ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fc1c7cf0-8f1a-11dd-8918-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 96, person 72, work 7, org 9
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, ve středu 5. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 304
4 article
ka rannlavečerní liaty předplání v Praze v adninistran na něn. 3 K — h k —h adddvbst i donáškou a máse2 K 54 h us čtvrt leta. 7 k e k ve shlatkáeu na Edsio . V R. PO a měslo. oston. s K 9oo a etvrtlsta . . s K 50 v dvojí zásiikou a měsle ss čevrí leta u s V Praze, 5. listopadu. Kdo poradil Albancům, aby povstali prot Srbům zle jim poradil. To, co nemohli vykona Turci velkými výpravami za celá desítiletí. vykonalo srbské vojsko za několik dní: pora- zilo slbanské povstalce, vtrhlo do jich vlast- ního územi a tam tak dávalo Albancům za vyučenou, že jen kvapné ultimatum rakouské vlády zachránilo tento zárodek bouří na Bal- káně od úplné zkázy Statečnost srbského vojska byla jistě ve- liká, když dovedli s lupičským národem, žijí- cím již po dvě tisíciletí stále ve zbrani, vypo- řádat se tak krátce. Zdá se, že stejně veliká jako statečnost byla i nemilosrdnost. Heslo. s kterým posílal před několika lety německý císař hordy Walderseecvy proti nebeské říši žádný parden!“, bylo patrně heslem trestní oxpedice srbské, vyslané proti Albancům. Srbové chtějí mít konečně pokoj, a jestliže za války s Turky nenásledovali své spojence a protivníky v ukrutnostech a raději spěchal po úžasných necestách albanských k Jader- skému moři, vynahradili si to tentokráte nále- Takové je surové právo války a proto zle redili Albancům ti, kdo jim radili do povstání.
Srba Albanec Praha Turec Bala K 9 oo
5 article
Režím, který nyní zavládne v osvoboze- ných krajích Nového Srbska, nebude lehký. Srbové jsou národ svobody milovný a demo- kratický. O tom svědčí jich celá historie, vše- chny jich boje minulnsti i touhy budoucnosti Politická svoboda moderního Srbska sotva má sebě rovné v Evropě. Snášelivost jest přízna- kem srbského lidu. Snášelivost tato zvláště pěkně se jeví na Černé Hoře. Státní zřizení správa Černé Hory má sice různé nedostatky, ale ve snášelivosti cirkevní a národní Černá Hora může být vzorem. Černohoršti Albanci po krvi i víře odlišní od pravoslavných Černo- horců, chovali se po celou dobu války klidně. což svědčí o tom, že politika černchorské vlá- dy je dovedla získat. Srbové v Novém Srbsku nebudou se držee těchto pěkných tradic srbských. Nedávno vy- dané „Předpisy o zabezpečení veřejného po- řádku v dobytých zemích“ možno nazvat skoro drakonickými zákony. Tak přisné pořádky jest nuceno Srbsko zavésti v nových krajích, aby si tam zabezpečilo klid. Je vidět, jaký t b-l danajský dar osudu, když se dostali Srbove za Vardar a to úízemí podrželi. Srbové odůvod- ňnjí své požadavky strategicky; mají snad pravdu. Ale celý ten kraj za Vardarem byl tek silně pod bulharským vlivem, že nelze očekávat rychlou změnu ve smýšlení obyvatel- stva a že ta část Makedonie spolu s albanský- mi kraji bude ještě dlouho znepokojovat Srb- sko a tudiž je vysilovat. Ani dnes ještě ne- může se srbský občan oddatí zaslouženému odpočinku, ani dnes ještě si netroufá srbská vláda poslati mobilisované vojéky domů.
Srba Srb Rež Nový Srbsko Evropa Černá hoře Vardar Makedonie národní Černá Hora
6 article
A ještě při tom se najde v Bělehradě dosti horkokrevných lidí, kteří útočí na Pašičovu vládu, že byla příliš ústupná k Bulharům a že měla žádat větší náhradu od poraženého Bul- harska. Bylo by zbyřečno přesvědčovat tyto rozpálené hlavy, že jednají nerozumně a že Pašičova vláda byla by lépe. jednala, kdyby byla ježtě umírněněíší. Bývá někdy chybou vílězství náležitě nevyužít, takovou chybu u- dělali Poláci po vítězství nad německým řá- dem u Grunewaldu r. 1412, ale v Bukurešti se faková chyba nestala. Nikdo více nemá dávat na každý svů krok pozor jako Srbsko, protože každé jeho chyby bude využito a zheužito proti němu. Srbská vláda musí se bránit na všechny strany, v tom jest její nebezpečná posice. Charakteristické jest, jak se brání proti někte- rým výtkám bulharským. Oficiosní „Samoupra- va“ v pondělním čísle tvrdí proti zprávám bul- barského „Dnevaika', že podnět k utvořen balkánského spolku vyšel ze Solije, že prý o bulbarsko-srbském spolku promluvil Rizov, poslaný do Bělehradu z pověření krále Ferdi- uanda, že Srbsko zprvu nechtělo útočného spolku ani proti Turecku, že teprve podmín- ku smlouvy, dle níž Bulharsko zavazuje se přispěti 200.000 vojáky Srbsku proti Rakou- sku, nabídlo nejprve Bulharsko samo.
Pašičův Bulhar Polák Bělehrad Bukurešť Srbsko Turecko Bulharsko Raka
8 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Deputace profesorů české techníky pražské Z Vídně, 5. listopadu. Depulace profesor- ského sboru české techniky v Praze rekton dr. Kašpárek, dv. r. dr. Stoklasa, proí dr. Hasa a prof. Bertl jako stavební refe- rent přibyla sem dnes v záležitosti krise míst- ností a výpravy budov české techniky v Pra- ze. Deputace dostavila se k ministru veřei- ných prací dru. Trnkovi, ministru orby dru. Zenkerovi, ministru vyučování dru. ryt Hussarkovi, ministerskému předsedovi hr. Stürgkhovi, správci ministerstva fi- nancí dru. bar. Englovi a k čelným poslan- cům českým a zástupcům klubů českých, a odevzdala jak členům vlády tak členům e klubů čoských ve věci té pamětní spis. Telefonní linic Jíčín—Libáň—Kopidlno. Z Vídně, 5. listopadu. Poslanec Mašťálk vyrozuměn byl ministerstvem obchodu, že po- volena byla telefonní linie z Jičína přes Libáň do Kopidlna k aktivo- vání ještě v tomto roce. Se stavbou bude neprodleně počato.
doktor Kašpárek Stoklasa Hasa profesor Bertl Trnka Zenker Hussark Stürgkh Mašťálk Vídeň Praha Libáň Kopidlno Jičín Jíčín
9 article
Předloha o dalmatsko-albanské plavební službě. Z Vídně, 4. listopadu. (K. k.) Ministr obchodu předlozl v dnežní schůzi poslanecké sněmovny vládní předlohu o dodalečné úmluvě ke smlouvě uzavřené ve příčině lodní plavby a poolu ze dno 15. října 1909 mezi c. k. státní správou a paropla- vební společnosti rakouského „Lloydu“ o obstará- vání dalmatsko-albanské plavební služby. Na pod- kladě dodatečné dohody zavazuje se rakouský „Lloyd“, že závede na místo smlouvou výjednané čtvrté trati pro rychlou dopravu mezi Terstem Kotorem dalmatsko-albanskou trať pro rychlou dopravu Terst—Gruž—Korfu, na niž lodi jezditi budou jednou týdně. Jak se v důvodové zprávě praví, daly podnět k této úmluvě převraty na Bal- káně a očekávané změny naších styků s těmito územími. Vládě zdálo se nutným jak zjednati rychlé spojení Terstu s Albanskem, tak i těsnější kontak mezi Dalmacií a přístavy albanskými rozmnožení paroplavebního spojení O posledním výnosu ministra dra. Hochen- le burgera. Z Vídně, 5. listopadu. „Neues Wiener Journa zabývá se dnes na úvodním místě posledním výnosem ministra spravodlnosti dra Hochenburgera, a praví, že rakouské soud- nictví zabočuje dále na dráhu, na kterou je zahnal dr. Hochenburger. Po režimu stíhání tisku, jakého se neovážil žádný z jeho předchůdců, z a šlapuje se nyní první a samozřejmá zása da moderní justice: neodvislost soud- c ů. Ministr spravedlaosti proti justici, to je smutn novinka, na kterou by si Rakousko nemělo zvykati.
Lloyd Korf Wiener Hochenburger doktor Vídeň Terst Kotor Bala Albansko Dalmacie Hochen Rakousko poslanecký sněmovna odvislost soudc ů
10 article Záležitost volební opravy baličské.
Záležitost volební opravy baličské. Ze Lvova, 5. listopadu. Včerejšího dne učiněn byl pokus odstranití neshody mezi jed- notlivými stranami v příčině volební reformy. Nejprve konala schůzi parlament- ní komise demokratické levice na zemském sněmu za předsednictví předsedy dra. Lea, v níž projevena ochotake změ- nám v kompromisním návrhu volební opravy z března t. r., docílí-li se jimi provedení vo- lební opravy, kterou by se sněmovní levici nezpůsobily žádné obtíže. Na důvěrne schůzi klubu středu, východo- haličské autonomní skupiny a vše- polské strany, která svolána byla zem- ským maršálkem a trvala od 5 do 10 hodin večer, útočeno bylo ostře na chovůní ukrajin- ské strany, jež označováno přímo vyzývavým jakož i na chování polské strany lidové. Schů- ze nedospěla k žádnému usnesení, avšak ne- zamítla různých pokynů a sprostředkovacích návrhů, nýbrž konečné rozhodnut ponecháno plněmu shromážděni všech tří zmíněných stran, které s bude konati v pátek. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 5. listopadu. (K. k.) „Wiener Zeitung“ oznamuje: Ministr kuliu a vyučování jmenoval ře- ditele státní rešlní školy v Nymburce Františk Krátkého ředitelem státní reální školy v Praze- Podskalí.
Lvov Leo Vídeň Nymburk PrahaPodskalí Wiener Zeitung Sch
12 article
František Košut. Z Pešti, 5. listopadu. (K. k. uh.) O půl 2. hod. noci obsržel Košut injckcl, načež usnul. Profeson Herczel sděluje, že té dohy nelze mluviti o immi- nentním nebezpečí života. Z Pešti, 5. listopadu. (K. k.) O stavu poslance Košuta byla vydána tato zpráva: Košut ztrávil noe neklidně. Stav jeho je vážný, operace však, o kte- ré se dříve mluvilo, byla uznána za zbytečnou. Z Pešti, 5. listopadu. Stav Kolutův se zhorši tou měrou, že lékaři neodvažují se na něm vyko- nati operaci. Přátelé jeho se bojí, že dnešel nepřežije. Z říšského sněmu uherského. Z Pešti, 5. listopadu. (K. k. uh.) (Poslenecká sněmovna.) Předseda šl. Beöthy zahajuje schůzí v 10.45 hod. Oposice se doslavila do sněmovny, zů- stala však v ochozech. Ministr vnitra šl. Sandor podává zprávu o uvedení v činnost pensijního u- stavu pro obeení a krajské lékaře. Na to byl přijata včera schválená osnova zákona o soudní pravomocí konsulů a jednotné advokátní a soud- covské zkoužce ve třetím čtení. Zpravodaj Pavel Szasz pedává zprávu imunitního výboru v záleži- tostech posl. Viléma Sümedya. Martina Lovaszyho. Jana Justha a Desidera Abrahama. K návrhu vý- boru usnáší se sněmovna, aby posl. Martin Lo- vaszy byl vyloučen na deseť dnů, posl. Jan Justh a Desider Abraham na pět dnů, v nichž konány budou schůze. S tímto usnesením spojena jest pe- něžitá pokuta 20 K denně. Dále udělena byla posl. Vilému Sümegymu protokolární důtka, jež spojena jest s peněžitou pokutou jednoho sta korun.
Košut Kolutův Sandor Pavel Szasz Sümedya Martino Lovaszy Justh Abraham Lo Sümegy Pešť Poslenecká sněmovna
13 article
Program Kokovcovy politické návštěvy v Paříži. Z Paříže, 5. listopadu. (K. k.) „Petit Parisien píše: Ve spojení s pařížskou cestou ruského před- sedý ministerstva Kokovcova, jenž sem dnes večer přibude, se proslýchá, že Kokovcov z a ně- jaký čas se vzdá svého úřadu a pře- vezme místo velevyslance v Paříži V nynějším okamžiku je nomožno zjistšti, je-li tatn pověst odávodněna, čili nic. Jisto je, že ruský předseda ministerstva bude míti s trancouzskými atátníky rozmluvy největší důležitosti. Jeho návštěva bude míti beze vši pochyby za následek doplněni úmluv loní za petrohradského poby- tu tehdejšího předsedy minister- stva Poincaréa učiněných a proje- ktovaných. Jsou různé podněty ku poradám Jde o to uvésti nová ruská a francouz- ská opatření vojenská ve vzájemný soulad. Proto usiluje vláda ruská vybudo- vati své strategické železnice na zá padě, které se považují za nepostačující. Jde dále o to, aby politika obou zemí vůč Řecku byla uvedena v soula d. Ř eše n otázky ostrovů je jestě naléhavějš nežli otázky problésu albanského. Ko- nečně bude projednána též o tázka malo a sij- ská se všemi svými důsledky.
Kokovcův Petit Parisien Kokovcov Paříž Řecko ko
14 article
Manifest bavorského krále. Z Mnichova, 5. listopadu. (K. k.) P ro- klamace o nastoupení na trůn krá- le Ludvíka III. byla dnes v 9 hodin 35 minut dopoledne uveřejněna. Nejprve poukazuje se v ní na těžkou chorobu krále Otty a praví se pak dále: Nastou- pili jsme jako král vládu v zemi ujali jsme se úplně královských práv, jež nám příslušejí z milosti boží. Po- tvrzujeme všechna jmenování úřadníků za vladařství našeho. Našemu vojsku posíláme náš královský pozdrav pro pevné přesvědčent že svoji neochvějnou věrností a srdečnost vždy bude státi po boku svého nejvyššího ve- litele. Proklamace obrací se pak ku příslušní- kůn bavorské dědičné země a k bavorskému lidu a končí: Vzhlížejíce s pohledem plným víry k bohu, jehož milostivá ruka dosud vedla Bavorsko, vyprošujeme si požehnání a pomoc Nejvyš šího. Proklamace podepsána jest všemi státní- mi ministry. Z Mníchova, 5. listopadu. (K. k.) Ve sně- movně poslanců přečetl dnes v 9 hodi. 45 min dopoledne předseda proklamaci krále Ludvíka poslancům, kteří se mimo sociální demokraty dostavili v plném počtu. Proklamaci vyslechl poslanci stojíce. President provolal na to „Hoch!“ novému králi, což bylo nadšeně opa- kováno a skončil pak schůzi. knbnso Z francouzského státního rozpočtu s Z Paříže, 4. listopadu. (K. k.) Celkový obno úvěrů v rozpočtu na rok 1914 žádaných, čini pkrouhle 5.373,300.000 franků, zvýšení výdajů je ssi 681 míl., obnos nehražený příjmy odhaduje se na 794 mil. Hlavní zvýšení výdajů jest způsobeno zvět- šeným nákladem pro Marokko 202 miliony, použi- lím zákona o tříleté době služební, což činí 170 milionů a jinými kapitolami pro hájení země se aní-
Ott Ludvík Mnichov Bavorsko Paříž Maroko le Ludvík III
15 article
157 mil. Minístr financi navrhuje, aby zatím byly stanoveny 404 miliony výdajů pro Marokko, jejichž opatření bude předložena osnova půjčky Přebytek 100 mil. z přijmů r. 1912 převede se na rozpočet r. 1914. Zbytek así 288 mil., jejž třebs ještě opatřili, má býti opatřen opravami tax novými daněmi. Odboj proti irské samosprávě. Z Beliastu, 4. listopadu. (K. k.) Na schůzi pře 6000 obchodníků, representujících kapitál těměí 100 milicná liber šterlinků, byla přijata jednomyslně resoluce, ve které se odpirá placení veške- rých daní, jakmile by byl učiněn nějaký pokus použíli zákona o home rule a ve které se vyslovuje sympatíe se zřízením organisace do- brovolníků pro Ulster. l Španělský král Z Madridu, 5. listopadu. (K. k.) Předseda mi- nisterstva vyvrací pověsti, že se král v nejbližš době podrobí operaci. Zdravotní stav králůvje tak uspokojivý, že se zítra bude moci král sdičasí- niti honu. Pokusy o pogrom proti židům na Rusi. Z Petrohradu, 5. listopadu. V obci Ovogeore kevsku byly 22. m. m. nalepeny plakáty, vyzývajic k všeobecnému pogromu židů. Z té příčiny opou- štějí židé hromadně obec. V Jekaterinoslavi byly vylepeny vyhlášky, vyzývající k pogromu židů n pomstění Juščinského.
Maroko Ulster Madrid Petrohrad Jekaterinoslav
16 article
Revoluce v Mexiku a Spojené státy. Z Londýna, 4. listopadu. (K. k.) Reuterova kan- celář oznamuje z Washingtonu: Státní tajemníl- Bryan formálně vyvrací zprávu o zaslání ultimata generálovi Huertovi. Brya prohlásil za politování hodné, že časopisy ve Spo- jených státech věříly takovým pověstem. Takové mylné zprávy mohly by miti vážnější následky Z Berlína, 5. listopadu. (K. k.) Wolffova kan- celář sděluje z Washingtonu: V informovaných kru- zích se přípouští, že ve shodě s rozhodnutím pre- sidenta Wilsona přivoditi odstranění Huler ty z úřadu presidentského, se koná vy- jednávání. Ve spojení s tím bylo podáno další sdě- lení v mexickém hlavním městě. Prohlašuje se však že sdělení to nemělo rázu ultimata. Severoamerická armáda. Z Nového Yorku, 5. listopadu. Po šestiletých rozsáhlých pracích byly skončeny mobllisační plá- ny, podle kterých severoamerická repu blika vypraví armádu 500.000 mužů. Volby do novoyorského státního zákonného
Reuterův Huert Wolffův Wilson Mexiko spojený stát Londýn Washington Bryan spo Berlín Nový York
18 article
Z Nového Yorku, 4. listopadu. (K. k.) Dle do- savadních zpráv velkou většinou byli při dnečních volbách do novoyorského státního zákonného sbo- ru zvoleni nynější chef novovorského celního úřa- du Mitchel. jenž kandidoval na úřad starosty jakož i sesazený guverněr Albany Sulzer. jen kandidoval do státního zákonodárného sboru řada jiných protitamanských kandídátů Události na poloostrově balkánském. Řecko-turecké jednání o mír. Z Cařihradu, 5. listopadu. („N. F. P. V diplomatických kruzích se praví, že athénské porady o míru úplně uvá- zly, protože obě strany vyčkávají informací svých vyslanců o názorech velmocí v otázce ostrovů, podle nichž přistoupí pak k posled- ním ústupkům. Z Vídně, 5. listopadu. „Neue Fr. Presse dovídá se ze zasvěceného pramene, že zpráva o odjezdu tureckých mírových delegátů z Athén není pravdiva, naopak nepochybuje se na žádné straně, že konečně k uzavření míru mezi Řeckem a Tureckem přece dojde, ačkoli následkem obtížného materiálu, který se musí projednati, není vyloučeno, že nasta- nou v jednání o mír průtahy. Vyjedná vá- ní se proto také prodlouži. Z Cařihradu, 5. listopadu. Časopisy piš proti Řecku tónem velmi hrozi- vým, prohlašujíce, že Turecko žád- nému nátlaku z Athén nepovolí. Z Paříže, 5. listopadu. Z Athěn oznamují, že řecká vláda se odhodlala dáti Tureck u po- slední lhůtu 4 až 5 dní, za které jednání řecke-turecké musí býti skoneováno. Po lhůtě té řecká vlálda učiní opatření, která pokládá za nezbytná a která jsou již usnesens. áma Zbrojení Řecka. Z Athén, 5. listopadu. („N. W. T.“) Vlád vedle ustavičné péče o sosílení námořní váleč- né síly vyzbrojuje také všemožně i své po- zemní vojsko, Za tím účelem objednala v Ra-
Mitchel Sulzer Neue Nový York Cařihrad Vídeň Atény Řecko Turecko Paříž
19 article
V úrobném prodejie ranní čisto e sob a s večerni l za s Ve fliálkách na venkově ranni disle večerní . . .. . sb Inneráty plati se hotově napřed Předplacsn a inserty přijkme administrade v Marianské ul.. a Tam nacházejí se též ředakce. člskárna a exy eddlee „Národnich Llstů“ Bukoptav se nevrazsů
Národnich Bukoptav
20 article
s5e et kousku u štyrské zbrojovky 300.000 a u zbro- jovky uherské 200.000 ručnic, dále 200 stroj- ních pušek a 50 milionů nábojů, které objed- návky maji býti záhy vyřízeny. Ve Francii bylo objednáno několik set děl. Řecká vláda následkem rozšíření svého území chce roz- množiti svou armádu na 500.000 mužů. n l Rakousko-italské loďstvo proti Řecku. Z Paříže, 5. listopadu. „Petit Parisien“ oznamuje z Vídně, že velký oddíl ra- kouského a itadského loďstva o d- plul do řeckých vold, hlavně k Pireu. a že plavba ta souvisí s diplomatickým za- kročením rakousko-italským proti Řecku. o vd no Přátelství rumunsko-řecké. Z Bukurešti, 5. listopadu. Návštěvě mínistra vnitra Joneseu v Athénách přisuzuje se tady velký doseh ve smyslu prohloubení přátelských styku rumunsko-řeckých. Velitelský armádní stan v Cařihradě. Z Cuřibradu, 5. listopadu. (K. k.) Velitelský ar- mádní slan byl sem přeložen z Čorlu. Generalissi- mus Izet paša a důstojníci generálního štábu byl na nádraží uvítáni velkovezírem « všemi ministry. Srbský delegát na finanění konferenci v Paříží. Z Bělehradu, 3. listopadu. Srbsko bude zastu- povati na finanční konferenci v Paříži, jež má se sejíti příští měsíc, náčelník státní účtárny Avram Levié. Srbsko-černchorské rozhraničení. Z Bělehradu. 5. listopadu. Protokol o srbsko- černohorském rozhraničení bude dnes podepsán. Podle něho připadne Daková Srbsku a Plevlje Čer- né Hoře.
Petit Parisien Pireus Avram Levié Francie Rakousko Řecko Paříž Vídeň Bukurešť Atény Cařihrad Bělehrad Srbsko Plevlj čer
21 article
Bulharské žaloby na Srby. Ze Solije, 4. listopadu. (Ag. tel. bulg.) Časopisy uveřejňují dlouhé zprávy z Ochridy, ve kterých se líčí nejnepravděpodobnější ukrut- nosti srbského vojska. Po ústupu povstalců bylo město obklíčeno, většina notáblů pobita a bulhar- ské chrámy zapáleny. Všichni bulharští duchovní byli uvězněni a někteří z nich zavražděni. Ponč- vadž Srbové se domnivají, že vojvoda Čaulev na- chází se v Ochridě, používají nejukrutnějších pro- středků proti musulmanům a Bulharům, aby je do- nutili prozraditi jeho úkryt. Hospodářský poměr mezi Bulharskem a příšt lavoi Albanií. Ze Sofije, 4. listopadu. (K. k.) Poněvadž svaz bulharských mlýnů obdržel četné objednávky mouky z Albanic, ušnosla se bulharská paroplaveb- ní společnost zříditi zvláštní linii k albanskému po- břeží se zřetelem na budoucí vývoj poměrů mezi Bulharskem a Albanií.
Srba Bulhar Ochrid Ochrida Bulharsko Albánie bulharský mlýn
22 article
Bulharsko i Albanie. Z Bělahradu, 3. listopadu. Polooficiosni „Tri- buna“ dává dnes na jevo jisté obavy před spoje- nou akcí Bulharska i Albanie, jež se pravděpo- dobně připravuje. Mezi jíným píše: „Je sympto- matické, že se s pohyby bulharských čet signali- sují také silnější hnuti Arnautů. Jejich divoké hordy shromažďují se na našich hranicích. Mnoho se dokonce mluví o tom, že mají předem zálusk na Prizren. Arnauti na úspěch nemohou počitati. Vydávají se jen nebezpečí nové porážky a dokazují velmocem, že Srbsko bylo docela v právu, obsa- divši strategické body v Albanii. Vyprázdněním Albanie se neposloužilo zajištění míru.“ Konečně usuzuje Tribuna: „Mezi Bulhary a Arnauty musí býti spojení nebo aspoň dohoda. Noustálé znepo- kojování srbských hranic je předem vymyšlený plán, jenž musí Srbsku přinésti tím více škoda nepříjemností, že se vpády dějí na obou stranách.“ Ale přes to Tribuna neztrácí naději, že k usku- tečnění tohoto plánu nedojde.
Bulhar Bulharsko Albánie Srbsko
23 article Politcká hlidka.
Politcká hlidka. Roseggerova pražská anekdota. Známý Petr Rosegger uveřejnil nedávno v svém časopise cestopisnou črtu, ve které vypra- voval, kterak jeden cizinec, do Prahy přijevší, uči- nil zde na nádraž. zřízence zěmecký dotaz, na nějž dostal prostou odpovéď „Nix daitech“. Tento název Rosegger dol také své povídce. Dne 29. října po- slali podlanci Maštálka, dr. Viškovský a dr. Z- hradník P. Roseggerovi přípis, jímž jej způsobem velmni eleganšním požádali, aby jim sdělil, zda s věc, jim vypravovaná, zakládá na pravdě. Také redakce „Bohemie“ učinila u Roseggera podobný dotaz, na nějž jí Rosegger odpověděl, že případ, jejž ve svém časopise popsal s názvem
Roseggerův Rosegger Maštálek doktor Viškovský P Rosegger Praha Bohemia
24 article Různé zprávy
Různé zprávy Katastrofa na dráze. Z Melunu, 5. listopadu. (K. k.) Věera večler srazil se ve vzdálenosti 50 metrů o zdejšího nádraží rychlík s vlakem poštovním. Vozy obou vlaků byly zni- čeny. Do půlnoci bylo vytaženo z trosek 13 mrtvých a 14 raněných bylo dopraveno do nemoe- nice. Strojvůdce rychliku byl zatčen. Z Paříže. 5. listopadu. (K. k.) K železničnímu neštěstí u Melunu se dále sděluje: Vina na kata- strofě přípisuje se neopatrnosti strojvůdce rych- Iíku, jedoucího z Marseille, který přes signály viel na koleje, po kterých přijížděl poštovní vlak. Rychlík vrazil s boku do poštovního vlaku, jenž záležel ze 7 vagonů a 2 vozů na zavazadla. V še- cky vozy poštovního vlaku, obsaze- ného 50 úřadníky, jakožitřivozy rych- liku, mezi nimi dva vozy druké třídy byly úplně roztříštěny. Plynoie m vybuchly a vypukl požár, který o půl- noci ještě trval. Byla neprodleně zahájena pomocná akce, která vžak je velice obtížna. Z Paříže, 5. listopadu. (K. k.) Náhradní vlak za rychlík, postižený katastrofou v Melunč, příjel
Rychlík Melun Paříž Marseille Melunč
25 article
sem o 4. hod. 30 min, ráno s velkým počtem za- chráněných. Dle jejich výpovědí měl rychlík rych- lest 35 a 40 km za hodinu, když ve vzdále- nosti 50 metrů od nádraži vra zil de poštovního vlaku. Všecky vago ny osobního vlaku byly roztřištěsy. Te- měř všichni poštovní úřadnící při tom zahynuli. Z Melunu, 5. listopadu. (K. k.) Ke 3. hod. ráno byly z trosek výtaženy další dvě zuhelnatělé mrtvoly. Pro hlubokou tmu nasta! p katastrofě nevyličitelný nepořidek a zmatek. Vyprošíění zraněnýchaz brosek bylo nesmírnělobtížné. Nemoe- nice ie raněnými přeplněna. Totožngst 9 mrtvol poštovnich úřadníků nemohla býti ještiě zjištěna, tři mrtvoly byly poznány. Rovněž setník Amice a jeho choť, kteří leželi pod tendrem rych- líku. Strojvůdce rychlíku je lehce raněn. Tvrdí, že viděl koleje volné. Topič rychlíku zůstal nezra- něn.so andnr z9olzil 2 pbaufalsHl, Z Melunu, 5. listopadu. (K. k.) O seby, př katastrofě železniční zraněné, utr- pěly popáleniny na údech a těžké rá- ny na hlavě. Paní Amiceová podlehla svému zranění, když ztrávila 8 bodin ve strašném posla- vení. Tratje pokryta spoustami trosek Hasiči vyprešíují z trossk mrtvé a raněné. As
Amiceová Melun Nemoe km zil Amica
26 article
20 poštovnich úřadníků leží ještě pod troskami. Celkem bylo při neště- stí usmrceno asi 40 lidi. Z Melunu, 5. listopadu. (K. k.) Z trosek poblí rychlíkového stroje vytaženy byly 4 další mrtvoly. Jest téměř nemožno, zjistiti totožnost mrtvol, ježto těla jsou spálena. žlda šlol slřamo ěm = Leoncavallova nová opereta propadla. Jak se oznamuje z Londýna, propadla tam Leoncaval- lova nová opereta „Jsi tu?“, která měla v sobolu premieru v divadle prince Walesského a byla obe- censtvu chlášena jako nový umělecký genre, jako revucální opereta. První dějství přijalo obecenstvo ještě jakž takž radostně, ale po dějství druhém, posledním, bylo rozmrzeno. Slabounký potlesk pro- měnil se rázem v pískot a syčení, jakmile se na scéně objevil ředitel a autor libreta. Libretista, de Courville, snažil se osloviti obecenstvo, sle když výslovil „politování, že pohněval obecenstvo tlm. že mu chtěl podati nový genre zábavy“, počal se ozývati výkřiky jako „Přestat!“ „Dost Milčetl“ „Pryč s tímſ“ Autor, nevida zby pizel s jevište.
Leoncavallův Walesský Courville Melun Londýn Dosta Milčetl
27 article
— Spalování vdov v Indti. Z Bombaje. 3. listopadu. Ač vláda anglická vede jiz dlouhá lél tuhý boj proti spalování vdov v Indli, přece stále přiházejí se případy, kdy příbuzní přiautí vdovu. aby vstoupila na hranici a nechala se upáliti zá- roveň s mrtvolou manželovpu. Před nejvyšším soud- ním dvorem v Allahubadu, okresu to, obývaneho skoro výhradně Iady, stálo v těchto dnech několik lbi příslučníků nejvyšši domorodé kasty, kteří se od- volávali z rozsudku vyueseného nad nlmi proto, že svou mladou příbuznou, vdovu, přiměli k tomu, že se nechala za živa spálit se svým mrtvým chotěm Akt byl vykonán zcela v tichostl, takže úřady se o něm dověděly příliš pozdě. Pět příbuzných vdovy bylo zatčeno pro účast na vraždě a odsouzeno tříletému žaláři. Odvolali se z rozsudku a prohlásíli že ve chvíli, kdy byla zapálena hranice s nebožtí- kem, uchvátil vdovu nebeský plemen a vyzdvihl j na hranici. Obžalovanní přísahafi na pravdivost své- ho tvrzení a také mnoho svědků potvrdilo „zá- zrak“. Soudní dvůr zamítl revisi a přídal ještě každému rok vězení
Bombaj Indnout
28 article
Mira Ceti. Hvězda Omikron, která nalézá se v souhvězdí Velryby (Cetus), která jmenuje se též Mira Ceti, vzbudila již roku 1596 dne 13 srpna pozornost pastora Davida Fabriciusa v Osteelu, jehož syn později objevil sluneční skvrny Pastor Fabricius pozoroval tehdy při silném mě- sičaím světle hvězdu, jež velmi jasně zářila, která se však ve hvězdné jcho mapce nenalézala. Byla to Mira Celi a Fabricius pozoroval ji až do řijna téhož roku. Tenkráte byla proměnlivost její po- prvé zjistěna, přes to však objev tento upadl brzy v zapomenu. V novější době jest hvězda tato pro svoje záhadné měnění světla, od čehož pokřtěna byla též „Zázračná Miri“, velmi bedlivě pozoro- vána a příšlo se na to, že perioda kolísání jeji jasnosti rovná se 331 dnům, aneb skorem 11 mě- sícům. V největší její jasnosti rovná se hvězdě prve volikostí, někdy a to častěji třetí velilcosti, kdežto sliní intne n
Miro Ceti Fabricius Pastor Fabricius Miro Cel Mira Ceti Velryba Cetus Osteel
29 article
lece s matavdoks mti- v době, kdy její jasnost jest nojmenší, zmizí záhy po jejím maximu skorem úplně lidskému zraku Nejposledněji dosáhla největší jasnosti Mira Cet letos v dubnu, minimum její jasnosti připadnev lednu 1914. Souhvězdí Velryby nalézá se nyní hlu- boko na jižním obzoru. Příčina kolísání jasnost této hvězdy nebyla dosud zjištěna. — Požár v dole. Z Huelvy, 4. listopadu. (K k.) Oheň v dole S. Dionisio trvá. Zächranné práce jsou ootížně. Až do poledne byly vyneseny pouze mrtvoly dvou inženýrů. Radíkálni zákaz prodsje lihovin úřadníkůu a zřízencům dráhy vydal generální ředitel fran- couzských železnic. Majitelům nádražních restau- rací a kantin bylo zapovězeno prodávati železnič- ním úřadníkům a zřízencům lihové nápoje všeho druhu. Kromě toho bylo všem úřadníkům a zří- zencům zakázáno oslavovati v hostincích louče nebo povýšení. —Futurísmus v kuchařství. Dosud se všecky nové umělecké směry držely jenom umění výtvar- ného a literatury, nejvýše ještě mody, ale fulu- rismus se počíná — sotva se narodil — uplatňo- vati všude. Dokonce i do kuchařství se pouští Našel iiž také horlivého propagátora ve francouz- ském kuchaři Julesu Malnearovi. Z rukou páně Maincarových vycházejí futuristické pokrmy jako- kyselý sleď s malinovou omáčkou, kuře na kon- valinkách, krocan s pampeliskovou nádivkou, cu- krovaní pstruzi atd. To by Rettigová otvirala oči na nové kuchařské předpisy šoler
Požár S Dionisio Malnear Rettigová Velryba Huelva