky byl ještě sesílen uveřejněním řeči
vládního presidenta šlesvického Ukerta,
jenž v Haderslebenu pravil, že zavládla
ve Šlesviku agitace, velice urážlivá pro věc
německou. Severní marce prý nadešly váž-
né časy a všicci, kdož mají smysl pro ně-
mectví, volají prý, aby se stalo opatření
proti bezuzdné agitaci dánské a posílila se
německá kultura. Těm pak, kdož se domní-
vali, že Severní marka bude Prusku odňata
po neúspěšné válce, odpovídají Němci, že
neznají nijakého strachu. Chovají důvěru
ke své pohotové armádě a k neméně poho-
tovému válečnému loďstvu a věří, že vítěz-
ství bude provázeti jejich prapory a vlajky
Má se za to, dodávají „Times“, že tato řeč
byla promluvena na pokyn — z Berlína.
Amunds
Dán
Prusek
Němec
Německo
Flensburg
Norsko
Dánsko
Anglie
Berlín
Times
13
article
Je-li tomu tak, nutno připsati stejný
původ i jiné řeči, jež pronesena byla proti
Polákům ve Východní marce. Tajný rada
Witting měl totiž v jednotě velkoobchod-
níků v Bremách řeč o německé politice ve
Východní marce, kdež prý Německo jako
ve mnoha oborech vnitřní i zahraniční po-
litíky se ocitá v těžké krisí. Polská obrat-
nost a německá blahovost prý jak obyčejně
soustavně zatemňují situaci o sobě jasnou.
Jest prý nepravda, že politika ve smyslu
Bismarkově a Bülowově selhala: opak je
pravdou, neboť jest prý třeba již jen asi
dvacet až třicet let klidné, vytrvalé práce
a bude dosažen cíl, totiž zabezpečení spo-
lehlivé německé většiny. Slabostí, nechutí
a hrou na smířenou se prý nepostoupí
před. Jest prý nedůstojno, aby se Němci na-
bízeli odpůrci, kterýž rozhodně a zpupně
odmítá všeliký smír. Povídačky o potlačo-
vání Poláků jsou prý nesmysl, daříť se jim
v Prusku skvěle. Touží po samostatnosti,
na tom nic nezmění žádná dialektika.
Němci ve Východní marce musí se sjedno-
titi a strhnouti s sebou pasivní (!?) vládu.
Osazení pruského východu německými rol-
níky a dělníky a záchrana tamních měst.
toť otázka osudem daná národu . ..
Tyto dvě ukázky stačí zajisté, aby se
vystihlo, jak se až dosud zachází v Německu
— s jinorodcil
Polák
Witting
Bismarkův
Bülowův
Němec
Německo
14
article
Porada o stavu budov české
vysoké školy technické v Praze.
Z Vídně, 7. lisfopadu.
Původní zpráva „Národních Listů“)
Jak bylo včera uvedeno, konala se dne 6. t.m
v parlamentě v sále ministerském konference, tý-
kající se naléhavých otázek stavu bu-
dov české techniky v Praze. Vzhledem
k důležitosti jednání podáváme zevrubnou zprávu
o průběhu této konference.
Konference zúčastnili se za vládu ministr vy-
učování ryt. Hussarek, správce ministerstva finane
bar. Engel, ministr veřejných prací dr. Trnka
a odborní referenti ministerstva vyučování míni-
steriální rada ryt. Pollack a z Eltrů.
Dále přitomni byli v zastoupení profesorskéh
sboru české pražské techníky rektor proi. Kašpá-
rek, dv. rada Stoklaža, prof. Bertl a prof. Hasa.
Konečně zástupcové presidii všech českých
poslaneckých klubů, poslancie dr. Kramář, Staněk
Klofáč, dr. Šmeral, Hruban a poslanci vysokoškol-
ští profesoří Masaryk, Hrázský a Velich.
Diskusi zahájil ministr vyučování Hussarek
omluviv ministerského předsedu hr. Stürgkha
jenž právě má neodkladnou poradu politickou.
Engel
doktor
Trnka
Pollack
profesor
Bertl
Hasa
Kramář
Staněk Klofáč
Šmeral
Hruban
Masaryk
Hrázský
Velich
Stürgkh
Vídeň
Praha
český vysoký škola technický v Praga
15
article
Ministr Hussarek zmiňuje se stručně o vý-
voji stavební otázky české techniky pražské,
příčinách najímání místností, i uvádí, žeb nájemné.
jak v rozpočtu státním vyznačeno, 216.000 K ročně
obnáší. K lomu však v době současné přičísti
dlužno ještě nájemné v domě hraběte Lažanského
v obnosu 17.000 K a další nájemné, o němž se prá-
vě jedná, asi v obnosu 15.000 K. tudíž úhrnem
ročně 250.000 K. To odpovídá jistině asi 5 milionů
korun, za něž by jistě podstatná část novostavby
zřízena býti mohla. Proto správa vyučovací vážně
zabývala se otázkou delinitivního uspořádání, t.j
otázkou novostavby a podnikla v příčině té initi-
ativné kroky v jednání úřadním. Ministr vyučovánt
ujišťuje, že vláda uznává naléhavost novostavby
české techniky a vynasnaží se, pokud finanční pod-
mínky tomu dovolí, požadavku tomu vyhověti.
Rektor techniky prof. Kašpárek děkoval
nejprve přítomným ministrům a zástupcům českých
klubů poslaneckých za jich živý zájem o nynější
stav vysoké školy a poukázal, že otázka umístěnt
pražské techniky jest již proto mimořádné důleži-
tosti, poněvadž se jedná o jeden ze dvou největších
technických ústavů státu. Máť pražská technika
3000 posluchačů a 61 členů profesorského sboru.
Zástupci techniky nepřicházejí v žádné nové věcl.
Hussarek
Lažanský
Rektor
profesor
Kašpárek
16
article
Již 9. května 1912 usnesl se profesorský sbor na
žádosti k ministerstvu vyučování, aby co nejdříve
za účelem nedostatků umístění techníky započato
bylo se zakoupením pozemků na stavbu nových
technických budov a sice u Chotkových sadů n
Letné. Poněvadž ale nyní se poměry tak vytvořily,
že vyučování v starých místnostech jest nemožné
a následkem toho zavládlo všeobecné pobouření
mezi všemi interesenty, zejména mezi studenty.
žádá, aby jí prozatím byla učiněna taková pře-
chodná provisorní opatřehtý by vyačování ne-
vázlo. Profesorský sbor chce rád přechodně snést
svížele méně vhodného umístění provisorního
chce působiti také v tom smyslu na studentstvo.
jenom když bude věděti, že první vážný krok ke
stavbě nové techniky byl učiněn. Nejdůležitějším
krokem jest nyní zajištění místa stavebního.
Poslanec Staněk s povděkem kvituje, ž
úvodní slova ministra vyučování připouštějí na-
ději, že evropský skandál, jímž jest umístění praž-
ské české techniky, bude odstraněn. Jest škoda.
že náprava musela býti vynucena tak drastickou
událostí. Na této poradě jsou zastoupeny všechny
české kluby a rády by věděly, co se brzy stane pro
nápravu.
Poslanec dr. Kramář s důrazem prohlásil
že považuje za nutné, aby na této konferenci do-
šlo se k nějakému určitému konkrétnímu výsled-
ku. Dnešní poměry, za kterých studenti jsou umí-
stění v 16 různých objektech, jsou nesnesitelny
Přimlouvá se za to, aby nová budova technická
postavena byla v Praze, v jejímž obvodu nejlepst
a nejúčelnější jest profesorským sborem doporu-
čované místo na Belvederu.
Chotkův
Staněk
doktor
Kramář
Letná
Praha
Belveder
17
article
Ministr Hussarek vyslovuje názor, že
otázka, které pozemky pro stavbu nové techniky
jak po stránce věcné účelnosti, tak po stránce fi-
nanční by se nejlépe hodily, samozřejmě nemůže
býti považována za rozřešenou. Vybudování nové
techniky po nabytých zkušenostech nemůže být
myšleno jakožto stavba monumentální, nýbrž ja-
kožto prakticky řešená stavba pavilonová. Poze-
mek, jenž pro tuto stavbu bude vyhlédnut, musí
býti proto tak veliký, aby na něm na desítiletí do
budoucnosti byla možnosť expanse.
Hussarek
Poza
18
article
Ministr veřejných prací Trnka: O tom, že
dnešní umístění české techniky v Praze jest úplně
neudržitelné, jsem za jedno s ministrem vyučování
a to mezí kulturními lidmi vůbee jistě nepotřebuje
býti předmětem odůvodňování. Vyšetřování, které
po smutném připadu sřícení se stropu bylo prove-
deno, zjistilo sice, že při jisté opatrnosti, při udrž -
vání budovy této nehodě sice bylo možno předejíti
stejně ale zjistilo nad všechnu pochybnost, že kon-
servování nýnější budovy nemůže míti více za cí
na trvale ji zachovat k účelům vyučovacím. Dosa-
vadní konservující práce neřídily se vždy úpln
tímto zřetelem, a aby se tak dálo, vydal jsem v po-
slední době příslušná nařízení. Pro vyučovací úče-
ly vysokého učení technického jest nufno učiniti
jiná opatření. Provisorním opatření pro dobu nej-
bližší nemůže býti ovšem nic jiného než další nají-
mání místností potřebných. Neni to bez obtíží, po-
něvadž není dostatek podobných místností uvnit
města prázdných ihned k disposici, ale v tomte
ohledu učiněno bude ihned, co se učiniti dá. Po-
kud se týče definitivního řešení postavením nové
budovy, jest ve veřejnosti rozšířen názor, že vláda
dosud nic nebělala, dokud se v posluchárně nesří-
til strop. Názor tento není úplně správný. Už leta
vláda na řešení těto otázky pomýšlí, ale až do roku
1912 sám profesorský sbor nebyl si jasný o tom
zda by se nově stavět nemohlo na místě nynějším
což se ukázalo nemožným. I s hlediska hospodář-
ského jest pro stát výhodnějším, když se najde no-
vé staveniště a když na něm v pavilonovém systé-
mu, za nějž se ministr veřejných prací rovněž při-
mlouvá, postupně budou nové objekty stavěny.
Trnka
Praha
Dosa
19
article
Rozhodnout se pro určité místo, jest nutno co nej-
rychleji, poněvadž jest nebezpečí, že po několik
letech se dostatečně veliké staveniště uvnitř Prahy
nebo blízko na předměstích vůbec nedostane,
vedle toho, že cena pozemků silně stoupne. On
ostatní členové vlády jistě učiní vše možné, aby
řešení této záležitosti bylo podporováno. Ke konc
jsko konkretní návrh prohlašuje, že by v době e
nejkratší měla v Praze na místě samém konati s
komise zástupců všech zúčastněných ministerstev
která by vhodnost míst pro příští technické ústavy
zkoumala a připravovala rozhodnutí v této záleži
tosti.
Praha
20
article
Dvorní rada posl. Hrázský: Pavilonový sy-
stém, pro nějž právě vyslovili se jak ministr vy.
učování, tak ministr veřejných prací, není ničím
novým. Už roku 1901, když byl v Praze za mého
rektorátu bývalý ministr vyučování Hartl, uznal
že na dosavadním místě stavěno býti nově nemůže
že pro stavbu novou nutně musí býti opatřeno sta-
veniště jiné a stavba že musí býti provedena sou-
stavou pavilonovou. Sbor profesorský s ideou tou
souhlasil a podjal se průpravných prací k účelu to-
mu. Prof. Bertl převzal vypracování stavebního pro-
gramu srovnávacích skiz na Karlově náměstí
v okolí, dále pak náčrtku na úplně volných sta-
veništích. O tom podána zpráva sborem minis ter-
stvu vyučování. I odbývána ankela se zástupe
vlády o 13 vhodných staveništích; vypracoval re-
ferent náčrtky, které byly předloženy minister-
stvu. Pokud jsem mohl informacemi zjistiti, doznaly
návrhy sboru profesorského na novostavbu na vol-
ném prostranství zásadní opory jak v ministerstvu
vyučování, tak zejména v ministerstvu veřejnýel
prací. To navrhlo I další postup úřadního projed-
drobném prodejit
ranní čisle . eobě . se e
vačarni
sa 4k
Ve fliňlkách na venkově
renní čislo . . . . . io
večernl
Ineeráty
plstí se hotově napřed-
Předplcení a jnserty přijíma
sdministrace v Mlarianské ul.. a
Tam nachůzejí se tél
čedakve, tiskárna a expedine
„Národnlch Listů“
Rukopisy se nevracnii
Hartl
Bertl
Ineerát
Praha
Karlov náměstí
Mlarianský ulice
21
article
návání. Celý akt předložen ministerstvu financí,
kteréž ale, pokud jsem informován — rád bych byl
třeba opraven — návrhy ministerstva vyučovánía
veřejných prací prostě zamítlo. Na to apeloval posl.
Hrázský na správce ministerstva financí, abyv
příčině staveb české techniky konečně opustil sta-
novisko prostě zamítavé jen z příčin fiskálnícha
zaujal stanovisko kulturní povinnosti státu vůči
největšímu technickému ústavu v říši, v němž
vlastně dvě vysoké školy jsou sloučeny. To ne-
může ministerstvo financí jinak dokumentovatí,
nežli schválením návrhů ministerstev odborných,
novostavby se tknoucích, zařaděním úhradové po-
ložky nejméně jednoho milionu korun do rozpočtu
na rok 1914—15, aby tím staveniště zajištěno
bylo.
Poslanec prof. Masaryk podrobně kritisuje
dosavadní poměry na české technice, děkuje, že
oba ministři, kteří dosud ujali se slova, užnali je-
jich neudržitelnost a že slibili podporovat snahy
nápravu. Zejména ministr Trnka přiznal, co vlastně
pro každého jest samozřejmé, že umístění techniky
ve vlastních budovách jest pro stát i fínanční vý-
hodou a že nutno proto co nejrychleji se stavbou
nové budovy počíti.
Hrázský
profesor
Masaryk
Trnka
ministerstvo finance
22
article
Poslanec dr. Šmeral. Okolnost, že za tute
záležifost oficiálně stavi se čeští poslanci sociálně-
demokratičtí, jest zevním znamením, že se jedná
o požadavek všech českých stran, a vyslovuji proto
naději, že vláda bude ho nejen svědomitě zkoumati,
nýbrž že v době bezprostředně blizké budeme miti
před sebou konkrétní výsledky. Podle přesvědčení
našeho klubu, finanční otázka nemůže býti pře-
kážkou vyřizení této záležitosti. Pan ministr vy-
učování konstatoval ve své řeči, že technika platí
dnes na 250.000 korun nájemného za místnosti, kte-
ré má pronajaté v cizích objektech a to že před-
stavuje kapitál na 5 milionů korun. Vedle toho
staveniště nynější techniky má značnou cenu. V
klubu našem pro ten případ, že by odpor finanění
správy měl býti nejostřejším, bylo upozorněno na
to, že stát vlastní ve středu Prahy velmi rozsáhlé
pozemky, kterých daleko racionelně sám dnes ne-
užívá, a jejich prodejem by získal peníze nejen
pro nové umístění úřadů dnes na nich se nachá-
zejících, nýbrž i na definitivní a možno říci ideálni
rozřešení stavby nové techniky. Řečník jménem
klubu žádá, aby vláda tento podnět zkoumala a k
němu zaujala stanovisko.
doktor
Šmeral
Praha
23
article
Rektor vysoké školy technícké prof. Kašpá-
rek: „Dovoluji si upozorniti, že podrobné plány
novostavbě lechniky byly vypracovány profesorem
Bertlem a také již v ministerstvu vyučování pře
půl druhým rokem předloženy. Sboru profesorské-
mu jedná se v první řadě o to, aby konečně již
jednou s novostavbou vysoké školy technické
Praze bylo započato. Každoročně zapisuje se no-
vých 800 posluchačů, kteří ve svém studiu těmito
neudržitelnými poměry naší vysoké školy jsou zkra-
cováni. Čím později bude nová škola vybudována.
tím více generací bude studovati za takovýcht
bídných poměrů. Volba místa pro novostavbu če-
ské vysoké školy technické jest v druhé řadě a
nesmí oddalovati projekt novostavby. Stavebn
místo na Letné bylo v době návrhu sboru pro-
fesorského uznáno timto sborem za nejvýhodnější
mimo to musilo se při návrhu přijíti s určitým mi-
stem, aby návrh mohl býti předložen k diskusi ja-
ko již něco striktního. I finanční stránka tohoto
návrhu byla již profesorem Bertlem a členy ko-
mise stavební vypracována a získány i banky, kte-
ré by projekt tento financovaly. Jeho Excelence
pan ministr vyučování dovolí, aby sám pan prok
Bertl, jako nejlépe informovaný, o věci té refe-
roval.“
Proí. Bertl: Na předloženém plánu Prahy
jsou jasně viděti ona staveniště, o kterých v r.
1911-12 jest možno jednati. Staveniště jsou v
Kašpý
Bertl
Letná
Praha
vysoký škola technický Praga
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Návštěvou v Jaltě.) Jedete-li pěk-
nou silnicí z Alupky do Jalty, poděl nejjiž-
nějšího cipu Krymu, potkáte stěží člověka,
jenž se odhodlal projit aspoň část té tří-
hodinné cesty pěšky. Pokusil jsem se vykonat
tento čin, když mi ujel parník, na který, pro
nepokojné moře, nebylo možno dostat se ráno
z Mischoru loďkou. Prošel jsem na silnicí
parkem, z něhož svítí v řadách cypřiší nej-
krásnější zámek celého pobřeží, a vyšel na
širokou cestu, jejíž prach ulehl drobnou ranní
prškou. Ostrý zub nad stěnou Aj Petri pro-
díral se z řídkých oblaků, jež splývaly jako
bělavý věnec po jeho bocích až k černé čáře
sosnového pralesa a poletovaly nad tatarskou
vesnicí. Cesta províjí se kamennými ohradami
knížecích zahrad, proplétá se zaprášeným
houštím a vybíhá oklikami do zelených vino-
hradů, za nimiže září modré moře, rozčeřené
bílými hřebeny a zalité zlatými odlesky slunce.
Drobné zálivy klikatí se hluboko pod zelenými
stráněmi, po hladině honí se na obzoru
plachtové lodičky, rýhované plochy vinohra-
dů jsou prosety červenými skvrnami střech
a bílými zdmi dačí. Cesta se níží pod viničná
úbočí, vroubená na vrchu skalisky, a běží
podél malého mysu, na němž stojí maják.
Výhled na moře otvírá se přes rozkošný úval
a mohutné skalisko, zohaveně na svém vrcho-
lu fantastickou věžičkou „Lašťovčího hnízda“
šedivé víly, nalepené z cementu nad zářivou
hladinu. Cesta stoupá mírně, odkrývajíc ča-
rovný pohled přes hezounký bílý zámečel
tatarského slohu na záliv Jalty a „medvěd
horu“, vystupující v průzračné dálce před
Gurzufem.
Silnice blíží se již Livadii, hýkavé auto-
mobily, svištící v mračnech prachu, předhá-
nějí bystré trojky, řízené Tatary v bílých
chalátech a černých beránčích čapkách, špi-
navé „linějky“, plné dělníků a Turků, vlekou
se zvolna podél drátěných plotů, jimiž se
Petri
Tatar
Turek
Jalta
Krym
25
article
prodírají fíky, břečťany a husté lískoví. Občas
přelétne kolem mne nepokojným klusem
skupina jezdců, dámy na koních, s tatarským
průvodci a mizí za záhybem. Na silnici obje-
vují se stráže s tenkými trojhrannými bodáky
na hlavních pušek, lesní zřízencí v upjatých
šedých kabátech s tesákem po boku, jezdei
krymské jízdní divise, přejíždějící v malých
vzdálenostech na nepokojných koních, a sku-
piny důstojníků, rozdělující stráže po celé
dlouhé trati, dotýkající se carského sídla.
Cesta přechází z lesního podrostu do
širých strání rozlehlých vinohradů pod pří-
krým úbočím skal a vine se jako klikatá
stužka vysoko na kamenných podezdívkách
až za skalní stěnu v pozadí, vyhýbajíc se
parkům Livadie. Slunce září na bílém nebi
a žehne do hustých řad révy, na níž se nalé-
vají tmavomodré hrozny. Konečně překoná-
vám nekonečné zátočky, vnikající ze stráně
na hřeben hory, osazený hustěji domky mezi
zelení.
26
article
Z vojenských kasáren nad cestou zaznívá
jásavá hudba, v zahradě táboří kolem jehlanců
z pušek pěchota, a na silnici zjevují se kozáci.
střežící celou další cestu k Jaltě. Nejsou
to ovšem Gogolovi Zaporožci, ale šviháci
v úpravných uniformách, opálených tváři
s černým plnovousem, pojiždějíce zvolna na
překrásných koních po vykázaném krátkém
pruhu cesty. Na hlavě vysokou, huňatou
beranici s ohnivě červeným dýnkem, koketně
zmačkanou, na těle těžký, tmavomodrý kabát
až na paty, s řadou patron na prsou, pod ním
světlý, bíle a modře prohovaný chalát, a na
nohou vysoké boty bez podpatků a bez
ostruh. Na zádech opakovačku, přes rameno
na řemenu obrácenou šavli s vykládaným
jilcem bez koše, v předu za pasem kinžal.
vzadu nahajku, a po boku revolver. Sluneční
žár je nesnesitelný, ale všichni mají sponky
své těžké uniformy pečlivě upjaty, dívají se
zamračeně a prohližejí si pozorně každý
kočár, jedoucí kolem nich. Jeden zatančil ke
mně se svým vraníkem a ptá se unyle, kolik je
Gogol
Jalta
27
article
hodin. Je teprvé čtvrt na jedenáct — ještě tř
čtvrti hodiny bude se hřát na horkém slunei
v silničním prachu.
Drátěný plot je častěji přerýván bílým
domky, kolem nichž se hemží plno strážeů
v parádních uniformách, bílých rukavicích,
s řadami barevných stužek na prsou a nezbyt-
ným revolverem u boku. Zlatý dvojhlavý orel
na kamenném obelisku u cesty oznamuje, že
silnice běží po carském území Livadie a hustá
mříž se zlatým znakem chrání cestu, vedouci
parkem nad bílé stěny carského zámku, trati-
cí se dole v zeleni. Za vrcholem horského
hřbetu šíří se stráň a rozvírá se přes vinice no-
vý, bližší výhled do přístavu Jalty, na úbočí
Jajly a mořský břeh, posetý rozkošnou skupi-
nou domů, znichž září zlaté báně nového ko-
stela. Moře jen hoří modravými svity v jasném
slunci, stříbrná rýha táhne se daleko v tmavé
pláni k Aju Dagh za drobounkým parníčkem,
spěchajícím do Gurzufu a na širém obzoru su-
ne se zvolna od jaltského přístavu pošťovní
parník, jedoucí do Sevastopolu. Silnice sva-
žuje se rychle podél obrovské garáže, plné
dvorních automobilů, stále hlouběji do půvab-
né doliny, až mění se mezi prvními vilamiv
asfaltovou pobřežní třídu, hlavní tepnu lázeň-
ského života Jalty.
Jalta
Jajla
Gurzuf
Sevastopol
28
article
Objevují se první krámky s ovocem, stán-
ky cidičů bot, budky s limonádou a kefírem.
dřevěná pažení lázní a mezi tím rej podivných.
pestrých figurek. Otrhaný, mladý žid s poníže-
ným, zádumčivým obličejem, tlustými, široký.
mi rty a dlouhými, černými kučerami, s důvěr-
ným výrazem v bledé tváři a s rozpačítým
úsměvem nabízí „frukty“, zaprášené hrozny
v špinavém koši. Turečtí dělníci v těsných kal-
hotách, kolem boků řasnatě širokých, hovoří-
ci jektavým hlasem a hrdelními zvuky, jdou
ppravovat silnici. Napilý mužík s lahví vodky
v ruce a dětským úsměvem v zaslzených očích
kývá pezdrav všem mimojdoucím: hoši s pe-
čivem, s novinami, prodavači výšivek, pan-
toflí, hůlek, korálů a perlí, všechen ten národ
nevinných příživníků hemží se mezi obecen-
stvem, proplétá se mezi automobily, ale nekři-
čí, nespěchá, jakoby se jen tak procházel zá-
roveň s lázeňskými hosty, jimiž je Jalta pře-
plněna. U mostu před poštou, na počátku po-
břežní chaussée, stojí několik tatarských ele-
gánů s úžasně drzým výrazem v nestoudně do-
těrných očich. Všichni vymyti, vyholení, kula-
té čapky se zlatým dýnkem ozdobně nasaze-
né na hustých černých kučerách, těsné černé
bluzy, těsné jizdecké spodky, zlaté řetizkyse
závěsy, bílé prádlo, ruce plné prstenů a v bí-
lých zubech papirosy. Čekají na svou kliente-
lu, na bohaté dámy, které horují pro výlety
koňmo do hor a projíždky za měíčních noci
Jalta
29
article
Cesta podél přistavu je přeplněna povo-
zy, jezdci, auty a široký chodník podél krámů
hemží se pařížskými toiletami zcela výjimeč-
ného vkusu. Takových elegánů jako na jaltín-
ském korsu ani v Paříži nevidět: americké bo-
ty mají už docela přeamerikanisovaný tvar
sněhobílé letní šaty, nejvybroušenější střih
kravaty, punčochy a pentle na bílém klobou-
ku jeví vzácnou barevnou harmonii, úprava
vousů a vlasů nejpozornější péči a výraz obli-
čeje i držení těla jakousí přeumělou gracii.
Paříž
30
article
Jenže každý ten exemplár dokonalého mod-
ního gentlemana projevuje jisté individuálné
sklonnosti, které docela ruší pařížskou illusi.
Jakoby se tu sešly zbytky bývalých mod o
doby třetího císařství až po počátky modního
anglikaniemu: není v tom jednotného vkusu
ani navyklé tradice, ale cosi komicky úmysl-
ného, titěrného, nepravdivého. Cizinci připadá
strašně směšná ta vážná gracie, s kterou starý
švihák s vysoce načesanými vlasy, na nichž se
houpe měkký klobouček, cení zlatý chrup na
mladou dámu a ustupuje pozpátku, když se
sklání hlubeko k její ruce. A výbojné pohledy.
houpavé krůčky, nápadně pozdravy — jako-
by oživl nějaký starý románový svět. Dámy
jsou pokročílejší v modním vkusu, hýří po-
sledními pařížskými vzory, od černých lako-
vaných kloboučků až po rozstřižené a zcela
průsvítné roby; nesnaží se však nápodobit Pa-
řížanky chováním a nosí ty vzdušné modní vý-
střednosti trochu příliš po domácku,
31
article
Ta vybraná společnost je však v menšině
v té pestré směsí lidí, proudících mimo vyzdo-
bené krámy, převahu mají uniformy nejrozma-
nitějších střihů a tvarů: uniforem plno v kočá-
rech, na koních, na promenádě, v parku, v cu-
krárnách, v krámech, od kozáckých krasavců,
stažených v bocích jako dámy v těsných šně-
rovačkách, až po generály v nahnědlých širo-
kých bluzách, posázených řády, jež se připínaji
jehlicemi jako dámské brože. Občas objeví se
pop v příléhavé říze, stříbrný křiž na prsou,
dlouhé vlasy, shrnuté pod slaměným klobou-
kem, Peršan v žlutě pruhovaném růžovém cha-
látě s ozdobným širokým pasem, Turek v čer-
ném kabátě, na hlavě fez, ovinutý šátkema
kostěné brejle na nose, Arméni, Tataři a jiné
a jiné podivné tváře neznámých plemen. Pe-
stré množství lidí se prochází nápadně volně,
tvoří skupinky, přechází na čaj do dvou re-
staurací, postavených přímo na vodě přísta-
vu a neunavně kupuje drobotiny v krámech,
z nichž vlají pestrobarevné šátky, sviti polo-
drahokamy, vykládané kavkazské šperky.
lahvičky s pařížskými voňavkami a hromádky
vzácného ovoce.
Peršan
Turek
Armén
Tatar
polodrahokam
32
article
Třída táhne se podél břehu hloub do pří-
stavu, v němž stojí zakotven Standart, carská
jachta, hlídaná dvěma šedými minonoskamia
obletovaná hejnem bílých člunů. Dál u hráze
se věží les stožárů plachetních lodí, plných
ovoce, jež sem putují celé dny od maloasii-
ských břehů a za nimi přistávají drobné parní-
ky, převážející celý den lázeňské hosty z jed-
noho lázeňského místa krymského pobřeží na
druhé.
U té přístavní hráze přestává elegantní
život lázeňského korsa a rozvíjí se za to tím
rušněji místní trh v polokrytém bazaru, plném
zeleniny, ryb, ovoce a masa. Hromady bakla-
žanů, fialových, lesklých okurek, koše červe-
ných švestiček kyzylu, kupy tomat, zelí, kar-
fiolu, věnce sušených ryb, růžové mašo sterle-
tí, stříbrolesklý sudak, svěží teletina, sibířšu