ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fb283910-762f-11dc-bb37-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 67, place 47, org 15, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
19. října 1908. Císlo 288.
4 article
hradech, kde zpívali. Oddělení vojáků pěš. pl. č. 73 zatlačilo demonstranty na Tylovo náměstí kde vojáci zastavili. Poněvadž bylo na vejáky na- dáváno, dal velitel povel k nabíjení ostrých patron. Demonstranti se rozprehli, ale vrátili se opěo a z malé vzdálenosti volali na vojáky: „Vra- hové! Do ulic pražských bylo včera večer vysláno vojsko: půl praporu pěš. pluku č. 11, prapor pěš. pluku č. 73 a prapor pěš. pluku č. 75. O 1411. hod. v noci bylo vojsko odvoláno do kasáren. Ve vazbě u bezpečnostního oddělení naléz se 76 osob. Byly sem dopraveni z jednotlivých strážnic z Král. Vinohradů, hoř. a dol. Nového města v policejní ambulanci po 10. Eskorta provázena byla jizdní hlídkou. Mezi zatčenými nalězají se také chorvatští studující. Na Starém městě zatčeno celkem 22 osob na strážnici ve Voličkově ulici 35 (mezí nim roalista, právník, technik, německý právník) Na dol. Novém městě zatčena jedna dáma, která na ulici pronesla „V české Praze se mluv česky!“. Společnost Němců dala ji proto za- tknout! Pro dnešní večer jsou nařízena rozsáhla bezpečnostní opatření, i vojenská, aby se výtrž- nostem zabránilo. S foto grafováním německého divadla pro známé účely německé, čelící k zostuzování Prabiy, pospiši si c. a k. komorní folograt 3, Massak v Praze nt Václavském nám. č. 53. Německé výtržnosti před Českou besedou v Čes. Budějovicích. Proti úřadnímu zákazu konaná prov kace velkoněmecká.
Král Prabi Tylův náměstí Voličkov ulice 35 Praha Václavský já Čes . Budějovice Němec hrad
5 article
Z Čes. Budějovie.
6 article
(Pčvodní zpráva.) Němci budějovičtí pořádali svou prov. kační slav- nost před pomníkem Josefa II., stojícím v parku před Besedou, přes úřadní zakaz. To mělo za následek že tu došlo k bouříivým projevěm. Čechové od po řádání své sekůze upustili, ale Němci neuposlechli v davech k pomníku přitrhli a chránění policif, do vohli si proti hloučku Čechů u Benedy shrou áždě ných drzosti, za které by za jiných okölností jisto těžce pykali. .. V čele velkoněmecké provokace slá- purkmistr Josef Taschek. Znamenilý to purkmistr města z více než dvo třetin českéhol Místo aby se stara o rozvoj města, o hospodářské, kulturní a sociální zájmy jeho obyvatelstv a — pořadá velkoněmecké, orotičeské štva nice a znemožňuje klídný život v měste Vydal štvavé vyhlášky, v nichž vyzýval Něme budejovické, aby vzdor zákazu dom y sv zdobili prapory velkoněmeckými a jemu oddané a od něho odvislé časopisy německé vyzvaly německé obyvatelstvo, aby vzdor zákaz u pomníku se shromáždilo. Š české strany se prot témto vyzývavostem nepodniklo ničeho. Z radnice vysílání zřízenci ke všem majitelům domů, aby vyřídili vzkaz purkmistrův, že ani jediný německý dům nemá zůstati bez praporu. Nicméně ve vnitřním městě byly ceté partie domů neozdobeny. V den slavnosti ráno roznesla se zpráva, ž pomník císaře Josela II. byl v noci zne- čistěn. Bylo tomu tak. Kdosi pomazal soše hlavu a ramena nějakou bílon barvou a na nos přilepil kus hliny. Jediný jest v městé úsudek, že takto seří- dil pomnlk některý Němec, aby bylo víceojednu příčinukespilání Čechům.
Němec Josef II Čecho Taschek Josel
7 article
Jinak minuto dopoledne zcela klidně. U pomníko se lidé obdivovali — spoustě smetí, suchého. listí roští a staré špíny, kterou pořadatelé nedali odstra- niti — pro samé starosti s prot českými štvanicem na to zapomněli. V poledne stál u pomníku také bývalý poslanee. zvolený, jak známo, pomoci šviudlů volebních, Voli gruber, jenž ukazuje na pobílenou hlavu, hlasitě si tu oddechl slovy: »Ubohý císař), to nen první ani poslední urážka, která se t stala.« A již odp ledne předpověď tato se splnila, nebo co u pomníku uspořadali Němci, byl největší uražkou, jaká se kdy mohl stati památce panovníkově. Odp ledne svolán byl do německého domu ko- mers, k němuž dostavifi se turneři v stejnokroji buršáci v plném »viksu«, Před kom ersem dostavili se k pomníku turnéři buršové, strakatě oblečení a zastupei německýc spolků, doprovázení davem německého obecenstvaa silným oddilem městské policie. Na stupné pomniku složeny věnce, načež po štvavých řečech několika mluvčích, mezi nimiž byl i pověstný Wunder- lich, »hrdina« prachatický, zpíváno několik sloi prušácké písně »Wacht am Rnl eine. Před Besedou a opodál v parku shromáždilo se mezi tim trochu českého obecenstva, které k této komedii klidně přihlíželo a bylo by vše klidně skon- čilo, kdyby povedení němečtí oslavovatelé byli od pomníku zase odešli do německého domu. Toho ale oni neučinil, nýbrž obrátili se proti Besedě, po-toupivše až na kraj sadu a zde přes hodinu hulákali »Wacht am Hhein nadávali české pakáže, svlnských Če- chů, plivali, šklebili se a všelijak ještě jinak projevovali německou kuituru.
Němec Wacht be SF Wacht be Rnl eine
8 article
Aby mohiu toto řaděni bezpečně provozovat, o to starala se jim velmi svědomitě měsl s ká policie. Veliký houf policajtů učini totiž před německými výtržoíky ko don, aby k nim Češi nemohli. Když si češti občané u policie stéžovali na toto ne slýchané jednání a žadali vyklize n sadu, policajti krčili rameny — že prý nemají rozkaz — a Němci, policajty chránění, jizlivě se chechtali. Kordonem policie ber pečně chránění řádili Něme jako posedlí. Čechové, netušice, co se tu bude dit byli zde přítomni jen v poctu nepatrném. Na ne mecké insulty odpovědeni zapěním písně »Hej. Slovaně t- Teprve když roznesla se městem zpráva o ř dění před Besedou, spěchaly sem davy českého lidu a siluace stavala se pro německé drzouny kritickou Ale v tom již tu byti i poltičíi úřadníci se sil nou asistencí četnickou a ti zjednali pořádek. N energické zakročení českého občanstva vytlačeni nejprve němečtí křiklouní od Busedy, pak park vy- klizen a u pomníku ponechána stráž asi 20 četníků a policistů, která tam složené velkoněmecké stuhy hlídala až do noci. Pro večer učiněna rozsáhlá bezpečnostní opa- tření vůči případné české odvetě na německé vyzý- vavosti, ale celkem — až na malé pouliční šarvalky — nebyl klid porušen. Nemci pili na ostavu svého »vitězství,, buršáci v nocs rámusili a pan Taschek vplital si do svého slavověnce nový list . .
Čech Němec Čecho Taschek
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. října. (Hrozba paragra- fem čtrnáctý m.) Německé listy těší se, že kríse na českém křídle Beckova kabinetu se rozřeší tím, že panovník demisi obou českých ministrů nepřijme a že pak zůstane zase všechno při starém. Pochybujeme však, že radost jejich je upřímná, neboť sami Beckovi oficiosové při- pouštějí možnost, že krise zasáhne parlament a s ním celý parlamentní kabinet, takže není vy- loučen návrat ke kabinetu úřadnickému. »N. W Journ.« píše totiž, že nepřijetím demise českých ministrů krise nebude ještě sprovozena se svět a bar. Beck bude nucen v konferencích s vůdci obou národních táborů teprve hledati východ z krise. Jestliže se mu to nepodaří, pak je prj
Beckův oficiosová N W Journ Beck Praha
10 article
jisto, že říšská rada, jež se sejde teprve v druhé polovině listopadu, bude se zabývati jen vyřizo- váním tak zvaných pilných návrhů, jichž látkou budou události v Kašperských Horách, Lublani Praze atd. Nepodaří-li se ministerskému před- sedovi zažehnati krisi během tří neděl, za kt- rých říšská rada může letos ještě zasedati nutno se připraviti v době vánoč- ního týdnu na pronikavá politická opatření, na něž budou míti v neposlední řadě vliv nutkavé státní nezbytnosti, jako za- tímný rozpočet, předloha o annexi Bosnya Hercegoviny atd. Jednou z politických konse- kvencí, jež by se z takového stavu nutně vy- vinuly, byla by demise celého kabi netu, jejž by vystřídal kabine úřadnický s bar. Beckem nebo bar Gautschem v čelo. Přes to však — konč »N. W. J.« — že nálada je nyní valice pessi- mistická, soudi se přece ještě, že se podar nalézti modus, který by umožnil »udržeti si- tuaci« aspoň přes 2. prosinec. V Praze, 18 října. (Bar. Schw a rz na odehodu?) Štyrský »Tagespost« dovídá se prý se strany dobře zpravené, že postaven kraňského zemského presidenta bar. Schwarze jest událostmi lublaňskými silně zvikláno. Jes prý pravděpodobno, že bude ještě během tohotc roku odvolán se svého místa.
Beck Gautsch Štyrský Tagespost Schwarz kašperský hora Lublaň Praha 18 říjen
11 article Zakončení Jubilejní výstavy
Zakončení Jubilejní výstavy pražské obchodní a živnostenske
13 article
V počtu 61.000 se přišli včera přátelé vý stavy s ní rozloučit. Výstava měla opravdu vel- kou neděli. Zvláště truchlivé nálady však v obe censtvu pozorovati nebylo. Snad jsme se ve dne styděli poněkud za své tesklivé rozechvění byli bychom se mu poddali vočer, kdyby — kdyby jen prožluklý teploměr nebyl tibnul v tal důvěrnou blízkost nuly. Před sibiřskou zimou kapitulovala touha oslavit konec výstavy; zima vypudila již před osmou hodinou valnou většinu návštěvníků. Zbyli jen slateční. A ti, jak známo. jsou obrněni proti návalům sentimenaality. Ostatně bylo českému lidu včera těžko nevnést s sebou i do výstavy dojmy, jež vznikly z trup- ných výjevů v pražských ulie. Zakončení výstavy, míníme ono obřadné. stalo se — jak dále sdělujemé — v hodinách dopoledních. Definitivní zakončení stalo se o 12. hodině v noci, kdy vejtruba napusledy poněkud děle než jindy zahučela své „retrait“ Že i loučení nescházelo ani na humoru, to dosv lčovalo shromáždění na Opičím náměsu, kde pronesena řada tklivých řečí nad ubohým Pegasem, jenž prý nyní nebude míti, kam hlavy sklonit!
14 article
Včera o 11. hod. dopolední byla slavnostnín aktem v ústřední síní průmyslového paláce jubilejní výstava ukončena. K slavnosti této dostavili se místodržitel hrabě Coudenhove, starosta král. hlav. města Prahy s oběma náměstky, členové městské rady a sborů obecních starších, zástupcové státních a samosprávných úřadů (předměstských obcí), čle- nové výkonného výboru jubilejní výstavy, členové obchodní a živn stenské komory pražské, předsedni etva skupinových výborů, členové hlavní poroty četní hosté. Slavnost zahžjena byla proslovem president obchodní a živnostenské komory pražské, člena panské sněmovny p. Aut. Řivnáče, který uvita přítomné řečí ve kleré pravil mimo jiné: »S pýchou a hrdostí kvituji jako president prat ské komory čest a slávo, kterou si komora a celý její průmysl, živnosti a obchod výstavou naší doma i v ciziné získaly a jsem upřímnými a ardečnými díky zavázán a díky ty zde veřejně a slavně proslo vují těm, kdož myšlen ku výstavy pojali, vypracovali a provedli, kteří však nepřejí si býti zvláště jmeno- váni a které tedy sbrnojí pod všeobecným pojmem čelných funkcionářů výstavních v první řadě jeho výboru výkonnému. Buď stáva výkonnému výboru výstavnímu!
Coudenhove Řivnáč Praha živnostenský komora panská sněmovna
15 article
Leč výstava naše má zásluhy i ještě další vlášlě pozoruhudné a důležité v nynějších pohnu tých dobách. Shrnujíc v sobě podnikatele obou na- rodnosti našeho obvodu komorního v souladu p celou dobu výstavaí nezkaleném, provedla předevšlm důkaz, že obě národnosti tohoto království jsou ne- jen v kultuře duševní, nýbrž i ve směru hospodář ském úplně rovnocenny a že tudíž nemůže býti řeri o nějakém nadpráví jedné z nich, a provedla dále důkaz, že jest aspoň jedno, »však obrovské a neob- sáhlé pole činnosti«, na kterém obě národnosti beze sváru a půtek se mohou sejíti a skutečně scházeji totiž pole činnosti hospodářské. Dejž bůh, aby aspoř toto pole plevele sváru i dále ušetřeno zůstalo a na- opak aby símě svornosti z něho přešto i na jina pole činnosti veřejné a tím aby spinění došlo nej toužebnějšího přaní jasného knížete míru, našeho nejmilostivějšího panovníka, na počest jehož jubilea jsme vystavu svou pořádai.
bůh
16 article
Potom ujal se slova místodržitel hrahě Cou denhove (česky): Budiž mi dovoleno, abych př uzavření výstavy jménem vlády, jakož i svým vlast- ním jménem jako místodržitel království českého. pražské obchodní a živnostenské komoře blahoprál k hospodářskému činu, který pořádáním výstavy této vykonala. Vaše výstava byla nám vskutku k cti. Vaší snahou nebylo pouze uspokojiti divákya hospodářskému vývoji novými popudy próspěti, nýbrž vy chtěli jste svou výstavou především na zvelebení způsobu výroby působiti a snahu po zdo- konalení účinně podporovati. Čílý zájem, jenž o vý- stavu se jevil, budiž vám zárukou opravdového úspöchu, (Německy:) A jedna věc zůstane vám především nezapomenutou, že se vám zdařilo sloučení sil růz- nými směry se beroucích k svornému spolupůsobení — jak jest tomu i v komofe — na velký tento podnik přenésti a zde uplatniti. Kéž by tento váš příkla nalezl následování. Se vším uznáním vzpomíná všecka veřejnos činnosti těchto mužů v den, v nějž s politováním loučí se s místy, kde jsme v hojné míře poučeni, po- vzbuzeni a potěšeni byli. Dále promluvil zástupce ministerstva obchod pan sekční chef dr. Brosche: Dnešním dnem za- vírá talo výstava svoje brány. V tomto slavnostním okamžiku smíme s poctivým přesvědčením říci, že vážná a účelná činnost komory i jejích funkcionářů. neúnavná práce a obětavost všech účastníků stvořil dílo, které je skvělým. vysvědčením o rozvoji, jakého dosáhla průmyslová i živnostenská práce v tomto komorním obvodu, a o vysokém stupni, na který se zde vyšinula hospodářská výroba.
doktor Brosche Německo
17 article
Jubilejní výstava splnila nejen požadavky v ni skládané, ona dosáhla plného úspěchu. Daleko pře hranice komorního okresu došel uznání velký vý- znam výstavy, všude oceněna byla její zdařilosta výtečná organisace vzorně uplatnila v celku i v jed- notlivostech význam komorního okresu. Velkolepý úspěch výstavy je důkazem nevyčer- patelných hospodářských sil v okresu pražské ko- mory činných, je vysvědčením vážné práce a snahy průmyslu a živnosh, ode dávna zde usedlých, jež předložily své výrobky úsucku veřejnosti, jakož i ná- vštěvníků, kteří ze všech končin doslavili se k čet- ným kongresům a slavnostem výstavním. Jménem zastupitelstva král. hlav. města Prahy promluvil p. starosta dr. Karel Groš: Po pětiměsíč- ním trvání přistupuje dnes výkonný výbor jubilejní výstavy obchodní a živnostenské komory k uzavřen velkolepého díla, kterým oslavovali jsme nejvyšší ju- bileum šedesátiletého panování J. V. císaře a krále. Může tak učiniti s blahým vědomím vykonanéh a skvěle ukončeného obrovského svého úkolu a na nás všech jest, abychom jemu dnes v okamžiku slav- nostního rozloučení vyslovili nejvroucnější díky nejoplnější uznáni.
doktor Groš císař Praha živnostenský komora
18 article
Zvláště královské hlavní město Praha jest povin no projeviti svou vděčnost slavné obchodní a živno stenské komoře v Praze, jejímu presidiu a celému vý- konnému výboru výstavnímu, že veliký podnik svůi přes počáteční nesnáze a předpovídané s některých stran nezdary s odvahou, sebezapřením a usilovnou činností uvedly v život; bylať jím nejen prokázá na zdatnost a velký rozvoj našeho průmyslu, našich řemesel a obchodu, které směle mohou závoditi se soutěži zahraniční, ale výstava jubilejní přispěla vel- mi účinně a podstatně k tomu, že Praha stala se letošním rokem střediskem čilého ruchu a životn, který vábil do naší metropole nejen krajany ze zemí koruny svatováclavské, nýbrž i drahé bratry naže slovanské z celé říše naší i z říší sousedních a který též velmi značný počet cizinců všech národů do Prahy přivedl. Královská naše Praha stala se kromě tohoz trvání výstavy jevištěm přečetných kongresů a sjez- dů; byly zde pořádány sjezdy mezinárodní, z nicha největšího lesku dosáhl III. mezinárodní kongres obchodních komor, byl zde konán velevýznamný sjezd všeslovanský a celá řada sjezdů jak ze zem koruny svatováclavské, tak i z naší říše položila jednání svá do naši starobylé metropole, aby účast- níci jich zároveň mohli shlédnouti zajímavé a obdi- vované díla juhilejní výstavy a aby zároveň seznal naše město. Součaeně zminiti se dlužno o celé řadv exkursí odborných a vědeckých korporací a sdružení. které na jubilejní výstavě nabyly vděčnou látku pilnému a bedlivému studlu, a o nesčetných výpra- vách české mládeže školní, jež za vedení obětavého učitelstva přehlížela dílo výstavní a pro celý život odnášela si upomínku na nádherný obraz české práce.
Praha
19 article
Budiž mi dovoleno prolo, abych jménem rady král. hlav. města Prahy blahopřál výkonnému vý- boru k šťastnému zakončení velkolepého jeho díla. které zajisté ponese nejen obchodní a živnostenské komoře pražské, ale celému národu našemu v krásné vlasti české nejhojnějšího požehnání, Ke konci vyslovuji vřelé přání, aby bylo umož- něno, alospoň některé nejcennější partie díla výstav- ního zachovati též pro léla budoucí, aby i naše druhá jubilejní výstava trvalou památku pro královské hlav- ní naše město zůstavila. Význam jubilejní výstavy objasnil potam pr sident výkonného výboru cís. radla p. Léon Bond načež následaval proslov vícepresidenta výk. výboru p. Riedla z Riedensteinů, Slavnostní akt skončen pak doslovem pana pr sidenta cís. rady Léona Bondy ho. „. Poslední výslavní plavbu podnikl včera pan kapltán Hůlka v průvodu redaktors V. Heinze. Plnění a vzlet balonu byl s nejživějším zájmem sledován veškerým obecenstvem, kterého se do půl čtvrté sešlo na 30.0 0 Balon plu ve výši 500 metrů ve svěžin západním větru nad Letnou, Hradčany, Břevnovem Jenčovem směrem k Berunu. O 1/25 hod. sestoupi bezvadně na pasece na t. zv. Pěniku před vsí Zdej cinou za Starou Hutí. Z dalekého okolí sešlo se obe- censtvo, v němž se našlo několik mužů, kteří velm ochotně se podrobili jasným rozkazům kapitána Hůlky a pomáhali při složení balonu. I včera sledo- valo balon několik automobilů, z nichž vůz pražské továrny Velox, obsazený žurnalisty, stíhal balon až před Beroun. Nedostihl ho jen proto, že balon odbečil do krajiny, nepřístupné automobilu. Včerejš plavba byla nejdelší z letošních výlelů balonu » Prahy«- s nimiž měla společný krásný, bezvadný průběh, a jí nebylo popřáno pohody stejně příznivé jako dří- vějším třem.
Léon Bond Riedl Heinz Praha Riedenstein Hradčany Břevnov Jenčov Beroun Letná Velox
20 article Sjezd českých zahradníků v Plzni (Od zvlášt. zptavodaje » Nár Listů«.)
Sjezd českých zahradníků v Plzni (Od zvlášt. zptavodaje » Nár Listů«.) U příležitosti zahradnicko-ovocnické výstavy, po řadané v nebývalém a skvělém rozsahu v místnostech Mě ťanské besedy plzeňské (o výstavě samá z nedo statku místa referovati budame příště), svolal výbo Zemské ústřední jednoty českých za bradniků valnou hromadu delegátů a všeho če ského zahradn etva na včerejší dopoledn e, aby pojed náno tu bylo o úpravě poměrů zahradniků vůbec. Předseda pan L. Batěk, uvítav přítomné uvedl že těměř všechny stavy mají své poměry již zákonne upraveny, ale jedině zahradnictvo stojí dnes na tom stupni, že se neví, patří-li do kategorie zemědělství vebo živností. Otázka právních pomerů a celého stavu zahradnictví po století spala, může se říci, že od dot Marie Terezie se nebnulo pro tento stav prslem dokonce pak ne aby se zákonitou cestou upravilý poměry. Utvořily se ovšem spolky, mezi jiným jake největší vídeňský »Centralverband«, ale ten postavi se na čistě německé stanovisko, na které ovšem sle- dovati jej naše národní brdost nemohla. To byla věc, jež nezastouží pochválení, nýbržje samozřejmou, neboť zahradníci čaští pře- devším jsou Čechy a pak teprve sta- vem. (Výnorně.) Má li se jednati o tak důležilou otázku, jakou je úprava poměrů, je nutno, aby existovala pevná velika korporace, která by váhou a počlem s ým s domabala uskutečnění oprávněných požadavků. Kor- porace ta se podařila a to utvořením Zems k ústřední jednoty českýchzahradní ku ze které stala se během doby největší korpe race.
L Batěk Marie Terezia Plzeň Čechy
21 article
Opět jsou to čeští zahradnící, kteří první jdou do boje za zákonitou úpravu. V dnešní schůzi delegátů má se právě manií stačním způsobem tento požadavek konečné úpravy poměrů tlumočit a důrazně propagovat. (Souhlas) Z lou příčinou pozvali jsme všechny poslanecké kruhy. abychom mohli členy jich informovat . Ovšem, úprava sama je kamenem úrazu. Byl již svolána anketa v ministerstvu orby, ale anketa ta složena byla ze 12 Němců a mne, jedsného Čecha Jaký to byl poměr, lze uhodnouti. Hlájil jsem stano- visko, že nelze určiti pevnou hranici mezi tím, kde začí á a konči zemědělství a kde počíná živnost. T jsem řekl, že nutno, by otázka ta řešila se »ákonem speciálním, jako stalo se již v Ubrách. Upravit se mů v prvé řadě to, aby nemohl kdokoliv chce, ben příslušného odburného vzdělání začit provozovat za hradnictví, jak tomu dosud se děje a to namnoze n úkor cti a dobrého jména zahradniciva. Dalším bodem a kamenem úrazu je výchov dorostu učednického, jemut nevěnuje s náležitá pěče; přísný dohled nad tím by se dal do- cíliti opětně jen cestou zákonnou. Ovšem bylo by nutno žádati pro učně jisté předběžně vzdělán školské, jako se vyžaduje dnes pro řemesla. Dalším požadavkem naším jest o chrana na šich výrobků; dnes, kdy itajské hranice jsou otevřeny, poškozuje se domácí zahradnictvo. V těchte olázkách nutno ovšem docíliti solidarity mezi nam samými. Palčivou otázkou stavovskou je nemocenské starobní a invalidní pojištění. Zahradnictvu dosud není žádná z těchto výho zaručena, ba zejména pojištění starobní, jak dano zákonem, takřka vylučuje zahradníky z dobrodiní zákona.
Němec Čecho
22 article
Konečně je tu otázka pojištění zákonného prot živelním pohromám. Toto dobro zákona mělo být úplně vyškrtnuto, pokud se týkalo zahradníků. ač ti neméně než rolnici trpí živelními pohromami Řečník v závěru apeluje na poslanecké kruby žurnalistiku, aby podporovala tyto snahy českého zabradnictva. (Potlesk a souhlas.) Ríšský poslanec školní rada p. Čipera ujavs slova pravil, že poslanecké kruhy jistě považují za svou povinnost pracovati za uskutečnění požadavků voličstva, ale nutno, aby požadavky ty byly sjedno- cenné. Země a vlada má zcela lebkou výmluvu. že nevl, co pro uspokojení stavu nesjednoceného v požadavcích má udělat. K tomuto usjednocení ovšem jsou účelnými sjezdy. Kdyby byla rozřešena otázka, jste-li zemědělci nebo živnostníci, pak by ovšem další otazky byly řešeny již dnešním živnostenským řádem Pokud pojišťování se tyče, je pravda, že bylo země dělstvo vyloučeno; ale předloha ta pře p r a co vána tak, že jsou do ní pojaty nyní i maloživ nostníci. Věc ta dojde asi v nejbližších dobách roz hodnutí. (Potlesk.) Potom p. Sousedík přečetl resoluci to hoto znění: »České zahradnictvo, shromážděné ze všech krajů král. českého na valném svém sjezdu v královském městě Plzni dne 18. října 1908 za účasti zástupců samosprávy a poslanců, pojednalo o neudržitelných poměrech stavu zahradnického v Rakousku, jenž po- strádá zde jakékoliv ochrany zákonité, nejsa zařa děn ani do zemědělství ani do živnosti řemeslné- čehož důsledkem jest, že zahradnictvo v říši naší vydáno jest na pospas konkurenci neodborníků ubíjeno tím, jakož i konkurencí ciziny, zejmena sousedních států, kde povolané kruby o rozkvět to hoto oboru péči mají.
Čipera Sousedík královský město Plzeň Rakousko Český zahradnictvo
23 article
V první řadě volá po úpravě otázka učednická dále pojištění nemocenské, úrazové a starobui. ochrana obchodu zahradnického, zároveň s vymeze- ním branie mezi zahradnictvím a jinými stavy s tímto spřízněnými. V poslední době došlo k zákonné úpravě těchto poměrů v kral. uherském, rovněž v mnoba jiných státech a zemích dávno se tak již stalo, jen Ra- kousko zůstává stále jediným státem, kde zahrad nictví — ač tak důležitou složkou hospodářského života jest a za takovou také veškerou veřejností uznáváno, nevěnuje se se strany statu pozornosti pražádné. Proto sjezd dnešní žádá nalehavě vládn, aby co nejdřive svolala anketu, do níž by byli povolaní za- slupeové odborných (zabradnických) korporací zem- ských, se zřetelem na početní sílu těchto, co se týče počtu zástupců a aby anketě těto otázky výše uve- dené předložila ku projednání a podání konkretníeh návrhů. Sjezd vyzývá dále veškeré zahradnické korpo race v Rakousku, aby jednotlivě pilnou žadost tuto vládě neprodleně podaly, jakož i žádá veškeré posla necké kluby, aby v tomže směru vlivu svého u vlady užily a na vyřízení žádosti zahradnictva nalehaly. Konečně prohlašuje sjezd, že od požadavků na značených české zahradnictvo více v žádném při padě neustoupí a že jest odbodláno, hájíc tak mo ralní i hospodářské své bytí, všech nejkrajnějších prostředků k ohražení jich užiti, Resoluce tato jednomyslně byla přijata, čímá sjezd zakončen.
Rakousko
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Včerejší demonstrace a výtržnost v Praze a na Král. Vinohradech doznaly již prvního německého komentáře, vůně pražského ponděli, »Montagsblati« pánů Kuhů rozléhá s zase Prahou. Pondělní hlasatel zdejšího němdn. v úvodu ke svému referátu o včerejších výtrž nostech spilá českým demonstrantům zase »Janhaglu«, »luzy« a »zločinců« a tváří se nad míru udiveným nad řáděním »řvoucích skučicích mas« a marně láže se sám sebe, co prý davy tyto chtějí pustošením německých uměleckých ústavů, útoky na německé učebne ústavy atd. dociliti. Je pamětihodno, že se ne- mecký tisk vždycky ptá takto, když dochází na německá okna, ale když luza německých radnie a německých většin vybíjí české školy a české besedy, tu otázek takových není. Aby se nám rozumělo, my zajisté neschvalujeme argumentu ulice a násili ať se jeví jakýmkoli způsobem, ale včerejší demopstrace jsou na pražském lidu přímo vynuceny. Nechť si jenom německý tisk a náčelníci německého nacionalbrutalismu, zvaného stakou chloubou odnich samých »furor teutonieus«, spočtou, co to bylo přes celé léto četných nedě co to bylo výprasku našim menšinám od něme- ckých reků, eo to bylo hanebností napáchanýeh plavou bestii, ukájející svůj protičeský ebtič n českých budovách stejně zuřivě, jako na českých hlavách, co to bylo ke všemu tomu utrpení každého týdne před takovou neděli jizlivého a ni čemného hanobení se strany německého tisku co nametáno po českém lidu z německých re dakci kulturní mrvy a možno říci, že ta z kra- vína v Týnské uličce nepáchla nejslušněji
Král Kuh Praha Vinohrady
25 article
Konečně po všech těch každonedělních udalo stech, při nichž vždy z některého kouta Čech ozýval se výkřik týrané české menšiny, doslo k sněmovním událostem, k »Wacht am Rheme na sněmu království českého, aniž by byli češt poslanci německé pěvce ze zhanobeného sálu vymlátili, aniž by se byl místodržitel hrabě Coudenhove opovážil pověděti i jen slůvko úsudku, který mu jeho postavení ukládá, došlo k poslední schůzi sněmovní, ve kteréž to byla zase německá ruka, která vedla první ránu. Pravime, že sice nesouhlasíme s výjevy násili, jakého byla Praha včerejšího dne svědkem, aie český lid konečné také není žadným Jobem mezi národy, aby po každém německém poličku odpověděl díkuvzdáním ně- meckému pánu bohu. Zvláště historie včerejsího dne ukazuje, že všichni činitelé, , jimž náleži péče o veřejný pořádek, přičmnili se všemožně, zby davy proti němu vyštvali. Opakovala se historie každého podzimku obvyklá a po- licejním ředitelstvím pražským protežovaná provokace Prahy bu- šáckým bumlem. Že jej policie dn- volila také včera, tedy i za poměrů a nálad vyvolaných událostmi úsovskými, k spersko horskými, sušickými počínaje a sněmov- ními konče, že mu policie nezabráníl právě včerejšího dne, to ukazuje bud na jeji naprostou neschopnost, anebo na něco ještě horšího. Policie svým včerejším činem do- kázala Praze, rozechvěné utrpením menšin, ž si musí dát libit bursácký bu m ze tři důvodů, z nichž první jsou bodáky šavle policie, druhý bodáky četnictva a třeti bodáky a šavle vojska. O desáté hodině dopo- lední telefonoval jistý český zemský poslanee.
Coudenhove Čechy Praha Wacht be Rhout
26 article
udav své jméno policejnímu praesidiu, že nebude-li učiněna přítrž buršáckému bumlu, musí nevyhnutelně dojíti k ohromným výtržno- stem i upozornil krom toho i revírního inspek tora, službu na Příkopech vedoucího, na dů- sledky jednání policie, kteráž na místo, aby buršáky do kasina zatlačila, razila jim cest středem českého lidu k bumlu, středem lidu, v němž vřelo všechno to palčivé vědomi z po- litických pokoření, utrpených za dnů právě mi- nulých. Stát, jehož orgánem jest tato po- licie, svým včerejším činem dal na sroz- uměnou Praze: Ano čest národa byla Němei ostouzena, aniž tomu stát zabránil, státní zákl. zákony byly pošlapány německou justicí a německou vládou, česká ústa, která v něme- ckých městech opovážila se promluviti česky, byla rozbita právě tak jako okna, za nimiž se česky učí, české byty v německých městech za noční doby vybíjeny, aniž stát tomu zabránil, uraženým a utýraným zadostučinění zjednal, ale to všechno si musí dát český lid libit a česká Praha k tomu ještě každonedělní parádu kulé- rových panáků Na příkopě na důkaz, že bur- šácký statut jde nad státní zákon, nad klid Prahy, nad její čest! Ténto despekt Praze
Praha uměna Praga
27 article
jejímu lidu od místodržitelství, od policejního ředitelství prokazovaný jest důkazem, že tento úřadům nejde o veřejný řád, nýbrž o rozvášnění Prahy, o její vyprovokování, neboť kdyby jed- nalo se o její klid, už dávno byli by se povo- laní činitelé přičinili o to, aby toto zřídlo něko- nečného pohoršení a dráždění, bumly na Při- kopech, byly odstraněny a zaká zány jednou pro vždy. Ale ne! T se nestane! A ne- smí stát! Kasino nesmí být připraveno o svůj trumí nad Prahou! Bylo Praze málo „Wacht am Rhein“ na sněmu? Dobrá! Policie uspořádá koncert na Příkopě a utvoří kolem kulérů, pě- jících „Wacht am Rhein“, kordon, aby pro- dukce nebyla rušena. Čechům se to nelíbí? Nuže, ještě lépe, za nepříznivou kritiku dostane se jim odměny. Německá nesnášelivost a konsulát.
Čecho Praha Wacht be Rhein Wacht be Rhein
28 article
Belgický konsul pan baron Carlo de Liser žádá nás, abychom zprávu, uveřejněnou pod tímto titulem dne 9. t. m. takto opravili: »Jsem na- rozen v Hávru a přísluším do Antverp, jsem tedy Belgičanem. Česky umím a pokud vím, nepouživá žádný jiný konsul v Praze českého jazyka tou mérou jako já. Výhradně německých nápisů neužívám, nýbrž dvojjazyčných. Členem, tím méně sloupem německého kasina pražského nejsem a s akc. strojírnou dř. Breitfeld, Daněk a spol. jsem nikdy sporu nevedl. Jako konsul belgický v národnostní otázce vedl jsem si vždy zeela nestranně, takže mi v té příčině nikdo ničeho vytýkati nemůže s — Velící generál bar. Czibulka, který byl jme- nován velitelem v Pešti, odjel tam včera ráno —— Nejvyšší zemský maršálek prine Lobkovin byl povolán do Vídně, kam včera odjel. — Úmrti. Dne 16 října skonal v Praze p Jasel Tittelbach, cvičný učitel při c. k. ústavu učitelek v Praze a člen c. k. zkušeb. komise pro školy obecné a měšťanské. Zesnolý působil nejprve na škotách v Želivě a Něm. Brodě, pak povolán za cvičného učitele na c. k. učitejský ústav do Hradce Králové, později do Prahy. Zesnulý byl vzorem moderního snaživého učitele. Pracoval zvláště v oboru spectální methodiky elementární třídy a mladým učitelům byl dobrým rádcem. Byl horlivým hlasatelem idey dal- šího vzdělání učitelstva, kterouž v praxi sám svědo- mitě prováděl a činně účastnil se schůzí pro re- formu učitelského vzdělání Smrt překvap la horlivého pracovníka v plné mužné síle a zničila všechny libné plány a reformy, o nichž s nadšením rokoval jež na prospěch školy podniknouti hodlal. — V Ronově n. D. zemřel v sobotu dne 17. října t. r. pan Jos. Kořínek, mlynař na odpočinku v 86. r. věku svého Pohřeb zvěčnělého konati se bude zejtra o 10. hod. dop. ze mlýna korečnického na hřbitov sv. Kříže v Ronově.
Liser Belgičan Breitfeld Daněk Czibulka Jasel Tittelbach Smrt Jos Kořínek Kříž Carlo Antverpy Praha Pešť Vídeň Želiv Německo Brod Hradec Králové Ronov můj Ronov
29 article
— Němečtí lékaři proli české Praze vystoupili — jak se nám z lékařských kruhů píše — osteniativně na XIII. sjezdu lékalských komor rakouských, ko- naném letos v Praze, jemuž předsedal president lé- kařské komory (české i německé sekce) p. prof. dr. A. Heveroch. Práce sjezdové se jakž takž v klidu odbyly, po nich pak dne 29. září byl uspořádán na počest cizích delegátů v hotelu „Centraj“ komorní banket, k němuž byly pozvány také veškeré české i německé spokky v Praze a presidium král. hlav. mě- sta Prahy. Aby nebylo žádné závady po stránce ná- rodnostní, byly jídelní lístky pouze francouzské. Při bankelu byly proneseny různé přípitky. President jékařské komory pro král. české mluvil česky a ně- mecky. Po něm mluvil předseda německé sekce lék. komory p. prof. dr. Petřina německy a pronesl jenom asi 3 slova česky. Delegát haličský pronesl přípítek pouze německy za lékaře polské! Delegát komory moravské p. dr. Kučera česky a německy, dr. Pick z Ústí německy, pouze starosta Ústřadní jednoty českých lékařů p. dr. Kotýnek, jak se tame sebou rozumí, pouze česky. Po těchto řečech ujal se slova zástupce král. hlav. města Prahy obecní starší p. dr. Kašpar a přivítal srdečně delegáty cizích komor ve zdech české Prahy. Ku přípitku tomuto povstali, jako dříve, všichni delegáti cizích komer, jenom všichni němečtí pražští lékaři zů- stali ostentativně sedět. Proč se tak staln, každý snadno se domyslí. Němečtí pražští lékaři, kteří ve své praxi po většině musí mluviti česky, ježto četní jejich pacienti ani německy neznají, jak- mile přijdou do své společnosti, jsou pouhými a fa- natickými Němci a nepřáteli všeho českého, tedy i české Prahy. Jaký trapný dojem toto jednáni učinilo na přítomné cizí deleráty, nelze vylíčiti.
profesor doktor A Heveroch Petřina Kučera Pick Kotýnek Kašpar Němec Praha Ústí český Praga kařský komora
30 article
Všichni byli zaraženi a slavnostní nálada tohoto večera byla zkalena. Aby trapný dojem byl pro ně- mecké delegáty napraven a vysvětleno jednání ně- meckých pražských lékařů, a aby nepřímo bylo če- skému lékařstvu vytčeno, že vlastní české obecens tvo přeje více německému lékařstvu, než českému. po- vstal p. dr. Fischl, přivital německy dele- gáty cizlch komor jménem pražských německých lékařů, kteří prý tvořív Praze polovinu pražského lékalstvaa jichž jazyka delegát Prahy při uvítací své řeči neužil! Řečník za německé lékaře praž- ské řekl pravdu, ale trpkou, přímo deprimující pro české lékaře, že se přítomní čeští lékaři musili han- bou rditi. Česká Velká Praha, ve které žije asi milionu českých lidí a kde žije pouze asi 20 tisíe Němců a renegátů, vyživuje a výtečně vydržuje ta- kové ohromné procento německých lékařů. Vždyt v Praze při 301 lékaři českém je 225 lékařů německýchl Je otázka, zda na př. v Praze 180 tisíc obyvatelů českých potřebuje ke svému léčení pouze 301 lékaře českého a asi 10 tisíc obyvatelů německých 225 lékařů německých! Od- pověď na tuto otázku je smutná: mezi těmitc 301 lékaři českými v Praze je mnoho, jimž se vede pra- bídně a zbývajícím lépe situovaným českým ékarům se nevede lépe, než valné většině německých lékařů pražských; čili, čeští lékaři jsou stále opomíjeni če- ským obecenstvem a do lepších českých redin jsou voláni lékaři němečtí. Ovšem tito němečtí lékaři zde umějí dobře mluviti česky; mluvi-li však zástupce české Prahy za tyto české pacienty, tu se bouří ně- mečtí lékaři, že tak státi se mělo také německy. Po stránce národohospodářské je tento zjev tím bolest- nější, ježto české poníze, vydané německým lekařům, jsou věnovány našim největším nepřátelům, proti
doktor Fischl Němec Praha Český Velká Praha
31 article
nimž vedeme všude politické boje. Politický boj bez šetření stránky národohospodář- ské nepovede u nás k cíli. Na jedné straně naši lidé v Praze láteří na zpupnost něineckou na sněmu král. českého, ale na druhé straně povolávají si lékaře, hovící této zpupnosti a svěřují jim své nej- dražší — zdraví své a svojí rodiny. Jakou úctu může míti takový německý lékař před českým inteligentem, živnostníkem, obchodníkem atd., který platí na vše- cky národní účely a podniky a přece své nejdražší svěřuje Němci. Což nepozná zavčas český lid v Praze hada, kterého si zahřívá na svých ňadrech, a který je ochoten každou chvíli za to z vědčnosti jej uštknouti, zostuditi, ba i zničiti z — Nadace pro sirotky po berních úřadnícich. Spolek berních úřadníků v král. českém zadá dne 2. prosince 1908 splatnou nadaci ze svého jubilejního nadačního fondu císaře Františka Josefa, záležející z požitku ročních úroků z nekonvertované stříbrné renty v nom. ceně 2000 K, tedy z 84 kor. Nárok mají sirotkové bez rodičů po c. k. berních úřadnicích nej- nižší hodnostní třídy z král. českého a kdyby tako- vých žadatelů nebylo, c. k. berní úřadníci XI. hod- nostni třídy z král. českého, kteří nezaviněně v tísni se nalézají. Žádosti doklady doložené podány buďtež do konce října 1908 u přodsedy spolku c. k. berních úřadníků v král. českém Josela šl. Dovary, c. k. ber- ního správce v Lounech. — Z Velvar. Akademikové velvarští pořádalí dne 4. října 1908 v sále hotelu „Záložna“ posvícenský vě- neček. Čistý výnos dán byl Družstvu pro postavení tělocvičny „Sokola“ ve Velvarech 50 K, veřejne knihovně a čítárně ve Velvarech 28 K a Jubil, fondu pro podporu chudých židů studujících na českýel školách 5 K
Němec František Josef Jubit Praha Louny Velvary spolek c Sokol