1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 6. listopadu 1913.
Praha
4
article
Raranní avedernl kinly
předpila
v Praze v adminiserael-
na měste
z K —
na čtvrt leta
6 k — k
advozt donáskon : l
n věset .E 54 p
na čtvrt luta l7 k o fidrnju
ve nliaikách
ns meso
possk í
a mése.R S
aa čtvri leta
dvajl ztsltko
as měale
us Stvrt leta.1K
lvotábutspsve
snrn
ble
dodějo
olail
Praha
I Stvrt
5
article
Vecen
Vecen
lání.
v drebném prodeji
r čislu o sobě nie ke
eeuen
aj i
Ve fliálkách na venkové
ranni Člalo
vošarni . .. l, b
lnocrštj
plati se Botova napřed.
Přadplacem a insérty přijie
sdrenistrace v Mlurianské ula
bsvrna parbázení se v
ředakeu Hakárna a vspedie
Národnich Llsti-
Euhopiav se nevraovk
Botův
Národnich
6
article
ejvatl oa vnise
12
article
Telefon „Národních Listů“:
a) pro hovory místní 2400, b) pro hovor
Redakoe.
Administrace a expedice
meziměstské 10 l
1052. — Obchodní tiskárna 5955.
V Praze, 6. listopadi.
„Nět chuda bez debra! (není zla be
dobra) říkají Rusové, a to plati také o mezl
národní organisaci kapitálové. Ve Franci
kde se všechny finnnční sily soustřeďují, za-
pínají se teď až po krk nejen před rakouským
státníky, nýbrž i před balkánskými diplomaty
kterým nezbytně je třeba francouzské půjčky.
aby mohli si popraviti trochu své porouchan
linance. V Paříži však rozhodně prohlašinjí, že
nedají nikomu ani sous, dokud neoude na Ba-
káně zabezpečen mír. Toto rozhodné pronlá
šení má dobrý účinek na balkánské politiky
šalmaje míru zni tam ted siiněji nežoi trouben
nbnj olydon o
polnic.
Viděti to i na Genadievovi, bulharskěm
ministru zahraníčních záležitostí, čím dál se
dostáva do západních zemi, tím více chladne
jeho bojovný zápat. Ve Vídni ještě mluvilo
revanši jako b věci, která jen v dané chvi
neni časová. V Paříži mluvil již filosofičtějí a
tedy i mírněji: „Lépe je starati se o budou-
cnost, než iařiti čas oplakáváním minulosti
Dnes mysli se u násljen na budouchost. Nen
ani řeči o revanší a o nové válce, jak se t
někdy vzpominalo. Nikdo u nás nepřeje si vál-
ky, která by byla velmi nepopulární. My dnes
víme, jaké byly by city velmocí vůči zemi.
která by chtěla vyzývati nepřátelství. To je
zodpovědnost, kterou níkdo nevezme n
sebe.
šl
Rus
Genadiev
Praha
Paříž
Vídeň
Nen
13
article
Tento pařížský projev bulharského mi-
nistra zahraničních záležitostí jest řím zajíma-
vější, že zároveň se jedná mezi rakouskou
bulharskou vládou o jakousi formu spojeni
Sám král Ferdinand přibyl do Vídně, pojede
i do Konopiště. Je těžko kombinovat, co
vlastně všechno se chystá. Mluví se o přípra-
vách k utvoření nového balkánského bloku.
opírajícího se o trojspolek a namířeného proli
balkánským státům, podporovaným trojdoho-
dou. V praxi skutečně naše diplomacie po-
stupuje důsledně proti Srbsku i Řecku, ačkoli
ani z krajního rakousko-uherského stanoviska
není dosti pochopitelno, jaké výhody nám ply-
nou z toho, když oslabujeme Řecko ve pro-
spěch našeho přírozeného protivníka a for-
málního spojence, Italie. Dnešní „Zeit“ správně
soudí, že by rakouská diplomacie měla v da-
ném sporu o albanský Epirus státi po boku
Řecka, protože řecké loďstvo, ovládající
Ferdinand
Vídeň
Srbsko
Řecko
14
article
Jónské moře, vždy by mohlo z jihu obořiti se
na italské loďstvo, kdyby se Italie pokusila
zavřit nám východ z Jaderského moře a udě-
lat si z něho „il mare nostro“. Ale naše di-
plomacie prý nedovede se dívat vlastníma
očíma. j boes sslusu lans visonole sl
n V Bulharsku ne všichni soudí, že by úče-
lem cesty Ferdinandovy do Vídně bylo jer
podepsání smlouvy s Rakouskem. Dr. Danev
na nedělním sjezdě progresivně-liberální stra-
vy dle zprávy „Dnevnika prohlásil, že kráh
Eordinand jede do Vídně asi žádat vysvětlení,
proč Bulharsko bylo zklamáno Rakouskem
které prý ústy svého vyslance hr. Tarnowské-
ho slíbilo, že zadrží vpád rumunských vojsl
do Bulharska a obsadí Sandžak, zvítězí-l
Srbové. „Fremdenblatt“ tvrdí sice velmnt
ostrým tónem, že všechno to, co řekl dr
Danev o chování Rakouska, jsou pouhé vý.
mysly, a odvolává se při tom na bulharskou
směrodatnou autoritu, ale my netroufámesi
rozhodovat, komu se má věřít, zda bezejmen-
né autoritě či politikovi, který to podepír
svým jménem
doktor
Danev
Dnevnik
Srba
Bulharsko
Ferdinandov
Vídeň
Rakousko
Fremdenblatt
15
article
Události na polcostrově
dbalkánskem.
řecko-turecké jednání o mír a jeho obtíže
ob M. Z Kolína nad Rýnem, 6. listopadu. (Zvl. te-
legram „N. L.“) Cařihradský doplsovate! „Kölnische
Zeltungu“ telegrafuje: Turecké a bulharské
vládní kruhy jsou přesvěděeny, že
dohoda s Řeckem není možna, doku
nebudouvyřízeny otázka Egejskýeh
ostrovů a otázka makedonská. Nedů-
věra obou jmsnovaných vlád k Řecku je sesílena
ještě okolností, že Řecko ponelcháván svoj
armádu ve stavu mobilisace, odůvodňujie
toto opatření tvrzením, že se musí celá armáda
zúčastniti velkých jarních manevrů a že bude konat
celé řecké loďstvo co nejdříve cvičení u Kavaly.
— Turecko soustřeďuje následkem
Poho u Smyrny 4 armádní sbory v plne
válečné výzbroji. Co den odjíždějí
tam vlaky s válečným materiálem.
Z Cařihradu, 5. listopadu. (K. k.) Směro-
datné kruhy Porty svalují zodpověd-
nost za přernšení turecko-řeckého
vyjednávánínařeckou vládu, která přes
to, že turečtí delegáti dostali již pokyny o největš
části sporných otázek, zdráhá se opět zahá-
jiti vyjednávání. Sončasně pracuje
Řecko v Evropě k tomu, aby přivodile
zakročení velmocfv Cařihradě, dle sdě-
lent, jež dostala Porta od svých velevyslanců, mož-
no však nabýti přesvědčení, že mocnosti nijak ne-
jsou ochotny Řecko podporovati. Tytéž kruhy pro-
hlašují, že Porta nijak nemůže ustoupiti od svého
známého stanoviska, jmenovitě v otázce řecko-
tureckých sběhů. Pokud ide o otáshu státní při-
slušnosti, nemůže Porta přijmouti požadavek Řecka
aby osoby, které se narodily v Turecku, ale bydl
v odstoupených krajích, byly považovány za řecké
poddané s právem ucházeti se během určité dobyo
tureckou příslušnost s podmínkou, že opustí zemi.
Porta doručí svým delegátům neprodleně pokymy
p zbývajicích sporných bodech. Přes tuto složitou
v else ol
ret ae9ií ne
Ned
Port
Kolín nad Rýn
Řecko
Turecko
Cařihrad
Evropa
Kölnische Zeltung
ia
16
article
situaci domivají se jistě diplomatické kruhy, ž
dohoda o zbývajících sporných bodech není jiz
daleka.as
Z Pařiže, 5. listopadu. [K. k.) Dle oficlosni
zprávy učinily vlády ruská a frani cou z ská
na záďost Řecka v Cařihradě důraz-
né kroky, aby Turecko přiměly ke
smiřtivějšímu postupu vůči Řecku
aby se mohlo pokračovati pravidelným způsobea
ve vyjeddnávání, jemuž hrozí přerušení. Fr an-
cozeká vláda odepře Turecku fi-
nanění podporu, pokud poctivou
pokojnou politikou nedokáže, ž
nechce parušiti mir na Balkáně.
Z Cařihradu, 6. listopadu. (K. k.) Delegšt ni-
ristesetva vakufu Senjuddin, jenž se vráti
z Athýn, prohlásil v časepisech, že jeho cesta ne-
může zavdali podnět k pessimistickému výkladu
Řečti delegáti smýšlejí naopak velmí optimisticky
Vrktí so do Athěn, jakmile bude zajištěna pravidsl
ná funlece šifrované korespondence, Záhy dojde
prý k dohodě o všech sporných bodech.
áer
Bulharské stížnosti na Řcky.
l Ze Solije, 6. listopadu. [K. k.) Jak se s kompe-
tentního místa sděluje, vyzvala bulharská
vláda prostředníctvím zdejšího francouzského vy.
slanectví řeckou vládu, by učinila pří-
trě násilnostem půchaným na Bulharec
v Makedonil, poněvadž by v opučném případ
mohlo následliem vzrůstajícího rozechvění bulhur-
ské veřejnosti uznáno býti za nutné, činiti odvetna
opatření proti Řekům v Bulhursku, dovu
Politická plavba rumunského ministra.
František an
Senjuddin
Řek
Pařiže
Řecko
Cařihrad
Turecko
Balkán
17
article
Z Cařihradu, 5. listopadu. (K. k.) Rumunský mi
niktr vnitra Take Jonescu sem v poledne přijel
Ačkoliv ministr zachovával inkognito. přijal na ru-
munské lodi několik návětěv, mezi jiným turecko-
velašského senátora Batzaric. Hned po Balzaricv
příšel na loď turecký ministr vnítra Talant a mě
s Jonescem jednohodinnou rozmluvu. Ministr, kter
jest provázen tajemníkem a dvěma novináři, pokra
čoval v plavbě, nevystoupiv vůbee z lodi. V pátel
ráno přibude do Athén a vrátí se pak po lodi
přímo do Romunska.
Balzaricv
Cařihrad
Atény
Romunsko
18
article
oq onžuisnu olahno
Ohraničení příštího Albanska a trojspolek
l Z Berlína, 6. liztopadu, „Lokalanzeiger“ ozna-
muje z Athén: Anglický a ruský vy sl a nie
v Athénách zakročili u řecké vlád
ve smyslu zakročení Ialíe a Rakousko-Ukerska
Řecká vláda slíbila, že bude práce meziná-
nodni ohraničovatíkomise pro Al-
banii všemožně podoorovati.
Z Paříže, 6. listopadu. „Liborté“ se dovídá, že
velimolcitrojdohlo d y podají ve Vídni a Římě
noluj ve které vytknou potrebul společného po-
stupu velmocí při úpravě balkánslsých olázek
vyzvou obě velmoci, aby stejně jako trojdobod
selrvaly na pádě loudýnské konference. ben
Z Říma, 5. listopadu. (K. k) „Tribuna, pojed-
návalic o otázce jihoalbanských hranic, prohlašuie
že franconzskélisty píší velmi nepřá-
telsky proti Rakousko-Uhersku a Ita-
lti. zejména proti ltalii. To nesrovnává se
však nikterak se styky mezi oběma vládami, poně-
vadž styky ty jsou znamenité a srdečné. Nie ne-
opraváuje k názoru, že irancouzská vláda jest pří-
stupna pokusům Řeků a Filhelenů, aby zabráněno
bylo provéstí ve stanovenou dobu usnesení konfe-
rence londýnské. List prohlašuje dále: Máme do-
konce přičinu souditi, že mocnosti trojdohody jsou
s mocnostmi trojspotku za jedno v pevném odhod-
lání provésti neodvolatetná usnese-
ní Evropy. „Tribuna“ prohlašuje, že by bylo
neúčelno svolávali nyní opětně konferenci vele-
vyslanců, poněvadž by to posililo v Řecku ne-
bezpečnou a nesprávnou illusi, jakoby rozhodnuií
konference mohla býti změněna. Naděje Recka
a některých francouzských listů no-
bude moci býti nikdy uskutečněna.
Lokalanzeiger
Řek
Berlín
Atény
Rakousko
Paříž
Vídeň
Řím
Uhersko
Ito
Evropa
Řecko
19
article
Precedeněního případu drinopolského nelze se do-
volávati, neboť žádná velmoc neměla zájmu na
tom, trvati na londýnské smlouvě, pokud jde
Drinopol: jest však v životním zájmu Italie
a Rakousko-Uherska, aby oba břehy
mořské úžiny u Korlu nepatřily téže
mocnosti, a aby Albanii dostalo se hranic, kte-
ré by zabezpečovaly její neodvislost a životnost.
Italie a Rakousko-Uhersko si nepřejí vstoupiti na
místo kolektivní akce Evropy, hodlá-li Evrop
akci tu včas provésti a zabezpečiti, že řecké voj-
sko z albanského území do konce prosince nstoupi
Tvrzení „Tempsu“, že Ilalie a Rakousko-Uhersk
žádaji, aby byla provodena usnesení, jež Evropa
ještě neschválila, není správné, neboť Evropa uči-
nila usnesení tato již v srpnu, pokud jde o mys
Stylos a Koricu. Neni správně souditi, že ta nebo
ona z obou jaderských mocností jest na této otáz-
ce bezprostředněji interesována. Oběma záleží na
volném vjesdu do Adrie a na životnosti Albanle
nikdy nepomýšlelo se na te rozděliti ji na dvě záj-
mové oblasti.
Ilalie
Rakousko
Uhersko
Korla
Albánie
RakouskoUhersko
Evropa
Adrie
Italia
20
article
Anglické a francouzské válečné lodí do
tágopěrsonbiteehyh voHiuon seho- lszv
Z Athén, 6. listopadu. („N. W. T.) Ke ulvi-
tání očekávaného francouzského a
anglického loďstva v Pireu i v jiných
řeckých přístavech chystají se velké pro-
jevy, které budou miti ráz oficiální. Ministerská
rada zmocnila ministra námořnictví, aby se sprá-
vamí zbuněných přistavů jedaal o inposantním uví-
tání. Ku poctěfrancouzských a anglických důstoí-
níků budou pořádány slavnestní hostiny a také
mužstvo bude pohostěno. Obě lodstva budou v ře-
lee
ckých vodách křižovati delzí doba e
asi no
Němečtí generálové do turecké armády.
Z Caříhradu, 6. listopadu. („N. W. J.9) Krom
generála Limana šl. Sanderse povoláno bude
do Turecka několik německýchí generalmnajoru
lukovníků, kteří převezmou velitelství 3 diviksí
správu tři oddělení v generálním štábu. L.im a
bude ve svých disposivích neobmezeným a bude
samostalně rozhodovali o použítí ostatních němje-
ckých důstojniků a bude mu udělena is trestní moe.
Nemlečtí důstojníci budou rozděleni po celé říši
Nový italský vyslanec v Bělehradě.
Z Bělehradu, 6. listopadu. (K. k.) Král. Petr
přijal včera dopoledne v přítomnosti ministerského
předsedy Pašiče nově jmenovaného italského vy-
slance bárona S quitta, který odevzdal králi svij
pověřovací listhale
aabalonol
idaje áma lonliq hudsnaelí lahololl aen o
b a vasslduoe ovola laletz aavy dosnsntěs
nodlenudmad vee
nolnonll
obeli
Liman
Sanders
Král
Petr
Pašič
Atény
Pireus
Turecko
Bělehrad
21
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listůl.
Otázka haličské volební opravy.
Z Vídně, 6. listopadu. Ze Lvova sem do-
šly zprávy, že v jednání mezi polskými frak-
cemi nestal se do této chvíle žádný po
krok, že však naděje na dohodu nezmizela
jakkoliv možnost její nastane teprve za 7—10
dní.
Změna v zákoně o dani lihové, o
Z Vídně, 6. listopadu. V osnově zákon
o zvýšené dani lihové stané se změna v ter
rozum, že tato zvýšená daň bude se vybírat
od 1. února 1914. neVav
pe
Bulharský král u císaře.
Z Vídně, 6. listopadu. Bulharský král bude o
poledne přijat Jeho Veličenstvem ve slyšení.
voZ úřadního věstníku. nleon d
Z Vídně, 6. listopadu. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Ministr veřejných prací udělil kuchař
ské a hospodyňské škole sester sv. Kříže v Cheb
právo veřejnosti.
Rozpuštěná schůze poštovního úřadníctva
oesmisážul ve Vídni.miml
Z Vídně, 6. listopadu. (K. k.) Listy sdělují,že
se včera v lidové dvoraně radniční konala protestu
schůze poštovního úřadsictva proti průtahům v
vyřizování finančního plánu. Po jeden a půlhodin-
ném trvání byla schůze vládním zástupoem roz
puštěna pro pasns ve vývodech jednoho řečníka
jenž hrozil pasivní resistenci úřadnictva.
Stávka na vídeňské akademil výtvarných
umění.
Kříž
Vídeň
Lvov
Cheb
národní Listůl
Wiener Zeitung
22
article
Z Vídně, 5. listopadu! (K. k.) Žáci akademi
výtvarných umění konali dnes schůzi, již se zúčast.
píli zástupci všech vídeňských vysokých škol ben
rozdílu národnosti a prohlásili se s žáky akademie
splidárními. Na schůzi bylo souhlasně prohlášeno
že posluchačstvo, ačkoliv a ryze právnického sta-
noviska musí uznati, že jmenováním profesora
Banera nebyla antonomie porušena, spatřuje v tom
přece křiklavé porušení svých práv. Posluchačstv
akadenle setrvá i nadále ve stávce, až stolice p
profesoru L'Allemandovi bude obsazona ve smyslu
návrhu sboru profescrského. Zejména prohlašuje
posluchačstvo, že jeho požadavek nevyplynul z dů-
vodů politických, nýbrž z důvodů jen ideálních.
Vojenský zákon v uherském sněmu.
Z Pešti, 6. listopadu. Hr. Tisza oznámi
dnes do Vídně, že jestodhodlán vyřidití nový
vojenský zákon oběma sněmovnami ještě do
delegací.
Jak hodlá uhorská vláda překonatí sněmovn
oposici
Z Pešti, 6. listopadu. Poněvadž jest zřej-
mo, že oposice nehodlá rušiti jednání posla-
necké sněmovny skandály, nýbrž řečmi, od-
hodlala se vláda ke vhodným opatřením
Jestliže oposice setrvá při dosavadní taktice
bude sněmovna zasedati až do 15. t. m. Ne-
bude-li pracovní pensum do té doby vyřízeno
pak budou výborové porady delegací po
jednom týdnu suspendovány a jednání posla-
necké sněmovny za účelem vyřízení zbylého
pensa opět zahájeno. Jestliže by oposice také
potom setrvala při svém postupu, bude sně-
movna zasedati denně od 11 hod. dopolední
do 8. hod. večerní s dvouhodinnou přestávkou
polední. Tímio způsobem hodlá vláda překo-
nati oposici.
Baner
L Allemand
Tisza
Vídeň
Pešť
Hradec
23
article
Franilšek Košut.
Franilšek Košut.
Z Pešti, 5. listopadu. (K. k. uh.) Stav Františka
Košuta jest stále ješlě krilický. Povšechný stav
jeho se poněkud zlepšil.
Z Pešti, 6. listopadu. („Fremdenblat!“3 Při vče-
rejší odpolední návštěvě u Franí. Košuta lékaři
zjistili, že se jeho zdravotní slav zhoršil. Operace
je vyloučena. Z rozkazu lékařů byl k nemocnému
povolán jeho bratr inž. Ludvík Theodor Košut
Milána.
v Nepanující bavorský král Otto.
Z Mnichova, 6. listopadu. Posl. Gassel-
mann, liberál, a Giehrl, člen středu, navštivil
dne 4. t. m., vysláni jsouce sněmovnou, zámek
Fürstenried, aby se osobně přesvěděilic o zdravol-
ním stavu krále Otty. Oba byli představení králi
který choval se však úplně apaticky a mumlal tak
že mu poslanci nikterak neporozuměli. Pro poslan-
ce byl ve vedlejžím pokoji uchystán čaj, kterého
se věak nedotkli. Sotvaže opustili místnost, ozva
se z ní řinkot: král rozbil na stole celý porculánov
příbor. Poslanci prodleli za účelem pozorován
krále v zámku asi 40 minet a opustili jej se zdrou-
jícím dojmem. Bylo jim také dovoleno, aby na-
hlédli do lékařských dobrých zdání, přichystaných
pro sněmovnu, které byly včera předloženy.
ibmui
obadlovi ve
slesol ošKokovcov v Paříži, vovlo v
Z Paříže, 5. listopadu. (K. k.) Ruský minister
ský předssda Kokoveov som dnes' přijel
Franilšek Košut
Košut
Ing
Ludvík
Theodor
Otta
Posl
Ott
Pešť
Fremdenblat
Milán
Mnichov
Paříž
24
article
Policka hiáka
Policka hiáka
Zemská správní komise pro Čechy — proti
- sumeNěmcům
hre
r„Bohemia“ provedla dnes náramný útoké proti
Jlne
Zemské správní komisi pro Čechy.
Z této příčiny: Správy tří německých měštan
ských škol v Ústí n. L a správa německé měšťan-
pké šloly v Chabařovicích potialy v červenci t.r
správat lomisí žádost, aby na školách těch byl
zavedeno vyučování češtině: správa české obecné
skoly v Chabařovicích podala správní komisi žá-
dost, by nas této škole bylo zavedeno vyučován
němějně. Správní komise vybověla žádosti, česk
školy v Chabařovicích, zamitla však žádosti ně-
meckých škol chabařovické a úskockých n. L., a tc
zté příčiny, že správní komise nemá peněz, aby
žádostem jich vyhověla.odsi a no
Z toho „Bohemia“ dovozuje, kterak správní
komise pro Čechy — utlačuje Němce. Zároveň
„Bohemta“ sděluje, že městská rada v Ústi n. t
podala proti rozhodnati aprávší komise stižnost,z
Němec
Policko
Čechy
Chabařovice
Bohemia
25
article
51ě vbeto tmshoešlie cbeď os
cbr
vion2 susl. dvolešví av vlošl šnnado lnl
Němci vůbec nestrpí takové zanedbávání svých
zájmů, a že vláda bude učiněna zodpovědnou zn
toto řádění správní komise, a bude se musit Něm-
cům neprodleně ospravedlniti.
Kdyby německým školám, jež o zavedení češti-
ny letos v červencí žádaly, někdo byl uložil, aby
češtinu zavedly, jistě by všichni Němci byli takove
nařízení zumituli nejbouřlivějším odporem prot
vnucování češtiny Když však správní komiše ne
vyhověla ústeckým a ohabařovickým německým na
cienálům nikoli ze zásadních důvodě, nýbrž pouz
z dočasných nesnází finaněních, tu Němci v „Bo-
hemi“ zuří, že se maří jejich snahy o — rovno-
no
právnost. nole og ávool itetenn
A tento něnecký nářek je ke všemu ješt
falešný: chabařoviekým a ústeckým německým aa
eionálům jedná se nikoli o rovnoprávnost, nikoli
péči, aby se německé děti učily česky, nýbrž ou-
činnou konkurenci proti česltým skolám. Duežn
útoky „Bohemie“ tudíž nemají nijakého mravního
podkladun bonn avánog nonžnobovide d
Němci z Čech o volební opravě zemské.
Němec
Německo
Čechy
Bohemia
26
article
Jak jsme dnes ráno sdělili, konala se včer
ve Vídni schůze výkonného výboru sdružení ně-
meckých poslanců z Čech, ve které se rokovalo
německo-nacionálních požadavcích a o stížnostec
Němců v Čechách na politickou správu v Čechách
V téže schůzi dr. Urban předložil svůje referát
opravě volebního řádu v Čechách. Dr. Urban probí-
rá v něm vládní předlohu volebního řádu a po-
suzuje ji s hlediska německých zájmů tím způso
bem, aby stanoveny byly ty změny vládní osnovy
volebního řádu, jež mají Němci žádati ve svůj pro-
spěch. Do svého referátu vložil dr. Urbanss tyto
otázky:lolisls o
l a) jaký číselný poměr zastoupení německého
českého maji Němci žádati, a má-li přin tom být
rozšířeno zájrové zastoupení, a jakým způsobem
b) co mají Němci žádati se zřetelem na sv
zastoupeni vi jednotlivých volebních kuriích: b
olico mají Němci žádati v oboru zařadění měst
měsleček a průmyslových míst do kurie miěstské
vbd) co mají Němci žádati po stránce rozdělen
volebních obvodá:bovda ob
obe) co mají Němci žádati se zřotelem na zříze
IV. kurie sněmovul;
f) co dálemají Němci žádati se zřetelem na
další předpisy volebního řádu. sneeb
O těnhto otázkách budou nyní němečtí poslane
z Čechrokovati. bolze
z Při této zprávé znova vzpemináme na výšku
jednoho pražského deuníku české oposice, který
do české politiky bil. protože — prý — neví, ee
chce. kdežta Němci mat vše dobře promyšleno,
propracováno a přípraveno. Kdyby toto tvrzen
zminěného českého listu bylo bývalo správno, jiste
by nebyl možný dotazník, jejž dr. Urban teprve
nýní septavil, třeba i ténto dotázník, jako ostatn
nynější taktika německá, vlastně znamená něme-
bd
ckou obetrukci proti nové dorozumívací akci
Němec
doktor
Urban
Urbanss
Vídeň
Čechy
sdružený on
27
article
Z parlameniních výborů.
Bouře v justičním výboru.
(Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů“ )
Z Vidně, 6. listopadu
V dnešní schůzi justičního výbor u, kte-
rá se konala před plenem a do které se dostavil
velmi četní členové, udály se velmi pohnuté výje-
vy. Nežli se totiž přešlo k jednacímu pořadu, na-
vrhl posl. dr. Renner,aby se jednalo napře
o jeho návrhu: „Ministrupráv dru. Hochen-
burgrovi vyslovuje se nelibost pre
důtku, kterou dal okresnímu soude
vídeňakému dru. Estelovl.“ (O případe
tomto referovaly „Národní Listy“ v denních zprá-
vách ze dne 4. t. m. Pozn. red.). Posl. dr. W itt
dr. Ofner, dr. Steinhaus, dr. Koerne r, d
Vilém Neumana vyslovili se v ten rozum, že
ťato záležitost, ve které se stalo příkré zasáhnut
do soudcovské neodvislovti, musí býti ve vy
boru projednána, že však musi býti také mi
nistru poskytnuta příležitost, aby se vyslovil. Posl
dr. Roller, Marckhl a dr. Mühlwerth nevyslovili se
sice v příčině obsahu návrhu dra. Rennera, nedd-
porovali věak projednání jeho, uznávajíce důleži-
tost jeho. Všichničlenové výboru vyslo-
vili se jednemyslně v ten rozum, a by
se polozila rozprava na jednaei pro
řad příští výborové schůze a dr. Ho
chenburger byl do sehůze té pozvá
Ko všobecněmu překvapení však prohlásil předse-
da prof. dr. Waldne r. že sice připustil dosavadn
přetřes, ačkoli tím překročil meze své kompelence
ževšaknedopustí žádného hlasován
poněvadž výbor jest kompetentním to
liko pro věci, které mu byly sněmov
noukvyřízení přikázány. Ozvaly se prud-
ké výkřiky. Předseda opustil výborovnu. Členové
výboru žádali nyní náměštka předsedy dra. Sťein.
hause, aby ve schůzí pokračoval. Poněvadž všal
ve chvíli tě zvoněno na znamení, že začiná schůze
plenární, byla schůze výborová skončena za vel-
kého hlomozu.
lne
doktor
Renner
Posl
Ofner
Steinhaus
Koerne
Neuman
Roller
Marckhl
Mühlwerth
profesor
Waldnout
28
article
Z Vídně, 6. listopadu. (K. k.y
Než bylo přikročeno k dennimu pořádku, na-
vrhuje poal. dr. Renner aby do denního pořádkt
byl před zákon o úlevě soudních prací vsunut tente
předmět: Justiční výbor prohlašuje, že výnosem
ministra spravedlnosti, kterým pokárán byl okresn
soudce Ertl, byla porušena soudcovská neodvislest
a vyslovuje proto ministrovi spravedlnosti svoji ne-
důvěru.
ntála u sbuslneno
Posl. dr. Witt poznamenává, že debata v u-
stičním výboru jest pravděpodobně jediným pro-
středkem, aby seo tomto předmětu mohlo mluviti
poněvadž se neví, zdali interpelace, jež byly v po-
slanecké sněmovně podány, budou zodpověděny
zdali bude se konati debata.
Poslanci dr. Dnístrlanský a dr. O fn e
přimlouvaji se za projednání tohoto předmětu. Posl
dr. Sieinhaus navrhuje, aby návrh Rennerův
byl dán na denní pořádek příští schůze, ponévadi
jest nezbytno, poskytnouti ministru spravedlnosti
pedo
dovadou
žonido šillig lnon
ula lniaiso sle) a ždrsb veslen
napadenému návrhem posl. Rennera příležitost.
doktor
Renner
Ertl
Posl
Witt
Dnístrlanský
Sieinhaus
Rennerův
Vídeň
29
article
sby se vyjádril
Posl. Marckhl připojuje se k tomulo návrhu
a zdůrazňuje důležitosi tohoto předmětu.
Zástupce vlády odbor. přednosta dr. ryl.
Schauer prohlašuje, že, poněvadž o podobném
návrhu nedovolil včera předseda hlasovati a pro-
tože se ihned přikročilo k věcnému projednávání
zákona, jímž se zjednávají soudům úlevy, nemehl
ministr spravedlnosti, který byl ve včere
schůzi, předpokládati, že dnes bude podán orě
tentýž návrh. Proto nemá zástunce vlády žádných
pokynů, aby se mohl vysloviti ve věci samě.
Posl. Kurilovič navrhuje, aby byla schůze
přerušena na pál hodiny, a aby ministr spravedl-
nosti byl do ní pozván.
Posl. dr. šl. Mühlwerth prohlašuje, že mi-
alstru spravedlnosti muší býti rozhodně umožněno.
aby vyložil důvody svého výnosu a že musí mu
býti poskytnut k tomu potřebný čas.
Poslanec dr. Körner prohlašuje, že bude hla-
sovati pro návrh posl. dra. Rennera a to i v samo
hlavní věci, poněvadž věc sama jest rozpravami
časopisech, a zejměna zprávami soudcovského sdru-
žení úplně vyjasněna. Justiční výborl jest nesporne
povolán, zby o tomto předmětu promluvil, zvláště
když z rozpočtového výboru, který má především
proiednávati otázky finanění, vyvinul se svrcho-
vaně politický výbor. Ministr spravedlnosti musí
hájiti tento svůj krok a nésti za krok tento zodpo-
vědnost. Leccos svědčí pro názor, že ministra spra-
vedlnosti přiměla k jeho kroku intervence vojenské
správy. Výnos ministra spravedlnosti jest přízna-
kem vlivu, jejž provádí vojenská správa na všechny
resorty, a proto jest důležito zaujmouti stanovisko
ve věci samě.
Posl
doktor
Schauer
šl
Körner
Renner
30
article
Potom promluvilo ještě několik řečníků, na to
shodli se všichni navrhovatelě, aby návrh Renne-
rův byl dán na první místo jednacího pořadu příšt
schůze.
Předseda dr. Waldner prohlašuje, že hodlá
ministra spravedlnosti pozvatí do přští schůze, zby
mu bylo umožněno vysloviti se o této otázce před
přechodem k jednacímu pořadu; přes to trvá po
stránce formální na stanovisku, zaujatém ve včerej-
ší schůzi, že o návrhu posl. dra. Rennera nelze hla-
sovati, poněvadž není výboru přikázán
Předseda nedovolil tudíž o návrhu hlasovatia
skončil schůzi.
nl
šle onv
inv
měl ducs dopoledne schůzi, na jejímž pořadu byla
zpráva užšého výboru o jihoamerické plavební služ-
bě a o společnosti kanadsko-pacifické.
Posl. ryt. Abrahamowicz navrhl, aby
nejdříve zpravodaj užtího výboru posl. dr. Steln-
wender podál výborů písemnou zprávu a aby po-
tom výber zahájil rokování.
Posl. Friodmann a dr. Dlamand vyslo-
vili se proti návrhu, rovněž posl. dr. Korošee
který podolkl, že každý člen výboru si musí přáti.
aby bylo zjištěno, je-li podezření, vanesené nu
úřadnlky ministerstva obchodů a nu poslance dů-
vodné nebo buzpedstatné; prohlašuje proto, že
jest nutno, aby posl. dr Steinwender podal ihned
ústní zprávu.
Posl. Okuněvský připojil se k těmto vývo-
dům, načež návrh posl. ryt. Abrahamowicze pro-
padl.
Posl. dr. Steinwendor referoval potom
otázce společnosti kanadsko-paci-
rlcké. Prohlásil, že mezi jihoumerickou plavebn
službou a veškerou rakouskou plavební politikou
zejménu však ruchem vystěhovaleckým, jest jasn
souvislost.
Waldner
Renner
Posl
doktor
Steln
Dlamand
Korošee
Steinwender
Steinwendor
31
article
Připomíná agitaci proti kanadsko-pacifické
společnosti, kterážto agitace vedla k známé ak
vlády proti této společnosti, při čemž různí úřad-
níci a poslanci dostali se do podezření. Líčl ze-
vrubné koncesování a obchodní činnost kanadsko-
pacifické společnosti v Rakousku, uvádí kroky.
podniknuté za rozšíření její koncese, za zřízent
fliálek, upezorňuje na opětné zamitnuti jejich
nabídel baronem Weichsem, až konečně bylo
lednu r. 1913 žádosti kanadsko-pacifické společ-
nesti vyhověno. Pojednává zevrubně o známých
důvodech, jež byly rozhodujícími pro rozšíření kon-
zese této společnosti, totiž podporu vývozu rakou-
ského zboží povznesení terstské dopravy a umož-
něné tím působení na mezinárodní dohodu karte-
lovou.
Tytéž důvody přivedly též užší výbor k ná-
zoru, že dlužno schvalovnti úmysly z ministerstva
obchodu, aby rakouská plávobní doprava byla vy-
maněna ze severoatlantického plavebního kartelu.
Poněvadž též Austro- Americara, Rakou-
skem eubvencovaná, jest v poolu, soudí užií výbor.
že akci ministerstva obchodu dlužno nejen schva-
lovali, nýbrž že musí se na ní trvati. Zpravodaj mluví
notom o otázce vystěhovalectví a podo-
týká, že se zřetelem na vedené dosud vyšetřování
jak 5 kanadsko-pacifickou společností, tak i s ji-
nými společnostmi se v této záležitosti ještě nic
autenticky neproslýchá. Potom zmi-
ňuje se o číslicích vystěhovalectví a o krocic
vojenské správy pro úbytek branců při odvodech
a podotýká, že působí zvláštním dojme m.
když vojenská správa teprve ingeren-
cí pana Grünhučaktemu, dospěla, a č-
koliv tyto věci se oderávají již p
Te ta
Počet vystěhovalců není sice stejný, ale nelz
Híci, že by byl v roce 1912 větší, než ve dřívějších
letech. Ze se provozují nereelní praktiky, musila
vojenská správa postihnouti již dříve.
Weichs
Grünhučakte
Rakousko
Raka
32
article
Zpravodaj dokazuje číselně, že to, co učí-
nila kanadská společnost svou agita-
ci, vykazuje vůčí tomu, co učinily dávno zaveden
severoněmecké společnosti, velmi malý efekt, tak
že nelze vůbec říci, že příčina vystěhovalectví zkrí
hlavně v ageniství. Příčína toho tkví na-
opak především v nepříznivých vý-
dělkových poměrech, zeiména v Ha-
iči. Zpravodzi soudi, že měla by se léž uvážiti
ptázka. bylo-li by dobře, kdyby se podařil
vystěhovaleetví úplně zadržeti. Z
prvé nemohli bychom s nimi nic počíti, poněvadž
by neměli žádnou práci, a za druhé má pro naši
platební bianci velký vliv, když se aspoň za
hraniceni vydělají peníze a plynou
nazpět. Potlačení podvodného jednání společ-
nosti dlužno jen schvalovati. Jde však o náro-
dohospodářský problém, a proleže vy-
stěhovalectví nelze odstraníli, musíme usil o
vati o jeho dprávn. Proto must býti prová-
děna nolitika, která by umožnila obyvatelstvu, žiti
Rakousku. Nesmíme utratiti veškeré penízejv
rahraniční politice, která na jedné straně překáží
výrobě, na druhé síraně stojí mnoho peněz a zne-
možňuje chudým lidem pobytve vlasti. Není te
pouhou zbabělostí, orchají-li lidé před nebezpečím
války do ciziny, nýbrž konečně též činem sebe-
zachování.
Rečník navehuje tuto resoluci: Užší výbor
schvaluje úmvsl ministerstva obchodu vymaniti pla-
vební dopravu ze severoallaptického plavebního
kartelu a nabýti vlivu na jeho dohodu, jakož i vy-
maníti vyštěhovalecký ruch zejména z monopoli-
stického vykeřisťování tímto kartelem. Užší výbor
výbor spatřuje ve stoupnutí číslice vystěhovaldů
za prvé pololetí 1913 blavně účinek krise, proje-
Rakousko
33
title
Z Vídně, 6. listopadu. [K. k.)
Rozpočtový výbor
Vídeň