ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fc57ff50-8f1a-11dd-b993-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 73, person 104, org 16, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 7. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
jbnvth lojn
4 masthead
Číslo 306.
5 article
Norsnní n večerní liaty předplácas se v Pruzo v administraci na můsle,.. B K — b na čtvrt lata . . k — b s dvosi donáškou s aa měste.. 2 K 54h na čevrt letn . 7 K el ve ČllálEáchi na měsle 2 k 3r Poštou a mnzéste na čtvrt jesa . h a dvejí zásllkou ua měste so ns devrt iotsu K d0 žble lonbadede V Praze, 7. listopadu. Kossuth Ferenc, malý syn velikého Ludví ka Kossutha, živicí se podlouhá desítiletí pro- dejem otcovy morální i věcně pozůstalosti leží prý těžce nemocen. Nevíme, zda choroba Františka Kosshtha patři k těm chorobám, n které lékaře není, které Kossutha pravideln navštěvují za každé větší politické krise - Uhrách omlouvaji jeho nepřítomnost na par- lameniním kolbišti, anebo k opravdovým cho- robám, kterým konečně naprosto žádný člo- věk uniknouji nemůže, tedy ani Frautišel Kosšuth, který vždy tak vyníkal marnivou péčí o krášlení svého zevnějšku, že mu začal přezdívat „mužská koketa“. Krátce před svým nynějším onemocnění měl Kossuth rozhovor s dopisovatelem „N W. J.“ o národnostní otázce v Uhrách. „N. W .“ dnes právě tenlo rozhover uveřejňuje. Za- slouží, abychom si ho všimli, ne pro jeho věc- nou stránku, nýbrž proto, že je podařeným zhuštěním těch lží a solismat, kterými Maďaři snaží se obalamutit ostatní svět o báječné svo- bodě, která na maďarském globusu panuje Výroky Kossutbovy jsou zrovna typické. Hned první věta je znamenitá: „Náro- nostní otázka v Uhrách byla uměle stvořena.
Kossuth Kosshth N W Maďar Praha Uhry
6 article
Ta umělost spočívá ovšem v tom, že dobrá polovice Uher je nemaďarského původu a že je utiskována nejen ve svých politických sna- hách, nýbrž i ve snahách kulturních a hospo- dářských. „V celé Evropě jest rozšířeno fa- lešné a křivé mínění, že státotvorný maďarský národ utlačuje národnosti, spolu s ním ve vla- sti žijící“ — klame dále bývalý ministr. —v Uhrách prý není rozdílu mezi Maďary a Ne- maďary, jich náboženství, zvyky a obyčeje jsou zachovávány v plné úctě. S tím náboženstvím, zvyky a obyčeji je lo skoro. Jenže zde se zamlčuje, že člověk žije nejen svými domácími zvyky a obyčeji, že chodí nejen do kostela, nýbrž i do školy, a že tato škola v Uhrách je zmaďarisována, a že se maďarisuje i ten kostel, že člověk je již po- dle Aristotela tvor politický, ale že v Uhrách politická organisace Nemaďarům je zakázána a že jsou frestáni ti, kdo se opováží organiso- vat se podle týchže ústavních zvyklostí, jako se organisují maďarské strany, jak svědčí pří- pad s poradami slovenského národního klubu v Turč. Sv. Marlině. V Evropě jest prý ojedinělý případ, že by v jedné zemi po staletí žily vedle sebe různé rašy a nesplynuly, jako se stalov Uhrách. Teprve za posledních sto let začíná větší národnostní agitace. Kossuth Ferenc, i když šidí, není ani tak hloupý. Skutečně národnostní agitacev Uhrách začíná se teprve před sto lety, totiž od té doby, co se po r. 1792 začíná usilovná státní maďarisace. Do té doby o organisované maďarisaci nebylo ani řeči. Ani nemohlo být. Maďarský národ byl kulturně příliš nízko. 1 nejpopulárnější uherský král Matyáš zane- chal sice řadu státních listin, psaných česky, ale ani jednu maďarskou! Naopak, v jednom česky psaném listě výslovně prohlašuje, že není Maďar, nýbrž původem valašské kníže.
Uher Maďar Kossuth zane Evropa Uhry Turč Vary slovenský národní klub
7 article
Maďaři ani později nemohli maďarisovati, po- něvadž skoro celé jich národnostní území po staletí bylo pod tureckou vládou, které vlast- ně přísluší zásluha kouservování maďarského kmene. Za tureckého panství v Uhrách roz- víjel se maďarský duch v Sedmihradsku, kdežto zbytek Uher, který zůstal pod habs- burským panstvím, byl slovenský nebo něme- cký s úřadní řeči latinskou. Maďarů tam bylo málo. Teprve osudná restaurace Leopoldla I. r. 1792 vydala Uhry na pospas Maďarům, te- prve tehdy se stává z Uher Magyarország teprve od té daby jsou nemaďarské národy nuceny silnéji se brániti. Kossuth neostýchá se znovu opakovat pode- zřeni, že nemaďurské národy tihnou za hranice a to že uherský stát nemůže trpět. To lihnutí za hranice není tak nebezpečně Uhrách rozšířeno, a přibývá-li ho, lze sez jen divit tomu, že tak pomalu, protože maďarská sveřepost musí budit v potlačených národech víru a naději, že aspoň spojením s bratrskými sousedy dostane se jim větší volnosti. Tato přírozená reakce proti maďarskému útoku měla by být ještě silnější. Ve švýcarsku žádný ze čtyř národů nešilhá za hranice ke svým pokrevným bratřím. Ať to zkusi v Uhráeh s takovou svobodou a nebudou mít silnějších stoupenců Kossuthovy politiky neodvíslosti nei mezi nemáďarskou irredenicu“. Kossuth všal nechce spravedlnosli a syobody pro nemaďar- ské národy, on jim jen nabízí čočovici „blaho- bytu“, aby zaprodali svůj národ. Ale i toho blahobytu se jim dostává teprve, vystěhují-l se za moře.
Maďar Uher Kossuth Kossuthův Uhry Sedmihradsko Leopoldl I . r
8 article
Události na polooshrov balkánskem. Řecko-turecké jednání o mír a jeho úskalí Z Athén, 6. listopadu. (K. k.) „Ag. d' Athéne vyvrací důruaně tvrzení tureckých kruhů, že zed- povědnost za přeruzení řecko-tureckého vyjedná- vání padá na řeckou vládu, a podává autenlické vyličení, v němž se m. j. prohlašuje: Po celou dobu vyjednávání učinila řecká vláda velmi značné ústupky, kdežto Turci přes své plné moci vždycky jenom referovali do Cařihradu, aniž dali dosud od- pověď na řecké požadavky. osg.mes M. Z Kolína nad Rýnem, 7. listopadu. (Zv. telegr. „Národních Listů“.) „Kölnische Ztg.“ obdr- žela tulo depeši z Pelrohradu: Z bezpečného pramene oznamuje se, že řecko-turecký spo nebezpečně se přiostřil a že dlužne se obávati katastrofálního výbucku Vinníkem je prý Turecko. Ruská vláda po- važuje za naléhavě nutné, aby vel- moci ihned společně v Cařihradě za- kročily a dala sama již turecké vládě radu, aby spors Řeckem do krajnosti nehnala. Trojdohoda pro Řecko. as Z Petrohradu, 7. listopadu. („Zeit.“) V zabra- ničním úřadě jsou přes všechno poptrání přesvěd- čení, že Italie pracovala v Athénách s nejvělšin úsilím, aby s Rakouskem získala Řeck pro spolek proti balkánským Slova- nům. Jednání Italie bude míti za následek, ze Rusko společně s Francií a Anglif po- skytne Rekům podporu ěnliá ráesl Francouzsko-anglické lodstvo do řeckých labyvola přístavů, V sáje ne Z Athén, 7. listopadu. Spojené středomořsk loďstvo anglieko-krancouzské přibads ve dnseh nej- bllžšich do Pirea a potom do všech velkých přístavá řeckých, zejména do Kavaly a do Solua. Reck vláda chystá mu všode skvělé uvjtání, vzam Otázka balkánského svazu. ov
Aga Athéne Turek Italia Atény Cařihrad Kolín nad Rýn Turecko Řecko Petrohrad Rakousko Rusko Francie Pireus Kölnische Ztg Zeit Italia
9 article
Z Petrohradu, 7. listopadu. (N. Fr. Pre4ae. Nový řecký vyslanee Dragumis vyslovil se ke spolupracovníku „Rěčí o otázee balkáns ké- ho svazu: Řecko má v nynějším okamžiku pouze se Srbskem formální spolek; ovšem máme přátel- ské styky také s Rumunskem a Černou Horou, pro- tože následkem posledních události naše zájmy jsou stejné, avšaklotázkal formálního spolku s těmito státy není dosud úplně jaště vyjasněna. Řecke usiluje upřímně o smírné sousedské žití a o sblížení se všemi státy, pre vatl noln Srbská armáda zůstane ve stavu mobili- sace. Z Bělehradu, 7. listopadu. Proslýchá se, že n posledních ministerských poradách přetřásala se také demobilisace dvou divisí, které byly mobili- sevány za příčinou povstání albanského. Podobá se, že demobilisace nebudeprovedena dokud nebude poněkud vyjasněa po- měr k Bulharsku, zejména dokud nebudou obneveny normální diplomatické styky mezi obě- ma zeměmi.ěb nes Geneděy vrací se do Sofije, b o - Z Pařiže, 7. listopadu. (.N. Fr. Presse“.) Bul- harský ministe zahraničních záležitostí Genaděv odjel včera večer do Sofije. Na bestě nezdrží se ani ve Vidni, ani nikde jinde, poněvadž chce býti v Sofiji pří ustavující volební kampani, al by svým voličům mohl podati zprávu zkhraniční situaci. Mlnistr Genaděv, který ohioe setkal se v Paříži s předními osobamí republiky — přesidentem jejim, ministerským předeedou a mini- strem zahraničních záležitostí — je s výsledkem své cesty velmi spokojen. Podařilo se prý mu od- straniti leckterý předsudek pažížských politických kruhů a zjednati pre Bulharsko lepší nála du. Censura v Caříhradě zrušena. vůz Cařfhrndu. 7. listopadu. Vojenská a civil i censura byly včerejělm dnem v Caříhradě zrušeny
Pre Petrohrad Řecko Srbsko Rumunsko Černá Hora Bělehrad Bulharsko Paříž Cařfhrnd
10 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
11 article Přípravy pro delegjace.
Přípravy pro delegjace. Z Pešti, 7. listopadu. Dnes koná se mini- sterská rada. V neděli odjedou mínisterský předseda hr. Štěpůn Tisza, ministr. finane Teleszky a ministr obchodu bar. Harkanyí do Vídně. V pondělí za předsednictví hr. Berch- tolda koná se společná ministerská konference o přípravách pro delegační kampaň. ezpone Ryt. Gomaperz. Z Vídně, 7. listopadu. (K. k.) Čestný předseda úvěrního ústavu Max ryt. Gomperz zemřel v 93 roku věku. 1e Vojenská zádušní mše. Z Vídně, 7. listepadu. [K. k.) Dnes dopoledne byla ve dvorním a městském farním kostele u sv Augustina v přítomnosti pana arcivévody sloužena všeobecná vojenská zádušní mše, žm Planý slech? Z Pešti, 7. listopadu. („N. W. T.“) V politickýc kruzich způsobii rozruch článek orgásu hr. A n drássya „Mag. Hirlapu“, ve kterém se tvrdí, že se list ze zcela spolehlivého vídeňského pramene dověděl toto: Několik velevyslanců rakousko-uher- ské monarchie upožornilo minístra zahraničníeh záležitoslí, že by nemohli zájmů monar- chie náležitě hájiti, kdyby nenastala změna ve vnitřní sittaci Uher. Uherská vláda prostřednietvím „Budap. Korrosp.“ prohla- čuje, že zpráva tato je na prvý pohled směšným výmyslem, který není nni třeba popírati. e ueo Z uherského říšského sněmu, 5bo Z Pežti, 6. listenadu. (K. k. uh.) Justiční výbo skončil v dnešní odpolední schůzi podrobné pro- jednávání zákonné osnovy o tiskovém zákonu. Z Peští, 7. listopadu. (K. k. uh.) (Poslaneck sněmovna.) Předseda šl. Beöthy zahujuje schůni v 11 hod, dopoledne. Posl. Koloman říegedüs předkládá zprávu jusličního výboru o tiskovém zá- konul Pošl. Roland Hegedůs předkládá zprávu finančního výboru o zutimním rozpočtu na prvé pololetí 1914 a posl. Simon zprávu branného vý- boru o kontingentu branců. Sněmovna pokračuje pak v podrobné rozpravě o reformě porntních soudlů.
Ryt Max rýt Gomperz Augustin Mag Hirlap Posl říegedüs Hegedůs Simon Pešť Vídeň Berch Uhry Štěpůn Tisza úvěrní ústav Poslaneck sněmovna
12 article
Oposlee se však dnes nedostavila do sně- movny. V podrobné rozpravě o reformě porotních soudů předkládá zpravodaj justičního výboru do- datek, že v tiskových procesech nemá nejvyší soud právo měniti nález porotců. Posl. Slezak [str. práce) polemieuje s nedávným prohlášením hrab. Apponyla a praví, že není divu, že padly v bezohledném illoválním boji strancickém takové deklarace, ale že sluší litovali, že právě hrabě Apponví se dal strhnouti k takové hypoktisil. Předseda vybízí řečníka, aby se držel všcí. Posl. Slezak praví dále, že nepřítomnost oposice jest nejlepším důkazem, že tyto obžaloby jsou zcela bezpodstatny a že eposice sama jest o tom pře- svědčena. (Pechvala na pravici.) Posl. Zikmund Nemess (str. práce) zdůraz- ňuje, že obavy, projevované oposicí a velkou čáslí veřejného mínění o tiskovém zákoně jsou naprosto bezpodatatny, neboť moditikace, provedené vládou na zákonné ospově, vylučují všechny námitky. Mi- nistr spravedlnosti dr. šl. Balogh praví: Kdyby obžaloby oposice a nadávné vývody hr. Apponyia doopravdy se srovnávaly se skutečností, bylo by tím spíše povinností oposice, zejména při § 33. zevrubnou debatou osvětliti své stanovisko. Řečník považuje za nepochonitelno, že se oposice ani dne nedostavíla donschůze. Jde-li skutečně ou hájení úistavy, hylo by tím spíše povinnosfí oposice, přijíli za všech okolností. Ministr nechápe jednání opo- sice. Jednou se doslaví do sněmovny, jindy pošle jen přední stráže, jindy zase vůbec nepříjde. Talo nedůslednost je ministrovi nepochopitelnou. Nal to pojednává o předloženém dodatku a prohlašuje, že projevené upřílišněné požadavky jsou bezdůvodny. Je možno, že ani tento zákon se v praxi neosvědčí, pak bude nulnou nová předloha. § 33. echvaluje se pak s navrženými změnami.
Posl Slezak Nemess Balogh Nal
13 article
pclio Hr. Míchal Karolyí. Z Pešti, 7. lístopadu. („Frdbt.“) Hrabě Micha Karolyi náhle onemocněl a musí několik dn ležeti. S onemocněním jeho uvádí se v souvislost nedostavení se oposico do včerejší schůze sně movny. František Košuí. Z Pešti, 6. listopadu. (K. k. na.) Zdravotní stav Frantiska Košuta jest. nezměněně špatný, avšal nikoli nuprosto beznadějný. Odpoledne Košut zvra- cel. Obdržel injekci a spí od 9 hodin večer. Z Pešti, 7. listopadu. (K. k. uh.) Košut ztrávi dnešní noc dosti dobře. Jeho stav je stále ještě povážlivý.
Míchal Micha Karolyi František Košuum Frantiska Košut Košut Hradec Pešť
15 article
Belgický král u německého cisaře. Z Poslupími, 6. listopadu. [K. k.) Král belgický navštivil dnes odpoledne knížecí osobnosti, zde meškající, a přijimal v Novém paláci jejich vzá- jemné návštěvy. Císař jmenoval krále belgickéh generálem jízdy. p Z Nového Paláce u Postupimi, 6. listopadu K. k.) Na počest belgického krále byla dnes večeí u Veličenstev uspořádána hostina. Král odjede noci zutomobilem do Berlina. Volební oprava ve Francii. Z Paříže, 6. listopadu. (K. k.) Poslanecká sně- movna schválila 348 hlasy proti 213 článek 1. zá- kona o volební reformě, jenž stanovi listinné skru- tinium se zastoupením menšin Kokovcov v Paříží. Z Paříže, 6. listopadu. (K. k.) Ruský minister ský předseda Kokovcov zmocnil „Matin“, aby uveřejnil toto prohlášení: Dlím v Paříži pouze na zotavenou. Budu ovšem rozmlouvati s členy fran- couzské vlády o všech otázkách. zajímajícíeli obě vlády. Nelze však mluviti o tom, že by za našic rozmluv šlo o vyjednávání, které má za účel státn nůjčku nebo stavbu stratedických drah v Rusku jak mylně tvrdily některé listy.
Nový palác Postupim Berlín Francie Paříž Rusko
16 article
Nová bítevní loď ruská. Z Petrohradu, 6. listopadu. (K. k.) Car Mikulá záslal ministru namečnictva tento telegram: Blaho- přeji Vám a černomořskému loďstvu ke spučtěni řadové lodi „Carevna Maria“. Očekávám s netrpě- livostí šťastný den, kdy se mi představí tři nové řadové lodi jako hotové bitevní jednotky. Pumový atentát ve Španělsku. Z Madridu, 7. listopadu. (K. k.) V Manzanille (provineie Huolva) vybuchla v budově purkmistrov- ského úřadu puma. Byla způsobena škoda, nikde však nebyl zraněn. Pachateli se pedařilo utéci když poranil výstřelem pronásledujícího ho stráž- níka,ol Atentát na Diaze. Z Havany, 6. lisfopadu. (K. k.) Felik Dlan který sem přibyl z Veracruzu, byl věera večer svpvénria enádě. Útočník hodl ho zn ucho a udeřil ho několikráte holí. Pachažel byl zalčen. Dlaz byl dopraven do nemocnice. Revoluce v Mexiku a Spojené státy. Z N. Yorkr, 5. listopadu. [K. ke.) „ Journal Commerce“ sděluje, že vyprávení zboží do Mexika určeného se včera zdrželo, poněvadž promie z pojištění proli válečnému neberpečí byla zvýšena na 21/49. Z Nového Yorku, 7. listopadu. (K. k.) Dle zprá- vy z El Passa trvají boje o Chihuahuu. Vůdce po- vstalců Villa zamezil městu zásobování vodou.
Blaha Marius Diaz Petrohrad Španělsko Madrid Havana Veracruz Mexiko spojený stát Nový York El Passo journal Commerka
17 title
Poltcka lídka.
18 article Vládní slib pro učitele v Čechách.
Vládní slib pro učitele v Čechách. Poslanci Pachrovi, odůvodňujícímu včera v po- slanecké sněmovně dvouletý již pilný návrh ně- mecko-nacionální na státní přispěvek 20 mil. K uči- telům ve všech zemích předlitavských, dopomohl ministerský předseda hr. Stürgkh k lesklému řeč- nickému úspěchu. Když posl. Pacher vykládal, že vláda musí pomoci učitelám v Čechách, a když dovozoval, že hlavním úkelem správní komise Čechách je zlepšiti učitelské platy, tu hr. Stülrgkh mu vzkázal, že vláda jest ochotna dáti učitelstvu v Čechách na rok 1914 asi 11 mil. korun, jestliže budou na říšské radě příjaty nové státní úděly ze- ním. Posl. Pacher uchopil se ihned — jak „Bol. vypravuje — tohoto vzkazu hr. Stürgkha, sdělil jej ve své další řeči a vyzýval poslaneckou sněmovnu by co možná rychle vyřídila celý nynější finanční plás. Ale svého návrhu se poel. Pucher nevzdal. Po tomto jímavóm činu péče hr. Stürgkha o osobní úspěch posl. Pachra konala se u hr. Stürgkh porada představenstva německo-nacionšlního sva- zu. Rozprava tato byla dle svědectví „Nár. Pol. tak hlučná, že křik odtud bylo slyšeti až na chod- bu parlameniního paláce.
Pachr Stürgkh Pacher Posl Bol Pucher Pol Čechy
19 article
V drobném prodejie ranní člslo o sobů . za e vslero zn d Ve flialkách na venkově ranní čislo večernl sr Innerňtu platí se hotově napře Předplncení a inserty přijima admnávtrace v Marisnské ul.. a Tam nacházejí se tán redakce, tlakárua a szpodioe Národnsnh Liatá“ Eulopisy se navrane
Eulopisa Marisnský ulice
20 article
Po věcné stránce politické chlásil hr. Stürgkh v této konferencí představenstvu německo-naclo- nálního svazu, že do zemského rozpočtu českého na r. 1914 má býti na zlepšeni učitelských platů vloženo asi 11 mi. K, avšak jen s podminkou, že řížská rada přijme zákon o státních údělech zemím. Zdá se, že Němci z Čech byli uklidněni tímto prohlášením, jehož nyní již pravděpodobné usku- tečnění je zbaví těžké starosti a velmi nesnadné překážky v německo-nacionální politice v Čechách. Rozpory mezi Německem a Rakouskem Francouzský tisk odhulil v těchto dnech sen- saci, že na honech v Gěhrde projevily se mezi císařem Vilémem a arcivévodou Františkem Fer- dinandem rozpory v názorech na známé rakouské oltimatum Řecku. Literární kancelář vídoňskčho ministerstva zahraničních záležitostí nyní prohlašuje, že řečené zvěsti jsou zcela smyšleny; táž kancelář zároveň prohlažuje, že mezí císařem Vilémem a arcivévodou Franliškem Ferdinandem není ani nejmenší různosti mínění. Toto svoje prohlášení uveřejnila novinářská kancelář zahraničního ministerstva vídeňského v liberšlním denníku mnichovském
Stürgkh Němec Vilém František Fery Franlišk Ferdinand nální svaz Čechy Německo Rakousko Řecko
21 article
Projev studentstva o nedostat- cích v budovách čes. techniky. Ve vinohradském Národním domě konal se dnes dopoledne veřejná všetechnická schů- ze studentská, aby protestovala proti bezpeč- nostním poměrům na české vysoké škole te- chnické v Praze. Zájem studentů byl velmi značný, jak tomu svědčilo účastenství na schů- zi. Prostorný sál Národního domu byl přeplněn a mnoho účastníků tísnilo se v koridorech. Schůzi zahájil p. IngC. Hájek, který uví- tal hosty, zejména poslance dra. Tobolku a prof. dra. Velicha, dále členy profesorského sboru české techniky prof. Nováka, prof. Kl- ra, prof. Felixe, prof. Mühlbauera, prof. An- drlíka, doc. Beneše, prof. Procházku. V za- stoupení městské rady pražské dostavil se p. inž. Rotnágl, za spolek civilních inženýrů p. inž. Plichta, za spolek autor. inženýrů proí. Klir. Potom zvoleno předsednictvo schůzea sicer IngC. Vondrák, IngC. Fuks a, Ingc Šmíd a IngC. Vaníček. Prof. Novák projevil souhlas s akci stu- dentstva. Posl, prol. dn, Velich referoval o kro- cích poslanců ve Vídni. Dále promluvili pp. prof. Klir za inženýry a inž. Plichta za spolek aut. civ. inženýrů. IngC. Fr. Skutil podal všeobecný refe- rát o poměrech na české technice. Potom od- borní referenti přednesli podrobné zprávy nedostatcích na jednotlivých odborech. IngC. Skutil navrhl následující
Ingc Hájek profesor doktor Velich Novák Klement Felix Mühlbauer Ana docent Beneš Procházka Ing Vondrák Fuks Ingc Šmíd Vaníček Posl Klir Plichta František Skutil Praha Vídeň národní dům národní dom
22 article
resoluci: „Učastníci všetechnické schůze, zúčast- nění dne 7. listopadu 1913 v Národním domě na Král. Vinohradech, dávajíce výraz roz- hořčení nad svrchovaně křiklavýmti poměry, jaké panují na c. k. české vysoké škole tech- nické v Praze, usnášejí se: Nedávné sřícení prohnilého stropu v jedné z učeben vysokého učení techní- ckého v Praze odkrylo v celé nahotě pro- hnilost a spuchřelost celého systému, jaký panuje v příčině všeho a specielně vysokého školství českého v Rakousku. Nedostatečná péče o českou vysokou školu technickou v Praze — jak ze zpráv referentů patrno — jde tak daleko, že lehkomyslně hazarduje se životy vysoko- školských posluchačů i profesorů. Místnosti sloužící k účelům této vysoké školy prona- jímají se stále v soukromých, v obyčejných soukromých domech, které vůbec nebyly za tím účelem stavěny. Komisionálním šetře- ním seznalo se, že místnosti pronajaté skore ve všech soukromých budovách nejen ne- stačí pojmouti zapsané posluchačstvo toho kterého předmětu, ale nejsou ani řádně za- bezpečeny proti možným katastrofám a sří-
Praha Rakousko národní dům na Královský český vysoký škola technickýnický
23 article Z revuí a časonisů.
Z revuí a časonisů. „Moravsko-slezská Revue“ (X., č. 1.) v úvodní své stati, kterou zahajuje „Desátý rok, zpytuje svědomí české Moravy a posuzuje v celku ne právě příznivě její národní rozvoj. Po- litickou částí úvahy té zabývaly se již „Národní Listy“. Zde zbývá upozorniti na její data stalisti- cká, která mluví opravdu dosti povážlivě o českém populačním postupu: „Podíl české obcovací řeči dle předposledního sčítání činil na Moravě 71.35 proc., dle posledního 71.75 proc., vzrostl tedy o 0 procents. Je tento vzrůsl, jejž i při ohledu na sčí- tací praktiky dlužno označiti za nevelký, v sou- hlasu s přirozenou rozplemeňovací silou českého lidu na Moravě? Přirozený přírostek obyvatelu v české oblasti Moravy r. 1910 činil 13.2194 proti pouze 11.4195 z r. 1900, ve smíšené oblasti s českou většinou dokonce 12.6995 proti 10.12: naproli tomu ve sníšené oblasti s německou většinou klesl s 6.96% na 6.59% a pouze v německé stoupl z 6.6 na 721, i zde o menší procento než v české ohlasti. Celkem přibylo v česká oblasti za 10 let 114.685 lidí, v německé pouze 4520 duší. Jestliže při těchto číslech, při tomto rozdilu ve vzrůstu počtu obyvatelů v české oblastí oproti německé.
Morava Moravskoslezský revue
24 article
při síle rozplemeňovací schopnosti české opreti německé náš podíl na obcovací řečí stoupl pouze o čtyři desítiny procenta, je zřejmo, že jsme za oněch doset let ztratili tisíce česlých lidi. Uká- zánojíž jinde podrobněji, že se tak stalo jednak vystěhováním, jednak odnárodaěním nebo aspoh nedosiatečnou silou národního vědomí. Že roz- poznání je správno, dokazují také výsledky v Če- chách: tam rozplemeňovací schopnosti v české oblasti ubylo, ale vzrůst českého podilu na oben- vací řečí v posjodním desítiletí skvžlého rozmochu hospodářské a nacionální síly v Čechách stoupl. dokonce rychleji než na Moravě (o 0.592). Máme tak smutný doklad, že jsme nepostupovali na Mo- ravě hospodářsky tak rychle, že naše nacionální úsilí nebylo tak účinno a do té míry středem všcho našeho snažení, jak by bylo bývalo třeba, abychom zachovali výsledky svého přirozeného vzrůstu.“ — V ostatním obeahu „Rovue“, jejíž redakce se ujal dr. Er. Hodáč, je: Jar. Preiss, Slovensko a my. —
Hodáč Preiss Čechy Morava Slovensko
25 article
Fr. Kovařík, Cíle českého průmyslu na Moravěa v Čechách. — Kuneš Sonntag. Zemědělské oddě- lení při české technice v Brně. — Mil. Hýsek. Sou- kasné literární poměry na Moravě. — R. Bejko. Marně jsem hledal. Báseň.) — Z dopisů Miroslava Tyrše Ctiboru Helceletovi, náčelníku Sokola v Brně. — Věci hospodářské a seciální. — Literatura. — Sokolstvo. — Zprávy. VAkademil“, revui socialistické (XVIII. č. 1.). ukazuje E. Škatula na Potžebu če- ské socialistické bibliograřie“. Vzpo- míná podobných velkých děl cinich: ruského a dvou německých, z nichž práne Stammhammerova, vy- daná za podpory rakouskšho ministerstva vyuče- vání, neomézuje se na literaturu německou, sle objímá socialistické písemnictví všech kulturních národů. Ale při tom i pro ni platí stará stížnost: bohemica non leguniur. Prvý díl Stammhamme- rovy bibliografie, podávající soupis do konce roku 1891, uvádí všeho všudy dva české autory, zabý- vající se socišlní otáskou: dra. F. L. Chleboráda a Jakuha Malého, oba nevýznamnými německými spisky jejich z let sedmdesátých! Nelépe je v dal- šich dvou díech. Na 1000 stránkách, obenhuiícíeh nelméně výčel 40 fistc knih, brožur. časbpisů, re- vušlních článků, manifestů a letáků, je maximálně šest, sedm českých autorů — celkem 22 hesla. vztahujfcí se k české spcialistické litersluře. Je to pokořující a nepochopitelné zároveň. S podpo- rou ministerstva a při nepopíratelné píli rnaží se nutor vynátrati kde jaké dílo německé, francouz- ské, anulické, italské, holandské, švanělské a por- tugalské — a domácí produkci v říší ignoruje.“ Z podobného stavu samostatná bibliografie české
František Kovařík Kuneš Sonntag Hýsek R Bejko Tyrš Helcelet E Škatula F L Chleborád Jakuha Malý Čechy Brno Morava Sokol v Brno
26 article
literutury socialistické by sloužila nejen odborní- kům domácím, nýbrž by byla i prvým krokem, u- možňujícím informaci cizím odborným pracovníkům Ji otevíralo by se světové forum dnes již bohat české literatuře sociální, jejiž některá díla jsou přece významu, přesahujtcího meze národní. Ale E. škatula nepomýšli na pouhý soupís soclálních praeí našeho písemnictví. Touží, aby byla seřízena socizlistická knihovna, obsahující všechen příslušný český matertál, buď při archivu strany (českoslo- vanské sociálně demokratické) nebo při Dělnické Akademii. — Akademle“ dále obsahuje: Antonín Němec. Nepřirozený centralism či proletářská so- lidaritu? — F. V. Krejčí. Spisovatel v Čechách. — Fr. Modráček, Krise socialismu u nás. — Dr. I. Winter. Z historie státního dluhu. — Dr. A. Uhlir, K filosofli socialismu. — J. Bubník, Stavovské bnutí uřadnické a dělnictvo. — Rozhledy.
Antonín Němec F V Krejčí Modráček I Winter doktor A Uhlir J Bubník Čechy Francie
27 title
Různé zurávy.
28 article
nbl = Odhalení pomníku Oakara Wilda v Pařili Z Pažíže se oznamuje „Berl. Tgbltiu.“: Pomník. který byl postaven před časem v Paříži zesnulému anglickému básníku Oscaru Wildovi na hřbitově Pěre Lachaise zůstal na žádost hřbitovní správy dosud neodhalen. Pomnik, vytvořený sochařem Jakubem Maxem Ensteinem, předatavuje sfingu, na které správa hřbitova viděla cosi nepřístolného Sochař byl požádán, aby detaii ten pozměnil. Umě- lec žádosti vyhověl a umistil na sfingu motýla. který nahradí cbvyklý fikový list. Ale ani tento motýl neuspokojil eprávu hřbitova n až do středy zústal pomník Wildeův neodhelen. Skupina přátel Wildeových se konečně ve středu ochodlala od- haliti pomnik o svě újmě. Leč není jizlo, bude-l s tím správa hřbitova srozuměna Starý měšťanský dým muneem. Ve Franl- furtě nad Mohanem připadli na dobrou myšlenku. Aby poněkud zmírnili přeplněnost v historickém museu, vzali odtud zařízení domu staré měšťanské rodiny a umístili je v nově restnurovaném patrieii- ském domě z počátku 17. stol., který město před 12 lety koupilo. Dům prý náleží k nejkrásnětším stavbám krankfurtské renalssanění architektury Město nabylo tak pěknébo musea. — Dopleníce ze severní točny. Sběratelůn pohledních listků je oznamována zajimavá novin- ko. Norský malír Th. Holmboe namaloval serii pěi pohledních listků s lodí „Fram“. které. Ronld Amundsen opatří razilkem na nejsevernějším bodu jehož výprava dosáhne a na zpáleční cestě budou lístky odevzdány poště v prvním přístavě, do ně- hož loď dopluje.
Berl Wild Jakub Max Enstein Wildeův Paříž Uma furta nad Mohan Oakara Wild Pěre Lachaise
29 article
Sňntky n rozvody v Pařiži. V právě vydan statistice pařížských obyvatelů za rok 1912 na- lézají ee zajímavé čislice o sňatcích a rozvodech v Paříži. Celkem bylo tam loňského rolai uzavřeno 31.611 sňatků. V 61 případě byl ženich o více než 25 let ptarší nověsty, ale za to v 7171 případě byla nevěsta o hodně starší ženicha. Z 2905 vdoveů šlo 813 k oltáři dříve, než uplynul rok od smrt první manželky, ale 57 vdovců otálelo s novým sňatkem 25 let. Vdov, které se znovu provdaly, je málo; ze 2525 jen 21 a mezi těmi mnché až po 20letém vdovství. Dávodů pro to statistika ne- udává. Dovatenáct starých mládenců, jimž bylo již 75 let, dalo si ještě vložit růžová pouta a jako důstojný protějšek k nim možno uvěsti dvě dívky. které se vdávaly ve stáří 78let. Príliš časné man- želství nemů, jak sc zdá, dlouhého trvání, nebot se dalo rozvésti šest manželských párků, z nichz ani jemu, ani ji nebylo v žádném připadě ješlě 20 let. Ovšem, také ohlašuje statislika přes co případů, kdy se dali rozvěst manželé staří přes 70 let. Nejčastější příčinou rozvodu byla „urážka a jenom ve 400 přínadech manželská nevěra, k nít byli více nácbylni muži. Mužů bylo nevěrných 253, žen jenom 173. — V narkose oloupena. Pařížaká policie za. bývá se právě zajímavou aférou. Jistá dáma z ta.
Paříž
30 article
mější nejlepší společnosti oznámila, že se na ja- kémsi večirku seznámila s mladým španělským diplomaiem, klerý ji provázel domů. Zůstal prý u ní asi do dvou hodin v noci a přehodil ji pak přes obličej šátek sladce páchnoucí. Dáma upadla v hluboké bezvědomí, z něhož se probudila teprve druhého dne a tu s hrůzcu zpozorovala, že jí schá- zi brilantový prsten v ceně 10.000 franků. Policie pilně pátrá po domnělém španělském diplomatu. Katastrofa na dráze. Z Melunu, 6. listo- padu. (K. k.) Desud bylo dopraveno do nemocnice 38 mrivol. S tím, který podlehl ranám, činí po- čel mrtvých obělí železniční katastrofy 39. 27 mrivol bylo již poznáno. Rozeznání ostatních mirtvol bude velmi obtižné, poněvadž jsou k ne- poznáni zohaveny. Dva poštovní úřadníci se po- hřešují. Stav raněných není neuspokojivý.
Melun
31 article
— Sírašné poměry v petrobradském asylu pro kcjence. Z Petrchradu se oznamuje: Několik měst- ských radních navštívilo městský asyl pro kojence, pří čemž konstatovali věci, které jim ježily vlasy na hlavě. Muží, kteří v nočním velkoměstském asylu viděli hodně bídy, prohlásili, že nikdy ne- byli tak zděšeni, jako při této inspekci. V asylu umírá 60 proceni dodávaných kojencu hladem, protože průměrně 5 kojných živí 50 nemluvňal. V mistnostech není venti- lace a nezachovává se ani nejprostších pravidel čistoty. Děti leží bez košilek, ve špinavých hadrech. Celý asyl je hanbou správy, která prý by se měla za to zodpovídati před soudem. Pumový alentát při velební slavnosti. Z Ři- ma, 6. listopadu. Při slavností, pořádané na po- čest zvolení poslance Luzziho v Neapoli, jíž se účastnílo na 20 tisíc lidí, byla vržena do zástupu puma; vybuchla právě ve chvdi, kdy Luzzí mluvíl s balkonu svého domu. Po výbuchu povstala straš- ná panika, při niž bylo mncho žen a dětí ušlapáno. Poletujícími střepinami bylo 12 osob těžce zraněno. Útočníku podařilo se prchnouti.
Luzzi Luzzet Ře Neapol