1
masthead
Ročník XXXXIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 27. června 1903.
Praha
4
article
Ka roví n odpol. IIsty
pel. lací s
v Praze v administrai
aa měste . . . . . . p)
sa čtvrt lta . . . . 6 R —
s dvojí donáškou
na neěst
na čtot lta. . . . 7 K 50k
ve mlislkách
ns měste . . . . . . 2 K 30h
Poštont
rs
ka
na čters lia . . .
s drojí zisille
ns vreřri
tvt leta . . . . HI k so
Praha
5
article
Podivný obrat v Uhrách.
Podivný obrat v Uhrách.
Chorvatský bán hrabě Khuen-Héderváry žene
úkol sestavení nového ministerstva uherského
parou, zejtra prý již vykonají noví ministři pří-
sahy do rukou panovníka, v úterý pak předstoup
nové ministerstvo před sněmovnu pešťskou. Jmé
na nových ministrů sice ještě známa nejsou, ale
budou prý jimi většinou členové ministerstva po-
suvadního, vyjímaje dvě rázovité postavy: Szell
a ministra honvédů barona Féjervára. Se Szellem
odchází nejpopulárnější státník ze školy Deákovy.
Féjerváry pak byl dosud nepostrádatelným čle
nem každé vlády, zastávaje úřad ministra hon
vodů po třicet dvě léta. On získal si o vybudo-
vání honvédstva uherského zásluh nepopíratel
ných a byl pro svou přímost vojenskou stejně
oblíben v Pešti jako ve Vídni, ač svou bojovnou
povahou způsobil četné také srážky v parla-
mentě uherském. Odchází prý roztrpčen
hodlá se vzdáti i poslaneckého mandátu a ustou-
piti úplně do pozadí. V Uhrách si nemohou zod-
pověděti otázku, stalo-li se tak jen z důvodů vo
jenských, že branná předloha, již hájil tak
odhodlaně, uvízla, či i z důvodů politických,
že sám předce jen doufal, že provedení branné
předlohy bude provázeno značnějšími ústupky
národním přáním maďarským. Vidí snad
hlcuběji do budoucnosti, a nechce nésti zan
nijakou zodpovědnost?
Khuen
Héderváry
Féjervár
Deákův
Uhry
Pešť
Vídeň
6
article
Dosud není známo, jak se stalo, že bán chor-
vatský, hrabě Khuen-Héderváry tak rychle se
stal pánem situace. Mohl by o sobě říci s Cé-
sarem: přišel jsem, viděl jsem, zvitězil jsem
kdyby nebylo toto vítězství ceny velmi pochybné
pyrrhovské. Nenáme tu na mysli věcné ústupky
jež učinil v branné předloze, ale onen dosud pe-
člivě tajený hlubší důvod politický, jenž účin-
koval na politické kruhy maďarské. Proniklo
sice do veřejnosti něco o hrozbě, již vyslovi
v poradě s důvěrníky košutovců, ale v zápěu
bylo to popřeno. Přece však jen zůstává do-
mněnka, že poodkryl hrabě Khuen-Héderváry
roušku z obrazu saidského, z budoucnosti ne-
daleké, protože sice dosáhl úspěchu v poslán
sestaviti nové ministerstvo, ale dojem tob
úspěchu jest v Uhrách na všech- stra-
nách jakýsi těžký, trapný. O nějakém
vítězném nadšení nelze vůbec mluviti.
Khuen
Héderváry
Uhry
7
article
I strana vládní přijala hraběte Khuena
Hédervára velmi střízlivé, za to byl odstupujíeí
předseda ministerstva Szell ve čivrteční schůz
sněmovní všemi stranami nadšeně pozdravován
Dle zpráv maďarských časopisů vyšlo při jednán
bánově s důvěrníky jednotlivých stran na jevo,
že není náležite zasvěcen do poměrů ve sně
movně, „tapal prý jako slepý, hledaje směr
jimž se má bráti,“ a dokazoval na př. před dů
věrníky strany neodvislosti, že jest liberál, že
souhlasí se zákony církevními, a byl tu upozor-
něn na to, že skupina ona hlasovala proti oněn
zákonům! Podobně nověděl, že již baron Féjer
váry učinil ve sněmovně prohlášení, že správa
vojenská letos ještě nepotřebuje 5900 rekrutů
k obsluze houfnic, a podobných nehod prý mě
vícel
Rovněž se nepotvrzuje, že by bylo vítězstv
Košutovců úplné, jak to hlásaly zprávy vídeň-
ské. Hrabě Khuen-Héderváry nynější předlohu
vejenskou neodvolal, ale spokojí se s od
vodem posavadního počtu nová
čků; slibu ve směru národních požadavků
maďarských neučinil prý žádných. Košutovci ne-
budou překážeti povolení prozatímního rozpočtu
a odvodu v posavadním rozsahu. Dojem cho-
vání Košutova není pro stranu jeho příznivý, byla
uspořádána před jeho bytem demonstrace, vy
tlučena mu byla okna, a část členů jeho skupiny
připojí se prý ke skupině Szederkenyjově, Ugro-
nově a Beöthově, kteráž se usnesla, že trvá na
zárukách, že budou splněny požadavky národa.
jež má ohledně uherské části armády dle platnýel
zákonů; nepokládáť ani pro dynastii ani pro ná-
rod za žádoucí, aby krise se za krátký čas opěe
Khuen Hédervár
Féjer
Khuen
Héderváry
Košutův
ministerstvo Szell
Szederkenyjov
Ugro
8
article
obnovila. Jest prý nutno, aby se dostalo národu
již nyní přiměřeným způsobem ujištění, že nejde
jen o to, aby moc přispěním té které osoby (bána)
získala času, by později snáze mohla zlomiti jeho
odpor . ..
Rovněž vystoupil proti hraběti Khuen-Iléder
várovi velmi ostře bývalý předseda ministerstv
baron Bánffy, jenž má za to, že jest po jed-
notě někdejší vládní strany, a praví
že ministerstvo nové bude jakousi koalicí jedno
tlivých skupin ve straně liberální. Hlavní orgány
strany liberální tropí si posměch z vítězství Ko
šutova, a některé opposiční listy přímo pode-
zřívají bána, že závinil rozhořčení Chorvatů n
Maďary a vykládají, že činnost jeho v Charvatsku
jest výstrahou před jeho činností v Uhrách.
Účinky posavadních zápasů a náhlého
obrátu Košutova shrnuje nejrozšířenější list ma-
darský „Budap. Hirlap.“ takto: Ústavnost, poli-
tická kázeň a parlamentarism vyjdou ze stavu ex-
lex těžce kompromittovány. Z boje obstrukčníhe
vracíme se bez vítězství národních požadavků
správa vojenská, obmozivší své nároky, prozra-
dila, že není vše svatým písmem, co požaduje.
a tím způsobuje pochybnosti co do přesnosti
opravdovosti nároků svých. Důvěra se otřásla
nahoře i dole, a nadále bude ještě méně upřím-
nosti mezi Vídní a Uhrami; bude přibývati pří-
padů srážek. Vojenská správa raději obmezuje
své požadavky, než by vkročila na půdu
přání národních; pád Szellův vysvětluje
se tudíž tím, že v zásadě se postavil na půdu
těchto přání. Nástupce jeho nemůže tedy v duchu
jeho postupovati, i když to slibuje. Po sedmi-
měsíčním boji jsme tam, kde jsme byli dříve,
ale pádu vlády nynější se všeobecně
lituje; stojíme na prahu nejisté budoucnosti
a při tom se nahromadilo práce, k níž nyní jsme
nuceni přikročiti s nejistotou a vnitřním neklidem.
Khuen
Bánffa
Chorvat
Maďar
Košutův
Uhry
Vídeň
9
article
Podobně vyznívají úvahy orgánu předsedy
sněmovny hr. Apponyie. Stejné řešení otázky,
praví, bylo možno i za Szella; pak se stal pokus
Tiszy a Féjervára, použiti ostřejších prostředků,
aby se prosadila branná předloha, a nyní ve
24 hodinách se celý posavadní válečný plán
sřítil a přikročeno k obnovení míru. Takový ná-
hlý obrat lze málo kdy viděti. Slovem, záležitost
branná notně zabředla. Poměry ve straně
vládní nejsou právě nejutěšeněj-
ší, zejmená to nevypadá příliš dobře s jej
jednotou. Nepodaří-li se hraběti Khuen-
Hédervárovi jednotu její rychle obnoviti, pak
se nejisté poměry v ní sotva dají ukliditi.
Divno-li tu, že se již nyní předpovídá, že
nové ministerstvo hraběte Khuen-Hédervára ne-
bude míti dlouhého trvání, že pokládá se za útvar
prechodní, jenž vyhlédnut k tomu, aby pro-
vedl odvod v posavadním rozsahu, a dosáhl schvá-
lení prozatímního rozpočtu. Jest to zkrátka pokus,
vybřednouti ze stavu ex-lex, aby se připravila
půda zákonná — k novým volbám. Tyto
velby prý se již nebudou konati dle zásad Szel-
lových, t. j. nebudou to volby „čisté“
Uklidnění, jež hrabě Khuen- Héderváry
v Uhrách způsobil, jest tedy jen zdánlivé a po-
vrchní, a pod rouškou obnovy parlamentního po-
řádku klíčí množství obav do budoucnosti.
Szell
Khuen
Héderváry
Uhry
Tisza
Féjervár
10
article
Události v Srbsku.
Události v Srbsku.
Král Petr I. v Srbsku.
V Bělehradě, 24. června. (Pův. dop. „Nár
Listů.“) Dnes dopoledne přibyl do Bělehradu
zvolený král Petr I. Karaďorděvič. Viděl jsem
krále osobně již dříve. Posledně na Cetyni roku
1897, když byla svatba černohorské kněžny
Anny. Snad proto že jsem si zvykl vídati krále
v černohorském národním kroji neb v civilním
evropském obleku a dnes jsem jej viděl v srb-
ské generálské uniformě, zdálo se mi, že se král
Petr valně změnil za posledních 6 let. Vyhlížel
dnes unavený a v tváři sežloutlý. Jen jeho ve-
liké černé oči a bystrý pohled zůstaly tytéž. Hledí
I Karadjordjevič
Anna
Petr
Srbsko
Bělehrad
11
article
jako sokol. Duševní rozčilenost posledních dnů
diouhá cesta a přirozený hluboký dojem, způso
bený pomyšlením, že se po 45 letech dočkal ná
vratu do svobodné vlasti, že se do ní vrací jak
král: vše to musilo ovšem působiti na krále a jes
to patrno na jeho tváři.
Uvítání bylo velkolepé a nadšené Popisovat
je nebudu; chci jen poznamenati, že prsa každého
Srba jsou plny naděje, radosti a důvěry. Všichn
víme, jaký význam měl pro Srhsko králův děd
„vrchní vůdce“ Karaďordě jako vojvoda, jake
člověk i jako Srb duší i povahou a smýšlením
Vše to národ přenáší na jeho vnuka a je pře-
svědčen, že, dá-li bůh, bude šťasten s ním o on
s národem-
Král Petr složí zejtra přísahu na ústavu před
národním zastupitelstvem Své vstoupení na trůn
ohlásí národu proklamací, v níž poví, jakého jest
smýšlení a jak hodlá vládnouti. Zákon, sprave-
dlnost, svoboda, žádná nenávist ani msta, úcta
a vážnost k ústavě a národním právům, upevněn
Srbska a práce v duchu srbském —— to jsou
vůdčí myšlénky panovnické práce krále Petra.
Král vrátil se do Srbska sám. Jeho děti při
jedou později, až se pro ně upraví obydl
v konaku.
Včera večer usnesli se radikální poslanci
senátoři, že zvláštní proklamací vysvětlí národu
význam revoluce a změny na trůně a že na pon-
dělí 29. června se má svolati schůze radikálo
z celé země, aby se provedla organisace strany.
Z toho vysvítá, že se zatím nepomýšlí na slit
všech politických stran v jedno společné těleso
nýbrž že se každá strana bude organisovati zvlášt
Podle všeho levé křídlo radikální strany („Od
jek“) ustaví se samostatně; jemu bude také snad-
nější spojiti se po čase s ostatními stranami
než druhému křídlu téže strany, jehož orgánem
je „Ustav. Srbija“, ačkoli není mezi nimi zá-
sadních rozdílů
Srb-Slovenin.
Srba
Srb
Petr slož
Petro
Srbsko
Srbija
12
article
Třetí den slavnosti.
Třetí den slavnosti.
Z Bělehradu, 26. června. (Zvl. telg. »Nár
Listů«.) Včerejší národní slavnost v topčider
ském parku a slavnostní představení v divadl
prošly přesně dle programu a vydařily se skvěle
V divadle byl král za přítomnosti skvěléh
vojenského průvodu, vlády, rakouského a ru-
ského vyslance s jich dámami a vyslaneckým
personálem, hlučně aklamován. Taktéž na uli
cích, jimiž král projižděl, byl stále předmětem
nejsrdečnějších ovací.
Dnes dopoledne byl v královském paláci
slavnostní přijem hodnostů a různých deputací
Přijati byli nejprvé ruský a rakouský vyslanec,
pak vláda, členové skupštiny a senátu, stáln
rada, generálové, důstojnický sbor, duchoven
stvo a deputace úřadniků. Tím zakončeny
úřadní slavnosti. Na venkově trvají slavnosl
dále a stále ještě přicházejí odtud do Bělehradu
nové a nové deputace.
Král Petr zpravil včera, jak sděleno,
všechny evropské panovníky a hlavy států
o svém nastolení. První odpověď na tuto noti
fikaci obdržel král Petr od německéh
cisaře Viléma. Císař projevuje ve své
depeši naději, že Srbsko za panování krále
Petra vstoupí na dráhu vnitřního pokuje a po-
kroku a laskavými slovy blahopřeje králi k na-
Dojčin.
stolení.
Armádní rozkaz královský.
Z Bělehradu, 26. čorvna. (C -B.) Úřadně
uveřejňuje se tento armádní rozkaz krále
Petra:
»Milé armádě ! Vstupuje na půdu své draho
vlasti, v kolebku svou i předků svých, pozdravuj
ze srdce nejprve tebe, naděje srbského národa
své věrné, chrabré vojsko! Nastupuje na trůn
svých slavných předků přejímám vrchní velení
nad veškerou srbskou armádou, jež pod vele-
ním mého nesmrtelného děda Karaďordě svou
statečností a vojenskými úspěchy ohromila svě
a také potom v pozdějších bojich za osvobození
Petr
Vilém
Petro
Bělehrad
Srbsko
skupština
senát
13
article
srbského národa dala tolik důkazů svých vo-
jenských předností, že šťasten jsem, že bůh
popřál a srbský národ svěřil mi vrchní velení.
Pp. důstojníci, poddůstojníci a vojáci
V této slavné chvili, kdy přejimám nad vámi
vrchní velení, pozdravuji vás slovy : Bůh s vámi.
sokolové srbského národa !
Páni důstojníci! Jsem šťasten, vida vás
v této dojemné chvíli, kdy přejímám vrchní
velení vojska, shromážděného kolem svého trůnu
a proniknuty věrností a oddaností ke mně a
k ideálům naší vlasti. Vynasnažím se zachovat
tuto povinnost, oceňuje a váže si vás všecha
každého jednotlivce dle jeho vojenských zásluh
a předností. Jste mi všichni stejně milí a žádám
na vás pouze, abyste věnovali se horlivě po-
voláni, jež jste zvolili a přispívali mi, abych
vedl vás pe cestách cti a slávy. Proto volám:
Ať žije naděje srbského národa, mé statečné
vojsko. «
14
article
Eugěne Lautier o Srbsku.
Sympatický francouzský spisovatel Eugěne
Lautier, přední redaktor politický při listě
»Le Temps«, jenž zastává se horlivé věeh
slovanských a je přítelem českých snah, uveřej
ňuje v »Le Temps« řadu dopisů o událostech
srbských. Po hrůzné noci 11. června spěchal
z Paříže do Bělehradu a odlud poslal řadu
článků, vynikajících stejně duchem a formou,
jako věrnosti a sympatií k srbskému národu.
Lautier krásně vylíčil tragedii konaku královského
a dokázal, že spiknutí nebylo čistě vojenské, ale
že do něho zasáhli i nespokojení politikové
okoli Petra Karaďorděviče. Poslední dopis, expe-
dovaný již z Vídně, tlumočí soud francouzského
publicisty o srbském národu. Lautier nepokládá
Srby za barbary jako povrchní grafomam Cla-
retie. Srbové jsou na nebezpečné posici, ohro-
ženi se všech stran. »Národ srbský,« píše Lautier.
»je jako jedna ze ztracených stráží slovanských,
jako avant garda, když ne obělovaná, tedy aspoů
ohrožovaná hladovosti germánskou. V tomto ohro-
žení pracuje, strádá, šetří. Národ srbský je při-
činlivý, střídmý a energický. Raca, jež zrodila
prvního Karaďorděviče a Miloše, něco znamená.
První byl králem Františkem I. a druhý Lud-
vikem XI. historie srbské. Srbové jsou slavní
svým heroickým bojem proti Turkům. Srbsko
od počátku stoleti vyplnilo pyšný program, který
Italie, ač větší a silnější, nemohla než formulo-
vati: fara da se. Již proto Srbsko zasluhuje
více nežli naši sympatii, naši vážnost a úctu.
Eugěne Lautier
Petro Karadjordjevič
Srba
Miloš
Turek
Srbsko
Paříž
Bělehrad
Vídeň
Le Temps
15
article
Telegrafické zprávy.
Z Bělehradn, 26. června. (C. B.) Kr
přijal dnes z diplomatického sboru pouze vy-
slance Čarykova (ruského) a dra. Dumb
(rakouského). Z vlády byli přítomni min. před-
seda Avakumovič a ministr zahraničních věc
Kaljevič. Ostatní přijímání dálo se dle programu.
Po včerejší nolifikaci o dosazení královské
vlády rakousko -uherský vyslanec dr. Dumb
obnovil officiální styky, protože jes
ustavena zcela zákonná vláda.
Ze Sofie, 26. června. (Ag. Tél. Bulg.) Kníže
dostal od krále srbského depeši, v niž
oznamuje své nastolení a bezpečuje se na přízen
osvědčovanou bulharským kniželem k Srbsku.
Kniže gratuloval králi ve své odpovědi
k jeho nastolení a přál králi i Srbsku jménem
svým a bulharského národa zdaru.
Bezpodstatna je zpráva některých
zahraničných novin, že kníže Ferdinan
ze strachu před podobnou tragedií jako v Běle-
hradě chtěl opustiti Bulharsko. Byla rozšířena
patrně jen proto, aby poměry bulharské zdály
se nebezpečnými a podobnými srbským.
Z Cařihradu, 25. června. (C.-B.) Srbský
vyslanec Grujič odjede tyto dny. Nynější
chování Turecka k nové srbské vládě dlouho
asi nepotrvá. Porta napodobila příklad některých
vlád také z ohledů na zásadu monarchickoua
dovolila proto výminečně dodatečné přísné od-
Čarykův
Dumb
Grujič
Port
Sofie
Srbsko
Běla
Bulharsko
Cařihrad
Turecko
Dumb
16
article
V drobném prodelii
rannl číele o soba
na
odpoladní .
. . . nazk
Ve állalkách na venkově
ranní čhilo.
sdpolední . . . . . . . . Bh
Inseráty
platí se hotově zapřel.
Předplaeení a instrty přijěmá ndminl-
strate v Marinnské ulici č.z.
Tam nacházejí se též redakce
tiskárna n ezpedice „Náredních Listá“.
Rakupisy se novzaesjí.
Marinnský ulice
Náredne Listat
17
article
souzení krvavých události časopisy, aby veřejně
opřela se zlým vlivům pověsti o kralovraždě
v lidu kolujícím i šířicímu se mínění lidu, že
taková násilná změna na trůně byla hned vše-
stranně uznána.
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 26. června. (Polský hlas
o situaci.) Krakovskému „Czasu“ sděluje se
z Vídně: Parlamentní zasedání skončilo za tak
spletitých poměrů, že ani nejobratnější parla-
mentáři nejsou s to oceniti náležitě nynější si-
tuaci. Jeden z vůdců polského kola odvětil na-
otázku, kdy započne příští zasedání, slovy:
„Snad již v polovině července, snad na úko
zasedání zemských sněmů v polovině září, ale
také možno, že teprve v lednu.“ Tato odpověd
poslance, jenž bývá z pravidla dobře informo-
ván, charakterisuje nejasnost situace.
Ve Vídni se soudí, že nyní, když se hlavní
německé strany opět sjednotily, dr Körber počne
s nimi vyjednávati o tom, jaké ústupky by
mohl učiniti Čechům. Od výsledku
tehoto vjvednávání bude prý záležeh. termín svo-
láni říšské rady. Vláda se neklame o stanovisku
české delegace a ví, že neposkytnou-li se Čechům
ústupky, jest obstrukce nevyhnutelna. Nepochy-
buje se, že umírněné německé skupiny byly by
ochotny k ústupkům ve prospěch Čechů, ale
minulost opravňuje obavy, že němečtí zaslepenci
z Čech a z Moravy zmaří všeliký pokus o doroz-
umění.
V Praze, 26. června. (Ministerská
krise v Uhrách.) Hr. Karel Khuen-Héder-
váry vrátil se po jednodenním pobytu ve Vídni
zase do Pešti, tentokrát už se zmocněním panov-
níkovým, aby sestavil nový uherský kabinet. Přá-
ním Khuenovým bylo udržeti ve svém kabinet
co možná nejvíce členů kabinetu Szellova. Jen
o ministru a latere, hr. Juliu Szechenyovi,
věděl už předem, že do jeho kabinetu nevstoupí.
Körber
Čecho
Khuen
Szecheny
Praha
Vídeň
Nepocha
Čechy
Morava
Uhry
Hradec
Héder
Pešť
Khuenův
19
article
Překvapením bylo mu rozhodné oznámení hon-
védského ministra baí. Fejérvára, že porte-
fouille více nepřijme a dle dnešních peštských
zpráv zůstaly marnými všechny snahy nového vy-
hlídnutého ministerského předsedy, aby ho od-
vrátil od tohoto úmyslu. Na třetí obtiž narazil
prý hr. Khuen u dosavadního ministra financí
Lukacse, jenž původně jevil se býti ochot-
ným, ale když zvěděl o rozhodnutí Fejérvárově,
také hr. Khuenovi odřekl, poněvadž prý bez
Fejérvára v novém kabinetě zasedati nechce.
Ostatní členové Szellova ministerstva podrží
prý své portefeuilly a bude tedy vedle hr.
Khuena, jenž si vedle předsednictví ponechá
také spnávu ministerstva vnitra, ministrem
spravedlnosti Plosz, ministrem obchodu
Láng, ministrem osvěty Vlassics, ministrem
orby Darányi, ministrem za Chorvatsko Erv.
Khuen
Lukacs
Chorvatsko
Szellov
20
article
Cseh. Novým ministrem a latere má se státi
hr. Tassilo Festetics a novým honvédským
ministrem plukovník generálního štábu Kolo-
s zvary. S Lukacsem vyjednává hr. Khuen
dále, aby podržel portefeuille financí.
O pracovním programu hrab
Khuena sděluje se z Pešti „Fremdenblattu“,
že především bude odvolána Szellova zpráva
o stavu ex-lex, aby se stala bezpředmětnou sně-
movní debata o tomto předmětě. Pak se dá pro-
jedpati zatímný rozpočet a změněná předloha
o odvodu nováčků. Hr. Khuen má za to, že
každý z těchto bodů bude vyžadovati asi tří, až
čtyř dnů sněmovních. Obdrží-li zatím uherská
vláda od rakouské ubezpečení, že celní tarií
bude projednán rakouskou říšskou radou, bude
dán celní tarif také na jednací pořad uherské sně-
movny, jež by ho vyřídila asi do dvou neděl.
Pak bude míti uherská sněmovna asi čtyřnedělní
prázdniny v srpnu, aby se sešla opětně v září
a vyřídila rozpočty na r. 1903 a 1904, spolu
s předlohou o zvýšení úřadnických platů a in-
vestičním úvěrem. Jak vidno, rozpočet nového
ředitele uherské politiky je sestaven uměle; jde
Festetics
Khuen
Pešť
Hradec
uherský snít
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z ochotnického spolku.
Divadlo, sloušíe kratochvili, jest
ušlechtilou zábavou: majic na zřeteli
cilo vyšši, jest uměním : posvěceno
myšlenkou národni, jest apostolátem
F. A. Šubert.
Šubert
22
article
U nás v Čechách a zejmena v Praze jest
divadelní ochotnictví zábavou více méně ušlechti-
lou, podle toho, kterak pohlíží na svůj úko
a kterak jej provádí. Avšak tam, kde odkázán
sami na sebe, jsme nuceni bránit se nepřátel-
ské přesile, stává se ochotnický spolek národn
tvrzí. Dokazuje to nám nepřítel svým chováním
nejen ve smíšeném území, ale v sumém sídelnín
městě těto říše, jakož dokazují dětinské sice
ale tím zuřivější demonstrace fanatiků něme
ckých u příležitosti jubilejního představení ochot
nického spolku „Pokrok“ ve Vídni.
První divadelní spolek českých ochotník
„Pokrok“ iná čtyřicet let své činnosti zr sebou.
Vzniknuv ze skrovných počátků, stal se po mno
hých tuhých zápasech sborem, jenž se může
vykázati úctyhodnými výsledky, může se hono-
siti, že platně přispěl k sesílení národního uvě-
domění mezi Čechy vídeňskými. Ve svém „Pa-
mátníku“ k oslavě jubilea podává zprávu o své
činnosti v době čtyř desetiletí. Vydán nákladem
spolku ve sličné úpravě, s četnými illustracemi,
obsahuje Památník mimo dějiny spolku i zají-
mavé příspěvky literárni a pozoruhodný přehled
repertoiru od r. 1868 do r. 1902.
Spolek „Pokrok“ vznikl v poměrech tak
skromných, že z počátku nemohl pomýšlet na
pořádání divadelních představení. Zakladatele
jeho vytkli mu za účel působení: 1. pěstovati
zpěv, 2. podporovati české písemnictví, 3. šířiti
a utužovati vědomí národní pořádáním ušlechti-
lých zábav, poučnými a zábavnými přednáškami.
Čechy
Praha
Vídeň
23
article
Program prováděn hned od samého počátku
chvályhodným nadšením a svědomitou pílí. Již
v září r. 1863 secvičen byl pěvecký sbor, jehož
výkony všeobecně se líbily, pořízena dosti bohatá
knihovna a 17. května 1863 založen psaný časo-
pis spolkový „Budíček“, jenž redigován duchem
svobodným, hájil pravdu s břitkou ostrostí, kri-
tisoval přísně, co bylo špatné a shnilé, povzbu-
zoval. Byl zkrátka hlavní pružinou spolkového
života. Mimo důkladné zprávy o schůzích při-
nášel i původní příspěvky členů: básně, epi-
gramy, granáty, satiry, črty, anekdoty, povídky
a pojednání. Také třetí bod spolkového progra-
mu: šířiti a utužovati vědomí národní pořádáním
ušlechtilých zábav, poučnými a zábavnými před-
náškami čile pěstován. S poučnými přednáškam
byla ovšem potíž. Tím více cvičili se členovév
přednášení a recitování básní, vážných i humo-
ristických. Ve výběru měli vkus a šťastnou ruku.
Přednášely se pouze nejlepší a nejúčinnějš
básně tehdejších spisovatelů.
24
article
Brzy ustavil se odbor, jenž hodlal pořádat
divadelní představení, pořídil z vlastních sil pri-
mitivní jeviště a dne 19. dubna 1867 uspořá
dáno první představení aktovky „Byl v Paříži
a od té doby počíná pravidelná divadelní činnost
„Pokroku“, jež přese všechny nesnáze a obtíž
zdárně prospívala. Spolek sám živořil, zápasil
s peněžními nesnázemi, ale divadelní odbor vy-
víjel zdárnou činnost. Poměry jeho byly dosti
spořádané, že nejen nepotřeboval podpor od vý-
boru, nýbrž sám mu penězi vypomáhal. Praco-
váno tak horlivě, že již r. 1872 mohla býti
uspořádána v Josefském divadle tři představení
ve prospěch postižených povodní v Čechách.
Po celou dobu své činnosti byl „Pokrok
v neustálých stycích s českoslovanskými spolky
vídeňskými a věnoval též pilnou pozornost po-
měrům ve vlasti, zasílaje podle možnosti pří-
spěvky na účely vlastenecké. Přes občasné krise
a nesnáze, zejmena pokud se týče místností di-
vadelních, odvažoval se spolek i na úkoly ob-
tížné, jakým bylo peřdstavení Blodkovy opery
„V studni“ dne 8. prosince 1887.
Blodkův
Paříž
Čechy
25
article
Spolek jest si plně vědom svého poslání
pečuje pilně o vzdělání členů vhodnými před-
náškami, vycházkami do obrazáren atd. Hlavním
idejným účelem činnosti jeho jest dokázati, že
Čechové ve Vídni mají plné právo na české
školy, jež se jim dosud tvrdošijně odpírají. O
té doby, co se poměry spolku zvelebily, hledí se
k tomu, aby představení vynikala bezvadnou
úpravou jak co se týče kostýmů, tak co se týče
dekoraci. Otázka stálého divadla ve Vídni ovšem
na ten čas jest pouhým zbožným přáním. Co do
velby repertoiru připadalo na př. na 16 kust
r. 1901 původních českých kusů 7, slovanských
3, německé 2 a francouzské 4.
Mezi články Památníku zabývá se většina
otázkou stálého českého divadla ve Vídni a vzpo-
mínkami na vítěznou výpravu Národního di-
vadla do Vídně r. 1892. Jest zcela přirozeno
že vzpomínka těch, kdož byli svědky a účastníky
tehdejšího vítězství českého umění jest nevyhla-
ditelna a že s radostí používají příležitosti, aby
vypravovali o teskných obavách před početím
odvážného pokusu a horoucím nadšení po
zdaru.
K tomu pojí se zajímavé vzpomínky n
jednotlivé události z dějin spolku neb různé
osobní vzpomínky jednotlivých přispivatelů „Pa-
mátníku“, zejmena poučná vzpomínka bývalého
ředitele Ladislava Chmelenského „Má umělecká
výprava do Vídně r. 1893.-
O možnosti stálého divadla českého ve
Vídni uvažuje se velmi opravdově a jednotlivé
články obsahují návrhy pozoruhodné. Vyznívaji
skorem vesměs v závěrek, že české divadlo ve
Vídni bude, poněvadž je k tomu vůle. Rovněž
pronáší se názor, že stálé české divadlo mus
býti lidové, jak co do vnitřní úpravy a cen, tak
i co do repertoiru. Ale zároveň vyslovuje se s ně
Čecho
Ladislav chmelenský
Vídeň
český divadlo
26
article
kolika stran přání, aby tu bylo možno provozo-
vati kusy uměleckého rázu pro obecenstvo s vy-
tříbenějším vkusem, v prostředí intimnějším. A
nejsou to pouhá přání, nýbrž praktické návrhy.
o nichž možno uvažovat. Všechny návrhy pak
uvádějí české divadlo ve Vídni ve spojení s če-
skou — školou, na niž „Pokrok“ z výtěžků svých
představení svědomitě přispívá. „Pokrok“ hraje
ob neděli a mívá vždy plno. Nynější místnosti
divadelní, nádherný sál společnosti přátel hudby,
edpovídají požadavkům obecenstva, jež milerádo
navštěvuje představení. Avšak uvědomělého, zá-
možného obecenstva, jež by mohlo zajistit pravi-
delnou návštěvu stálého divadla, jest poměrně
málo; bylo by třeba organisace a agilace. Důle-
žitou otázkou jest, kde by se mělo divadlo zřídi
a jak by mělo býti vzdáleno od jednotlivých
okresů. Nejvíce Čechů bydli v XI.. X., XVI. a II.
okresu; roztroušeni jsou pak po všech okreseeh
vídeňských. Na vzdálenější obecenstvo by se
ve všední den velmi těžko mohlo počítati. Znalei
peměrů představují si chystaný projekt Národ-
ního domu tak, aby odpovídal požadavkům spol-
kového života vůbec, jak to vidíme v čelnějších
českých městech. Měl by prostranný, větší sál,
kde by státi mohlo jeviště. Zde nalezla by útulek
Thalie, než by dospěly okolnosti tak daleko, by
se zříditi mohlo stálé divadlo. Národní dům
Pětidomí v tom ohledu pro západní okresy ví-
doňské má velkou důležitost a bylo by žádoueno.
aby jeho existnce byla náležitě zajištěna.
Čecho
Vídeň
český divadlo
národní dům Pětidomí
27
article
Jiní (dr. Karel Pippich) uznávají obtíže, sta-
vící se v cestu uskutečnění stálého českého di-
vadla ve Vídni. Třeba teprve připravovat pro ně
půdu, hlavně utužením a povznesením národ-
ního sebevědomí a národní solidárnosti v českém
lidu vídeňském. Stálé české divadlo vídeňské
musí se státi potřebou pro český dělný lidv
Vídni. Ale i tu j třeba slušné vyspělosti umě-
lecké, slušného repertoiru dobrých prací drama-
tických, nejen českých, nýbrž i jinojazyčných,
ale vše rázu více lidového, při mírných lidových
cenách. Když by se takto pro český dělný lid ve
Vídni v některém okresu, jím nejvíce obydleném
postavila prostá divadelní budova, ale s hledi-
štěm dosti prostorným, nebo prozatím snad aspon
mohla se najmouti vhodná místnost sálová, když
by se zřídila dobrá, stálá společnost pro Vídeň,
která by v zimní sezóně hrále na takovém jevišti
a v létě mohla snad hráti v nějaké zahradní míst-
nesti, upravené jako arénové divadlo, pak by
byla důvodná naděje, že takové české divadlo by
se ve Vídni ujalo a že by mohlo míti trvání
dobrý zdar umělecký a hmotný. Nezdar posa-
vadních pokusů se stálým českým divadlem ve
doktor
Pippich
Vídeň
28
article
Vídni spatřuje v drahé režii divadla i členstva,
v nepřipraveném repertoiru pro potřebu vídeň-
skou, při poměrně vysokých cenách a téměř bez
účasti českého dělného lidu vídeňského. Ale
přece nezapomíná na potřebu intimnějšího je-
viště, již by se dalo vyhovět při stavbě českého
domu ve vnitřním městě zřízením menšího di-
vadla sálového, které by sloužilo potřebě vzor-
ných představení ochotnických, občasným po-
hostinským hrám některé vynikající divadelní
společnosti české nebo některého výborného en-
semblu hereckého a které by mělo spíše ráz
t. zv. intimní scény, ráz divadla pro literární
uměleckou potřebu, jako doplňkem divadla li-
dového, ač ovšem i na lidovém divadle mohlo by
se to snadno zaříditi tak, by některé večery byly
vyhraženy hrám, sloužícím předem literárněj-
šímu zájmu.
A tak díky čtyřicetileté zdárné činnosti „Po-
kroku“ nabývá myšlénka stálého českého di-
vadla ve Vídni stále určitějších forem, znenáhla
sílí a roste přesvědčení o její možnosti a dosaži-
telnosti a bude-li pokračovati jako dosud, stane
se myšlénka skutkem, mocí žákona o pozvolném
—se—
pokroku a zdokonalování.
Vídeň