2
masthead
V Praze, v pondělí dne 22. ledna 1900.
Praha
3
masthead
Císlo 21.
Císlo 21
4
article
Fa ranní a odpol. Bista
přudplácíi nes
Praze v alninislna
avrii neia
s drojí dlonán ko
kins . :
vo nllslkáe
nio . pobtons
rr ni
roji shoti
nnrr nai
elefonické zprávy „Nár. Listů.“
K situaci.
Z Vídně, 22. ledna. Včera o 10. hod
bpolední sešli se v poslanecké sněmovn
fedsedové klubů levice. Dostavili se z
anu německo-pokrokovou Funke, Pe
jelt, Gross, za německo nacionální je
otu Kaiser, Hofmann-Wellenho
lochenburger, za německý velkostate
Pirenreither, Stürgkh, Schwege
a křesťanské sociály Liechtensteina
eisskirchner a za stranu volného
berálního sdružení Kink.
Konference trvala do půl 1 hod. o-
polední.
Funke
Gross
Kaiser
Hofmann
Wellenho
lochenburger
Stürgkh
Schwege
Liechtenstein
Praha
Vídeň
Pink
5
article
Odpoledne odebral se dr. Funke
ministr-presidentu dru. Körbrovi, jemu
známil tento výsledek a se kterým ro-
slouval o postupu při česko-německé do-
ozumívací konferenci. V téže věci měl več
e chefem kabinetu dlouhou rozmluvu pře
jeda konservativního velkostatku z královstv
eského, hr. Palffy. Ujišťuje se, ze včera
jino došly souhlasné přípisy předsedy klub
poslanců českých dra. Engla, předse
nservativního velkostatku hr. Palff
dra. Funka jako předsedy konferen
řůdců levice, zvoucí ke vzpomenuté konfe
Jakýmsi ohlasem rozpravy, která se n
oradě pohlavárů levice konala, jest proje
Montagspresse«, orgánu t. zv. lib-
álního velkostatku a j. Tak »Neue F
Presse« pozastavuje se uad tím, že ne
položen v sobotním prohlášení nové vlád
lůraz na ústavu. Bezpečný úsud
lude prý lze pronésti a určité stanovisk
nujati teprve až officiosní stať bude nahr
kena officiálním programem v ří
ké radě prohlášeným. Zatímí
hláška »W. Abendpostu« nasvědčuje pr.
ie do sestoupení vídeňského pa-
lamentu uplyne ještě několik
ned ěl.
Jedná se prý, jak se podobá, o to, mi-
noparlamentní dorozumívací konference pod-
porovati několika povzbuzujícími slovy prů-
rodními. Officiósní komentář není prý s to.
aby vzbudil někde odpor, ale na druhé stran
je takovým, že neuškodí politické reservě
obezřelému posuzování nové situace. V kr
zích levice se velice důrazně nalehá na brzk
svolání říšské rady.
jnen.
doktor
Funke
Engl
Funk
Neue F Presse
6
article
Z Vídně, 22. ledna. O včerejší po
adě vůdců levice sděluje se s o
kromě: O přípisu min.-presidenta dr
Körbra byla dlouhá rozprava, ve které
záčastnili všichni přítomní předsedové. Z je-
jich řečí vysvítalo, jaké stanovisko hodlá z-
njati levice ke kabinetu Körbrovu. Lze
proněsti slovy: blahovolná neutr-
lita. Levice, pokud jí bude lze, podpor-
vati bude vládu ve snaze, zjednati mír neb
aspoň příměří. Dru. Funkovi uloženo, b
zpravil předsedu ministerstva, že levice jest
ochotna pozvání přijati. Jednotlivé de
legáty ustanoví kluby samy
Otázka, mají-li býti také pozváni zástupcov
socialistův a Schönererovy sku-
piny, rozhodnuta v tom smyslu, že nen
to úkolem předsedů levice, jeliko
v této jmenované skupiny nejsou zastoupeny.
Z Peštl, 22. ledna. Nového předsedu
rakouského ministerstva zde v nejbližších
dnech čekají. Přijede sem představiti se
členům maďarské vlády. Hned potom zahá-
jeno bude vyjednávání mezi oběm-
vládami o sestupu kvotových
deputací. Tyto sejdou se prý jizv
únoru.
Druhé železniční spojení s Terstem.
Z Vídně, 22. ledna. Dle »Montags-
revue« vláda vypracovala osnovu zá-
kona stran druhého železnič-
ního spojení s Terstem přes
Tůry a předloží ji parlamentu, jak tento
se sejde. Dráha povede přes Lend-Gastýn.
Körbr
Körbrův
Funk
Schönererův
Vídeň
Terst
Tůra
Lend
7
article
Telegrafické zprávy , Nár. L.“
Telegrafické zprávy , Nár. L.“
Nový rakouský následník.
Z Pešti, 21. ledna. Dle vídeňské zprávy
»Pesti Hirlapu« konala se před několika dny
v císařském hradě vídeňském rodinn
hostina, kteréž se zúčastnili mimo členy
panující rodiny také někteří vysoc
dvorní hodnostáři. Při této hostině
pronesl prý císař přípitek nej-
staršímu synovi arcivévody Otto-
na, arcivévodovi Karlu Franti
škovi, jakožto příštímu dědic
trůnu. Ve dvorních kruzích soudí se z toho
že oba trůnu nejblíže stojící arcivévodové.
Frantíšek Ferdinand a Otto, svého dědičnéh
práva na prospěch arcivévody Františk
Karla se zřekli. (Arcivévoda Karel František
Josef narodil se dne 17. srpna 1887.)
Maďarské hlasy o nové rakouské
vládě.
Z Pešti. 21. ledna. (C.-B.) »Peste
Lloyd« praví: »Ve »Wiener Abendpostu«
uveřejněné programové prohlášení mluví tak
důvěřivě, jakoby nová vláda skutečně měla
takové poslání, a bude tomu asi tak, nebo
jinak neměla by změna vlády žádného smy-
slu. Chvilkovým účelům, kterýmž přechodná
vláda vůbec sloužiti může, bylo by dřívější
ministerstvo také posloužilo a to tím spiše,
ježto rozhodující problém, dorozumění mezi
Němci a Čechy, nezáleží na vůli a moci
vlády, nýbrž na ochotě národních
stran. Či hodí se snad noví mužové svými
osobními vlastnostmi aneb svými styky s počitají se mezi osoby podlehající vojenským
Otta
Franti
Ferdinand
Karel
Karel František
Josef
Wiener
Němec
Čecho
Pešť
Pest Hirlap
Peste Lloyd
8
article
soudům trestním mimo vojíny (bez rozdílu dů-
Němci a Čechy lépe k »poctivému prostřed-
stojnosti) v činné službě se nalezající (§ 1.
kování«, než jejich poslední předchůdcové?
cit. z.) ještě důstojníci, kteří podrževše důstoj-
Nevíme, avšak soudíme, že minister-
nickou šarži, ze svazku vojska vystoupíli, ať už
stvem Körbrovým rakouský ústa-
požívají pense či ne, a záložní důstojníci mimo
vní život zápasícím stranáma
činnou slüžbu, když při spáchání vojenskéh
národům klade poslední otázku.
(nikoliv jiného) zločinu neb přečinu měli na
»Budapesti Napló« prohlašuje, že
sobě vojenský stejnokroj. (§ 2. cit. z.).
hlavní úkol Körbrova ministerstva, zjednati
Konečně patří sem dle § 3. dovolenci, zá-
mezi Němci a Čechy aspoň příměří, je nad-
ložní důstojníci mimo činnou službu, mužstvo
míru těžký. Dosud bylo prý výsledkem kaž-
zálohy a náhradní zálohy počínajíc oním dnem,
dého podobného pokusu — z drcujíe
kdy jim dodán byl neb kdy jinak byl uve-
fias ko.
řejněn povolací rozkaz, aneb, zní-li povolání na
»Budapesti Hirlap« praví: Kabi-
určitý den, tím dnem, na který se povolání
net dra. Körbra nevítáme v Uhrách s ne-
děje anebo dnem dřívější praesentace k
přízní. Dr. Körber je znám jakožto muž
službě.
značných politických schopností.
Němec
Čecho
Körbrův
doktor
Körber
Uhry
Budapest Napló
Budapest Hirlap
Kabi
9
article
V témž zákoně se výslovně jako vojenské
»Budapester Tagblatte soudí;
zločiny a přečiny označují činy v §§ 142 —303
My v Úhrách přejeme si vroucně, aby se
voj. tr. z. uvedené a stanoví se o nich, že
poslání dra. Körbra zdařilo, avšak po zku-
dopustí-li se jich záložník v době činné služby.
šenostech nedávné minulosti neváháme pro-
ale čín jeho teprve po propuštění jeho na do-
jeviti obavu, že dr. Körber jako žt
volenou na jevo vyjde, trestá se vinník teprve
triumfátor palác ministerskéh
až zase po příštím povolání ke službě stane s
presidia neopustí. Ostatně minister-
podrobeným vojenským soudům.
stvo Körbrovo vystupuje zcela jinak, mnohem
Toto poslední uvedl jsem jen mimochodem,
důraznějí a sebevědoměji na veřejnost, než
poněvadž podobný připad stal se českému zá-
četná dřívější, šťastně překonaná ministerstva
ložníkovi tuším ve Vídni, že letos při kon-
a přece má také ráz ministerstva úřadni-
trolním shromáždění byl trestán za loňské hlá-
ckého, jako jiné rakouské vlády z poslední
šení se slovem »zde«, což shledáváno byl
anomalií, ale — jak vidno — s trestními vo
jenskými zákony souhlasl.
Körber
Vídeň
Budapester Tagblatt
10
article
Až potud sahají ustanovení z á k ol n
v říšském zákonniku náležitě publikovaný h
o rozsahu působnosti vojenského trestního zá-
kona a, jak viděti, nestojí tam nikde, že by také
záložník o kontrolním shromáždění podléh
pravomoci vojenských trestních zákonů. Vždy
v zákonech těch mluví se o záložnících, kterým
byl dodán rozkaz povolávac! (Einbe-
rufangsbefehl), jaký vydává se na př. při mo-
bilisaci, někdy k nastoupení činné služby no-
váčkům, dále k periodickým vojenským cvi
čením, nikdy však se mužstvo zvláště nepo-
volává ke kontrolním schůzím. Ty se pouz
denními listy a nalepením plakátů v obeích ve
známost uvádějí a to se strany úřadů poli-
tických a samosprávných, nikoli vojenských. To
jest jedna pochybnost. Druhá pak jest ještě ta,
zdali účastnění se kontrolní schůze jest a k tem
činné slžby, zdali totiž záložník po ty dvě
hodiny kontrolní schůze nalezá se ve službě
činné.
11
article
Obě tyto pochybnosti byly dobře cítěny
a mají býti odstraněny výkladem, jejž podalo
říšské ministerstvo války ve svém naří ze n
ze dne 22. srpna 1870 odděl. 4. čís. 186
(které v zákonníku říšském publikováno ne
Nařízení to zní: Na dotaz, který vyskyt
se v příčině zásad jurisdikčních, jakých užit
býti má vůči záložnímu mužstvu, povolanému
k vojenskému cvičení nebo ke kontrolní schůzi
vidí se říšskému ministerstvu války sděliti, že
roční cvičení zálohy ve zbrani, jakož i kontroln
shromáždění pokládati jest za činnou službu.
pročež také k nim povolaní jednotlivci, jal
v příčině vojenských, tak i v příčině sprostých
zločinů a přečinů v době jich trvání spáchaných,
podlehají soudnictví vojenskému. — Totéž vy-
sloveno v příčině záložníků zemské obrany
v § 2. zákona ze dne 2. dubna 1885 č. 93
říšského zákona.
Tím všechna možná kontroverse v příčině
mužstva t. zv. linie cestou nařizovací zažehnána
až do té doby, kdy soudové vojenští, jako jest
to u soudů občanských, budou sami uvažovati
a rozhodovati o platnosti či neplatnosti, o zá-
vaznosti neb nezávaznosti ministerských
nařizenl. V příčině zemské obrany jest tu
ustanovení zákona.
Řádky tyto bylo nutno předeslati, abys
posouditi dalo, zda-li záložník při kontrolním
shromáždění podlehá vojenským trestním zá-
konům. Tomu dle platného nařizení, ano v při-
čině zemské obrany dle zákona skutečně tak
jest a tím jest také kladně zodpověděna druhá
otázka, zdali proti tomuto záložníku může také
dle stanného práva býti zakročeno
Nyní přicházím k vysvětlení, kdy a z
jakých okolností a proti jakým trestním činům
jest použití stanného práva dovoleno a zdali
pod případy ty lze subsumovati také neupo-
slechnuti rozkazu vojenského představeného, ze
každý musí se hlásiti slovem »hier«.
Řádek
12
article
Drže se pořadím jednotlivých paragrafů
vojenského trestního zákona, shledávám, že
možno dle stanného práva zakročiti při těchto
vojenských zločinech a přečinech:
a) při porušení subordinace (§§ 147., 148.)
b) při vzpouře či odboji (§ 161.—164.)
c) při vzbouření se (§ 168.)
d) při sběhnutí či deserci (§ 193.),
e) při zločinu zbabělosti (§ 225.).
f) při nedovoleném kořistění (§ 264.),
) při zločinu nedovoleného verbován
(§ 307.),
h) při zločinu svádění nebo pomáhání k po-
rušení vojenské služební povinnosti (§ 317.),
i) při špehování,
k) při plenění (§ 499.).
Pod který z těchto činů možno zařadi
neuposlechnutí rozkazu, aby se záložník př
kontrolním shromáždění hlásil ne jinak, nežl
slovem »hier«? Při tom výslovně podotýkám,
že neberu žádný zřetel na mnoho ventilovanou
otázku, zdali rozkaz takový sám o sobě jes
oprávněným a nečelí-li sám proti základním
státním zákonům. Počítám s ním v této úvaze,
jako s rozkazem možným a dovoleným, stavím
se tu na stanovisko záložníka, kterému nikde
není dáno právo, aby směl posuzovati, jestl
tento rozkaz uposlechnouti musí či ne, poně-
vadž rozkaz je pro něj rozkazem. A s tohoto
stanoviska chci podrobiti rozboru svrchu na-
značenou otázku a vyhledati k ní odpověď de
13
article
doby
»Magyar Hirlap« praví: V pro-
gramu nového ministerstva jest obsažena
věc, krásnější než písmo a slovo, totiž čin.
Vláda vstoupí do porad o smíru s hotovou
předlohou a již to je pokrok a zlepšení.
Také ohledně rakousko-uherského vyrovnán
má Körbrovo ministerstvo příznivější situaci,
neboť jemu prospívá — hotová událost.
Z Paříže, 21. ledna. (C.-B.) » Eclair
prohlašuje, že v oněch územích osadnických
kde zájmy francouzské jsou v odporu se
zájmy Anglie, ale v souhlasu se zájmy Ně
mecka, nemůze býti rozumného důvodu, aby
nebyla mezi Francií a Německem uzavřena
za jistých podmínek smlouva k ochraně spo-
lečných zájmů.
Z Bukurešti, 21. ledna. (C.-B.) » Agence
Roumaine« oznamuje: Poněvadž ministr-
president a ministr vnitra Cantacuzeno
vyslovil přání, aby byl zbaven úřadu mi
nistra vnitra a aby mu ponecháno bylo je-
nom předsednictví v ministerstvu bez zvlášt-
ního portefeuillu, podepsal král dnes ráno
akt, jímž se ustanovují v ministerstvu násle-
dující změny:
Cantacuzeno sprošťuje se mini-
sterstva vnitra a zůstane ministr- presidentem
bez portefeuillu. Dosavadní finanční ministr
generál Mans jmenuje se ministrem vnitra,
dosavadní ministr kultu Jonescu ministrem
financí, dosavadní ministr pro veřejné práce
Istrati ministrem kultu a poslanec Jan
Gradisteanu ministrem pro veřejné
práce. Ostatní ministři podrží své portefeuilly.
Z Bukurešti, 21. ledna. (C.-B.) Nový
vyslanec německý Kiderlen - Wac h te
byl přijat králem u příležitosti odevzdán
svých pověřovacích listin ve slavné audienci
při níž byla vyměněna slova velice srdečná.
Magyar Hirlap
Eclair
Mans
Jan Gradistean
Paříž
Anglie
Francie
Německo
Bukurešť
14
article
Několik slov o stanném právu dle
vojenských zákonů trestních.
Několik slov o stanném právu dle
vojenských zákonů trestních.
Již drahnou dobu mluví se o různýeh
proviněních záložních vojínů našich proti před
pisům vojenských zákonů trestních a v posled-
ním čase připojilo se k tomu ještě uvažování
o použití náhlého soudu čili stanného práva
k zahlazení a zamezení, aby se tyto trestní
činy již neopakovaly. Mám tu na zřeteli ze-
jmena hlášení se záložníků při kontrolníeh
shromážděních jinak, nežli slovem »hier«, kteréž
slůvko již tolik vln vzedmulo.
Nemám po ruce žádný z rozsudků, vyne-
sených vojenskými soudy nad provinilci, a také
nemíním je nijak kritisovati. Chci se v těchto
řádeích přidržeti pouze thematu, jak dalece
možno ku potrestání činů, vojenským trestním
zákonem stíhaných, užiti práva stanného.
Právo stanné na činy občanským zák. trestním
za trestné prohlášené, veřejnost naše již po-
znala a zakusila, v oné době bylo o případec
slanného práva hovořeno i psáno, o tom teny
znovu vykládati bylo by zbytečno; ostatn
stanné právo, o němž dnes se hovoří, nemůže
býti jiné, nežli ve smyslu vojenských zákonů,
neboť mluví se o něm jako o prostředku k za-
mezení a trestání hlášení se vojenských zálož-
níků jazykem mateřským místo německého
»hiere.
15
article
Tak zvaný »nový« trestní zákonník, vyhlá-
šený cís. patentem ze dne 15. ledna 1855
č. 19 ř. z., obsahuje ve čl. III. vyhlašovacího
pat. předpis, že ustanovením trestního zákon
o vojenských zločinech a přečinech podle-
haji pouze ony osoby, které složením vojenské
služební přísahy slavně slíbily, že budou plniti
zvláštní povinnosti vojenského stavu. Rozdělujet
zákonník tento trestní činy na -
1. vojenské zločiny a přečiny, které spá-
chány byly proti vojenské stavovské neb s lu
žebni povinnosti (Standes, oder Dienst-Pflicht)
2. zločiny proti válečné moci státu
3. jiné (sprosté) zločiny a přečiny, které
takřka souhlasí s obecným trestním zákonem
tak zv. občanským oproti vojenskému.
Zmíněný čl. III. vyhl. pat. má na zřeteli
pouze činy v odst. 1. uvedené. Předpis tento
jest dosti nejasný i poněkud široký, neboť podl
něho zůstal by každý, kdo jednou vojenskou
služební přísahu vykonal, pro vždy podroben
vojenskému trestnímu zákonníku. V tom směru
pozdější zákony a nařízení procossuálního rázu
snažily se zjednati jasno.
Podle zák. ze dne 20. května 1869 č. 78
ř. z. a ze dne 11. června 1884 č. 98 r.z.
odrat DienstPflicht
16
article
NIi
NIi
bylo).
17
article
lege lata, nikoliv do lege ferrenda, jinými slovy
na základě zákonů, jakými jsou a nikoliv, ja-
kými by býti měly.
Poněvadž svrchu uvedené činy trestní p
většině uvádí vojenský zákon trestní jako činy.
jimiž se porušují povinnosti služební nebo stavu,
dlužno si uvésti na pamět, které jsou to po-
vinnosti. Jako takové uvádí § 143. voj.h tr. z.
poslušnost, věrnost, bdělost, udatenství, dbaní
kázně a pořádků a služebních povvinností vů-
bec, jakož i šetření vojenské cti.
Jako první čin, kterým tyto povinnosti po-
rušeny býti mohou, uvádí zákon v § 145. po-
rušení subordinace, které takto definuje: Kdo
v době, ve které se ve skutečném vyko-
návání služby nalezá, nebo také mimo tuto dobu
rozkazu představeného, který s lužby se týče,
povinnou poslušnost odepře, anebo jenom ucti-
vost vůči představenému povinnou kdykoliv
kdekoliv pomíjí, jest vinným porušením sub-
ordinace.
Neuposlechnutí rozkazu není pominutím
povinné uetivosti, což vychází z toho, že VIIl.
část 1. dílu služebního řádu jedná o prokazo-
vání úcty a tam jedná se pouze o způsobu po-
zdravování a o osobách, jimž vojenský
pozdrav či pocta přísluší.
18
article
Možno tedy neuposlechnutín rozkazu ke hlá-
šení se »hier« při kontrolní schůzi posuzovati
pouze podle první věty svrchu citovaného para-
grafu. Ale tu vyskytují se dvě překážky, pro
které toto neuposlechnutí nelzo pod ustanovení
§ 145. voj. tr. z. zařaditi. Předně musí se
subjekt tohoto trestního činu nalézati ve s ku-
tečném vykonávání služby. Není pochybnosti,
že dostavení se ke kontrolnímu shromáždění
není aktem s kutečné vojenské služby. Na-
proti tomu mohlo by se namítnouti, že v témž
paragrafu praví se dále, že čini ten lze spáchati
také mimo dobu skutečné služby. Ano, avšak
to může proviniti jen voják v činné službě s
nalezající, který ve slůžbě i mimo službu pod-
lehá vojenským trestním zákonů. Dovolenee
však, záložnik, ten podlehá zákonům těm, jen
když ke službě byl povolán a po tak dlouho.
jak ve službě setrvá, jak svrchu dolíčeno bylo.
Mimo to — namítne se mi — jest tu na-
řízení ministerstva války z roku 1870, jeliož
obsah jsem rovněž již uvedl, a kterým byl
vysloveno, že záložníci při kontrolních shromá-
žděních nalezají se v činné službě. Proti tomu
ovšem není obrany, pokudi nařízení toto trvá,
ale nařízení to obsahuje pouhou fikc i činné
služby, a tak docházím k úsudku, že mimo
vojíny v činné službě opravdu se nalezající jsou
také záložníci, o nichž platí fikce, že v činné
službě jsou, nalezají-li se na shromáždění kon-
trolním, ačkoliv ve skutečnosti se v činné službě
nenalezají, nejsouce ani oblečeni ve vojenský
šat, jak to žádá na příklad při záložních dů-
stojnících § 2. zákona ze dne 20. května 186e
čís. 78. ř. z.
19
article
Takováto fikce jistých poměrů dovolena jes
v zákonech týkajících se poměrů soukromopráv-
ních ke snažšímu dosažení práva vůči postiho-
vaným pro závazky soukromoprávní, ale jest na-
prosto neospravedlněna v zákonech, dotýkajícíe
se práv veřejných, jakým jest v prvé řadě kaž
zákon trestní.
Leč fikce ta existuje a marný proti tomu
boj. Musíme se spřáteliti s tím, že záložníkn
kontrolním shromáždění přítomný jest osobou
»nalezající se v době skutečného vykonávání
služby nebo také mimo tuto dobu« a že můž
býti subjektem trestního činu porušení subordi-
nace. Leč čtěme dále v cit. § 145. voj. tr. zák.
jakým způsobem dopustí se osoba taková
porušení subordinace: odepřením poslušnosti roz-
kazu představeného, který se týče s luž by.
Jest rozkaz, hlásiž se každý slovem »hier«.
rozkazem služby vojenské se týkajícím? V §§ 145..
147., 149., 150. a 151. voj. tr. zák. mluví se
pouze o rozkazech služebních a o poukazu služb
se týkajícím a trest se vyměřuje se zřetelem,
jaká škoda z činu vzešla pro službu, zejmena
jde-li o službu před nepřítelem. Dle toho lze
si představiti, co zákonodárci tanulo na mysli
pod slovem služba. 8 152. voj. tr. zák. trestá
však také neuposlechnutí rozkazu, který se
vlastní vojenské služby netýče.
ale který má za předmět nějaký výkon, jenž by
byl ku prospěchu neb dovolené m
užitku státu, pozemního neb ná-
mořního vojska neb některého jeho o-
dělení a ku kterémuž výkonu voják vyučený
řemeslu neb následkem vlastní obratnosti jes
způsobilý.
152
20
article
Rozeznává tedy vojenský zákon trestní mezi
rozkazy služby se týkajícími a rozkazy neslu-
žebními. Neuposlechnuti rozkazu, který vlastn
služby vojenské se netýče, tresce se jen v pří
padě právě uvedeném.
Při tomto rozlišování nedá ovšem mnoh
práce rozpoznati, že rozkaz hlásiti se »hier«
není rozkazem vojenské služby
tím méně, když služební řád při kontro-
ních shromážděních hlášení se vůbe
ať takým či onakým zvoláním, naprost
n e z ná.
Rozkazem pak ve smyslu § 152. vojen.
zák. tr. takový rozkaz opět není, poněvadz
splněním jeho se nepomůže ani státu ani ar-
mádě k žádnému prospěchu a užitku, ani není
voják k jeho splnění následkem svého řemesla
nebo svých zvláštních schopností způsobilým.
Tu jde patrně o to, aby voják-řemeslník mim
službu vojenskou přidržán býti mohl k vykoná-
vání prací řemeslných pro vojenský erár.
Docházím tedy k úsudku, že ačkoliv zá-
ložník na kontrolním shromáždění může se do-
pustiti vojenského trestního činu, tedy také po-
rušení subordinace, že nedopouští se z ločinu
porušení subordinace neuposlechnutím rozkazu,
aby se hlásil »hier«, poněvadž rozkaz ten ani
netýče se služby, ani neni rozkazem mimo-
služebním ve smyslu § 152. voj. zák. tr. a ná-
v drobném prodeji
oapol.d.. . . . sh
Ve mislkíeh na voskori
bdpolodní. . . . . . . : sa
Inseraty
platí, so hosově napře.
Pledplaeení a jnserty přijíná sdnínl-
stracs v Mazlanaké alici č. s.
pan nacbirsjí so tež ra.
tiskárna a szpedice „ Národnich Lislů-
Eakopisy se nerzaeeji
Národnich
21
article
sledkem toho nejsou tu všecky požadavky skut-
kové povahy zločinu porušení subordinace.
Než počítejme se vším a tedy také s tím,
že vojenští soudové se k mému náhledu ne-
přikloní a že v každém »zde« neb stukaj« shle-
dají skutkovou povahu porušení subordinace —
kdy možno na ni neb proti ní použíti stanného
práva ?
Podle § 147. voj. tr. z. tehdy, když někdo
se zbraní v ruce nebo násilným vz ta-
žením ruky se vykonání rozkazu zprotiví a
když mimo to stane se to v šiku, nebo
před shromážděným sborem (Truppe)
nebo konečně za takových okolností, že j e st
se co obávati škodlivého vlivu na
mysli přítomnýc h.
Tento »škodlivý vliv« by se asi hodil vy-
kladačům proti mně, ale jen kdyby stačil s ám,
kdyby nemusil jíti ruku v ruce s nási lím
nebo zprotivením se zbraní.
Stanným právem zakročeno pak býti může
za stejných okolností při pokusu vraždy
představeného.
Za jiných okolností nelze př
porušení subordinace dle sta n-
ného práva souditi zločince.
Ale slyšíme, že bude pro nehlášení se
»hier« v případu potřeby stanného práva užito.
Zakládalo by toto hlášení snad jiný trestní čin.
nežli porusoní subordinace ?
Vzpoura to býti nemůže, poněvadž ta musí
dle § 159. a násl. směřovati opět jen proti vo-
jenskému služebnímu řádu a musí míti
za účel pobouřiti i jiné, což se pou-
hým hlášením, bez předehozího umlouvánía
přemlouvání jiných ani zdaleka státi nemůže.
O vzbouření se, jak jsem volně přelozii
»Empörung«, nemůže býti v našem případě řeči,
neboť to dle § 167 voj. tr. zák. předpokládá
srocení se a sjednocení massy
ozbrojeného mužstva, což při kon-
trolním shromáždění chybí. Proti svádění k po-
rušení povinností služebních lze stanného práva
užiti dle § 317 vojí tr. z., jen když hrozivě se.
množí případy, na něž jest trest smrti
stanoven.
Truppe
22
article
Ostatní svrchu pod d) až k) uvedené zlo-
činy ani rozebírati a jich skutkové povahy
zkoumati netřeba, neboť již samy torminy zá-
konem užívané zřejmě ukazují, že k nim nelze
neuposlechnutí rozkazu vůbec, tím méně rozkazu
hlásili se »hier« počítati.
Poněvadž však jsem svrchu pod písmenami
a) až k) uvedl všecky zločiny, při kterých
vojenský zákon trestní dopouští použití stanného
práva, poněvadž jsem dokázal, že neuposlechnut
rozkazu hlásiti se »hier« aní ve vojenské službě
vůbec, tím méně při kontrolním shromážděni,
nezakládá skutkovou povahu zločinu —
podškrtávám toto slovo, poněvadž mimo zločin
vůbec stanné právo nemá místa — ani porušení
subordinace, ani vzpoury, ani vzbouření či od-
boje, ostatním zločinům pak, na které můze
stanného práva býti užito, ani zdaleka se ne-
podobá, jest patrno, že pro neuposlech-
nutí rozkazu hlásiti se při kon-
trolních shromážděních slovem
shier« po zákonu práva stanné ho
použiti nelze — quod erat demon-
Dr. —ák.
strandum.
Válka jihoafrická.
V Praze, 21. ledna.
doktor
Praha
23
article
Bitva na Tugele.
Bitva na řece Tugele byla v sobotu ráno
zahájena a trvala po celý den. Čtenář nalezne
o ní fakta v dnešních depeších a vzhledem
k tomu veškeré úvahy a předpovědi o ní byly by
prozatím bezúčelny. Generál Buller telegrafoval
večer o půl 10. hodině z farmy Spearmansovy
— telegram došel do Prahy v ranních hodinách
nodělních: Generál Clery s částí vojska Warre-
nova bojoval od rána do sedmi hodin večer.
Chytrým použitím dělostřelectva razil si cestu
a dobyl pohorského terrainu na tři míle daleko.
Vojsko jeho táboří na dobyté půdě. Získány
tak výhody, ale hlavní posice nepřá-
telská jest ještě před námi. K půl
sedmé hodině přineseno 100 raněných. Počet
mrtvých není ještě stano ven.e
Transvaalské prameny nyní ujišťují, že gen.
Joubert od týdnů už prý věděl o úmyslu gen.
Bullera, obejítí bok posie burských. Gen. Joubert
zřídil proto mezi řekou Tugelou a Ladysmithem
řadu opevněných okopů, jež Angličané musí jeden
za druhým dobýti, nežli k Ladysmithu prorazí.
Na místě, kdež generál Warren řéku Tu-
gelu překročil (brod trihartský), byla Tugela
rozvodněna a příliš hluboka, než aby ji vojsko
bylo mohlo přebroditi. Zákopníci přepluli ale
prámem Tugelu tolikrát, až byl dostatečný oddi
na druhém (severním) břehu.
Na to provedli zákopníci rekord ve stavbě
vojenských mostů: sestavili přes divě proudící
řeku most pontonový ve dvou hodinách v délce
asi 100 loket, k čemuž potřebovali jen 13
pontonů.
Buller
Joubert
Angličan
Warren
Tugela
Tugele
Praha
24
article
Důstojník britského oddělení signálového
Caizer vrátil se v pátek do hlavního stanu
z Weenenu, když byl po sedm neděl udržoval
heliografické spojení mezi Ladysmithem a tábo-
rem Bullerovým.
S osamělého stanoviště jeho na vrcholku žel -
zité skály, jež byla neustále vydána bleskům
osm mil angl. vzdálena, Caizer vyměnil se sta-
nicí na hoře Umkolumbě lza dobu zmíněnou
41.000 slov, při čemž hrozilo mu neustále ne-
Pro lepší pochopení rozlohy natalského bo-
jiště uvádíme některé vzdálenosti. Z Durbanu,
přístavu natalského, jest do Ladysmithu 130
angl. mil ve vzdušné čáře; železnice mezí oběma
bezpečí.
Bullerův
Weenen
Durban