ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fb906470-75a5-11dc-9799-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 64, person 40, org 7, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu I. srpna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 210.
4 article
Na ranní a odpol. Jisty předplácí ne v Praze v admnlnistrani př sie na čtvrt lets . . . . S K — s dvojí donálkou na čtvit lota . . . . 7 K o0h ve Blialkách na měsle . . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsíe na čtvrt leta . . . . 9 K eo s drojí zásllkoa a měe a .. . K e
Praha
5 article V umělé pause.
V umělé pause. Události turecké vpadly do velice na pjaté situace mezinárodní. Úspěchy politické kampaně anglické, jejíž konečným cílem bylo docílení takové dohody se státy evrop- skými, jež by znemožňovala jednostranné snahy rozpínavého postupu středoevropského, provázeny byly rostoucí nedůvěrou, zvláště mezi Anglií a Německem, takže tento stav rozčilení myslí pokládán byl za větší nebez- pečí pro mír, než různící se zájmy soupeří cích evropských skupin. Vzrůst této nedů věry byl zajisté velmi hrozebný, když v sa- mém anglickém parlamentu ozvaly se hlasy. nebezpečí zažehnávající, za jakéž nutno po kládati zvláště obě nedávné řeči státního tajemníka sira Edvarda Greye a kancléře pokladu Lloyda George. Současně pak mohutné organisace an- glického dělnictva jaly se činiti osvědčen ve směru uklidnění myslí. Ještě okázaleji jevily se spodní proudy ve Francii, kdež směry protirepublikánské obratně používaj výstředních živlů, a jak nejnovější zprávy o krvavých srážkách ve Vigneuxu dokazují, nelekají se ani vnitřních zmatků. Podobné dvojí proudění duchů jeviloa jeví se i na Rusi, takže i v jedněch a týchž časopisech lze čísti úvahy, jež se zásadně rozcházejí v názorech na poměr Ruska ku předpokládanému soupeřství obou přednícl evropských velmocí. Stav tento nevyjasnil se valně ani po obou schůzích revelských, ba ohlašované ujednání s Anglií ve příčině oprav makedon- ských zůstává až posud tajemstvím diplo- macie, o němž ze slov anglického státního tajemníka Greye pouze to zvěděla veřejnost, že vázlo při vyjednávání s ostatními moc- nostmi tak dlouho, až obnovením přes třicet let v archivním prachu odpočívající konsti tuce turecké octlo se před — změněnou situncí.
Grey Lloyd George Anglie Německo Francie Rus Rusko
6 article
Obratem tímto ocilly se — jak známo — v Cařihradě zdánlivě v popředí idey mlado- turecké a vojsko s nimi se stotožňující. Vel- moci evropské i menší balkánští sousedé Turecka volky nevolky jsou nuceny, vyčkati. co se dále bude díti v říši sultánově, aby dle toho zařídily další své kroky. Možno již nyní zjistiti, že mnohým z nich přišel pře- vrat v Turecku vhod nejen proto, že při- vodil jakousi umělou pausu do akce diplo- matické, ale i proto, že některým velmocem opravdu posloužil za vhodnou záminku, aby sečkaly s prováděním reformního programu makedonského, protože ústava turecká ve své základní myšlence reformní jde dálea týká se všeho územi říše turecké a ne pouze některých provincií. Jsou to nejen Anglie, jež uvítala změněnou situaci v Turecku, prohlašujíc, že netoužila nikdy po ničem jiném, než po dobré vládě v říši sultánově, ale jest to Německo, tedy oba domnělí hlavní soupeř na světové politické šachovnici. Osvědčí-li se anglické naděje — odpoví- dají na projevy anglické v Berlíně, nemáme proti tomu nejmenších námitek; ba spíšes přejeme, aby se tyto naděje staly skutkem Nám to neškodí, Angličanům to působí ra dost a Turkům to bude na prospěch. Ně- mecko se ostatně postará, aby uhájilo své postavení v Cařihradě a jinak napomáhalo i tak rozvoji kulturních sil v Turecku. Za- chovají li se podobně i ostatní mocnosti. usnadní se i německému obchodu a prů- myslu rozšíření styků s Tureckem.
Angličan Turek Cařihrad Vela Turecko Anglie Německo Berlín
7 article
Přes to ani v Německu nezdají se míti valnou důvěru, že nastane v Turecku opravdový pořádek a uklidnění, a dovolá- vají se při tom Turků samých, kteří prý ne- věří v opravdovost tolika náhlých změn. Sama pak obnovená ústava chová prý v sobě četné kameny úrazu; největší újma prý zn stihne hlavní město turecké, jež ústavou po- zbývá všech svých četných a výnosných výsad- tak osvobození od branně povinnosti pro jedny, osvobození od výkupu z ní pro druhé Účastníci těchto výsad byli již v r. 1876 nejprudčími odpůrci ústavy. I mezi předáky mladotureckými ozývaj se hlasy, že nynější převrat v Turecku jest příliš náhlý a málo připravený ; sultánovi nynějšímu nedůvěřují a ústava sama nezdá se jim býti vhodnou pro nynější dobu, byvš pracována pro poměry před 32 lety, kteréž se zatím značně změnily. Proto Mladoturei nejen neodzbrojí, nýbrž budou organisace své stále sesilovati, zvláště v Malé Asii. D popředí postupuje mezi Mladoturky skupina, jež chce Turecko zdemokratisovati a decen- tralisovati. Podobně i v Ilalii se pohlíží na události turecké s velikou zdrželivostí; odraz jejich pociťuje se již i v severní Africe, zvláště v Tripolisu, na nějž se v Italii hledí stejně žádostivě jako na Albanii; z Berlína pak přinášejí italské listy zprávy, že tam nepo važují bratření Mladoturků s Řeky, Bulhary a Srby za upřímné.
Turek Řek Bulhar Srba Německo Turecko Asie severní Afrika Tripolis Albánie Berlín
8 article
Zmínky zasluhuje též názor vůdce ru ských kadelů, prof. Miljukova, kterýž přiby právě do Sofie. Ma za to, že byly velmoei událostmi v Turecku překvapeny a že nyní jim nezbývá, než vyčkati, nastane-li v Tu- recku pořádek; na tom prý jim však valne nesejde, bude-li křesťanské obyvatelstvo spo kojeno čili nic. Hlavně jim jde o to, aby přestaly nepcřádky, což bylo i hlavním cílem jejich reformních plánů a pokusů. Mlado- turci budou ve své činnosti pokračovatia chtějí patrně vykonávati dozor na činnost vlády, proto přeložili svůj ústřední výbor do Cařihradu. Má za to, že velmoci zasáhnou do tureckého obratu, kdyby hnutí nabylo po- vahy panislamské a vzepřelo se posavadním reformním vymoženostem velmocí, (což čá- stečně se již děje odmítáním evropského re- formního četnictva a nucením, aby odložilo své uniformy). Nynější okamžik považuje z zvláště důležitý a rozhodný pro Bulharsko.
profesor Miljukov ma Mlada Sofie Turecko Cařihrad Bulharsko
9 article
Dnes uznal i vídeňský orgán, sloužící projevům zahraničného ministerstva, za vhodné pronésti se o věcech tureckých. Zajímavé jsou zejmena dvě okolnosti, jichž se ve svém výkladu nápadně určitě dotýká. První platí reformní činnosti velmocí. Poznamenává, že překvapení, způsobené obratem v Turecku, vede namnoze k ukvapeným úsudkům. Tak prý se v některých časopisech vyslovuje do- mněnka, že celá akce reformní, již Evropa zahájila pro Makedonii, jest událostmi ture- ckými jaksi překonána a odbyta; ba že se již i o tom mluví, že budou reformní návrhy vzaty zpět. Poslední takovéto návrhy učinily Anglie a Rusko a zdánlivě důsledně se pro- hlašuje, že je to neúspěch politiky revelské. kdež panovníci obou států i o makedonské otázce konali porady. Všecky podobné zprávy a domysly prý však spočívají na omylua na nesprávném ocenění stavu věcí. Ani lon- dýnský ani petrohradský kabinet nevzaly svých návrhů zpět, aniž má kterákoliv velmo v úmyslu opustiti reformní akci, výsledek to mnohaletých námah a starostí. Naděje v úspěšnou působnost ústavy turecké nena- byly do dnes ještě dostatečného stupně bez- pečnosti, aby odůvodňovaly bezprostřední odvrat od posavadní makedonské politiky evropské. Takové neopatrnosti se nedopusti žádná velmoc.
Turecko Evropa Makedonie Anglie Rusko
10 article
Dosud jest zájem velmocí na zjednán pořádku v Makedonii velmi silný a zejmena v Rakousko-Uhersku nebyl po- sledními tureckými událostm zmenšen. Koncert velmocí co do úmyslu oprav makedonských zůstává neotřesen. To platí i zejmena o Rusku, kteréž rovněž jako Rakousko-Uhersko má jakožto soused Turecka chrániti tam závažně zájmy. Za to nutno co nejrozhodněji odmítnouti zlomyslné zprávy, v nichž se připisuje Rakousko Uhersku úmysl, zasáhnouti mocí do hnutí v Makedonii. Takového úmyslu ne bylo a není, a není ani nejmenších známek jež by třeba oklikou na podobný úmysl daly souditi. V obojím směru jsou prohlášení tatc významná, potvrzujíce jednak vyčkávací sta- novisko velmocí, jednak vylučujíce opuštěn evropského koncertu Rakousko- Uherskem. To platí ovšem pro dobu, než mine umělá pausa, jež nadešla tureckým převratem a skončí asi pravděpodobným jeho nezdarem Ale bude potom ještě trvati koncert evrop- ských velmocí a posavadní jeho — sesku- pení?
Makedonie Rakousko Uhersko Rusko RakouskoUhersko Turecko
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 31. července. (Bosenské sta- rosti.) Prožluklá turecká ústava nezvířila jen mysli obyvatelstva v Cařihradě a Makedonii; ona je s to pokaziti letní siestu i rakousko-uherské společné vládě, která z poručení berlínského kongresu spravuje Bosnu a Hereogovinu již 30 let tak moudře, že si ani dnes netroufá svěřiti domácímu obyvatelstvu účastenství ve správě země. A tu z čista jasna občané turečtí, o jichž politické vychování nepečuje osvícené Rakou- sko, budou míti ústavu i parlament, kdežto od- chovanci rakouské správy v Bosně a Hercegovině nevyspěli ještě ani tak daleko, aby mohli sami spravovati aspoň své obecní a okresní potřeby!
Praha Cařihrad Makedonie Bosna Boseň a Hercegovina
12 article
Pro rakouské správce okupovaných zemí je špatná poklona, vytýká-li jim dnes opozdilost i „N. F. P.“, která nikdy nevynikala přílišnou péčí o politické svobody slovanských národů Pěkná věc je pozvolný rozvoj národa — píše vídeňský list na ndresu min. bar. Buriána. Ale rozšafnost a moudrost mají v politice jen rela- tivnou cenu. V politice nepočítá se s absolutn pravdou, neboť hlavními činiteli v jejích účtech jsou potřeby dne. System, který byl snad dobrý před 30, ba i před 20 lety, stává se pochybeným jakmile se politické předpoklady podstatně změ- nily. Plán, dle něhož se měla samosprávná zři- zení zavésti v okupovaných zemích postupně během deseti až dvaceti let, byl snad dobrý. když byl vypracován, ale dnes udělaly přes vše- chny takové rozpočty veliký kříž nejnovější poli- tické udalosti v Turecku. Ústavnost bude nyní heslem také všeho obyvatelstva Bosny a Herce- goviny boz rozdílu náboženství. Agitace, kterou nebude třeba do země teprve vnášeti z ciziny poněvadž se zrodí v samě zemi, přiměje domácí obyvatelstvo, aby uvažovalo, že Bosna byla by dnes zemí ústavně spravovanou, kdyby jí vládl dosud přimo z Cařihradu. Bylo by moudré, če- kat, až bosenské a hercegovské obyvatelstve začne takto uvažovati? Bylo by noudré nečinně čekati, až si lidové hmutí samo vynutí ústavu která by měla snad dvojnásobnou a trojnásob nou cenu, kdyby byla poskytnuta dobrovolně?
Burián System Turecko Bosna Cařihrad
13 article
Či se musí rakoušká monarchie i v této otázee dopustiti své historické chyby, že je ve všem o jednu myšlenku pozadu? Do delegací není daleko a poslanci dají už na jisto bar. Buriánovi příležitost, aby jim od- pověděl na otázky, které nadhodila „N. F. P. Z Pešti, 30. července. (K volbě srb- ského patriarchy.) Zprávy, došlé dnes z Karlovců z tábora radikálných Srbů, připou- štějí naději, že sobotní volba patriarchy odbude se poměrně dosti hladce. Radikálové, kteří měli původně úmysl, voliti přes odpor dra. Wekerln vršeckého biskupa Zmejanoviče, rozhodl se po dlouhém váhání, že se i v této věci při drži vládní politiky pešťské. Ve výboru vy- mohli, že volba bude prvým bodem na jednaeín pořadu, čímž se přizpůsobili královskému re- skriptu. V prvé volbě chtějí sice dosud dáti své hlasy biskupu Zmejanoviči, ale poněvadž jeho zvolení nebude panovníkem schváleno, nebudou při druhé volbě činiti mijakých obtíží kandidátu vládnímu, Luciánu Bogdanovíči. Ba nen vyloučeno, že Bogdanovič bude zvoleh hned v prvé sobotní volbě. Překvapení mohli by způ- sobiti samostatní Srbové, kteří jsou sice v men- šině, ale svým odchodem ze sněmovny mohli by zmařiti volbu, poněvadž radikálů je nyn pouze 39 a scházejí jim tody dva hlasy do nad- poloviční většiny, polřebné, aby sněm byl scho pen se usnášeti.
Burián Srba Zmejanovič Lucián Bogdanovič Pešť Karlovec
14 article
Ze Záhřeba, 28. července. (Krvla v spor o pastviny.) Z Udbiny dochází kor mutlivá zpráva. Ze sousední vsi Jošaně přihnali pastevci stádo na pastvinu udbinskou. Údbinští se proti nim vzepřeli a počali zvoniti na poplach Nastala srážka. Na pastvínu přišli i četníci a vy- zvali sporné strany, aby se rozešly. Výzev ne- působil a četníci vystřelili do zástu- pu. Dvě osoby padly ihned mrtvé pět jiných těžce raněno. Z Karlovců, 28. července. (Reč král. komisařc, ministra dra. Günthra. Zatímný správce srbského patriarchátu, biskup Lucián Bogdanovič, dával dnes hostinu na po- čest král. komisaře v církevním sněmu, ministra spravedlnosti dru. Günthra. Děkuje za přípitek. dr. Günther pravil: V našem nejstarším zá- konníku, vydaném sv. Štěpánem, jest také tato rada, daná králem synovi: „Milý synu! Zem jednoho jazyka je slabá a křehká. Přijímej srdečně a opatruj cizince, kteří přišli, aby si tuto vlast zamilovali. Užij na blaho vlast jejich dobrých vlastností, aby lesk tvé koruny byl nejjasnější mezi všemi korunami.“ Takovým způsobem recepce cenných národů a nábožen ství jiných ras přešla do právního řádu uher ského státu. Jestliže kdo, zajisté já umím ocenil církevní autonomii, neboť ona projevuje pouto náboženských a vlasteneckých cností, a proje vuje je proto, aby každý člověk v této zemi, nby každá národnost, ať si mluví jakýmkoli jazykem uživala svých cenných vlastností pro blaho uher ské vlasti, k většímu lesku svaté uherské ko- runy. Krásná slova promluvil min. Günther v Kar lovcích a ukázal jimi znova, že i v uherském zákonníku jsou ustanovení, příznivá rozvoji všech kulturných národů, obývajících zemi uher skou. Jak krásná byla by teprve slova mini strova, kdyby se vynasnažil zjednati jim platnos také v lůně vlády, jejíž je členem.
Lucián Bogdanovič doktor Günther Štěpán Záhřeb Karlovec
15 title
Politiské zprávy zahraničné.
16 article
V Praze, 31. července.
Praha
17 article
Nadšení v Cařihradě. V Cařihradě, 28. července. (Pův. zpráva „Nár. Listů“.) V pátek ráno dne 24. červenee panoval na ulicích cařihradských ve všech třecl dílech města ohromný rucb; se všech stran pro bthali nápadně oživenými ulicemi roznašeči no- vin, vykřikujíce jména zde vycházejících časo pisů: tureckých: Ikdam, řeckých: Prola a Ta chydromos, francouzských: Stamboul a La Tur- quie a jiných a jiných. Noviny ohlašovaly pře- kvapení: Sultán vrátil z nenadání, aniž o tom širší veřejnosti jen z doslechu bylo něco zná- mo, své říši ústavu, která v roce 1876 byla za- vedena a de jure zrušena nebyla; před tím byl, jak již všeobecně známo, velkovezir Ferid paša sesazen a Kučuk Said paša nastoupil jeho úřad.
Ferid Cařihrad Ikdam Kučuk Said Le Tura
18 article
Vše bylo plno očekávání, jak věci se dále vyvinou. Ještě v pátek odpoledne a v sobotu celý den vše bylo klidno — nic neprozrazovalo entusiasmus, který v noci ze soboty na neděli a v neděli v míře ještě větší vypukl. V municipální zahradě, tak zvané „Petits champs“, hraje každý večer hudba; v sohotu večer po 10. hod. zástupy lidu asi 2000 hlav, mezi nimi na 1000 důstojníků, vytrhli s hudbou na hlavní ulici, na Grande rue de Pera, donutili guvernera Pery, by se k nim připojil a za vše- obecného jásotu a ohromného křiku táhli na Calata-Sernil, kde guverner k zástupcům pro- mluvil. Massy lidu, stále provolávajíce slávu sultánovi a nové ústavě, hnuly se dále k zahrado v Taximu, v sousedství vojenské školy, kde ředi- tel této školy pronesl též krátkou řeč. Průvod trval až do 1 hod. noční. Při této příležitosti též několik španělských židů promluvilo fran couzsky; řečníci stáli i na střechách tramway a vyšplhali se i na tyče telegrafní. Dříve ještě, než se vše toto odehrálo v hlav ní ulici Pery, schytali dle pověsti v kasárnách v Tophane a nahoře v Peře důstojníci kol 500 špionů, hodně je zbili a z kasáren vybodili,
hlaveň ulice Grand Tophane Sernit
19 article
V drobném pronejíi raaní čéslo o sobě . . . za odpolešni . . . . . . . za 2h Ve flialkách na venkově: ranní čísla. . . . . . . . 10 k odpolední . . . . . . . . 4k Inseráty platí se hotově nppřei. Předplacení a inserty přijímá adminí- strace v Marianské ulici č. a. Tam nachárejí se též rečakce tlskárna a ezpedica „Národnich Listě“ Eukopisy se navracají.
20 article
zdali tím panující system špionáže zmizí, je zatím otázkou času. V neděli ráno nastaly teprve demonstrace většího rozsahu, které však měly vždy klidnýa důstojný průběh. Účastenství bylo všeobecné, jak se strany Turků tak i křesťanů. Celé město je zdobeno prapory všech barev, vedle ture- ckých praporů červených a zelených s bílým půlměsícem vyvěšeny jsou též prapory ostatních zde přebývajících národností. Proslýchalo se, že sultán svým okolím byl donucen dostaviti se do Seraskieratu (do mini- sterstva války); jeho příchod se očekával ke 3. hodině odpolední. Již záhy po poledni táhly zástupy s prapory, stále provolávajíce slávu sul- tánovi a nové ústavě, ze Stambulu přes most galatský do Galaty a pohybovaly se směrem n Bešiktaš, sídlo sultánovo. Pozoruhodno bylo účastenství hodžů (učitelů a duchovních) a dů- stojníků. Zástup střidal zástup a mezi nimi jelo pozvolna mnoho kočárů. V ministerstvě války panovalo kol 3. hodiny odpolední ohromné vzrušení. V aule rozsáhlé této budovy byla galerie hustě obsazena a důstojník, který k lidu pro- mluvil, odměňován byl stálou pochvalou. Na velkém prostranství před budovou tísnilo se asi na 10.000 osob, které jásotem a neutuchajícím křikem dávaly svoji radost na jeva.
Turek Seraskiera Stambul Galat Bešiktaš
21 article
Vstup do Seraskieratu, který byl od roku 1903 od atentátu na sullana každému uzavřen, byl nyní volný. Marné však bylo čekání na sultána, bylo mu, jak nám důstojníci vyprávěli, z minister- stva telegrafováno, by nepřišel, jelikož by se při obromném účastenství a nastalém rozechvění mohlo přihoditi nějaké neštěstí. Tu asi kol 4. hodiny vyšla vojenská budba a za zvuků národní hymny turecké „Hamidjie“ provázela křičící a jásající dav ke bráně; z oken budcvy ministerstva války dívalo se několik vyšších důstojníků na ruch dole panující; i ze Soraskierotkule mávala stráž na účastníky tábora šátky. Také velké množství tureckých dam se zúčastnilo tohoto hnutí s obličejem nezastře- ným; zdálo se, že i v turecké ženě se probouzí touha po svobodě. Od Seraskieratu hnuly se zástupy ulicemu stambulskými dále k mostu galatskému, stále provolávajíce: Padišáh čok jašá — sultánovi mnoho let. aneb Vive la liberté! Cestou i neznámí lidé se objímali. Hlavní slovo při této manifestaci měli odchoyanci vojenských škol, důstojníci a také studenti. Byla to velmi povznášející podívaná na ten pestrý dav, na množství červených fezů — vše působilo na diváka dojmem vzrušujícíma velobným, nikde ani nejmenší výtržnost, vše pchybovalo se v největším pořádku.
Seraskiera Creative le libertý
22 article
Podobné demonsírace se opakovaly až do večera, jak ve Stambulu, tak v Galatě a Peře. Kol 6. hodiny večerní táhlo několik zástupů ře- ckých, tureckých poddaných, tak zvaných „Raja“ hlavní třídou Pery s prapory tureckými a řeckými, provolávajíce „Zito!“, to jest: „At Celou noc s nedéle na pondělek i v pondělí trvaly demonstrace — zdá se, že teprve postu- pem času lid přichází k vědomí tak lehce na- byté svobody bez krveprolití a bez velkých vý- tržnosti v hlavním městě. Vše jako kdyby omládlo — ať Turek, at Řek neb Armén jásá a těší se nové svobodě. Též i lodi v přístavu se ozdobily prapo- rečky, tak že i přístav poskytuje malebný obrázek. Dle doslechu má se parlament sestoupiti v měsíci listopadu. Panuje všeobecné mínění, že sultán své rozhodnutí, byť vymucené, již ne- změní a že ústava tentokrát se už udrží. Jakým dojmem prohlášení sultánove na k působilo, dobře lze pozorovati z projevů radost a z toho lze také souditi, jak těžko Turci snášeli nynější režim — Turek je velice konservativní a proto tím více překvapuje pozorovatele ele- mentární výbuch tak dloubo jařmeného ducha. Dnes v úterý dne 28. července se v demou- stracích pokračuje; zvlášť široká ulice blízko žije! galutského mostu je k tomu velmi způsobilá.
Zita Turek Armén Stambul Galata
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 31. července 1908. H. (Znašeho života.) Praha nevy cházi ze slavnostního vzrušení. Kongresy, prů vody, bankety, rauty, vins d'honneur se střídaj se závratnou rychlostí. Neprobíráme se an z rozjařené nálady nadšených řečí a šampaň- ského. Praha se veselí . .. Nevím jak dalece máme příčiny k tak ne- nucené veselosti — bylo by skutečně morosním škarohlídstvím v těchto povznešených, radost ných dnech uvažovati o naší české bilanci — ale Čech jako Gal má zapotřebí trochu bez starostnosti. Nesmite mu zakázati, aby se smál a chvilemi si zakřepčil. V tom slavnostním rozruchu se nezapomlná na práci. Bylo uskutečněno velkolepé dílo slo- vanského sjezdu, jehož význam pro budoucí vývoj slovanské myšlenky se nedá dosud odhadnouti. Zdá se též, že se v Praze udělalo mnoho dobrých obchodů. Ze všech končin světa při- jíždějí lidé a obdivují pokrok a zralost české práce na jubilejní výstavě. A Slované z jihu i východu, kteří dosud byli vydatnými odbě- rateli německého průmyslu, obrací se k českým obchodníkům a vyrabitelům. Před naším ob- chodem a průmyslem rozvírají se ulěšené slibné perspektivy- Jublejní výstava přes svůj dvojjazyčný nátěr a diplomatickou opatrnost svého vedenl plní neočekávaným způsobem své poslání ve prospěch české věci. Je předmětem pozornosti ciziny a jevištěm významných manifestací, jež upevní sympatii a vážnost k českému jménu za hranicemi.
Čo Gal Slovan Praha
24 article
Proto se s nl usmiřují i ti, kteří do ní vcházeli dříve s jakousi nedůvěrou a pokládali ji za podnik poněkud vzdálený všeobecným zájmům našeho lidu. Zdar výstavy je tudiž úplný, neboť se stala konečně též populární. bez čehož by ji stíhlo bědné živoření. Když večer rozzáři se po výstavě nádherne osvětlení, kontury hlavních pavilonů vzplanou bílém, oslnujícím svitu žárovek, v dolejší alej zažehnou guirlandy elektrických lampiček, po- skytuje výstaviště obraz skvělý a šumný, obraz hlučné kermess v dekoraci skvělé féerie. Ze- jména dolejší část výstavy září, hlaholí, kypí nejbujnějším rejem davů. Uprostřed malebných budov, fantastických architektur výstavních, pod krásnými aleje mia skupinami stromů, jež tvoří přirozenou a neoby- čejně půvabnou ozdobu výstavy, proudí večer zástupy zvlněné kratochvilnou náladou. Lid se baví! Pro osamělého chodce pěkná podívaná, ta chumelenice kolem bioskopu, skluzavky a tobogganu .. Divoká směsice smíchu a křiku, rozjařujíeí tóny hudby, plesná vřava mládeže, hýření teplé. letní noci . .
25 article
Pozoroval jsem za takového hlučného ne- dělního večera na výslavě osamělého chodce, jenž se přišel podivat, jak se baví lid. Bylto urozený pán, jehož vysoká, elegantní postava hrdě čněla nad okoti. Monokl v oku, pohirdavt úsměv na oholené tváři, vroubené licousy, jaksi povýšeně a cize pohlížel kolem sebe distingovaný stárnoucí elegán, jenž měl ruce v kapse, jakoby si byl jist, že nemůže potkati nikoho, jenž by byl hoden dutknutí jeho grandseigneurské pravice. Lidé se před ním uetivě rozestupovali a někteří ho s devotní pokorou pozdravovali. Ale pyšný tory sotva že poděkoval nedbalým pokynem al spěl dále pružným krokem a pouze, když uzřel hezkou divčí tvář, vnadnou postavu, kmitl se za mono- klem podnikavý záblesk neunavného galantoma. Tak cize a blaseovaně staví se naše slechtu k výstavě a jen tak monoklem, s vysoka a ne- dbale zírá na všechen náš veřejný živol. Právě teď o výstavě měli jsme opět přiležitost vidě celou tu propasť, která děli českého šlechtice od českého živola. V té době, kdy přijeli do Prahy represen- tanti nejstarších rodin polské aristokracie, do psal kniže Karel Schwarzenberg videňskému žurnálu dopis, v němž skroušeně dokazoval,že ho ani nenapadlo, deranžovati se pro členy slu- vanského sjezdu, navštivivší jeho hrad Orlik Nestalo se při jejich návštěvě nic více, nežli se děje při jakékoliv hromadné výpravě turistů kteři ohlásili svůj příchod zámeckému úřadu.
Schwarzenberg Orlik Praha
26 article
Je charakteristické, jak si pospíšil knížee pán z Orlika se svou pokornou omluvou k ví- deňskému šmokovi. Ale nemůže to nikoho pře kvapiti. Nynější chef rodu schwarzenbergského, syn rázného vůdce státoprávní oposice, nezdědi po svém otci jeho vlastenecké smýšlení. Pouze jeho feudální a klerikální předsudky, k nim přibylo vídeňácké gigrlovství, jež zcela odvrátilc potomky slavných rodů českých od českého zi vota. Lámou svou mateřštinu s cizím přízvukem neznaji národní a kulturní život své vlasti, ne- souvisí nijak s její uměleckým a intelektuálním svělem. Lekce, kterou našim knížatům dal v Praze kníže Lubomirski, jenž tak vroucně a inteli- gentně projevil své porozumění a své sympatie k národu českému, je marná. Naši toryové, pyšní a nepřístupní, zatvrzel ještě v názorech z doby Filipa II., groteskní upjatí jako ponuří grandové, jež maloval Velas- quez, patří mrtvé minulosti. Štlti se světla po- kroku, nesouvisí nijak s moderní společností jejich odcizení není velkou ztrátou pro českou existenci. Pohostinské hry záhřebského divadla v Ná- rodním divadle byly odreknuty. Opět jedna smutná zpráva. Po stroskotání záměru pořádati ve Vídní cyklus českých představení divadelních, padá teď myšlenka slovanských her v Praze. Dobrá vůle byla na obou stranách, učiněny všechny potřebné přípravy, ale v poslední chvíli shledalo se, že není dosti prostředků na finanční zajištění slibného a dychtivě očekávaného pod- niku. Pouze snad mecenášská štědrost mohla zachránit krásný projekt. Ale takový mecenáš je přeludným fantonem u nás, kde není ani milionářů ani šlechty.
Orlik Lubomirski Filip II Praha Ná Vídeň záhřebský divadlo
27 article
Zmar slovanských her v Praze je ještě větším zklamáním nežli nezdar české divadelní výpravy do Vídně. Od slovanských divadel, je- jichž nejpřednější umělce jsme namnoze po- znali z pohostinských her, očekávali jsme velký zisk divadelní a kulturní. Shledali bychom, že v mnohem jsou ostatní Slované před námi, že jejich dramatická literatura i jejich výkonné sily vynikají bohatou a svěží svéráznosti. A ta- kový pestrý kruh slovanských divadelních před- stavení byl by krásným a harmonickým doslo- vem ke kongresu slovanskému. Bohužel, plán se zhatil a je odložen na neurčito. Zdá se, že náš divadelní život pro- dělává vůbec těžkou krisi. Nikdy nebyla doba tak sterilní a prázdná. Naděje, vzbuzené novým divadlem na Vinohradech, byly z valné části sklamány. Nová kára Thespisova nemůže vy- břednouti z prostřednosti. Národní divadlo ne- mělo slavný rok. Žádné vílězství umělecké. Původní produkce nebyla nikdy tak truchlivá jako v poslední době. Marně se ohližíme po novém muži českého dramatu, který by konečně vykonal umělecký čin a podmanil by si obecen- stvo i kritiku, znechucené diletantskými, slaboš- skými pokusy a banálními konvencionálnostmi. K fiasku literární produkce druží se úpadek herecký. Paní Kvapilová dosud není nahražena a Vojan hrozí odchodem. A v ústrojí divadla není asi vše v pořádku. Jisté vlivy, které vždy nejsou přístupny jemnějšímu a kulturnějšímu po- rozumění a jež jen shoda příznivých okolnostl existenčních pozvedla na důležité místo, majl převahu, vládnou skoro absolutisticky. A to není nikdy na prospěch ústavu, který není podnikem soukromé spekulace, naopak, který má své idešlní poslání.
Slovan Kvapilová Vojan Praha Vídeň divadlo na Vinohrady národní divadlo