1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v úterý 20. října 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hsty
přednlání set
v Prsze v alministrael
. . . S R —
s drojí čonáškes
Ba měsíe
na čtvrt 14a . . . . 7 K 50
ve dlislkácha
na mřsíe . . . . . . 2 K 30 h
Pošton:
na měisíe
n čtvrt leta . . . . 9 K 60h
arojt s Kso
na přas
s čtrrt nlka
Pošton
5
article
Němci proti — Beckovi.
Němci proti — Beckovi.
Zatím co v Praze vypadá to bezmála
jako za stavu obležení, zvěstuje se nám
z Vídně, že tam včera (19. října) byly roz.
šířeny pověsti, kterak situace ministerstva
Beckova stala se právě velice kriti-
ckou. Jako zevní důkaz uvádí se, že chef
ministerského praesidia, tajný rada Sieg
hardt, náhle povolán do Pešti, kamž už
krátce před tím ministerský předseda bar
Beck se svým druhým tajemníkem hr. Attem-
sem byl přichvátal. Podobá se, že chvatné
odročení českého sněmu přes protest obou
českých ministrů, jakož mělo za následek
jejich demisi, stane se kamenem úrazu pro
celý kabinet i systém Beckův.
Vládní koaliční většina ve sněmovně po-
slanecké je na všechen způsob německou
zpupností na sněmu českém vyhozena do
povětří a s tou i celý pracovní program vlády
Beckovy. Bylo bned na druhý den po de-
misi našich ministrů z rozpačité a nevrlé
mluvy vládního tisku zřejmo, kterak je při-
hodou tou pan Beck překvapen a zaražen.
Němec
Beck
Beckův
Praha
Vídeň
Beckov
Pešť
Beckův
6
article
Oficiosové ani věřiti nechtěli, že by ta de-
mise byla míněna do opravdy; každým způ-
sobem prý ministerský předseda se při trůnu
o to vynasnaží, aby nebyla přijata, nýbrž
aspoň do jubilejního dne 2. prosince t. r
celý kabinet zůstal ve statu qno ante. —
Než, jakkoli má baron Beck s odstupujícími
ministry našimi denně dlouhé, ba předlouhé
porady — nemohou oficiosové do té chvíle
ani komára lapnout, z něhož by jim bylo
lze udělat holubici Noěmovu s ratolístkou
naděje v opadání vod — naopak, chmur při-
bývá, místo aby se obzor jasnil. —
Doufal li se bar. Beck zavděčit Němcům
v Čechách, když jejich obstrukci obětoval
český sněm, dnes poznává již zajisté, že
přinesl Molochu obět marnou. Nejen že
nesklízí od nich za to laciné vítězství, k ně-
muž jim dopomohl a jímž sobě odvrátil a
odcizil nejmírnější Čechy, vděku a důvěry,
nýbrž rozbažení obstrukčníci němečtí nevrle
reptají, proč že sněm český pouze odročila
hrozí, svolá li jej v prosinci, že na něm
znovu budou hráti obstrukční a neustanou,
dokud si nevynutí rozdělení království če-
ského.
Beck
Němec
Čechy
Noěmovo
7
article
Tak jest celý jeho smiřovací plán v Če-
chách, jímž chtěl korunovati jubilejní rok —
ztroskotán, tak onen jazykový zákon pro
Čechy, jejž chtěl předložiti parlamentu vídeň-
skému (i) zůstane pouhým archivním mate-
riálem jako ta famósní volební oprava, jako
ten stálý výbor atd. atd.
A ti nenasytní hegemoné němečtí, pro
něž učinil tolik, že mu více učiniti nezbývá,
ti ho dnes necitelně opouštějí s největší lži
na rtech, žalujíce, že prý tajně pracoval pro
nás Čechy a Šlovany ke škodě živlu něme-
ckého v Rakousku, takže prý byl týž z
vlády jeho ohrožen ve svém bytu národním
jako sotva kdy před tím.
Slyšme n. př. jaké nezasloužené levity
čte dnes Beckovi vídeňská »Montagsrevue«,
týdenník to ve službách bývalého ministra
Arnošta K örbra.
Kýs netrpělivý Beckův sok takto již zde
horlí: »Za éry Beckovy bylo Němect v
v česko-německých městech tak důkladně
vyhlazeno, že působí to přímo hero-
stratsky ... Němci jsou ve státě přitla-
čeni ke zdi, čehož si ovšem nepotřebují
dát líbit Je-li v Rakousku parlamentní mi-
nisterstvo pouze za cenu úplného obětování
Němců možné, pak sluší dáti přednost mi-
nisterstvu úřadnickému, kteréž by
aspoň netančilo podle melodií národních.
Čecho
Beck
Montagsrevue
Arnošt
Beckův
Němec
Čechy
Rakousko
8
article
Němci dovedou císařské jubileum také s ji-
ným ministerstvem oslavit Baron
Beck již beztoho není v úřadě, on
na něm toliko visí.. .« A na jiném
místě uveřejňuje »Montagsrevue« projev
»z německých kruhů poslaneckých«, který
dolírá na Becka neméně úkladně. Praví se
tu Bar. Beck český sněm pouze odročil a
neuzavřel; zdá se tedy že pomýšlí vždy
ještě na jednání o dohodě; snad spoléhá se
na slevy s požadavků oboustran. Ale v tom
se zmýlí: Němci neupustí od svéh
požadavku na úplné rozdělení
správy v Čechách.
Též s volební reformou jeho se Němci
nemohou usmířiti. Proto lze dnes říci, že
sněm český nebude pracovat, dokud budou
zájmy Němců ohroženy volební reformou.
Baron Beck rád by osamotil Němee
z Čech na říšské radě. Ale pochybujeme.
že se mu to podaří, že by ostatní Němci
tomu dopustili. Baron Beck chce ještě před
zahájením zimní sezóny parlamentu sehnati
smiřovací konferenci, aby za-
mezil přeskočení obstrukce z če-
ského sněmu do Vídně. Leč pokus ten ne-
může míti žádného zdaru, pokud nedo-
stanou Němci bezpečné z áruk
pro splnění svých požadavků.
Němec
Baron Beck
Němee
Čechy
Vídeň
9
article
Ministerský předseda chce krisi oddáliti až
do 2. prosince, aby se svým koaličním mi-
nisterstvem objevil se na slavnosti jubilejní
Avšak my Němci venkoncem
— Becka již nechceme.«
Však nebezpečnější než toto sočení za-
kuklených nepřátel v »Montagsrevue« jeví se
nám býti pro barona Becka veřejná řeč
ministra křesťanských sociálů Gess-
manna, který v Kremži salutoval ně-
meckou obstrukci na českém sněmu,
ačkoliv byla výslovně namířena proti
vládě, v níž on sám zasedá. Mluvě o odro-
čení sněmu českého tento výtečný člen kabi-
netu Beckova takto doslovně se pronesl:
»Nepotřebuji snad ani doložit, že my
(křesťanští sociálové) v národních otáz-
kách vždy věrně cítíme s našimi sou-
kmenovci v Čechách a nikterak nepodce-
ňujeme důvody závažné, pro něž
poslanci jejich na půdě sněmu
zemského uznali za nutné vysá-
hnouti k tak rozhodné obraně.
Němec
Beck
Kremže
Čechy
10
article
Hájí-li Němci v Čechách na té ohrožené
hradbě svých práv, činí tak ne pouze ve
jménu svém, ale ve jménu všech Němců
v Rakousku, i mohou býti bezpeční
jejich podporou. Stojímeť tu vůči otázkám
sahajícím daleko přes užší okruh zájmu Ně-
mectva v Čechách. Jest mým nejhlubším
přesvědčením, že jednotný a promyšlený
postup všech Němcův v Rakousku nám dodá
síly k nejúčinnějšímu uplatnění našich inter-
esův a k vydobytí kmeni Němectva v Ra-
kousku postavení, jakéž mu náleží.
Tak se tedy vybarvili panu Beckovi
v jeho kabinetu i ti »věrní němečtí Raku-
šané«, za něž vydávají se křesťanští socialové
vedení Luegrem, Liechtensteinem a Gess-
mannem, že dnes jejich ministr p. Gess-
mann veřejně bratřičkuje se
s velkoněmeckými pěvci prušácké »Wacht
am Rhein«, že hájí jejich obstrukc
namířenou výslovně proti vládě Beckově, že
slibuje v ohledu národním věrnou soli-
daritu Wolfům, Irům, Glöcknerům a t. p.
vlastencům! Toho se bar. Beck na svých
miláčcích dožil a dočkal. Habeat sibi.
Němec
Němcův
Beck
Liechtenstein
Wolf
Ir
Glöckner
Čechy
Rakousko
Gessmann
Wacht be Rhein
11
title
Převrat na Balkáně.
Balkán
12
article
Naše zprávy.
Naše zprávy.
Z Vídně, 19. řijna. (Telef. zpráva.) Ra
kousko-uherský jednatel v Bělehradě šl. Frann
zakročil u srbské vlády pro včerejší výtrž-
nosti a sdělil, že Rakousko bude žád at
náhradu za škody, které jeho poddaní
utrpěli. Výše obnosu bude teprve zvláštním vy-
šetřováním zjištěna. Také se mluví o tom, že
diplomatický jednatel hrozil demonstra ce m
dunajských monitorů před Běle-
hradem, ale tato zpráva se nepotvrzuje.
Zástupce srbského ministerstva zahraničního vy-
slovil Franzovi politování nad včerejšími udá
lostmi.
N. Ze Seluna, 15. října. (Zvl. zpr. »Nár
L.«) Doprava rychlopalných děl z Cařihradu do
Soluna děje se velmi rychle. Vojenské úřadyse
starají, aby III. sbor byl co nejdříve vyzbrojen.
Během tří dnů dojelo sem 119 vagonů s rychlo-
palnými děly a 4 vagony munice. Společnost
železné dráhy obdržela od turecké vlády rozkaz,
aby udržovala personál úřadníků i dělníko
v plněm počtu pro dopravu trainu, děl, munice.
vojska a koní. Úřadní kruhy turecké zapíraj
mobilisaci, ale jeden člen mladotureckého komi-
tétu se vyjádřil: »Mýlí se, kdo myslí, že se
Turecko dá překvapit; ono je lépe připraveno
než si kdo mysli.«
Sp. Z Bělehradu, 19. října. (Pův. tel.
Franz
Vídeň
Bělehrad
Rakousko
Seluna
Cařihrad
Soluna
Turecko
Bělahrad
národní L
železný dráha
13
article
»Nár. Listů.«). Včerejší den byl velmi
hlučný: dopoledne svaz srbských děl-
níků ze Srbska manifestoval před palácem
a ministerstvem sympatie králi a ochotu
k obětem pro zájmy Srbska. Předseda
vlády Velimirovič poděkoval jménem
krále a vlády za projevy svazu. Ráno
svolán na odpoledne u pomníku knižele
Michala tábor italské osady, za
předsednietví del. Labonia . . . starého ga-
ribaldovce a srbského dobrovolníka. Přijata
resoluce s protestem proti annexi
Bosny, osvědčena solidarita Italů se
Srby a prohlášení, že Ilalové budou bojo-
vati společně se Srby. Provoláno: Eviva
la Serbia a král Petr i Eviva Italia a král
Viktor Emanuel! Italskému králi
tlumočeno depeší přesvědčení, že Italie .
nikdy nevyslovi souhlas s annexl Bosny a
Hercegoviny.
Velimirovič
Michalus
Italos
Srba
Petr
Viktor Emanuel
Srbsko
Bosna a Hercegovina
Eviva le Serbia
Eviva Italia
Italia
14
article
Potom byla manifestace před i tal
ským vyslanectvím.
Král s balkonu děkoval za projevy sym-
patie praviv: Doufejme, že naše sprave-
dlivá věc nepropadne. Živily italský
srbský národ !
Večer byly prudké výtržnosti proti
obchodním firmám rakouských
obča nů.
Sp. Z Bělehradu, 19. října. (Pův. telegr
»Nár. L e) »Samouprava« píše s politorá-
ním o večerních výtržnostech a ničení firem
rakousko-uherských obchodníků. Třeba že kolo-
vali včera pověsti o ničení a mazání srbských
firem v Zemuni a Novém Sadě, nesmí to býti
příčinou a důvodem odpovídati ukvapeným jed-
náním. Srbsko musí ve svém zápasu jednati
vážně a rozumně, aby zachovalo sympatie
evropské veřejnosti, kterou získalo pro svou
spravedlivou věc. Co se včera večer odehrálo
v Bělehradě, nesmí se opakovati.
Vláda usnesla se nepovoliti více
žádný sjezd, meeting neb tábon
občanstva, který by nebyl dřiv oznámen
policii. Té musí se oznámit osoby, jež tábor
svolávají. Od nynějška policie bude jednati rázně
o tom ať se nikdo neklame.
Zde zatčeno 12 demonstrant ů.
K demonstracím v Bělehradé.
Z Bělehradu, 19. října. (K. k.) Za v če-
rejšlch demonstrací bylo zatčeno
40 osob. Bylo zahájeno přísné vyšetřování
Vétšina listů odsuzuje jednání proti rakouským
a uherským obchodníkům a vyzývá obecenstvo,
aby zanechalo všech násilností proti rakouským
a uherským státním občanům a omezilo se n
Bělehrad
Srbsko
Samouprava
15
article
klidný bojkot. Bělehradské ženy za-
slaly ženám anglickým, francouz-
ským a ruským výzvu, aby se uja ly
osudu srbského národa. Včerejší vý-
roční schůze národní strany schválila jedno-
myslně dosavadní postup skupštiny v otázce
bosensko-hercegovské.
Z Bělehradu, 19. října. (K. k.) Při vče-
rejších výtržnostech byly o 9. hod. večerní po-
volány dvě setniny pěchoty, aby sjednaly po-
řádek.
Posel z Černé Hory do Petrohradu.
Z Cetyně, 19. října. (K. k) Presidení
státní rady Minčkoviě odjel do Petrohradu ; jest
pověřen mimořádným diplomatiekým posláním
List krále Ferdinanda o míru.
Z Paříže, 19. řijna. (K. k.) Dle zprávy
»Figara« byla francouzská vláda před několika
dny vyrozuměna, že král Ferdinand bulharský
hodlá zaslati předsedovi republiky list, v němž
projsvuje svoji lásku k míru Není sice známo,
kdy a zda tento list byl odevzdán, neboť udá
losti mohly zhatiti uskutečnění tohoto plánu,
avšak vždycky jest tento úmysl krále Ferdi-
nanda, známý také úřadně francouzské vládě,
významnou známkou míru.
Minčkovi
Ferdinand
Figar
Ferdi nanda
Bělehrad
Černá Hora
Petrohrad
Cetyně
Paříž
16
article
Italie a annexe Kréty.
Z Řima, 19. října. Italie chová se sympa-
tičtěji k annexi Krěty pro Řecko, nežli Anglie
a Francie. Zdá se, jskoby Italie v této otázce
nechtěla s ostatními ochrannými mocnostmi
svorně postupovati. Jest domněnka, že Italie
v tom smyslu ostatní mocnosti již zpravila.
Vyvrácená pověst o Černohorcích.
Z Pešti, 19. října. (K. k) Uher. tel. kor.
kanc. oznamuje: Zpráva záhřebského listu, že
v Hercegovině došlo ke srážce Černohoreů
s rakousko-uherským vojskem, jest, jak se do-
vídáme se směrodstného místa, naprosto ne-
pravdivá.
Situace a zprávy cařihradské.
Z Cařibradu, 19. října. (x. k.) Zvláštní kores-
pondent »Jen Gazetty« telegrafuje ze Sofije, že po-
slední mobilisační rozkaz byl odvo-
lán. Mluvil prý se všemi diplomatickými zástupci.
Všude je klid. Turecko nepotřebuje se ničeho obá-
vati. Taktěž oficiálně se vyvrací zpráva o ozbrojení
tureckého obyvatelstva v pohraničních okresech vila-
jetu drinopolského. Zdá se, že mizi strach pře
válkou. — Sdružení »Ottomanská solidarita« vydalo
provolání, jímž vyzývá k boykolování rakouského
zboží. — »Ikdam« oznamuje, že bude ministerstvo
z části přeměněno.
Černohorec
Černohore
Kréta
Řecko
Anglie
Francie
Pešť
Uhry
Hercegovina
Turecko
Italia
17
article
Porady o turecko-bulharské dohodě.
Porady o turecko-bulharské dohodě.
Ze Sofije, 19. října. (K. k.) Včera přibyli sem
dva členové mladotureckého ústředního výboru, aby
se poradili se spolkovým komitétem, který složen je
ze všech stran a jemuž předsedá Načovič, o všech
sporných otázkách a aby působili k turecko-bulhar-
ské dohodě. Poněvadž zdejší rozhodující kruhy cho-
vají se k pokusům o smír zcela blahovolně, očekáva
se jich přiznivý výsledek a docílení pokojné dobody
mezi Tureckem a Bulharskem.
K otázce Východních drah.
Z Kolfna n. R., 19. října. »Kölnische Zeitung-
sděluje ze Sofije: Bulharsko navrhuje v zvjmu ak-
cionářů Východních drah, aby se doprava prozalím
provozovala na účet drahy a aby rozdil mezi výdaji
a příjmy drah byl vyplacen, jakž bylo podobně vy-
jednáno v době stávky se společností. Pro takové
provisorium anebo prodloužení starších smluv není
třeba souhlasu Turecka. Pokus pohnouti vládu, aby
se ucházela o schválení Turecka, považuje se z
bezvýsledný.
Stíhání tisku v Cařihradě.
Z Cařihradu, 18. října. (K. k.) Porta začín
rázně zakročovati proti výstřelkům
tisku. Dnes byl zatčen redaktor humoristického
turecko-francouzského listu »Kalem«, poněvadž uve-
řejnil v časopise tom velmi nepřátelský článek proli
císaři Vilémovi s přislušnou ilustrací. List » Kaleme
byl zátoveň zabaven a zastaven. Mimo to byly za
baveny ješlě jiný turecký humoristický list a brožura
namířená proti sultánovi. Turečtí novináři jsou velmi
pobouřeni. Žurnalistický spolek svolá prý
v té příčině na zejířek protestní schůzi a za
staví po případě další vydávání listů.
Port
Vilém
Kalout
Turecko
Bulharsko
Kolfn můj
Cařihrad
Kölnische Zeitung
18
article
Obrysy mezinárodní konference.
z Londýna, 17. října.
(Pův. dopls „Národních Listů“)
„Reutererova kancelář“ uvelejňuje zprávu oli
ciosního rázu, kferá potvrzuje, co jsem vám sděl
ve vrých posledních článcích. Vývoj ve smýšlen
sira Edwarda Greye jest vylíčen šetrně, ale velmí
zřetelně. Nejprve nechtěl sir Edward Grey ani sly-
šeti o konferenci, potom se smířil s myšlenkou kon-
ference s přesně vytčeným programem, v němž ne-
mělo býti místa pro otázku Bosny a Hercegoviny
i Bulharska. Konečně po rozmluvě s ministrem
Izvolským a událostech na Krétě i v Srbsku
netrval již na tom, aby program konference byl tak
přísně obrnezen. Lze očekávati, že na konferenci s
bude jednati o Krětě i o Srbsku, ale sir Edwarů Grey
nehodlá ustoupiti v tom, v čem dle jeho názoru zá-
leží hlavní smýsl konference, totiž že musí být
slavnostně zjištěn legální a neporušitelný chara klen
mezinárodních smluv. Foreign office hodlá se také
dchednouti se všemi velmocemi o důležité kompen-
sasi pro Turecko, která, jak se zdá, bude záležei
výhradně v peněžité náhradě, bužto že mocnosi
které porušily právo Turecka, zaplatí obnos přimě
řený asi výši válečné náhrady, nebo že všechny moc
c s
nosti zaručí novou tureckou půjčku.
Grey
Izvolský
Londýn
Edward Grey
Bosna a Hercegovina
Bulharsko
Kréta
Srbsko
Turecko
Vary Grey
19
article
Při tom sluší podotknouti, že Turecko, i kdyby
jeho zbraně dosáhly skvělých úspěchů, nenabylo by
nikdy v Evropě sebe menší kousek země, poněvadž
by mu velmoci nedovolily dobývati nazpět provincie
které musílo odstoupiti křesťanům. Ani v nejlevšim
případě by vítězné Turecko neobdrželo více než vá-
lečnou náhradu, jest tedy pro ně výhodou, že bez
prolévání krve a nejistého válečného dobrodružstv
— náslodkem svého rozvážného chování se
i osvědčené dchré vůle, kterou si získalo sympatie,
dosáhne všech prospěchů, které může vytěžiti ze
situace. Ale kdož ví, zdali velmoci se nedohodnou,
aby obrozenému Turecku byly poskytnuty také kom-
pensace morální? Reuterova zpráva se o tom ne-
zmiňuje, ale z mnohých důvodů lze souditi, že Anglie
učiní vše možné, aby upevnila finančníllu a také
morální prestiž nového tureckého režimu.
Ti, kdo znají olázky východní, snadno se do-
mysli, jakým způsobem mohou velmoci učiniti Tu-
recko zemí svobodnou a neodvislou od jakéhokoli
poručnictví Evropy. Zpráva Reuterova, která ostatně
není ant oliciální, ani oliciosní, jak mě ujistili ve
Foreign olfice, zmiňuje se také o otázce Darnadell.
V té příčině mohu pouze opakovati, co jsem již de-
ve sdělil o télo věci. Vyjednávání ve Foreign office
o Darnadellách nemělo žádné souvislosti s vyjedná-
váním, které se týkalo berlínské smlouvy.
Reuterův
Darnadelly
Turecko
Evropa
Anglie
20
article
Jest velmi možno, že za nedlouho dojde k do-
hodě, aby se o Darnadellách vůbec nemluvilo. Ať se
stano cokoli, jest to zcela zvláštní otázka, klerá se
týká především. Turecka a Ruska, jakož i mocností,
které podepsaly smlouvu pařížskou. Nutno však cněi
důrazně opakovali, že nemá nic společného se
smlouvou berlinskou a tvoří v jednání diplomatickém
moment scuběžný, nikoli však souvislý s otázkami
Bosny a Fercegoviny i Bulharska.
Rusko nehodlá tak pohlížeti na vyřízení této
otázky jako na cenu za svůj souhlas s činy Rakou
ska a Bulharska, neboť od počátku krise zaujalo Ru-
sko určité stanovisko protestujících velmocí a stejně
jako Francie a Anglie hodá hráti nezištnou úlohu
v úpravě otázek, jimiž se bude zabývati příští kon-
ference.
Neví se posud, zdali se Rakousko konference zů-
častní, ale lze doufati, že Německo přesvědčí svěho
spojence, jak důležito je pro něj, připojiti se ke kon-
certu mocností Ostatně nabídlo Německo prolestu
jícím mecnostem dobrovolně své účastenství. Tvr
se, že prý tak učinile teprve, když se přesvědčilo
o uplné zchátralosti a bezmocnosti reakcionářské
stiany v Turecku, ale na důvodech jednání Německa
prozatím nezáleží. Především je třeba, aby Rakou-
sko se připojilo ke konferenci, což může učiniti tím
spíše, když je nyní jisto, že mu nebude učiněna žád-
ná oficiální výtka pro nelezální čin, který provedlo.
Bude se pokládati za tiché uznání zásad, na nichž
trvá zir Edward Grey, že Rakousko podrobí ratili-
kaci velmocí dohodu, kterou uzavře s Tureckem
J. Coudurier.
zabraných zemích.
(Další telegrafické a telefonické zprávy
pozdě v noci došlé o převratu na Bal-
káně viz na straně 4.)
J Coudurier
Turecko
Rusko
Bosna
Bulharsko
Francie
Anglie
Rakousko
Německo
Bala
Edward Grey
21
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 19. října. (Účinky něme-
cké obstrukce.) Polské listy shodují se
v mínění, že ozvěna obstrukce, kterou Němei
zmařili podzimní zasedání sněmu království če-
ského, ozve se na říšské radě, jejíž dělnost jest
dnes pochybna, takže není vyloučena krise ce-
lého kabinetu. Krakovský „Czas“ nevěří, že
přičinou německé obstrukce na českém sněmě
byl německý aktuar. Stejně jest nemyslitelno.
že by Němci očekávali rozdělení království če-
ského ve 24 hodinách a obstruovali proto, ž
se jich přání esplnilo. Osoby, zasvěcené v ne-
mecké poměry, tvrdí, že příčinou obstruce byla
osobní ctižádost posl. Pachra, jenž se nemůže
dočkati ministerského portefeuillu po p. Pra-
dovi. O dělnosti říšské rady v podzimním zase-
dání nemůže býti řeči. Již udalosti lublaňské
pražské vystačí, aby ochromily činnost poslane-
cké sněmovny. „Czas“ snaží se pak rozřešit
otázku, co se stane, když říšská rada nevyřídi
t. zv. státní nezbytnosti. Jsou na tu dobu tři:
obchodní smlouva se Scbskem, předloha o při-
vtěleni Bosny a Hercegoviny a zatímný rozpočet.
Němei
Němec
Pachr
Praha
Bosna a Hercegovina
cký sněmovna
22
article
Obchodní smlouva se Srbskem
pozbyla po posledních udalostech aktuálnostia
nebude-li do Nového roku schválena, nebude
tím postavení kabinetu otřeseno. Život nynější
vlády nezávisí také na schválení annexe
Bosny a Hercegoviny, poněvadž schvá-
lení není vázáno kalendářem. Ale zatím ny
rozpočet vláda Beckova míti musí, má-li se
udržeti u vesla. Jako vláda parlamentní — a z
takovou se stále vydává! — Beckova vláda ne-
smí sáhnouti k § 14. a jestliže parlament ne-
schválí zatímného rozpočtu, bude to znamenati
pád kabinetu. „Czas“ ovšem věří dosud ve stál-
nické schopnosti Beckovy a očekává, že min
sterský předseda nalezne i tentokrát šťastn, vý-
chod z krise, ktorou způsobili Němci svou praž-
skou obstrukeí.
„Nová Ref.“ pohlíží na německou ob-
strukci se stanoviska nynější mezinárodní poll
tiky rakouské a právem vytýká Němcům, že v t
chvili, kdy vláda má pevně a solidárně vystou-
piti vůči nebezpečí, hrozicímu monarchii z ci-
ziny, Němci pranic nedbají choulostivého posta-
vení říše a klidně rozbíjejí český sněm, aby
způsobili ministerskou krisi. Jest to nejlepší dů-
kaz, k jakému cíli nesou se snahy těch Němců
kteří se jinak stále vydávají za živel, udržujíe
Rakousko. A jak se zachovala vláda k Němcům
kteří jí tak klidně hodili klacek pod nohy? Ač
česká většina žádala, aby sněm zůstal pohro
madě, vláda vyhověla Němcům a sněm odročila.
Beckův
Němec
Srbsko
Bosna a Hercegovina
Nová Ref
Rakousko
23
article
Ze tří liberálných německých ministrů dva, dr
Derschatta a dr. Marchet, nehnuli ani prstom
aby uklidnili české Němce, třetí pak, Prade,
přímo je nabádal, aby pokračovali v obstrukci
tedy v akci, směřující přimo proti vládě; ale
všichni tři sedí klidně dále v kabinetě a demisi
podali ministři češti, kteří se poctivě snažili
o klídnou sněmovní práci. Takové neuvěřitelné
postupování vlády dalo by se vysvětliti jedině
tím, že bar. Beck sám touží po změně systemu
a chce, aby nynější poloparlamentní kabinet byl
vystřídán opět ministerstvem byrokratickým
s pověstným § 14.
Ze Zadru, 16. října. (Jazyková otáz ka
Mistodržitel Nardelli zaslal již do Vídně ná-
mitky, které jednotlivé politické strany dalmatské
učinily proti vládnímu juzykovému návrhu. Jeden
z dalmatských poslanců, meškající ve Vídni, za-
slal sem právě zprávu, že se bar. Beckovi ne-
podaří urovnati různost názorů, projevenou
v oněch námitkách a proto není naděje, že by
V drobném prvuvji:
ranní číslo o sobě
odpoladmi . . . . . . . za 2 b
Ve sllalkách na venkors-
ranní čislo. . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 4k
Inserát
plati se hotově napřel.
Předplarení a inserty přijímá vdmisl-
stzace v Mazianské ulici č. 3.
Tam nacházají se též redakee,
tiskárna a ezpedine „Národnich Listě“.
Eukopisy se novruceji-
sněm mohl přijati vládní osnovu o užívání ja-
zyků, opírající se, jak známo, o rovnoprávnost
vlaštiny s chorvatštinou.
Derschatt
doktor
Marchet
Němec
Beck
Nardelli
Vídeň
Mazianský ulice
24
title
Politické zprávy zahraničně.
25
article
V Praze, 19. tíjna
Praha
26
article
Ruská vláda proti zásadám přípravného sjezdu
slovanského v Praze.
Před nějakou dobou uveřejnil jistý německý
pražský časopis zprávu, že ruská vláda dala ve
všech školách v ruském Polsku odstranit polské
nápisy. Obrátili jsme se v této záležitosti na
naše důvěrníky v ruském Polsku, nevěřice, že
v krátké době po přípravném sjezdu slovanském
ruská vláda by takto jednala a jednáním svým
se přimo prohlásila proti zásadám, na sjezdu
přijatým. Dnes můžeme sdělit s veřejností tolik,
že vskutku na zvláštní rozkaz odstraněny byly
se všech národních škol polské nápisy, ale
pouze v plocké gubernii. Činem tímto
prokazuje ruská vláda, že nehodlá se řídit zá-
sadami, prohlášenými slovanským sjezdem, že
nehodlá působit pro shodu polsko-ruskou a ji
podporovat, že tedy i nadále bude provozovati
politiku utiskování polského národa. Tímto proti-
slovanským, nekulturním činem přejímá ruská
vláda velikou zodpovědnost, nebo rozšiřo-
vat propast mezi polským a ruským národem
v dnešní vážné situaci, v níž se ocitlo Rusko
i celé Slovanstvo, není ani taktickým, ani roz-
umným.
Jsme věru zvědavi, ca učiní vůči tomuto
kroku ruské vlády ruští účastníci přípravného
sjezdu slovanského, kteří přislíbili, že všemožně
se přičiní o shodu polsko-ruskou, uznávajíce,
že budoucnost Slovanů závislá jest na odstra-
nění sporů mezi slovanskými národy, z nichž
nejnebezpečnějším jest spor polsko-ruský.
Praha
Polsko
Rusko
Slovan
27
article
Strašné krveproliti v Armenii.
Zprávy z Armenska a Kurdistanu zněji co
nejvážněji. Ve Viranšehiru udály se strašlivé
řeže proti Arménům, při nichž nej-
hanebnějším způsobem naloženo
se ženumi a dětmi. Vojsko, vyslané
proti bestiálním zuřivcům, přešlo
k nim, a zůčastnilo se vražd a ple-
nění. Město jest zničeno skorem
úplně. Dvě třetiny obyvatel byl
Arménové. Situace v Diarbeki, u vyvolává
rovněž nejvážnější obavy.
Pobědonoscov a Židá.
„Birževyja Vědomosti“, orgán p. S. M. Prop-
pera, oznamují:
Po nebožtiku K. P. Pobědonoscevu zůstalo
mnoho rukopisů, které se nyní uvádějí do po-
řádku. Mezi nimi nalezen také objemný spis
o židovské otázce v Rusku a těch opatřeních,
kterých se má ruská vláda chopiti, aby je uvedla
do normalných kolejí. Mimo to nalezen i návrh
na změnu všeho ruského zákonodárství, pokud
jest na újmu židovské rovnoprávnosti. Vůbec
celý projekt je sestaven v duchu nejlibe-
ralnějším. Návrh tento Pobědo-
noscev vypracoval ku přání Miku-
láše II., a byl by již uskutečněn,
kdyby nebyla vypukla židovská
revoluce.
Zpráva tato docela mění názor na K. P. Po-
bědonosceva a ruští Židé mají co litovati, že
učinili revoluci.
Armén
Prop
Pobědonoscevo
Mika
Armenia
Armensko
Diarbeki
Rusko
28
article
Angloruský spolek.
29
article
Je tomu právě čtrnáct dní, co se baron
Aehrenthal objevil ve světle nejmazanějšího dí-
plomata. Gloriola se až příliš brzo rozprchla.
On si ji vlastně udělal sám, protože vzbudil
zdání, že pro svou politiku balkánskou získal
všecky velmoci a s jejich schválením porušil
berlínskou smlouvu. Bar. Aehrentha! šám to
o sobě tvrdil a zahraniční ministří druhých států
v prvé chvíli musili tomu věřit, každý z nich
o sobě věděl, že on sám Aehrenthalovi svolení
nedal, ale měl v podezření všecky ostatní, že-
oni tak učináli. Nejdříve se z překvapení vzpa-
matovala Anglie a jeji vláda i žurnalistika vel-
mí ostře vystoupily na ochranu mezinárodních
smluv a mezinárodní čestnosti vlád. Ruský mi-
nistr lzvolský jel nejprve do Paříže a tam zvě-
děl od starého spojence Ruska, že Aehrenthal
před světem pohlásil nepravdu. Odtud jel do-
Londýna, kde se pod přímým účinkem skutka
Aehrentbalova dopekl angloruský spolek. A tím
je zase po vítězství bar. Aehrenthala. Politika
jeho, jež několik dní dělala dojem neobyčejné
chytrosti, jeví se dnes ubohou a pošetilou. I vlá-
dy němocká a italská se ji odřekly, prohlásivše,
že o ní nevěděly a s ní srozuměny nebyly. Tím
se vítězství Aehrenthalovo po nemnoha dnech
změnilo v porážku a jeho chytrost a diplomati-
cké umění stojí před světem v omutné postavě,
neboť se mu nedostává toho, co je nad chytrost:
čestnosti.
Aehrenthalův
Anglie
Paříž
Rusko
Londýn
30
article
Po prvé od krymské války vidíme Anglii
a Rusko, any si podávají ruce k obraně práva
a míru v tomto díle světa. Poprvé od krymské
války angličtí státníci prohlašují, že ruské lod-
stvo, zavřené na Černém moři, přestalo pro ně
býti dogmatem politické moudrosti. Poprvé od
krymské války slyšíme z úst anglických mini-
strů že ničeho nemají proti svobodnému prochá-
zení Dardanellami; konečně po prvé od krym-
ské války anglická politika ne pouhými slovy,
nýbrž skutkem konstatuje, že potřebuje, aby
v Evropě bylo Rusko silné, mohutné, schopné
spolu s ním hájit právo.
Odsouzena neodvolatelně anglo-francouz-
sko-ruskou skupinou států politika bar. Aebren-
thala, diskreditovala Rakousko-Uhersko v očích
jeho spojenců.
Anglie
Rusko
Evropa
RakouskoUhersko