1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve středu 5. listopadu 1913.
Praha
4
article
ka rannlavečerní liaty
předplání
v Praze v adninistran
na něn. 3 K — h
k —h
adddvbst i donáškou
a máse2 K 54 h
us čtvrt leta.
7 k e k
ve shlatkáeu
na Edsio . V R. PO
a měslo. oston.
s K 9oo
a etvrtlsta . . s K 50
v dvojí zásiikou
a měsle
ss čevrí leta
u s
V Praze, 5. listopadu.
Kdo poradil Albancům, aby povstali prot
Srbům zle jim poradil. To, co nemohli vykona
Turci velkými výpravami za celá desítiletí.
vykonalo srbské vojsko za několik dní: pora-
zilo slbanské povstalce, vtrhlo do jich vlast-
ního územi a tam tak dávalo Albancům za
vyučenou, že jen kvapné ultimatum rakouské
vlády zachránilo tento zárodek bouří na Bal-
káně od úplné zkázy
Statečnost srbského vojska byla jistě ve-
liká, když dovedli s lupičským národem, žijí-
cím již po dvě tisíciletí stále ve zbrani, vypo-
řádat se tak krátce. Zdá se, že stejně veliká
jako statečnost byla i nemilosrdnost. Heslo.
s kterým posílal před několika lety německý
císař hordy Walderseecvy proti nebeské říši
žádný parden!“, bylo patrně heslem trestní
oxpedice srbské, vyslané proti Albancům.
Srbové chtějí mít konečně pokoj, a jestliže
za války s Turky nenásledovali své spojence
a protivníky v ukrutnostech a raději spěchal
po úžasných necestách albanských k Jader-
skému moři, vynahradili si to tentokráte nále-
Takové je surové právo války a proto zle
redili Albancům ti, kdo jim radili do povstání.
Srba
Albanec
Praha
Turec
Bala
K 9 oo
5
article
Režím, který nyní zavládne v osvoboze-
ných krajích Nového Srbska, nebude lehký.
Srbové jsou národ svobody milovný a demo-
kratický. O tom svědčí jich celá historie, vše-
chny jich boje minulnsti i touhy budoucnosti
Politická svoboda moderního Srbska sotva má
sebě rovné v Evropě. Snášelivost jest přízna-
kem srbského lidu. Snášelivost tato zvláště
pěkně se jeví na Černé Hoře. Státní zřizení
správa Černé Hory má sice různé nedostatky,
ale ve snášelivosti cirkevní a národní Černá
Hora může být vzorem. Černohoršti Albanci
po krvi i víře odlišní od pravoslavných Černo-
horců, chovali se po celou dobu války klidně.
což svědčí o tom, že politika černchorské vlá-
dy je dovedla získat.
Srbové v Novém Srbsku nebudou se držee
těchto pěkných tradic srbských. Nedávno vy-
dané „Předpisy o zabezpečení veřejného po-
řádku v dobytých zemích“ možno nazvat skoro
drakonickými zákony. Tak přisné pořádky
jest nuceno Srbsko zavésti v nových krajích,
aby si tam zabezpečilo klid. Je vidět, jaký t
b-l danajský dar osudu, když se dostali Srbove
za Vardar a to úízemí podrželi. Srbové odůvod-
ňnjí své požadavky strategicky; mají snad
pravdu. Ale celý ten kraj za Vardarem byl
tek silně pod bulharským vlivem, že nelze
očekávat rychlou změnu ve smýšlení obyvatel-
stva a že ta část Makedonie spolu s albanský-
mi kraji bude ještě dlouho znepokojovat Srb-
sko a tudiž je vysilovat. Ani dnes ještě ne-
může se srbský občan oddatí zaslouženému
odpočinku, ani dnes ještě si netroufá srbská
vláda poslati mobilisované vojéky domů.
Srba
Srb
Rež
Nový Srbsko
Evropa
Černá hoře
Vardar
Makedonie
národní Černá Hora
6
article
A ještě při tom se najde v Bělehradě dosti
horkokrevných lidí, kteří útočí na Pašičovu
vládu, že byla příliš ústupná k Bulharům a že
měla žádat větší náhradu od poraženého Bul-
harska. Bylo by zbyřečno přesvědčovat tyto
rozpálené hlavy, že jednají nerozumně a že
Pašičova vláda byla by lépe. jednala, kdyby
byla ježtě umírněněíší. Bývá někdy chybou
vílězství náležitě nevyužít, takovou chybu u-
dělali Poláci po vítězství nad německým řá-
dem u Grunewaldu r. 1412, ale v Bukurešti se
faková chyba nestala.
Nikdo více nemá dávat na každý svů
krok pozor jako Srbsko, protože každé jeho
chyby bude využito a zheužito proti němu.
Srbská vláda musí se bránit na všechny
strany, v tom jest její nebezpečná posice.
Charakteristické jest, jak se brání proti někte-
rým výtkám bulharským. Oficiosní „Samoupra-
va“ v pondělním čísle tvrdí proti zprávám bul-
barského „Dnevaika', že podnět k utvořen
balkánského spolku vyšel ze Solije, že prý o
bulbarsko-srbském spolku promluvil Rizov,
poslaný do Bělehradu z pověření krále Ferdi-
uanda, že Srbsko zprvu nechtělo útočného
spolku ani proti Turecku, že teprve podmín-
ku smlouvy, dle níž Bulharsko zavazuje se
přispěti 200.000 vojáky Srbsku proti Rakou-
sku, nabídlo nejprve Bulharsko samo.
Pašičův
Bulhar
Polák
Bělehrad
Bukurešť
Srbsko
Turecko
Bulharsko
Raka
8
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Deputace profesorů české techníky pražské
Z Vídně, 5. listopadu. Depulace profesor-
ského sboru české techniky v Praze rekton
dr. Kašpárek, dv. r. dr. Stoklasa, proí
dr. Hasa a prof. Bertl jako stavební refe-
rent přibyla sem dnes v záležitosti krise míst-
ností a výpravy budov české techniky v Pra-
ze. Deputace dostavila se k ministru veřei-
ných prací dru. Trnkovi, ministru orby dru.
Zenkerovi, ministru vyučování dru. ryt
Hussarkovi, ministerskému předsedovi
hr. Stürgkhovi, správci ministerstva fi-
nancí dru. bar. Englovi a k čelným poslan-
cům českým a zástupcům klubů českých, a
odevzdala jak členům vlády tak členům e klubů
čoských ve věci té pamětní spis.
Telefonní linic Jíčín—Libáň—Kopidlno.
Z Vídně, 5. listopadu. Poslanec Mašťálk
vyrozuměn byl ministerstvem obchodu, že po-
volena byla telefonní linie z Jičína
přes Libáň do Kopidlna k aktivo-
vání ještě v tomto roce. Se stavbou
bude neprodleně počato.
doktor
Kašpárek
Stoklasa
Hasa
profesor
Bertl
Trnka
Zenker
Hussark
Stürgkh
Mašťálk
Vídeň
Praha
Libáň
Kopidlno
Jičín
Jíčín
9
article
Předloha o dalmatsko-albanské plavební
službě.
Z Vídně, 4. listopadu. (K. k.) Ministr obchodu
předlozl v dnežní schůzi poslanecké sněmovny
vládní předlohu o dodalečné úmluvě ke smlouvě
uzavřené ve příčině lodní plavby a poolu ze dno
15. října 1909 mezi c. k. státní správou a paropla-
vební společnosti rakouského „Lloydu“ o obstará-
vání dalmatsko-albanské plavební služby. Na pod-
kladě dodatečné dohody zavazuje se rakouský
„Lloyd“, že závede na místo smlouvou výjednané
čtvrté trati pro rychlou dopravu mezi Terstem
Kotorem dalmatsko-albanskou trať pro rychlou
dopravu Terst—Gruž—Korfu, na niž lodi jezditi
budou jednou týdně. Jak se v důvodové zprávě
praví, daly podnět k této úmluvě převraty na Bal-
káně a očekávané změny naších styků s těmito
územími. Vládě zdálo se nutným jak zjednati rychlé
spojení Terstu s Albanskem, tak i těsnější kontak
mezi Dalmacií a přístavy albanskými rozmnožení
paroplavebního spojení
O posledním výnosu ministra dra. Hochen-
le burgera.
Z Vídně, 5. listopadu. „Neues Wiener Journa
zabývá se dnes na úvodním místě posledním
výnosem ministra spravodlnosti dra
Hochenburgera, a praví, že rakouské soud-
nictví zabočuje dále na dráhu, na kterou je zahnal
dr. Hochenburger. Po režimu stíhání tisku, jakého
se neovážil žádný z jeho předchůdců, z a šlapuje
se nyní první a samozřejmá zása da
moderní justice: neodvislost soud-
c ů. Ministr spravedlaosti proti justici, to je smutn
novinka, na kterou by si Rakousko nemělo
zvykati.
Lloyd
Korf
Wiener
Hochenburger
doktor
Vídeň
Terst
Kotor
Bala
Albansko
Dalmacie
Hochen
Rakousko
poslanecký sněmovna
odvislost soudc ů
10
article
Záležitost volební opravy baličské.
Záležitost volební opravy baličské.
Ze Lvova, 5. listopadu. Včerejšího dne
učiněn byl pokus odstranití neshody mezi jed-
notlivými stranami v příčině volební reformy.
Nejprve konala schůzi parlament-
ní komise demokratické levice
na zemském sněmu za předsednictví předsedy
dra. Lea, v níž projevena ochotake změ-
nám v kompromisním návrhu volební opravy
z března t. r., docílí-li se jimi provedení vo-
lební opravy, kterou by se sněmovní levici
nezpůsobily žádné obtíže. Na důvěrne
schůzi klubu středu, východo-
haličské autonomní skupiny a vše-
polské strany, která svolána byla zem-
ským maršálkem a trvala od 5 do 10 hodin
večer, útočeno bylo ostře na chovůní ukrajin-
ské strany, jež označováno přímo vyzývavým
jakož i na chování polské strany lidové. Schů-
ze nedospěla k žádnému usnesení, avšak ne-
zamítla různých pokynů a sprostředkovacích
návrhů, nýbrž konečné rozhodnut
ponecháno plněmu shromážděni
všech tří zmíněných stran, které s
bude konati v pátek.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 5. listopadu. (K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: Ministr kuliu a vyučování jmenoval ře-
ditele státní rešlní školy v Nymburce Františk
Krátkého ředitelem státní reální školy v Praze-
Podskalí.
Lvov
Leo
Vídeň
Nymburk
PrahaPodskalí
Wiener Zeitung
Sch
12
article
František Košut.
Z Pešti, 5. listopadu. (K. k. uh.) O půl 2. hod.
noci obsržel Košut injckcl, načež usnul. Profeson
Herczel sděluje, že té dohy nelze mluviti o immi-
nentním nebezpečí života.
Z Pešti, 5. listopadu. (K. k.) O stavu poslance
Košuta byla vydána tato zpráva: Košut ztrávil noe
neklidně. Stav jeho je vážný, operace však, o kte-
ré se dříve mluvilo, byla uznána za zbytečnou.
Z Pešti, 5. listopadu. Stav Kolutův se zhorši
tou měrou, že lékaři neodvažují se na něm vyko-
nati operaci. Přátelé jeho se bojí, že dnešel
nepřežije.
Z říšského sněmu uherského.
Z Pešti, 5. listopadu. (K. k. uh.) (Poslenecká
sněmovna.) Předseda šl. Beöthy zahajuje schůzí v
10.45 hod. Oposice se doslavila do sněmovny, zů-
stala však v ochozech. Ministr vnitra šl. Sandor
podává zprávu o uvedení v činnost pensijního u-
stavu pro obeení a krajské lékaře. Na to byl
přijata včera schválená osnova zákona o soudní
pravomocí konsulů a jednotné advokátní a soud-
covské zkoužce ve třetím čtení. Zpravodaj Pavel
Szasz pedává zprávu imunitního výboru v záleži-
tostech posl. Viléma Sümedya. Martina Lovaszyho.
Jana Justha a Desidera Abrahama. K návrhu vý-
boru usnáší se sněmovna, aby posl. Martin Lo-
vaszy byl vyloučen na deseť dnů, posl. Jan Justh
a Desider Abraham na pět dnů, v nichž konány
budou schůze. S tímto usnesením spojena jest pe-
něžitá pokuta 20 K denně. Dále udělena byla posl.
Vilému Sümegymu protokolární důtka, jež spojena
jest s peněžitou pokutou jednoho sta korun.
Košut
Kolutův
Sandor
Pavel Szasz
Sümedya
Martino Lovaszy
Justh
Abraham
Lo
Sümegy
Pešť
Poslenecká sněmovna
13
article
Program Kokovcovy politické návštěvy
v Paříži.
Z Paříže, 5. listopadu. (K. k.) „Petit Parisien
píše: Ve spojení s pařížskou cestou ruského před-
sedý ministerstva Kokovcova, jenž sem dnes večer
přibude, se proslýchá, že Kokovcov z a ně-
jaký čas se vzdá svého úřadu a pře-
vezme místo velevyslance v Paříži
V nynějším okamžiku je nomožno zjistšti, je-li tatn
pověst odávodněna, čili nic. Jisto je, že ruský
předseda ministerstva bude míti s
trancouzskými atátníky rozmluvy
největší důležitosti. Jeho návštěva bude
míti beze vši pochyby za následek doplněni
úmluv loní za petrohradského poby-
tu tehdejšího předsedy minister-
stva Poincaréa učiněných a proje-
ktovaných. Jsou různé podněty ku poradám
Jde o to uvésti nová ruská a francouz-
ská opatření vojenská ve vzájemný
soulad. Proto usiluje vláda ruská vybudo-
vati své strategické železnice na zá
padě, které se považují za nepostačující. Jde dále
o to, aby politika obou zemí vůč
Řecku byla uvedena v soula d. Ř eše n
otázky ostrovů je jestě naléhavějš
nežli otázky problésu albanského. Ko-
nečně bude projednána též o tázka malo a sij-
ská se všemi svými důsledky.
Kokovcův
Petit Parisien
Kokovcov
Paříž
Řecko
ko
14
article
Manifest bavorského krále.
Z Mnichova, 5. listopadu. (K. k.) P ro-
klamace o nastoupení na trůn krá-
le Ludvíka III. byla dnes v 9 hodin
35 minut dopoledne uveřejněna.
Nejprve poukazuje se v ní na těžkou chorobu
krále Otty a praví se pak dále: Nastou-
pili jsme jako král vládu v zemi
ujali jsme se úplně královských
práv, jež nám příslušejí z milosti boží. Po-
tvrzujeme všechna jmenování úřadníků za
vladařství našeho. Našemu vojsku posíláme
náš královský pozdrav pro pevné přesvědčent
že svoji neochvějnou věrností a srdečnost
vždy bude státi po boku svého nejvyššího ve-
litele. Proklamace obrací se pak ku příslušní-
kůn bavorské dědičné země a k bavorskému
lidu a končí: Vzhlížejíce s pohledem plným
víry k bohu, jehož milostivá ruka dosud vedla
Bavorsko, vyprošujeme si požehnání a pomoc
Nejvyš šího.
Proklamace podepsána jest všemi státní-
mi ministry.
Z Mníchova, 5. listopadu. (K. k.) Ve sně-
movně poslanců přečetl dnes v 9 hodi. 45 min
dopoledne předseda proklamaci krále Ludvíka
poslancům, kteří se mimo sociální demokraty
dostavili v plném počtu. Proklamaci vyslechl
poslanci stojíce. President provolal na to
„Hoch!“ novému králi, což bylo nadšeně opa-
kováno a skončil pak schůzi. knbnso
Z francouzského státního rozpočtu s
Z Paříže, 4. listopadu. (K. k.) Celkový obno
úvěrů v rozpočtu na rok 1914 žádaných, čini
pkrouhle 5.373,300.000 franků, zvýšení výdajů je
ssi 681 míl., obnos nehražený příjmy odhaduje se na
794 mil. Hlavní zvýšení výdajů jest způsobeno zvět-
šeným nákladem pro Marokko 202 miliony, použi-
lím zákona o tříleté době služební, což činí 170
milionů a jinými kapitolami pro hájení země se
aní-
Ott
Ludvík
Mnichov
Bavorsko
Paříž
Maroko
le Ludvík III
15
article
157 mil. Minístr financi navrhuje, aby zatím byly
stanoveny 404 miliony výdajů pro Marokko,
jejichž opatření bude předložena osnova půjčky
Přebytek 100 mil. z přijmů r. 1912 převede se na
rozpočet r. 1914. Zbytek así 288 mil., jejž třebs
ještě opatřili, má býti opatřen opravami tax
novými daněmi.
Odboj proti irské samosprávě.
Z Beliastu, 4. listopadu. (K. k.) Na schůzi pře
6000 obchodníků, representujících kapitál těměí
100 milicná liber šterlinků, byla přijata jednomyslně
resoluce, ve které se odpirá placení veške-
rých daní, jakmile by byl učiněn nějaký pokus
použíli zákona o home rule a ve které se vyslovuje
sympatíe se zřízením organisace do-
brovolníků pro Ulster.
l Španělský král
Z Madridu, 5. listopadu. (K. k.) Předseda mi-
nisterstva vyvrací pověsti, že se král v nejbližš
době podrobí operaci. Zdravotní stav králůvje
tak uspokojivý, že se zítra bude moci král sdičasí-
niti honu.
Pokusy o pogrom proti židům na Rusi.
Z Petrohradu, 5. listopadu. V obci Ovogeore
kevsku byly 22. m. m. nalepeny plakáty, vyzývajic
k všeobecnému pogromu židů. Z té příčiny opou-
štějí židé hromadně obec. V Jekaterinoslavi byly
vylepeny vyhlášky, vyzývající k pogromu židů n
pomstění Juščinského.
Maroko
Ulster
Madrid
Petrohrad
Jekaterinoslav
16
article
Revoluce v Mexiku a Spojené státy.
Z Londýna, 4. listopadu. (K. k.) Reuterova kan-
celář oznamuje z Washingtonu: Státní tajemníl-
Bryan formálně vyvrací zprávu o zaslání
ultimata generálovi Huertovi. Brya
prohlásil za politování hodné, že časopisy ve Spo-
jených státech věříly takovým pověstem. Takové
mylné zprávy mohly by miti vážnější následky
Z Berlína, 5. listopadu. (K. k.) Wolffova kan-
celář sděluje z Washingtonu: V informovaných kru-
zích se přípouští, že ve shodě s rozhodnutím pre-
sidenta Wilsona přivoditi odstranění Huler
ty z úřadu presidentského, se koná vy-
jednávání. Ve spojení s tím bylo podáno další sdě-
lení v mexickém hlavním městě. Prohlašuje se však
že sdělení to nemělo rázu ultimata.
Severoamerická armáda.
Z Nového Yorku, 5. listopadu. Po šestiletých
rozsáhlých pracích byly skončeny mobllisační plá-
ny, podle kterých severoamerická repu
blika vypraví armádu 500.000 mužů.
Volby do novoyorského státního zákonného
Reuterův
Huert
Wolffův
Wilson
Mexiko
spojený stát
Londýn
Washington
Bryan
spo
Berlín
Nový York
18
article
Z Nového Yorku, 4. listopadu. (K. k.) Dle do-
savadních zpráv velkou většinou byli při dnečních
volbách do novoyorského státního zákonného sbo-
ru zvoleni nynější chef novovorského celního úřa-
du Mitchel. jenž kandidoval na úřad starosty
jakož i sesazený guverněr Albany Sulzer. jen
kandidoval do státního zákonodárného sboru
řada jiných protitamanských kandídátů
Události na poloostrově
balkánském.
Řecko-turecké jednání o mír.
Z Cařihradu, 5. listopadu. („N. F. P.
V diplomatických kruzích se praví, že
athénské porady o míru úplně uvá-
zly, protože obě strany vyčkávají informací
svých vyslanců o názorech velmocí v otázce
ostrovů, podle nichž přistoupí pak k posled-
ním ústupkům.
Z Vídně, 5. listopadu. „Neue Fr. Presse
dovídá se ze zasvěceného pramene, že zpráva
o odjezdu tureckých mírových delegátů
z Athén není pravdiva, naopak nepochybuje
se na žádné straně, že konečně k uzavření
míru mezi Řeckem a Tureckem přece dojde,
ačkoli následkem obtížného materiálu, který
se musí projednati, není vyloučeno, že nasta-
nou v jednání o mír průtahy. Vyjedná vá-
ní se proto také prodlouži.
Z Cařihradu, 5. listopadu. Časopisy piš
proti Řecku tónem velmi hrozi-
vým, prohlašujíce, že Turecko žád-
nému nátlaku z Athén nepovolí.
Z Paříže, 5. listopadu. Z Athěn oznamují, že
řecká vláda se odhodlala dáti Tureck u po-
slední lhůtu 4 až 5 dní, za které jednání
řecke-turecké musí býti skoneováno. Po lhůtě té
řecká vlálda učiní opatření, která
pokládá za nezbytná a která jsou již
usnesens.
áma Zbrojení Řecka.
Z Athén, 5. listopadu. („N. W. T.“) Vlád
vedle ustavičné péče o sosílení námořní váleč-
né síly vyzbrojuje také všemožně i své po-
zemní vojsko, Za tím účelem objednala v Ra-
Mitchel
Sulzer
Neue
Nový York
Cařihrad
Vídeň
Atény
Řecko
Turecko
Paříž
19
article
V úrobném prodejie
ranní čisto e sob
a s
večerni
l za s
Ve fliálkách na venkově
ranni disle
večerní
. . .. . sb
Inneráty
plati se hotově napřed
Předplacsn a inserty přijkme
administrade v Marianské ul.. a
Tam nacházejí se též
ředakce. člskárna a exy eddlee
„Národnich Llstů“
Bukoptav se nevrazsů
Národnich
Bukoptav
20
article
s5e et
kousku u štyrské zbrojovky 300.000 a u zbro-
jovky uherské 200.000 ručnic, dále 200 stroj-
ních pušek a 50 milionů nábojů, které objed-
návky maji býti záhy vyřízeny. Ve Francii
bylo objednáno několik set děl. Řecká vláda
následkem rozšíření svého území chce roz-
množiti svou armádu na 500.000 mužů. n l
Rakousko-italské loďstvo proti Řecku.
Z Paříže, 5. listopadu. „Petit Parisien“
oznamuje z Vídně, že velký oddíl ra-
kouského a itadského loďstva o d-
plul do řeckých vold, hlavně k Pireu.
a že plavba ta souvisí s diplomatickým za-
kročením rakousko-italským proti Řecku. o
vd
no Přátelství rumunsko-řecké.
Z Bukurešti, 5. listopadu. Návštěvě mínistra
vnitra Joneseu v Athénách přisuzuje se tady
velký doseh ve smyslu prohloubení přátelských
styku rumunsko-řeckých.
Velitelský armádní stan v Cařihradě.
Z Cuřibradu, 5. listopadu. (K. k.) Velitelský ar-
mádní slan byl sem přeložen z Čorlu. Generalissi-
mus Izet paša a důstojníci generálního štábu byl
na nádraží uvítáni velkovezírem « všemi ministry.
Srbský delegát na finanění konferenci v Paříží.
Z Bělehradu, 3. listopadu. Srbsko bude zastu-
povati na finanční konferenci v Paříži, jež má se
sejíti příští měsíc, náčelník státní účtárny
Avram Levié.
Srbsko-černchorské rozhraničení.
Z Bělehradu. 5. listopadu. Protokol o srbsko-
černohorském rozhraničení bude dnes podepsán.
Podle něho připadne Daková Srbsku a Plevlje Čer-
né Hoře.
Petit Parisien
Pireus
Avram Levié
Francie
Rakousko
Řecko
Paříž
Vídeň
Bukurešť
Atény
Cařihrad
Bělehrad
Srbsko
Plevlj čer
21
article
Bulharské žaloby na Srby.
Ze Solije, 4. listopadu. (Ag. tel. bulg.) Časopisy
uveřejňují dlouhé zprávy z Ochridy, ve kterých
se líčí nejnepravděpodobnější ukrut-
nosti srbského vojska. Po ústupu povstalců bylo
město obklíčeno, většina notáblů pobita a bulhar-
ské chrámy zapáleny. Všichni bulharští duchovní
byli uvězněni a někteří z nich zavražděni. Ponč-
vadž Srbové se domnivají, že vojvoda Čaulev na-
chází se v Ochridě, používají nejukrutnějších pro-
středků proti musulmanům a Bulharům, aby je do-
nutili prozraditi jeho úkryt.
Hospodářský poměr mezi Bulharskem a příšt
lavoi
Albanií.
Ze Sofije, 4. listopadu. (K. k.) Poněvadž svaz
bulharských mlýnů obdržel četné objednávky
mouky z Albanic, ušnosla se bulharská paroplaveb-
ní společnost zříditi zvláštní linii k albanskému po-
břeží se zřetelem na budoucí vývoj poměrů mezi
Bulharskem a Albanií.
Srba
Bulhar
Ochrid
Ochrida
Bulharsko
Albánie
bulharský mlýn
22
article
Bulharsko i Albanie.
Z Bělahradu, 3. listopadu. Polooficiosni „Tri-
buna“ dává dnes na jevo jisté obavy před spoje-
nou akcí Bulharska i Albanie, jež se pravděpo-
dobně připravuje. Mezi jíným píše: „Je sympto-
matické, že se s pohyby bulharských čet signali-
sují také silnější hnuti Arnautů. Jejich divoké
hordy shromažďují se na našich hranicích. Mnoho
se dokonce mluví o tom, že mají předem zálusk
na Prizren. Arnauti na úspěch nemohou počitati.
Vydávají se jen nebezpečí nové porážky a dokazují
velmocem, že Srbsko bylo docela v právu, obsa-
divši strategické body v Albanii. Vyprázdněním
Albanie se neposloužilo zajištění míru.“ Konečně
usuzuje Tribuna: „Mezi Bulhary a Arnauty musí
býti spojení nebo aspoň dohoda. Noustálé znepo-
kojování srbských hranic je předem vymyšlený
plán, jenž musí Srbsku přinésti tím více škoda
nepříjemností, že se vpády dějí na obou stranách.“
Ale přes to Tribuna neztrácí naději, že k usku-
tečnění tohoto plánu nedojde.
Bulhar
Bulharsko
Albánie
Srbsko
23
article
Politcká hlidka.
Politcká hlidka.
Roseggerova pražská anekdota.
Známý Petr Rosegger uveřejnil nedávno v
svém časopise cestopisnou črtu, ve které vypra-
voval, kterak jeden cizinec, do Prahy přijevší, uči-
nil zde na nádraž. zřízence zěmecký dotaz, na nějž
dostal prostou odpovéď „Nix daitech“. Tento název
Rosegger dol také své povídce. Dne 29. října po-
slali podlanci Maštálka, dr. Viškovský a dr. Z-
hradník P. Roseggerovi přípis, jímž jej způsobem
velmni eleganšním požádali, aby jim sdělil, zda s
věc, jim vypravovaná, zakládá na pravdě.
Také redakce „Bohemie“ učinila u Roseggera
podobný dotaz, na nějž jí Rosegger odpověděl, že
případ, jejž ve svém časopise popsal s názvem
Roseggerův
Rosegger
Maštálek
doktor
Viškovský
P Rosegger
Praha
Bohemia
24
article
Různé zprávy
Různé zprávy
Katastrofa na dráze.
Z Melunu, 5. listopadu. (K. k.) Věera večler
srazil se ve vzdálenosti 50 metrů o
zdejšího nádraží rychlík s vlakem
poštovním. Vozy obou vlaků byly zni-
čeny. Do půlnoci bylo vytaženo z trosek 13
mrtvých a 14 raněných bylo dopraveno do nemoe-
nice. Strojvůdce rychliku byl zatčen.
Z Paříže. 5. listopadu. (K. k.) K železničnímu
neštěstí u Melunu se dále sděluje: Vina na kata-
strofě přípisuje se neopatrnosti strojvůdce rych-
Iíku, jedoucího z Marseille, který přes signály
viel na koleje, po kterých přijížděl poštovní vlak.
Rychlík vrazil s boku do poštovního vlaku, jenž
záležel ze 7 vagonů a 2 vozů na zavazadla. V še-
cky vozy poštovního vlaku, obsaze-
ného 50 úřadníky, jakožitřivozy rych-
liku, mezi nimi dva vozy druké třídy
byly úplně roztříštěny. Plynoie m
vybuchly a vypukl požár, který o půl-
noci ještě trval. Byla neprodleně zahájena
pomocná akce, která vžak je velice obtížna.
Z Paříže, 5. listopadu. (K. k.) Náhradní vlak
za rychlík, postižený katastrofou v Melunč, příjel
Rychlík
Melun
Paříž
Marseille
Melunč
25
article
sem o 4. hod. 30 min, ráno s velkým počtem za-
chráněných. Dle jejich výpovědí měl rychlík rych-
lest 35 a 40 km za hodinu, když ve vzdále-
nosti 50 metrů od nádraži vra zil de
poštovního vlaku. Všecky vago ny
osobního vlaku byly roztřištěsy. Te-
měř všichni poštovní úřadnící při tom zahynuli.
Z Melunu, 5. listopadu. (K. k.) Ke 3. hod. ráno
byly z trosek výtaženy další dvě zuhelnatělé
mrtvoly. Pro hlubokou tmu nasta! p
katastrofě nevyličitelný nepořidek
a zmatek. Vyprošíění zraněnýchaz
brosek bylo nesmírnělobtížné. Nemoe-
nice ie raněnými přeplněna. Totožngst
9 mrtvol poštovnich úřadníků nemohla býti ještiě
zjištěna, tři mrtvoly byly poznány. Rovněž setník
Amice a jeho choť, kteří leželi pod tendrem rych-
líku. Strojvůdce rychlíku je lehce raněn. Tvrdí, že
viděl koleje volné. Topič rychlíku zůstal nezra-
něn.so andnr
z9olzil 2 pbaufalsHl,
Z Melunu, 5. listopadu. (K. k.) O seby, př
katastrofě železniční zraněné, utr-
pěly popáleniny na údech a těžké rá-
ny na hlavě. Paní Amiceová podlehla svému
zranění, když ztrávila 8 bodin ve strašném posla-
vení. Tratje pokryta spoustami trosek
Hasiči vyprešíují z trossk mrtvé a raněné. As
Amiceová
Melun
Nemoe
km
zil
Amica
26
article
20 poštovnich úřadníků leží ještě
pod troskami. Celkem bylo při neště-
stí usmrceno asi 40 lidi.
Z Melunu, 5. listopadu. (K. k.) Z trosek poblí
rychlíkového stroje vytaženy byly 4 další mrtvoly.
Jest téměř nemožno, zjistiti totožnost mrtvol, ježto
těla jsou spálena.
žlda
šlol
slřamo
ěm
= Leoncavallova nová opereta propadla. Jak
se oznamuje z Londýna, propadla tam Leoncaval-
lova nová opereta „Jsi tu?“, která měla v sobolu
premieru v divadle prince Walesského a byla obe-
censtvu chlášena jako nový umělecký genre, jako
revucální opereta. První dějství přijalo obecenstvo
ještě jakž takž radostně, ale po dějství druhém,
posledním, bylo rozmrzeno. Slabounký potlesk pro-
měnil se rázem v pískot a syčení, jakmile se na
scéně objevil ředitel a autor libreta. Libretista, de
Courville, snažil se osloviti obecenstvo, sle když
výslovil „politování, že pohněval obecenstvo tlm.
že mu chtěl podati nový genre zábavy“, počal
se ozývati výkřiky jako „Přestat!“ „Dost Milčetl“
„Pryč s tímſ“ Autor, nevida zby
pizel s jevište.
Leoncavallův
Walesský
Courville
Melun
Londýn
Dosta Milčetl
27
article
— Spalování vdov v Indti. Z Bombaje.
3. listopadu. Ač vláda anglická vede jiz dlouhá lél
tuhý boj proti spalování vdov v Indli, přece stále
přiházejí se případy, kdy příbuzní přiautí vdovu.
aby vstoupila na hranici a nechala se upáliti zá-
roveň s mrtvolou manželovpu. Před nejvyšším soud-
ním dvorem v Allahubadu, okresu to, obývaneho
skoro výhradně Iady, stálo v těchto dnech několik
lbi
příslučníků nejvyšši domorodé kasty, kteří se od-
volávali z rozsudku vyueseného nad nlmi proto, že
svou mladou příbuznou, vdovu, přiměli k tomu, že
se nechala za živa spálit se svým mrtvým chotěm
Akt byl vykonán zcela v tichostl, takže úřady se
o něm dověděly příliš pozdě. Pět příbuzných vdovy
bylo zatčeno pro účast na vraždě a odsouzeno
tříletému žaláři. Odvolali se z rozsudku a prohlásíli
že ve chvíli, kdy byla zapálena hranice s nebožtí-
kem, uchvátil vdovu nebeský plemen a vyzdvihl j
na hranici. Obžalovanní přísahafi na pravdivost své-
ho tvrzení a také mnoho svědků potvrdilo „zá-
zrak“. Soudní dvůr zamítl revisi a přídal ještě
každému rok vězení
Bombaj
Indnout
28
article
Mira Ceti. Hvězda Omikron, která nalézá
se v souhvězdí Velryby (Cetus), která jmenuje
se též Mira Ceti, vzbudila již roku 1596 dne 13
srpna pozornost pastora Davida Fabriciusa v
Osteelu, jehož syn později objevil sluneční skvrny
Pastor Fabricius pozoroval tehdy při silném mě-
sičaím světle hvězdu, jež velmi jasně zářila, která
se však ve hvězdné jcho mapce nenalézala. Byla
to Mira Celi a Fabricius pozoroval ji až do řijna
téhož roku. Tenkráte byla proměnlivost její po-
prvé zjistěna, přes to však objev tento upadl brzy
v zapomenu. V novější době jest hvězda tato pro
svoje záhadné měnění světla, od čehož pokřtěna
byla též „Zázračná Miri“, velmi bedlivě pozoro-
vána a příšlo se na to, že perioda kolísání jeji
jasnosti rovná se 331 dnům, aneb skorem 11 mě-
sícům. V největší její jasnosti rovná se hvězdě prve
volikostí, někdy a to častěji třetí velilcosti, kdežto
sliní intne n
Miro Ceti
Fabricius
Pastor Fabricius
Miro Cel
Mira Ceti
Velryba
Cetus
Osteel
29
article
lece s matavdoks
mti-
v době, kdy její jasnost jest nojmenší, zmizí záhy
po jejím maximu skorem úplně lidskému zraku
Nejposledněji dosáhla největší jasnosti Mira Cet
letos v dubnu, minimum její jasnosti připadnev
lednu 1914. Souhvězdí Velryby nalézá se nyní hlu-
boko na jižním obzoru. Příčina kolísání jasnost
této hvězdy nebyla dosud zjištěna.
— Požár v dole. Z Huelvy, 4. listopadu. (K
k.) Oheň v dole S. Dionisio trvá. Zächranné práce
jsou ootížně. Až do poledne byly vyneseny pouze
mrtvoly dvou inženýrů.
Radíkálni zákaz prodsje lihovin úřadníkůu
a zřízencům dráhy vydal generální ředitel fran-
couzských železnic. Majitelům nádražních restau-
rací a kantin bylo zapovězeno prodávati železnič-
ním úřadníkům a zřízencům lihové nápoje všeho
druhu. Kromě toho bylo všem úřadníkům a zří-
zencům zakázáno oslavovati v hostincích louče
nebo povýšení.
—Futurísmus v kuchařství. Dosud se všecky
nové umělecké směry držely jenom umění výtvar-
ného a literatury, nejvýše ještě mody, ale fulu-
rismus se počíná — sotva se narodil — uplatňo-
vati všude. Dokonce i do kuchařství se pouští
Našel iiž také horlivého propagátora ve francouz-
ském kuchaři Julesu Malnearovi. Z rukou páně
Maincarových vycházejí futuristické pokrmy jako-
kyselý sleď s malinovou omáčkou, kuře na kon-
valinkách, krocan s pampeliskovou nádivkou, cu-
krovaní pstruzi atd. To by Rettigová otvirala oči
na nové kuchařské předpisy
šoler
Požár
S Dionisio
Malnear
Rettigová
Velryba
Huelva