1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu I. srpna 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Jisty
předplácí ne
v Praze v admnlnistrani
př sie
na čtvrt lets . . . . S K —
s dvojí donálkou
na čtvit lota . . . . 7 K o0h
ve Blialkách
na měsle . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 9 K eo
s drojí zásllkoa
a měe
a .. . K e
Praha
5
article
V umělé pause.
V umělé pause.
Události turecké vpadly do velice na
pjaté situace mezinárodní. Úspěchy politické
kampaně anglické, jejíž konečným cílem
bylo docílení takové dohody se státy evrop-
skými, jež by znemožňovala jednostranné
snahy rozpínavého postupu středoevropského,
provázeny byly rostoucí nedůvěrou, zvláště
mezi Anglií a Německem, takže tento stav
rozčilení myslí pokládán byl za větší nebez-
pečí pro mír, než různící se zájmy soupeří
cích evropských skupin. Vzrůst této nedů
věry byl zajisté velmi hrozebný, když v sa-
mém anglickém parlamentu ozvaly se hlasy.
nebezpečí zažehnávající, za jakéž nutno po
kládati zvláště obě nedávné řeči státního
tajemníka sira Edvarda Greye a kancléře
pokladu Lloyda George.
Současně pak mohutné organisace an-
glického dělnictva jaly se činiti osvědčen
ve směru uklidnění myslí. Ještě okázaleji
jevily se spodní proudy ve Francii, kdež
směry protirepublikánské obratně používaj
výstředních živlů, a jak nejnovější zprávy
o krvavých srážkách ve Vigneuxu dokazují,
nelekají se ani vnitřních zmatků.
Podobné dvojí proudění duchů jeviloa
jeví se i na Rusi, takže i v jedněch a týchž
časopisech lze čísti úvahy, jež se zásadně
rozcházejí v názorech na poměr Ruska ku
předpokládanému soupeřství obou přednícl
evropských velmocí.
Stav tento nevyjasnil se valně ani po
obou schůzích revelských, ba ohlašované
ujednání s Anglií ve příčině oprav makedon-
ských zůstává až posud tajemstvím diplo-
macie, o němž ze slov anglického státního
tajemníka Greye pouze to zvěděla veřejnost,
že vázlo při vyjednávání s ostatními moc-
nostmi tak dlouho, až obnovením přes třicet
let v archivním prachu odpočívající konsti
tuce turecké octlo se před — změněnou
situncí.
Grey
Lloyd George
Anglie
Německo
Francie
Rus
Rusko
6
article
Obratem tímto ocilly se — jak známo —
v Cařihradě zdánlivě v popředí idey mlado-
turecké a vojsko s nimi se stotožňující. Vel-
moci evropské i menší balkánští sousedé
Turecka volky nevolky jsou nuceny, vyčkati.
co se dále bude díti v říši sultánově, aby
dle toho zařídily další své kroky. Možno již
nyní zjistiti, že mnohým z nich přišel pře-
vrat v Turecku vhod nejen proto, že při-
vodil jakousi umělou pausu do akce diplo-
matické, ale i proto, že některým velmocem
opravdu posloužil za vhodnou záminku, aby
sečkaly s prováděním reformního programu
makedonského, protože ústava turecká ve
své základní myšlence reformní jde dálea
týká se všeho územi říše turecké a ne pouze
některých provincií.
Jsou to nejen Anglie, jež uvítala
změněnou situaci v Turecku, prohlašujíc, že
netoužila nikdy po ničem jiném, než po
dobré vládě v říši sultánově, ale jest to
Německo, tedy oba domnělí hlavní soupeř
na světové politické šachovnici.
Osvědčí-li se anglické naděje — odpoví-
dají na projevy anglické v Berlíně, nemáme
proti tomu nejmenších námitek; ba spíšes
přejeme, aby se tyto naděje staly skutkem
Nám to neškodí, Angličanům to působí ra
dost a Turkům to bude na prospěch. Ně-
mecko se ostatně postará, aby uhájilo své
postavení v Cařihradě a jinak napomáhalo
i tak rozvoji kulturních sil v Turecku. Za-
chovají li se podobně i ostatní mocnosti.
usnadní se i německému obchodu a prů-
myslu rozšíření styků s Tureckem.
Angličan
Turek
Cařihrad
Vela
Turecko
Anglie
Německo
Berlín
7
article
Přes to ani v Německu nezdají se míti
valnou důvěru, že nastane v Turecku
opravdový pořádek a uklidnění, a dovolá-
vají se při tom Turků samých, kteří prý ne-
věří v opravdovost tolika náhlých změn.
Sama pak obnovená ústava chová prý v sobě
četné kameny úrazu; největší újma prý zn
stihne hlavní město turecké, jež ústavou po-
zbývá všech svých četných a výnosných výsad-
tak osvobození od branně povinnosti pro
jedny, osvobození od výkupu z ní pro druhé
Účastníci těchto výsad byli již v r. 1876
nejprudčími odpůrci ústavy.
I mezi předáky mladotureckými ozývaj
se hlasy, že nynější převrat v Turecku jest
příliš náhlý a málo připravený ; sultánovi
nynějšímu nedůvěřují a ústava sama nezdá
se jim býti vhodnou pro nynější dobu, byvš
pracována pro poměry před 32 lety, kteréž
se zatím značně změnily. Proto Mladoturei
nejen neodzbrojí, nýbrž budou organisace
své stále sesilovati, zvláště v Malé Asii. D
popředí postupuje mezi Mladoturky skupina,
jež chce Turecko zdemokratisovati a decen-
tralisovati.
Podobně i v Ilalii se pohlíží na události
turecké s velikou zdrželivostí; odraz jejich
pociťuje se již i v severní Africe, zvláště
v Tripolisu, na nějž se v Italii hledí stejně
žádostivě jako na Albanii; z Berlína pak
přinášejí italské listy zprávy, že tam nepo
važují bratření Mladoturků s Řeky, Bulhary
a Srby za upřímné.
Turek
Řek
Bulhar
Srba
Německo
Turecko
Asie
severní Afrika
Tripolis
Albánie
Berlín
8
article
Zmínky zasluhuje též názor vůdce ru
ských kadelů, prof. Miljukova, kterýž přiby
právě do Sofie. Ma za to, že byly velmoei
událostmi v Turecku překvapeny a že nyní
jim nezbývá, než vyčkati, nastane-li v Tu-
recku pořádek; na tom prý jim však valne
nesejde, bude-li křesťanské obyvatelstvo spo
kojeno čili nic. Hlavně jim jde o to, aby
přestaly nepcřádky, což bylo i hlavním cílem
jejich reformních plánů a pokusů. Mlado-
turci budou ve své činnosti pokračovatia
chtějí patrně vykonávati dozor na činnost
vlády, proto přeložili svůj ústřední výbor do
Cařihradu. Má za to, že velmoci zasáhnou
do tureckého obratu, kdyby hnutí nabylo po-
vahy panislamské a vzepřelo se posavadním
reformním vymoženostem velmocí, (což čá-
stečně se již děje odmítáním evropského re-
formního četnictva a nucením, aby odložilo
své uniformy). Nynější okamžik považuje z
zvláště důležitý a rozhodný pro Bulharsko.
profesor
Miljukov
ma
Mlada
Sofie
Turecko
Cařihrad
Bulharsko
9
article
Dnes uznal i vídeňský orgán, sloužící
projevům zahraničného ministerstva, za vhodné
pronésti se o věcech tureckých. Zajímavé
jsou zejmena dvě okolnosti, jichž se ve svém
výkladu nápadně určitě dotýká. První platí
reformní činnosti velmocí. Poznamenává, že
překvapení, způsobené obratem v Turecku,
vede namnoze k ukvapeným úsudkům. Tak
prý se v některých časopisech vyslovuje do-
mněnka, že celá akce reformní, již Evropa
zahájila pro Makedonii, jest událostmi ture-
ckými jaksi překonána a odbyta; ba že se
již i o tom mluví, že budou reformní návrhy
vzaty zpět. Poslední takovéto návrhy učinily
Anglie a Rusko a zdánlivě důsledně se pro-
hlašuje, že je to neúspěch politiky revelské.
kdež panovníci obou států i o makedonské
otázce konali porady. Všecky podobné zprávy
a domysly prý však spočívají na omylua
na nesprávném ocenění stavu věcí. Ani lon-
dýnský ani petrohradský kabinet nevzaly
svých návrhů zpět, aniž má kterákoliv velmo
v úmyslu opustiti reformní akci, výsledek to
mnohaletých námah a starostí. Naděje
v úspěšnou působnost ústavy turecké nena-
byly do dnes ještě dostatečného stupně bez-
pečnosti, aby odůvodňovaly bezprostřední
odvrat od posavadní makedonské politiky
evropské. Takové neopatrnosti se nedopusti
žádná velmoc.
Turecko
Evropa
Makedonie
Anglie
Rusko
10
article
Dosud jest zájem velmocí na zjednán
pořádku v Makedonii velmi silný a zejmena
v Rakousko-Uhersku nebyl po-
sledními tureckými událostm
zmenšen. Koncert velmocí co do úmyslu
oprav makedonských zůstává neotřesen. To
platí i zejmena o Rusku, kteréž rovněž jako
Rakousko-Uhersko má jakožto soused Turecka
chrániti tam závažně zájmy.
Za to nutno co nejrozhodněji odmítnouti
zlomyslné zprávy, v nichž se připisuje
Rakousko Uhersku úmysl, zasáhnouti mocí
do hnutí v Makedonii. Takového úmyslu ne
bylo a není, a není ani nejmenších známek
jež by třeba oklikou na podobný úmysl daly
souditi.
V obojím směru jsou prohlášení tatc
významná, potvrzujíce jednak vyčkávací sta-
novisko velmocí, jednak vylučujíce opuštěn
evropského koncertu Rakousko- Uherskem.
To platí ovšem pro dobu, než mine
umělá pausa, jež nadešla tureckým převratem
a skončí asi pravděpodobným jeho nezdarem
Ale bude potom ještě trvati koncert evrop-
ských velmocí a posavadní jeho — sesku-
pení?
Makedonie
Rakousko
Uhersko
Rusko
RakouskoUhersko
Turecko
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 31. července. (Bosenské sta-
rosti.) Prožluklá turecká ústava nezvířila jen
mysli obyvatelstva v Cařihradě a Makedonii; ona
je s to pokaziti letní siestu i rakousko-uherské
společné vládě, která z poručení berlínského
kongresu spravuje Bosnu a Hereogovinu již 30
let tak moudře, že si ani dnes netroufá svěřiti
domácímu obyvatelstvu účastenství ve správě
země. A tu z čista jasna občané turečtí, o jichž
politické vychování nepečuje osvícené Rakou-
sko, budou míti ústavu i parlament, kdežto od-
chovanci rakouské správy v Bosně a Hercegovině
nevyspěli ještě ani tak daleko, aby mohli sami
spravovati aspoň své obecní a okresní potřeby!
Praha
Cařihrad
Makedonie
Bosna
Boseň a Hercegovina
12
article
Pro rakouské správce okupovaných zemí je
špatná poklona, vytýká-li jim dnes opozdilost
i „N. F. P.“, která nikdy nevynikala přílišnou
péčí o politické svobody slovanských národů
Pěkná věc je pozvolný rozvoj národa — píše
vídeňský list na ndresu min. bar. Buriána. Ale
rozšafnost a moudrost mají v politice jen rela-
tivnou cenu. V politice nepočítá se s absolutn
pravdou, neboť hlavními činiteli v jejích účtech
jsou potřeby dne. System, který byl snad dobrý
před 30, ba i před 20 lety, stává se pochybeným
jakmile se politické předpoklady podstatně změ-
nily. Plán, dle něhož se měla samosprávná zři-
zení zavésti v okupovaných zemích postupně
během deseti až dvaceti let, byl snad dobrý.
když byl vypracován, ale dnes udělaly přes vše-
chny takové rozpočty veliký kříž nejnovější poli-
tické udalosti v Turecku. Ústavnost bude nyní
heslem také všeho obyvatelstva Bosny a Herce-
goviny boz rozdílu náboženství. Agitace, kterou
nebude třeba do země teprve vnášeti z ciziny
poněvadž se zrodí v samě zemi, přiměje domácí
obyvatelstvo, aby uvažovalo, že Bosna byla by
dnes zemí ústavně spravovanou, kdyby jí vládl
dosud přimo z Cařihradu. Bylo by moudré, če-
kat, až bosenské a hercegovské obyvatelstve
začne takto uvažovati? Bylo by noudré nečinně
čekati, až si lidové hmutí samo vynutí ústavu
která by měla snad dvojnásobnou a trojnásob
nou cenu, kdyby byla poskytnuta dobrovolně?
Burián
System
Turecko
Bosna
Cařihrad
13
article
Či se musí rakoušká monarchie i v této otázee
dopustiti své historické chyby, že je ve všem
o jednu myšlenku pozadu?
Do delegací není daleko a poslanci dají už
na jisto bar. Buriánovi příležitost, aby jim od-
pověděl na otázky, které nadhodila „N. F. P.
Z Pešti, 30. července. (K volbě srb-
ského patriarchy.) Zprávy, došlé dnes
z Karlovců z tábora radikálných Srbů, připou-
štějí naději, že sobotní volba patriarchy odbude
se poměrně dosti hladce. Radikálové, kteří měli
původně úmysl, voliti přes odpor dra. Wekerln
vršeckého biskupa Zmejanoviče, rozhodl
se po dlouhém váhání, že se i v této věci při
drži vládní politiky pešťské. Ve výboru vy-
mohli, že volba bude prvým bodem na jednaeín
pořadu, čímž se přizpůsobili královskému re-
skriptu. V prvé volbě chtějí sice dosud dáti své
hlasy biskupu Zmejanoviči, ale poněvadž jeho
zvolení nebude panovníkem schváleno, nebudou
při druhé volbě činiti mijakých obtíží kandidátu
vládnímu, Luciánu Bogdanovíči. Ba nen
vyloučeno, že Bogdanovič bude zvoleh hned
v prvé sobotní volbě. Překvapení mohli by způ-
sobiti samostatní Srbové, kteří jsou sice v men-
šině, ale svým odchodem ze sněmovny mohli
by zmařiti volbu, poněvadž radikálů je nyn
pouze 39 a scházejí jim tody dva hlasy do nad-
poloviční většiny, polřebné, aby sněm byl scho
pen se usnášeti.
Burián
Srba
Zmejanovič
Lucián
Bogdanovič
Pešť
Karlovec
14
article
Ze Záhřeba, 28. července. (Krvla v
spor o pastviny.) Z Udbiny dochází kor
mutlivá zpráva. Ze sousední vsi Jošaně přihnali
pastevci stádo na pastvinu udbinskou. Údbinští
se proti nim vzepřeli a počali zvoniti na poplach
Nastala srážka. Na pastvínu přišli i četníci a vy-
zvali sporné strany, aby se rozešly. Výzev ne-
působil a četníci vystřelili do zástu-
pu. Dvě osoby padly ihned mrtvé
pět jiných těžce raněno.
Z Karlovců, 28. července. (Reč král.
komisařc, ministra dra. Günthra.
Zatímný správce srbského patriarchátu, biskup
Lucián Bogdanovič, dával dnes hostinu na po-
čest král. komisaře v církevním sněmu, ministra
spravedlnosti dru. Günthra. Děkuje za přípitek.
dr. Günther pravil: V našem nejstarším zá-
konníku, vydaném sv. Štěpánem, jest také tato
rada, daná králem synovi: „Milý synu! Zem
jednoho jazyka je slabá a křehká.
Přijímej srdečně a opatruj cizince, kteří přišli,
aby si tuto vlast zamilovali. Užij na blaho vlast
jejich dobrých vlastností, aby lesk tvé koruny
byl nejjasnější mezi všemi korunami.“ Takovým
způsobem recepce cenných národů a nábožen
ství jiných ras přešla do právního řádu uher
ského státu. Jestliže kdo, zajisté já umím ocenil
církevní autonomii, neboť ona projevuje pouto
náboženských a vlasteneckých cností, a proje
vuje je proto, aby každý člověk v této zemi, nby
každá národnost, ať si mluví jakýmkoli jazykem
uživala svých cenných vlastností pro blaho uher
ské vlasti, k většímu lesku svaté uherské ko-
runy.
Krásná slova promluvil min. Günther v Kar
lovcích a ukázal jimi znova, že i v uherském
zákonníku jsou ustanovení, příznivá rozvoji
všech kulturných národů, obývajících zemi uher
skou. Jak krásná byla by teprve slova mini
strova, kdyby se vynasnažil zjednati jim platnos
také v lůně vlády, jejíž je členem.
Lucián Bogdanovič
doktor
Günther
Štěpán
Záhřeb
Karlovec
15
title
Politiské zprávy zahraničné.
16
article
V Praze, 31. července.
Praha
17
article
Nadšení v Cařihradě.
V Cařihradě, 28. července. (Pův. zpráva
„Nár. Listů“.) V pátek ráno dne 24. červenee
panoval na ulicích cařihradských ve všech třecl
dílech města ohromný rucb; se všech stran pro
bthali nápadně oživenými ulicemi roznašeči no-
vin, vykřikujíce jména zde vycházejících časo
pisů: tureckých: Ikdam, řeckých: Prola a Ta
chydromos, francouzských: Stamboul a La Tur-
quie a jiných a jiných. Noviny ohlašovaly pře-
kvapení: Sultán vrátil z nenadání, aniž o tom
širší veřejnosti jen z doslechu bylo něco zná-
mo, své říši ústavu, která v roce 1876 byla za-
vedena a de jure zrušena nebyla; před tím byl,
jak již všeobecně známo, velkovezir Ferid paša
sesazen a Kučuk Said paša nastoupil jeho úřad.
Ferid
Cařihrad
Ikdam
Kučuk Said
Le Tura
18
article
Vše bylo plno očekávání, jak věci se dále
vyvinou. Ještě v pátek odpoledne a v sobotu
celý den vše bylo klidno — nic neprozrazovalo
entusiasmus, který v noci ze soboty na neděli
a v neděli v míře ještě větší vypukl.
V municipální zahradě, tak zvané „Petits
champs“, hraje každý večer hudba; v sohotu
večer po 10. hod. zástupy lidu asi 2000 hlav,
mezi nimi na 1000 důstojníků, vytrhli s hudbou
na hlavní ulici, na Grande rue de Pera, donutili
guvernera Pery, by se k nim připojil a za vše-
obecného jásotu a ohromného křiku táhli na
Calata-Sernil, kde guverner k zástupcům pro-
mluvil. Massy lidu, stále provolávajíce slávu
sultánovi a nové ústavě, hnuly se dále k zahrado
v Taximu, v sousedství vojenské školy, kde ředi-
tel této školy pronesl též krátkou řeč. Průvod
trval až do 1 hod. noční. Při této příležitosti
též několik španělských židů promluvilo fran
couzsky; řečníci stáli i na střechách tramway
a vyšplhali se i na tyče telegrafní.
Dříve ještě, než se vše toto odehrálo v hlav
ní ulici Pery, schytali dle pověsti v kasárnách
v Tophane a nahoře v Peře důstojníci kol 500
špionů, hodně je zbili a z kasáren vybodili,
hlaveň ulice
Grand
Tophane
Sernit
19
article
V drobném pronejíi
raaní čéslo o sobě . . . za
odpolešni . . . . . . . za 2h
Ve flialkách na venkově:
ranní čísla. . . . . . . . 10 k
odpolední . . . . . . . . 4k
Inseráty
platí se hotově nppřei.
Předplacení a inserty přijímá adminí-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nachárejí se též rečakce
tlskárna a ezpedica „Národnich Listě“
Eukopisy se navracají.
20
article
zdali tím panující system špionáže zmizí, je
zatím otázkou času.
V neděli ráno nastaly teprve demonstrace
většího rozsahu, které však měly vždy klidnýa
důstojný průběh. Účastenství bylo všeobecné,
jak se strany Turků tak i křesťanů. Celé město
je zdobeno prapory všech barev, vedle ture-
ckých praporů červených a zelených s bílým
půlměsícem vyvěšeny jsou též prapory ostatních
zde přebývajících národností.
Proslýchalo se, že sultán svým okolím byl
donucen dostaviti se do Seraskieratu (do mini-
sterstva války); jeho příchod se očekával ke
3. hodině odpolední. Již záhy po poledni táhly
zástupy s prapory, stále provolávajíce slávu sul-
tánovi a nové ústavě, ze Stambulu přes most
galatský do Galaty a pohybovaly se směrem n
Bešiktaš, sídlo sultánovo. Pozoruhodno bylo
účastenství hodžů (učitelů a duchovních) a dů-
stojníků. Zástup střidal zástup a mezi nimi jelo
pozvolna mnoho kočárů.
V ministerstvě války panovalo kol 3. hodiny
odpolední ohromné vzrušení.
V aule rozsáhlé této budovy byla galerie
hustě obsazena a důstojník, který k lidu pro-
mluvil, odměňován byl stálou pochvalou. Na
velkém prostranství před budovou tísnilo se asi
na 10.000 osob, které jásotem a neutuchajícím
křikem dávaly svoji radost na jeva.
Turek
Seraskiera
Stambul
Galat
Bešiktaš
21
article
Vstup do Seraskieratu, který byl od roku
1903 od atentátu na sullana každému uzavřen,
byl nyní volný.
Marné však bylo čekání na sultána, bylo
mu, jak nám důstojníci vyprávěli, z minister-
stva telegrafováno, by nepřišel, jelikož by se při
obromném účastenství a nastalém rozechvění
mohlo přihoditi nějaké neštěstí.
Tu asi kol 4. hodiny vyšla vojenská budba
a za zvuků národní hymny turecké „Hamidjie“
provázela křičící a jásající dav ke bráně; z oken
budcvy ministerstva války dívalo se několik
vyšších důstojníků na ruch dole panující; i ze
Soraskierotkule mávala stráž na účastníky tábora
šátky. Také velké množství tureckých dam se
zúčastnilo tohoto hnutí s obličejem nezastře-
ným; zdálo se, že i v turecké ženě se probouzí
touha po svobodě.
Od Seraskieratu hnuly se zástupy ulicemu
stambulskými dále k mostu galatskému, stále
provolávajíce:
Padišáh čok jašá — sultánovi mnoho let.
aneb Vive la liberté! Cestou i neznámí lidé se
objímali. Hlavní slovo při této manifestaci měli
odchoyanci vojenských škol, důstojníci a také
studenti. Byla to velmi povznášející podívaná na
ten pestrý dav, na množství červených fezů —
vše působilo na diváka dojmem vzrušujícíma
velobným, nikde ani nejmenší výtržnost, vše
pchybovalo se v největším pořádku.
Seraskiera
Creative le libertý
22
article
Podobné demonsírace se opakovaly až do
večera, jak ve Stambulu, tak v Galatě a Peře.
Kol 6. hodiny večerní táhlo několik zástupů ře-
ckých, tureckých poddaných, tak zvaných
„Raja“ hlavní třídou Pery s prapory tureckými
a řeckými, provolávajíce „Zito!“, to jest: „At
Celou noc s nedéle na pondělek i v pondělí
trvaly demonstrace — zdá se, že teprve postu-
pem času lid přichází k vědomí tak lehce na-
byté svobody bez krveprolití a bez velkých vý-
tržnosti v hlavním městě.
Vše jako kdyby omládlo — ať Turek, at
Řek neb Armén jásá a těší se nové svobodě.
Též i lodi v přístavu se ozdobily prapo-
rečky, tak že i přístav poskytuje malebný
obrázek.
Dle doslechu má se parlament sestoupiti
v měsíci listopadu. Panuje všeobecné mínění,
že sultán své rozhodnutí, byť vymucené, již ne-
změní a že ústava tentokrát se už udrží.
Jakým dojmem prohlášení sultánove na k
působilo, dobře lze pozorovati z projevů radost
a z toho lze také souditi, jak těžko Turci snášeli
nynější režim — Turek je velice konservativní
a proto tím více překvapuje pozorovatele ele-
mentární výbuch tak dloubo jařmeného ducha.
Dnes v úterý dne 28. července se v demou-
stracích pokračuje; zvlášť široká ulice blízko
žije!
galutského mostu je k tomu velmi způsobilá.
Zita
Turek
Armén
Stambul
Galata
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 31. července 1908.
H. (Znašeho života.) Praha nevy
cházi ze slavnostního vzrušení. Kongresy, prů
vody, bankety, rauty, vins d'honneur se střídaj
se závratnou rychlostí. Neprobíráme se an
z rozjařené nálady nadšených řečí a šampaň-
ského. Praha se veselí . ..
Nevím jak dalece máme příčiny k tak ne-
nucené veselosti — bylo by skutečně morosním
škarohlídstvím v těchto povznešených, radost
ných dnech uvažovati o naší české bilanci —
ale Čech jako Gal má zapotřebí trochu bez
starostnosti. Nesmite mu zakázati, aby se smál
a chvilemi si zakřepčil.
V tom slavnostním rozruchu se nezapomlná
na práci. Bylo uskutečněno velkolepé dílo slo-
vanského sjezdu, jehož význam pro budoucí
vývoj slovanské myšlenky se nedá dosud
odhadnouti.
Zdá se též, že se v Praze udělalo mnoho
dobrých obchodů. Ze všech končin světa při-
jíždějí lidé a obdivují pokrok a zralost české
práce na jubilejní výstavě. A Slované z jihu
i východu, kteří dosud byli vydatnými odbě-
rateli německého průmyslu, obrací se k českým
obchodníkům a vyrabitelům. Před naším ob-
chodem a průmyslem rozvírají se ulěšené
slibné perspektivy-
Jublejní výstava přes svůj dvojjazyčný
nátěr a diplomatickou opatrnost svého vedenl
plní neočekávaným způsobem své poslání ve
prospěch české věci. Je předmětem pozornosti
ciziny a jevištěm významných manifestací, jež
upevní sympatii a vážnost k českému jménu za
hranicemi.
Čo
Gal
Slovan
Praha
24
article
Proto se s nl usmiřují i ti, kteří do ní
vcházeli dříve s jakousi nedůvěrou a pokládali
ji za podnik poněkud vzdálený všeobecným
zájmům našeho lidu. Zdar výstavy je tudiž
úplný, neboť se stala konečně též populární.
bez čehož by ji stíhlo bědné živoření.
Když večer rozzáři se po výstavě nádherne
osvětlení, kontury hlavních pavilonů vzplanou
bílém, oslnujícím svitu žárovek, v dolejší alej
zažehnou guirlandy elektrických lampiček, po-
skytuje výstaviště obraz skvělý a šumný, obraz
hlučné kermess v dekoraci skvělé féerie. Ze-
jména dolejší část výstavy září, hlaholí, kypí
nejbujnějším rejem davů.
Uprostřed malebných budov, fantastických
architektur výstavních, pod krásnými aleje mia
skupinami stromů, jež tvoří přirozenou a neoby-
čejně půvabnou ozdobu výstavy, proudí večer
zástupy zvlněné kratochvilnou náladou. Lid se
baví! Pro osamělého chodce pěkná podívaná,
ta chumelenice kolem bioskopu, skluzavky a
tobogganu ..
Divoká směsice smíchu a křiku, rozjařujíeí
tóny hudby, plesná vřava mládeže, hýření teplé.
letní noci . .
25
article
Pozoroval jsem za takového hlučného ne-
dělního večera na výslavě osamělého chodce,
jenž se přišel podivat, jak se baví lid. Bylto
urozený pán, jehož vysoká, elegantní postava
hrdě čněla nad okoti. Monokl v oku, pohirdavt
úsměv na oholené tváři, vroubené licousy, jaksi
povýšeně a cize pohlížel kolem sebe distingovaný
stárnoucí elegán, jenž měl ruce v kapse, jakoby
si byl jist, že nemůže potkati nikoho, jenž by
byl hoden dutknutí jeho grandseigneurské pravice.
Lidé se před ním uetivě rozestupovali a někteří
ho s devotní pokorou pozdravovali. Ale pyšný
tory sotva že poděkoval nedbalým pokynem al spěl
dále pružným krokem a pouze, když uzřel hezkou
divčí tvář, vnadnou postavu, kmitl se za mono-
klem podnikavý záblesk neunavného galantoma.
Tak cize a blaseovaně staví se naše slechtu
k výstavě a jen tak monoklem, s vysoka a ne-
dbale zírá na všechen náš veřejný živol. Právě
teď o výstavě měli jsme opět přiležitost vidě
celou tu propasť, která děli českého šlechtice
od českého živola.
V té době, kdy přijeli do Prahy represen-
tanti nejstarších rodin polské aristokracie, do
psal kniže Karel Schwarzenberg videňskému
žurnálu dopis, v němž skroušeně dokazoval,že
ho ani nenapadlo, deranžovati se pro členy slu-
vanského sjezdu, navštivivší jeho hrad Orlik
Nestalo se při jejich návštěvě nic více, nežli se
děje při jakékoliv hromadné výpravě turistů
kteři ohlásili svůj příchod zámeckému úřadu.
Schwarzenberg
Orlik
Praha
26
article
Je charakteristické, jak si pospíšil knížee
pán z Orlika se svou pokornou omluvou k ví-
deňskému šmokovi. Ale nemůže to nikoho pře
kvapiti. Nynější chef rodu schwarzenbergského,
syn rázného vůdce státoprávní oposice, nezdědi
po svém otci jeho vlastenecké smýšlení. Pouze
jeho feudální a klerikální předsudky, k nim
přibylo vídeňácké gigrlovství, jež zcela odvrátilc
potomky slavných rodů českých od českého zi
vota. Lámou svou mateřštinu s cizím přízvukem
neznaji národní a kulturní život své vlasti, ne-
souvisí nijak s její uměleckým a intelektuálním
svělem.
Lekce, kterou našim knížatům dal v Praze
kníže Lubomirski, jenž tak vroucně a inteli-
gentně projevil své porozumění a své sympatie
k národu českému, je marná.
Naši toryové, pyšní a nepřístupní, zatvrzel
ještě v názorech z doby Filipa II., groteskní
upjatí jako ponuří grandové, jež maloval Velas-
quez, patří mrtvé minulosti. Štlti se světla po-
kroku, nesouvisí nijak s moderní společností
jejich odcizení není velkou ztrátou pro českou
existenci.
Pohostinské hry záhřebského divadla v Ná-
rodním divadle byly odreknuty. Opět jedna
smutná zpráva. Po stroskotání záměru pořádati
ve Vídní cyklus českých představení divadelních,
padá teď myšlenka slovanských her v Praze.
Dobrá vůle byla na obou stranách, učiněny
všechny potřebné přípravy, ale v poslední chvíli
shledalo se, že není dosti prostředků na finanční
zajištění slibného a dychtivě očekávaného pod-
niku. Pouze snad mecenášská štědrost mohla
zachránit krásný projekt. Ale takový mecenáš
je přeludným fantonem u nás, kde není ani
milionářů ani šlechty.
Orlik
Lubomirski
Filip II
Praha
Ná
Vídeň
záhřebský divadlo
27
article
Zmar slovanských her v Praze je ještě
větším zklamáním nežli nezdar české divadelní
výpravy do Vídně. Od slovanských divadel, je-
jichž nejpřednější umělce jsme namnoze po-
znali z pohostinských her, očekávali jsme velký
zisk divadelní a kulturní. Shledali bychom, že
v mnohem jsou ostatní Slované před námi, že
jejich dramatická literatura i jejich výkonné
sily vynikají bohatou a svěží svéráznosti. A ta-
kový pestrý kruh slovanských divadelních před-
stavení byl by krásným a harmonickým doslo-
vem ke kongresu slovanskému.
Bohužel, plán se zhatil a je odložen na
neurčito. Zdá se, že náš divadelní život pro-
dělává vůbec těžkou krisi. Nikdy nebyla doba
tak sterilní a prázdná. Naděje, vzbuzené novým
divadlem na Vinohradech, byly z valné části
sklamány. Nová kára Thespisova nemůže vy-
břednouti z prostřednosti. Národní divadlo ne-
mělo slavný rok. Žádné vílězství umělecké.
Původní produkce nebyla nikdy tak truchlivá
jako v poslední době. Marně se ohližíme po
novém muži českého dramatu, který by konečně
vykonal umělecký čin a podmanil by si obecen-
stvo i kritiku, znechucené diletantskými, slaboš-
skými pokusy a banálními konvencionálnostmi.
K fiasku literární produkce druží se úpadek
herecký. Paní Kvapilová dosud není nahražena
a Vojan hrozí odchodem. A v ústrojí divadla
není asi vše v pořádku. Jisté vlivy, které vždy
nejsou přístupny jemnějšímu a kulturnějšímu po-
rozumění a jež jen shoda příznivých okolnostl
existenčních pozvedla na důležité místo, majl
převahu, vládnou skoro absolutisticky. A to není
nikdy na prospěch ústavu, který není podnikem
soukromé spekulace, naopak, který má své
idešlní poslání.
Slovan
Kvapilová
Vojan
Praha
Vídeň
divadlo na Vinohrady
národní divadlo