1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 22. října 1908.
Praha
4
article
Ka ranní a odpol. listy
předplácí se:
naave v ažmjnistrael
na nřsfe . . . . . . 9
na čtvrí leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
.. . . . 2 K N0
na čtvrt lata . . . . 7 K 50 h
na něsíe . . . . . . 2 K 30 h
Poštou:
n čtvrt leta . . . . 9 k o0b
s drojí zisilkon
rrt ia . . . 11 K so
7
article
Upřímně slovo v čas!
Upřímně slovo v čas!
Včera dostavila se k ministerskému
předsedovi parlamentní komise Národního
klubu, aby mu sdělila, že veškeré české
strany podporovavši až dosud vládu, jedno-
myslně schvalují odstoupení mi-
nistrů Práška a Fiedlera, následkem
břitkého rozhodnutí většiny ministerské rady.
která dle diktátu německých obstrukčníků
sněm český rázem v noci na 16. října na
neurčitou dobu odročila, jakkoliv jí bylo
dobře známo jaký dojem čin ten zůstav
v celém národě českém. —
Po manifestu všech sněmovních poslanců
českých ze dne 16. t. m. nemohlo ovšem
býti při nikom pochybnosti, jak se Národní
klub na radě říšské rozhodne. Z duše všeho
českého lidu mluvil manifest ten, když učiní
tento apel na poselstvo naše ve Vídní: »Po-
slanci na sněmu českém jednali dle nejlep
šího svého svědomí a vyslovují očeká-
vání, že též poselstvo českého ná-
roda na radě říšské zařídí sve
kroky dle toho, jak také již sami za-
stupcové jeho vradě koruny ne-
váhali ani okamžik a z toho, co
včera se stalo, neprodleně vyvodili
patřičné důsledky.«
Komu mohl smysl této výzvy zůstati
nejasným? Apostrofou tou veškeří zemští po-
slanci národa českého volali ke svým říš-
ským kolegům jasně a důtklivě; »Ven
z vládní koalice! Vymaňte se
z otěží této vlády, jejíž většina
ukázala nám činem tak úporným svou pra-
vou nepřátelskou barvu! Návrat k bývalé
neodvislosti a zmužilé oposici !e
Než přes všechnu jasnost a vážnost ve
řejného osvědčení toho nescházelo v něme
ckém tisku na pošklebcích, že prý to nemí
níme ani s demisí obou našich ministrů,
ani s vypřahnutím z vládní koalice a s opo
sicí svou ve Vídni do opravdy, nýbrž pou
štíme prý toliko na Becka strašáky, abychom
z něho nějakých cenných koncesí pro sebe
vystrašili.
Prášek
Fiedler
Vídeň
národní klub
8
article
Naši odstupující ministři nečiní prý ani
nejmenších připrav na cestu, což prý je
nejpatrnějším důkazem, že podali demist
pouze na oko, spolehajíce bezpečně, že ne-
bude korunou přijata.
Tolikéz při vůdcích českého poselstva
nepozorovali hanci a škůdci naši žádné
opravdové bojovné vášně, nýbrž spíše ochotu
k novému vyjednávání a smiouvání s Beckem
o cenu, za jakou by odstupující čeští mi-
nistři mohli svou zádost za demisi odvolata
v kabinetě Beckově s Pradem, Marchetem,
Dersehattou, Kleinem, Bienerthem, Ebenho-
chem, Gessmannem přes vše, co se
nám stalo — i na dále libě setrvat.
Každý cigán podle sebe hádá a taktéž
politická »morálka« německých »Catonův«.
Jako jim samým pranic nevadí dělat v Praze
proti sněmu českému i proti vládě obstrukci,
ale přes to nechat své Prady, Marchettya
Derschatty pohodlně dále sedět v kabinetu
té »Němcům nepřátelské vlády«, tak pod-
zírají a pomlouvají také naše lidi z podobné
mravní zčervivělosti, i strachují se, aby bar
Beck, nucen jsa ve své tísni s našimi zá-
stupci vyjednávat, nebyl slabým a — ne-
předal se.
Beck
Klein
Bienerth
Ebenho
Catonův
Prado
Marchet
Praha
Dersehatta
9
article
»Čeští ministři kladou pro své
setrvání v kabinetu Beckově, jak se pro-
slýchá, podmínky!« dověděla se »sou-
kromě« »Bohemie« z Vídně již v noci na
včerejšek a ovšem hned k tomu odsekla
»Jedna li se o věcné podmínky, pak ne-
mohou být naprosto splněny; ani
ministerský předseda, ani kabinet nemohli
by se z toho zodpovídat (Němcům)
kdyby Čechům učinili nějakých
věcných ústupků.e
Na to včera večer druhá, ovšem opět
jen »soukromá« depeše »Bohemie« z Vídně
»Zástupci českých stran, sdělujíce
Beckovi, kterak jednomyslně schváleny dů
vody demise Fiedlerovy a Práškovy, před
nesli řadu postulátů, aby situace, po jejich
náhledu neudržitelná, mohla býti na
pravena. Požadavky Čechů týkají se jednak
složení kabinetu; přejí si zvláště
aby Prade byl propuštěn; jednak
politiky vládní vůbec. Na výsledku
konference pak činí Češi závislým setrvání
svých ministrů v úřadě.«
Němec
Čecho
Beck
Fiedlerův
Práškův
Prade
Čech
Vídeň
Bohemia
10
article
Nuž, naproti tomu ubezpečuje náš zpravo
daj vídeňský, že našinci toliko přišli k mini-
sterskému předsedovi, aby mu ohlásili, že
veškeré české strany, vládě jeho dosud od
dané, po tom, jak se většina ministerské
rady za noci na 16. října t. r. proti národu
našemu osvědčila — jednomysl ně
schvalují odchod českých mi-
nistrů z této vlády, čímž ukončen
a rozvázán posavadní poměr delegace
české ke vládě Beckově ve vší formě. D-
sledně nemohli jej zástupci naši chtít v tu
chvíli opět navazovat naznačováním ceny,
za jakou by se chtěli v něj i s ministry od-
stupujícími znovu navrátit: »Nekladl
ani za potomní své volné rozpravy mini
sterskému předsedovi zádnýc
požadavků a podmínek« — ujišťuje
náš zpravodaj-
Tak je to v pořádku. Po tom, co se
nám stalo a podnes děje, není věru
v prospěchu věci české, aby poselstvo ná-
roda českého jen tak za nějakou mísku čo-
čovice jalových přípovědí a slibů planých,
nebo dokonce jen za propuštění Prada
nahražení ho nějakým Pergeltem, Pachrem,
lul ze
Beckův
11
article
nebo — Schreinerem, znovu se vrátilo pod
staré jho, znovu se dalo zapřáhnout do erár
ního dostavníku a znovu přivázat ku prázd
ným jeslím neupřímného. Němcům nadržují
cího systemu vládního. Máme, chvála bohu,
těch posavadních slastí a zkušeností ve
vládní koaliční většině Beckově dosti, než
aby se nám zachtělo po druhém obnoveném
vydání.
Do samých základů by se musila změnit
tvářnost nynějšího kabinetu Beckova, nez
bychom mohli uvěřit, že dočkáme se od
ného lepších čásů. A než-li déle tu fa-
lešnou situaci »držet se zaťatými rty«,
jak kdysi dr. Žaček doporučoval, tož sto
kráte raději chceme jíst tvrdý chleb oposice
neboť máme bohudík dosud zdravé zubya
v silodárném pocitu mužné neodvislosti do-
vedeme opět vytrvale a nadšeně zápolit za
dobré právo vlasti a národa našeho, až na-
učíme respektu všecky protivníky a škůdce
své jako již nejednou v dějinách našich sta-
rých i novodobých jsme dokázali. Žádné
tedy spokojování se s malichernými snad
koncessemi, nebo dokonce jalovými sliby do
budoucnosti: dokud se nám nevyjde v zcela
jiném duchu vstříc, dokud se nám řádně
nezaručí plná rovnoprávnos
našeho jazyka a národa ve vlastech
našich, dokud nebude zde vlády, která roz-
hodně dá šach vlastizrádné té propagandě
usilující o roztržení království českého na dvě
provincie: německou a českoněmeckou, dotud
není pro české poslance místa ve vládní
většině parlamentu vídeňského, dotud netři
se nikdo z nás za ministerským frakem, ale
stůj a vytrvej v šiku poctivých, neodvislých
bojovníků oposičních. Tak smýšlí dnes české
hlavy, tak cítí dnes česká srdce a tak budou
bohda jednati čeští poslancil
Schreiner
Němec
bůh
Beckův
12
title
Převrat na Balkáně
Balkán
14
article
Z Londýna, 21. října.
(Původní telegr. »Nár. Listů«.)
Obdržel jsem právě následující telegram
z Cetyně (zaslaný přes Italii) z pramene
soukromého, ale velmi bezpečného:
Na Černé Hoře panuje velké pobou-
ření a vláda jest velmi znepokojena
obratem, jenž nastává v balkánské otázce.
Všichni Černohorci, kteří pořádají po
zemi četné tábory, jsou v této chvíli úplné
odhodlání proliti svou krev do poslední
kapky, bude-li účelem navrhované konfe-
rence schváliti annexi.
Přikré vystupování vůči Černé Hořea
opatření, jež byla vůči ní učiněna, dohánějí
lid k nejvyššímu hněvu. Knlže Nikola
a vláda jsou bezmocni a nevědí
již, jak by zabránili katastrofě,
která hrozí propuknouti ještě
před konfereneí.
Telegrafické a poštovní spo-
jení Černé Hory s ostatní Evro-
pou je přerušeno, aby snadněji po-
tlačeny byly pobuřující zprávy, které docházejí
na Černou Horu z Bosny a Hercegoviny,
kdež byl zaveden téměř stav obležení.
V obou zabraných zemích panuje velké
jitření a následkem toho dochází ke hro-
madným zatčením. Všechna vězení jsou
přeplněna. Na venek nepronikne nie o tom,
co se v zemi skutečně děje. Země odlou-
čeny od světa hrobuvým mlčením.
Na Černé Hoře má se za to, že
dojde ku povstání a Evropa že
bude svědkem strašné řeže.
J. Coudurier.
J Coudurier
Londýn
Cetyně
Bosna a Hercegovina
Černá hoře
Evropa
15
article
Sp. Z Bělehradu, 21. října. (Zvl. tel
»Nár. Listů«.) Navštivil jsem dnes svého přitele.
černohorského vyslance serdara Janko Vuko-
tiče. Potvrdil mně, že v Záhřebu byl zatčen
a odebrány mu všechny iistiny až na di-
věrný list knížete Nikoly král
Petrovi. Zprávu o svém zadržení do Ce-
tyně netelegrafoval z obav, aby jednak roze-
chvěný lid ještě více nebyl pobouřen, jednuk
aby kníže Nikola nerozhodl se pro tuto urážku
k náhlému nějakému kroku.
Zatím však sdělil knížeti Nikolovi cel
případ sám král Petr telegrafieky. Vukotič
zůstane v Bělehradě ještě tři dny.
Sp. Z Bělehradu, 21. října. (Zvl. telegram
»Nár. Listů«.) Skupština jednomyslně schválila
dnes mimořádný úvěr 16 milionů dinarů mini-
sterstvu války. Potom předložen byl sněmovné
rozpočet na přiští rok. Ministerský předseds
Velimirovič prohlásil, že vláda k interpe-
laci některých poslanců jest hotova dáti amnesti
odsouzeným důstojníkům a poddůstojníkům a že
věc ta jest otázkou jen krátké doby.
M. Z Petrohradu, 21. října. (Zvl. teleg.
»Nár. L.«) Myšlenka konference a konfe-
renční program nedocházejí zde všude
souhlasu takového jako v Anglii a Francii.
Nevole proti ministrovi Izvol-
skému spíše rozmohla se, než ochabla, když
zvědělo se, jaký konferenční program se pro-
jektuje. V politických kruzích mají před nim
obavy, protože obsahuje zárodky velm
vážných zápletek, jež by mohly nastat
snad již v nedaleké budoucnosti.
Zprávy z Turecka a Makedonie.
Ze Soluna, 21. října.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Do Adrianopole byla převažena dě
a náboje na 70 vagonech.
Janko
Nikola
Petro
Petr telegrafieka
Vukotič
Velimirovič
Nevole
Izvol
Bělehrad
Záhřeb
Petrohrad
Anglie
Francie
Turecko
Makedonie
Soluna
Adrianopolis
16
article
V Solunu za velké vřavy a bubnování
na »tapany« (zvláštní turecké bubny) Turci svo-
lávali redify. V městě panovala velká panika.
Ve Štipu vojáci zabili dva Bu-
hary a mnoho jiných ztloukli do krve. Pr
Bulhary konstituce je pohřbena
V Koransku Bulhaři ve volbách zví
tězili, ale Turci volby zrušili. I zde
musulmani projevují svoji nenávisť k Bulharům.
Zprávy z Bulharska.
Ze Sofije, 21. října. (Zvl. tlgrm. »Nár. L.
»Rabotničeská borba«, orgán socialistů, a peluje
na bulharské občany, aby zahájili odpor prot
»carismu«. Apel končí slovy: »Bulharský ob-
čane osvoboď svou zemi. Bulharský občane
spravuj sám svou zemi.« Vyzvání je podepsáno
lidmi silně zkompromitovanými, lak na pr
J. Sakazovem, obviněným z vraždy a mnoha
nečestných skutků a lichvářem Kr. Pastuchovem
— Vlachové, žijící v Rusčuku, vydali provolán
(psané bulharsky a italsky) ke všem Italům
v Bulharsku usedlým, s vyzváním na zřizován
italských sekci při bulharském »Červeném
kříži«. — Bülbarský vyslanee. v Paříži, dr
Stančev, v rozmluvě s redaktorem »Tempsu«
prohlásil, že zpráva, uveřejněná v běleh adském
časopise »Dnevní Lst« o existenci tajné úmluvy
mezi Bulharskem a Rakouskem, je holým vý
myslem.
Z Londýna, 21 října. (Zvl. tlgrm. » N. L«
Ze Soluna došla zpráva o bitee
mnezi tureckým a bulharským voj
skem na hranici poblíž Džumaje
Při tom prý 70 Bulharů a 10 Turků
usmrceno. Kromě toho kolují pověsti, že
poblíž Palanky byla zničena bulha rskt
J. Coudurier.
č eta.
Turek
Bulhar
Rabotničeská
Apel
J Sakazov
Vlach
Italos
Stančev
N L
J Coudurier
Bulharsko
Sofijá
lichvář Králové
Pastuchov
Paříž
Rakousko
Londýn
21 říjen
Dnevní LST
Soluna
17
article
Ze schůze srbské skupštiny.
Z Bělehradu, 21. října. (K. k.) Ministr finane
předložil snémovně předlohu ro počtovou na r. 1900
dle které rozpočet příštího roku obnáší 93 miliony
dinarů.
Předseda ministerstva Velimirovič podáv
prohlášení, že vlada, opírajíc se o jednomyslnou do-
věru skupštiny a dle přání skupštinou projeveného
zahájila jednání o otazce amnestie odsouzeným
osobám vojenským, jakož i o otázce reaktivování dn-
stojníků daných do výstužby, že všako ještě nemuž
určiti lhůty, kdy budou otazky ty rozřešeny. Vůd
strany národní Ribarac prohlašuje, že jeho stran
důvěřuje vládě, že však nebude-li amnestie brzy
udělena, uvede otázku tu opětně na jednací pořad.
Skupština schvaluje pak ve druhém člení jedn-
myslně osnovu zakona ve přičině mimořádnéh
úvěru vojenského v obnosa 16 mil. dinarů.
Bělehrad
18
article
Milovanoviě v Berlíně.
Z Berlina, 21. fijna. Zahraniční minist
srbský dr. Milovanovič měl dnes delš
rozpravu se státním sekrelářem S chö ne m.
ve které mu vylíčil situaci Srbska na Balkáně
vzhledem na nově poměry. Nepronesl však
určitých přání. Jednalo se toliko o informování
Schön se určitě nevyslovil.
Bosensko-hercegovští vůdcově
ministru Košutovi.
Správní výbor srbské národní organisaee
v Bosně a Hercegovině zaslal ministru Košutov
tento list:
Pane ministře! Podle zprávy novin řek
jste v klubu nezávislé strany, že chvatné roz
hodnutí otázky o záboru jest následkem veliko
srbské propagandy, do niž prý jsou zapleten
mnozl vážení a majetní mužové.
Jménem těch Srbů bosensko-hercegovských
kteří svým časem vyzvali zemskou vládu, aby ji
na soudě dokázala »velezradu«, vyzýváme i vás
pane ministře, jako bývalého »velezrádce«, kt
rému Srbové jako spojenci pomáhali, aby se
stal tím, čím nyní jest, abyste veřejně oznámi
jména těch našich vážených muižů, kteří byl
zapleteni do nějské protizákonné akce,
Doufáme, že jste po svém otei zdědil aspot
lásku k pravdě, a že této naší žáďosti vyhovile.
V Pešti, 16. října 1908.
Milovanovič
Schön
Košut
Košutov
Srba
Berlín
Srbsko
Balkán
Boseň a Hercegovina
Pešť
19
article
Gligarije Jeftanovič. — Kosta Kujundžič. —
Vojislav Šola. — Dr. Uroš Krulj.
Srbově nepřijímají kompensace.
»Trgovinski Glasnik« problašuje: Srbsk
národ nebude spokojen záborem Bosny a Herce-
goviny ani polom, kdyby mu evropská konfe
rence přiřkla kompensaci. Bosna a Herce
govina nejsou Srbům předmětem
ani obohodu, ani výměny. Ale bude-l
rozhodnuto proti citům srbského národa, aby
tyte nejlepší srbské země odcizeny mu byl
na vždy, potom nechť každý ví, že srbský
národ zapálí celý Balkán a že potou
nová konference rozhodovati bude bez účasten-
ství Rakousko-Uherska o mapě balkánskéh
poloostrova l
Ruský hlas proti konferencí.
»Novoje Vremja« silně se ozývá proti svo
lání evropské konference. Pan Izvolský se v Lon-
dýně a v Paříži zasazoval, aby Černé Hoře byla
ustoupena malá čásť jižní Hercegoviny, začež by
Rusko neodporovalo, aby záboru Bosny a Herce-
goviny dána byla sankce velmoci. Zahraniční
ministři anglický a francouzský, pp. Grey
Pichon, nepřistoupili na tento návrh. Z toho
petrohradský list dokazuje, že Rusku po svo-
lání konference nie není a že na něm záleželi
může nejvíce Rakousku, jemuž velmoci
schváli zábor bez výhrady a kompensace. Take
Francii jde o svolání konference, protože
chce zachraniti francouzské kapitaly v Turecku,
A konference potřebuje též Anglie, aby udr-
žela v moslemském světě zdání, že ochraňuje
kalifa. Kdyby se Rusko za takových okolnost
na konferenci dostavilo, znamenalo by to jen,
že bere na sebe morálnou zodpovědnosť za ciz
záchvat, a to by se rovnalo opakování toho vše-
obecného výsměchu, kterému se Rusko pře
třicety lety vydalo v šanc na berlínském kon
gresne.
z0lšbu jočvilinod o
Kosta Kujundžič
Vojislav Šola
doktor
Krulj
Srbův
Srba
Izvolský
Grey Pichon
Bosna
Balkán
Rakousko
Uhersko
Lon
Paříž
Černá hoře
Hercegovina
Rusko
Turecko
Anglie
Trgovinski Glasnik
Novoj Vremja
20
article
Srbsko a Rusko.
Jeden ze zahraničných zpravodajů »No
vého Vremena« telegrafuje svému listu,že
mluvil se srbským zahraničným m
nistrem Milovanovičem, jedoueímd
Berlína.
Milovanovič se vyslovil, že Srbov
skládají naději pouze na Anglii
a Francii, proto že Rusko jest jim »pod
činěno« (sic!) ve své zahraničné politice a samo
statně nevystupuje.
Po lakovém prohlášení zodpovědného srb-
ského státníka v jedně z největších krisí, které
kdy stihly všechen srbský národ, Rusko může
být klidným divákem na další akci srbské za-
hraniční politiky. Mravný závazek, pomáhati
balkánským Slovanům, jejž Rusko na sebe
dobrovolně vzalo a jenž byl už ru«kou vládou
i národem pokládán za tradicionslný, po tomto
prohlášení přestává. Nedávno bylo Růsko o
něho sprošténo Bulharskem, jež se prohlásilo za
nezávislé království bez vědomí Ruska a v do
rozumění s jinými velmocemi nyní Srbsko činí
totěž. Rusko si může založiti ruce.
Brigadýr Janko Vukotič o svém
zatčení.
Černohorský brigadýr Janko Vukoti
byl, jak již známo, v Záhřebě na cestě do Běle
hradu, kamž se ubíral se zvláštním poselstvím
knížete Nikolaje černohorského, zatčen a teprv
na přímý rozkaz bar. Aehrenthala opět na svo
bodu propuštěn. O této, v diplomatických sty
cích neslýchané udalosti vypravoval některé po
drobnosti sám brig. Vukotič zemunskému zpra
vodaji „Zeitu“. Dle jeho líčení věc se sběhlo
takto:
Když rychlík, jedoucí z Rěky do Zemuna.
zastavil v Záhřebě a sluha, provázející briga
dýra, upozornil, že v Záhřebě je delší zastávka
Milovanovič
Srbov
Janko Vukotič
Janko
Nikolaj černohorský
Vukotič
Srbsko
Rusko
Berlín
Anglie
Francie
Bulharsko
Záhřeb
Běla hrad
21
article
Vukotič vystoupil z vagonu na peron, Sotv
však sestoupil z vagonu, přišel k němu policejní
úřadník a vyzval ho, aby šel s ním na nádražn
policejní exposituru. Tam — vypravuje Vuko-
tič — odebrali mně papíry, mezi nimiž byl
i můj černohorský pas, jakož i zvláštní průvodn
list („laissez passer“), vydaný mně rakousko
uherským vyslancem na Cetyni. Protestoval
jsem, že mne zdržuji, zvláště proti nezdvořilost
úřadníků a žádal jsem, aby mne dovezli n
policejní ředitelství, čemuž vyhověli. Policejn
ředitel a jeho zástupce byli velmi zdvořili. Vy-
světlil jsem jim, že cestuju do Bělehradu se
zvláštním poselstvím, že všechny mé papiry
jsou v nejlepším pořádku, takže není příčiny
aby mne zadržovali. Oznámili mně v š ak
s politováním, že mne propustit
nesmějí. O příčinách, pro které mne za
držují, dali mně velice nejasné vysvětlení, z ně
hož jsem mohl pochopiti jen tolik, že jsou rá z
vojensko-politického a souviseji s ny
nějšími udalostmi na Černé Hoře a v Srbsku.
Vukotič
Vuka
Bělehrad
Černá hoře
Srbsko
22
article
Očekával jsem, že se nedorozumění, nebo
o nic jiného nemohlo běžeti, brzy vysvětlí a ž
budu propuštěn. Ale když se to nestalo, zasla
jsem pilný telegram baronu Aehrenthalovi, žá
daje ho za intervenci. V krátce na to přišel mini
strův rozkaz, abych byl propuštěn. Ale zatín
jsem byl sedmhodin zatčencem zá-
hřebské policie, která neměla ani nj
menšího práva, překážeti mně v cestě, jakos
vůbec nemohu vysvětliti ničím neodůvodněné
omezování mé osobní svobody. Dosud jsem své
vládě nepodal zprávu o této udalosti, poněvadž
mám obavu, že tento případ mohl by ještě víee
roznítiti panující v Cetyni rozčilení a zavdat
podnět k nepříjemným příhodám.
O svém poslání do Bělohradu brigadýr pra
vil: „Styky mezi Srbskem a Černou Horou ne-
byly v poslední době dobré a proto bylo nutn
na obou stranách pomýšleti, jak by se obnovi
řádný poměr. Snahu tu urychlily poslední uda
losti na balkánském poloostrově. Návratem srb-
ského vyslance Jovanoviče do Cetyně nestal
opět normálný poměr mezi oběma státy. Vzhle
dem k annexi Bosny a Hercegoviny, ku prohlá-
šení Bulharska samostatným královstvím a slou-
čením Kréty s Řeckem byly dotčeny životní zá
jmy Srbstva. Proto je třeba, aby poměr mez
Srbskem a Černou Horou byl opravdu brátrský
oby oba státy postupovaly společně. V obou
zemích má zavládnouti jedna my
šlenka a k tomu abych dopomohl.
jedu do Bělehradu.
Aehrenthal
Jovanovič
Bělohrad
Srbsko
Cetyně
Bosna a Hercegovina
Bulharsko
Řecko
Bělehrad
23
article
»Na Černé Hoře panuje rozěilení.
jakého nebylo sni po okupaci Bosny
a pokořující berlínské smlouvě. Jest
děkovati autoritě a energli knížete,
že vyjma výtržnost v Baru nedošlo
dosud k nepořádkům. Vláda jest s li-
dem za jedno, ale vyčká výsledků
evropské konference, než se odhodlá
k rozhodným krokům. Možno tedy
doufati, že do zahájení konferenee
pokoj nebude porušen, ale za stálého
rozčilení v Srbsku i na Černé Hoře
nelze za nie ručiti.«
K této zpřávě sluší dodati, že v Zemuně
byl Vukotičův sluba opět zadržen a po prohlídee
zavazadel ponechán na policii, takže brigadý
Vukotič dojel do Bělehradu sám.
mo pr Kramář se hájí.
Z Petrohradu, 21. října. Dr. Kr amá
poslal »Novoje Vremja« text své řeči o annex
Bosny v delegacích, aby se ubránil obvinění, že
jednal proti zájmům slovanským.
Ze Slovanského klubu. Na projev Slovan
ského klubu, učiněný při prohlášení královstu
bulharského, došel následující telegram: »J. V
car bulharský srdečně děkuje Slovanskému
klubu za projevené blahopřání.«
(Další telegrafické a telefonické zprávy
pozdě v noci došlé o převratu na Ba
káně viz na straně 4.
a osloso o
Vukotičův
Vukotič
doktor
Kristus
Černá hoře
Bosna
Srbsko
Bělehrad
Petrohrad
Novoj Vremja
Slovan
24
article
V drobném proäejít
ranrí člale o sobě
odpolediní
Vo alialkách na vankovš
ransí čialo. . . . . . . . 10
odpelední . . . . . . . . 4k
Inserácr
platí se hotově vapřed
Předplacení a inserty přijímá sdmini-
strape v Mariamké ulici č. s.
Tam nacháselí se též redakee
tiskárna a ezpodice „Národuteh Lista-
Eukopisy se novrncsli
List
Eukopisa
Mariamký ulice
25
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 20. října. (Prokoho pracu je
dr. Mandič?) Jednání sarajevského dra. Man-
diče, který je přislušníkem Frankovy čisté stra-
ny práva, nedošlo souhlasu ani v Chorvatsku.
„Obzor“ vytknul mu přímo ramenářství. Zabrá-
ním Bosny a Hercegoviny odstraněna dle „Obz.“
hlavní přičina nedorozumění a plemenných spo-
rů mezi Chorvaty a Srby, jimž nastává nyní po-
vinnost, aby svorně pracovali na blaho společné
vlasti. Ježto přivtělení je provedeno, společný
zájem vyžaduje, aby Chorvaté i Srbové v zabra-
ných zemích domáhali se, by se tyto země spo-
jily s Chorvatskem. Avšak mezi bosenskými
Srby a Chorvaty vidíme nejen jakýsi separatism
v akci, kterou v Pešti každá strana provádí za
sebe zvlášť, ale i takové zjevy, které nás nikdy
nemohou přivésti k cíli. Vůdce bosenských
Chorvatů, možno-li dra. Mandiče tak nazvati,
dává na jevo mnohem více horlivosti v podezí-
rání a očerňování Srbů, než ve vymáhání sou-
náležitosti zabraných zemí s Chorvatskem. D .
Mandič
Frankův
Chorvat
Srba
Praha
Chorvatsko
Bosna
Hercegovina
Pešť
26
article
Mandič umí býti pro spojení s Chorvatskem
v Sárajevě; zapomíná na ně v redakcích pešt-
ských a vídeňských časopisů, v nichž mluví jen
o velkosrbské propagandě; a konečně je nadšen
pro nynější stav Bosny, když mluví před roz-
hodujícími činiteli. Vlastenec v Sarajevu, žandár
v Pešti a pokorný byrokrat ve Vídni. Čeho tím
chce dosíci dr. Mandič? Což pak podezírání.
které, je-li oprávněno, patří před soud a ne
před politické faktory, a není-li oprávněno, musí
zůstaviti hlubokou stopu nevole v duši veliké
části bosenského lidu, je vhodný prostředek.
aby se uskutečnil politický program strany prá-
va, jejž vyznává dr. Mandič? Tím se dává
zbraň do ruky nepřítelovy a otravují se už
předem poměry, jež se mají v Bosně teprve vy-
vinouti, neboť příští sněm bosenský, který ma
býti zápasištěm za práva lidu, mění se už pře-
dem v bojiště rozvášněných stran. Očekáváme
— končí „Obz.“ — že bosenští Chorvaté se za-
mysli nad těmito otázkami, jako bude i Srhům
jasno, že by bylo marno příti se nýní o to
komu by Bosna měla náležeti, nýbrž že je nyní
povinností obou státi na tom, aby byla ná
rodní.
Mandič
Chorvat
Bosna
Chorvatsko
Sárajeva
Bosna
Sarajevo
Pešť
Vídeň
27
article
Z Terstu, 19. října. (Státní slovin
ská škola.) Včera, jak sděluje „Edinost“
posl. dr. Rybář obdržel z bezpečného pra-
mene zprávu, že ministerstvo osvěty jmenovalo
už pět učitelů pro terstskou slovinskou národní
školu. Tím učiněn prvý krok na dráze k rez-
řešení nekonečně se vlekoucí školské otázky
terstské. Jest naděje, že vláda nyní učiní rychle
všechna opatření, aby se v Terstě nejen Něm-
cům, nýbrž i Slovincům umožnilo vyučování
v mateřském jazyce.e
loz Dubrovníka. 18. října. (Chorvatsk
hlas o annexi.) Orgán dalmatské chorvatské
strany, „Crv. Hrvatska“, není nikterak nadšen
přivtělením okupovaných zemí. Vídí, že annex
se neobejde bez vážn ch námitek velmocí
můze míti za následek osamocení Rakouska.
A pak bude postavení Jihoslovanů horší, než
nyní, poněvadž německá a maďarská expansiv-
nost, nemajíc, kam by se jinam šíříla, vrhne se
na ně. Proto je jásání chorvatských časopisů
předčasné. Nejde nyní o to, že počet Slovanů
v říši se rozmnoží o 1,800.00 duší, nýbrž o to.
aby nově přivtělený národ mohl žíti svým vlast-
ním životem. Jedině v tom připadě annexe
mohla by býti na prospěch Slovanů a Jihoslo
vanů zvláště. Toho však jsme nyní vzdálenější
než snad kdykoli dříve. Věci, které se nyn
dějí a připravují na Balkáně, nedovolují, aby
chom doufali, že chorvatská otázka se blíží ke
svému rozřešení.
doktor
Rybář
Dubrovník
Hrvatska
Jihoslovan
Terst
Německo
Rakousko
Balkán
terstský slovinský národní škola
Slovan
Jihoslo
28
title
Politické zprávy zahraničné.
29
article
V Praze, 21. října.
Praha
30
article
Smutné i radostné zprávy z Poznaňska.
V tom neobyčejném, hrozném a svatém
boji za rodnou zemi, jaký vedou Poláci v Po-
znaňsku, šlechta polská, ta šlechta, slavná svým
vlastenectvím, odpadá, jeden za druhým, o
voje národního a země své prodává zlopověstne
kolonisačné komisi. e
V listech poznaňských bijí na poplach. Ně-
kolik velkostatků přešlo již v ruce německé a
o prodej značného počtu se vyjednává. Urozen
majitelé již utlumili v sobě hlas svědomí, jen
ještě o ceny smlouvají. Jedni se omlouvají vy
sokými cenami půdy, které jim kolonisačná ko-
mise nabízí a kterým odolati nelze; druzí se
vymlouvají na zákon o vyvlastění, že půdu pro-
dati musejí tak jako tak a že jim nemůže býti
zuzlíváno, jestliže ji prodávají z volné ruky.
bez donucení, což je pro ně výhodnější. Jedni
jednají přímo s kolonisačnou komisí, druzí, sty-
dlivější, kupčí vlastí skrze dohazovače. Jsou
také tací, kteří dnes ještě s velkým rozhorlením
protestují proti podezření, že by se mohli do-
pustit frejmarčení rodnou zemí jako jiní, ale
zítra sami se kolonisačné komisi nabízejí.
Polák
Poznaňsko
31
article
„Kuryer Poznaňski“ v silném článku dává
výraz zlořečení, kterým se ozývají ústa všech
poznaňských Poláků stavu středního a dělni-
ckého nad touto mrzkou zradou šlechty. „Dzien-
nik Berliňski“ vypaluje cejch ničemnosti na
čelo šlechtickým kuplířům vlasti, kteří přes to
nepřestávají si osobovati právo na vůdcovstv
v polském národě. 1 „Dziennik Poznaňski“, nej-
bližší kruhům zemanským, vyslovuje přesvědče-
ní, že polská společnost musí s největším důra-
zem a bezohledností vystoupiti proti jednotliv-
cům, kteří z osobné zištnosti zadávají za jidáš-
ský peníz největší, protože poslední zájem svého
národa.
Naproti tomu radostno je zaznamenati, jal
statečně si vedou občanské třídy polského ná-
roda v Poznaňsku. Organisují se hospodářsky
pořád tužeji a úžeji. Kupují a odbkrají pouze
Kuryer Poznaňski
Poznaňski
Poznaňsko