ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fc42a290-8f1a-11dd-9568-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 34, org 8, person 77, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 7. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 306.
4 article
aranní a večerní llety předplácí se v Praze v admainistrnel a měsle kz ne čtvrt fet * dvoji donáškou šsle ke ne čtvrt leta ve úliálkách“ , K so na másle Fošton. na méste. : ke na čtvrt leta s dvají sásllko ne šrvrt leta
Praha
6 article
na měsl.
7 article Dnešní číslo pro Prahu jest o B, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o B, s přílohou pro venkov o 12 stranách. Stagnace. Jedna z parlamentních marginálií vče- rejší „N. Fr. Pr.“ stěžuje si na to, kterak prý den ze dne stále patrnějším jest, že zamýšlená česko-německá vyrovnací akce „tak dobře jako do vody padla“, že ani vláda, ani žádná ze stran neučiní ani poku- su o opětné zahájení dohody. Toť prý tím nápadnější, že vlastně celé podzimní zase- dání mělo býti založeno na této vyrovnací akci, a že české vyrovnání, přes to, že polsko-rusínská otázka nejvíce prachu zdvihla, zůstává přece jen prubířským kamenem pracovní schopnosti posla- necké sněmovny. Pasivita vlády, její de- monstrativní opuštění výrovnací ideje zavdává prý podnět ke stále krutějším po- věstem o zamýšleném oktroji v Čechách a podobných s tím souvislých opatřeních pro případ trvalé neschopnosti parlamentu. Tento stesk, tento vzlyk vůdčího německo- pokrokového orgánu uklouzl mu jenom en passant, neboť v slzách se vlastně rozplývá celá „N. Fr. Presse“ nejenom nad česko- německým vyrovnáním, ale i nad parla- mentarismem, nad celou vnitropolitickou sítuací a čeho se v tomto odboru dotkne, zůstavuje vlhkým a slaným od slz, všude zůstává po něm mokro, ať jde poslaneckou sněmovnou, či zasedací síní zemské správ- ní komise. „Dech zmírání táhne sněmov- nou“, lká hned na první řádce svého úvod- níku, za níž následují tři pěchované sloupce hořekání tak poctivého, jako pláč najaté smuteční naříkačky.
Praha Francie Čechy necký sněmovna poslanecký sněmovna
8 article
Kolik už vyrovnacích dětí umřelo v ru- kou této Nioby, upírající tvář zoufalstvím strhanou k neúprosným nebesům, zatím co jeji prsty křečovitě svíraly hrdlo nadějného zrozence počínající dohody a nepustily dotud, dokud bezduchý trup neklesl jí k nohám, aby jej došlápla, jestliže se ještě hýbal! Dnes se děje nejinak, a jestliže „N Fr. Presse“ mluví o zkušebním kameni vyrovnacím, tedy zlato vyrovnací „věrno- sti německé“ zůstavuje na něm neklamné znaky své nepokryté falše. Přes všechnu virtuositu, s jakou Něme hrají své nekonečné variace na týž motiv svého vyrovnacího karnevalu, stává se ne- ustálé vracení téhož motivu v téže tönině už věru hnusným a jestliže nabažení ne- ustálým omýláním schreinerovského ná- padu s nechutným bojkotem proti místo- držiteli, nasloucháme, co se odehrává ve zvláštním informačním výboru pro českou otázku dosazeném v německo-nasionálním Verbandu, slyšíme starou melodii německé pasivní resistence vyrovnací.
9 article
Zatím co základy parlamentarismu pukají a krov nad nimi praská a kde kdo. a v přední řadě „N. F. Presse“ ujišťuje, že jedině normální a včasné vyřízení česko- německého sporu je svrchovaně ohrožené- ho parlamentarismu jedinou záchranou před „patentem“ a všemožnými oktroji, referuje posl. dr. Urban výkonnému výboru sdru- žení ab ovo o vládní předloze volebního řádu zemského v šesti puntících, od a) až do f), jakoby německé sdružení z Čech od samých elementů zaučovalo se teprve do česko-německé otázky. Podle tohoto mo- delu projednány budou všechny vyrovnaci materie také v informačním výboru Ver- bandu, jehož němečtí referenti z Čech svým kolegům ze skupin ostatních zemí katego- rickým způsobem budou vtloukati své vy- rovnací vyznání víry tak, aby oni referovali ve svých skupinách zase soudruhům, prý za účelem zamezení rozvodněných debat plenárních.
Presse doktor Urban Čechy Vera
10 article
Jest skutečně podivuhodnou trpěli- vost, s jakou alpští Němci táhnou káru Ver- bandu pod svistem bičů Bachmanna, Rol- lera a Pachra, zašlapávajíce ve službách Němců z Čech všecek parlamentarismus do bahna, obětujíce ničitelům zemské sa- mosprávy a zemského sněmu českéhoi parlament vídeňský. Solidaritu německou vyčerpávají tím, že jsou solidárními s če- skými Němci, těmito nositeli myšlenky, že německá menšina v zemi, že německá men- šina ve státě musí vládnouti nad většinou ostatních národností. Kdyby „N. Fr. Pr. úmyslně nezavazovali si oči, musela by vi- děti, že nynější rozklad, který na všech stranách v Rakousku lze cítiti, jest přivoděn jenom tím, že Němci brání tomu, aby P- kousko konečně splnilo svůj historický úkol, býti spravedlivým vůči všem náro- dům, poskytnouti všem základy ke zdár- nému kulturnímu i hospodářskému rozvití sil. Němci, utvořivše souručenství svojea využívajíce uměle nespravedlivým voleb- ním řádem přivoděné převahy v parlamen- tě, nedovedou pochopiti, že vliv a moc svoji ve státě dovedou udržeti jenom kom- promisem na základě nového, ke všem ná- rodům spravedlivého Rakouska. To ne- chápou také alpšti Němci, kteří ve svých zemích jsou pány, opustili stejně jako křesťanští sociálové staré tradice politiky smírného soužití s ostatními národy a při- vozují zcela přirozeně to, nač stěžoval si dr. Sylvester a dr. Stölzel těchto dnů na schůzi v Solnohradě, že není možno utvcr říti na říšské radě pevnou většinu, která by byla nejen způsobilá ku práci sama, nýbrž která by byla také dost pevná a cílevě- domá, aby dovedla zlomit rušení parla- mentárních prací malými skupinami.
Němec Bachmann Rol Pachr doktor Sylvester Stölzel Čechy Francie Rakousko Solnohrad Veraband
11 article
Tento stesk dvou vůdčích poslanců alpských měl býti řízen přímo do tábora Němců z Čech, neboť oni jsou to, kteří uhánějí alpské své soudruhy k tomu, abys nimi byli solidární v něčem, co ani říci ne- dovedou, nutí je, aby dělali politiku ne- snášelivosti, politiku směšného bojkotu proli knížeti Thunoví, politiku oktrojů, níž nikdo neví, kde se zastaví. Neboť není tak docela jisto, že by ten, kdo by veřejné poměry v Rakousku chtěl napravovati pomocí cís. patentů, nepo- ložil si otázku, nebylo-li vlastně největším zlem a příčinou všeho rozvratu veřejného života v Rakousku, že jednomu národu bylo naměřeno tolika nadpráví a dáno mu tak nepoměrně veliké zastoupení, až zpy- šněl a nedovedl této veliké moci užívati se státnickou umírněností, zaháněje čím dále tím více všechny ostatní národy tohoto stá- tu k negativní politice a odporu proti zří- zením, v nichž nadpráví se využívá způso- bem hrubým, bez ohledu na zdárný rozvoj této poloviny říše. A jisto je, že ten, kdo by chtěl léčiti poměry cestou mimoústavní, musil by si říci, že neblahý dualismus je dílem německo-nacionální politiky, že k suspensi zemského zřízení v Čechách pracovala německo-nacionální politika a že souručenství Němců na říšské radě ne- bylo organisací obrannou, nýbrž útočnou,
Němec Čechy Rakousko
12 article
sledující zmenšení politického vlivu a moci těch národů, kteří kulturně a hospodář- sky tak vyspěli, že se se vší vehemencí každému odstrkování od účastenství ve správě státní brániti musí a dovedou Přišel-li by ovšem státník, který by svými oktroji a patenty chtěl jenom posilovati německé nadpráví a německou nesnášeli- vost, zahrával by si velmi těžce s osudy této říše. Včerejší nářek „N. Fr. Presse“ nad úpadkem tradic velikých svobodomyslných mužů německých, jest falešný, jako byly falešně liberální, falešně ústavní všechny Schmerlingovy ústavní řády, jejichž privi- legií podnikali právě Němci útoky proti pstatním národům a skutečně svobodnému rozvoji tohoto státu mnoha národů. Chce-li „N. Fr. Presse“ udržení občanských svobo a parlamentarismu, měla by právě do ně- meckého tábora a v prvé řadě do ně- meckých krajů Čech každodenně volati. aby se zbavili Němci schmerlingovských tradic, a přemýšleli o novém, moderním. na spravedlnosti a rovnosti všech národů založeném Rakousku. lptivesu s s
Schmerlingův Němec Čechy Rakousko
13 article
Ale na to všechno není žádné naděje. Co podnikl zase včera posl. Pacher při odůvodnění svého demagogického pilného návrhu, aby všem zemím povoleno bylo na zmírnění učitelské bídy dvacet mil. korun (podle memoranda, zaslaného ně- meckými učiteli z Čech Verbandu, nestačí na slušné provisorium jenom v Čechách ani 12 mil. korun!), svědčí zase jenom o úmyslu ještě většího zmatku, ještě většího roz- strku v jedné z nejdůležitějších otázek vy- rovnání provázejících. Posl. Pacher rozči- luje se nad tím, že není možno shodnouti se s Čechy o tomto návrhu a tváří se při tom jako by úplně z paměti vypadlo, že komis sněmu českého vypracována byla pronika- vá reforma učitelských platů, tento sen učitelstva v Čechách, bez rozdílu jazyku. kategorie a pohlaví, kterou Němci zabil jenom tím, že odmítli prostředky k přísluš- nému trvalému upravení zemskýchs financí. A tak kde kterou německou ruku vi- dime v činnosti, pracuje jenom k takovému zahacení vyrovnacího uzlu, aby nebylo ví- dětí, kde je začátek a kde je konec, jako na uzlu krále Gordia. Jakmile se promluv o jeho roztětí oktrojem a patentem, roz- lehne se kolkolem německý řev a nejhluč- něji při tom vždy křiči N. Fr. Presse Všechny německé oči však šilhají, brzo-i vylítne meč z pochvy, německé hlavy se krčí, aby nebyly při švihnutí zraněny, ale nejžhavějším chtíčem německé perverse přece jenom jest, aby došlo k tomu, k čemu systematicky pracují — tito komedianti politického života v Rakousku!
Pacher Čo Posl Němec Čechy Rakousko
14 article Ríšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 170.
Ríšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 170. oe vl. telef. zpráva »Ner. Listůa. o s Z Vídně, 6. listopadu. Zase nastala v zasedání poslanecké sně- movny přestávka. Tentokráte pětidenní. Po- slanci všech stran rozjeli se večer do svých domovů. Předsednictva klnbů pol- ského a rusinského byla, jak jsme ji ve večerním listě oznámili, u hr. Slürgk ha, který je patrně k sobě povolal, aby vznesl na ně výzvu za dnů nastávajících ve Lvové
Ner Vídeň poslanecký sněmovna
16 article
umožniti dohodu stran volebn reformly haličské, tím pak zároveň děl- nost sněmu zemského a dělnost poslanecké sněmovny pro malý finanční plán. Rusini žá- dali od chefa vlády některé věci, jejichžto dů- vodnost uznal, dodal však, že v popředí všeli- kého zájmu politického, veškeré péče vládni nalézá se smír mezi Poláky a Rusiny jednak. smír mezí Poláky samými jinak o volební re- formě haličské. Posl. Starck je ve sněmovně poslane- cké úplně sám. Kdykoliv promluví a napad sociální demokraty, nikdo mu nebrání, nikdo mu nepřekáží, nikdo ho neznásilňuje. Stojí proti 80 mužům, má leckdy odvahu pověděti prudké slovo, nemůže si však naříkati, že proto je odpůrci svými umlčován. Poslanei dru. Kurylovíči, nevedlo se tak. Sotva jal se mluviti o zahraničních a vnitřních po- měrech říše, Rusíní shrnuli se kolem něho, vytrhli mu papir z rukot, křičeli nai a podnikli marný ovšem pokus zacpatí mu ústa. Jednali nadmíru nerozumně. Od 21. mi- nulého měsíce provozují obstrukci řečmía tak zv. věcnými poznámkami, které trvají ně- kdy 5 hodin. Ještě nikdo nevstal ve sněmov- ně a nevolal na ně: „Konecl Konec!“, nikdo se před ně nepostavil, aby je přerušoval, ještě méně stalo se pak ostatními poslanci něco. co by se mohlo vykládati jako lámání jejich řečnické obstrukce. Naopak! Dopřálo se jim naprosté volnosti, svobody a rozpínavosti, aby mohli voličům svým ukázati, že dovedou vlast- ní silou oddáliti uzákonění finančního plánu. by se mohli pochlubiti voličům, že konajív parlamentě vídeňském odpor nejkrajnější a že konají jej slušnou formou. Tu dnes opu- stili. Nadávky, kterými zasypali dra. Kurylo- viče a které sdělujeme na jiném místě, nále- žejí k nejhoršímu druhu podobných interjeke ve sněmovně činěných. Rusíni dopustili se dnes hřichu na svobodě parlamentní tribuny.
Rusin Polák Posl Starck
17 article
Ta je pro všechny poslance stejná, ať si je členeg sebe většího sdružení. Dr. Kurylovič má totéž právo mluviti co chce, jako je má kterýkoliv příslušník rustnského svazu. Kdybý se jednou tato parita porušila, mělo by to zlí následky pro všechny, také pro Rusiny. Rozprava,věnovaná daní lihové, do- spěla až k poslednímu hlavnímu řečníku, jenž dostane se ke slovu ve schůzi úterní, ač-li před další podrobné rokování o finančním plá- nu nebude položena debata o vládní o d- povědi, kterou dá hr. Stürgkh počát- kem úterní schůze na dolaz po- slaneů česko-národních a českýc sociálních demokratů o dosazen zemské správní komise. Diskuse vládním prohlášení bude navržena. Zdali bude také přijata, nelze říci dnes, protože protin hlasovati chtějí němečtí nacionálové, křesťan- ští sociálově, němečtí sociální demokratě polští sociální demokraté. Němečtí nacioná- lové nechtějí vůbec připustiti žádné jiné roz- pravy o žádném jiném předmětu, dokud ne- bude skoncována finanční reforma.
doktor Kurylovič Rusin Stürgkh rustnský svaz
18 article
Posl. Pacher odůvodňoval dnes široce a dlouze, ale mělce a nudně svůj známý starý návrh, aby se poskytl 20m il. úvěr na zlepšení platů učitelských. Návrh ten je prostředkem k odčinění škod a pohrom které způsobila učitelstvu v Čechách něme cká obstrukce. Vádce německých na- cionálů v naší vlasti si dnes na několika mi- stech odporoval. Apeloval na Rusíny, by ne- rozbíjeli parlament, on, poslanec německý. který rozbíjí parlament království Českého. on, který rozbíjel parlament vídeňský, protože dostati se mělo národu českému rovného prá- va ve vnitřním úřadování. Byl to kazate úplně nepovolaný, který vystoupil v roli par- lamentního mravokárce a parlamentního uči- * drobném prodejle ranui čiale a sobě vačern Ve fliálkach na venkov ranní čísle večerni inseráts plati se hotově napřed Předplscení a inserty přijíma administrsce v Marianské ul., a Tam nacházejí se tet redskce, tiskárna a sxpedis „Národnich Listů“ Gukopisy se nevraceil
Posl Pacher Rusín Čechy
19 article
tele. K roli té pozbyl posl. Pacher úplné oprávněnosti, - Z Vidně, 6. listopadu. [K. k.) Nově zvolený poslanec Malik (český agrár- nik) skládá slib. V dalši podrobné rozpravě o kořaleční dani mluví menšinový zpravodaj posl. Lukaševič (Ru- sín), který prohlašuje, že Bukovina si slibovala od nových přijmových zdrojů a od sanace zemských financí uzákonění různých veledáležitých zákon- ných předloh. Obnos, jehož se má Bukovíně do- stati, nedostačuje proto, že zemský rozpočet vy- kazuje schodek téměř 3 milionů. Bukovina, pokud jde o úděly, bude značně poškozena. Za nynější stísněné situace obyvatelstva, která byla zhoršena živelními katastrofami, jest nynější okamžik velmi špatně zvolen pro zvýšení kořaleční daně. Buko- vinští Rusíni musí však proti zákonu hlasovati též z toho důvodu, poněvadž příliš zatíží bukovinské rolnicivo. Zvýšenou kořaleční daní nemůže se pro- vésti chystaná sanace zemských financi. Řečník přimlouvá se za zrušení kořaleční daně výčepní doporučuje svůj minoritní návrh k uskulečnění.
Pacher Malik Lukaševič Rusín Bukovina
20 article
Dále navrhuje resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby zvýšený obnos, který vyplyne ze snížení boni- fikaci, použila ke zrušení, po případě snížení sa- zeb ve dvou nejnižších stupních domovní daně třídní. (Hlučná pochvala u Růsínů.) Posl. dr. Damm prohlašuje za hlavni požada- věk agrárníků, aby výroba kořalky nepřestala býti produkei zemědělskou a aby malé hospodářské společenstevní lihovary nebyly zkráceny ve svých nutných existenčních podmínkách. Polemisujes posl. drem. Diamandem a prohlašuje, že na otázku, zdali hospodářské lihovary mají býti zachovány. zdali pro národní hospodářství je důvodno a mo- rálně přípustno, poskytovati hospodářským liho- varům výrobní premie a podil na kontingentu, může býti s klidným svědomím odpověděno kladně, poněvadž prosperita valné části zemědělství zá- visí na výrobě lihu. Trvání hospodářských liho- varů neni se stanoviska národohospodářského žád- ným krokem zpět, nýbrž pokrnkem, avšak ono je také nutno se stanoviska sociálně-politického, po- něvadž hospodářské lihovary poskytují na ven- kově přiležitost ku práci v době, ve které není tam žádného jiného zaměstnání.
Posl doktor Damm hospodářský lihovar
21 article
Zrušení nynější soustavy bylo by svrchovaně nebezpečné právě v době zvyšování daní a sou- visfcího s tím poklesu konsumu, zejména pro ho- spodářské lihovary, jež mohou již dnes exkontin- gentovaný lih vyráběti jen se ztrátou. V dálší ob- širné polemice s vývody posl. dra. Diamanda pro- hlašuje řečník, že výroba lihu je zemědělství velmi prospěšnou, zejména tam, kde mohou se pěstovali jen brambéry, kde výroba lihuje přímo podmín- kou pro racionelní zemědělství. Pokud jde o po- známku posl. dra. Diamanda o kartelu mezi ho- spodářskými lihovary, rafinéry a obchodníky, dluž- no zajisté uznati důvody, jež uvádžjí majitelé ho- spodářských lihovarů pro kártel. Majitelé hospo- dářských lihovarů byli ke kartelu donuceni přede- vším poměry na lihovém trhu, z něhož hrozilo jim nebežpečí, že budou ravonováni rafinéry a ob- chodniky. Řečník bude hlasovati pro návrhy vý- boru. IPochvala u agrárníků.) Posl. Kurylovič přimlouvá se zn zlepšení po- měru mezí mocnářstvím a Ruskem. Místo toho kazí Rakousko den ze dne svůj poměr k Rusku. neboť snaží se diplomatickými intrikami žúžiti na
Posl Rusko Rakousko
22 article
Balkáně historicky odůvodněně a všeobečně uzná- vaně zájmy Ruska a chce Rusko poškoditi umělým živením ukrajinského separatismu (hlučné výkřiky a volání u Rusínů: „Slyšte! Slyštel“) a podporová- ním jeho provokační činnosti vůči Rusku. (Hlučné výkřiky u Rusínů.) Ukrajina, uměle zavazená asi před 40 lety do Haliče, mohla jen s námahou se drželi při životě a byla by dávno přestala existo- vali bez podpory rakouské vlády a bez přílivu říšskoněmeckých marek. (Hlučný odpor a četné výkřiky Rusínů. Hluk.) Posl. Budzynovský vytrhl posl. Kurylovičovi rukopis jeho řeči, roztrhal jei a hodil na lavici. (Hlučné protestní výkřiky u českých ra- dikálů, trvalý hluk.) Místopředseda dr. German zvoní a napo- míná ke klidu. Posl. Kurylovič dovozuje, že na trůn metropolity ve Lvově dosedl polský jesuita hrabě Szeptveki. (Bouřlivý odpor a přerušování u Ru- sínů. Rusíni volaji: To není pravda! To je ležl Pomlouváte Szeptyckéhol) Posli Smal-Stocki: Jděte do Ruskal Posl. Budzynovi s ký: Odstoupiti Halič Ru- skul
Rusín Posl Kurylovič German Szeptveki Szeptyckéhol Smal Ruskal Posl Budzyn Balkán Rusko Ukrajina Halič Lvov
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Moderní dědičky antických masek. Režisérský problém divadla „ilusivního“ a „sli- lisovaného“ jest spíat s problémem hereckým, němž nutno rozlišiti dvě složky: slovo, přednes, re- citaci, to, co vnímáme sluchem, a to, co vnímáme zrakem, pohyb rukou i nohou, záchvěvy svalů ve tváři — gesta, mimiku. V poslední době jest zvláště pohyb herců po- drobován kritice. Ozývají se hlasy proti dramati- ckým školám, které příliš vychovávají herce pro podívanou. Herec zabíjí prý přílišným herectvím básníka a triumfuje nad ním. Bernard Shaw praví přímo, že nezkušení herci se domnívají, že plní zna- menitě svůj úkol, jednají-li na jevišti pokud možno nejvíce, takže musí býti poučováni od dramatických básníků, že budou působiti mohutněji právě svou umírněností a klidem, ba, Bernard Shaw vytýká do- konce jednotlivým hercům, že ztratili léta, protože nepoznali, že mohou působiti ještě něčím jiným, než jest nejpřirozenější, nejvěrnější, nejživější předsta- vování. Také Claudela, autora Zvěstování, uráží stálá mimika herců.
Shaw Claudela
24 article
Je jisto, že působí tu na vzdálenost tolika sto- letí — umění antické, a je rovněž jisto, že promy- šlená klidnost gest byla by i nové době žádoucí. Mntický herec nasazoval si na hlavu na způso přilby masku, zhotovenou z plátna, potřeného sá- drou a pomalovanou barvami, a nemohl tedy spo- léhati na to, že uchvátí obecenstvo, svraští-li brvy. blýskne-li okem, stáhne-li rty. Ve ztrnulosti tváře antického herce bylo něco obřadně velebného. Ale často ocital se herec v nesnázích se svou nehybnou tváří, takže si vypomáhal, maje naznačiti mocná vzrušení citová, jako smích a pláč, že se zahaloval rouchem, že objal svého spoluherce, že se ukrylv zástupu jiných osob — nebo měl konečně masku dvojitou, jako dědoušek, jenž ve zlosti točil se k publiku pravou stranou, která vylaženým obočím měla ráz hněvivosti, ale byl-li v mírné náladě, uka- zoval stranu levou. Pro masky antické rozhodoval zřetel vzdálenosti jevišté od publika a umnístěn
25 article
divadla v přírodě. Nebylo by tedy rozumné přená- šeti to, co bylo vyvoláno nutností, bez rozvahy do našich divadel, která operují světlem umělým a jsou rozměrů značně menších. Byla by to zvrhlost, by herec náš dostal masku, nebo libůstka extrémnícl ochutnavačů umění. Moderní reformátoři divadelnietví, pokud jsou ctiteli jemného uměni, vyslovují se však dokonee proti hercům. Jak však uspokojiti blouznivce po starých ma- skách, zanícence pro ztrnulost tváře, pro odměře- nost pohybů, jaká byla též u herce antického, za- tíženého vysokými kothurny? Kde najíti ochotné herce, kteří by do svých roli nepřidali nic ze své olllá oole krve? Horliví hředači pokladu našli dědičky antických masek — nicotné, titěrné figurky, které už před dávnými časy byly svrženy se svých oltářů a vy- obcovány ze svých chrámů a které vzaly za vděk pohostinským vystupováním v začazených šenkov- nách a na rozviklaném jevišti potulného komedianta — jsou to míniaturní modly, které slaví nyní vjez do společnosti umělců — loutky! Nastává rehabili- tace loutek! Kult! Kult nového uměníll Arlbur Symous napsal celou Apologii loutek v níž dokazuje, že v loutkách jest fantastický, alo přece přímý návrat k maskám Řeků, a dovozuj dále, že loutky jsou schopny hráti Agamemnona Smrt Tintagilovu, ale nikoliv Ibsena.
Kult Řek Smrt Tintagilov Ibsen
26 article
Bernarda Shawa zajímají loutky právě proto že nemají vlastností herců. Vidí-li loutku-akrobata nebo loutku kouřící, zajímá ho jen stránka techni- cká, nikdy umělecká. Ale hraje-li se opravdová hra s figurami, jež sotva na nohou stojí, a když přen všechnu zdokonalenost technickou nemohou mě- nili svého výrazu, své tváře, ozývá se teprve oprav- dový zájem umělecký. Dramatický efekt, který vůč němu vykonávají loutky, jest větší než efekt, vy- volaný živými představitoli. Marionety svým ztrau- lým výrazem a nepřirozeným pestojem působí do- jmem starých obrazů na skle, které při své ztuhlosti vypadaji živěji než lid, který před nimi stojí a je prohliží. Proto nebyl by prý Shaw překva- pen, kdyby v nejbližší době místo biografů zasijalo loutkové divadlo, a doporučuje, by nejen všichní
Shaw
27 article
herci chodili časem do loutkového divadla, ale aby každá dramatická škola měla své loutkové di- vadlol Rudolf Medek uvědomuje si jich neměnnou přísně upiatou krásu: jsou tragicky odměřené, hrdé v sebe uzavřené a mlčelivé. Představují-li milostné drama, neupadají v naturalistní gesta, nevydávaj vilných vždechů pobouřených smyslů, jež vznikaj při dotyku těl. Jenom loutky jsou schopny bez oba- vy před zkarikováním předvésti mimosovité dílo básníkovo, dovedou kouzelně sehráti pohádku,z níž odchází divák s duchem užaslým a s rozkoší srdcí.. Umělci, kteří toužili po tom, by loutky jejich bezprostředně vyjadřovaly to, co oni sami cílili, neužívali loutek, které se tak pěkně vyjímají v hi- storických hrách, v nichž rytíří odměřeně si vyšla- pují, až brnění chrastí, ale — užívali loutek n prsty, aňásků“, „mikrlat“, kteréžto loutky obje- vují se na divadle, jež se nazývá „Králičkovo di- vadlo“ nebo „bramborové divadlo“.*) Dědietví sntických herců s maskami převzaly tedy nicotno figurky z materiálu, jejž lze lehce zpracovati. Fi- gurky, které uvádějí se v pohyb tím, že palec prostřodní prst hrajícího vstrčí se loutce do ru- kávů.
Medek Králičkův loutkový divadlo
28 article
Jaký pokles antického herce! A jaký vzestu bezcenného maňáskal Jako dítě zbožňuje tím více svou hračku, čín jest hračka prostší, pochopitelnější, tak se zdá, že velké děti umění zbožňovaly své mluvčí s brambo- rovými nebo konečně z dřevěnými hlavami,ž srostly s nimi a vymyslily pro ně tolik roztomi- lostí... My Češi zvláště těžko chápeme zamilovanos Francouzů do loutek na prsty, do guignolů, divíme se obrazu nejskvělejší společnosti pánů v bezvad- ných toiletách a dam v nádherných žatech a s hlu- bokými výstřihy, pozorujících se zanícením „ma *) V „Uměleckých snahách“ ve IV. svazku vy- dáno „Bramborové divadlo“, jeho historie, prakli- cký návod a hry. Barevná obálka od A. Kašpara barevná přiloha podle Šejnostových návrhů, v texli 46 obrázků. Cena 1.80 K. Vydala A. Hlavatá, uči- telka, Praha, ul. Karoliny Světlé. ňásky Sandové, nechceme ani věřiti, že literá Durauty obětoval na „maňásky“ náklad více než 7000 franků, že Lemercier de Neuville hrál se svý- ni „maňásky“ na divadle 60 cm hlubokém a 150 em širokém před Napolecnem III., že „maňásek“ o Ferryho-Truita se prodává za 35 až 40 franků... V Čechách měly slavnou tradici jen loutky na drátku; dynastie jich pěstitelů lidových jsou do- sud známy a hned tak nevymrou, neboť mea loutkáři není zaveden systém dvou dětí, nýbrž na- opak je heslo: hodně loulek, hodně děti! Také byly u nás výtečné lidové dílny pro řezbu loutek, z nichž pověstná byla řezbářská dílna mirotická dynastie Sichrovského a novopacká dynastie Suchardovy kromě toho řezbář Šedivý v Kutné Hoře, Jirkovský v Kladně atd. V poslední době navrhl krásné loutky akad. malíř Kratochvíl, jež vyřezal ak. sochař Zá- lešák a oblékla ak. maliřka Teinitzrová: loutky na drátky velmi krásné řezby, stilově oblečené a po- běrně lehoučké zhotovil si též akad. sochař Folk- man.
Čech Francouz A Kašpar Šejnostův A Hlavatá Karolina Světlá Lemercier Neuville Napolecn Ferry Sichrovský Suchardův Jirkovský Kratochvíl Praha Čechy Kutná hoře Kladno Teinitzrová Folkman
29 article
Naproti tomu „bramborové divadlo“ nezaujala u nás nikdy širších vrslev, nemělo vlivu na sou- časnou dramatickou produkci, ani z ní nečerpalo jak tomu bylo u marionet. Milovnici jeho vyskyul se u nás jen ojediněle, jako akad. malíří Brunner Skála, ak. sochař Šejnost Ipředváděl zkarikované populární současniky), spisovatelka A. Lauerman- nová (Felix Téver), vždy přístupno bylo „brambo- rové divadlo“ jen několika zasvěcencům, kteří se účastnili uměleckého dychánku nebo zábavy v uza- vřeném kruhu. Povrchně byly známy „loutky n prsty“ skoro pouze z jarmarků, kde byly úplně němě a tak smutné v průvodu opelichaného krá- lička nebo pejska (ve Francii lidoví loulkaři uži- vají k témuž účelu kočičkyl — i ta nezbytná rakvička jakoby byla symbolem úpadku tohote uměníčka u nás.. Na popud „Uměleckých snah“, v nichž vydána též knižka „Aleš mládeži“, uvedeny přednosti prost- ších, ale hbitějších loutek na prsty ve známos širší. Nemysli se snad, by loutky tyto předváděly jen nějaká křehoučká kvitka rozmazlené nějake musy, naopak, zdravý repertoir svědčí jim velm dobře, ostřo zahrocené scény, schopné nejen poba- vit groteskní komikou, nýbrž i se posmát hlouposti lidské i chytrosti, jak se jeví v životě rodinném, uměleckém i společenském, posmát se nadutost měšťáků, sebevědomi kumštýřů, frásovitosti poli- iíků, ztepat nemilosrdně každou pofouchlost, každý nedostatek národního sebevědomí a nadbytek osob- ního prospěchářství — ach, to dovedou tyto pitvor- né loutky — plebejčícill Do těchto beznohých plebejčíků — guignolů — zamilovalo se hned plno lidí. Někteří oddávají se svůdným půvabům „bramborových božstev“ v zátiší rodinném, kde děti rázem stávají se „bramboráři“ Někteří odvažují se s primitivními tvory vlastních rukou svých do škol a upoutají i největší nepozory.
Brunner Šejnost Ipředváděl A Lauerman Téver Aleš mládež Francie rová divadlo
30 article
Jiní přemýšlejí, čím by své publikum překva- pili . .. „Musa bramborová“ jest vůbec velká svůdnicel Sotva navlečete si na každou ruku jednu „hlavu“. už se chce hotovým figurám dišputovat, už už se rodí dialog. už už improvisujete — jste v zajetí „bramborovém“, stáváte se dětmi, které rovněž mluví monology i dialogy za své loutky. A ukažte ten „zázrak prostoty“ dětem — vy- hrají si s nejprostší bramborou nejjednodušeji při- zdobenou mnohem více nežli s čímkoli jiným, nebot je známo, že každé dítě jest trochu dramatikem. A potom — nemůže každé české dítě míti ryze české Alešovy loutky na drátkách s dekoracemi od Kašpara, Kysely. Livory, Panušky, Procházky Weniga, kdežlo brambora jest všude a tedyi „bramboráři“ mohou býti všudel .... Dívám se na pyšný nadpis svého feuille- tonu . .. A vyznávám, že bych si ani nepřál, by „bramborové dědičky antických masek“ byly v če- ském národě ve službách nějakého přejemného uměníčka pro několik lidiček, by byly příliš vážné, klidné, obřadné .. . Naopak, přál bych si, by české „bramborové divadlo“ bylo mladicky ohnivé, bez- ohledně prudké, by jeho žerty a sarkasmy zařízly se někdy hodně opravdově do českého svědomí .. Končím však přáním ještě skromnějším: Kčž českým dítkám přinesou nejprimitivnější loutky hojně zábavy, by aspoň ve hře zapomněly na hoř- kou skutečnost, že na světě není veselo Dr. Jíndřich Veselý.
Kašpar Livor Panuška Wenig Jíndřich Veselá Musa