Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

V Praze, ve středu dne 30. ledna 1907.

Praha

3

Číslo 30.

4 article

Na ranní a odpol. listy předpláčí ser v Praze v administranl a měsie . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou a maři eie na čtrat lta . . . . 7 K 50h ve flialkách na nlije . Poštou:

Praha

5 article

2K 9CDn

6 article

na čivrt lef. . . 3ka s dvají zásilkee n :: : :nke

7 article Ríšská rada rozpuštěna. Volební reforma vyhlášena.

Ríšská rada rozpuštěna. Volební reforma vyhlášena. Z Vídně, 29. ledna. O 5. hod. 30 min. po dnešní schůzi panské sně- movny sestoupila se v parlamentni budově za předsednictví barona Becka ministerská rada, které zúčastnili se všichni členové kabi- netu a která trvala jen několik minut. Ministrům bylo sděleno, že v zí třejších úřadních novinách vyhlá- čeny budou: 1. nejvyšší patent, kterým se říšská rada rozpouští: 2. všechny zákony ve příčině volební reformy panovníkem po- tvrzené: 3. vládní projev povahy poli- tické, podobný formou publikaci. kterou vyhlásil kabinet hr. Taaffa když r. 1891 bez předchozí trůnni řeči říšskou radu rozpustil.

Beck Taaff Vídeň

8 article K volebním úkolům!

K volebním úkolům! Pohrobní vzpomínka na vždy odklize- nému kuriátnímu parlamentu, včera nám proslovená, sloužiž zároveň za první krok do nového období, k němuž byly položeny zá- klady sevšeobecněním volebního práva. My Čechové vstoupíme do nového období toho, do příšti rady říšské početně sesíleni, po- dobně jako poslancův našich přibude i zá- stupců ostatních bratrských národů slovan ských, a třeba tím není zabezpečena rozhodná většina, jakou společně s nimi ve státu tvoříme, přece se stal nepopíratelný pokrok v tomto směru, jenž doplněn byí dalším úspěchem, jaký spočívá v demokrati cké půdě, na níž nový volební řád spočívá Již to samo o sobě jest vzáenou polož- kou v politické činnosti národní strany svo bodomyslné, jež takto dle sil svých a možnosti za daných poměrů uskutečníla podstatnou část svého programu.

Čecho

9 article

Rozpomeneme-li se, kdo stáli v prvních řadách odpůrců volební opravy a kdo v dlouhém, napínavém a namáhavém zápasu o ni nemožnými nároky snažili se ji zmařiti. máme jen částečný obraz onoho mohutného zápolení, jakéhož vyžadovala obrovitá tato akce na svých upřímných stoupencích, mezi nimiž šiky národní strany svobodomyslne stály po všecku dobu zápasu v řadách nej přednějších Nyní, kdy dílo jest hotovo, kdy stoly volebního práva prostřeny jsou pro všecky dospélé občany a pro všecky politické strany nadchází i národní straně svobodomyslné povinnost, aby hlásila se o podíl, jakýž ná- leží jí především jako spolutvůrkyní a jako vůdčí straně v národě našem při díle tomto. Však nejen tyto bezprostřední zásluhy národní strany svobodomyslné opravňují j k rozsáhlému účastenství při nastávajíc práci zákonodárné, ona vykazala spolu tolik a takových schopností politických při volební opravě, že jest to prostým důsledkem kon- tinuity politické činnosti, aby ti, kdož po- máhali připravovati širší půdu veřejné čin- nosti všeho občanstva, byli také pověřen další prací, kteráž na půdě této bude pod- nikána První volby dle nového volebního řádu budou se konati asi za tři měsíce, dle všech posavadních zpráv počátkem měsíce května.

10 article

Na první pohled zdá se to býti doba dosti dlouhá, ale uváží-li se, že všeobecným volebním právem rozmnoží se podstatně počet voličů, že přibudou k voličům posa- vadním celé legie voličů nových, a že nové volební okresy nad to soustřeďují voličstvo, kteréž společně dosud nevolívalo, jest na bíledni, že musí se počíti velmi záhy s pří- pravnými volebními pracemi, aby takovéto různorodé voličstvo proniknuto bylo všestran- ným rozhledem, než přikročí k volebnímu osudí. Práce přípravné ve směru tomto musí do sebe pojati nejen nejbližší, nastávající úkoly zákonodárné v příštím lidovém parlamentě, ale všecek souhrn našich národních, hospodář ských, sociálních, svobodomyslných, státo- právních, osvětových potřeb se stálým zře- ním ku pospolitosti se soukmenovci slovan- skými a stanoviskem národní strany svobodo myslné k nim, aby rozmnožené voličstvo naše české sebevědomě a odhodlaně dále neslo a rozvíjelo myšlenky, za něž národní strana svobodomyslná v souhlasu s veřejným míněním národa českého bojovala od prvých počátků doby ústavní až do doby nynějšt v zájmu lidu českého. Přípravnou tuto práci konati bude každý z nás ve svém vlastním okolí, neboť jen takto uplatní hřivnu, jež sevšeobecněním vo- lebního práva byla uložena do rukou jeho Nebudiž nikoho mezi nositeli tradie našich dávných, jen tělesně zesnulých bojovníků z myšlenku národnosti a svobody, kdož by hřivnu svou zakopal! Ovšem že nebude leniti ani vedení ná- rodní strany svobodomyslné, aby co na něm jest — vše a v čas podniklo, by nové ob dobí života veřejného, zahájené sevšeobec něním volebního práva, stalo se též novým oddílem v rozvoji žití jejího v těsném svazku s pokrokem a zdarem národa našeho.

národní strana svoboda

11 article

Jest pak již ze zpráv, občasně na ve- řejnost daných, známo, že vůdčí kruhyv národní straně svobodomyslné po delší čas již pilně se přičiňují, aby strana za poměrů podstatně zatím změněných plně dostáti mohla nárokům, na ní jakožto na straně ve- doucí spočívajícím. Práce tyto přípravné týkají se nejen revise a doplnění jejího, ve všech pod- statných kusech osvědčeného, ku potřebám lidovým a národním, hospodářským a kul- térním, třidním i všenárodním přilébajícího programu, na jehož vývoji spolupracoval od vzniku ústavních dob nejpokročilejší po litikové čeští, ale týkají se i reorgani sace její ve směru soustředění povolaných pracovníků politických, jakož i pronik- nutí a obsáhnutí všeho národního voličstva. Výsledky těchto svých příprav předlož pak výkonný výbor národní strany svobodo myslné v době nedaleké nejen valnému sjezdu jejímu ke schválení, ale tím spolu i veškeré české veřejnosti ku posouzení ocenění. Netřeba podotýkati, že ani ostatní české strany politické nesloží v době předvolební ruce v klín, že i ony poskytnou voličstv mnohostrannou příležitost, aby srovnalo sna žení jejich se snahami jejími, ale dou fáme, že národní strana svobodomyslná vy káže se týmiž vývojovými přednostmi, za ručujícími zdárnou její činnost budoucí, ja kými v národě svůj význam uplatnila vítězně ve své, politickými zkušenostmi bohatě a osvědčené minulosti. Nuže, do nových poměrů! Se starou důvěrou a novými nadějemi na další rozkvět českých vlastí našich kráčejme v řadách semknutých k ideálům národnosti a svobody.

národní strana svoboda

12 article Říšská rada.

Říšská rada. Panská sněmovna- Poslední schůze. Z Vídně, 29. ledna. (Zvl. telel. zpr. »Nár. Listů«.) S mohutných stožárů nad parlamentní bu dovou sňali dnes po 3. hodině odpolední, kdy prohlásil kn. Alfréd Windischgraetz po- slední schůzi panské sněmovny v zákonodárném období r. 1901.7 za skončenou, černo-žluté větrem a nečasem rozervané a rozedrané pra pory, které visely tam nepřetržitě od 15. zvětna minulého roku, také přes velké letní prázdniny za kterých říšská rada nebyla odročena. Jest po říšské radě úplně a do- cela. Náleži minulosti. Včera promluvil o ni hr. Vetter nekrolog, zejtra bude vyhlášen v úřadních novinách úmrtní její list. Do zasedaci síně sněmovny poslanecké dostavil se dnes, sotva se rozednilo, zástup tesařů a počal rozebírat všechny lavice a všechna křesla, jak pro presi- dium, tak pro zástupce vlády, pro ministry, po- slance i pro úřadníky. Počet křesel pro pány zákonodárce rozmnoži se o 91. Truhlářský mist Vanický, jenž předělal již r. 1897 sněmovnu s 353 místy na sněmovnu se 425 místy, ujisti žurnalisty, že to bude hračkou. Místa zůstanou tak široká, jako byla, ale vyplní se mezery a po- staví se celá nová řada: „Sem do této dvorany by se vešlo,“ dodal, „ještě o 20 pánů více, než je jich volební reformou povoleno. Za šest nede budeme s truhlářskými pracemi úplně hotovi potom pořídí se nátěr a páni zástupcové lidu budou moci pěkně usednouti.“

Windischgraetz Vetter Vanický Vídeň panská sněmovna

13 article

Zákon o kongrue nezměnil panská sněmovna. Přijala jej, jak vyše ze sněmovny poslanecké, s dodatkem dra. Pe- riče, tedy na prospěch řeholníků, působícíe na farách. Dr. Gruscha, vídeňský kardinál, dr. Bauer, olomoucký arcibiskup, promluvili pro něj a pro kněžstvo. Dr. Gruscha pravil že jest mužem z lidu a dr. Bauer dodal: „Lid a kněžstvo jest totéž.“ Nejspíše proto dr. Kohn předehůdce Bauerův, dal stíhati chudé lidi, sbí rající chrastí v arcibiskupských lesich! Nejspíše proto dr. Bauer v sobotu skládal přísahu ně mecky! Nejspíše proto ie hluboký rozkol me vysokou heirarchií a me lidam! Nejpiso prel jest široká propast mezi klerikální auto- a pluto kracií a kněžstvem osvíceným a v pravdě lide vým Upřímně přejeme chudému duchovenstvu přídavku a zlepšerí, kterého se mu dostane, al dr. Gruseha i dr. Bauer nesmějí nikdy tvrditi, že lid a kněžstvo jest totéž. Episkopát sešel se k dnešní schůzi v počt velmi hojném. Přijel opět saleburský kardinál stařičký Katschthaler, který nie se ne ostýchaje, několikrát chutě si zašňupal, přije také kardinál Skrbenský, jemuž pěkně slu šel kardinálský plášť a jenž obklopen byl usta vičně pairy z konservativní šlechty v králevstn českém; přijelo 6 biskupů, přijeli opaté a vši chni kněžští členové této sněmovny. Také b z nich byla by se povolila kongrua tak, jak při jala ji sněmovna poslanceká. Také v panské sněmovně byl epilog šesli letí dokončeného tentýž, jako ve sněmovně po slanecké: mluvil president, vzdaly se mu dík ze středu lordů hr. Schönbornem a presi dont zase odpověděl. Kníže Windiseh ar act z konstatoval, že bar. B ec k dosáhl ve likých úspěchů parlamentních a přál mu tak šťastné a sílné správy. Bylo by zajímavo zvě děti, co si mladý kníže Windischgraetz bývalý chef koaličr vlády, silnou administra tivou představuje.

doktor Grusch Bauer Lido Kohn Bauerův Gruseh Skrbenský Schönborn

14 article

Panská sněmovna se obořila dnes několi kráte na poslaneckou. Vyčetlo se této, že její vý bory pracují nedbale — dr. Unger — a že její aparát, jenž vyřídil v posledních nedělích za den zákonů vice, než se jich dříve udělal za rok, elaboráty svými zasypává sněmovnu pan sko. tak, že pracovati musí, dechu sotva popa- dajíc, ve spěchu a tísni — předseda ve svém doslevu. Nedosti slov. Dala se poslanecké sně- movně ke všemu ještě lekce také skutkem, pří- mo demonstrativním. Panská sněmovna totiž odepřela po dlouhé, zajímavé debatě pilnost ná vrhu presidenta řišského soudu dra. Ungra by vyřidila zákon o povinném ručení za jízdu automobilem ještě dnes. Tento zákon jest pro nynějšek pochován. Myslíme, že nebudeme fa lešnými proroky, pravíme-li, že vstane z hrobu v nové sněmovně poslanecké, ale že potom bude ještě přísnější, než byla osnova dnes pocho vaná.

doktor Unger Ungr

15 article

z Vídně, 29. ledna. (K. k.) Předseda kn. Windiscbgraetz zaháj schůzí ve 12.30 hod. s pol. Na jednací pořad dány ku pilnému projednán různé, poslaneckou sněmovnou vyřízené předloby. O pilném projednání zákona o povinném ručen automobilistů rozpředla se debata. Hr. Czernín mu odporuje, aby nezdržoval rozvoj automobilismu. Občanský zákonník obsahuj dosti ustanovení na ochranu před škodami automo bilů. O předloze sluší rokovati zevrubně a proto z sebe a několik svých stoupenců navrhuje, aby pilnos byla zamítouta. Ryt. Wittek přimlouvá se za pilné projednání Dle úsudku odborníků není proč o obsahu předloh raditi se předběžně. Dr. Unger praví, že v zákoně není žádnéh automobilismu nepřátelského směru. Předloha je do- sledkem pokroku moderního rozvoje dopravy. Byl by také vlasteneckou úlohou, poříditi v Rakousk prvý zákon o automobilech. Uznává, že sněmovna při projednávání předlok je vždy v tísni, doufá však, že se to v příštím zá konodárném období změní. Prosí za přiznán pilnosti.

Ryt Wittek doktor Unger Vídeň Hradec

16 article

Ministr dr. Klein doporučil předlohu. Je pro vládní značně zlepšena. Je pracována velmi pečliv a přihliží ku potřebám průmyslu a dopravy. Na vý- sledky odborné ankety vzat zřetel. Ministr litoval by se stanoviska vlády, kdyby se vytýkalo, že uznávám možnost škod a nepřispíváme ničím k jejich ná pravě. Při hlasování pilnost propadla. Hr. Sehücborn přeje si, by vláda podal ihned po opětném zahájení fisské rady a to v pan ské sněmovně, nový zákon o povinném ručení auto- mobilistů. Zároveň upozorňuje na dilemma, v něm octla se panská sněmovna proto, že přikazují se s ukvapenou rychlostí na konci zasedání důležite předlohy. Sněmovna rokovala potom o kongruo vý c předlohách. Odb. chef Niebauer zabájil rokovění Arcibiskop dr. Gruscha patří prý již 60 let k du chovním správcům. Seznal důkladně potřeby ducho ních správců a naproti slátním úřadům na zá kladě nabytých zkušeností hájil zásadu, že poměr duchovních správců mají vyličiti se na základě spiso Nabádá sněmovnu, aby dbala důstojnosti duchovníc správců, již vyšli z lidu a proto jsou těšně spojen s veškerým mravním a hmotným blahem a bolest všech vrstev obyvatelstva. Schválením zákona do stane se jim nové pobídky konati svou povinnost tín svědomitěji v míru i v dobách vážných. Útoky n duchovenstvo zabolely ho, jsouce utrháním na cti. Nesmí se mu vyčítati, že nekonalo skutky křesťan- ského milosrdenství dle svých prostředků a sil. Po ukazuje na stípendia a nadacs pro chudé studenty prosi za přijetí zákona. Arcibiskup dr. Bauer nechce mluvit o bědných poměrech kalolického duchorenstva. Byly uznány v důvodové zprávě i podáním této předlohy. Nech navrbovati změny dle potřeb duchovních správců pohřbily by předlohu. Přihlásil se k slovu, sb

Klein Niebauer doktor Grusch Bauer Hradec

17 article

V drobném prodejít ranní číslo o sobě . . . za odpolodni. . . . . za 2h Ve filislkách na venkovš- ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4h Inserát plati se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá sdminl- strace v Mariznské ulici č.3. Tam nacházeší se též redakne Ulskárna a ezpodice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracejí.

Mariznský ulice

18 article

jménem episkopátu opřel se pověstem, jež —. i v části duchovenstva ve svých nadějích zklamaného — na- lezly víry, že nemá smyslu pro klerus, a přimlouval se nedostatečně za přijetí svých návrhů. Původní kongruová předloha byla výsledkem snah episkopštu o zlepšení situace duchovenstva a neopomenul ni- žádné příležitosti, aby konal svou povinnost, zlepšil hmotné postavení duchovních a zjednal jim příjem. přiměřený jich postavení, vzdělání a činnosti. Také hojná účasť členů episkopátu v dnešní scheci jest opělným důkazem, s jakým zájmem sle- duje slasltrasti podřízeného duchovenstva. Nedo- sáhlo-li se, čener duchovenstvo přálo, bude přec míti talo předloha pro duchovenstvo činně i ve vý- službě velký význam, bude-li uzákoněna. Proto prosí za její schválení Ministr dr. Marchet pravil, že duchovenstvo ne- mohlo býti vyloučeno z toho, co bylo povolen jiným státním funkcionářům z ohledů drahotních. O Peričově návrhu prohlašuje, že třeba rozeznávat mezi meritem a stránkou formální. Se stanovisk věcného nelze proti tomuto vsunutí ničeho namitati, pokud však jde o stránku formální, snažil se ve v- boru o obnovení původního usnesení, protože bylo výsledkem kompromisu, jímž umožněno vyřízen kongruové předlohy. Vláda ovšem považuje vsunutí Petičova návrhu za úplně oprávněné. Předloha přijímá se v 2. a 3. čtení.

Marchet Peričův

19 article

Bez debaty přijaty v 2. a 3. čtení předlohao vykonávání soudní činnosti u vrchních zem- ských a nejvyššího kasačního soudu. Rovněž i tak předlohy: o provádění generální akty algeci- rasské, o rozšíření terstského přlsta vu. o ražení niklových mincí, o administračním po- řadí, kolkových a přímých poplatcích čímž byl jednací pořad vyřízen Ministr hr. Anersperg odpověděl na sobotní dolar po výnosu o po dporování pastvinného hospodářství. Předseda kn. Windischgrätz v doslovu děkuje za osvědčenou důvěru, dále oběma místopředsedům, vládě třeba s přáním, by »vláda, jež dobyla velkých parla- mentních úspěchů, připojila k nim i úspěchy spojené se šťastnou a silnou správou«), výborům, zpravodajům a zapisovatelům a končil: Třebas slavná sněmovna nevyřídila v minulém zasedání velký počet předloh. zůčastnila se přece zákonodárných prací v nejpronika- vější změně ústavy. Dej bůh, by ku blahu naší vlasti splnily se veškeré naděje a tužby těch, kdo umožnili a podporovali uzákonění volební opravy. Této sně- movně pak přeji se vším důrazem, aby splnila svůj parlameniní úkol, ovšem ne ve znamení spěchu a tísně (Hlučná pochvala.) Kéž je dopřán této sněmovně, jež vynikala vždy svou parlamentní horlivostí a sou- hlasnými usneseními obou sněmoven má ve svém vý- znamu býti podstatně posllena i na dále volného času, kterého bůde asi vyžadovati plnou měrou a právem jakost jejích prací a zratost jejích usnesení. (Pochvala.) Hrabě Schönbora poděkoval předsedovi za jeho horlivé plnění povinností a za svědomitost, jakož i za jeho nestranné řízení rokování. (Hlučná tevalá po- chvala a potlesk.) Kníže Windischgrätz poděkoval za tento projev. Na to byla schůze skončena.

Windischgrätz bůh Schönbora Windischgrätz

20 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 29. ledna. (Loučení v pol SKem KUre.) v pondelI mělo polské kolo u říšské radě poslední schůzi na rozloučenou. Předseda koln, posl. David Abrahamo w i cz na sklonku 46leté činnosti vídeňského polského kola promluvil řeč, v níž s důrazem upozorni na důslednost polské politiky ve Vídni. Za dobu trvání parlamentu — pravil posl. Abrahamowicz — maoho i velikých politických stran zaniklo bezo stopy, jedině polské kolo trvalo a trvá pevně při svém původním praporu a zaujímá stále vynikající misto mezi sněmovními strana- mi. Příčina tohe, že leckterá strana zanikla, jest fakt, že to byly strany jen politické, kdežto polské kolo jest organisace čistě národni. Viděti z toho, že nejlepším podkladem každé parlamentní strany jest opi- rati se o půdu národní. Ustupující nyní s pole polské kolo odkazuje svou zásadu národní solidárnosti své nástupkyní a naděje se, že ná- rod projeví při nových volbách tolik intelektu- álné síly a politické zralosti, že jeho přiští zvo- lenci přidrží se téže zásady národní solidárnosti, jako kolo nynější. „A proto — skončil mluvěí — majíce na paměti veliké a těžké povinnosti. jež nám ukládá katechismus národní, ani na oka-

Abrahamo Praha Vídeň polo SK Kure

21 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, dne 28. ledna. („Čtenáři.“ — III.) Kdybych jen tro šinku chtěl, mohl bych se státi třeba ješitným Ale já nechei. Jako by se byl pytel s nimi roztrhl, vyrojil se na mne nadšení moji „čtenáři“. Bohužel po každé po dvouminutové rozprávce s nimi vyšlo na jevo, že chtěli za své nadšení honorář. Ně kteří z nich dokonce si představovali, že vroueí jejich čtenářské nadšení měl bych odměňovati paušálně, pevným měsíčním, nebo ještě lépe čtrnáctidenním platem. A to mou již již budí se pýchu vždycky zas moudře regulovalo do na- ležitých mezi.

Praha

22 article

Objevil se u mne hudební skladatel, starši pán, prý bydlí v sousedství a je v okamžitých nesnázích. (Vlastenecké mě srdce potěšil ten bá- ječný rozvoj hudební naší literatury — jest u nás, patrně, již skladat.lů tolik, že jméno starého pána jsem před tím vůbec nikdy ani ne četl ani neslyšel.) Objevil se žák konservatoře prý. Ani dlouhých vlasů neměl — jaký to mohl být konservatorista. Svěřil se mi, že zastavil housle, jež mu zejtra propadnou. V zastavárně věc propadne, myslím, za půl léta či snad za rok — nevím, nevyznám se v tom a čtenář by se možná urazil, kdybych právě v této věci do- žadoval se jeho dobrozdání... Alo myslil jsem si, když to milý konservatorista, nadšený můj ctitel, vydržel bez houslí tak dlouho — — Znovu mne ujistil, že je mým dávným. nadšeným čtenářem, ale na konec, milý konser- vatorista, vycházel ode mne takřka beze všeho zápalu pro svého zamilovaného autora. Trochu byl mi ten ctitel podezřelý, nevím proč. Vyhlédl jsem za ním oknem: před domem čekal naň jiný můj nadšený obdivovatel, Romeo z kapitoly I. Náhodou podívali se nahoru a spatřili, že se za nimi dívám. Měl jsem radost z mílého „konser- vatoristy“, že pro hrozící jemu ztrátu houslí přece neklesl na mysli: dal Romeovi cigarelku. sám si zapálil druhou a oba spokojeně sl

Romeo

23 article

okrašlovat pražské ulice. Slušelo jim to — sebe důvěra i víra v budoucnost vždycky sluší buju rému mládi ... Po něm opět navštívil mne kdosi, jenž nutně potřeboval dnes jetí do Golčova Jenikova a neměl peněz na cestu — proč a kam ho tam čerti nesli, pánbůh vi. Bývalý úřadník, nadšen můj čtenář — náhodou oetnul se v nemilýchfi- nančních nesnázích. Jiný čtenář nadšený, jenž přícházel právě z nemocnice. (Musím někde se pozeptati, kterou nemoc léčí moderní věda alko holem, z rekonvalescenta byl totiž strašně cíti alkohol — snad se jim na klinice zbytečne plýtvá ?) Dva ředitelé venkovských divadelních šmír na poslední štaci oběma bohužel zabavili celou garderobu a všecko. Jednoho by spasilo deset. druhého osmnáct korun a nějaká maličkost, aby tu „eelou garderobu a všecko“ mohli vyprosti ze zajetí. A proto se obrátili s důvěrou atd.

Golčův Jenikov

24 article

Herec, prý, jenž po venkově a vůbec všude kam přijde, s úspěchem prý recituje mé básně Jest vůbee nadšeným mým etitelem již od mládí, avšak nemilou náhodou teď zůstal v Praze bez prostředků a proto s důvěrou atd. Jiný mladý nadšenec, jenž hodlá někdy na podzim vydati své prvotiny. Přichází k mému blahorodí, abyeh mu laskavě poradil, má-li verše vydati s ilusíra- cemi neb bez nich. Mé blahorodí poradí, mladý na- dšenec dojat děkuje a při tom si nahlas myslí, že má dnes odpoledne komusi platit dvě korunky avšak těch dvou korunek bohužel nemá a proto- znaje mé šlechetné srdce, atd. Jiný nadšenee Už dávno chtěl mne poprosit o knihu s pod pisem. Nebo o fotografii. Chtěl si ji koupit ale, neni peněz. Jsou vůbec časy zlé a kdybych jen nějakou maličkostí chtěl mu pomoci z oka- mžité tísně — — Kdosi, jenž představuje se jakožto pře kladatel z němčiny. Malý, nazrzlý človíček, jenž od několika dnů uctivé mne na ulici pozdra- voval. Že přichází v záležitosti čistě literární Usedne, rozpačitě mne si ruce a nervosně pře- kládá nohu přes nohu, pravou přes levou a zase naopak — nabyl jsem později důvodného pode- zření, že toto nervosní překládání nohou byl

Praha

25 article

vůbec jedinou jeho — překladatelskou čin ností... Přišel, že by strašně rád přeložil ně které mé práce do němčiny. Ale, aby si knihy zaopatřil, k tomu nedostává se mu prostředků A za řeči najednou si vzpomíná, že se nu právi taky nedostává peněz i na činži — maličkost třicet korun — a z toho důvodu, že obrací se na mne — — Nevím, čím se to stalo, během dialogu jevil pro mne pan překladatel čím dále, tím méně ob divu a nadšení. Konečně, ještě v bytě, dal si klo bouk na hlavu a když jsem konečně otevře dvéře, aby se sám jich otevíráním nomusií na máhati, spustil na schodech monolog, jejž py znalec, nejspíše, považoval asi za nadávky A tak, bohužel, podnes marně čekám, kdyže s mi konečně otevrou brány literatur t. zv. světo vých. To máme z toho, „Wir čechischen Schriít stellern“, že jsme někdy tak nemístně a zbytečn nervosní. A potom, zejména „Wir Ungedul digen“, podrážděně hubujeme na zatr . . . ci zinu, že o nás neví. Jak pak má o nás vědět když s námi není řeči!

Schriít Wir Ungedul digen

26 article

Procházel jsem se kdysi v poledne Ferdi nandovou třídou. Krajina ta, jakož ze zeměpisu známo, leží ve střední Evropě a v části mez Ovocnou ulicí a Charvátovou uličkou jest hojně zalidněna nejen Evropany a Evropankami, ale vyskytují se tam nejen Arabové — sklad per- ských koberců — ale i Číňané. Totiž alespon jeden, jenž stává ve dveřích obchodu Staňkova. Z té směsi různých národnosti přistoupi kdysi ke mně mladý Evropan, taky dávný muj ctitel. Měl velký zájem na tom, co prý asi te píši — kromě toho chvalného zájmu měl, jak mi dále svěřil, u pradleny límečky, ale neměl peněz, aby si pro ně k té pradleně došel — a límsčků těch nezbytně právě dnes ještě potře boval. Podíval jsem se honem do výkladní skříni jako do zreadla, vypadám-li opravdu tak hloupě že si na mne lidé troufají s povídačkami tak průhlednými... A co byste řekli: rozhodl jsen se, že Evropanu v těžké jeho situaci tedy po mohu. V očích jeho zjevil se odlesk čistého nadšení. Plal jsem se, kde ta jeho pradlen- bydli. Jmenoval nejbližší ulici. Prohlásil jsem dále, že jej k té jeho pradleně doprovodím že zaplatím ji sám. Odlesk nadšení v jeho očích nějak zatím vypelichal. Málem to nadšení již ani za řeč nestálo. Nějak rozpačitě mi Evropan vysvětloval, že náhodou právě včera, vlastně ne předevčírem ta jeho pradlena odstěhovala se ně kam až na Pohořelec. Ale což: jsou cestovatelé. kteří neohroženě podnikli cesty ještě delší — prohlásil jsem, že právě mám volný čas a ž tedy můžeme jíti na Pohořelec. Nadšení v jeho očích zmizelo již nadobro — a po několika kr cích zmízel i on sám.

Charvátův Evropan Číňan Evropa Staňkov blízký ulice Pohořelec

27 article

Zmizel, povídám, jakoby se byl propadl do země — avšak o tom, že by se byl toho dne v Perdinandské třídě kdosi do země propadl, o tom v novinách nebylo ani řádky. A jistě by noviny byly zaznamenaly takovou sensační událost — kdypak se to v Praze stalo od časů kněžn Drahomíryl Kráčel jsem kdysi jinou ulici a z čist jasna — v pravé poledne to bylo — napadl mne pointa básničky doma rozepsané. A tím, že jsem povinen člověčenstvu, pečovati o to, aby ni jediná z mých vzletných myšlenek se jemu. totiž lidstvu, neztratila. Jsem pořád ještě tak stydlavý, že se ostýchám básnit před lidmi proto uchýlil jsem se do nejbližšího průjezdu, abych poznamenal si do notýku, co mi právě Musa našeptávala. Jen jsem vešel do otevřených dveři prů jezdu, ozval se za mnou ženský hlas. Chvatně řítila se za mnou z ulice dáma, jež oslovila mne jménem. „Pospíchám za vámi, odpusťte mě smě- losti,“ řekla poněkud rozpačitě a dodala, že jes učitelkou z Vinohrad. (Všech vinohradských uči telek prosím za odpuštění, že líčím věrně dle skutečnosti.) „Jdu do Holešovic k sestře,“ mlu- vila, a najednou vidím, že jsem si doma zapo- mněla tobolku. Musím přes most a na neštěstí nemám s sebou jediného dvouhaléře. Na ulie nikoho neznám, abych někoho požádala a v tom jsem zahlédla vás. Dodala jsem si tedy smě- losti — jsem vaše dávná čtenářka, již kolik le bydlím ve vašem sousedství a hned odpoledne bych si dovolila dvouhalíř s poděkováním vrá- tit . ..

Perdinandský třída Praha Holešovice

28 article

To se snadno může přihodit. Sám jsem jednou, jda na Smichov, byl nucen od Palackého mostu podniknouti malou zacházku přes ka- menný most, protože jsem právě taky zapomně si doma peníze. S radosti jsem tedy dámě — smím to tíci. že nebyla ani dost málo hezká! — z nesnází chtěl vypomoci. Sáhl jsem do kapsy po dvou- haléři, náhodou neměl jsem drobných a mě jsem pouze jedinou minci vzácnou, peníz nad- životní velikosti — totiž pětikorunu. Celé pěti- koruny bylo mi líto. Dáma se nabídla, že ji v vedlejším obchodě promění. Čekal jsem chvili a kmitlo mi hlavou, že vlastně bylo příkazem galantnosti, abych pro drobné byl došel sám. Když ale měl jsem v hlavě pointu k básri . .. Uplynula ještě chvíle, potom ještě jedna a již začal jsem přemýšleti o tom, nepodobá- se dáma ta mladosti ... Ne sice tváří ani léty. ale tím, že se nevracela: i mladost, jak známo, se nevrací ..

Smichov Palacký

29 article

Křivdil jsem jí, totiž dámě. V ničem nepo- dobala se mladosti: vrátila se. Omlouvala se, že byla v několika obchodech, nežli jí pětikorunu vyměnili. A při tom, jak mi drobné vracela, vzpomněla si, že i nazpět musí přes most. Tudíž prosila, abych jí, celkem, půjčil dva dvovhaléře. „Prosím, slečno, s radosti,“ povídám na to. Ať ví, že jsou na světě ještě lidé šlechetní. A její tvář se zamyslila. „Vlastně, kdybych mohla jeti elektrikou...“ řekla v rozpacíel a v průjezdě, kde jsme stáli. „Kdybyste byl tak laskav a půjčil mi k tomu ještě dvacetihaléř““.. Ochotně půjčil jsem jí i dvacetihaléř. „Vlastně... ale kdybyste se, vašnosti, na mne nehoršil, že vaší dobroty tolik naduží- vám . .. „Prosím, čím mohu sloužit?“ „Jela bych i zpátky elektrikou, abych už raději byla doma.o Půjčil jsem ji i druhý dvacetihaléř, aby mohla jeti olektrikou i zpátky. Bylo jí nějak líto peněz, jež mi z pětikoruny dodávala. „Vlastně... ale bojím se, že se snad bu-