ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fc3b9db0-8f1a-11dd-816b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 71, org 7, person 78, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 6. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 305.
4 article
Raranní avedernl kinly předpila v Praze v adminiserael- na měste z K — na čtvrt leta 6 k — k advozt donáskon : l n věset .E 54 p na čtvrt luta l7 k o fidrnju ve nliaikách ns meso possk í a mése.R S aa čtvri leta dvajl ztsltko as měale us Stvrt leta.1K lvotábutspsve snrn ble dodějo olail
Praha I Stvrt
5 article Vecen
Vecen lání. v drebném prodeji r čislu o sobě nie ke eeuen aj i Ve fliálkách na venkové ranni Člalo vošarni . .. l, b lnocrštj plati se Botova napřed. Přadplacem a insérty přijie sdrenistrace v Mlurianské ula bsvrna parbázení se v ředakeu Hakárna a vspedie Národnich Llsti- Euhopiav se nevraovk
Botův Národnich
6 article
ejvatl oa vnise
7 article
asnealosei pne
10 article
vulm ojle
12 article
Telefon „Národních Listů“: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovor Redakoe. Administrace a expedice meziměstské 10 l 1052. — Obchodní tiskárna 5955. V Praze, 6. listopadi. „Nět chuda bez debra! (není zla be dobra) říkají Rusové, a to plati také o mezl národní organisaci kapitálové. Ve Franci kde se všechny finnnční sily soustřeďují, za- pínají se teď až po krk nejen před rakouským státníky, nýbrž i před balkánskými diplomaty kterým nezbytně je třeba francouzské půjčky. aby mohli si popraviti trochu své porouchan linance. V Paříži však rozhodně prohlašinjí, že nedají nikomu ani sous, dokud neoude na Ba- káně zabezpečen mír. Toto rozhodné pronlá šení má dobrý účinek na balkánské politiky šalmaje míru zni tam ted siiněji nežoi trouben nbnj olydon o polnic. Viděti to i na Genadievovi, bulharskěm ministru zahraníčních záležitostí, čím dál se dostáva do západních zemi, tím více chladne jeho bojovný zápat. Ve Vídni ještě mluvilo revanši jako b věci, která jen v dané chvi neni časová. V Paříži mluvil již filosofičtějí a tedy i mírněji: „Lépe je starati se o budou- cnost, než iařiti čas oplakáváním minulosti Dnes mysli se u násljen na budouchost. Nen ani řeči o revanší a o nové válce, jak se t někdy vzpominalo. Nikdo u nás nepřeje si vál- ky, která by byla velmi nepopulární. My dnes víme, jaké byly by city velmocí vůči zemi. která by chtěla vyzývati nepřátelství. To je zodpovědnost, kterou níkdo nevezme n sebe. šl
Rus Genadiev Praha Paříž Vídeň Nen
13 article
Tento pařížský projev bulharského mi- nistra zahraničních záležitostí jest řím zajíma- vější, že zároveň se jedná mezi rakouskou bulharskou vládou o jakousi formu spojeni Sám král Ferdinand přibyl do Vídně, pojede i do Konopiště. Je těžko kombinovat, co vlastně všechno se chystá. Mluví se o přípra- vách k utvoření nového balkánského bloku. opírajícího se o trojspolek a namířeného proli balkánským státům, podporovaným trojdoho- dou. V praxi skutečně naše diplomacie po- stupuje důsledně proti Srbsku i Řecku, ačkoli ani z krajního rakousko-uherského stanoviska není dosti pochopitelno, jaké výhody nám ply- nou z toho, když oslabujeme Řecko ve pro- spěch našeho přírozeného protivníka a for- málního spojence, Italie. Dnešní „Zeit“ správně soudí, že by rakouská diplomacie měla v da- ném sporu o albanský Epirus státi po boku Řecka, protože řecké loďstvo, ovládající
Ferdinand Vídeň Srbsko Řecko
14 article
Jónské moře, vždy by mohlo z jihu obořiti se na italské loďstvo, kdyby se Italie pokusila zavřit nám východ z Jaderského moře a udě- lat si z něho „il mare nostro“. Ale naše di- plomacie prý nedovede se dívat vlastníma očíma. j boes sslusu lans visonole sl n V Bulharsku ne všichni soudí, že by úče- lem cesty Ferdinandovy do Vídně bylo jer podepsání smlouvy s Rakouskem. Dr. Danev na nedělním sjezdě progresivně-liberální stra- vy dle zprávy „Dnevnika prohlásil, že kráh Eordinand jede do Vídně asi žádat vysvětlení, proč Bulharsko bylo zklamáno Rakouskem které prý ústy svého vyslance hr. Tarnowské- ho slíbilo, že zadrží vpád rumunských vojsl do Bulharska a obsadí Sandžak, zvítězí-l Srbové. „Fremdenblatt“ tvrdí sice velmnt ostrým tónem, že všechno to, co řekl dr Danev o chování Rakouska, jsou pouhé vý. mysly, a odvolává se při tom na bulharskou směrodatnou autoritu, ale my netroufámesi rozhodovat, komu se má věřít, zda bezejmen- né autoritě či politikovi, který to podepír svým jménem
doktor Danev Dnevnik Srba Bulharsko Ferdinandov Vídeň Rakousko Fremdenblatt
15 article
Události na polcostrově dbalkánskem. řecko-turecké jednání o mír a jeho obtíže ob M. Z Kolína nad Rýnem, 6. listopadu. (Zvl. te- legram „N. L.“) Cařihradský doplsovate! „Kölnische Zeltungu“ telegrafuje: Turecké a bulharské vládní kruhy jsou přesvěděeny, že dohoda s Řeckem není možna, doku nebudouvyřízeny otázka Egejskýeh ostrovů a otázka makedonská. Nedů- věra obou jmsnovaných vlád k Řecku je sesílena ještě okolností, že Řecko ponelcháván svoj armádu ve stavu mobilisace, odůvodňujie toto opatření tvrzením, že se musí celá armáda zúčastniti velkých jarních manevrů a že bude konat celé řecké loďstvo co nejdříve cvičení u Kavaly. — Turecko soustřeďuje následkem Poho u Smyrny 4 armádní sbory v plne válečné výzbroji. Co den odjíždějí tam vlaky s válečným materiálem. Z Cařihradu, 5. listopadu. (K. k.) Směro- datné kruhy Porty svalují zodpověd- nost za přernšení turecko-řeckého vyjednávánínařeckou vládu, která přes to, že turečtí delegáti dostali již pokyny o největš části sporných otázek, zdráhá se opět zahá- jiti vyjednávání. Sončasně pracuje Řecko v Evropě k tomu, aby přivodile zakročení velmocfv Cařihradě, dle sdě- lent, jež dostala Porta od svých velevyslanců, mož- no však nabýti přesvědčení, že mocnosti nijak ne- jsou ochotny Řecko podporovati. Tytéž kruhy pro- hlašují, že Porta nijak nemůže ustoupiti od svého známého stanoviska, jmenovitě v otázce řecko- tureckých sběhů. Pokud ide o otáshu státní při- slušnosti, nemůže Porta přijmouti požadavek Řecka aby osoby, které se narodily v Turecku, ale bydl v odstoupených krajích, byly považovány za řecké poddané s právem ucházeti se během určité dobyo tureckou příslušnost s podmínkou, že opustí zemi. Porta doručí svým delegátům neprodleně pokymy p zbývajicích sporných bodech. Přes tuto složitou v else ol ret ae9ií ne
Ned Port Kolín nad Rýn Řecko Turecko Cařihrad Evropa Kölnische Zeltung ia
16 article
situaci domivají se jistě diplomatické kruhy, ž dohoda o zbývajících sporných bodech není jiz daleka.as Z Pařiže, 5. listopadu. [K. k.) Dle oficlosni zprávy učinily vlády ruská a frani cou z ská na záďost Řecka v Cařihradě důraz- né kroky, aby Turecko přiměly ke smiřtivějšímu postupu vůči Řecku aby se mohlo pokračovati pravidelným způsobea ve vyjeddnávání, jemuž hrozí přerušení. Fr an- cozeká vláda odepře Turecku fi- nanění podporu, pokud poctivou pokojnou politikou nedokáže, ž nechce parušiti mir na Balkáně. Z Cařihradu, 6. listopadu. (K. k.) Delegšt ni- ristesetva vakufu Senjuddin, jenž se vráti z Athýn, prohlásil v časepisech, že jeho cesta ne- může zavdali podnět k pessimistickému výkladu Řečti delegáti smýšlejí naopak velmí optimisticky Vrktí so do Athěn, jakmile bude zajištěna pravidsl ná funlece šifrované korespondence, Záhy dojde prý k dohodě o všech sporných bodech. áer Bulharské stížnosti na Řcky. l Ze Solije, 6. listopadu. [K. k.) Jak se s kompe- tentního místa sděluje, vyzvala bulharská vláda prostředníctvím zdejšího francouzského vy. slanectví řeckou vládu, by učinila pří- trě násilnostem půchaným na Bulharec v Makedonil, poněvadž by v opučném případ mohlo následliem vzrůstajícího rozechvění bulhur- ské veřejnosti uznáno býti za nutné, činiti odvetna opatření proti Řekům v Bulhursku, dovu Politická plavba rumunského ministra.
František an Senjuddin Řek Pařiže Řecko Cařihrad Turecko Balkán
17 article
Z Cařihradu, 5. listopadu. (K. k.) Rumunský mi niktr vnitra Take Jonescu sem v poledne přijel Ačkoliv ministr zachovával inkognito. přijal na ru- munské lodi několik návětěv, mezi jiným turecko- velašského senátora Batzaric. Hned po Balzaricv příšel na loď turecký ministr vnítra Talant a mě s Jonescem jednohodinnou rozmluvu. Ministr, kter jest provázen tajemníkem a dvěma novináři, pokra čoval v plavbě, nevystoupiv vůbee z lodi. V pátel ráno přibude do Athén a vrátí se pak po lodi přímo do Romunska.
Balzaricv Cařihrad Atény Romunsko
18 article
oq onžuisnu olahno Ohraničení příštího Albanska a trojspolek l Z Berlína, 6. liztopadu, „Lokalanzeiger“ ozna- muje z Athén: Anglický a ruský vy sl a nie v Athénách zakročili u řecké vlád ve smyslu zakročení Ialíe a Rakousko-Ukerska Řecká vláda slíbila, že bude práce meziná- nodni ohraničovatíkomise pro Al- banii všemožně podoorovati. Z Paříže, 6. listopadu. „Liborté“ se dovídá, že velimolcitrojdohlo d y podají ve Vídni a Římě noluj ve které vytknou potrebul společného po- stupu velmocí při úpravě balkánslsých olázek vyzvou obě velmoci, aby stejně jako trojdobod selrvaly na pádě loudýnské konference. ben Z Říma, 5. listopadu. (K. k) „Tribuna, pojed- návalic o otázce jihoalbanských hranic, prohlašuie že franconzskélisty píší velmi nepřá- telsky proti Rakousko-Uhersku a Ita- lti. zejména proti ltalii. To nesrovnává se však nikterak se styky mezi oběma vládami, poně- vadž styky ty jsou znamenité a srdečné. Nie ne- opraváuje k názoru, že irancouzská vláda jest pří- stupna pokusům Řeků a Filhelenů, aby zabráněno bylo provéstí ve stanovenou dobu usnesení konfe- rence londýnské. List prohlašuje dále: Máme do- konce přičinu souditi, že mocnosti trojdohody jsou s mocnostmi trojspotku za jedno v pevném odhod- lání provésti neodvolatetná usnese- ní Evropy. „Tribuna“ prohlašuje, že by bylo neúčelno svolávali nyní opětně konferenci vele- vyslanců, poněvadž by to posililo v Řecku ne- bezpečnou a nesprávnou illusi, jakoby rozhodnuií konference mohla býti změněna. Naděje Recka a některých francouzských listů no- bude moci býti nikdy uskutečněna.
Lokalanzeiger Řek Berlín Atény Rakousko Paříž Vídeň Řím Uhersko Ito Evropa Řecko
19 article
Precedeněního případu drinopolského nelze se do- volávati, neboť žádná velmoc neměla zájmu na tom, trvati na londýnské smlouvě, pokud jde Drinopol: jest však v životním zájmu Italie a Rakousko-Uherska, aby oba břehy mořské úžiny u Korlu nepatřily téže mocnosti, a aby Albanii dostalo se hranic, kte- ré by zabezpečovaly její neodvislost a životnost. Italie a Rakousko-Uhersko si nepřejí vstoupiti na místo kolektivní akce Evropy, hodlá-li Evrop akci tu včas provésti a zabezpečiti, že řecké voj- sko z albanského území do konce prosince nstoupi Tvrzení „Tempsu“, že Ilalie a Rakousko-Uhersk žádaji, aby byla provodena usnesení, jež Evropa ještě neschválila, není správné, neboť Evropa uči- nila usnesení tato již v srpnu, pokud jde o mys Stylos a Koricu. Neni správně souditi, že ta nebo ona z obou jaderských mocností jest na této otáz- ce bezprostředněji interesována. Oběma záleží na volném vjesdu do Adrie a na životnosti Albanle nikdy nepomýšlelo se na te rozděliti ji na dvě záj- mové oblasti.
Ilalie Rakousko Uhersko Korla Albánie RakouskoUhersko Evropa Adrie Italia
20 article
Anglické a francouzské válečné lodí do tágopěrsonbiteehyh voHiuon seho- lszv Z Athén, 6. listopadu. („N. W. T.) Ke ulvi- tání očekávaného francouzského a anglického loďstva v Pireu i v jiných řeckých přístavech chystají se velké pro- jevy, které budou miti ráz oficiální. Ministerská rada zmocnila ministra námořnictví, aby se sprá- vamí zbuněných přistavů jedaal o inposantním uví- tání. Ku poctěfrancouzských a anglických důstoí- níků budou pořádány slavnestní hostiny a také mužstvo bude pohostěno. Obě lodstva budou v ře- lee ckých vodách křižovati delzí doba e asi no Němečtí generálové do turecké armády. Z Caříhradu, 6. listopadu. („N. W. J.9) Krom generála Limana šl. Sanderse povoláno bude do Turecka několik německýchí generalmnajoru lukovníků, kteří převezmou velitelství 3 diviksí správu tři oddělení v generálním štábu. L.im a bude ve svých disposivích neobmezeným a bude samostalně rozhodovali o použítí ostatních němje- ckých důstojniků a bude mu udělena is trestní moe. Nemlečtí důstojníci budou rozděleni po celé říši Nový italský vyslanec v Bělehradě. Z Bělehradu, 6. listopadu. (K. k.) Král. Petr přijal včera dopoledne v přítomnosti ministerského předsedy Pašiče nově jmenovaného italského vy- slance bárona S quitta, který odevzdal králi svij pověřovací listhale aabalonol idaje áma lonliq hudsnaelí lahololl aen o b a vasslduoe ovola laletz aavy dosnsntěs nodlenudmad vee nolnonll obeli
Liman Sanders Král Petr Pašič Atény Pireus Turecko Bělehrad
21 article
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listůl. Otázka haličské volební opravy. Z Vídně, 6. listopadu. Ze Lvova sem do- šly zprávy, že v jednání mezi polskými frak- cemi nestal se do této chvíle žádný po krok, že však naděje na dohodu nezmizela jakkoliv možnost její nastane teprve za 7—10 dní. Změna v zákoně o dani lihové, o Z Vídně, 6. listopadu. V osnově zákon o zvýšené dani lihové stané se změna v ter rozum, že tato zvýšená daň bude se vybírat od 1. února 1914. neVav pe Bulharský král u císaře. Z Vídně, 6. listopadu. Bulharský král bude o poledne přijat Jeho Veličenstvem ve slyšení. voZ úřadního věstníku. nleon d Z Vídně, 6. listopadu. (K. k.) „Wiener Zeitung oznamuje: Ministr veřejných prací udělil kuchař ské a hospodyňské škole sester sv. Kříže v Cheb právo veřejnosti. Rozpuštěná schůze poštovního úřadníctva oesmisážul ve Vídni.miml Z Vídně, 6. listopadu. (K. k.) Listy sdělují,že se včera v lidové dvoraně radniční konala protestu schůze poštovního úřadsictva proti průtahům v vyřizování finančního plánu. Po jeden a půlhodin- ném trvání byla schůze vládním zástupoem roz puštěna pro pasns ve vývodech jednoho řečníka jenž hrozil pasivní resistenci úřadnictva. Stávka na vídeňské akademil výtvarných umění.
Kříž Vídeň Lvov Cheb národní Listůl Wiener Zeitung
22 article
Z Vídně, 5. listopadu! (K. k.) Žáci akademi výtvarných umění konali dnes schůzi, již se zúčast. píli zástupci všech vídeňských vysokých škol ben rozdílu národnosti a prohlásili se s žáky akademie splidárními. Na schůzi bylo souhlasně prohlášeno že posluchačstvo, ačkoliv a ryze právnického sta- noviska musí uznati, že jmenováním profesora Banera nebyla antonomie porušena, spatřuje v tom přece křiklavé porušení svých práv. Posluchačstv akadenle setrvá i nadále ve stávce, až stolice p profesoru L'Allemandovi bude obsazona ve smyslu návrhu sboru profescrského. Zejména prohlašuje posluchačstvo, že jeho požadavek nevyplynul z dů- vodů politických, nýbrž z důvodů jen ideálních. Vojenský zákon v uherském sněmu. Z Pešti, 6. listopadu. Hr. Tisza oznámi dnes do Vídně, že jestodhodlán vyřidití nový vojenský zákon oběma sněmovnami ještě do delegací. Jak hodlá uhorská vláda překonatí sněmovn oposici Z Pešti, 6. listopadu. Poněvadž jest zřej- mo, že oposice nehodlá rušiti jednání posla- necké sněmovny skandály, nýbrž řečmi, od- hodlala se vláda ke vhodným opatřením Jestliže oposice setrvá při dosavadní taktice bude sněmovna zasedati až do 15. t. m. Ne- bude-li pracovní pensum do té doby vyřízeno pak budou výborové porady delegací po jednom týdnu suspendovány a jednání posla- necké sněmovny za účelem vyřízení zbylého pensa opět zahájeno. Jestliže by oposice také potom setrvala při svém postupu, bude sně- movna zasedati denně od 11 hod. dopolední do 8. hod. večerní s dvouhodinnou přestávkou polední. Tímio způsobem hodlá vláda překo- nati oposici.
Baner L Allemand Tisza Vídeň Pešť Hradec
23 article Franilšek Košut.
Franilšek Košut. Z Pešti, 5. listopadu. (K. k. uh.) Stav Františka Košuta jest stále ješlě krilický. Povšechný stav jeho se poněkud zlepšil. Z Pešti, 6. listopadu. („Fremdenblat!“3 Při vče- rejší odpolední návštěvě u Franí. Košuta lékaři zjistili, že se jeho zdravotní slav zhoršil. Operace je vyloučena. Z rozkazu lékařů byl k nemocnému povolán jeho bratr inž. Ludvík Theodor Košut Milána. v Nepanující bavorský král Otto. Z Mnichova, 6. listopadu. Posl. Gassel- mann, liberál, a Giehrl, člen středu, navštivil dne 4. t. m., vysláni jsouce sněmovnou, zámek Fürstenried, aby se osobně přesvěděilic o zdravol- ním stavu krále Otty. Oba byli představení králi který choval se však úplně apaticky a mumlal tak že mu poslanci nikterak neporozuměli. Pro poslan- ce byl ve vedlejžím pokoji uchystán čaj, kterého se věak nedotkli. Sotvaže opustili místnost, ozva se z ní řinkot: král rozbil na stole celý porculánov příbor. Poslanci prodleli za účelem pozorován krále v zámku asi 40 minet a opustili jej se zdrou- jícím dojmem. Bylo jim také dovoleno, aby na- hlédli do lékařských dobrých zdání, přichystaných pro sněmovnu, které byly včera předloženy. ibmui obadlovi ve slesol ošKokovcov v Paříži, vovlo v Z Paříže, 5. listopadu. (K. k.) Ruský minister ský předssda Kokoveov som dnes' přijel
Franilšek Košut Košut Ing Ludvík Theodor Otta Posl Ott Pešť Fremdenblat Milán Mnichov Paříž
24 article Policka hiáka
Policka hiáka Zemská správní komise pro Čechy — proti - sumeNěmcům hre r„Bohemia“ provedla dnes náramný útoké proti Jlne Zemské správní komisi pro Čechy. Z této příčiny: Správy tří německých měštan ských škol v Ústí n. L a správa německé měšťan- pké šloly v Chabařovicích potialy v červenci t.r správat lomisí žádost, aby na školách těch byl zavedeno vyučování češtině: správa české obecné skoly v Chabařovicích podala správní komisi žá- dost, by nas této škole bylo zavedeno vyučován němějně. Správní komise vybověla žádosti, česk školy v Chabařovicích, zamitla však žádosti ně- meckých škol chabařovické a úskockých n. L., a tc zté příčiny, že správní komise nemá peněz, aby žádostem jich vyhověla.odsi a no Z toho „Bohemia“ dovozuje, kterak správní komise pro Čechy — utlačuje Němce. Zároveň „Bohemta“ sděluje, že městská rada v Ústi n. t podala proti rozhodnati aprávší komise stižnost,z
Němec Policko Čechy Chabařovice Bohemia
25 article
51ě vbeto tmshoešlie cbeď os cbr vion2 susl. dvolešví av vlošl šnnado lnl Němci vůbec nestrpí takové zanedbávání svých zájmů, a že vláda bude učiněna zodpovědnou zn toto řádění správní komise, a bude se musit Něm- cům neprodleně ospravedlniti. Kdyby německým školám, jež o zavedení češti- ny letos v červencí žádaly, někdo byl uložil, aby češtinu zavedly, jistě by všichni Němci byli takove nařízení zumituli nejbouřlivějším odporem prot vnucování češtiny Když však správní komiše ne vyhověla ústeckým a ohabařovickým německým na cienálům nikoli ze zásadních důvodě, nýbrž pouz z dočasných nesnází finaněních, tu Němci v „Bo- hemi“ zuří, že se maří jejich snahy o — rovno- no právnost. nole og ávool itetenn A tento něnecký nářek je ke všemu ješt falešný: chabařoviekým a ústeckým německým aa eionálům jedná se nikoli o rovnoprávnost, nikoli péči, aby se německé děti učily česky, nýbrž ou- činnou konkurenci proti česltým skolám. Duežn útoky „Bohemie“ tudíž nemají nijakého mravního podkladun bonn avánog nonžnobovide d Němci z Čech o volební opravě zemské.
Němec Německo Čechy Bohemia
26 article
Jak jsme dnes ráno sdělili, konala se včer ve Vídni schůze výkonného výboru sdružení ně- meckých poslanců z Čech, ve které se rokovalo německo-nacionálních požadavcích a o stížnostec Němců v Čechách na politickou správu v Čechách V téže schůzi dr. Urban předložil svůje referát opravě volebního řádu v Čechách. Dr. Urban probí- rá v něm vládní předlohu volebního řádu a po- suzuje ji s hlediska německých zájmů tím způso bem, aby stanoveny byly ty změny vládní osnovy volebního řádu, jež mají Němci žádati ve svůj pro- spěch. Do svého referátu vložil dr. Urbanss tyto otázky:lolisls o l a) jaký číselný poměr zastoupení německého českého maji Němci žádati, a má-li přin tom být rozšířeno zájrové zastoupení, a jakým způsobem b) co mají Němci žádati se zřetelem na sv zastoupeni vi jednotlivých volebních kuriích: b olico mají Němci žádati v oboru zařadění měst měsleček a průmyslových míst do kurie miěstské vbd) co mají Němci žádati po stránce rozdělen volebních obvodá:bovda ob obe) co mají Němci žádati se zřotelem na zříze IV. kurie sněmovul; f) co dálemají Němci žádati se zřetelem na další předpisy volebního řádu. sneeb O těnhto otázkách budou nyní němečtí poslane z Čechrokovati. bolze z Při této zprávé znova vzpemináme na výšku jednoho pražského deuníku české oposice, který do české politiky bil. protože — prý — neví, ee chce. kdežta Němci mat vše dobře promyšleno, propracováno a přípraveno. Kdyby toto tvrzen zminěného českého listu bylo bývalo správno, jiste by nebyl možný dotazník, jejž dr. Urban teprve nýní septavil, třeba i ténto dotázník, jako ostatn nynější taktika německá, vlastně znamená něme- bd ckou obetrukci proti nové dorozumívací akci
Němec doktor Urban Urbanss Vídeň Čechy sdružený on
27 article
Z parlameniních výborů. Bouře v justičním výboru. (Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů“ ) Z Vidně, 6. listopadu V dnešní schůzi justičního výbor u, kte- rá se konala před plenem a do které se dostavil velmi četní členové, udály se velmi pohnuté výje- vy. Nežli se totiž přešlo k jednacímu pořadu, na- vrhl posl. dr. Renner,aby se jednalo napře o jeho návrhu: „Ministrupráv dru. Hochen- burgrovi vyslovuje se nelibost pre důtku, kterou dal okresnímu soude vídeňakému dru. Estelovl.“ (O případe tomto referovaly „Národní Listy“ v denních zprá- vách ze dne 4. t. m. Pozn. red.). Posl. dr. W itt dr. Ofner, dr. Steinhaus, dr. Koerne r, d Vilém Neumana vyslovili se v ten rozum, že ťato záležitost, ve které se stalo příkré zasáhnut do soudcovské neodvislovti, musí býti ve vy boru projednána, že však musi býti také mi nistru poskytnuta příležitost, aby se vyslovil. Posl dr. Roller, Marckhl a dr. Mühlwerth nevyslovili se sice v příčině obsahu návrhu dra. Rennera, nedd- porovali věak projednání jeho, uznávajíce důleži- tost jeho. Všichničlenové výboru vyslo- vili se jednemyslně v ten rozum, a by se polozila rozprava na jednaei pro řad příští výborové schůze a dr. Ho chenburger byl do sehůze té pozvá Ko všobecněmu překvapení však prohlásil předse- da prof. dr. Waldne r. že sice připustil dosavadn přetřes, ačkoli tím překročil meze své kompelence ževšaknedopustí žádného hlasován poněvadž výbor jest kompetentním to liko pro věci, které mu byly sněmov noukvyřízení přikázány. Ozvaly se prud- ké výkřiky. Předseda opustil výborovnu. Členové výboru žádali nyní náměštka předsedy dra. Sťein. hause, aby ve schůzí pokračoval. Poněvadž všal ve chvíli tě zvoněno na znamení, že začiná schůze plenární, byla schůze výborová skončena za vel- kého hlomozu. lne
doktor Renner Posl Ofner Steinhaus Koerne Neuman Roller Marckhl Mühlwerth profesor Waldnout
28 article
Z Vídně, 6. listopadu. (K. k.y Než bylo přikročeno k dennimu pořádku, na- vrhuje poal. dr. Renner aby do denního pořádkt byl před zákon o úlevě soudních prací vsunut tente předmět: Justiční výbor prohlašuje, že výnosem ministra spravedlnosti, kterým pokárán byl okresn soudce Ertl, byla porušena soudcovská neodvislest a vyslovuje proto ministrovi spravedlnosti svoji ne- důvěru. ntála u sbuslneno Posl. dr. Witt poznamenává, že debata v u- stičním výboru jest pravděpodobně jediným pro- středkem, aby seo tomto předmětu mohlo mluviti poněvadž se neví, zdali interpelace, jež byly v po- slanecké sněmovně podány, budou zodpověděny zdali bude se konati debata. Poslanci dr. Dnístrlanský a dr. O fn e přimlouvaji se za projednání tohoto předmětu. Posl dr. Sieinhaus navrhuje, aby návrh Rennerův byl dán na denní pořádek příští schůze, ponévadi jest nezbytno, poskytnouti ministru spravedlnosti pedo dovadou žonido šillig lnon ula lniaiso sle) a ždrsb veslen napadenému návrhem posl. Rennera příležitost.
doktor Renner Ertl Posl Witt Dnístrlanský Sieinhaus Rennerův Vídeň
29 article
sby se vyjádril Posl. Marckhl připojuje se k tomulo návrhu a zdůrazňuje důležitosi tohoto předmětu. Zástupce vlády odbor. přednosta dr. ryl. Schauer prohlašuje, že, poněvadž o podobném návrhu nedovolil včera předseda hlasovati a pro- tože se ihned přikročilo k věcnému projednávání zákona, jímž se zjednávají soudům úlevy, nemehl ministr spravedlnosti, který byl ve včere schůzi, předpokládati, že dnes bude podán orě tentýž návrh. Proto nemá zástunce vlády žádných pokynů, aby se mohl vysloviti ve věci samě. Posl. Kurilovič navrhuje, aby byla schůze přerušena na pál hodiny, a aby ministr spravedl- nosti byl do ní pozván. Posl. dr. šl. Mühlwerth prohlašuje, že mi- alstru spravedlnosti muší býti rozhodně umožněno. aby vyložil důvody svého výnosu a že musí mu býti poskytnut k tomu potřebný čas. Poslanec dr. Körner prohlašuje, že bude hla- sovati pro návrh posl. dra. Rennera a to i v samo hlavní věci, poněvadž věc sama jest rozpravami časopisech, a zejměna zprávami soudcovského sdru- žení úplně vyjasněna. Justiční výborl jest nesporne povolán, zby o tomto předmětu promluvil, zvláště když z rozpočtového výboru, který má především proiednávati otázky finanění, vyvinul se svrcho- vaně politický výbor. Ministr spravedlnosti musí hájiti tento svůj krok a nésti za krok tento zodpo- vědnost. Leccos svědčí pro názor, že ministra spra- vedlnosti přiměla k jeho kroku intervence vojenské správy. Výnos ministra spravedlnosti jest přízna- kem vlivu, jejž provádí vojenská správa na všechny resorty, a proto jest důležito zaujmouti stanovisko ve věci samě.
Posl doktor Schauer šl Körner Renner
30 article
Potom promluvilo ještě několik řečníků, na to shodli se všichni navrhovatelě, aby návrh Renne- rův byl dán na první místo jednacího pořadu příšt schůze. Předseda dr. Waldner prohlašuje, že hodlá ministra spravedlnosti pozvatí do přští schůze, zby mu bylo umožněno vysloviti se o této otázce před přechodem k jednacímu pořadu; přes to trvá po stránce formální na stanovisku, zaujatém ve včerej- ší schůzi, že o návrhu posl. dra. Rennera nelze hla- sovati, poněvadž není výboru přikázán Předseda nedovolil tudíž o návrhu hlasovatia skončil schůzi. nl šle onv inv měl ducs dopoledne schůzi, na jejímž pořadu byla zpráva užšého výboru o jihoamerické plavební služ- bě a o společnosti kanadsko-pacifické. Posl. ryt. Abrahamowicz navrhl, aby nejdříve zpravodaj užtího výboru posl. dr. Steln- wender podál výborů písemnou zprávu a aby po- tom výber zahájil rokování. Posl. Friodmann a dr. Dlamand vyslo- vili se proti návrhu, rovněž posl. dr. Korošee který podolkl, že každý člen výboru si musí přáti. aby bylo zjištěno, je-li podezření, vanesené nu úřadnlky ministerstva obchodů a nu poslance dů- vodné nebo buzpedstatné; prohlašuje proto, že jest nutno, aby posl. dr Steinwender podal ihned ústní zprávu. Posl. Okuněvský připojil se k těmto vývo- dům, načež návrh posl. ryt. Abrahamowicze pro- padl. Posl. dr. Steinwendor referoval potom otázce společnosti kanadsko-paci- rlcké. Prohlásil, že mezi jihoumerickou plavebn službou a veškerou rakouskou plavební politikou zejménu však ruchem vystěhovaleckým, jest jasn souvislost.
Waldner Renner Posl doktor Steln Dlamand Korošee Steinwender Steinwendor
31 article
Připomíná agitaci proti kanadsko-pacifické společnosti, kterážto agitace vedla k známé ak vlády proti této společnosti, při čemž různí úřad- níci a poslanci dostali se do podezření. Líčl ze- vrubné koncesování a obchodní činnost kanadsko- pacifické společnosti v Rakousku, uvádí kroky. podniknuté za rozšíření její koncese, za zřízent fliálek, upezorňuje na opětné zamitnuti jejich nabídel baronem Weichsem, až konečně bylo lednu r. 1913 žádosti kanadsko-pacifické společ- nesti vyhověno. Pojednává zevrubně o známých důvodech, jež byly rozhodujícími pro rozšíření kon- zese této společnosti, totiž podporu vývozu rakou- ského zboží povznesení terstské dopravy a umož- něné tím působení na mezinárodní dohodu karte- lovou. Tytéž důvody přivedly též užší výbor k ná- zoru, že dlužno schvalovnti úmysly z ministerstva obchodu, aby rakouská plávobní doprava byla vy- maněna ze severoatlantického plavebního kartelu. Poněvadž též Austro- Americara, Rakou- skem eubvencovaná, jest v poolu, soudí užií výbor. že akci ministerstva obchodu dlužno nejen schva- lovali, nýbrž že musí se na ní trvati. Zpravodaj mluví notom o otázce vystěhovalectví a podo- týká, že se zřetelem na vedené dosud vyšetřování jak 5 kanadsko-pacifickou společností, tak i s ji- nými společnostmi se v této záležitosti ještě nic autenticky neproslýchá. Potom zmi- ňuje se o číslicích vystěhovalectví a o krocic vojenské správy pro úbytek branců při odvodech a podotýká, že působí zvláštním dojme m. když vojenská správa teprve ingeren- cí pana Grünhučaktemu, dospěla, a č- koliv tyto věci se oderávají již p Te ta Počet vystěhovalců není sice stejný, ale nelz Híci, že by byl v roce 1912 větší, než ve dřívějších letech. Ze se provozují nereelní praktiky, musila vojenská správa postihnouti již dříve.
Weichs Grünhučakte Rakousko Raka
32 article
Zpravodaj dokazuje číselně, že to, co učí- nila kanadská společnost svou agita- ci, vykazuje vůčí tomu, co učinily dávno zaveden severoněmecké společnosti, velmi malý efekt, tak že nelze vůbec říci, že příčina vystěhovalectví zkrí hlavně v ageniství. Příčína toho tkví na- opak především v nepříznivých vý- dělkových poměrech, zeiména v Ha- iči. Zpravodzi soudi, že měla by se léž uvážiti ptázka. bylo-li by dobře, kdyby se podařil vystěhovaleetví úplně zadržeti. Z prvé nemohli bychom s nimi nic počíti, poněvadž by neměli žádnou práci, a za druhé má pro naši platební bianci velký vliv, když se aspoň za hraniceni vydělají peníze a plynou nazpět. Potlačení podvodného jednání společ- nosti dlužno jen schvalovati. Jde však o náro- dohospodářský problém, a proleže vy- stěhovalectví nelze odstraníli, musíme usil o vati o jeho dprávn. Proto must býti prová- děna nolitika, která by umožnila obyvatelstvu, žiti Rakousku. Nesmíme utratiti veškeré penízejv rahraniční politice, která na jedné straně překáží výrobě, na druhé síraně stojí mnoho peněz a zne- možňuje chudým lidem pobytve vlasti. Není te pouhou zbabělostí, orchají-li lidé před nebezpečím války do ciziny, nýbrž konečně též činem sebe- zachování. Rečník navehuje tuto resoluci: Užší výbor schvaluje úmvsl ministerstva obchodu vymaniti pla- vební dopravu ze severoallaptického plavebního kartelu a nabýti vlivu na jeho dohodu, jakož i vy- maníti vyštěhovalecký ruch zejména z monopoli- stického vykeřisťování tímto kartelem. Užší výbor výbor spatřuje ve stoupnutí číslice vystěhovaldů za prvé pololetí 1913 blavně účinek krise, proje-
Rakousko
33 title
Z Vídně, 6. listopadu. [K. k.) Rozpočtový výbor
Vídeň