1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 7. listopadu 1913.
Praha
4
article
aranní a večerní llety
předplácí se
v Praze v admainistrnel
a měsle
kz
ne čtvrt fet
* dvoji donáškou
šsle
ke
ne čtvrt leta
ve úliálkách“ , K so
na másle
Fošton.
na méste.
: ke
na čtvrt leta
s dvají sásllko
ne šrvrt leta
Praha
7
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o B,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o B,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Stagnace.
Jedna z parlamentních marginálií vče-
rejší „N. Fr. Pr.“ stěžuje si na to, kterak
prý den ze dne stále patrnějším jest, že
zamýšlená česko-německá vyrovnací akce
„tak dobře jako do vody padla“, že ani
vláda, ani žádná ze stran neučiní ani poku-
su o opětné zahájení dohody. Toť prý tím
nápadnější, že vlastně celé podzimní zase-
dání mělo býti založeno na této vyrovnací
akci, a že české vyrovnání, přes to,
že polsko-rusínská otázka nejvíce prachu
zdvihla, zůstává přece jen prubířským
kamenem pracovní schopnosti posla-
necké sněmovny. Pasivita vlády, její de-
monstrativní opuštění výrovnací ideje
zavdává prý podnět ke stále krutějším po-
věstem o zamýšleném oktroji v Čechách
a podobných s tím souvislých opatřeních
pro případ trvalé neschopnosti parlamentu.
Tento stesk, tento vzlyk vůdčího německo-
pokrokového orgánu uklouzl mu jenom en
passant, neboť v slzách se vlastně rozplývá
celá „N. Fr. Presse“ nejenom nad česko-
německým vyrovnáním, ale i nad parla-
mentarismem, nad celou vnitropolitickou
sítuací a čeho se v tomto odboru dotkne,
zůstavuje vlhkým a slaným od slz, všude
zůstává po něm mokro, ať jde poslaneckou
sněmovnou, či zasedací síní zemské správ-
ní komise. „Dech zmírání táhne sněmov-
nou“, lká hned na první řádce svého úvod-
níku, za níž následují tři pěchované sloupce
hořekání tak poctivého, jako pláč najaté
smuteční naříkačky.
Praha
Francie
Čechy
necký sněmovna
poslanecký sněmovna
8
article
Kolik už vyrovnacích dětí umřelo v ru-
kou této Nioby, upírající tvář zoufalstvím
strhanou k neúprosným nebesům, zatím co
jeji prsty křečovitě svíraly hrdlo nadějného
zrozence počínající dohody a nepustily
dotud, dokud bezduchý trup neklesl jí k
nohám, aby jej došlápla, jestliže se ještě
hýbal! Dnes se děje nejinak, a jestliže „N
Fr. Presse“ mluví o zkušebním kameni
vyrovnacím, tedy zlato vyrovnací „věrno-
sti německé“ zůstavuje na něm neklamné
znaky své nepokryté falše.
Přes všechnu virtuositu, s jakou Něme
hrají své nekonečné variace na týž motiv
svého vyrovnacího karnevalu, stává se ne-
ustálé vracení téhož motivu v téže tönině
už věru hnusným a jestliže nabažení ne-
ustálým omýláním schreinerovského ná-
padu s nechutným bojkotem proti místo-
držiteli, nasloucháme, co se odehrává ve
zvláštním informačním výboru pro českou
otázku dosazeném v německo-nasionálním
Verbandu, slyšíme starou melodii německé
pasivní resistence vyrovnací.
9
article
Zatím co základy parlamentarismu
pukají a krov nad nimi praská a kde kdo.
a v přední řadě „N. F. Presse“ ujišťuje, že
jedině normální a včasné vyřízení česko-
německého sporu je svrchovaně ohrožené-
ho parlamentarismu jedinou záchranou před
„patentem“ a všemožnými oktroji, referuje
posl. dr. Urban výkonnému výboru sdru-
žení ab ovo o vládní předloze volebního
řádu zemského v šesti puntících, od a) až
do f), jakoby německé sdružení z Čech od
samých elementů zaučovalo se teprve do
česko-německé otázky. Podle tohoto mo-
delu projednány budou všechny vyrovnaci
materie také v informačním výboru Ver-
bandu, jehož němečtí referenti z Čech svým
kolegům ze skupin ostatních zemí katego-
rickým způsobem budou vtloukati své vy-
rovnací vyznání víry tak, aby oni referovali
ve svých skupinách zase soudruhům, prý
za účelem zamezení rozvodněných debat
plenárních.
Presse
doktor
Urban
Čechy
Vera
10
article
Jest skutečně podivuhodnou trpěli-
vost, s jakou alpští Němci táhnou káru Ver-
bandu pod svistem bičů Bachmanna, Rol-
lera a Pachra, zašlapávajíce ve službách
Němců z Čech všecek parlamentarismus
do bahna, obětujíce ničitelům zemské sa-
mosprávy a zemského sněmu českéhoi
parlament vídeňský. Solidaritu německou
vyčerpávají tím, že jsou solidárními s če-
skými Němci, těmito nositeli myšlenky, že
německá menšina v zemi, že německá men-
šina ve státě musí vládnouti nad většinou
ostatních národností. Kdyby „N. Fr. Pr.
úmyslně nezavazovali si oči, musela by vi-
děti, že nynější rozklad, který na všech
stranách v Rakousku lze cítiti, jest přivoděn
jenom tím, že Němci brání tomu, aby P-
kousko konečně splnilo svůj historický
úkol, býti spravedlivým vůči všem náro-
dům, poskytnouti všem základy ke zdár-
nému kulturnímu i hospodářskému rozvití
sil. Němci, utvořivše souručenství svojea
využívajíce uměle nespravedlivým voleb-
ním řádem přivoděné převahy v parlamen-
tě, nedovedou pochopiti, že vliv a moc
svoji ve státě dovedou udržeti jenom kom-
promisem na základě nového, ke všem ná-
rodům spravedlivého Rakouska. To ne-
chápou také alpšti Němci, kteří ve svých
zemích jsou pány, opustili stejně jako
křesťanští sociálové staré tradice politiky
smírného soužití s ostatními národy a při-
vozují zcela přirozeně to, nač stěžoval si
dr. Sylvester a dr. Stölzel těchto dnů na
schůzi v Solnohradě, že není možno utvcr
říti na říšské radě pevnou většinu, která by
byla nejen způsobilá ku práci sama, nýbrž
která by byla také dost pevná a cílevě-
domá, aby dovedla zlomit rušení parla-
mentárních prací malými skupinami.
Němec
Bachmann
Rol
Pachr
doktor
Sylvester
Stölzel
Čechy
Francie
Rakousko
Solnohrad
Veraband
11
article
Tento stesk dvou vůdčích poslanců
alpských měl býti řízen přímo do tábora
Němců z Čech, neboť oni jsou to, kteří
uhánějí alpské své soudruhy k tomu, abys
nimi byli solidární v něčem, co ani říci ne-
dovedou, nutí je, aby dělali politiku ne-
snášelivosti, politiku směšného bojkotu
proli knížeti Thunoví, politiku oktrojů,
níž nikdo neví, kde se zastaví.
Neboť není tak docela jisto, že by ten,
kdo by veřejné poměry v Rakousku chtěl
napravovati pomocí cís. patentů, nepo-
ložil si otázku, nebylo-li vlastně největším
zlem a příčinou všeho rozvratu veřejného
života v Rakousku, že jednomu národu
bylo naměřeno tolika nadpráví a dáno mu
tak nepoměrně veliké zastoupení, až zpy-
šněl a nedovedl této veliké moci užívati se
státnickou umírněností, zaháněje čím dále
tím více všechny ostatní národy tohoto stá-
tu k negativní politice a odporu proti zří-
zením, v nichž nadpráví se využívá způso-
bem hrubým, bez ohledu na zdárný rozvoj
této poloviny říše. A jisto je, že ten, kdo
by chtěl léčiti poměry cestou mimoústavní,
musil by si říci, že neblahý dualismus je
dílem německo-nacionální politiky, že
k suspensi zemského zřízení v Čechách
pracovala německo-nacionální politika a
že souručenství Němců na říšské radě ne-
bylo organisací obrannou, nýbrž útočnou,
Němec
Čechy
Rakousko
12
article
sledující zmenšení politického vlivu a moci
těch národů, kteří kulturně a hospodář-
sky tak vyspěli, že se se vší vehemencí
každému odstrkování od účastenství ve
správě státní brániti musí a dovedou
Přišel-li by ovšem státník, který by svými
oktroji a patenty chtěl jenom posilovati
německé nadpráví a německou nesnášeli-
vost, zahrával by si velmi těžce s osudy
této říše.
Včerejší nářek „N. Fr. Presse“ nad
úpadkem tradic velikých svobodomyslných
mužů německých, jest falešný, jako byly
falešně liberální, falešně ústavní všechny
Schmerlingovy ústavní řády, jejichž privi-
legií podnikali právě Němci útoky proti
pstatním národům a skutečně svobodnému
rozvoji tohoto státu mnoha národů. Chce-li
„N. Fr. Presse“ udržení občanských svobo
a parlamentarismu, měla by právě do ně-
meckého tábora a v prvé řadě do ně-
meckých krajů Čech každodenně volati.
aby se zbavili Němci schmerlingovských
tradic, a přemýšleli o novém, moderním.
na spravedlnosti a rovnosti všech národů
založeném Rakousku.
lptivesu s s
Schmerlingův
Němec
Čechy
Rakousko
13
article
Ale na to všechno není žádné naděje.
Co podnikl zase včera posl. Pacher při
odůvodnění svého demagogického pilného
návrhu, aby všem zemím povoleno bylo
na zmírnění učitelské bídy dvacet mil.
korun (podle memoranda, zaslaného ně-
meckými učiteli z Čech Verbandu, nestačí
na slušné provisorium jenom v Čechách ani
12 mil. korun!), svědčí zase jenom o úmyslu
ještě většího zmatku, ještě většího roz-
strku v jedné z nejdůležitějších otázek vy-
rovnání provázejících. Posl. Pacher rozči-
luje se nad tím, že není možno shodnouti se
s Čechy o tomto návrhu a tváří se při tom
jako by úplně z paměti vypadlo, že komis
sněmu českého vypracována byla pronika-
vá reforma učitelských platů, tento sen
učitelstva v Čechách, bez rozdílu jazyku.
kategorie a pohlaví, kterou Němci zabil
jenom tím, že odmítli prostředky k přísluš-
nému trvalému upravení zemskýchs financí.
A tak kde kterou německou ruku vi-
dime v činnosti, pracuje jenom k takovému
zahacení vyrovnacího uzlu, aby nebylo ví-
dětí, kde je začátek a kde je konec, jako
na uzlu krále Gordia. Jakmile se promluv
o jeho roztětí oktrojem a patentem, roz-
lehne se kolkolem německý řev a nejhluč-
něji při tom vždy křiči N. Fr. Presse
Všechny německé oči však šilhají, brzo-i
vylítne meč z pochvy, německé hlavy se
krčí, aby nebyly při švihnutí zraněny, ale
nejžhavějším chtíčem německé perverse
přece jenom jest, aby došlo k tomu, k čemu
systematicky pracují — tito komedianti
politického života v Rakousku!
Pacher
Čo
Posl
Němec
Čechy
Rakousko
14
article
Ríšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 170.
Ríšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 170.
oe vl. telef. zpráva »Ner. Listůa.
o s Z Vídně, 6. listopadu.
Zase nastala v zasedání poslanecké sně-
movny přestávka. Tentokráte pětidenní. Po-
slanci všech stran rozjeli se večer do svých
domovů. Předsednictva klnbů pol-
ského a rusinského byla, jak jsme ji
ve večerním listě oznámili, u hr. Slürgk ha,
který je patrně k sobě povolal, aby vznesl na
ně výzvu za dnů nastávajících ve Lvové
Ner
Vídeň
poslanecký sněmovna
16
article
umožniti dohodu stran volebn
reformly haličské, tím pak zároveň děl-
nost sněmu zemského a dělnost poslanecké
sněmovny pro malý finanční plán. Rusini žá-
dali od chefa vlády některé věci, jejichžto dů-
vodnost uznal, dodal však, že v popředí všeli-
kého zájmu politického, veškeré péče vládni
nalézá se smír mezi Poláky a Rusiny jednak.
smír mezí Poláky samými jinak o volební re-
formě haličské.
Posl. Starck je ve sněmovně poslane-
cké úplně sám. Kdykoliv promluví a napad
sociální demokraty, nikdo mu nebrání, nikdo
mu nepřekáží, nikdo ho neznásilňuje. Stojí
proti 80 mužům, má leckdy odvahu pověděti
prudké slovo, nemůže si však naříkati, že
proto je odpůrci svými umlčován. Poslanei
dru. Kurylovíči, nevedlo se tak. Sotva
jal se mluviti o zahraničních a vnitřních po-
měrech říše, Rusíní shrnuli se kolem něho,
vytrhli mu papir z rukot, křičeli nai
a podnikli marný ovšem pokus zacpatí mu
ústa. Jednali nadmíru nerozumně. Od 21. mi-
nulého měsíce provozují obstrukci řečmía
tak zv. věcnými poznámkami, které trvají ně-
kdy 5 hodin. Ještě nikdo nevstal ve sněmov-
ně a nevolal na ně: „Konecl Konec!“, nikdo
se před ně nepostavil, aby je přerušoval, ještě
méně stalo se pak ostatními poslanci něco.
co by se mohlo vykládati jako lámání jejich
řečnické obstrukce. Naopak! Dopřálo se jim
naprosté volnosti, svobody a rozpínavosti, aby
mohli voličům svým ukázati, že dovedou vlast-
ní silou oddáliti uzákonění finančního plánu.
by se mohli pochlubiti voličům, že konajív
parlamentě vídeňském odpor nejkrajnější a
že konají jej slušnou formou. Tu dnes opu-
stili. Nadávky, kterými zasypali dra. Kurylo-
viče a které sdělujeme na jiném místě, nále-
žejí k nejhoršímu druhu podobných interjeke
ve sněmovně činěných. Rusíni dopustili se
dnes hřichu na svobodě parlamentní tribuny.
Rusin
Polák
Posl
Starck
17
article
Ta je pro všechny poslance stejná, ať si je
členeg sebe většího sdružení. Dr. Kurylovič
má totéž právo mluviti co chce, jako je má
kterýkoliv příslušník rustnského svazu. Kdybý
se jednou tato parita porušila, mělo by to zlí
následky pro všechny, také pro Rusiny.
Rozprava,věnovaná daní lihové, do-
spěla až k poslednímu hlavnímu řečníku, jenž
dostane se ke slovu ve schůzi úterní, ač-li
před další podrobné rokování o finančním plá-
nu nebude položena debata o vládní o d-
povědi, kterou dá hr. Stürgkh počát-
kem úterní schůze na dolaz po-
slaneů česko-národních a českýc
sociálních demokratů o dosazen
zemské správní komise. Diskuse
vládním prohlášení bude navržena. Zdali bude
také přijata, nelze říci dnes, protože protin
hlasovati chtějí němečtí nacionálové, křesťan-
ští sociálově, němečtí sociální demokratě
polští sociální demokraté. Němečtí nacioná-
lové nechtějí vůbec připustiti žádné jiné roz-
pravy o žádném jiném předmětu, dokud ne-
bude skoncována finanční reforma.
doktor
Kurylovič
Rusin
Stürgkh
rustnský svaz
18
article
Posl. Pacher odůvodňoval dnes široce
a dlouze, ale mělce a nudně svůj známý starý
návrh, aby se poskytl 20m il. úvěr na
zlepšení platů učitelských. Návrh
ten je prostředkem k odčinění škod a pohrom
které způsobila učitelstvu v Čechách něme
cká obstrukce. Vádce německých na-
cionálů v naší vlasti si dnes na několika mi-
stech odporoval. Apeloval na Rusíny, by ne-
rozbíjeli parlament, on, poslanec německý.
který rozbíjí parlament království Českého.
on, který rozbíjel parlament vídeňský, protože
dostati se mělo národu českému rovného prá-
va ve vnitřním úřadování. Byl to kazate
úplně nepovolaný, který vystoupil v roli par-
lamentního mravokárce a parlamentního uči-
* drobném prodejle
ranui čiale a sobě
vačern
Ve fliálkach na venkov
ranní čísle
večerni
inseráts
plati se hotově napřed
Předplscení a inserty přijíma
administrsce v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tet
redskce, tiskárna a sxpedis
„Národnich Listů“
Gukopisy se nevraceil
Posl
Pacher
Rusín
Čechy
19
article
tele. K roli té pozbyl posl. Pacher úplné
oprávněnosti, -
Z Vidně, 6. listopadu. [K. k.)
Nově zvolený poslanec Malik (český agrár-
nik) skládá slib. V dalši podrobné rozpravě
o kořaleční dani
mluví menšinový zpravodaj posl. Lukaševič (Ru-
sín), který prohlašuje, že Bukovina si slibovala od
nových přijmových zdrojů a od sanace zemských
financí uzákonění různých veledáležitých zákon-
ných předloh. Obnos, jehož se má Bukovíně do-
stati, nedostačuje proto, že zemský rozpočet vy-
kazuje schodek téměř 3 milionů. Bukovina, pokud
jde o úděly, bude značně poškozena. Za nynější
stísněné situace obyvatelstva, která byla zhoršena
živelními katastrofami, jest nynější okamžik velmi
špatně zvolen pro zvýšení kořaleční daně. Buko-
vinští Rusíni musí však proti zákonu hlasovati též
z toho důvodu, poněvadž příliš zatíží bukovinské
rolnicivo. Zvýšenou kořaleční daní nemůže se pro-
vésti chystaná sanace zemských financi. Řečník
přimlouvá se za zrušení kořaleční daně výčepní
doporučuje svůj minoritní návrh k uskulečnění.
Pacher
Malik
Lukaševič
Rusín
Bukovina
20
article
Dále navrhuje resoluci, kterou se vláda vyzývá,
aby zvýšený obnos, který vyplyne ze snížení boni-
fikaci, použila ke zrušení, po případě snížení sa-
zeb ve dvou nejnižších stupních domovní daně
třídní. (Hlučná pochvala u Růsínů.)
Posl. dr. Damm prohlašuje za hlavni požada-
věk agrárníků, aby výroba kořalky nepřestala býti
produkei zemědělskou a aby malé hospodářské
společenstevní lihovary nebyly zkráceny ve svých
nutných existenčních podmínkách. Polemisujes
posl. drem. Diamandem a prohlašuje, že na otázku,
zdali hospodářské lihovary mají býti zachovány.
zdali pro národní hospodářství je důvodno a mo-
rálně přípustno, poskytovati hospodářským liho-
varům výrobní premie a podil na kontingentu,
může býti s klidným svědomím odpověděno kladně,
poněvadž prosperita valné části zemědělství zá-
visí na výrobě lihu. Trvání hospodářských liho-
varů neni se stanoviska národohospodářského žád-
ným krokem zpět, nýbrž pokrnkem, avšak ono je
také nutno se stanoviska sociálně-politického, po-
něvadž hospodářské lihovary poskytují na ven-
kově přiležitost ku práci v době, ve které není
tam žádného jiného zaměstnání.
Posl
doktor
Damm
hospodářský lihovar
21
article
Zrušení nynější soustavy bylo by svrchovaně
nebezpečné právě v době zvyšování daní a sou-
visfcího s tím poklesu konsumu, zejména pro ho-
spodářské lihovary, jež mohou již dnes exkontin-
gentovaný lih vyráběti jen se ztrátou. V dálší ob-
širné polemice s vývody posl. dra. Diamanda pro-
hlašuje řečník, že výroba lihu je zemědělství velmi
prospěšnou, zejména tam, kde mohou se pěstovali
jen brambéry, kde výroba lihuje přímo podmín-
kou pro racionelní zemědělství. Pokud jde o po-
známku posl. dra. Diamanda o kartelu mezi ho-
spodářskými lihovary, rafinéry a obchodníky, dluž-
no zajisté uznati důvody, jež uvádžjí majitelé ho-
spodářských lihovarů pro kártel. Majitelé hospo-
dářských lihovarů byli ke kartelu donuceni přede-
vším poměry na lihovém trhu, z něhož hrozilo jim
nebežpečí, že budou ravonováni rafinéry a ob-
chodniky. Řečník bude hlasovati pro návrhy vý-
boru. IPochvala u agrárníků.)
Posl. Kurylovič přimlouvá se zn zlepšení po-
měru mezí mocnářstvím a Ruskem. Místo toho
kazí Rakousko den ze dne svůj poměr k Rusku.
neboť snaží se diplomatickými intrikami žúžiti na
Posl
Rusko
Rakousko
22
article
Balkáně historicky odůvodněně a všeobečně uzná-
vaně zájmy Ruska a chce Rusko poškoditi umělým
živením ukrajinského separatismu (hlučné výkřiky
a volání u Rusínů: „Slyšte! Slyštel“) a podporová-
ním jeho provokační činnosti vůči Rusku. (Hlučné
výkřiky u Rusínů.) Ukrajina, uměle zavazená asi
před 40 lety do Haliče, mohla jen s námahou se
drželi při životě a byla by dávno přestala existo-
vali bez podpory rakouské vlády a bez přílivu
říšskoněmeckých marek. (Hlučný odpor a četné
výkřiky Rusínů. Hluk.)
Posl. Budzynovský vytrhl posl. Kurylovičovi
rukopis jeho řeči, roztrhal jei a hodil na
lavici. (Hlučné protestní výkřiky u českých ra-
dikálů, trvalý hluk.)
Místopředseda dr. German zvoní a napo-
míná ke klidu.
Posl. Kurylovič dovozuje, že na trůn
metropolity ve Lvově dosedl polský jesuita hrabě
Szeptveki. (Bouřlivý odpor a přerušování u Ru-
sínů. Rusíni volaji: To není pravda! To je ležl
Pomlouváte Szeptyckéhol)
Posli Smal-Stocki: Jděte do Ruskal
Posl. Budzynovi s ký: Odstoupiti Halič Ru-
skul
Rusín
Posl
Kurylovič
German
Szeptveki
Szeptyckéhol
Smal
Ruskal Posl
Budzyn
Balkán
Rusko
Ukrajina
Halič
Lvov
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Moderní dědičky antických masek.
Režisérský problém divadla „ilusivního“ a „sli-
lisovaného“ jest spíat s problémem hereckým,
němž nutno rozlišiti dvě složky: slovo, přednes, re-
citaci, to, co vnímáme sluchem, a to, co vnímáme
zrakem, pohyb rukou i nohou, záchvěvy svalů ve
tváři — gesta, mimiku.
V poslední době jest zvláště pohyb herců po-
drobován kritice. Ozývají se hlasy proti dramati-
ckým školám, které příliš vychovávají herce pro
podívanou. Herec zabíjí prý přílišným herectvím
básníka a triumfuje nad ním. Bernard Shaw praví
přímo, že nezkušení herci se domnívají, že plní zna-
menitě svůj úkol, jednají-li na jevišti pokud možno
nejvíce, takže musí býti poučováni od dramatických
básníků, že budou působiti mohutněji právě svou
umírněností a klidem, ba, Bernard Shaw vytýká do-
konce jednotlivým hercům, že ztratili léta, protože
nepoznali, že mohou působiti ještě něčím jiným, než
jest nejpřirozenější, nejvěrnější, nejživější předsta-
vování. Také Claudela, autora Zvěstování, uráží
stálá mimika herců.
Shaw
Claudela
24
article
Je jisto, že působí tu na vzdálenost tolika sto-
letí — umění antické, a je rovněž jisto, že promy-
šlená klidnost gest byla by i nové době žádoucí.
Mntický herec nasazoval si na hlavu na způso
přilby masku, zhotovenou z plátna, potřeného sá-
drou a pomalovanou barvami, a nemohl tedy spo-
léhati na to, že uchvátí obecenstvo, svraští-li brvy.
blýskne-li okem, stáhne-li rty. Ve ztrnulosti tváře
antického herce bylo něco obřadně velebného. Ale
často ocital se herec v nesnázích se svou nehybnou
tváří, takže si vypomáhal, maje naznačiti mocná
vzrušení citová, jako smích a pláč, že se zahaloval
rouchem, že objal svého spoluherce, že se ukrylv
zástupu jiných osob — nebo měl konečně masku
dvojitou, jako dědoušek, jenž ve zlosti točil se k
publiku pravou stranou, která vylaženým obočím
měla ráz hněvivosti, ale byl-li v mírné náladě, uka-
zoval stranu levou. Pro masky antické rozhodoval
zřetel vzdálenosti jevišté od publika a umnístěn
25
article
divadla v přírodě. Nebylo by tedy rozumné přená-
šeti to, co bylo vyvoláno nutností, bez rozvahy do
našich divadel, která operují světlem umělým a jsou
rozměrů značně menších. Byla by to zvrhlost, by
herec náš dostal masku, nebo libůstka extrémnícl
ochutnavačů umění.
Moderní reformátoři divadelnietví, pokud jsou
ctiteli jemného uměni, vyslovují se však dokonee
proti hercům.
Jak však uspokojiti blouznivce po starých ma-
skách, zanícence pro ztrnulost tváře, pro odměře-
nost pohybů, jaká byla též u herce antického, za-
tíženého vysokými kothurny? Kde najíti ochotné
herce, kteří by do svých roli nepřidali nic ze své
olllá oole
krve?
Horliví hředači pokladu našli dědičky antických
masek — nicotné, titěrné figurky, které už před
dávnými časy byly svrženy se svých oltářů a vy-
obcovány ze svých chrámů a které vzaly za vděk
pohostinským vystupováním v začazených šenkov-
nách a na rozviklaném jevišti potulného komedianta
— jsou to míniaturní modly, které slaví nyní vjez
do společnosti umělců — loutky! Nastává rehabili-
tace loutek! Kult! Kult nového uměníll
Arlbur Symous napsal celou Apologii loutek
v níž dokazuje, že v loutkách jest fantastický, alo
přece přímý návrat k maskám Řeků, a dovozuj
dále, že loutky jsou schopny hráti Agamemnona
Smrt Tintagilovu, ale nikoliv Ibsena.
Kult
Řek
Smrt Tintagilov
Ibsen
26
article
Bernarda Shawa zajímají loutky právě proto
že nemají vlastností herců. Vidí-li loutku-akrobata
nebo loutku kouřící, zajímá ho jen stránka techni-
cká, nikdy umělecká. Ale hraje-li se opravdová hra
s figurami, jež sotva na nohou stojí, a když přen
všechnu zdokonalenost technickou nemohou mě-
nili svého výrazu, své tváře, ozývá se teprve oprav-
dový zájem umělecký. Dramatický efekt, který vůč
němu vykonávají loutky, jest větší než efekt, vy-
volaný živými představitoli. Marionety svým ztrau-
lým výrazem a nepřirozeným pestojem působí do-
jmem starých obrazů na skle, které při své
ztuhlosti vypadaji živěji než lid, který před nimi
stojí a je prohliží. Proto nebyl by prý Shaw překva-
pen, kdyby v nejbližší době místo biografů zasijalo
loutkové divadlo, a doporučuje, by nejen všichní
Shaw
27
article
herci chodili časem do loutkového divadla, ale aby
každá dramatická škola měla své loutkové di-
vadlol
Rudolf Medek uvědomuje si jich neměnnou
přísně upiatou krásu: jsou tragicky odměřené, hrdé
v sebe uzavřené a mlčelivé. Představují-li milostné
drama, neupadají v naturalistní gesta, nevydávaj
vilných vždechů pobouřených smyslů, jež vznikaj
při dotyku těl. Jenom loutky jsou schopny bez oba-
vy před zkarikováním předvésti mimosovité dílo
básníkovo, dovedou kouzelně sehráti pohádku,z
níž odchází divák s duchem užaslým a s rozkoší
srdcí..
Umělci, kteří toužili po tom, by loutky jejich
bezprostředně vyjadřovaly to, co oni sami cílili,
neužívali loutek, které se tak pěkně vyjímají v hi-
storických hrách, v nichž rytíří odměřeně si vyšla-
pují, až brnění chrastí, ale — užívali loutek n
prsty, aňásků“, „mikrlat“, kteréžto loutky obje-
vují se na divadle, jež se nazývá „Králičkovo di-
vadlo“ nebo „bramborové divadlo“.*) Dědietví
sntických herců s maskami převzaly tedy nicotno
figurky z materiálu, jejž lze lehce zpracovati. Fi-
gurky, které uvádějí se v pohyb tím, že palec
prostřodní prst hrajícího vstrčí se loutce do ru-
kávů.
Medek
Králičkův
loutkový divadlo
28
article
Jaký pokles antického herce! A jaký vzestu
bezcenného maňáskal
Jako dítě zbožňuje tím více svou hračku, čín
jest hračka prostší, pochopitelnější, tak se zdá, že
velké děti umění zbožňovaly své mluvčí s brambo-
rovými nebo konečně z dřevěnými hlavami,ž
srostly s nimi a vymyslily pro ně tolik roztomi-
lostí...
My Češi zvláště těžko chápeme zamilovanos
Francouzů do loutek na prsty, do guignolů, divíme
se obrazu nejskvělejší společnosti pánů v bezvad-
ných toiletách a dam v nádherných žatech a s hlu-
bokými výstřihy, pozorujících se zanícením „ma
*) V „Uměleckých snahách“ ve IV. svazku vy-
dáno „Bramborové divadlo“, jeho historie, prakli-
cký návod a hry. Barevná obálka od A. Kašpara
barevná přiloha podle Šejnostových návrhů, v texli
46 obrázků. Cena 1.80 K. Vydala A. Hlavatá, uči-
telka, Praha, ul. Karoliny Světlé.
ňásky Sandové, nechceme ani věřiti, že literá
Durauty obětoval na „maňásky“ náklad více než
7000 franků, že Lemercier de Neuville hrál se svý-
ni „maňásky“ na divadle 60 cm hlubokém a 150 em
širokém před Napolecnem III., že „maňásek“ o
Ferryho-Truita se prodává za 35 až 40 franků...
V Čechách měly slavnou tradici jen loutky na
drátku; dynastie jich pěstitelů lidových jsou do-
sud známy a hned tak nevymrou, neboť mea
loutkáři není zaveden systém dvou dětí, nýbrž na-
opak je heslo: hodně loulek, hodně děti! Také byly
u nás výtečné lidové dílny pro řezbu loutek, z nichž
pověstná byla řezbářská dílna mirotická dynastie
Sichrovského a novopacká dynastie Suchardovy
kromě toho řezbář Šedivý v Kutné Hoře, Jirkovský
v Kladně atd. V poslední době navrhl krásné loutky
akad. malíř Kratochvíl, jež vyřezal ak. sochař Zá-
lešák a oblékla ak. maliřka Teinitzrová: loutky na
drátky velmi krásné řezby, stilově oblečené a po-
běrně lehoučké zhotovil si též akad. sochař Folk-
man.
Čech
Francouz
A Kašpar
Šejnostův
A Hlavatá
Karolina Světlá
Lemercier Neuville
Napolecn
Ferry
Sichrovský
Suchardův
Jirkovský
Kratochvíl
Praha
Čechy
Kutná hoře
Kladno
Teinitzrová
Folkman
29
article
Naproti tomu „bramborové divadlo“ nezaujala
u nás nikdy širších vrslev, nemělo vlivu na sou-
časnou dramatickou produkci, ani z ní nečerpalo
jak tomu bylo u marionet. Milovnici jeho vyskyul
se u nás jen ojediněle, jako akad. malíří Brunner
Skála, ak. sochař Šejnost Ipředváděl zkarikované
populární současniky), spisovatelka A. Lauerman-
nová (Felix Téver), vždy přístupno bylo „brambo-
rové divadlo“ jen několika zasvěcencům, kteří se
účastnili uměleckého dychánku nebo zábavy v uza-
vřeném kruhu. Povrchně byly známy „loutky n
prsty“ skoro pouze z jarmarků, kde byly úplně
němě a tak smutné v průvodu opelichaného krá-
lička nebo pejska (ve Francii lidoví loulkaři uži-
vají k témuž účelu kočičkyl — i ta nezbytná
rakvička jakoby byla symbolem úpadku tohote
uměníčka u nás..
Na popud „Uměleckých snah“, v nichž vydána
též knižka „Aleš mládeži“, uvedeny přednosti prost-
ších, ale hbitějších loutek na prsty ve známos
širší. Nemysli se snad, by loutky tyto předváděly
jen nějaká křehoučká kvitka rozmazlené nějake
musy, naopak, zdravý repertoir svědčí jim velm
dobře, ostřo zahrocené scény, schopné nejen poba-
vit groteskní komikou, nýbrž i se posmát hlouposti
lidské i chytrosti, jak se jeví v životě rodinném,
uměleckém i společenském, posmát se nadutost
měšťáků, sebevědomi kumštýřů, frásovitosti poli-
iíků, ztepat nemilosrdně každou pofouchlost, každý
nedostatek národního sebevědomí a nadbytek osob-
ního prospěchářství — ach, to dovedou tyto pitvor-
né loutky — plebejčícill
Do těchto beznohých plebejčíků — guignolů —
zamilovalo se hned plno lidí. Někteří oddávají se
svůdným půvabům „bramborových božstev“ v zátiší
rodinném, kde děti rázem stávají se „bramboráři“
Někteří odvažují se s primitivními tvory vlastních
rukou svých do škol a upoutají i největší nepozory.
Brunner
Šejnost Ipředváděl
A Lauerman
Téver
Aleš mládež
Francie
rová divadlo
30
article
Jiní přemýšlejí, čím by své publikum překva-
pili . ..
„Musa bramborová“ jest vůbec velká svůdnicel
Sotva navlečete si na každou ruku jednu „hlavu“.
už se chce hotovým figurám dišputovat, už už se
rodí dialog. už už improvisujete — jste v zajetí
„bramborovém“, stáváte se dětmi, které rovněž
mluví monology i dialogy za své loutky.
A ukažte ten „zázrak prostoty“ dětem — vy-
hrají si s nejprostší bramborou nejjednodušeji při-
zdobenou mnohem více nežli s čímkoli jiným, nebot
je známo, že každé dítě jest trochu dramatikem.
A potom — nemůže každé české dítě míti ryze
české Alešovy loutky na drátkách s dekoracemi od
Kašpara, Kysely. Livory, Panušky, Procházky
Weniga, kdežlo brambora jest všude a tedyi
„bramboráři“ mohou býti všudel
.... Dívám se na pyšný nadpis svého feuille-
tonu . .. A vyznávám, že bych si ani nepřál, by
„bramborové dědičky antických masek“ byly v če-
ském národě ve službách nějakého přejemného
uměníčka pro několik lidiček, by byly příliš vážné,
klidné, obřadné .. . Naopak, přál bych si, by české
„bramborové divadlo“ bylo mladicky ohnivé, bez-
ohledně prudké, by jeho žerty a sarkasmy zařízly
se někdy hodně opravdově do českého svědomí ..
Končím však přáním ještě skromnějším: Kčž
českým dítkám přinesou nejprimitivnější loutky
hojně zábavy, by aspoň ve hře zapomněly na hoř-
kou skutečnost, že na světě není veselo
Dr. Jíndřich Veselý.
Kašpar
Livor
Panuška
Wenig
Jíndřich Veselá
Musa