Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVI.

2

V Praze, ve čtvrtek dne 31. ledna 1907.

Praha

3

Číslo 31.

4 article

Ne ranní a odpol. listy předplácf ne v Praze v adnlnlstn anl.. .. s drají čonsdko nl. . . ve slisnko l sa nbrlo . pejtsni n Hinreo nea i - s dvojíi zásllke n.:::dke Nepodařené vládní provolání. Včera, dne 30. ledna 1907, vyšla ze státní tiskárny vídeňské pouze v něme- ckém vydání VIII. až X. částka říšského zákonníka, obsabující patent císařský z téhož dne, jímž rozpouští se poslanecká sněmovna rady říšské a nařizují se nové volby; dale pak nový volební řad ze dne 26. ledna t. r. s příslušnými zákony. — Proč neopatřeno současně vydaní české, polské atd.? Proč opět dána něm či n přednost přede všemi jazyky ostatních národů, ačkoliv Němců je menšina? Tato starorakouská nešetrnost oproti většině ne- německých národův měla aspoň při vydán nového volebního řádu a při vy- hlašování voleb pro nové zastu- pitelstvo říšské — přestat,a vláda, chystajíc provolání k národům o významu »nové kapitoly ve vnitřních dějinách Řakouskae — měla státní tiskárně rozhodně nařídit. aby se také již té do nové kapitoly vpravila a necivěla pořád ještě ve staré — něme- cko-byrokratické kapitole anno Čekalo i ohlašovalo se, že ministerský předseda baron Beck v poslední schůz obětovaného kuriátního parlamentu prosloví politickou řeč, v níž vláda vytkne své sta- novisko k velikým otázkám a problémům, bez jichž brzkého a uspokojivého rozřešen nedojde tato říše míru. Moment byl logikou dějin k takovému projevu přímo stvořen.

Němec Beck Praha poslanecký sněmovna

5 article

Aspoň všude jinde řídící státníci na počátku podobných nových kapitol ve vnitřníc dějinách států svých objasňují své stanovi sko ku nejpalčivějším aktuálním otázkám doby své o něž vzplane volební boj, vztyčuji prapor určité barvy, rozvinují program svých zásad a své politiky Avšak v Rakousku jináče. Tu se spouští do hrobu kuriátní parlament, bez jediného slova z úst ministerských, jakoby se pocho vával starý zbytečník a teprve po pohřbu promluví k novým voličům pastor Beck ká- zaníčko ve »Wiener Zeitungu«, aby byli hodni a volili do budoucího parlamentu opět jen hodné lidi, totiž »pouze muže, kteři spatřují účel parlamentu v positiv ní státní, blahu lidu věnované práci, muže, kteří nevidí úkol svůj pouze v tom, aby se voličům svým mnohdy pochybnými pro- středky zalíhili, nýbrž v tom, aby lid u státu věcným přičiněním prospěli . Neboť nyní, když všem (?) statním ob- čanům dostane se stejného vlivu(lh na zákonodárství státní a na veřejné záleži- tosti, přestává dosud činěný rozdíl mezi státem a lidem: politická rovnopráv- nost ruší prý jejich rozluku a spojuje oba, stát a lid v jedno. »Všeobecným hla- sovacím právem« — zní veliké slovo kázaníčka páně. Beckova — »stal se stát obecným majetkem (Gemeingnt všech státních občanův a rozlišo- vání mezi státními a lidovými po- třebami, jež způsobovalo tolik zmatků. musí přestati!e — Výborně, zvolali bychom, kdyby to — říkal někdo jiný, na příklad: Clémence au nebo Roosevelt . . . ale čísti takové theorie třebas jen v neúřadní část »Wiener Zeitungu« je sice kulturně histo- ricky zajímavo, avšak nutí nás české T - máše toliko k ironickému úsměvu.

Beck Roosevelt Rakousko Beckov Wiener Zeitung Clémence au

6 article

Aby tak ten náš český lid vzal jeho Excellenci pana ministra Becka na zejtří z slovo a řekl mu: Dobrá: prospěch státu prospěch můj je tedy jedno. A proto nehodlám nadále ani sobě, ani státu tak škodit, abych platil v budoucnosti takové nesmírné, mou sílu vy. čerpávající, mne ochuzující a drahotu plodící daně státní, na účely neplodné a zcela mně ci zí, jaké dosud platim, nýbrž chci ve pro- spěch svůj i státu hospodařit a šetřit s daněmi svými samostatn pro vlastní zvelebení svých vlastí, troufaje si stačiti sám sobě, dam-li říši jen při- měřenou kvotu na skutečně spo- lečné záležitosti: na milici, jakou má Unie severcamerická, Anglie, Švýcarsko. Srbsko atd. a na zabraničné zastoupení Prospěch můj životní žádá pamatovat s tejně na sebe jako na stát a proto jest spra- vedlivo, abych ze svých daní státních po- držel alespoň polovinu pro sebe, pro své vlastni potřeby zemské a ne abych dával téměř vše a mně nic ne- zbylo, tak že bynu v nouzi a strádání. — Co by mohl p. baron Beck namitati proti této odpovědi lidu našeho, beroucího pěkna slova jeho za pravdu ? Opětujeme: slova taková, pronešená ze stolce vládního ve státech demokrati- ckých měla by svou váhu; ale ve státě. kde není ani parlamentní vlády kde všechna usnesení sněmovny poslaneck může zrušit jmenovaná snemovna pan- ská, kde i souhlasná usnešen obou sněmoven může zmařit neparla mentní vláda prostým nedoporučením jich k sankci: ba, kde parlament nepovolný ku předlohám vládním se dá prostě poslat domů, načež si § 14. provede vláda vše, co sama chce, ve státě takovém mluvit dnes o »svobodném sebeurčení lidu,e jakoby týž byl na budoucně svrchovaným pánem svých osudů, jakoby na dále ná- rodové rakouští byli »kováři svého štěstí- — toť přece nejmírněji řečeno — a na- chronism! Nož k vůli čemu vlastně cel

Beck Anglie Švýcarsko Srbsko

8 article RODNÍI

RODNÍI tento rozmach vládního Pegasa? K čemu těch vehkých frází? Oč vlastně při tom jde vládě páně Beckově? O nic jiného než oč šlo již vládě Kör- brově: Hledí navádět lid, aby se zabýval především jen hmotnými, hospodářskými zá- ležitostmi státními »a svými« — veškeré pak své otázky národní, politické ústavní a státoprávní — uložii k ledu! — Slyšme, jak loudí a vábí autor vládní proklamace ve » Wiener Zeitungu « naše voličstvo! »Zvláště nechť voličové jsou pamětlivi. že dnes musí hospodářské blaho a sociální péče být vlastním jádrem politiky. Vzájemný poměr národů určován jest vždy více obchodně a hospodářsky politickým otázkami, vždy více vystupuje do popředí hospodářská z ájmová politika. Naše země dělství chce se uhájiti proti mocné soutěži. Naš vzmáhající se průmysl domáhá se svého podílu na skvělém rozmachu světového ho- spodářství, naše vysoce vyvinuté řemeslo chce si zabezpečiti základy své čestné exi stence. K nejvyšším úkolům příští říšské rady náležeti bude tudíž roz vo jednotné hospodářské a sociální politiky, a úkoly tyto vyžadují mužů. kteří chtějí jim sloužiti horlivě a mohou jim sloužiti svou věcnou znalostí.e Nezněla liž právě tak před šesti lety vábnička dobrého našeho přitelička Körbra. jejž dnes Němci oplakávají jako svého n ej- nemečtějšího ministra, co jich kdy v Rakousku měli ? — Nuže, národ český naposílal se za těch 40 let do Vídně věru s dostatek po- slancův, kteří měli i srdce i způsobilost veškeru pro hmotné blaho Gmilionového svého národa. Ale jaké ochoty docházeli př nejupřímnější své snaze u vlád vídeňských

Beckův Němec Rakousko Vídeň Wiener Zeitung

9 article

Kdy chtěla která z nich upřímně a opravdove tomu, aby národ český mohl se stati ho spodářsky silným ve vlastec svých? Zdaž nebylo našim poslancům zá politi o každý drobeček kulturních a na- rodohospodářských prospěchů pro národ náš? Při každém kroku byli jsme odbýváni námitkou: »Nejde to! Němci by křičeli Hleďte se prvé s nimi dohodnout !« A Körb n pak vůči te úporné, vše nám odpíra jící německé levici neostýchal se ještě zvo lati na nás: »Důvěřujte přec ve s pra- vedlivost této sněmovny !« — Nyní volá opět J. Exe pan dr. Beck k voličům: »Úkoly tyto vyžadují muže zvláš- ního a spravedlivého smýšlení kteří při vší lásce k vlastnímu lidu budou ochotni spolupůsobit ke sjednání národ ního míru, jímž by teprve veškery síly naší bohatě požehnané vlasti (rakouské) byly plně uvolněny. Za porady o volební opravě objevily se již utěšené zárodky (ll vyrovnání národních nároků v touto cestou nutno se vytrvale dále bráti.« — Děkujeme uctivě! To byla pěkná cest míru: kdy si prostě vláda sehnala proti nám z cizích národů většinu, kterou nás dala přehlasovat, tak že nám pak nezbývalo, nechtěli li jsme celé dílo opravy volební rozbít, anebo nechat Pergeltv zvítězit — než přemoci se podrobit. A tou cestou, že hodlá vláda vytrvale dále pokra- čovat při zjednávání budoucího příměř mezi Němci a námi v Čechách ? To jí před povídáme napřed: Tak to napro st v Čechách nepůjdel

Němec J Ex doktor Beck Čechy

10 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 30. ledna. (Poslanecká s ně- movna říšské rad y), jež dožila dnes svůj věk a byla císařským patentem prohlášéna z rozpuštěnou, vzešla ze všeobecných voleb, jež započaly dne 12. prosince 1900 ve všeobecné volební kurii v Kraňsku a v Bukovině (první zvolení poslanci byli dr. Šusteršič, prof. Pihuljak a Dimitr Isopeseul) a skončily dne 18. ledna 1901 volbou velkostatkářské kurie v Doln Rakousích. Ze 425 poslanců, zvolených za vše obecných voleb, zůstalo v držení poslaneckých mandátů až de posledního dne 349. Během šestiletého období nastalo ve složení poslanecké sněmovny 86 změn; 49 poslanců za tu dobu zemřelo, 37 vzdalo se mandátu. V zastoupeni království českéh nastaly následující změny: Ve s micho v sko V. kurii místo V. Klořáče, jenž ze tu mandátu vzdal, podržev mandát za Litomyšl, zvolen v.

Šusteršič profesor Pihuljak Isopeseul V Klořáč Praha Kraňsko Bukovina Doln Rakousy Litomyšl

11 article

Choc; v liberecké V. kurii místo odstou plého Jos. Hannicha zvolen dr. Vikt. Adler. V venkovských okresích místo zesnuléh Frt. Kliemana zvolen v Karl. Varech Theodor Zuleger, místo zesnulého V. Niesiga v Česk Lipě zvolen P. Krützner, místo J. J aroše v Kr Hradci zvolen hr. Vojt. Sternberg, za zesnuléh Frt. Hovorku (ř 16. října 1906) na Rych- novsku doplňovaci volba vůbec nevykonána, z zesnulého dra. Edv. Brzoráda v Něm. Brod zvolen Frt. Staněk, Frt. Udržal, jenž se vzdal mandátu za Chrudimsko, byl opětně zvolen. V okresích městských za odstouplého Ouida Bělského zvolen na St. městě v Praze dr. K. Baxa, za odstouplého dra. Ferd. Pant- čka zvolen na Novém městě v Praze prof. Frt. Novotný, za zesnulého dra. Jos. Kaizla zve- len v Karlíně dr. Frant. Fiedler, za zesnulého Ign. Hořicu zvolen v Přibrami dr. Jan Dvo- řák, a když se vzdal mandátu, zvolen tu dr Ladislav Klumpar, za odstouplého dra. Josefn Fořta zvolen v Kolíně dr. Ant. Sobotka, z zesnulého dra. Arn. Bareuthra v Chebu zvolen dr. Edm. Jaeger, za zesnulého dra. Zdeňk Schückra zvolen v Žatci dr. Jos. Herold, za od- stouplého R. Bergra (vzdal se 17. pros. 1906

Choc Hannich doktor Viktoria Adler Klieman Zuleger V Niesig P Krützner Hovorka Brzorád Frt Staněk Udržal Bělský K Baxa profesor Novotná Kaizl František Fiedler Hořica Jan Dvo Klumpar Josefn Fořt Antonín edm Jos R Bergr Česk Lipa Králové Hradec Rych Německo Brod Praha Karlín Kolín Sobotka Cheb Žatec

12 article

v Jablonci doplňovací volba již nevykonána, za zesnulého dra. Vil. Kurze zvolen v Písku dr- Ladislav Dvořák, za odstouplého Frt. Schwarz zvolen v Plzni prof. Jos. Čipera; K. H. Wolí. jenž se vzdal mandátu za Trutnov, byl opětne zvolen. Za obchodní komoru pražskou místo zesnulého Václ. Sehnala zvolen Bo- humil Ryšánek. V kurii velkostatká- ské odstoupil hr. Ludv. Belerodi a zvolen bar. Karel Lilgenau, zemřel hr. Frt. Hartig zvolen hr. Ferd. Trautmansdorfí, odstoupil Jan Radimský a zvolen Frt. Sajírt, odstoupil hr. Ferd. Chotek a zvolen bar. Jan Dobřenský odstoupil Gust. Pabstmann a zvolen místo něho hr. Ludv. Beleredi. Na Moravě po smrti zástupce V. kurie znojemské, Ferd. Pemsla, zvolen Čech, dr. Vi. Veleba; ve venkovských obeich míst odstouplého Konráda M ardinka zvolen n Brněnsku dr. Jos. Koudela; v městský ch okresích místo zesnulého V. Hübnera zvolen ve Znojmě prof. Jos. Bendel; v obch. komole brněnské místo odstouplého R. Auspitze zvole bar. K. Offermann, když ten se vzdal, zvolen Friedr. Singer a po smrti tohoto zvolen Josel Jellinek. V zastoupení Slezska nastala změn v městském okrese opavském, kdež po odstou- pení prof. Hofmanna zvolen dr. R. Sonumer v okrese bilském, kdež po odstoupení dra.. Haasa zvolen Otto Günther. Po smrti bar. Arn. Sedlnického v kurii velkostalkářské zvolen br. Jan Larisch. Z poslanců slovinských zemřeli v mi- nulém období sněmovním ryt. H. Berks, děka Žičkar a soud. rada Vencajz; z Chorvatů d. Šupuk; z Poláků hr. Karel Dzieduszycki, d. Jan Rotter, dr. Ford. Weigel, dr. Stan. Stoja- lowski, dr. Em. Byk, Piepes-Poratyňski, dr. P Górski, ryt. Apolinář Jaworski (24. říjn 1904) a ryt. Eug. Abrahamowicz.

Dvořák Schwarz profesor Jos Wolit Sehnal Bo Ryšánek Lilgenau Hartig Radimský Frt Chotek Dobřenský Gusta Ferd Čo Veleba doktor Koudela V Hübner Bendel R Auspitz K Offermann Friedr Singer Josel Jellinek Hofmann R Sonumer Otta Günther Larisch H Berks Žičkar Chorvat Polák Dzieduszycký Rotter Ford Weigel Stan em Byk P Górski Apolinář Jaworský Jablonec Písek Plzeň Trutnov Morava Brněnsko Znojmo Slezsko Vencajz PiepePoratyňski

13 article

Ze Lvova, 28. ledna. (Z baličskě v lebni praxe.) V posledních dnech mohi jsme zaznamenati dvě udalosti, charakterisujíe dosavadní volební praxi v Haliči. Říšský sou rozhodoval tyto dni o stížnosti občanů choci- měřských, kleři dne 18. října 1905 měli volit volitele pro doplňovací volbu říšského poslanc za okres stanislavovský, ale okresní hejíma tlumačský určil dobu volební od 9 do 10 hodi ráno, sč všech vohičů v obci je přes 500 Volba započala teprve v 91a hodin, v 10 hodi pak prohlášena za skončenou, ač více než 200 voličů vůbec se nemnohlo pro krátkost času volby zúčastniti, ač byli v čas na volebním mistě. Stážovali si tedy, že bkvesním hejtmanem bylo porušeno jich ústavní právo volební. Řeíšske soud stižnosti vyhověl, uznav, že za půl hodiny 500 voličů odvohiti nemohlo.

Lvov Halič

14 article

Dne 24. t. m. konala se v okrese sambo ském zemská doplňovaci volba. Okres má 44 000 obyvatelů ruských, 9000 Poláků a židů. Jakkol ruské obyvatelstvo jest v tomto volebním okres v převážné většině, ústřední volební výbor polský určil, že tu má býti zvolen Polák, statkář S - zanski. Ruským kandidátem byl farář Ja vorský. Volby provedeny v nejlepším pořadku polská volební komise neměla příčiny ani jednou zakročiti proti kterémukoli voliteli. Proveden i skrutinium a tu teprve se ukázalo, že ze 114 oderzdaných hlasů 59 připadlo otei Javorskému a pouze 54 Sozanskému, takže Javorský má býti prohlášen za zvolena. To však nesouhla- silo s ustanovením ústředního volebního výboru a proto volební komise prohlásila, že vol b Javorského neuznává, poněvadž něko- lik hlasů je pochybných. »Pochybnými« uká- zaly se jí některé hlasy, jak praveno, teprve po skončení skrutinia. Proti takové libovůli polské volební komise ruštj volitelé podali ovšem pro- test a místodržitelství tentokrát protestu vyho- vělo, uznavši, že Javorský má většinu hlasů a proto musí býti uznán za zvolena.

Polák S zanski Javorskij Javorská

15 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 30. ledna.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 30. ledna. Polské pravoslaví. »Svět« V. V. Komarova čini zajímav návrh Jak známo, kongregace katolické inkvisiee v Římě svolila, aby v těch katoliekých kostelích Ruska, kde vetšinu věřleích tvoři Rusové, do- plňujíei obřady konány byly v jazyku ruském. Ano povolení toto prostirá se i na všecky jiné národnosti v Rusku, které vyznávají katolickou víru. Dovolení to plati tedy i pro ruské Poláky a jest jim zabezpečením, že jim Vatikán nemůže užívání polského jazvka při doplňujíeích obra- dech zakázati. V českých katoliekých kostelich na př. již od dvaceti let českého jazyka při do- plňujících obřadech naprosto se neužívá. Latini- sace české katolické církve provedena na našich očích do posledních konců a přikračuje se k tomu, aby se i zpěv kostelní úplně pola tinil. O Štědrý večer snad už jen v jediném kostele v Praze i předměstích ozývají se české koledy. I pohřební zpěvy jsou úplně latinské. Latina je tak neostýchavá, že nedala českému zpěvu za- hlaholit ani o pohrbech takových českých mužů, jako byli dr. Julius Grégr a Gustav Eim. Pražský arcibiskup čítá každý rok o svatojanské pout na Karlově mostě litanie jen jazykem latinským. a zkušenost ukázala, že tomu českému lidu. který tam bývá, je to také vhod. Na polštinu jako doplňující obřadný jažyk Vatikán dosud nesáhl. Tím způsobem udržuje se u Poláků historické nedorozumění, že katolická církev jest jejich národní. Když nyní Vatikán polstině na roveň po- stavil ruštinu, v Polácích ozvala se řevnivost. Již nebudou moci dělati katolickou propagandu jménem polské národnosti a představovati kato- lickou víru jako polskou. »Svět« za okolností, stručně tuto vylíče- ných, vyzývá ruskou pravoslavnou církev, aby

V V Komarov Rus Polák Latinus Julius Grégr Eim Praha Řím Rusko Vatikán Karlov most český katolický církev

16 article IST

IST pro pravoslavné Poláky učinila víc, než učinil katolická církev pro katolické Rusy, a zavedl jim vsechny obřady v národním jazyku pol- ském, jak toho ostatně vyžaduje samo učení

Polák Rus Ist

17 article Kristovo.

Kristovo. Pravoslavných Poláků není málo. Jen v Varšavé jich žije 40 000. Volby do Hosudarstvenné dumy. Volby v olitel ů do Hosudarstvenné dumy brzo již budou dokončeny. Dosavadní výsledky ukazují, že složení druhé Hosudarstvenné dumy bude podstatně jiné, než prvé. Vsude, odku byly dosud uveřejněny výkazy, vítězí živly uml- něně, ano i vyslovení konservativci budou če- něji zastoupeni, než loni. Ve 23 guberniích zvoleno dosud 1331 v - litelů, mezi nimi 500 monarchistů a 458 umí- něných. Z ostatních jen 35 se hlásí k straně konstitučně demokratické (kadetům). Z 686 sel- ských volitelů je 356 duchovních. Známý z lonské Hosudarstvenné dumy Alaďjin, socislný revolucionář, nemá ani aktiy- ného, ani pasivného volebního práva, protože neplati žádných daní. Pokusil se, aby dan. kterou jeho matka platí v Simbirsku z male živnůstky, byla přepsána na jeho jméno, sle nepodařilo se. Poselství japonského prince u čínského císaře. Poselství japonského prince Fušimy, jen přivezl drahocenné dary od japonského císate cisaři čínskému, ještě jednou potvrdilo, že mezi oběma žlutými říšemi Dálného Východa panují přátelské poměry. V Čině nepronášejí při po- dobných příležitostech zástolných řečí, ale nej- vyšší pozornost a šetrnost záleží v tom, že čín- ský císať podle obyčeje podá poslu zpřáteleného panovníka vlastnoručně napsanou básen. Báseň čínského císaře, podaná princi Fuši- movi, má následující obsah: »V srdci jeseně vaše mužná duše přenesl se přes vlny Japonského moře do Činy« »Světlo, vycházející z vás, ozařujíei a osvě- cující Japonsko, od té doby svíti také nám zde.« »Vy sami se podobáte krásnému stromu v plném rozkvětu.« »S největší radosti a nadšením vítáme vás dnešního klidného rána na našem břehu.« »Kéž mironosné čisté vlny omývají břehy naše i vaše !« —

Kristův Polák Fušima Fuša Simbirsk Japonsko

18 article

Jak se dodávají zbraně chunchuzům. s Na západě od Charbina byl vypátrán chun- chuzský sklad zbraní. Bylo tam přes 500 pu- šek, jež hlídalo 12 mužů chunchuzů. Ke každé pušce byl přiměřený počet patron. Byly to pušky ruské, malokaliberky a berdandy. Zjištěno, že je Čiňanům prodávají Kavkazané. Kradou je z erárných skladů a když jich mají na fůru, naloží je na vůz »arbu«, obloží senem nebo pytly obilí a vezou k čínské hranici. Lup tent je velmi výnosný, neboť Čiňané plati za pušku až 200 rublů, za revolver 40—70 rublů, z patronu 25 kopějek až rubl. Masa pušek, nalezená na mandžurských bojištích, byla vesměs prodána do Činy, kde následkem toho tlupy chunchuzů povážlivěs rozmnožuy. Majíce nejnovější zbraně Evropanů, chunchuzové stávají se smělejšími a troufalej- šími, takže boj s nimi je čím dále tím těžší. Kavkazané jsou jim také cvičiteli ve střelbě. Otázka: ma Rusko tak nevěrným svým poddaným dáti samosprávu? Studentské domonstrace v Sofl. Studentské krvavé demonstrace, které se onehdy odehrály v Sofii při otevření bulharského Národního divadla, byly úřadním zpravodajstvím vídeňským vylíčeny jako výtržnosti povahy soci- alistické, uspořádané studentstvem společněs sociálnými demokraty. Nepokládajíce vídeňské zpravodajství za dosti spolehlivé, když jde o ja- koukoli slovanskou věc, čekali jsme na původ zprávy ze Sofie, jež zatím došly a představui demonstrace sofijské ve světle zcela jiném. Po- dle „Balkánské Tribuny“ demonstrace neměly rázu socialistického, nýbrž byly výhradn výrazem nepřízně ke knížeti Ferdi nandovi a jeho dynastii.

Evropan Rusko Sofie národní divadlo kopějka

19 article

Líčí pak je jmenovaný list následovně: Okolo 8. hod. večer dav asi 1000 studentu a mnoho občanstva sebralo se před divadlem Predseda obce, političtí úřadníci a policejni strážníci klidně očekávali knížete a jehe průvod. Ani jim nenapadlo, že shromážděný lid chová jiné myšlenky a city, ne tak policejně loyalné Ve své naivnosti očekávali, že národ bude nadše- ně jásati, až se objeví kníže. Tím větší bylo je- jich překvapení trochu později. Studenti a lid byli rozhněváni tím, že ne- byli připuštěni ke slavnosti otevření Národního divadla, v němž všechna místa byla vyhrazen dvořanům, hodnostům a zástupcům cizích států. Národ se cítil odstrčena a uražena tím spíše, ž nové Národní divadlo považuje za své, národní, a nikoli za dvorské. Hněv lidu propukl poprvé, když přijel plu- kovník Kyselov. Byl přivítán hvizdotem. Ale p licie ještě ničeho netušila. Přesně o 9. hod. přijely dvorské kočáry. Když kočár, v němž seděl kníže Ferdinand bratr jeho Filip, zastavil se před divadlem, li mu křikl do uší: „Dolů kniže Ferdinand!“ D knížete jakoby z čista jasna udeřil hrom. Kníže byl zmaten a jeho průvodu zmocnila se panika. Prine Boris postavil se v kočáře a třásl se. N- kdo nevěděl, co dělat. Konečně se vzpamatoval S. Petkov, ministerský předseda, jenž zvolal n gradonačalníka: „Střílejte ty vagabundy v ma- so !“ Policisté okamžitě vylasili šavle a začli rubati do lidu. Tím však nezabránili křikům proti knížeti a dynastii. Policji přikvapila na po- V drobném prodeji nasí čolo o bě . . . e zh odpoledni o . Vo slislkách na vonkor nní čtlo epeleknl Insorány phaui se kotově saplů Předplacení a lnssrty přijímá sdnlnl- trace v Marlanske nlici č.s. Tn nkánjí ve tet reael Giakárna a ezpedice ,Národnich Liste- Bakopliy se novraesjí.

Ferdinand Kníže Boris S Petkov Marlanske Predseda národní divadlo

20 article

moc knížecí garda a učinila kolem něho kruli, Když pak se ozvalhlas: „Ubíjejte!“ začala hrozná řež. Ale lid nebylo možno rozehnat, ani umlčet. Konečně přišla na pomoc i pěchota. Jízda uzavřela ulice kol divadla. Položení se stalo velmi kritickým. Massa se rozdělila na dvě části. Jedna se postavila u knihkupectví Olčeva. Lid reptal, pokřikoval, radil se, ale naproti šavlím a puškám jíti nechtěl, neboť to zname- nalo jit na jistou smrt. Policie a vojsko šly prot lidu, srazily se s ním a hned padli tři student ranění. Lid volal: „To dělá bulharské veličen- stvo! Hanba!“ Lid byl neozbrojen. Vojsku nemohl odporu klásti leda hradbou svých těl. To se vidělo ijí- zdě vítanou příležitostí, aby ukázala své juná- ctví. Rozjela se tryskem v lid. Paní s dítětem prvá padla na zem a byla podupána. Lid rozhol- čeně volal: „Vojsko je placeno národem, národu má sloužit a ne jednotlivcil“ Kolem divadla bylo slyšet jen dupot koní a sekání šavlí. Teprve když přitáhl ještě celý VI. pluk, podařilo se lid odtisknouti a kníže mohl do divadla. „Balkánská Tribuna“ zakončuje svou zprá- vu slovy: „V demonstraci jest i něco, co nám dává útěchu. Útěchou nám jest, že jí bulharský národ podal důkaz, že nepozbyl docela důvěry ve svou sílu, nýbrž že v něm ještě žije bodrý duch. Byl to výraz národního protestu, vola ' cjho po svobodě a právu.

Olčev Lido Lido rozhol

21 article

Užší volby v Německu. Svobodomyslná německá strana lidová po- nechává rozhodnutí o stanovisku při užších volbách jednothivým okresům volebním. V ha- vorském Faleku střed a sociální demokrate usnesli se o vzájemné podpoře, tak že obu do- stanou po 2 mandátech. Slezský střed podporuj vlivem kardinála Koppa »měsťácké« strany, rovněž tak se děje ve Štčtlně. Poláci pomáhají v první řadě středu, v druhé sociální demokraci a teprve v třetí řadě svobodomyslné strané. V pondělí promluví na přání obchodní komory Dernburg ve Frankfurtu n. M. ve prospěch demokrata Derra.

Kopp Polák Derra Německo Frankfurt můj Dernburg

22 article

Proti byzantinismu.

23 article

Z Říma se sděluje mnichovským »Neueste Nachr.«:»I v německých kruzích vzbu- dily lonské připitky vyslanců ve Washingtonuí a v Petrohradě za narozenin Viléma II. nemilou a trvalou sensaci. Jak se váš dopisovatel do- vídá, způsobila však sice vlastenecká i císaři oddaná, ale proti byzantinismu ostře namíren řeč vyslance zdejšího Montse za letošních na- rozenin cisařských živé uspokojení.« Až do- konce i v Prusku už, ano i z vysokých jeho hlav úřadních byzantinism se vyhosti, bude přece ještě státem, v němž nevyhostí se byzan- tinism snad nikdy již z hlav — malých. Změna v pruském ministerstvu. Dle »Magd. Zigu.« byl profesor dr. Har- nack vyhlédnut neb již i jmenován pruským ministrem kultu. Úkolem jeho jest prý však dle »Magd. Ztg.« nikoli nový kulturní boj, nýbrž smiření.

Vilém II Magda Ziga doktor Haro Řím Petrohrad Prusko Neueste Nachr nový kulturní boj

24 article Marokko.

Marokko. Přiznivý obrat, nastalý v poměrech maro- ckých, je nejlépe dokázán tím, že francouzsko- španělské loďstvo za velení admirála Toucharda opustilo rejdu tangerskou. Zanechalo tam pouze dva křižáky »Forbin« a »Rio de la Plata Část mahaly, utábořená v Guaretu, postou- pila směrem k M'Conaru, kde se potlouká kmen Haida Zelala, k němuž se prý utekl Raisuli. Ben Ghazi, paša tangerský, vyzval všechny kmeny od něho odvislé, aby mu vydaly ozbro- jeně mužstvo, s nimž udeří na Haida Zelala. Podle zpráv z Tetusnu ujišťuje se, ž Raisuli se uehýlil ke kmeni Lakmů, usídlenému v Češvanu, v hornaté, těžko přístupné krajině, odkud hodlá znepokojovati maghzena. Všeobecné se však myslí, že Raisuli již dohrál svou rol a že jeho dobrodružné kousky nebudou mít již na dále dosavadního významu. Jisto je, že bez- pečnostní poměry v Marokku jsou na cesté k zlepšení. Dobrým znamením je též, že po celou dobu pobytu francouzsko-španělského lodstva v marockých vodách nedošlo k nijakým vý- tržnostem, ani k nejmenší srážce námořnínů s domorodci. Eskadra francouzsko-španělská za- nechala v Tangeru nejlepší dojem a adminá Touchard získal si všeobecné sympatie. »Köln. Ztg.« si dává telegrafovati z Tangeru, že v le gaci německé byli velmi spokojení s admirálen Touchardem, s nimž udržovali Němci přátelské styky a došlo k několika vzájemným návstěván a hostinám.

Touchard Haid ben Lakm Köln Němec Maroko Rio jít le Plata Tanger

25 article Válka ve střední Americe.

Válka ve střední Americe. Nepokoje vážné povahy vyvinuly se v Hon- durasu, kde revoluční strana pokouší se o svržení vlády a president republiky vyslal vojsko n hranice Nicaraguy, kde nalezá se ohniště ne- pokojů. S tímto krokem prohlašuje Honduras, že Nicaragua pomáhá revolučním vůdcům v jich boji proti vládě. Tyto události oznámeny byls W. L. Merrym, americkým diplomatickým zá- stupcem v Nicarague, Costa Rice a Salvadoru vládě Spojených státův. Situace jest charakteri- sována jako velice vážná a pronášejí se obavy že dojde k zjevné válce, která pak rozšířiti se může na celou střed ne Ameriku. Podobné poměry přivodily minu- lého léta válku mezi Salvadorem, Costa Ricou a Hondurasem. Nicaragua byla tehdy za pletena též do aféry, která však šťastné skončena zpro- středkováním presidenta Spojených států a Mlexika.

W L Merry Costa Rica střední Amerika Nicaragua Honduras Salvador spojený státův Amerika spojený stát Costa Rika Mlexik