ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fc63bf20-8f1a-11dd-81c3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 40, person 66, work 2, org 4
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
nan
3 masthead
lend lnčastsleen kvýlaa vle
4 masthead
V Praze, v sobotu 8. listopadu 1913.
Praha
5 masthead
1 docohal
6 masthead
Císlo 307.
7 masthead
aben
8 article
a ranni a večernt llet předplácí sa V Praze v adialnistranií měste 1kz na čkvri lets a dvejí denáškou čst na čtvrt leta . 1 K Ss ve Eiálkách , K so aa másle Foštou- ne tsríeta. 9 K oo na měsie dvoji sásilko i:ke
Praha Eiálky
9 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
10 article Německo a jinorodci.
Německo a jinorodci. Minulý čtvrtek bylo ve článku „V Ně- mecku a u nás“ správně na to poukázáno. jak ve spolkových státech spojeného Ně- mecka opět přibývá monarchického a kme- nového vědomí, jež opírá se jednak o roz- manitost kulturní činnosti v četných sídlech panovničích rodů jednak o tradice histo- rické, z čehož všeho vyplývá, že Němci so- bě samým a svým kmenovým zvláštnostem dovedou vyhověti i ve svém obnoveném cí- sařství. Žel, že není možno mluviti stejně o kmenových zájmech a dějinných tradicíc neněmeckých účastníků a obyvatelů sjed- noceného Německa, ať již se hlásí k národu francouzskému jako Lotrinčané a Alsasové, ať ke Slovanům jako Poláci, lužičtí Srbové a pomořanské zbytky Kašubů a Kabatků. anebo i ku plemeni germánskému jako šles- vičtí Dánové! Tito jsou všude tam obme- zeni ve svých právech, kde by mohli pěsto- vati vlastní své kmenové zájmy a rozvíjet samostatný, svérázný život kulturní, a ne- jen to, že jsou vyloučeni používati práv těch ve svém jazyce, jim se namnoze s plnou cynickou bezohledností kope veřejně a za součinnosti státních orgánů hrob, v němž jejich národnost má býti pochována tak. jako se před nimi ve středověku stalo po- labským Slovanům.
Němec Slovan Polák Srba Kašuba Kabatka Dán Německo
11 article
Zápasy proti jinorodcům na půdě sjed- noceného Německa vedené jsou nejen dů- kazem německé národní nesnášelivosti a sobeckosti, jež po vzoru semitském nezní jiných bližních mimo příslušníky svého ná- roda, ale jsou spolu nepochybným vyvrá- cením všeho, co se někdy v Německu vy- dává za světoobčanství, kosmopolitism Tento se snad chová na skladě jedině jako vývozní zboží pro východní sousedy, ale doma sami pro sebe pěstují co nejhorlivěji osobitý nacionalism, s jakým se, vyjma Maďary, nikde v Evropě nesetkáme. A Maďaři snaží se zastříti skutečný stav tím že dovolávají se tisíciletého soužití s uher- skými národnostmi na doklad, že neukláda- jí o jejich bezživotí, kdežto Německo po- krývají staleté hroby vyhubených jino- rodců. Německý básník nemusí se tázati, jako to učinil v Rusku Nekrasov, komu se žije dobře v Německu, máť na to odpověď všu- de, při každém svém kroku, že — jen a jediné Němcům! To pociťují nejen všichni neněmečtí příslušníci sjednoceného Německa, ale i je- jich sousedé, zvláště na východě, ba o tom jsou přesvědčení i všickni cizinci, kteř hlouběji nahlédli do vnitra říše národa ně- meckého. Zvláště přesvědčivě to vystih americký publicista Price Collier (ztrávil v Německu své mládí a pobyl tam po létai za daných poměrů) ve svém pozoruhodném díle „Germany and the Germans (Německo a Němci), v němž tak mnohou slabinu německou odhaluje a na prvém mí stě uvádí neoblíbenost všude ve stycíchs cizími národy, jež si šmahem znepřáteluj a tím pozbývají možnost vytvořiti a zacho- vati kolonie! Však právě tyto dny podány byly nové doklady, jak si Němci vedou proti jinorod- cům v Německu. Prvý případ týká se Dánů v severním Šlesviku, jichž je tam asi
Maďar Nekrasov Němec Collier Dán Německo Evropa Rusko severní Šlesvik German and the German
12 article
135.000, a kteří dle doznání německých statistiků na národnostní hranici sice stále ustupují, ale jejichž počet celkový neklesá. Tento národnostní, Němcům příbuzný zlomek dánský jest v Německu tak sevřen, že nebylo tyto dny ani norskému kapitánu a slavnému cestovateli Roaldu Amundse- novi povoleno konati ve Flensburgu před- nášku v norském jazyku, ač slíbil, že první přednášku prosloví německy a teprve dru- hou v norštině, srozúmitelné Dánům, ne- znalým němčiny. Zákaz tento vzbudil po- horšení nejen v Norsku a Dánsku, ale iv Anglii. Tak praví norský „Morgenbladet“ „Nemůžeme tomu ani věřiti, že by by německý úřad vydal tento zákaz, a máme za to, že jest to přehmat nějakého jednot- livce.“ Dánské časopisy pak dokládají, že takový postup německý jen zvýší vzájemné sympatie mezi Skandinavci. Londýnským „Times“ se ve věci té píše, že zákaz před- nášky byl ještě sesílen uveřejněním řeči vládního presidenta šlesvického Ukerta, jenž v Haderslebenu pravil, že zavládla ve Šlesviku agitace, velice urážlivá pro věc německou. Severní marce prý nadešly váž- né časy a všicci, kdož mají smysl pro ně- mectví, volají prý, aby se stalo opatření proti bezuzdné agitaci dánské a posílila se německá kultura. Těm pak, kdož se domní- vali, že Severní marka bude Prusku odňata po neúspěšné válce, odpovídají Němci, že neznají nijakého strachu. Chovají důvěru ke své pohotové armádě a k neméně poho- tovému válečnému loďstvu a věří, že vítěz- ství bude provázeti jejich prapory a vlajky Má se za to, dodávají „Times“, že tato řeč byla promluvena na pokyn — z Berlína.
Amunds Dán Prusek Němec Německo Flensburg Norsko Dánsko Anglie Berlín Times
13 article
Je-li tomu tak, nutno připsati stejný původ i jiné řeči, jež pronesena byla proti Polákům ve Východní marce. Tajný rada Witting měl totiž v jednotě velkoobchod- níků v Bremách řeč o německé politice ve Východní marce, kdež prý Německo jako ve mnoha oborech vnitřní i zahraniční po- litíky se ocitá v těžké krisí. Polská obrat- nost a německá blahovost prý jak obyčejně soustavně zatemňují situaci o sobě jasnou. Jest prý nepravda, že politika ve smyslu Bismarkově a Bülowově selhala: opak je pravdou, neboť jest prý třeba již jen asi dvacet až třicet let klidné, vytrvalé práce a bude dosažen cíl, totiž zabezpečení spo- lehlivé německé většiny. Slabostí, nechutí a hrou na smířenou se prý nepostoupí před. Jest prý nedůstojno, aby se Němci na- bízeli odpůrci, kterýž rozhodně a zpupně odmítá všeliký smír. Povídačky o potlačo- vání Poláků jsou prý nesmysl, daříť se jim v Prusku skvěle. Touží po samostatnosti, na tom nic nezmění žádná dialektika. Němci ve Východní marce musí se sjedno- titi a strhnouti s sebou pasivní (!?) vládu. Osazení pruského východu německými rol- níky a dělníky a záchrana tamních měst. toť otázka osudem daná národu . .. Tyto dvě ukázky stačí zajisté, aby se vystihlo, jak se až dosud zachází v Německu — s jinorodcil
Polák Witting Bismarkův Bülowův Němec Německo
14 article
Porada o stavu budov české vysoké školy technické v Praze. Z Vídně, 7. lisfopadu. Původní zpráva „Národních Listů“) Jak bylo včera uvedeno, konala se dne 6. t.m v parlamentě v sále ministerském konference, tý- kající se naléhavých otázek stavu bu- dov české techniky v Praze. Vzhledem k důležitosti jednání podáváme zevrubnou zprávu o průběhu této konference. Konference zúčastnili se za vládu ministr vy- učování ryt. Hussarek, správce ministerstva finane bar. Engel, ministr veřejných prací dr. Trnka a odborní referenti ministerstva vyučování míni- steriální rada ryt. Pollack a z Eltrů. Dále přitomni byli v zastoupení profesorskéh sboru české pražské techníky rektor proi. Kašpá- rek, dv. rada Stoklaža, prof. Bertl a prof. Hasa. Konečně zástupcové presidii všech českých poslaneckých klubů, poslancie dr. Kramář, Staněk Klofáč, dr. Šmeral, Hruban a poslanci vysokoškol- ští profesoří Masaryk, Hrázský a Velich. Diskusi zahájil ministr vyučování Hussarek omluviv ministerského předsedu hr. Stürgkha jenž právě má neodkladnou poradu politickou.
Engel doktor Trnka Pollack profesor Bertl Hasa Kramář Staněk Klofáč Šmeral Hruban Masaryk Hrázský Velich Stürgkh Vídeň Praha český vysoký škola technický v Praga
15 article
Ministr Hussarek zmiňuje se stručně o vý- voji stavební otázky české techniky pražské, příčinách najímání místností, i uvádí, žeb nájemné. jak v rozpočtu státním vyznačeno, 216.000 K ročně obnáší. K lomu však v době současné přičísti dlužno ještě nájemné v domě hraběte Lažanského v obnosu 17.000 K a další nájemné, o němž se prá- vě jedná, asi v obnosu 15.000 K. tudíž úhrnem ročně 250.000 K. To odpovídá jistině asi 5 milionů korun, za něž by jistě podstatná část novostavby zřízena býti mohla. Proto správa vyučovací vážně zabývala se otázkou delinitivního uspořádání, t.j otázkou novostavby a podnikla v příčině té initi- ativné kroky v jednání úřadním. Ministr vyučovánt ujišťuje, že vláda uznává naléhavost novostavby české techniky a vynasnaží se, pokud finanční pod- mínky tomu dovolí, požadavku tomu vyhověti. Rektor techniky prof. Kašpárek děkoval nejprve přítomným ministrům a zástupcům českých klubů poslaneckých za jich živý zájem o nynější stav vysoké školy a poukázal, že otázka umístěnt pražské techniky jest již proto mimořádné důleži- tosti, poněvadž se jedná o jeden ze dvou největších technických ústavů státu. Máť pražská technika 3000 posluchačů a 61 členů profesorského sboru. Zástupci techniky nepřicházejí v žádné nové věcl.
Hussarek Lažanský Rektor profesor Kašpárek
16 article
Již 9. května 1912 usnesl se profesorský sbor na žádosti k ministerstvu vyučování, aby co nejdříve za účelem nedostatků umístění techníky započato bylo se zakoupením pozemků na stavbu nových technických budov a sice u Chotkových sadů n Letné. Poněvadž ale nyní se poměry tak vytvořily, že vyučování v starých místnostech jest nemožné a následkem toho zavládlo všeobecné pobouření mezi všemi interesenty, zejména mezi studenty. žádá, aby jí prozatím byla učiněna taková pře- chodná provisorní opatřehtý by vyačování ne- vázlo. Profesorský sbor chce rád přechodně snést svížele méně vhodného umístění provisorního chce působiti také v tom smyslu na studentstvo. jenom když bude věděti, že první vážný krok ke stavbě nové techniky byl učiněn. Nejdůležitějším krokem jest nyní zajištění místa stavebního. Poslanec Staněk s povděkem kvituje, ž úvodní slova ministra vyučování připouštějí na- ději, že evropský skandál, jímž jest umístění praž- ské české techniky, bude odstraněn. Jest škoda. že náprava musela býti vynucena tak drastickou událostí. Na této poradě jsou zastoupeny všechny české kluby a rády by věděly, co se brzy stane pro nápravu. Poslanec dr. Kramář s důrazem prohlásil že považuje za nutné, aby na této konferenci do- šlo se k nějakému určitému konkrétnímu výsled- ku. Dnešní poměry, za kterých studenti jsou umí- stění v 16 různých objektech, jsou nesnesitelny Přimlouvá se za to, aby nová budova technická postavena byla v Praze, v jejímž obvodu nejlepst a nejúčelnější jest profesorským sborem doporu- čované místo na Belvederu.
Chotkův Staněk doktor Kramář Letná Praha Belveder
17 article
Ministr Hussarek vyslovuje názor, že otázka, které pozemky pro stavbu nové techniky jak po stránce věcné účelnosti, tak po stránce fi- nanční by se nejlépe hodily, samozřejmě nemůže býti považována za rozřešenou. Vybudování nové techniky po nabytých zkušenostech nemůže být myšleno jakožto stavba monumentální, nýbrž ja- kožto prakticky řešená stavba pavilonová. Poze- mek, jenž pro tuto stavbu bude vyhlédnut, musí býti proto tak veliký, aby na něm na desítiletí do budoucnosti byla možnosť expanse.
Hussarek Poza
18 article
Ministr veřejných prací Trnka: O tom, že dnešní umístění české techniky v Praze jest úplně neudržitelné, jsem za jedno s ministrem vyučování a to mezí kulturními lidmi vůbee jistě nepotřebuje býti předmětem odůvodňování. Vyšetřování, které po smutném připadu sřícení se stropu bylo prove- deno, zjistilo sice, že při jisté opatrnosti, při udrž - vání budovy této nehodě sice bylo možno předejíti stejně ale zjistilo nad všechnu pochybnost, že kon- servování nýnější budovy nemůže míti více za cí na trvale ji zachovat k účelům vyučovacím. Dosa- vadní konservující práce neřídily se vždy úpln tímto zřetelem, a aby se tak dálo, vydal jsem v po- slední době příslušná nařízení. Pro vyučovací úče- ly vysokého učení technického jest nufno učiniti jiná opatření. Provisorním opatření pro dobu nej- bližší nemůže býti ovšem nic jiného než další nají- mání místností potřebných. Neni to bez obtíží, po- něvadž není dostatek podobných místností uvnit města prázdných ihned k disposici, ale v tomte ohledu učiněno bude ihned, co se učiniti dá. Po- kud se týče definitivního řešení postavením nové budovy, jest ve veřejnosti rozšířen názor, že vláda dosud nic nebělala, dokud se v posluchárně nesří- til strop. Názor tento není úplně správný. Už leta vláda na řešení těto otázky pomýšlí, ale až do roku 1912 sám profesorský sbor nebyl si jasný o tom zda by se nově stavět nemohlo na místě nynějším což se ukázalo nemožným. I s hlediska hospodář- ského jest pro stát výhodnějším, když se najde no- vé staveniště a když na něm v pavilonovém systé- mu, za nějž se ministr veřejných prací rovněž při- mlouvá, postupně budou nové objekty stavěny.
Trnka Praha Dosa
19 article
Rozhodnout se pro určité místo, jest nutno co nej- rychleji, poněvadž jest nebezpečí, že po několik letech se dostatečně veliké staveniště uvnitř Prahy nebo blízko na předměstích vůbec nedostane, vedle toho, že cena pozemků silně stoupne. On ostatní členové vlády jistě učiní vše možné, aby řešení této záležitosti bylo podporováno. Ke konc jsko konkretní návrh prohlašuje, že by v době e nejkratší měla v Praze na místě samém konati s komise zástupců všech zúčastněných ministerstev která by vhodnost míst pro příští technické ústavy zkoumala a připravovala rozhodnutí v této záleži tosti.
Praha
20 article
Dvorní rada posl. Hrázský: Pavilonový sy- stém, pro nějž právě vyslovili se jak ministr vy. učování, tak ministr veřejných prací, není ničím novým. Už roku 1901, když byl v Praze za mého rektorátu bývalý ministr vyučování Hartl, uznal že na dosavadním místě stavěno býti nově nemůže že pro stavbu novou nutně musí býti opatřeno sta- veniště jiné a stavba že musí býti provedena sou- stavou pavilonovou. Sbor profesorský s ideou tou souhlasil a podjal se průpravných prací k účelu to- mu. Prof. Bertl převzal vypracování stavebního pro- gramu srovnávacích skiz na Karlově náměstí v okolí, dále pak náčrtku na úplně volných sta- veništích. O tom podána zpráva sborem minis ter- stvu vyučování. I odbývána ankela se zástupe vlády o 13 vhodných staveništích; vypracoval re- ferent náčrtky, které byly předloženy minister- stvu. Pokud jsem mohl informacemi zjistiti, doznaly návrhy sboru profesorského na novostavbu na vol- ném prostranství zásadní opory jak v ministerstvu vyučování, tak zejména v ministerstvu veřejnýel prací. To navrhlo I další postup úřadního projed- drobném prodejit ranní čisle . eobě . se e vačarni sa 4k Ve fliňlkách na venkově renní čislo . . . . . io večernl Ineeráty plstí se hotově napřed- Předplcení a jnserty přijíma sdministrace v Mlarianské ul.. a Tam nachůzejí se tél čedakve, tiskárna a expedine „Národnlch Listů“ Rukopisy se nevracnii
Hartl Bertl Ineerát Praha Karlov náměstí Mlarianský ulice
21 article
návání. Celý akt předložen ministerstvu financí, kteréž ale, pokud jsem informován — rád bych byl třeba opraven — návrhy ministerstva vyučovánía veřejných prací prostě zamítlo. Na to apeloval posl. Hrázský na správce ministerstva financí, abyv příčině staveb české techniky konečně opustil sta- novisko prostě zamítavé jen z příčin fiskálnícha zaujal stanovisko kulturní povinnosti státu vůči největšímu technickému ústavu v říši, v němž vlastně dvě vysoké školy jsou sloučeny. To ne- může ministerstvo financí jinak dokumentovatí, nežli schválením návrhů ministerstev odborných, novostavby se tknoucích, zařaděním úhradové po- ložky nejméně jednoho milionu korun do rozpočtu na rok 1914—15, aby tím staveniště zajištěno bylo. Poslanec prof. Masaryk podrobně kritisuje dosavadní poměry na české technice, děkuje, že oba ministři, kteří dosud ujali se slova, užnali je- jich neudržitelnost a že slibili podporovat snahy nápravu. Zejména ministr Trnka přiznal, co vlastně pro každého jest samozřejmé, že umístění techniky ve vlastních budovách jest pro stát i fínanční vý- hodou a že nutno proto co nejrychleji se stavbou nové budovy počíti.
Hrázský profesor Masaryk Trnka ministerstvo finance
22 article
Poslanec dr. Šmeral. Okolnost, že za tute záležifost oficiálně stavi se čeští poslanci sociálně- demokratičtí, jest zevním znamením, že se jedná o požadavek všech českých stran, a vyslovuji proto naději, že vláda bude ho nejen svědomitě zkoumati, nýbrž že v době bezprostředně blizké budeme miti před sebou konkrétní výsledky. Podle přesvědčení našeho klubu, finanční otázka nemůže býti pře- kážkou vyřizení této záležitosti. Pan ministr vy- učování konstatoval ve své řeči, že technika platí dnes na 250.000 korun nájemného za místnosti, kte- ré má pronajaté v cizích objektech a to že před- stavuje kapitál na 5 milionů korun. Vedle toho staveniště nynější techniky má značnou cenu. V klubu našem pro ten případ, že by odpor finanění správy měl býti nejostřejším, bylo upozorněno na to, že stát vlastní ve středu Prahy velmi rozsáhlé pozemky, kterých daleko racionelně sám dnes ne- užívá, a jejich prodejem by získal peníze nejen pro nové umístění úřadů dnes na nich se nachá- zejících, nýbrž i na definitivní a možno říci ideálni rozřešení stavby nové techniky. Řečník jménem klubu žádá, aby vláda tento podnět zkoumala a k němu zaujala stanovisko.
doktor Šmeral Praha
23 article
Rektor vysoké školy technícké prof. Kašpá- rek: „Dovoluji si upozorniti, že podrobné plány novostavbě lechniky byly vypracovány profesorem Bertlem a také již v ministerstvu vyučování pře půl druhým rokem předloženy. Sboru profesorské- mu jedná se v první řadě o to, aby konečně již jednou s novostavbou vysoké školy technické Praze bylo započato. Každoročně zapisuje se no- vých 800 posluchačů, kteří ve svém studiu těmito neudržitelnými poměry naší vysoké školy jsou zkra- cováni. Čím později bude nová škola vybudována. tím více generací bude studovati za takovýcht bídných poměrů. Volba místa pro novostavbu če- ské vysoké školy technické jest v druhé řadě a nesmí oddalovati projekt novostavby. Stavebn místo na Letné bylo v době návrhu sboru pro- fesorského uznáno timto sborem za nejvýhodnější mimo to musilo se při návrhu přijíti s určitým mi- stem, aby návrh mohl býti předložen k diskusi ja- ko již něco striktního. I finanční stránka tohoto návrhu byla již profesorem Bertlem a členy ko- mise stavební vypracována a získány i banky, kte- ré by projekt tento financovaly. Jeho Excelence pan ministr vyučování dovolí, aby sám pan prok Bertl, jako nejlépe informovaný, o věci té refe- roval.“ Proí. Bertl: Na předloženém plánu Prahy jsou jasně viděti ona staveniště, o kterých v r. 1911-12 jest možno jednati. Staveniště jsou v
Kašpý Bertl Letná Praha vysoký škola technický Praga
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Návštěvou v Jaltě.) Jedete-li pěk- nou silnicí z Alupky do Jalty, poděl nejjiž- nějšího cipu Krymu, potkáte stěží člověka, jenž se odhodlal projit aspoň část té tří- hodinné cesty pěšky. Pokusil jsem se vykonat tento čin, když mi ujel parník, na který, pro nepokojné moře, nebylo možno dostat se ráno z Mischoru loďkou. Prošel jsem na silnicí parkem, z něhož svítí v řadách cypřiší nej- krásnější zámek celého pobřeží, a vyšel na širokou cestu, jejíž prach ulehl drobnou ranní prškou. Ostrý zub nad stěnou Aj Petri pro- díral se z řídkých oblaků, jež splývaly jako bělavý věnec po jeho bocích až k černé čáře sosnového pralesa a poletovaly nad tatarskou vesnicí. Cesta províjí se kamennými ohradami knížecích zahrad, proplétá se zaprášeným houštím a vybíhá oklikami do zelených vino- hradů, za nimiže září modré moře, rozčeřené bílými hřebeny a zalité zlatými odlesky slunce. Drobné zálivy klikatí se hluboko pod zelenými stráněmi, po hladině honí se na obzoru plachtové lodičky, rýhované plochy vinohra- dů jsou prosety červenými skvrnami střech a bílými zdmi dačí. Cesta se níží pod viničná úbočí, vroubená na vrchu skalisky, a běží podél malého mysu, na němž stojí maják. Výhled na moře otvírá se přes rozkošný úval a mohutné skalisko, zohaveně na svém vrcho- lu fantastickou věžičkou „Lašťovčího hnízda“ šedivé víly, nalepené z cementu nad zářivou hladinu. Cesta stoupá mírně, odkrývajíc ča- rovný pohled přes hezounký bílý zámečel tatarského slohu na záliv Jalty a „medvěd horu“, vystupující v průzračné dálce před Gurzufem. Silnice blíží se již Livadii, hýkavé auto- mobily, svištící v mračnech prachu, předhá- nějí bystré trojky, řízené Tatary v bílých chalátech a černých beránčích čapkách, špi- navé „linějky“, plné dělníků a Turků, vlekou se zvolna podél drátěných plotů, jimiž se
Petri Tatar Turek Jalta Krym
25 article
prodírají fíky, břečťany a husté lískoví. Občas přelétne kolem mne nepokojným klusem skupina jezdců, dámy na koních, s tatarským průvodci a mizí za záhybem. Na silnici obje- vují se stráže s tenkými trojhrannými bodáky na hlavních pušek, lesní zřízencí v upjatých šedých kabátech s tesákem po boku, jezdei krymské jízdní divise, přejíždějící v malých vzdálenostech na nepokojných koních, a sku- piny důstojníků, rozdělující stráže po celé dlouhé trati, dotýkající se carského sídla. Cesta přechází z lesního podrostu do širých strání rozlehlých vinohradů pod pří- krým úbočím skal a vine se jako klikatá stužka vysoko na kamenných podezdívkách až za skalní stěnu v pozadí, vyhýbajíc se parkům Livadie. Slunce září na bílém nebi a žehne do hustých řad révy, na níž se nalé- vají tmavomodré hrozny. Konečně překoná- vám nekonečné zátočky, vnikající ze stráně na hřeben hory, osazený hustěji domky mezi zelení.
26 article
Z vojenských kasáren nad cestou zaznívá jásavá hudba, v zahradě táboří kolem jehlanců z pušek pěchota, a na silnici zjevují se kozáci. střežící celou další cestu k Jaltě. Nejsou to ovšem Gogolovi Zaporožci, ale šviháci v úpravných uniformách, opálených tváři s černým plnovousem, pojiždějíce zvolna na překrásných koních po vykázaném krátkém pruhu cesty. Na hlavě vysokou, huňatou beranici s ohnivě červeným dýnkem, koketně zmačkanou, na těle těžký, tmavomodrý kabát až na paty, s řadou patron na prsou, pod ním světlý, bíle a modře prohovaný chalát, a na nohou vysoké boty bez podpatků a bez ostruh. Na zádech opakovačku, přes rameno na řemenu obrácenou šavli s vykládaným jilcem bez koše, v předu za pasem kinžal. vzadu nahajku, a po boku revolver. Sluneční žár je nesnesitelný, ale všichni mají sponky své těžké uniformy pečlivě upjaty, dívají se zamračeně a prohližejí si pozorně každý kočár, jedoucí kolem nich. Jeden zatančil ke mně se svým vraníkem a ptá se unyle, kolik je
Gogol Jalta
27 article
hodin. Je teprvé čtvrt na jedenáct — ještě tř čtvrti hodiny bude se hřát na horkém slunei v silničním prachu. Drátěný plot je častěji přerýván bílým domky, kolem nichž se hemží plno strážeů v parádních uniformách, bílých rukavicích, s řadami barevných stužek na prsou a nezbyt- ným revolverem u boku. Zlatý dvojhlavý orel na kamenném obelisku u cesty oznamuje, že silnice běží po carském území Livadie a hustá mříž se zlatým znakem chrání cestu, vedouci parkem nad bílé stěny carského zámku, trati- cí se dole v zeleni. Za vrcholem horského hřbetu šíří se stráň a rozvírá se přes vinice no- vý, bližší výhled do přístavu Jalty, na úbočí Jajly a mořský břeh, posetý rozkošnou skupi- nou domů, znichž září zlaté báně nového ko- stela. Moře jen hoří modravými svity v jasném slunci, stříbrná rýha táhne se daleko v tmavé pláni k Aju Dagh za drobounkým parníčkem, spěchajícím do Gurzufu a na širém obzoru su- ne se zvolna od jaltského přístavu pošťovní parník, jedoucí do Sevastopolu. Silnice sva- žuje se rychle podél obrovské garáže, plné dvorních automobilů, stále hlouběji do půvab- né doliny, až mění se mezi prvními vilamiv asfaltovou pobřežní třídu, hlavní tepnu lázeň- ského života Jalty.
Jalta Jajla Gurzuf Sevastopol
28 article
Objevují se první krámky s ovocem, stán- ky cidičů bot, budky s limonádou a kefírem. dřevěná pažení lázní a mezi tím rej podivných. pestrých figurek. Otrhaný, mladý žid s poníže- ným, zádumčivým obličejem, tlustými, široký. mi rty a dlouhými, černými kučerami, s důvěr- ným výrazem v bledé tváři a s rozpačítým úsměvem nabízí „frukty“, zaprášené hrozny v špinavém koši. Turečtí dělníci v těsných kal- hotách, kolem boků řasnatě širokých, hovoří- ci jektavým hlasem a hrdelními zvuky, jdou ppravovat silnici. Napilý mužík s lahví vodky v ruce a dětským úsměvem v zaslzených očích kývá pezdrav všem mimojdoucím: hoši s pe- čivem, s novinami, prodavači výšivek, pan- toflí, hůlek, korálů a perlí, všechen ten národ nevinných příživníků hemží se mezi obecen- stvem, proplétá se mezi automobily, ale nekři- čí, nespěchá, jakoby se jen tak procházel zá- roveň s lázeňskými hosty, jimiž je Jalta pře- plněna. U mostu před poštou, na počátku po- břežní chaussée, stojí několik tatarských ele- gánů s úžasně drzým výrazem v nestoudně do- těrných očich. Všichni vymyti, vyholení, kula- té čapky se zlatým dýnkem ozdobně nasaze- né na hustých černých kučerách, těsné černé bluzy, těsné jizdecké spodky, zlaté řetizkyse závěsy, bílé prádlo, ruce plné prstenů a v bí- lých zubech papirosy. Čekají na svou kliente- lu, na bohaté dámy, které horují pro výlety koňmo do hor a projíždky za měíčních noci
Jalta
29 article
Cesta podél přistavu je přeplněna povo- zy, jezdci, auty a široký chodník podél krámů hemží se pařížskými toiletami zcela výjimeč- ného vkusu. Takových elegánů jako na jaltín- ském korsu ani v Paříži nevidět: americké bo- ty mají už docela přeamerikanisovaný tvar sněhobílé letní šaty, nejvybroušenější střih kravaty, punčochy a pentle na bílém klobou- ku jeví vzácnou barevnou harmonii, úprava vousů a vlasů nejpozornější péči a výraz obli- čeje i držení těla jakousí přeumělou gracii.
Paříž
30 article
Jenže každý ten exemplár dokonalého mod- ního gentlemana projevuje jisté individuálné sklonnosti, které docela ruší pařížskou illusi. Jakoby se tu sešly zbytky bývalých mod o doby třetího císařství až po počátky modního anglikaniemu: není v tom jednotného vkusu ani navyklé tradice, ale cosi komicky úmysl- ného, titěrného, nepravdivého. Cizinci připadá strašně směšná ta vážná gracie, s kterou starý švihák s vysoce načesanými vlasy, na nichž se houpe měkký klobouček, cení zlatý chrup na mladou dámu a ustupuje pozpátku, když se sklání hlubeko k její ruce. A výbojné pohledy. houpavé krůčky, nápadně pozdravy — jako- by oživl nějaký starý románový svět. Dámy jsou pokročílejší v modním vkusu, hýří po- sledními pařížskými vzory, od černých lako- vaných kloboučků až po rozstřižené a zcela průsvítné roby; nesnaží se však nápodobit Pa- řížanky chováním a nosí ty vzdušné modní vý- střednosti trochu příliš po domácku,
31 article
Ta vybraná společnost je však v menšině v té pestré směsí lidí, proudících mimo vyzdo- bené krámy, převahu mají uniformy nejrozma- nitějších střihů a tvarů: uniforem plno v kočá- rech, na koních, na promenádě, v parku, v cu- krárnách, v krámech, od kozáckých krasavců, stažených v bocích jako dámy v těsných šně- rovačkách, až po generály v nahnědlých širo- kých bluzách, posázených řády, jež se připínaji jehlicemi jako dámské brože. Občas objeví se pop v příléhavé říze, stříbrný křiž na prsou, dlouhé vlasy, shrnuté pod slaměným klobou- kem, Peršan v žlutě pruhovaném růžovém cha- látě s ozdobným širokým pasem, Turek v čer- ném kabátě, na hlavě fez, ovinutý šátkema kostěné brejle na nose, Arméni, Tataři a jiné a jiné podivné tváře neznámých plemen. Pe- stré množství lidí se prochází nápadně volně, tvoří skupinky, přechází na čaj do dvou re- staurací, postavených přímo na vodě přísta- vu a neunavně kupuje drobotiny v krámech, z nichž vlají pestrobarevné šátky, sviti polo- drahokamy, vykládané kavkazské šperky. lahvičky s pařížskými voňavkami a hromádky vzácného ovoce.
Peršan Turek Armén Tatar polodrahokam
32 article
Třída táhne se podél břehu hloub do pří- stavu, v němž stojí zakotven Standart, carská jachta, hlídaná dvěma šedými minonoskamia obletovaná hejnem bílých člunů. Dál u hráze se věží les stožárů plachetních lodí, plných ovoce, jež sem putují celé dny od maloasii- ských břehů a za nimi přistávají drobné parní- ky, převážející celý den lázeňské hosty z jed- noho lázeňského místa krymského pobřeží na druhé. U té přístavní hráze přestává elegantní život lázeňského korsa a rozvíjí se za to tím rušněji místní trh v polokrytém bazaru, plném zeleniny, ryb, ovoce a masa. Hromady bakla- žanů, fialových, lesklých okurek, koše červe- ných švestiček kyzylu, kupy tomat, zelí, kar- fiolu, věnce sušených ryb, růžové mašo sterle- tí, stříbrolesklý sudak, svěží teletina, sibířšu