1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 4. listopadu 1913.
Praha
4
article
Na ranni a vačerni tinty
přtpla cl a e
v Praze v adniinlstooei
na oiá s
na čsvrt ll 2 K —
kk
nrodvojionájzo o
na měsle ,
K Ne
na čtv rt lsta
eh Ko
as mérie
ua nači sst
u dr k no
vot sásilko
so n
sa dtvt let
V Praze, 4. listopadu.
Téměř jsme si již zvykli na Jobovy zprá
vy, které k nám zalétají zpod Tater. Sloven
sko je jako zaklotá země: žije, trvá, ale ne-
hýbe se. Činnost jakoby tam ztrnula. Zevněi
ších projevů slovenské aktivity skoro není
slovenský národ omezuje se na pasivní pře-
trpční maďarských útoků.
v e
Praha
Tatry
5
article
Organismus slovenského národa jen ži-
voří; organického života celku není. Sem tam
se najde jednotlivec, který „něco dělá“, který
„pracuje pra národ“, obětuje se, přýtvá svými
silami, plýtvá proto, že jednotlivec pracuje
skoro marně tam, kde ho okolí nepodporuje
Na společnou národní buditelskou práci
sloveněti lidé nemohou navyknout. Nikdo roz-
umný nebude od nich žádat, aby měli tolil
nispůchů, kolik má na př. česká menšínov
práce, nikdo nebude je vinit z toho, že v zlo-
venských městech a dědinách nejeví se tolj
národního uvědomění, jako v českých krajích
ale jistě nikdo nepochopí, že pokusy o ná-
rodní práci jsou tak slabé a řídké. ann
Inteligence je sice málo, a fo je bíd
která se nedá snadno odstranit, protože ma-
darské školy, kterým se slevenský inteligent
namůže vyhnout, kdyžtě slovenských ško
není, při svém násilném maďarisučním syskému
převážnou většinu slovenských mladíků odná-
rodní. Ale ještě větší bida je v tom, že ani ten
malý hlonček slovenské inteligence neví, co
délat, a vyčerpává se osobními spory, intri-
kami, různými národními i nenárodními ob-
chody, které sice vedou k zbahnění sloven-
ského veřejného života, ale které pesud si ne-
vynutily Herkula, jenž by vyčistil Augiášův
národní chlév.
Herkules
Augiášův
6
article
Smutným dokladem těchto poměrů je roz-
vral na slovenském jihozápadě, kde se vedle
zuřivý boj slovenských klerikálů proti pokr -
kářům, který prozatím má ten výsledek, že
v prešpurské stolici při volbách do stoličního
výboru Slováci utrpěli strašnou porážku. Ze
32 slovenských výborníků udrželo se jen7.
Při hanebné desorgenicaci slovenského vedení
mohl být zvelen slovenskou uvědomělnu obcí
Gajárami madaronský klerikál Trubinyi, kte-
rý se vydával za slovenského katclíka. V Md-
dře, evengelické obci, zvítězil jen evangelický
farář Vladimír Jerkovič, ostatní propadli.
Slovák
Jerkovič
7
article
„Slovenský Denník“ poznamenává k to-
mu výstižně: „Náboženský rozkol a trenice
priniesly ovocic. Pod heslom katolicizmu zví-
tazil Trubinyi a iní naši nepriatelia. Juriga
nehuul ani prstom. Čoho sme sa obávalí, stalo
sa. V mene zákona ukrižovali Krista, v. niene
Ježišem prelieva sa krv, v mene katolicizn
biju nás, klamú a na žobrácku palicu privá-
dzajú Trubinyovci slovenského i maďarského
vyznanin.
Strašné výsledky těch osobních sporůa
intrik, které pláštikom štvaní na obranu ni-
kým neohrožovaného katolicismu mají zakrýl
osobní hříchy a nešvary vůdců katolického
Slovenska. Jméno Jurigovo a Tománkovo
bude kdysi v slovenské historii vzpomínáne
s litosti i s odporem. S lítosti prote, že p
Juriga zmařil tolik nadějí, které se kladlyv
jeho skvělé agitatorské schopnosti, jež osvěd-
čil náhlým zárodním probuzením slovenského
jihozápadu, s odporem proto, že neměl dosti
mravního ostychu, aby ustoupil z veřejného
života, když si pokálel svůj soukromý živol.
ale že naopak vrhl do slovenského života
heslo cirkevní nesnášelivosti, aby na útraty
slovenského národa si nahradil, co něl ztratit
pro své osobní viny.
dovztdlessno
Tak se děje na slovenském jihozápadě.
Jiade nevystupuje zkaženost tak nápadně, ale
dobře není snad nikde. Je to smutný facit po-
zorování slovenského života. Jakási malát-
nost, lhostejnost, všenárodní oblomovština,
stojaté vody. Jen ohromná resistenční síla
slovenského lidu je zárukou, že tu ještě může
být lépe. Nepůjde to rychle, ale ani mizerná
přítomnost, ani mluva statistických čisel, kte-
ré ukazují na slovenské ztráty, naní dostateč-
ným ávodem k černému pesimispu. Nákaza
Juriga
Krist
Jurigův
Tománkův
Slovensko
8
article
NAl
NAl
pronikla dosud jen do inteligence; lid je za-
choval?, ale bez vůdců, slepý, nezorganiso-
vaný.
Ovšem, ani politické organisování sloven-
ského lidu není bez překážek. Zkusili lot
kdo byli v šrpou na poradě slovenského klub
v Turč. Sv. Martině. Právě druhá správní in-
stanne, podzupanský úřad turčanské stolice
rozbodl o jich odvoláni se z rozsudku slúžno -
ského úřadu. P. Lacku, Igora Pietra, G. lzáka
podžupanský úřad osvobodil. G. Jzáka proto.
že zbabčle zradll ostatní a vymluvil se, ž
odešel ze zchůze, jakmile se dověděl, že schá-
ze neni úřady povolena, J. Hanulovi. J. Au-
dustovi. VI. Lackovi, 1. Benkovi a JI. Burja-
ov snižil trest s 200 K pekuty a 5 dní vazby
a100 K pokuly, P. Mudrchovi, J. Gregorovi.
nkovi. dru. V. šrobárovi zmtěníi
Iresi na 300 K pokuty, ostatním na 200 K po-
kuty, v připadě sl. Taťany Štefanovičové po-
žsí pztnnoveni o pedminečném vdsouzení a
uopondoval rozsudek na 1 rok. V odávednžn
prohlásil, že podle mninisterského nařízení
r. 1875 č. 1508 národnostní spolky jako spol-
ky politické jsou zakázány. Ať se brání, kdo
vhal
má svázané rucel
Nal
P Lacek
Igor Pietr
G Jzák
J Hanul
Lacek
Benek
P Mudrch
J Gregor
Štefanovič
Turč
svazek . Martin
slovenský klub
9
article
Telefomcké a telegrafické
Telefomcké a telegrafické
zprávy „Národnich Lisču .
m Olázka volební opravy halicské.
Z Vídně, 4. Histopadu. Předseda ukrajín-
ského klubu dr Konstantin Levický ráno
šem přijel ze Lvova. Prchláeil zurnalistém
parlamentě „Nemnáme, o čem bychom s vlá-
dou ještě jednali. Co jsme chtěli, pověděli jsme
místedržiteli dru. Korylowskému, pověděl
jsme Polákům, a pověděli jsme hr. Stürgkho-
vi: Žetrváme na kompromisu stra
volebníreformy, uzavřeném s bývalým
místodržitelem drem. Bobrzyňskim, že ne-
chceme nic více, ale nepřijmeme také nic mé-
ně. Pokuil týká ze šložaní zemského výboru.
jsme cchotni přistonpiti na kte-
roukoli z obou alternativ. Buď bude
Poláků 5 a Rusíni 2. nebo bude Poláků 7 a Ru-
síni 3. Mistodržitel dr. Korytowski za-
hájil v neděli jednání se stranami
bloku, které jseu proti podotčenému kom-
promisu. Ve čtvrtel. musí býti se svými pora-
demi po té stránce hotov.dea bonihsie
Záležitost české šktoly ve III. ckresu vídeš-
ském
vlee
Z Vídně,. Hstopadu „Neusg W/iene
Tagblatt“ oznamuje: V poslední schůzi zastu-
pitelstva II. okresu oznámil okresní starosta
Spitaler, že vídeňská stavební deputace za-
mítla rekurs Komenského ve příčině používání
místností v Schützengasse 31 a že další re-
kurs proti tomuto rozhodnutí jest nepřípustný,
takže česká škola zůstane uzavřena. Okresní
starosta sdělil dále, že prý v posledni dobe
bylo ve III okresu vileňském otevřeno mnoho
pokoutních škol čezkých. Okreení rada. Nosek
sdělil, že sám přišel na takovou jednu po
koutní českou školu, jež sestává ze dvou míst-
ností a jednoho kabinetu, v níž dvě čenké
učitelky vyučují 16 divek. Učitelky jsou prý
placeny majitelem domu. Bylo usneseno, aby
také tento případ byl oznámen školnímn úra-
dům.
Konstantin levický
Polák
doktor
Korytowski
Spitaler
Komenský
Nosek
Vídeň
Lvov
Národnich Lisč
10
article
Z úřadního věstníku.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 4. listopadu. K. k.) „Wiener Zeitung
uveřejňuje oznámené již propůjčení hraběcího stave
ministru finanef dru. ryt. Zaleskému.
Onemocněli.
Z Vídně, 4. listopadu. Bývalý předseda posl
necké sněmovny dr. Viktor sv. p. Fuchs a zem-
ský heitman bornorakouský Havser těžce one-
mocněli
Zdravotní stav Košutův.
Z Pešlí, 4. listopadu. K Frantkčkovi Košulovi
který onemocněl záchvaty srdečními, povolání byl
tři vniversiání profesoři. Noc ztrávil Košut velmi
špatně.
doktor
Viktor svatý
Fuchs
Košutův
Košut
Vídeň
Wiener Zeitung
11
article
Z Peští, 4. listopadu. Ve stavu Františka Ko-
šuta nestalo včeru večer velmi povážlivé zhor-
šn
šení.
Z uherského říšského sněmu.
Z Pešti. 4. lislopadu. (K. k. uh.) Předseda sl.
Badthy zahajuje schůzí v 10 bod. 45 min. Opo-
slce se dostavila do suěmovny, setrval
však prozatím v kulolrech. Po přečtení došlých spi-
súsujal se slova předseda a pravil, že v posledn
schuzi poslanecké sněmovny byly proneseny četné
pekřiky, a že o mnohých z nich dověděl se teprve
z protokolu. Ačkoliv velká čšst těchto pokřiko
měla by býti pekáréna, chce od toho upustili. Mus
věak každého jednotlivěho členu sněmovny co nej-
děrszněji žádati a výzvati, aby měl v úctě nejpo-
svátnější právo nherského parlamentu, svobodu slo-
vu s nernštl ji polřiky. Má za to, že tato důrazní
žádost bude míli úspěch, neboť jadnací řád mu
přímo ukládá pečováti o žachování klidu a pořád-
kn. Nechče zanegbatí žádnou ponáínnost. Nebudou-l
jehe síova provánena úspěchem, bude pucen prová-
děti jednací řád s nelvětki přísnokt
Na to referoval posl. Szász jménem immu-
nitního výbaru o záležitostech přidělených výboru
posle dních schůzích, které se týhaší poslane
Ratha, Szentiványiho a Meska
ko
Szász
Rath
Szentiványi
Meska
Pešť
poslanecký sněmovna
Musa
12
article
Posl. Rath zdráhal pe v Boslední schůzi vy-
hověti někdejšímu venoseni sněmevny a odpeosit
savntovni
Posl. Srentiványí a Mesko nevyhověl
vbzvání předsedovu, aby jako členové stálého in-
kompatibilitního výboru složili slib.
K návrhu impunitního výboru uděluje se témi
tém poslancům prolokelární důlka. Na to byla
bez debstý povšochně a v podrobaosfech schvá-
lena osnova zákona o konsulárním
soudnictví. Potom projednávána byla zákonná
vsnova o sloučení advokátní z soudcov-
ské zkoušky. Oposice stále ještě nepřišla do
zasedací sině, nýbrž zdržule se v kuloirech. Čeka
zatrně, až bude projednáván třetí bod jednacíh
pořadu, relorma porotních soudů.
Posl
Rath
Čeko
14
article
Cholera v Chorvataku.
Ze Zábřeba, 3. listopadu. (K. k. uh.) Dle zprávy
zemského zdravotního úřadu vyskytly se v obou
posledních dnech na územi Chorvatska a Slavonska
celkem 4 nové případy cholery, z nichž jeden skon-
čil smrtí. V Záhřebě b předevčírem rozšířeny
povvětti, že v arcibiskupé m semináři udál se pří-
pod cholery, cuž způsobilo velké rozechvění. Zalím
se všuk brzy ukázalo, že nejde o choleru, nýbrž
že jeden hlerik zemřel nevyléčitelnou žaludkovou
mlímle e
chorobou, ne
Příhoda při odjezdu srhského generála
Jnnkoviča v Karlovcích
Z Karlovců, 3. listopadu. (K. k. uh.) Před od-
jezdem srbskěho generála Jankoviče udéla se ne-
milá příhoda. Nésledkem přílisné horlivosti podří-
zeného orgánu bezpečnestního byl zatčen vlak-
vedeucí zvláštního srbského vozu, určeného pro
denerálá Jenkovíče. Tato příhoda byla však brzo
neiuspokojivějším způsobem vyřízena a vlakvedonc
byl propuštěn na svobedu, takaže generál Jankovič.
kterého zborový velišel svob. p. Rhemen doprovedi
ne nádrežímohl odieti dn Břlehradu o
Parlsmeniní vulby v ltalii.
Z řima, 4. listopadu. (K. k.) Výslodek 101 užš
volby je nyní úplně znám. Zvoleni byli 52 stou-
penci vládní strany, 17 radlkálů, 5 republikáno.
2 reformni spcialisté, 19 cficišiních sociniistů a
katolsků,leh ee
Účinek porlameniních voleb italských.
Z říma, lstopado. Nesledkem výsledku v-
leb do sněmovny urnesla se městská rada
Miláně, že odstoupí. Ze stejného důvodu
podaldemisiřimský starosta Natha
a k jeho radě učinila tak i městská ra da.
Příhoda
Jnnkoviča
Jankovič
Nath
Zábřeba
Chorvatsko
Záhřeb
Karlovec
Zvolen
Milán
15
article
Kouec vladakství v Bavorsku
Z Mníchova, 4. listopadu. (K. k.] V dnešní schů-
zi sněmovny řišských rad byla bez delší debaty jed-
nemyslně schválena osnova zákona o vladařství po
referátě šl. Crailshelma, který na konci vyslovil
přání, aby zálonné osnova v brzku byla uněmovnou
jednomyslně přijata
zhrne
Belgický král v Hamburku.
Z Hamburku, 4. Iistopadu. (K. k.) Belgický kr
přijel dnež ráno na zapřenou na zdejší nádrazí,
Sir Horace Rumabold.
Z Londýna, 4. listopadu. IK. k.) Někdejší angli-
cký velevyslanoc ve Vídni Str Horace Rumbola
včera večer zemřel. n
(ádečl bKokovcov v Paříži.
Z Paříže, 4. listopadu. Ruský ministerský před-
seda Kokoveov přijede sem zítra z Říma s ru-
ským vyslancem a zdrži se zde 8 dní načež odjede
do Berlína
Crailshelma
Horace Rumabold
Horace Rumbola
Bavorsko
Mníchov
Hamburk
Londýn
Ica
Vídeň
Paříž
Řím
Berlín
16
article
Z Říma, 4. listopadu. (K. k.) Ruský ministerský
předseda Kokoveov odejel včera večer z Říma do
Paříže, nisve
Norrý ruský senátor.
Z Pofrohradu, 3. listonadu. (Spb. Ag.) Před-
nosla vrchní poštovní správy Sevastianov byl spro-
šlen toholo mísia a jmenován senátoren.
Revolnce v Meriku a Spojené státy.
Z Wasbíngtonu, 3. listopsdu. (K. k.) Přodseda
vnálního výboru pro zuhraniční záležitosti Baca
prohlásil dnes v senátě, že může ulistili, že vláda
inárod Spojených států severonmerických ničcho
nejsou tak daleky, jako myčlenky dobýti nebo na-
býti mexického území. Není všnk na místě disku-
tovali o této otázce. Není ovšem daleka doba, kdy
se bude mvait tak stéti. Zalím uvažuje se o zále-
žitosti té co neipečlivěji a nelsvědomitěji. Necht
se však stane cokoliv, bude to schváleno kon-
gresem a umerickým národem.
Z Nového Yorku, 4. listopadu. (K. k.) „Asso-
ciated Presa“ oznamuje z Mexika: Americký
jednatel doručil presidentovi Huer-
tovi ultimatum. Huerta musí oka-
mžitě složiti presidentství a je h o
nástupcem nešmí býti ani ministr vo-
jenství Blanguet, ani žádný jiny
člen jeho kabinetu. Na ultipatum,
které bylo odesláno vneděli, nebyla
dosuddána odípo v ěl d.
Sevastianov
Huer
Řím
Paříž
spojený stát
Nový York
Asso
Mexiko
Huerta
Kokoveov
Aga
17
article
Listopadové novýšení.
Listopadové novýšení.
Z Vídně. 4. listopadu. (K. k.) [Armádní věst-
ník.) Jebo Veličenstvo císař jmenoval od 1.
listopadu: generálem pěchoty pol. podm.
Ottu Melxnora 5l. ze Zwelenstammu; polním
zbrojmistrem pol. podm. Puhalla šl. Brlega,
který jmenován byl současné velitelem 5. sboru
a velícím generálem v Prešpurku; generálem
pěchoty pol. podm. Blažeje Schemuu, který sou-
časně byl jmenován velitelem 16. sboru a velícím
generálem v Duhrovnice: polními podma r-
šálky gezerálmajory Viktora Mayera. Adolfa ryt.
Ott Melxnora
Brlego
Blažej Schemuum
Mayer
Adolf
Vídeň
Prešpurk
18
article
Brudermauna, Pavla Kestřanka. Josefa Strasser
1. Obenheimera, Arnošta šl. Frorsicha. Václava
Tertalna, Karla 5l. Rebrachu, Klaudia Czibulku,
Alfreda Krausse, Arnáda Támesza šl. Fogarasa,
Emila Reinoldu. Jana Lenze. Gustava Schava
senerůlmajory plukovníky: Antonína An-
driena, Adolfa Kutzlnigga, Antonina Schiessera, Ar-
nošta Hürmanna ryt. z Wüllersdorfu a Urbalru,
Karla Matasiče 5l. Plagaje. Arthura Kattnekera
Eduarda Kasrogsa, Redolfa Büzkla, Stanislav
Grzyvinského. Mikdáše lštvanoviče z Ivansky
Emericha Turezera. Alexandra Bandiana. Gustava
Mallásze. Kleta Pichlera. Alíreda sl. Hiake. Josef
Poleschenského, císař jmenoval dále 14 podplu-
kovníků plukovníky v generálním štábu,
podplakovnšky plukovniky v dělostřelockém po pří-
padě ženijním štábu, dále u pěchoty mysliveckých
a technických zborů 15 u jizdy 4. u polního a bor-
ského děloelřelectva 6. u vezatajstva 1, v lnže-
nýrském důstojnickém sboru 4 podplukovníky plu-
kovníky. Dále podplukovníky ve sboru gene-
rélního štábu 31 majora v dělostřelsekém stábu
v ženijním štáhu 3 u pěchoty mysliveckých a tech-
nických sborů 96. u jizdy 1f. u vozatajstva a zdra-
votních sborů dva najory; majory ve sbor
generálního stábu 16. v dělostřeleckém
štábu 5, v žanijním štábu 4. u pěchoty, mysliveckých
a technických sborň 115 selníků, mezi jiným Max-
miliána svob. pěna Catinella, kterž byl jmenován
křídelním pobočníkem Jeho Veličenstva, u polního
a horského dělostřelectva 23 selníků, u jizdy 19
rytiistrů, u pevnostního dělostřelectva 10 setníků.
Pavel Kestřanka
Strasser
Arnošt
Václav Dolna
Karel 5
Rebrach
Claudius Czibulka
Krauss
Támesza
Reinold
Lenz
Schava
Antonín Ana
Kutzlnigg
Antoninus Schiesser
Urbalr
Matasič
Kattneker
Kasrogsa
Redolfa Büzkl
Grzyvinský
Turezer
Bandian
Mallász
Pichler
Poleschenský
Obenheimer
Ara
19
article
u vezdtajstva a zdravolních sborů 6 setníků: setní-
ky: v tenerdlním ztába 23 nadporučtky, v dělo-
vtřeleckém stábu 5. v ženljním stábu 1. u pěchoty
mysliveckých a lechnických sborů 288 nadporu-
člků dále 519 poručíků nadzoručíky a 256 prapor-
níků pornčiky: u jízdv: 60 nadporučiků rytmistry
41 poručíka nadporučiv, 12 prsporníků poručíky
polního a horského dělostřelectva: 51 nadeoru-
číka setníky. 86 poručíků nadporučsky. 49 prapor-
ndků poručtky, v něvnostním dělostřelectvu: 14 nad-
poručíků setníky, 31 poručíka nadporučíky, 25 pra-
porníků poručíky: u vozatajstva: 2 nadporučíky
rvtmistry, 24 noručíky nadnoručiky, 18 praporníků
poručtky: u zdravotních sborů: 3 nadporučíky set-
níky. 2 portěíky nedooručíky, 4 praporníky poru-
číky: v auditorlátu: 6 podplukovníků-audltorů
plukovniky-anditory, 6 majorů-auditorů podplukov-
níky auditory. 5 selníkůauditorů majory-auditory.
24 nadporučiky-avdilory seinikyauditory a 11 po-
ručíků v záloze nadporučíky-auditory. Cisař jme-
noval ve válečném lodstvu: kontreadmirála
Maxmilidna Niegovana viceudmirálem; kapitá-
ny řadových lodí Karla Seidensachera
Františka ryt. Kella, který byl jmenován přidě-
lenim vlajkovým důstojníkem, ministerstva vojen-
sbví — námořní odbo —. Ervína Raisp a zl. Ca-
ligu, který byl jmenován předáostou námořního kon-
trelního úřadu. Botumila svob. p. Mevern-Ho-
henberga, který bvl jmenován odlátem přístnv-
ního admirálatví, a Alfréda svob. p. Koludel ku
Seidensacher
František rýt
Kell
Raisp
Alfréd
Maxmilidno Niegovan
Caliga
20
article
v črobném prodeji
ranei čislo o sobe
ee d
Ve tijálkách na veakove,
ránní čaalo
vocerní
lnserát-
plats zd ub suvo Bapřesj
Předplacom a inserty přija we
sdni nlstrace v Harlanské ulo
novl
Tam nacházejí ses tež
ředakce, tlskárna a erpedle-
Národnleh Llatá?
Rukopiay se nsvracsi
vověrnaln
Llatý
Bapřesj Předplacom
21
article
enor nej ekorse
nsbtvsotběhlut
který byl imenován velitelen námožního okrestív
Terslu, kontreadmirály, dále 9 fregatních kapitánů
kapitány řadových lodí, 5 korvetních kapitánů fre-
gatními kapitány, 5 poručíků řadové lodi korvel-
ními kapitány, a 3 fregatní pornčíky poručiky řa-
dové lodi. Císnř udělil pol. podmaršálkům Zikmun-
doví šl. Baesákovi tilal a churakter gener šta
jízdy a Heřmanovi šl. Colardovi, pevnostnímu
veliteli v Přemyšlu, titul a charakter generála pě-
choty, general-majorovi Janu Löblovi titula
charakter polního podmaršátka. Císař jmenoval nej-
vyššího lovčího podplukovníka m. sl. Maxmiliána bro
Thuna-Hohensteina a podplukovníka m. sl.
Hsona svob. p. Lederera, nejvyššího hofmistra
zrcivávody Franliřka Salvatora, plukovníky v tom-
to poměr: nejvyššího štolbu, malora m. sl. Ferd
hr. Kinského podplukovníkemj dále majora
v. z. Ferdinanda prince Lobkoviee podpluko-
nikem v.z.
Heřman
Löbl
Maxmilián
Thun
Hohenstein
Lederer
Franliřek
Ferdinand
Lobkoviee
Přemyšl
22
article
Z Vidně, 4. listopadu. (K. k.) [Zeměbra-
necký věstník.] Císař jmenoval plukovníky
podplukovníky ve sboru denerálního štábu,
podplukovníků u pěšího vojska, 1 podplukovníkau
jízdy a 1 podplukovníka u hřebčineckého sboru;
podplukovniky 3 majory ve sboru generálního štá-
bu. 21 majora u pěších sborů, 2 majory u jízdv.z
u hřebčineckých shorů a 3 ve stavu důstojníkův
ístním postavení; majory 3 selníky ve sboru ge-
nerálního štábu, 20 u pěších sborů, 2 rytmistry u
jízdly, 2 setníky u dělostřelectva a 7 ve stavu dů-
stojniků v místuím postavenií. Salníky, po případ
ryimistry 2 nadporučíky ve sboru generálního štá-
bu, 46 nadporučíků u pěchoty, 8 u jízdy, 6 u dělo-
střelectva a 4 ve stavu důstojníků v místním posta-
venír nadporučíky 110 poručiků u pěchoty, 4 u jí-
zdy, 9 u dělostřelectva, 2 u hřebříneckých sborůa
1 ve stavu důstejníků v místním postavení: poručíky
94 praporníků u pěchoty. 7 u jízdy, 5 u dělostře-
leciva.
23
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
vzáe
Řecko-turecké jednání o mír.
Z Borlina, 4. listopadu. „Lokalanzelger“ sdě-
luje z Athén: Pro obtížné telegrafické dorozumění
tureckých delegátů s Cařihradem turečti dele-
gáti z Athén odpluli, aby opatříli si
nové informace. Řecká vláda sdělila velmo-
cem podstatu vyjednávání, aby ukázula svou ocho-
tu vůči Turecku. Anglický vyslanec navštívíi včera
řeckého ministra zahraničních záležitostí.
Žaloby bulharských zajatců na Řeky
Ze Solje, 3. listopadu. (Ag. tel. balg.) Bulharsti
důstojníci a lékaři, ktoři byli řeckými válečnými za-
jatci, zaslali ministerskému předsedovi Venizelovj
telegram, ve kterém proleslují proti nebumannín
způscbu, jakým se s nimi nakládslo
Nová hranice mezi Černou Horou a Srbskem.
Z Cotynaě, 4. listopadu. Porady o c hranleích se
Srbslem byly za vzájemného uspokojani skenčeny.
Černá Hora obdrží Plevlji. Dakovo a cele úrodné
la sonv si
území u Metolice.
Stížností aibanského obyvajelstva na Řeky.
Z Říma, 3. listopodu. [K. k.) „A gennzia Stefani
oznamuje z Valony: Po schůzi, které se zúčastníl
několik set osob, většinou vystěhovalých ze spor-
ných území na jihu Albanie, bylo členům mezl-
nárední kontrolní komise odevzdáno memorandum,
ve kterém vede se stížnost na utiskování Albanců
v jižních územích a na velmoci, jakož i na civill-
spvané národy vznáší prosba, aby život alben-
ských bratří byl chráněn a jejich země byla pokud
možno brzo vyklizena cizím vojskem.
Řek
Stefan
Valon
Atény
Cařihrad
Turecko
Černá Hora
Srbsko
Dakovo
Řím
Albánie
24
article
Pro zvelebení Albanle
Z Vídně, 4. listopade. Večerni „Fremdenblatt-
se dovídá, že rakouský Lloyd poskytuje členům ra-
kouského spolku ke zvelebent Aibanis (Albanský
komitét) podstatné slevy jízdného do Albanie a
zpět. Přihlášky přijomají se denně ve Vídni. Kohl-
markt č. 20
Rakouský všeúřadnický svaz protí německo-
d vále nacionálnímu svazu.
Zazaamenali jeme enchdy, že německo-nacio-
nělní sraz na rnlské radě ce usnesl přerušití veškere
styky s ústřodním svazem rakouských spolků stát-
ních úředníků, pončyadž tento všeúřadnický sva
Lloyd
Kohl
Vídeň
Albánie
25
article
Z revuí a časopisů
Z revuí a časopisů
V Pražské Lidové RevuřIX., čí.
9-10) ukončuje státní zástupce dr. K. Drbehla
svoji studti „K psychologii soudů porot-
nich“, která je bozpodmínečnou obhajobou porot.
Vyanívá v závěr: „Soudy porotní nachovají v sobě
nilterak nějaké větší nebezpečí nespravedlivých
odnouzení, ale vynikají nad soudce právníky, že
nesoudi jen čin trostný a jeho pachatele, nýbrž
clověka jako pachažele se všemi jeho lidskými
chyhami a slabostmi. Vystihujíce ve svěm výroku
subieklivní trestuhodnost, vyrovnávají tak protivy
a mocery mezi šublonou objoktivních předpisů zá-
konných a skutečnými poměry a vztahy života lid-
ského.“ Tím postupem ovšen se stává, že porola
osvobodí vinníka, t. j. pachatele, jejž by soudce
z povolání odsoudil: v jejím výroku neuplatáuje
se výhradně názor o právní povaze spáchaného
a posuzovaného činu, nýbrž i její přesvědčení o
trestuhodnosti pachatelově. Tímm však také porola
plní důležitě poslání socišlní. Vyrovnává příkresti
zákona, jenž se nemůže dosti pružně přizpůsobo-
vati době a jenž docela ve své všeobecnosli ne-
může se přispůsobovati ošobním poměrům těch,
kteří mu podlébají. Perola soudí podle svědomí.
tedy zcela po volná své úvaze a ne dle litery zá-
kona; může osvoboditi, i kde našla vinu objektivní.
nůže činiti, co soudci z povolání dosud u nás
není možno „Soudce nemůže — alespoň za zákonů
touto dobou u nás platných — ku provinilci Híci:
Synu zhřešil jsi, ale vina tvá se ti odpouští. Jaou
státy, v nichž jsou smysl pro instituci soudnía
důvěra ve výrok soudcovský tak vyvinuty, že se
i olázka o trestuhodnosti i proti psanému zákonu
ponechává volné úvaze seudcově, na př. v Anglii.
doktor
K Drbehl
lidový RevuřIX
Anglie
26
article
Snad se toho i u nás bohdá dočkáme, že alespoň
v některých případech bude moci soudce neúpros-
ný a všude stejně železnou důsledností dopadajicí
zákon objektivní korigovati Zivolní zkušeností
Jsout přece již s dostatel známy snahy po zavo-
dení instituce podminečného odsouzení a propu-
vtění z trestu vůbec. Bohužel, že tyto inslituee
mají býti obmezeny jen na případy velice řídké,
výminečné a vázány na takové podmínky, že vol-
ná úvaha soudcova bude se tu rovnat zase takřka
nule. Nevím, jaké jsou to důvody, že se soudcové
naši netěší té důvěře, by nebylo třeba jejich vol-
nou úvahu tak podrobnými předpisy ve všech smě-
rech sešněrovati a že se nevidí v nich vtělení oné
velké ideje, již instituce soudnictví vůboc sleduje.“
Mimo uvedený apel pro volnou úvahu soudcovu.
jež by jistě značně zesociálněla naši justici, je ještě
jedno zajímavé z četných podrobností úvahy. Dr.
Drbohlav hájí politickou objektivnost soudů porot-
ních. Doklady ze zkošeností poslední doby uka-
zuje, že porota se nedává vésti strannickými ohle-
dy, aby odsoudila nevinného: ba osvobodí obžalo-
vaného, třeba náležel politickému táboru, pro vět-
tinu porotců odpůrčímu, a třeba byla jeho vina
zřejmá, když jde ověe, které po pravidlu porota
nepřísuzuje váhy (urážku na cti tiskem). A tu je
zajímava motivace porotního výroku, kterou ve
sdělení náně Drbohlavově je jistě pokládatí za
aulentickou. V novém zajímavém světle ukazuje
výrok poroty, který způsobil své doby mnoho
vzruchu a jenž byl využíván — ovšem neprávem,
jak svědčí právě dále citovaná motivace — proti
národní straně svobodomyslné. Věc týká se dle
všech indicií ač dr. Drbohlav to přímo nepov
aféry Machar— Národní Listy“. Machar byl tehdv
osvobozen. Proč, osvětluje zminka dra. Drbohlavat
Jsout
doktor
Drbohlav
Drbohlavův
Machar
27
article
Dobře máme ještě v paměti případ, kde stnly
proti sobě strany různých politických táború. U.
rážka na cti byla jasna, dokázána, porotci byli
většinou stejného politického saýálení ze žalobcem
a přece obžalovaného všemi hlasy osvobodili.
jaké bylo jich odůvodnění? žalované výrazy ne-
svědčily právě o vznešenosti mysli, zakládaly na
jisto hrubou urážku na cti. každý to poznával. ala
právě prolo, že urážka byla tak jasna, nebylo
třebu si to dávati zjišťovati výrokem porotníma
celá věc — obyčejně polemiky protivných táborů
politických — nestála za to, by někdo byl porotou
odsouzen. Tak soudili i vlasíní přívrženci žalob-
covil“ uvádí dr. Drbohlav na doklad nestrannosti
porot. Ale noní to spolu doklad, jak je přímo ne-
možno dávati porolě rozhodovat o urážee na cti?
— V ostalním obsahu čisel je: Inž. F. Štěpánek.
Káranský vodovad. — Dr. Ot. Ševčík, Hospodář-
ské a finanční následky moderní války. — lnž.
F. Štěpánek, Vládei vzduchu. — Dr. L.. Jeništa,
Hranice života. — Dr. K. Domin, Koření u starých
národu. — Výchova n školství. — Národní hospo-
dářství. — Různé, — Zdravotnictví. — Literatura
a umění. — Divadlo. — Boletrie. — Pražská kro-
nika.. ilaloěmr
pladdn
no„Slovanský Přehled“, jenž zahájil pra-
vě svůj XVI. ročník, přináší ve svém 1. čísle člá-
nek dra. M. Weingaria „Počátky bogu-
milstvi, prvního opravného hnutíu
Slovanů. Je to velmi dobrá informace o re-
formním náboženském hnutí balkánských Slovanů.
která právě u nás, národa s tak eminentní nábo-
ženskou minulostí, musí býti vítána i širokým kru-
hům čtenářským: Obecně se pokládá za chloubu
naší literatury a našich dějin, že české myšleni
tak hluboce a vážně pojímalo problém nábožensko-
mravní. A přece mezi slovanskými národy nebyli
naši předkové sami ve svém horlení a nobyli první.
doktor
Drbohlav
F Štěpánek
Otakar
Ševčík
Vládei
Jeništa
K Domin
M Weingario
divadlo
Slovan
28
article
Již čtyři sta let před nimi duchové stejně hlou-
baví a vroucně zbožní podobně usilovali o očistu
mravní, o nápravu společnosti, o bližší poznání
největších záhad. V Bulharsku vzniklo v polovině
desátého věku hnutí, zavrhující dosavadní věro-
uku i mravouku, zřízení církevní i státní; a od-
tamtud se šířilo proníkavě na východ i na západ.
jednak podmaňujíc si Řeky říše byzantské i v sa-
mém Cařihradě, strhujíc k sobě duše nespokojené
a toužící v Srhsku, v Bosně, pak i v Italii, potom
ve Francii, konečněi v Německu. A ačkoli nelze
vyslovili demněnku, že tento proud myšlenktový
rozlil se i do našich krajů, přece aspoň je jisté.
že německý nácev Kelzer. odkudž české kací
měl původ svůj v řeckém názvu té sekty „čisti“.
Učení bogomilů lze dnes sestrojovati jen ze spisů
uámitek a výtok jejich odpůrců. Není znám aspoi
ani jeden spis o nauce bogomilské, který by po-
cházel od členů sekty samé, a lze i pochybovati
že vůbec sois takový byl napsán. Dr. Weingart
rokonstruuje tu bogomilské učení z polemického
or bk eib bsle
vpdlarn
traktátu Kožmy presbytera. Bogomilové byli de-
mokratičtí pesímisté. Zavrhovali zbchntlou, zka-
ženou církev, všechny vnější obřady, symbol kříže,
starozákonni knihy, oficiálný výklad Písma. Dle
nich život lidský je pla neřesti a marněho lops-
ceníNač sloužili a pracovati pro bohaté — to se
rotiví bubu — k čemu poslouchati svých pánů?
Celý svět, zlý a špatný, je zřejmě dílo dáblova.
Řek
doktor
Weingart
Bulharsko
Cařihrad
Boseň
Francie
Německo
29
article
Nebe, slunce, hvězdy, vzduch, zemi člověka, cír-
kev, to vše, ať živé či neživé, ne bůh, ale dábel
stvoril. Dábel jenž vládne vším tělosným hmot-
ným, poručil lidem ženy polímati, jísli maso, pít
víno. Skutečný křestan odvrhuje vnějši malicher-
nosti, svátky a obrady cirkve, ví že přijfmání je
jen prostý pokrm, neklaní se obrazům, ale modli
se v skrytu a po svém si vykládá Písmo. Neehro-
mažďuje bohatství, neboťnač rozmnožovati dilo
dáblovo? Nemiluje dětí, neboť nač bude nové pe-
keleni hřišníků? Bogomilství ovšem neni myšlen-
kově původní. Jeho pramcnem je malousijské
paulikianství. Ale význam jeho nebyl v zamám
učení, nýbrž v jeho aravní opraydovosti, jakou
nacházime — pozdkij v českém hnnti nábo-
ženskám — Slov. Přehled“ dále obsahuje: F. J
Tjutčev, Básně. — Dr. Ani. Bcháč. Velné kapitoly
ze sfutistiky Slovanstva (Bosna a Hercegovinal. —
Dr. Fr. Tichý, Stojan Michajlovski. — Dopisr. —
Rozhledy a zprávy. — Literatura a umění
vo,
soz
doktor
Tichá
Michajlovský
Dopisr
slunce
Bosna
Francie
30
article
Dr. Ant. Boháč ukopčil v „Obzoru Ná-
radohospodářském VI., č. 9.) svoji
sludii „Z hospodářské statistik ra-
kouské: Obilní ceny a produkce v Ra-
kousku“. Z úvah svých víozuje závěr hospo-
dářsko-politický:. Platnest nynějších cbehodních
smluv vyprší v době ne přílis vzdálené, asi za dv
roky začne nově jednůní o úpravu obchodně-poli-
tických styků s nelvětšími našími odběrateli
dodavateli. A tu je na místě, abychom si uinonili,
co nám přinesla naše obchodní a hospodářské po-
litika posledního období, v čem nám šla k dubu
a v čem našemu hospodářskému celku škodila.
Jednou z nejdůležitějších novot, jejíž následky
pociťuje každý, byl přechod od mírných obilních
cel k sazbám vysokým, ba nejvyšším, a udál se
v době, kdy na světovém obilním trhu nastal obrat,
dřivější klegání cen se zastavilo a změnilo na kon-
ci mmulého a začátku nynějšího století v jejich
slonpání, ktorážto vzestupná tendence není po-
mijející a přechodná, nýbrž trralá. Tento přechod
k vysolým clůmn při nejdůležitötším předmětu na-
šeho konsumu měl dalekonáhlé účinky, jakýchi
saad ani sami původci nového směru naší obchod-
ni peliliky se nenadáli: nastalo zdražení právě
cjddležitějších potravin v míře, pro jakou v žád-
ném jiněm evropském státě nennjdeme příkladu,
široké vrštvy lidevé musily pocititi důsledky toho
volice těžec, když pojednou potrava se zdražila
o 30. 40. ba 50 i více. Náhradu ve zvýšených
výtěžcích půdy, k nimž vyscké ceny mohou býti
doktor
Antonín
Boháč
Ra
31
article
podnětem, tak aby aspcň z části se čelilo účinkům
nových cel na ceny když by domácí zemědělství
vytěžilo dostatečné množství potravin, bylo by
mohlo dáti zemědělství české, to však tvoři ve
státním celku fon malý zlomel: v Uhrách, které
pro rzkouský obilní trhi jsou rozhodujíci, zůlotalo
pii starém, výnosy cbilí dukonce klesají a tí
nuincet dovážeti cizí obili roste. Uvážíme-li vše-
cko to, vidimne jasně, že bez poškození zájmů cel-
ku na této dráze setrvati nemůžeme a nesmímea
že se musíme vrátit opět zpět. Klásti požadavek
zručení obilních cej nikdo rozumný nebude; zna-
menalo by te vydali nače zemědělství nové těžké
krisi, ale rovněž tak zase úvádi do krise široké
vrstvy lidové, předevštm dělniclvo a zálmy kor-
sumontů těžce pošhožuje nynější syštém přemrště-
ných cel. Úkolem naší politiky je, jak nalázli
střední ceslu mezi oběma zájmy, každým způso-
bem setrvání na této střední linii žádá snížení
nvnějčích nemožných snzeb, byť i ne na bývalou
výší 3 korun, která anad ještě při nynějších pomě-
rech a za nynějších světových cen k trvalému od-
stranéní agrární krise by nestačila.“ — „Obzor
mimo to padává: Dr. Zd. V. Tobolka. Kaizlova
činnost v oboru vědy národohospodářské a finan-
ční. — Dr. Fr. Hodáč. Hospadářská Morava. —
Dr. Fr. Wevr. Vysokoškolská anketa studentská
v Braž 1913. — Zprávy. — Rozhledy hospodářské
— sociální. — Věstník jednoty průmyslové v Če-
chách.
doktor
Zdeněk
V Tobolka
Kaizlův
Hodáč
Uhry
Francie
Hospadářský Morava