1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 7. listopadu 1913.
Praha
5
article
Norsnní n večerní liaty
předplácas se
v Pruzo v administraci
na můsle,.. B K — b
na čtvrt lata . . k — b
s dvosi donáškou s
aa měste.. 2 K 54h
na čevrt letn . 7 K el
ve ČllálEáchi
na měsle
2 k 3r
Poštou
a mnzéste
na čtvrt jesa . h
a dvejí zásllkou
ua měste
so
ns devrt iotsu K d0
žble lonbadede
V Praze, 7. listopadu.
Kossuth Ferenc, malý syn velikého Ludví
ka Kossutha, živicí se podlouhá desítiletí pro-
dejem otcovy morální i věcně pozůstalosti
leží prý těžce nemocen. Nevíme, zda choroba
Františka Kosshtha patři k těm chorobám, n
které lékaře není, které Kossutha pravideln
navštěvují za každé větší politické krise -
Uhrách omlouvaji jeho nepřítomnost na par-
lameniním kolbišti, anebo k opravdovým cho-
robám, kterým konečně naprosto žádný člo-
věk uniknouji nemůže, tedy ani Frautišel
Kosšuth, který vždy tak vyníkal marnivou
péčí o krášlení svého zevnějšku, že mu začal
přezdívat „mužská koketa“.
Krátce před svým nynějším onemocnění
měl Kossuth rozhovor s dopisovatelem „N
W. J.“ o národnostní otázce v Uhrách. „N. W
.“ dnes právě tenlo rozhover uveřejňuje. Za-
slouží, abychom si ho všimli, ne pro jeho věc-
nou stránku, nýbrž proto, že je podařeným
zhuštěním těch lží a solismat, kterými Maďaři
snaží se obalamutit ostatní svět o báječné svo-
bodě, která na maďarském globusu panuje
Výroky Kossutbovy jsou zrovna typické.
Hned první věta je znamenitá: „Náro-
nostní otázka v Uhrách byla uměle stvořena.
Kossuth
Kosshth
N W
Maďar
Praha
Uhry
6
article
Ta umělost spočívá ovšem v tom, že dobrá
polovice Uher je nemaďarského původu a že
je utiskována nejen ve svých politických sna-
hách, nýbrž i ve snahách kulturních a hospo-
dářských. „V celé Evropě jest rozšířeno fa-
lešné a křivé mínění, že státotvorný maďarský
národ utlačuje národnosti, spolu s ním ve vla-
sti žijící“ — klame dále bývalý ministr. —v
Uhrách prý není rozdílu mezi Maďary a Ne-
maďary, jich náboženství, zvyky a obyčeje jsou
zachovávány v plné úctě.
S tím náboženstvím, zvyky a obyčeji je
lo skoro. Jenže zde se zamlčuje, že člověk žije
nejen svými domácími zvyky a obyčeji, že
chodí nejen do kostela, nýbrž i do školy, a že
tato škola v Uhrách je zmaďarisována, a že
se maďarisuje i ten kostel, že člověk je již po-
dle Aristotela tvor politický, ale že v Uhrách
politická organisace Nemaďarům je zakázána
a že jsou frestáni ti, kdo se opováží organiso-
vat se podle týchže ústavních zvyklostí, jako
se organisují maďarské strany, jak svědčí pří-
pad s poradami slovenského národního klubu
v Turč. Sv. Marlině.
V Evropě jest prý ojedinělý případ, že
by v jedné zemi po staletí žily vedle sebe
různé rašy a nesplynuly, jako se stalov
Uhrách. Teprve za posledních sto let začíná
větší národnostní agitace.
Kossuth Ferenc, i když šidí, není ani tak
hloupý. Skutečně národnostní agitacev
Uhrách začíná se teprve před sto lety, totiž
od té doby, co se po r. 1792 začíná usilovná
státní maďarisace. Do té doby o organisované
maďarisaci nebylo ani řeči. Ani nemohlo být.
Maďarský národ byl kulturně příliš nízko.
1 nejpopulárnější uherský král Matyáš zane-
chal sice řadu státních listin, psaných česky,
ale ani jednu maďarskou! Naopak, v jednom
česky psaném listě výslovně prohlašuje, že
není Maďar, nýbrž původem valašské kníže.
Uher
Maďar
Kossuth
zane
Evropa
Uhry
Turč
Vary
slovenský národní klub
7
article
Maďaři ani později nemohli maďarisovati, po-
něvadž skoro celé jich národnostní území po
staletí bylo pod tureckou vládou, které vlast-
ně přísluší zásluha kouservování maďarského
kmene. Za tureckého panství v Uhrách roz-
víjel se maďarský duch v Sedmihradsku,
kdežto zbytek Uher, který zůstal pod habs-
burským panstvím, byl slovenský nebo něme-
cký s úřadní řeči latinskou. Maďarů tam bylo
málo. Teprve osudná restaurace Leopoldla I.
r. 1792 vydala Uhry na pospas Maďarům, te-
prve tehdy se stává z Uher Magyarország
teprve od té daby jsou nemaďarské národy
nuceny silnéji se brániti.
Kossuth neostýchá se znovu opakovat pode-
zřeni, že nemaďurské národy tihnou za
hranice a to že uherský stát nemůže trpět. To
lihnutí za hranice není tak nebezpečně
Uhrách rozšířeno, a přibývá-li ho, lze sez jen
divit tomu, že tak pomalu, protože maďarská
sveřepost musí budit v potlačených národech
víru a naději, že aspoň spojením s bratrskými
sousedy dostane se jim větší volnosti. Tato
přírozená reakce proti maďarskému útoku
měla by být ještě silnější. Ve švýcarsku žádný
ze čtyř národů nešilhá za hranice ke svým
pokrevným bratřím. Ať to zkusi v Uhráeh
s takovou svobodou a nebudou mít silnějších
stoupenců Kossuthovy politiky neodvíslosti nei
mezi nemáďarskou irredenicu“. Kossuth všal
nechce spravedlnosli a syobody pro nemaďar-
ské národy, on jim jen nabízí čočovici „blaho-
bytu“, aby zaprodali svůj národ. Ale i toho
blahobytu se jim dostává teprve, vystěhují-l
se za moře.
Maďar
Uher
Kossuth
Kossuthův
Uhry
Sedmihradsko
Leopoldl I . r
8
article
Události na polooshrov
balkánskem.
Řecko-turecké jednání o mír a jeho úskalí
Z Athén, 6. listopadu. (K. k.) „Ag. d' Athéne
vyvrací důruaně tvrzení tureckých kruhů, že zed-
povědnost za přeruzení řecko-tureckého vyjedná-
vání padá na řeckou vládu, a podává autenlické
vyličení, v němž se m. j. prohlašuje: Po celou dobu
vyjednávání učinila řecká vláda velmi značné
ústupky, kdežto Turci přes své plné moci vždycky
jenom referovali do Cařihradu, aniž dali dosud od-
pověď na řecké požadavky. osg.mes
M. Z Kolína nad Rýnem, 7. listopadu. (Zv.
telegr. „Národních Listů“.) „Kölnische Ztg.“ obdr-
žela tulo depeši z Pelrohradu: Z bezpečného
pramene oznamuje se, že řecko-turecký spo
nebezpečně se přiostřil a že dlužne
se obávati katastrofálního výbucku
Vinníkem je prý Turecko. Ruská vláda po-
važuje za naléhavě nutné, aby vel-
moci ihned společně v Cařihradě za-
kročily a dala sama již turecké vládě radu, aby
spors Řeckem do krajnosti nehnala.
Trojdohoda pro Řecko. as
Z Petrohradu, 7. listopadu. („Zeit.“) V zabra-
ničním úřadě jsou přes všechno poptrání přesvěd-
čení, že Italie pracovala v Athénách s nejvělšin
úsilím, aby s Rakouskem získala Řeck
pro spolek proti balkánským Slova-
nům. Jednání Italie bude míti za následek, ze
Rusko společně s Francií a Anglif po-
skytne Rekům podporu ěnliá ráesl
Francouzsko-anglické lodstvo do řeckých
labyvola přístavů, V sáje ne
Z Athén, 7. listopadu. Spojené středomořsk
loďstvo anglieko-krancouzské přibads ve dnseh nej-
bllžšich do Pirea a potom do všech velkých přístavá
řeckých, zejména do Kavaly a do Solua. Reck
vláda chystá mu všode skvělé uvjtání, vzam
Otázka balkánského svazu. ov
Aga
Athéne
Turek
Italia
Atény
Cařihrad
Kolín nad Rýn
Turecko
Řecko
Petrohrad
Rakousko
Rusko
Francie
Pireus
Kölnische Ztg
Zeit
Italia
9
article
Z Petrohradu, 7. listopadu. (N. Fr. Pre4ae.
Nový řecký vyslanee Dragumis vyslovil se ke
spolupracovníku „Rěčí o otázee balkáns ké-
ho svazu: Řecko má v nynějším okamžiku pouze
se Srbskem formální spolek; ovšem máme přátel-
ské styky také s Rumunskem a Černou Horou, pro-
tože následkem posledních události naše zájmy
jsou stejné, avšaklotázkal formálního spolku s těmito
státy není dosud úplně jaště vyjasněna. Řecke
usiluje upřímně o smírné sousedské žití a o sblížení
se všemi státy, pre
vatl
noln
Srbská armáda zůstane ve stavu mobili-
sace.
Z Bělehradu, 7. listopadu. Proslýchá se, že n
posledních ministerských poradách přetřásala se
také demobilisace dvou divisí, které byly mobili-
sevány za příčinou povstání albanského. Podobá se,
že demobilisace nebudeprovedena
dokud nebude poněkud vyjasněa po-
měr k Bulharsku, zejména dokud nebudou
obneveny normální diplomatické styky mezi obě-
ma zeměmi.ěb
nes
Geneděy vrací se do Sofije, b o -
Z Pařiže, 7. listopadu. (.N. Fr. Presse“.) Bul-
harský ministe zahraničních záležitostí Genaděv
odjel včera večer do Sofije. Na bestě nezdrží se
ani ve Vidni, ani nikde jinde, poněvadž chce býti
v Sofiji pří ustavující volební kampani, al by
svým voličům mohl podati zprávu
zkhraniční situaci. Mlnistr Genaděv, který
ohioe
setkal se v Paříži s předními osobamí republiky —
přesidentem jejim, ministerským předeedou a mini-
strem zahraničních záležitostí — je s výsledkem
své cesty velmi spokojen. Podařilo se prý mu od-
straniti leckterý předsudek pažížských politických
kruhů a zjednati pre Bulharsko lepší nála du.
Censura v Caříhradě zrušena.
vůz Cařfhrndu. 7. listopadu. Vojenská a civil i
censura byly včerejělm dnem v Caříhradě zrušeny
Pre
Petrohrad
Řecko
Srbsko
Rumunsko
Černá Hora
Bělehrad
Bulharsko
Paříž
Cařfhrnd
10
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
11
article
Přípravy pro delegjace.
Přípravy pro delegjace.
Z Pešti, 7. listopadu. Dnes koná se mini-
sterská rada. V neděli odjedou mínisterský
předseda hr. Štěpůn Tisza, ministr. finane
Teleszky a ministr obchodu bar. Harkanyí do
Vídně. V pondělí za předsednictví hr. Berch-
tolda koná se společná ministerská konference
o přípravách pro delegační kampaň.
ezpone
Ryt. Gomaperz.
Z Vídně, 7. listopadu. (K. k.) Čestný předseda
úvěrního ústavu Max ryt. Gomperz zemřel v 93
roku věku. 1e
Vojenská zádušní mše.
Z Vídně, 7. listepadu. [K. k.) Dnes dopoledne
byla ve dvorním a městském farním kostele u sv
Augustina v přítomnosti pana arcivévody sloužena
všeobecná vojenská zádušní mše,
žm
Planý slech?
Z Pešti, 7. listopadu. („N. W. T.“) V politickýc
kruzich způsobii rozruch článek orgásu hr. A n
drássya „Mag. Hirlapu“, ve kterém se tvrdí, že
se list ze zcela spolehlivého vídeňského pramene
dověděl toto: Několik velevyslanců rakousko-uher-
ské monarchie upožornilo minístra zahraničníeh
záležitoslí, že by nemohli zájmů monar-
chie náležitě hájiti, kdyby nenastala
změna ve vnitřní sittaci Uher. Uherská
vláda prostřednietvím „Budap. Korrosp.“ prohla-
čuje, že zpráva tato je na prvý pohled směšným
výmyslem, který není nni třeba popírati. e ueo
Z uherského říšského sněmu, 5bo
Z Pežti, 6. listenadu. (K. k. uh.) Justiční výbo
skončil v dnešní odpolední schůzi podrobné pro-
jednávání zákonné osnovy o tiskovém zákonu.
Z Peští, 7. listopadu. (K. k. uh.) (Poslaneck
sněmovna.) Předseda šl. Beöthy zahujuje schůni
v 11 hod, dopoledne. Posl. Koloman říegedüs
předkládá zprávu jusličního výboru o tiskovém zá-
konul Pošl. Roland Hegedůs předkládá zprávu
finančního výboru o zutimním rozpočtu na prvé
pololetí 1914 a posl. Simon zprávu branného vý-
boru o kontingentu branců. Sněmovna pokračuje
pak v podrobné rozpravě o reformě porntních
soudlů.
Ryt
Max rýt
Gomperz
Augustin
Mag
Hirlap
Posl
říegedüs
Hegedůs
Simon
Pešť
Vídeň
Berch
Uhry
Štěpůn Tisza
úvěrní ústav
Poslaneck sněmovna
12
article
Oposlee se však dnes nedostavila do sně-
movny. V podrobné rozpravě o reformě porotních
soudů předkládá zpravodaj justičního výboru do-
datek, že v tiskových procesech nemá nejvyší
soud právo měniti nález porotců. Posl. Slezak
[str. práce) polemieuje s nedávným prohlášením
hrab. Apponyla a praví, že není divu, že padly
v bezohledném illoválním boji strancickém takové
deklarace, ale že sluší litovali, že právě hrabě
Apponví se dal strhnouti k takové hypoktisil.
Předseda vybízí řečníka, aby se držel všcí.
Posl. Slezak praví dále, že nepřítomnost oposice
jest nejlepším důkazem, že tyto obžaloby jsou zcela
bezpodstatny a že eposice sama jest o tom pře-
svědčena. (Pechvala na pravici.)
Posl. Zikmund Nemess (str. práce) zdůraz-
ňuje, že obavy, projevované oposicí a velkou čáslí
veřejného mínění o tiskovém zákoně jsou naprosto
bezpodatatny, neboť moditikace, provedené vládou
na zákonné ospově, vylučují všechny námitky. Mi-
nistr spravedlnosti dr. šl. Balogh praví: Kdyby
obžaloby oposice a nadávné vývody hr. Apponyia
doopravdy se srovnávaly se skutečností, bylo by
tím spíše povinností oposice, zejména při § 33.
zevrubnou debatou osvětliti své stanovisko. Řečník
považuje za nepochonitelno, že se oposice ani dne
nedostavíla donschůze. Jde-li skutečně ou hájení
úistavy, hylo by tím spíše povinnosfí oposice, přijíli
za všech okolností. Ministr nechápe jednání opo-
sice. Jednou se doslaví do sněmovny, jindy pošle
jen přední stráže, jindy zase vůbec nepříjde. Talo
nedůslednost je ministrovi nepochopitelnou. Nal to
pojednává o předloženém dodatku a prohlašuje, že
projevené upřílišněné požadavky jsou bezdůvodny.
Je možno, že ani tento zákon se v praxi neosvědčí,
pak bude nulnou nová předloha.
§ 33. echvaluje se pak s navrženými změnami.
Posl
Slezak
Nemess
Balogh
Nal
13
article
pclio
Hr. Míchal Karolyí.
Z Pešti, 7. lístopadu. („Frdbt.“) Hrabě Micha
Karolyi náhle onemocněl a musí několik dn
ležeti. S onemocněním jeho uvádí se v souvislost
nedostavení se oposico do včerejší schůze sně
movny.
František Košuí.
Z Pešti, 6. listopadu. (K. k. na.) Zdravotní stav
Frantiska Košuta jest. nezměněně špatný, avšal
nikoli nuprosto beznadějný. Odpoledne Košut zvra-
cel. Obdržel injekci a spí od 9 hodin večer.
Z Pešti, 7. listopadu. (K. k. uh.) Košut ztrávi
dnešní noc dosti dobře. Jeho stav je stále ještě
povážlivý.
Míchal
Micha Karolyi
František Košuum
Frantiska Košut
Košut
Hradec
Pešť
15
article
Belgický král u německého cisaře.
Z Poslupími, 6. listopadu. [K. k.) Král belgický
navštivil dnes odpoledne knížecí osobnosti, zde
meškající, a přijimal v Novém paláci jejich vzá-
jemné návštěvy. Císař jmenoval krále belgickéh
generálem jízdy. p
Z Nového Paláce u Postupimi, 6. listopadu
K. k.) Na počest belgického krále byla dnes večeí
u Veličenstev uspořádána hostina. Král odjede
noci zutomobilem do Berlina.
Volební oprava ve Francii.
Z Paříže, 6. listopadu. (K. k.) Poslanecká sně-
movna schválila 348 hlasy proti 213 článek 1. zá-
kona o volební reformě, jenž stanovi listinné skru-
tinium se zastoupením menšin
Kokovcov v Paříží.
Z Paříže, 6. listopadu. (K. k.) Ruský minister
ský předseda Kokovcov zmocnil „Matin“, aby
uveřejnil toto prohlášení: Dlím v Paříži pouze na
zotavenou. Budu ovšem rozmlouvati s členy fran-
couzské vlády o všech otázkách. zajímajícíeli obě
vlády. Nelze však mluviti o tom, že by za našic
rozmluv šlo o vyjednávání, které má za účel státn
nůjčku nebo stavbu stratedických drah v Rusku
jak mylně tvrdily některé listy.
Nový palác
Postupim
Berlín
Francie
Paříž
Rusko
16
article
Nová bítevní loď ruská.
Z Petrohradu, 6. listopadu. (K. k.) Car Mikulá
záslal ministru namečnictva tento telegram: Blaho-
přeji Vám a černomořskému loďstvu ke spučtěni
řadové lodi „Carevna Maria“. Očekávám s netrpě-
livostí šťastný den, kdy se mi představí tři nové
řadové lodi jako hotové bitevní jednotky.
Pumový atentát ve Španělsku.
Z Madridu, 7. listopadu. (K. k.) V Manzanille
(provineie Huolva) vybuchla v budově purkmistrov-
ského úřadu puma. Byla způsobena škoda, nikde
však nebyl zraněn. Pachateli se pedařilo utéci
když poranil výstřelem pronásledujícího ho stráž-
níka,ol
Atentát na Diaze.
Z Havany, 6. lisfopadu. (K. k.) Felik Dlan
který sem přibyl z Veracruzu, byl věera večer
svpvénria enádě. Útočník hodl ho zn ucho
a udeřil ho několikráte holí. Pachažel byl zalčen.
Dlaz byl dopraven do nemocnice.
Revoluce v Mexiku a Spojené státy.
Z N. Yorkr, 5. listopadu. [K. ke.) „ Journal
Commerce“ sděluje, že vyprávení zboží do Mexika
určeného se včera zdrželo, poněvadž promie z
pojištění proli válečnému neberpečí byla zvýšena
na 21/49.
Z Nového Yorku, 7. listopadu. (K. k.) Dle zprá-
vy z El Passa trvají boje o Chihuahuu. Vůdce po-
vstalců Villa zamezil městu zásobování vodou.
Blaha
Marius
Diaz
Petrohrad
Španělsko
Madrid
Havana
Veracruz
Mexiko
spojený stát
Nový York
El Passo
journal Commerka
18
article
Vládní slib pro učitele v Čechách.
Vládní slib pro učitele v Čechách.
Poslanci Pachrovi, odůvodňujícímu včera v po-
slanecké sněmovně dvouletý již pilný návrh ně-
mecko-nacionální na státní přispěvek 20 mil. K uči-
telům ve všech zemích předlitavských, dopomohl
ministerský předseda hr. Stürgkh k lesklému řeč-
nickému úspěchu. Když posl. Pacher vykládal, že
vláda musí pomoci učitelám v Čechách, a když
dovozoval, že hlavním úkelem správní komise
Čechách je zlepšiti učitelské platy, tu hr. Stülrgkh
mu vzkázal, že vláda jest ochotna dáti učitelstvu
v Čechách na rok 1914 asi 11 mil. korun, jestliže
budou na říšské radě příjaty nové státní úděly ze-
ním. Posl. Pacher uchopil se ihned — jak „Bol.
vypravuje — tohoto vzkazu hr. Stürgkha, sdělil jej
ve své další řeči a vyzýval poslaneckou sněmovnu
by co možná rychle vyřídila celý nynější finanční
plás. Ale svého návrhu se poel. Pucher nevzdal.
Po tomto jímavóm činu péče hr. Stürgkha o
osobní úspěch posl. Pachra konala se u hr. Stürgkh
porada představenstva německo-nacionšlního sva-
zu. Rozprava tato byla dle svědectví „Nár. Pol.
tak hlučná, že křik odtud bylo slyšeti až na chod-
bu parlameniního paláce.
Pachr
Stürgkh
Pacher
Posl
Bol
Pucher
Pol
Čechy
19
article
V drobném prodejie
ranní člslo o sobů . za e
vslero
zn d
Ve flialkách na venkově
ranní čislo
večernl
sr
Innerňtu
platí se hotově napře
Předplncení a inserty přijima
admnávtrace v Marisnské ul.. a
Tam nacházejí se tán
redakce, tlakárua a szpodioe
Národnsnh Liatá“
Eulopisy se navrane
Eulopisa
Marisnský ulice
20
article
Po věcné stránce politické chlásil hr. Stürgkh
v této konferencí představenstvu německo-naclo-
nálního svazu, že do zemského rozpočtu českého
na r. 1914 má býti na zlepšeni učitelských platů
vloženo asi 11 mi. K, avšak jen s podminkou, že
řížská rada přijme zákon o státních údělech zemím.
Zdá se, že Němci z Čech byli uklidněni tímto
prohlášením, jehož nyní již pravděpodobné usku-
tečnění je zbaví těžké starosti a velmi nesnadné
překážky v německo-nacionální politice v Čechách.
Rozpory mezi Německem a Rakouskem
Francouzský tisk odhulil v těchto dnech sen-
saci, že na honech v Gěhrde projevily se mezi
císařem Vilémem a arcivévodou Františkem Fer-
dinandem rozpory v názorech na známé rakouské
oltimatum Řecku.
Literární kancelář vídoňskčho ministerstva
zahraničních záležitostí nyní prohlašuje, že řečené
zvěsti jsou zcela smyšleny; táž kancelář zároveň
prohlažuje, že mezí císařem Vilémem a arcivévodou
Franliškem Ferdinandem není ani nejmenší různosti
mínění.
Toto svoje prohlášení uveřejnila novinářská
kancelář zahraničního ministerstva vídeňského v
liberšlním denníku mnichovském
Stürgkh
Němec
Vilém
František Fery
Franlišk
Ferdinand
nální svaz
Čechy
Německo
Rakousko
Řecko
21
article
Projev studentstva o nedostat-
cích v budovách čes. techniky.
Ve vinohradském Národním domě konal
se dnes dopoledne veřejná všetechnická schů-
ze studentská, aby protestovala proti bezpeč-
nostním poměrům na české vysoké škole te-
chnické v Praze. Zájem studentů byl velmi
značný, jak tomu svědčilo účastenství na schů-
zi. Prostorný sál Národního domu byl přeplněn
a mnoho účastníků tísnilo se v koridorech.
Schůzi zahájil p. IngC. Hájek, který uví-
tal hosty, zejména poslance dra. Tobolku a
prof. dra. Velicha, dále členy profesorského
sboru české techniky prof. Nováka, prof. Kl-
ra, prof. Felixe, prof. Mühlbauera, prof. An-
drlíka, doc. Beneše, prof. Procházku. V za-
stoupení městské rady pražské dostavil se p.
inž. Rotnágl, za spolek civilních inženýrů p.
inž. Plichta, za spolek autor. inženýrů proí.
Klir.
Potom zvoleno předsednictvo schůzea
sicer IngC. Vondrák, IngC. Fuks a, Ingc
Šmíd a IngC. Vaníček.
Prof. Novák projevil souhlas s akci stu-
dentstva.
Posl, prol. dn, Velich referoval o kro-
cích poslanců ve Vídni. Dále promluvili pp.
prof. Klir za inženýry a inž. Plichta za
spolek aut. civ. inženýrů.
IngC. Fr. Skutil podal všeobecný refe-
rát o poměrech na české technice. Potom od-
borní referenti přednesli podrobné zprávy
nedostatcích na jednotlivých odborech.
IngC. Skutil navrhl následující
Ingc
Hájek
profesor
doktor
Velich
Novák
Klement
Felix
Mühlbauer
Ana
docent
Beneš
Procházka
Ing
Vondrák
Fuks
Ingc Šmíd
Vaníček
Posl
Klir
Plichta
František
Skutil
Praha
Vídeň
národní dům
národní dom
22
article
resoluci:
„Učastníci všetechnické schůze, zúčast-
nění dne 7. listopadu 1913 v Národním domě
na Král. Vinohradech, dávajíce výraz roz-
hořčení nad svrchovaně křiklavýmti poměry,
jaké panují na c. k. české vysoké škole tech-
nické v Praze, usnášejí se:
Nedávné sřícení prohnilého stropu
v jedné z učeben vysokého učení techní-
ckého v Praze odkrylo v celé nahotě pro-
hnilost a spuchřelost celého systému, jaký
panuje v příčině všeho a specielně vysokého
školství českého v Rakousku.
Nedostatečná péče o českou vysokou
školu technickou v Praze — jak ze zpráv
referentů patrno — jde tak daleko, že
lehkomyslně hazarduje se životy vysoko-
školských posluchačů i profesorů. Místnosti
sloužící k účelům této vysoké školy prona-
jímají se stále v soukromých, v obyčejných
soukromých domech, které vůbec nebyly za
tím účelem stavěny. Komisionálním šetře-
ním seznalo se, že místnosti pronajaté skore
ve všech soukromých budovách nejen ne-
stačí pojmouti zapsané posluchačstvo toho
kterého předmětu, ale nejsou ani řádně za-
bezpečeny proti možným katastrofám a sří-
Praha
Rakousko
národní dům na Královský
český vysoký škola technickýnický
23
article
Z revuí a časonisů.
Z revuí a časonisů.
„Moravsko-slezská Revue“ (X., č. 1.)
v úvodní své stati, kterou zahajuje „Desátý
rok, zpytuje svědomí české Moravy a posuzuje
v celku ne právě příznivě její národní rozvoj. Po-
litickou částí úvahy té zabývaly se již „Národní
Listy“. Zde zbývá upozorniti na její data stalisti-
cká, která mluví opravdu dosti povážlivě o českém
populačním postupu: „Podíl české obcovací řeči
dle předposledního sčítání činil na Moravě 71.35
proc., dle posledního 71.75 proc., vzrostl tedy o 0
procents. Je tento vzrůsl, jejž i při ohledu na sčí-
tací praktiky dlužno označiti za nevelký, v sou-
hlasu s přirozenou rozplemeňovací silou českého
lidu na Moravě? Přirozený přírostek obyvatelu
v české oblasti Moravy r. 1910 činil 13.2194 proti
pouze 11.4195 z r. 1900, ve smíšené oblasti s českou
většinou dokonce 12.6995 proti 10.12: naproli
tomu ve sníšené oblasti s německou většinou klesl
s 6.96% na 6.59% a pouze v německé stoupl z 6.6
na 721, i zde o menší procento než v české
ohlasti. Celkem přibylo v česká oblasti za 10 let
114.685 lidí, v německé pouze 4520 duší. Jestliže
při těchto číslech, při tomto rozdilu ve vzrůstu
počtu obyvatelů v české oblastí oproti německé.
Morava
Moravskoslezský revue
24
article
při síle rozplemeňovací schopnosti české opreti
německé náš podíl na obcovací řečí stoupl pouze
o čtyři desítiny procenta, je zřejmo, že jsme za
oněch doset let ztratili tisíce česlých lidi. Uká-
zánojíž jinde podrobněji, že se tak stalo jednak
vystěhováním, jednak odnárodaěním nebo aspoh
nedosiatečnou silou národního vědomí. Že roz-
poznání je správno, dokazují také výsledky v Če-
chách: tam rozplemeňovací schopnosti v české
oblasti ubylo, ale vzrůst českého podilu na oben-
vací řečí v posjodním desítiletí skvžlého rozmochu
hospodářské a nacionální síly v Čechách stoupl.
dokonce rychleji než na Moravě (o 0.592). Máme
tak smutný doklad, že jsme nepostupovali na Mo-
ravě hospodářsky tak rychle, že naše nacionální
úsilí nebylo tak účinno a do té míry středem všcho
našeho snažení, jak by bylo bývalo třeba, abychom
zachovali výsledky svého přirozeného vzrůstu.“ —
V ostatním obeahu „Rovue“, jejíž redakce se ujal
dr. Er. Hodáč, je: Jar. Preiss, Slovensko a my. —
Hodáč
Preiss
Čechy
Morava
Slovensko
25
article
Fr. Kovařík, Cíle českého průmyslu na Moravěa
v Čechách. — Kuneš Sonntag. Zemědělské oddě-
lení při české technice v Brně. — Mil. Hýsek. Sou-
kasné literární poměry na Moravě. — R. Bejko.
Marně jsem hledal. Báseň.) — Z dopisů Miroslava
Tyrše Ctiboru Helceletovi, náčelníku Sokola v Brně.
— Věci hospodářské a seciální. — Literatura. —
Sokolstvo. — Zprávy.
VAkademil“, revui socialistické (XVIII.
č. 1.). ukazuje E. Škatula na Potžebu če-
ské socialistické bibliograřie“. Vzpo-
míná podobných velkých děl cinich: ruského a dvou
německých, z nichž práne Stammhammerova, vy-
daná za podpory rakouskšho ministerstva vyuče-
vání, neomézuje se na literaturu německou, sle
objímá socialistické písemnictví všech kulturních
národů. Ale při tom i pro ni platí stará stížnost:
bohemica non leguniur. Prvý díl Stammhamme-
rovy bibliografie, podávající soupis do konce roku
1891, uvádí všeho všudy dva české autory, zabý-
vající se socišlní otáskou: dra. F. L. Chleboráda
a Jakuha Malého, oba nevýznamnými německými
spisky jejich z let sedmdesátých! Nelépe je v dal-
šich dvou díech. Na 1000 stránkách, obenhuiícíeh
nelméně výčel 40 fistc knih, brožur. časbpisů, re-
vušlních článků, manifestů a letáků, je maximálně
šest, sedm českých autorů — celkem 22 hesla.
vztahujfcí se k české spcialistické litersluře. Je
to pokořující a nepochopitelné zároveň. S podpo-
rou ministerstva a při nepopíratelné píli rnaží se
nutor vynátrati kde jaké dílo německé, francouz-
ské, anulické, italské, holandské, švanělské a por-
tugalské — a domácí produkci v říší ignoruje.“ Z
podobného stavu samostatná bibliografie české
František
Kovařík
Kuneš Sonntag
Hýsek
R Bejko
Tyrš
Helcelet
E Škatula
F L Chleborád
Jakuha Malý
Čechy
Brno
Morava
Sokol v Brno
26
article
literutury socialistické by sloužila nejen odborní-
kům domácím, nýbrž by byla i prvým krokem, u-
možňujícím informaci cizím odborným pracovníkům
Ji otevíralo by se světové forum dnes již bohat
české literatuře sociální, jejiž některá díla jsou
přece významu, přesahujtcího meze národní. Ale
E. škatula nepomýšli na pouhý soupís soclálních
praeí našeho písemnictví. Touží, aby byla seřízena
socizlistická knihovna, obsahující všechen příslušný
český matertál, buď při archivu strany (českoslo-
vanské sociálně demokratické) nebo při Dělnické
Akademii. — Akademle“ dále obsahuje: Antonín
Němec. Nepřirozený centralism či proletářská so-
lidaritu? — F. V. Krejčí. Spisovatel v Čechách. —
Fr. Modráček, Krise socialismu u nás. — Dr. I.
Winter. Z historie státního dluhu. — Dr. A. Uhlir,
K filosofli socialismu. — J. Bubník, Stavovské
bnutí uřadnické a dělnictvo. — Rozhledy.
Antonín Němec
F V Krejčí
Modráček
I Winter
doktor
A Uhlir
J Bubník
Čechy
Francie
28
article
nbl
= Odhalení pomníku Oakara Wilda v Pařili
Z Pažíže se oznamuje „Berl. Tgbltiu.“: Pomník.
který byl postaven před časem v Paříži zesnulému
anglickému básníku Oscaru Wildovi na hřbitově
Pěre Lachaise zůstal na žádost hřbitovní správy
dosud neodhalen. Pomnik, vytvořený sochařem
Jakubem Maxem Ensteinem, předatavuje sfingu,
na které správa hřbitova viděla cosi nepřístolného
Sochař byl požádán, aby detaii ten pozměnil. Umě-
lec žádosti vyhověl a umistil na sfingu motýla.
který nahradí cbvyklý fikový list. Ale ani tento
motýl neuspokojil eprávu hřbitova n až do středy
zústal pomník Wildeův neodhelen. Skupina přátel
Wildeových se konečně ve středu ochodlala od-
haliti pomnik o svě újmě. Leč není jizlo, bude-l
s tím správa hřbitova srozuměna
Starý měšťanský dým muneem. Ve Franl-
furtě nad Mohanem připadli na dobrou myšlenku.
Aby poněkud zmírnili přeplněnost v historickém
museu, vzali odtud zařízení domu staré měšťanské
rodiny a umístili je v nově restnurovaném patrieii-
ském domě z počátku 17. stol., který město před
12 lety koupilo. Dům prý náleží k nejkrásnětším
stavbám krankfurtské renalssanění architektury
Město nabylo tak pěknébo musea.
— Dopleníce ze severní točny. Sběratelůn
pohledních listků je oznamována zajimavá novin-
ko. Norský malír Th. Holmboe namaloval serii pěi
pohledních listků s lodí „Fram“. které. Ronld
Amundsen opatří razilkem na nejsevernějším bodu
jehož výprava dosáhne a na zpáleční cestě budou
lístky odevzdány poště v prvním přístavě, do ně-
hož loď dopluje.
Berl
Wild
Jakub
Max
Enstein
Wildeův
Paříž
Uma
furta nad Mohan
Oakara Wild
Pěre Lachaise
29
article
Sňntky n rozvody v Pařiži. V právě vydan
statistice pařížských obyvatelů za rok 1912 na-
lézají ee zajímavé čislice o sňatcích a rozvodech
v Paříži. Celkem bylo tam loňského rolai uzavřeno
31.611 sňatků. V 61 případě byl ženich o více
než 25 let ptarší nověsty, ale za to v 7171 případě
byla nevěsta o hodně starší ženicha. Z 2905 vdoveů
šlo 813 k oltáři dříve, než uplynul rok od smrt
první manželky, ale 57 vdovců otálelo s novým
sňatkem 25 let. Vdov, které se znovu provdaly, je
málo; ze 2525 jen 21 a mezi těmi mnché až po
20letém vdovství. Dávodů pro to statistika ne-
udává. Dovatenáct starých mládenců, jimž bylo
již 75 let, dalo si ještě vložit růžová pouta a jako
důstojný protějšek k nim možno uvěsti dvě dívky.
které se vdávaly ve stáří 78let. Príliš časné man-
želství nemů, jak sc zdá, dlouhého trvání, nebot
se dalo rozvésti šest manželských párků, z nichz
ani jemu, ani ji nebylo v žádném připadě ješlě
20 let. Ovšem, také ohlašuje statislika přes co
případů, kdy se dali rozvěst manželé staří přes
70 let. Nejčastější příčinou rozvodu byla „urážka
a jenom ve 400 přínadech manželská nevěra, k nít
byli více nácbylni muži. Mužů bylo nevěrných
253, žen jenom 173.
— V narkose oloupena. Pařížaká policie za.
bývá se právě zajímavou aférou. Jistá dáma z ta.
Paříž
30
article
mější nejlepší společnosti oznámila, že se na ja-
kémsi večirku seznámila s mladým španělským
diplomaiem, klerý ji provázel domů. Zůstal prý
u ní asi do dvou hodin v noci a přehodil ji pak
přes obličej šátek sladce páchnoucí. Dáma upadla
v hluboké bezvědomí, z něhož se probudila teprve
druhého dne a tu s hrůzcu zpozorovala, že jí schá-
zi brilantový prsten v ceně 10.000 franků. Policie
pilně pátrá po domnělém španělském diplomatu.
Katastrofa na dráze. Z Melunu, 6. listo-
padu. (K. k.) Desud bylo dopraveno do nemocnice
38 mrivol. S tím, který podlehl ranám, činí po-
čel mrtvých obělí železniční katastrofy 39. 27
mrivol bylo již poznáno. Rozeznání ostatních
mirtvol bude velmi obtižné, poněvadž jsou k ne-
poznáni zohaveny. Dva poštovní úřadníci se po-
hřešují. Stav raněných není neuspokojivý.
Melun
31
article
— Sírašné poměry v petrobradském asylu pro
kcjence. Z Petrchradu se oznamuje: Několik měst-
ských radních navštívilo městský asyl pro kojence,
pří čemž konstatovali věci, které jim ježily vlasy
na hlavě. Muží, kteří v nočním velkoměstském
asylu viděli hodně bídy, prohlásili, že nikdy ne-
byli tak zděšeni, jako při této inspekci. V asylu
umírá 60 proceni dodávaných kojencu
hladem, protože průměrně 5 kojných
živí 50 nemluvňal. V mistnostech není venti-
lace a nezachovává se ani nejprostších pravidel
čistoty. Děti leží bez košilek, ve špinavých hadrech.
Celý asyl je hanbou správy, která prý by se měla
za to zodpovídati před soudem.
Pumový alentát při velební slavnosti. Z Ři-
ma, 6. listopadu. Při slavností, pořádané na po-
čest zvolení poslance Luzziho v Neapoli, jíž se
účastnílo na 20 tisíc lidí, byla vržena do zástupu
puma; vybuchla právě ve chvdi, kdy Luzzí mluvíl
s balkonu svého domu. Po výbuchu povstala straš-
ná panika, při niž bylo mncho žen a dětí ušlapáno.
Poletujícími střepinami bylo 12 osob těžce zraněno.
Útočníku podařilo se prchnouti.
Luzzi
Luzzet
Ře
Neapol