2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
19. října 1908. Císlo 288.
4
article
hradech, kde zpívali. Oddělení vojáků pěš. pl.
č. 73 zatlačilo demonstranty na Tylovo náměstí
kde vojáci zastavili. Poněvadž bylo na vejáky na-
dáváno, dal velitel povel k nabíjení ostrých patron.
Demonstranti se rozprehli, ale vrátili se opěo
a z malé vzdálenosti volali na vojáky: „Vra-
hové!
Do ulic pražských bylo včera večer vysláno
vojsko: půl praporu pěš. pluku č. 11, prapor
pěš. pluku č. 73 a prapor pěš. pluku č. 75.
O 1411. hod. v noci bylo vojsko odvoláno do
kasáren.
Ve vazbě u bezpečnostního oddělení naléz
se 76 osob. Byly sem dopraveni z jednotlivých
strážnic z Král. Vinohradů, hoř. a dol. Nového
města v policejní ambulanci po 10. Eskorta
provázena byla jizdní hlídkou. Mezi zatčenými
nalězají se také chorvatští studující.
Na Starém městě zatčeno celkem 22 osob
na strážnici ve Voličkově ulici 35 (mezí nim
roalista, právník, technik, německý právník)
Na dol. Novém městě zatčena jedna dáma, která
na ulici pronesla „V české Praze se mluv
česky!“. Společnost Němců dala ji proto za-
tknout!
Pro dnešní večer jsou nařízena rozsáhla
bezpečnostní opatření, i vojenská, aby se výtrž-
nostem zabránilo.
S foto grafováním německého divadla pro známé
účely německé, čelící k zostuzování Prabiy, pospiši
si c. a k. komorní folograt 3, Massak v Praze nt
Václavském nám. č. 53.
Německé výtržnosti před Českou
besedou v Čes. Budějovicích.
Proti úřadnímu zákazu konaná prov
kace velkoněmecká.
Král
Prabi
Tylův náměstí
Voličkov ulice 35
Praha
Václavský já
Čes . Budějovice
Němec
hrad
5
article
Z Čes. Budějovie.
6
article
(Pčvodní zpráva.)
Němci budějovičtí pořádali svou prov. kační slav-
nost před pomníkem Josefa II., stojícím v parku před
Besedou, přes úřadní zakaz. To mělo za následek
že tu došlo k bouříivým projevěm. Čechové od po
řádání své sekůze upustili, ale Němci neuposlechli
v davech k pomníku přitrhli a chránění policif, do
vohli si proti hloučku Čechů u Benedy shrou áždě
ných drzosti, za které by za jiných okölností jisto
těžce pykali. ..
V čele velkoněmecké provokace slá-
purkmistr Josef Taschek. Znamenilý
to purkmistr města z více než dvo
třetin českéhol Místo aby se stara
o rozvoj města, o hospodářské, kulturní
a sociální zájmy jeho obyvatelstv a —
pořadá velkoněmecké, orotičeské štva
nice a znemožňuje klídný život v měste
Vydal štvavé vyhlášky, v nichž vyzýval Něme
budejovické, aby vzdor zákazu dom y sv
zdobili prapory velkoněmeckými a jemu
oddané a od něho odvislé časopisy německé vyzvaly
německé obyvatelstvo, aby vzdor zákaz u
pomníku se shromáždilo. Š české strany se prot
témto vyzývavostem nepodniklo ničeho.
Z radnice vysílání zřízenci ke všem majitelům
domů, aby vyřídili vzkaz purkmistrův, že ani jediný
německý dům nemá zůstati bez praporu. Nicméně
ve vnitřním městě byly ceté partie domů neozdobeny.
V den slavnosti ráno roznesla se zpráva, ž
pomník císaře Josela II. byl v noci zne-
čistěn. Bylo tomu tak. Kdosi pomazal soše hlavu
a ramena nějakou bílon barvou a na nos přilepil kus
hliny. Jediný jest v městé úsudek, že takto seří-
dil pomnlk některý Němec, aby bylo
víceojednu příčinukespilání Čechům.
Němec
Josef II
Čecho
Taschek
Josel
7
article
Jinak minuto dopoledne zcela klidně. U pomníko
se lidé obdivovali — spoustě smetí, suchého. listí
roští a staré špíny, kterou pořadatelé nedali odstra-
niti — pro samé starosti s prot českými štvanicem
na to zapomněli.
V poledne stál u pomníku také bývalý poslanee.
zvolený, jak známo, pomoci šviudlů volebních, Voli
gruber, jenž ukazuje na pobílenou hlavu, hlasitě
si tu oddechl slovy: »Ubohý císař), to nen
první ani poslední urážka, která se t
stala.«
A již odp ledne předpověď tato se splnila, nebo
co u pomníku uspořadali Němci, byl
největší uražkou, jaká se kdy mohl
stati památce panovníkově.
Odp ledne svolán byl do německého domu ko-
mers, k němuž dostavifi se turneři v stejnokroji
buršáci v plném »viksu«,
Před kom ersem dostavili se k pomníku turnéři
buršové, strakatě oblečení a zastupei německýc
spolků, doprovázení davem německého obecenstvaa
silným oddilem městské policie. Na stupné pomniku
složeny věnce, načež po štvavých řečech několika
mluvčích, mezi nimiž byl i pověstný Wunder-
lich, »hrdina« prachatický, zpíváno několik sloi
prušácké písně »Wacht am Rnl eine.
Před Besedou a opodál v parku shromáždilo
se mezi tim trochu českého obecenstva, které k této
komedii klidně přihlíželo a bylo by vše klidně skon-
čilo, kdyby povedení němečtí oslavovatelé byli od
pomníku zase odešli do německého domu. Toho ale
oni neučinil, nýbrž obrátili se proti Besedě,
po-toupivše až na kraj sadu a zde přes
hodinu hulákali »Wacht am Hhein
nadávali české pakáže, svlnských Če-
chů, plivali, šklebili se a všelijak ještě
jinak projevovali německou kuituru.
Němec
Wacht be SF
Wacht be Rnl eine
8
article
Aby mohiu toto řaděni bezpečně provozovat,
o to starala se jim velmi svědomitě měsl s ká
policie. Veliký houf policajtů učini
totiž před německými výtržoíky ko
don, aby k nim Češi nemohli. Když si češti
občané u policie stéžovali na toto ne
slýchané jednání a žadali vyklize n
sadu, policajti krčili rameny — že prý
nemají rozkaz — a Němci, policajty
chránění, jizlivě se chechtali.
Kordonem policie ber pečně chránění řádili Něme
jako posedlí. Čechové, netušice, co se tu bude dit
byli zde přítomni jen v poctu nepatrném. Na ne
mecké insulty odpovědeni zapěním písně »Hej.
Slovaně t-
Teprve když roznesla se městem zpráva o ř
dění před Besedou, spěchaly sem davy českého lidu
a siluace stavala se pro německé drzouny kritickou
Ale v tom již tu byti i poltičíi úřadníci se sil
nou asistencí četnickou a ti zjednali pořádek. N
energické zakročení českého občanstva vytlačeni
nejprve němečtí křiklouní od Busedy, pak park vy-
klizen a u pomníku ponechána stráž asi 20 četníků
a policistů, která tam složené velkoněmecké stuhy
hlídala až do noci.
Pro večer učiněna rozsáhlá bezpečnostní opa-
tření vůči případné české odvetě na německé vyzý-
vavosti, ale celkem — až na malé pouliční šarvalky
— nebyl klid porušen. Nemci pili na ostavu svého
»vitězství,, buršáci v nocs rámusili a pan Taschek
vplital si do svého slavověnce nový list . .
Čech
Němec
Čecho
Taschek
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. října. (Hrozba paragra-
fem čtrnáctý m.) Německé listy těší se,
že kríse na českém křídle Beckova kabinetu se
rozřeší tím, že panovník demisi obou českých
ministrů nepřijme a že pak zůstane zase všechno
při starém. Pochybujeme však, že radost jejich
je upřímná, neboť sami Beckovi oficiosové při-
pouštějí možnost, že krise zasáhne parlament a
s ním celý parlamentní kabinet, takže není vy-
loučen návrat ke kabinetu úřadnickému. »N. W
Journ.« píše totiž, že nepřijetím demise českých
ministrů krise nebude ještě sprovozena se svět
a bar. Beck bude nucen v konferencích s vůdci
obou národních táborů teprve hledati východ
z krise. Jestliže se mu to nepodaří, pak je prj
Beckův
oficiosová
N W Journ
Beck
Praha
10
article
jisto, že říšská rada, jež se sejde teprve v druhé
polovině listopadu, bude se zabývati jen vyřizo-
váním tak zvaných pilných návrhů, jichž látkou
budou události v Kašperských Horách, Lublani
Praze atd. Nepodaří-li se ministerskému před-
sedovi zažehnati krisi během tří neděl, za kt-
rých říšská rada může letos ještě zasedati
nutno se připraviti v době vánoč-
ního týdnu na pronikavá politická
opatření, na něž budou míti v neposlední
řadě vliv nutkavé státní nezbytnosti, jako za-
tímný rozpočet, předloha o annexi Bosnya
Hercegoviny atd. Jednou z politických konse-
kvencí, jež by se z takového stavu nutně vy-
vinuly, byla by demise celého kabi
netu, jejž by vystřídal kabine
úřadnický s bar. Beckem nebo bar
Gautschem v čelo. Přes to však — konč
»N. W. J.« — že nálada je nyní valice pessi-
mistická, soudi se přece ještě, že se podar
nalézti modus, který by umožnil »udržeti si-
tuaci« aspoň přes 2. prosinec.
V Praze, 18 října. (Bar. Schw a rz
na odehodu?) Štyrský »Tagespost« dovídá
se prý se strany dobře zpravené, že postaven
kraňského zemského presidenta bar. Schwarze
jest událostmi lublaňskými silně zvikláno. Jes
prý pravděpodobno, že bude ještě během tohotc
roku odvolán se svého místa.
Beck
Gautsch
Štyrský
Tagespost
Schwarz
kašperský hora
Lublaň
Praha
18 říjen
11
article
Zakončení Jubilejní výstavy
Zakončení Jubilejní výstavy
pražské obchodní a živnostenske
13
article
V počtu 61.000 se přišli včera přátelé vý
stavy s ní rozloučit. Výstava měla opravdu vel-
kou neděli. Zvláště truchlivé nálady však v obe
censtvu pozorovati nebylo. Snad jsme se ve dne
styděli poněkud za své tesklivé rozechvění
byli bychom se mu poddali vočer, kdyby —
kdyby jen prožluklý teploměr nebyl tibnul v tal
důvěrnou blízkost nuly. Před sibiřskou zimou
kapitulovala touha oslavit konec výstavy; zima
vypudila již před osmou hodinou valnou většinu
návštěvníků. Zbyli jen slateční. A ti, jak známo.
jsou obrněni proti návalům sentimenaality.
Ostatně bylo českému lidu včera těžko nevnést
s sebou i do výstavy dojmy, jež vznikly z trup-
ných výjevů v pražských ulie.
Zakončení výstavy, míníme ono obřadné.
stalo se — jak dále sdělujemé — v hodinách
dopoledních. Definitivní zakončení stalo se
o 12. hodině v noci, kdy vejtruba napusledy
poněkud děle než jindy zahučela své „retrait“
Že i loučení nescházelo ani na humoru, to
dosv lčovalo shromáždění na Opičím náměsu,
kde pronesena řada tklivých řečí nad ubohým
Pegasem, jenž prý nyní nebude míti, kam hlavy
sklonit!
14
article
Včera o 11. hod. dopolední byla slavnostnín
aktem v ústřední síní průmyslového paláce jubilejní
výstava ukončena. K slavnosti této dostavili se
místodržitel hrabě Coudenhove, starosta král. hlav.
města Prahy s oběma náměstky, členové městské
rady a sborů obecních starších, zástupcové státních
a samosprávných úřadů (předměstských obcí), čle-
nové výkonného výboru jubilejní výstavy, členové
obchodní a živn stenské komory pražské, předsedni
etva skupinových výborů, členové hlavní poroty
četní hosté.
Slavnost zahžjena byla proslovem president
obchodní a živnostenské komory pražské, člena
panské sněmovny p. Aut. Řivnáče, který uvita
přítomné řečí ve kleré pravil mimo jiné:
»S pýchou a hrdostí kvituji jako president prat
ské komory čest a slávo, kterou si komora a celý
její průmysl, živnosti a obchod výstavou naší doma
i v ciziné získaly a jsem upřímnými a ardečnými
díky zavázán a díky ty zde veřejně a slavně proslo
vují těm, kdož myšlen ku výstavy pojali, vypracovali
a provedli, kteří však nepřejí si býti zvláště jmeno-
váni a které tedy sbrnojí pod všeobecným pojmem
čelných funkcionářů výstavních v první řadě jeho
výboru výkonnému. Buď stáva výkonnému výboru
výstavnímu!
Coudenhove
Řivnáč
Praha
živnostenský komora
panská sněmovna
15
article
Leč výstava naše má zásluhy i ještě další
vlášlě pozoruhudné a důležité v nynějších pohnu
tých dobách. Shrnujíc v sobě podnikatele obou na-
rodnosti našeho obvodu komorního v souladu p
celou dobu výstavaí nezkaleném, provedla předevšlm
důkaz, že obě národnosti tohoto království jsou ne-
jen v kultuře duševní, nýbrž i ve směru hospodář
ském úplně rovnocenny a že tudíž nemůže býti řeri
o nějakém nadpráví jedné z nich, a provedla dále
důkaz, že jest aspoň jedno, »však obrovské a neob-
sáhlé pole činnosti«, na kterém obě národnosti beze
sváru a půtek se mohou sejíti a skutečně scházeji
totiž pole činnosti hospodářské. Dejž bůh, aby aspoř
toto pole plevele sváru i dále ušetřeno zůstalo a na-
opak aby símě svornosti z něho přešto i na jina
pole činnosti veřejné a tím aby spinění došlo nej
toužebnějšího přaní jasného knížete míru, našeho
nejmilostivějšího panovníka, na počest jehož jubilea
jsme vystavu svou pořádai.
bůh
16
article
Potom ujal se slova místodržitel hrahě Cou
denhove (česky): Budiž mi dovoleno, abych př
uzavření výstavy jménem vlády, jakož i svým vlast-
ním jménem jako místodržitel království českého.
pražské obchodní a živnostenské komoře blahoprál
k hospodářskému činu, který pořádáním výstavy
této vykonala. Vaše výstava byla nám vskutku k
cti. Vaší snahou nebylo pouze uspokojiti divákya
hospodářskému vývoji novými popudy próspěti,
nýbrž vy chtěli jste svou výstavou především na
zvelebení způsobu výroby působiti a snahu po zdo-
konalení účinně podporovati. Čílý zájem, jenž o vý-
stavu se jevil, budiž vám zárukou opravdového
úspöchu,
(Německy:) A jedna věc zůstane vám především
nezapomenutou, že se vám zdařilo sloučení sil růz-
nými směry se beroucích k svornému spolupůsobení
— jak jest tomu i v komofe — na velký tento podnik
přenésti a zde uplatniti. Kéž by tento váš příkla
nalezl následování.
Se vším uznáním vzpomíná všecka veřejnos
činnosti těchto mužů v den, v nějž s politováním
loučí se s místy, kde jsme v hojné míře poučeni, po-
vzbuzeni a potěšeni byli.
Dále promluvil zástupce ministerstva obchod
pan sekční chef dr. Brosche: Dnešním dnem za-
vírá talo výstava svoje brány. V tomto slavnostním
okamžiku smíme s poctivým přesvědčením říci, že
vážná a účelná činnost komory i jejích funkcionářů.
neúnavná práce a obětavost všech účastníků stvořil
dílo, které je skvělým. vysvědčením o rozvoji, jakého
dosáhla průmyslová i živnostenská práce v tomto
komorním obvodu, a o vysokém stupni, na který se
zde vyšinula hospodářská výroba.
doktor
Brosche
Německo
17
article
Jubilejní výstava splnila nejen požadavky v ni
skládané, ona dosáhla plného úspěchu. Daleko pře
hranice komorního okresu došel uznání velký vý-
znam výstavy, všude oceněna byla její zdařilosta
výtečná organisace vzorně uplatnila v celku i v jed-
notlivostech význam komorního okresu.
Velkolepý úspěch výstavy je důkazem nevyčer-
patelných hospodářských sil v okresu pražské ko-
mory činných, je vysvědčením vážné práce a snahy
průmyslu a živnosh, ode dávna zde usedlých, jež
předložily své výrobky úsucku veřejnosti, jakož i ná-
vštěvníků, kteří ze všech končin doslavili se k čet-
ným kongresům a slavnostem výstavním.
Jménem zastupitelstva král. hlav. města Prahy
promluvil p. starosta dr. Karel Groš: Po pětiměsíč-
ním trvání přistupuje dnes výkonný výbor jubilejní
výstavy obchodní a živnostenské komory k uzavřen
velkolepého díla, kterým oslavovali jsme nejvyšší ju-
bileum šedesátiletého panování J. V. císaře a krále.
Může tak učiniti s blahým vědomím vykonanéh
a skvěle ukončeného obrovského svého úkolu a na
nás všech jest, abychom jemu dnes v okamžiku slav-
nostního rozloučení vyslovili nejvroucnější díky
nejoplnější uznáni.
doktor
Groš
císař
Praha
živnostenský komora
18
article
Zvláště královské hlavní město Praha jest povin
no projeviti svou vděčnost slavné obchodní a živno
stenské komoře v Praze, jejímu presidiu a celému vý-
konnému výboru výstavnímu, že veliký podnik svůi
přes počáteční nesnáze a předpovídané s některých
stran nezdary s odvahou, sebezapřením a usilovnou
činností uvedly v život; bylať jím nejen prokázá na
zdatnost a velký rozvoj našeho průmyslu, našich
řemesel a obchodu, které směle mohou závoditi se
soutěži zahraniční, ale výstava jubilejní přispěla vel-
mi účinně a podstatně k tomu, že Praha stala se
letošním rokem střediskem čilého ruchu a životn,
který vábil do naší metropole nejen krajany ze zemí
koruny svatováclavské, nýbrž i drahé bratry naže
slovanské z celé říše naší i z říší sousedních a který
též velmi značný počet cizinců všech národů do
Prahy přivedl.
Královská naše Praha stala se kromě tohoz
trvání výstavy jevištěm přečetných kongresů a sjez-
dů; byly zde pořádány sjezdy mezinárodní, z nicha
největšího lesku dosáhl III. mezinárodní kongres
obchodních komor, byl zde konán velevýznamný
sjezd všeslovanský a celá řada sjezdů jak ze zem
koruny svatováclavské, tak i z naší říše položila
jednání svá do naši starobylé metropole, aby účast-
níci jich zároveň mohli shlédnouti zajímavé a obdi-
vované díla juhilejní výstavy a aby zároveň seznal
naše město. Součaeně zminiti se dlužno o celé řadv
exkursí odborných a vědeckých korporací a sdružení.
které na jubilejní výstavě nabyly vděčnou látku
pilnému a bedlivému studlu, a o nesčetných výpra-
vách české mládeže školní, jež za vedení obětavého
učitelstva přehlížela dílo výstavní a pro celý život
odnášela si upomínku na nádherný obraz české
práce.
Praha
19
article
Budiž mi dovoleno prolo, abych jménem rady
král. hlav. města Prahy blahopřál výkonnému vý-
boru k šťastnému zakončení velkolepého jeho díla.
které zajisté ponese nejen obchodní a živnostenské
komoře pražské, ale celému národu našemu v krásné
vlasti české nejhojnějšího požehnání,
Ke konci vyslovuji vřelé přání, aby bylo umož-
něno, alospoň některé nejcennější partie díla výstav-
ního zachovati též pro léla budoucí, aby i naše druhá
jubilejní výstava trvalou památku pro královské hlav-
ní naše město zůstavila.
Význam jubilejní výstavy objasnil potam pr
sident výkonného výboru cís. radla p. Léon Bond
načež následaval proslov vícepresidenta výk. výboru
p. Riedla z Riedensteinů,
Slavnostní akt skončen pak doslovem pana pr
sidenta cís. rady Léona Bondy ho.
„. Poslední výslavní plavbu podnikl včera pan
kapltán Hůlka v průvodu redaktors V. Heinze. Plnění
a vzlet balonu byl s nejživějším zájmem sledován
veškerým obecenstvem, kterého se do půl čtvrté sešlo
na 30.0 0 Balon plu ve výši 500 metrů ve svěžin
západním větru nad Letnou, Hradčany, Břevnovem
Jenčovem směrem k Berunu. O 1/25 hod. sestoupi
bezvadně na pasece na t. zv. Pěniku před vsí Zdej
cinou za Starou Hutí. Z dalekého okolí sešlo se obe-
censtvo, v němž se našlo několik mužů, kteří velm
ochotně se podrobili jasným rozkazům kapitána
Hůlky a pomáhali při složení balonu. I včera sledo-
valo balon několik automobilů, z nichž vůz pražské
továrny Velox, obsazený žurnalisty, stíhal balon
až před Beroun. Nedostihl ho jen proto, že balon
odbečil do krajiny, nepřístupné automobilu. Včerejš
plavba byla nejdelší z letošních výlelů balonu » Prahy«-
s nimiž měla společný krásný, bezvadný průběh, a
jí nebylo popřáno pohody stejně příznivé jako dří-
vějším třem.
Léon Bond
Riedl
Heinz
Praha
Riedenstein
Hradčany
Břevnov Jenčov
Beroun
Letná
Velox
20
article
Sjezd českých zahradníků v Plzni
(Od zvlášt. zptavodaje » Nár Listů«.)
Sjezd českých zahradníků v Plzni
(Od zvlášt. zptavodaje » Nár Listů«.)
U příležitosti zahradnicko-ovocnické výstavy, po
řadané v nebývalém a skvělém rozsahu v místnostech
Mě ťanské besedy plzeňské (o výstavě samá z nedo
statku místa referovati budame příště), svolal výbo
Zemské ústřední jednoty českých za
bradniků valnou hromadu delegátů a všeho če
ského zahradn etva na včerejší dopoledn e, aby pojed
náno tu bylo o úpravě poměrů zahradniků vůbec.
Předseda pan L. Batěk, uvítav přítomné uvedl
že těměř všechny stavy mají své poměry již zákonne
upraveny, ale jedině zahradnictvo stojí dnes na tom
stupni, že se neví, patří-li do kategorie zemědělství
vebo živností. Otázka právních pomerů a celého stavu
zahradnictví po století spala, může se říci, že od dot
Marie Terezie se nebnulo pro tento stav prslem
dokonce pak ne aby se zákonitou cestou upravilý
poměry. Utvořily se ovšem spolky, mezi jiným jake
největší vídeňský »Centralverband«, ale ten postavi
se na čistě německé stanovisko, na které ovšem sle-
dovati jej naše národní brdost nemohla.
To byla věc, jež nezastouží pochválení, nýbržje
samozřejmou, neboť zahradníci čaští pře-
devším jsou Čechy a pak teprve sta-
vem. (Výnorně.)
Má li se jednati o tak důležilou otázku, jakou
je úprava poměrů, je nutno, aby existovala pevná
velika korporace, která by váhou a počlem s ým s
domabala uskutečnění oprávněných požadavků. Kor-
porace ta se podařila a to utvořením Zems k
ústřední jednoty českýchzahradní ku
ze které stala se během doby největší korpe race.
L Batěk
Marie Terezia
Plzeň
Čechy
21
article
Opět jsou to čeští zahradnící, kteří první jdou do
boje za zákonitou úpravu.
V dnešní schůzi delegátů má se právě manií
stačním způsobem tento požadavek konečné úpravy
poměrů tlumočit a důrazně propagovat. (Souhlas) Z
lou příčinou pozvali jsme všechny poslanecké kruhy.
abychom mohli členy jich informovat .
Ovšem, úprava sama je kamenem úrazu. Byl
již svolána anketa v ministerstvu orby, ale anketa
ta složena byla ze 12 Němců a mne, jedsného Čecha
Jaký to byl poměr, lze uhodnouti. Hlájil jsem stano-
visko, že nelze určiti pevnou hranici mezi tím, kde
začí á a konči zemědělství a kde počíná živnost. T
jsem řekl, že nutno, by otázka ta řešila se »ákonem
speciálním, jako stalo se již v Ubrách. Upravit se
mů v prvé řadě to, aby nemohl kdokoliv chce, ben
příslušného odburného vzdělání začit provozovat za
hradnictví, jak tomu dosud se děje a to namnoze n
úkor cti a dobrého jména zahradniciva.
Dalším bodem a kamenem úrazu je výchov
dorostu učednického, jemut nevěnuje s
náležitá pěče; přísný dohled nad tím by se dal do-
cíliti opětně jen cestou zákonnou. Ovšem bylo by
nutno žádati pro učně jisté předběžně vzdělán
školské, jako se vyžaduje dnes pro řemesla.
Dalším požadavkem naším jest o chrana na
šich výrobků; dnes, kdy itajské hranice jsou
otevřeny, poškozuje se domácí zahradnictvo. V těchte
olázkách nutno ovšem docíliti solidarity mezi nam
samými.
Palčivou otázkou stavovskou je nemocenské
starobní a invalidní pojištění.
Zahradnictvu dosud není žádná z těchto výho
zaručena, ba zejména pojištění starobní, jak dano
zákonem, takřka vylučuje zahradníky z dobrodiní
zákona.
Němec
Čecho
22
article
Konečně je tu otázka pojištění zákonného prot
živelním pohromám. Toto dobro zákona mělo
být úplně vyškrtnuto, pokud se týkalo zahradníků.
ač ti neméně než rolnici trpí živelními pohromami
Řečník v závěru apeluje na poslanecké kruby
žurnalistiku, aby podporovala tyto snahy českého
zabradnictva. (Potlesk a souhlas.)
Ríšský poslanec školní rada p. Čipera ujavs
slova pravil, že poslanecké kruhy jistě považují za
svou povinnost pracovati za uskutečnění požadavků
voličstva, ale nutno, aby požadavky ty byly sjedno-
cenné. Země a vlada má zcela lebkou výmluvu.
že nevl, co pro uspokojení stavu nesjednoceného
v požadavcích má udělat. K tomuto usjednocení
ovšem jsou účelnými sjezdy.
Kdyby byla rozřešena otázka, jste-li zemědělci
nebo živnostníci, pak by ovšem další otazky
byly řešeny již dnešním živnostenským řádem
Pokud pojišťování se tyče, je pravda, že bylo země
dělstvo vyloučeno; ale předloha ta pře p r a co
vána tak, že jsou do ní pojaty nyní i maloživ
nostníci. Věc ta dojde asi v nejbližších dobách roz
hodnutí. (Potlesk.)
Potom p. Sousedík přečetl resoluci to
hoto znění:
»České zahradnictvo, shromážděné ze všech krajů
král. českého na valném svém sjezdu v královském
městě Plzni dne 18. října 1908 za účasti zástupců
samosprávy a poslanců, pojednalo o neudržitelných
poměrech stavu zahradnického v Rakousku, jenž po-
strádá zde jakékoliv ochrany zákonité, nejsa zařa
děn ani do zemědělství ani do živnosti řemeslné-
čehož důsledkem jest, že zahradnictvo v říši naší
vydáno jest na pospas konkurenci neodborníků
ubíjeno tím, jakož i konkurencí ciziny, zejmena
sousedních států, kde povolané kruby o rozkvět to
hoto oboru péči mají.
Čipera
Sousedík
královský město Plzeň
Rakousko
Český zahradnictvo
23
article
V první řadě volá po úpravě otázka učednická
dále pojištění nemocenské, úrazové a starobui.
ochrana obchodu zahradnického, zároveň s vymeze-
ním branie mezi zahradnictvím a jinými stavy
s tímto spřízněnými.
V poslední době došlo k zákonné úpravě těchto
poměrů v kral. uherském, rovněž v mnoba jiných
státech a zemích dávno se tak již stalo, jen Ra-
kousko zůstává stále jediným státem, kde zahrad
nictví — ač tak důležitou složkou hospodářského
života jest a za takovou také veškerou veřejností
uznáváno, nevěnuje se se strany statu pozornosti
pražádné.
Proto sjezd dnešní žádá nalehavě vládn, aby co
nejdřive svolala anketu, do níž by byli povolaní za-
slupeové odborných (zabradnických) korporací zem-
ských, se zřetelem na početní sílu těchto, co se týče
počtu zástupců a aby anketě těto otázky výše uve-
dené předložila ku projednání a podání konkretníeh
návrhů.
Sjezd vyzývá dále veškeré zahradnické korpo
race v Rakousku, aby jednotlivě pilnou žadost tuto
vládě neprodleně podaly, jakož i žádá veškeré posla
necké kluby, aby v tomže směru vlivu svého u vlady
užily a na vyřízení žádosti zahradnictva nalehaly.
Konečně prohlašuje sjezd, že od požadavků na
značených české zahradnictvo více v žádném při
padě neustoupí a že jest odbodláno, hájíc tak mo
ralní i hospodářské své bytí, všech nejkrajnějších
prostředků k ohražení jich užiti,
Resoluce tato jednomyslně byla přijata, čímá
sjezd zakončen.
Rakousko
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Včerejší demonstrace a výtržnost
v Praze a na Král. Vinohradech doznaly již
prvního německého komentáře, vůně pražského
ponděli, »Montagsblati« pánů Kuhů rozléhá s
zase Prahou. Pondělní hlasatel zdejšího němdn.
v úvodu ke svému referátu o včerejších výtrž
nostech spilá českým demonstrantům zase
»Janhaglu«, »luzy« a »zločinců« a tváří se
nad míru udiveným nad řáděním »řvoucích
skučicích mas« a marně láže se sám sebe, co
prý davy tyto chtějí pustošením německých
uměleckých ústavů, útoky na německé učebne
ústavy atd. dociliti. Je pamětihodno, že se ne-
mecký tisk vždycky ptá takto, když dochází na
německá okna, ale když luza německých radnie
a německých většin vybíjí české školy a české
besedy, tu otázek takových není. Aby se nám
rozumělo, my zajisté neschvalujeme argumentu
ulice a násili ať se jeví jakýmkoli způsobem,
ale včerejší demopstrace jsou na pražském lidu
přímo vynuceny. Nechť si jenom německý tisk
a náčelníci německého nacionalbrutalismu, zvaného
stakou chloubou odnich samých »furor teutonieus«,
spočtou, co to bylo přes celé léto četných nedě
co to bylo výprasku našim menšinám od něme-
ckých reků, eo to bylo hanebností napáchanýeh
plavou bestii, ukájející svůj protičeský ebtič n
českých budovách stejně zuřivě, jako na českých
hlavách, co to bylo ke všemu tomu utrpení
každého týdne před takovou neděli jizlivého a ni
čemného hanobení se strany německého tisku
co nametáno po českém lidu z německých re
dakci kulturní mrvy a možno říci, že ta z kra-
vína v Týnské uličce nepáchla nejslušněji
Král
Kuh
Praha
Vinohrady
25
article
Konečně po všech těch každonedělních udalo
stech, při nichž vždy z některého kouta Čech
ozýval se výkřik týrané české menšiny, doslo
k sněmovním událostem, k »Wacht am Rheme
na sněmu království českého, aniž by byli češt
poslanci německé pěvce ze zhanobeného sálu
vymlátili, aniž by se byl místodržitel hrabě
Coudenhove opovážil pověděti i jen slůvko
úsudku, který mu jeho postavení ukládá,
došlo k poslední schůzi sněmovní, ve kteréž
to byla zase německá ruka, která vedla
první ránu. Pravime, že sice nesouhlasíme
s výjevy násili, jakého byla Praha včerejšího
dne svědkem, aie český lid konečné také není
žadným Jobem mezi národy, aby po každém
německém poličku odpověděl díkuvzdáním ně-
meckému pánu bohu. Zvláště historie včerejsího
dne ukazuje, že všichni činitelé, , jimž náleži
péče o veřejný pořádek, přičmnili se všemožně,
zby davy proti němu vyštvali. Opakovala se
historie každého podzimku obvyklá a po-
licejním ředitelstvím pražským
protežovaná provokace Prahy bu-
šáckým bumlem. Že jej policie dn-
volila také včera, tedy i za poměrů
a nálad vyvolaných událostmi úsovskými, k
spersko horskými, sušickými počínaje a sněmov-
ními konče, že mu policie nezabráníl
právě včerejšího dne, to ukazuje bud
na jeji naprostou neschopnost, anebo na něco
ještě horšího. Policie svým včerejším činem do-
kázala Praze, rozechvěné utrpením menšin, ž
si musí dát libit bursácký bu m
ze tři důvodů, z nichž první jsou bodáky
šavle policie, druhý bodáky četnictva a třeti
bodáky a šavle vojska. O desáté hodině dopo-
lední telefonoval jistý český zemský poslanee.
Coudenhove
Čechy
Praha
Wacht be Rhout
26
article
udav své jméno policejnímu praesidiu, že
nebude-li učiněna přítrž buršáckému bumlu,
musí nevyhnutelně dojíti k ohromným výtržno-
stem i upozornil krom toho i revírního inspek
tora, službu na Příkopech vedoucího, na dů-
sledky jednání policie, kteráž na místo, aby
buršáky do kasina zatlačila, razila jim cest
středem českého lidu k bumlu, středem lidu,
v němž vřelo všechno to palčivé vědomi z po-
litických pokoření, utrpených za dnů právě mi-
nulých. Stát, jehož orgánem jest tato po-
licie, svým včerejším činem dal na sroz-
uměnou Praze: Ano čest národa byla Němei
ostouzena, aniž tomu stát zabránil, státní
zákl. zákony byly pošlapány německou justicí
a německou vládou, česká ústa, která v něme-
ckých městech opovážila se promluviti česky,
byla rozbita právě tak jako okna, za nimiž se
česky učí, české byty v německých městech za
noční doby vybíjeny, aniž stát tomu zabránil,
uraženým a utýraným zadostučinění zjednal, ale
to všechno si musí dát český lid libit a česká
Praha k tomu ještě každonedělní parádu kulé-
rových panáků Na příkopě na důkaz, že bur-
šácký statut jde nad státní zákon, nad klid
Prahy, nad její čest! Ténto despekt Praze
Praha
uměna Praga
27
article
jejímu lidu od místodržitelství, od policejního
ředitelství prokazovaný jest důkazem, že tento
úřadům nejde o veřejný řád, nýbrž o rozvášnění
Prahy, o její vyprovokování, neboť kdyby jed-
nalo se o její klid, už dávno byli by se povo-
laní činitelé přičinili o to, aby toto zřídlo něko-
nečného pohoršení a dráždění, bumly na Při-
kopech, byly odstraněny a zaká zány
jednou pro vždy. Ale ne! T se nestane! A ne-
smí stát! Kasino nesmí být připraveno o svůj
trumí nad Prahou! Bylo Praze málo „Wacht
am Rhein“ na sněmu? Dobrá! Policie uspořádá
koncert na Příkopě a utvoří kolem kulérů, pě-
jících „Wacht am Rhein“, kordon, aby pro-
dukce nebyla rušena. Čechům se to nelíbí?
Nuže, ještě lépe, za nepříznivou kritiku dostane
se jim odměny.
Německá nesnášelivost a konsulát.
Čecho
Praha
Wacht be Rhein
Wacht be Rhein
28
article
Belgický konsul pan baron Carlo de Liser žádá
nás, abychom zprávu, uveřejněnou pod tímto
titulem dne 9. t. m. takto opravili: »Jsem na-
rozen v Hávru a přísluším do Antverp, jsem
tedy Belgičanem. Česky umím a pokud vím,
nepouživá žádný jiný konsul v Praze českého
jazyka tou mérou jako já. Výhradně německých
nápisů neužívám, nýbrž dvojjazyčných. Členem,
tím méně sloupem německého kasina pražského
nejsem a s akc. strojírnou dř. Breitfeld, Daněk
a spol. jsem nikdy sporu nevedl. Jako konsul
belgický v národnostní otázce vedl jsem si vždy
zeela nestranně, takže mi v té příčině nikdo
ničeho vytýkati nemůže s
— Velící generál bar. Czibulka, který byl jme-
nován velitelem v Pešti, odjel tam včera ráno
—— Nejvyšší zemský maršálek prine Lobkovin
byl povolán do Vídně, kam včera odjel.
— Úmrti. Dne 16 října skonal v Praze p Jasel
Tittelbach, cvičný učitel při c. k. ústavu učitelek
v Praze a člen c. k. zkušeb. komise pro školy obecné
a měšťanské. Zesnolý působil nejprve na škotách
v Želivě a Něm. Brodě, pak povolán za cvičného
učitele na c. k. učitejský ústav do Hradce Králové,
později do Prahy. Zesnulý byl vzorem moderního
snaživého učitele. Pracoval zvláště v oboru spectální
methodiky elementární třídy a mladým učitelům byl
dobrým rádcem. Byl horlivým hlasatelem idey dal-
šího vzdělání učitelstva, kterouž v praxi sám svědo-
mitě prováděl a činně účastnil se schůzí pro re-
formu učitelského vzdělání Smrt překvap la horlivého
pracovníka v plné mužné síle a zničila všechny
libné plány a reformy, o nichž s nadšením rokoval
jež na prospěch školy podniknouti hodlal. —
V Ronově n. D. zemřel v sobotu dne 17. října t. r.
pan Jos. Kořínek, mlynař na odpočinku v 86. r.
věku svého Pohřeb zvěčnělého konati se bude zejtra
o 10. hod. dop. ze mlýna korečnického na hřbitov
sv. Kříže v Ronově.
Liser
Belgičan
Breitfeld
Daněk
Czibulka
Jasel Tittelbach
Smrt
Jos
Kořínek
Kříž
Carlo
Antverpy
Praha
Pešť
Vídeň
Želiv
Německo
Brod
Hradec Králové
Ronov můj
Ronov
29
article
— Němečtí lékaři proli české Praze vystoupili —
jak se nám z lékařských kruhů píše — osteniativně
na XIII. sjezdu lékalských komor rakouských, ko-
naném letos v Praze, jemuž předsedal president lé-
kařské komory (české i německé sekce) p. prof. dr.
A. Heveroch. Práce sjezdové se jakž takž v klidu
odbyly, po nich pak dne 29. září byl uspořádán na
počest cizích delegátů v hotelu „Centraj“ komorní
banket, k němuž byly pozvány také veškeré české
i německé spokky v Praze a presidium král. hlav. mě-
sta Prahy. Aby nebylo žádné závady po stránce ná-
rodnostní, byly jídelní lístky pouze francouzské. Při
bankelu byly proneseny různé přípitky. President
jékařské komory pro král. české mluvil česky a ně-
mecky. Po něm mluvil předseda německé sekce lék.
komory p. prof. dr. Petřina německy a pronesl jenom
asi 3 slova česky. Delegát haličský pronesl přípítek
pouze německy za lékaře polské! Delegát
komory moravské p. dr. Kučera česky a německy,
dr. Pick z Ústí německy, pouze starosta Ústřadní
jednoty českých lékařů p. dr. Kotýnek, jak se tame
sebou rozumí, pouze česky. Po těchto řečech ujal
se slova zástupce král. hlav. města Prahy obecní
starší p. dr. Kašpar a přivítal srdečně delegáty cizích
komor ve zdech české Prahy. Ku přípitku tomuto
povstali, jako dříve, všichni delegáti cizích komer,
jenom všichni němečtí pražští lékaři zů-
stali ostentativně sedět. Proč se tak staln,
každý snadno se domyslí. Němečtí pražští lékaři,
kteří ve své praxi po většině musí mluviti česky,
ježto četní jejich pacienti ani německy neznají, jak-
mile přijdou do své společnosti, jsou pouhými a fa-
natickými Němci a nepřáteli všeho českého, tedy
i české Prahy. Jaký trapný dojem toto jednáni
učinilo na přítomné cizí deleráty, nelze vylíčiti.
profesor
doktor
A Heveroch
Petřina
Kučera
Pick
Kotýnek
Kašpar
Němec
Praha
Ústí
český Praga
kařský komora
30
article
Všichni byli zaraženi a slavnostní nálada tohoto
večera byla zkalena. Aby trapný dojem byl pro ně-
mecké delegáty napraven a vysvětleno jednání ně-
meckých pražských lékařů, a aby nepřímo bylo če-
skému lékařstvu vytčeno, že vlastní české obecens tvo
přeje více německému lékařstvu, než českému. po-
vstal p. dr. Fischl, přivital německy dele-
gáty cizlch komor jménem pražských
německých lékařů, kteří prý tvořív
Praze polovinu pražského lékalstvaa
jichž jazyka delegát Prahy při uvítací
své řeči neužil! Řečník za německé lékaře praž-
ské řekl pravdu, ale trpkou, přímo deprimující pro
české lékaře, že se přítomní čeští lékaři musili han-
bou rditi. Česká Velká Praha, ve které žije asi
milionu českých lidí a kde žije pouze asi 20 tisíe
Němců a renegátů, vyživuje a výtečně vydržuje ta-
kové ohromné procento německých lékařů. Vždyt
v Praze při 301 lékaři českém je 225
lékařů německýchl Je otázka, zda na př.
v Praze 180 tisíc obyvatelů českých potřebuje ke
svému léčení pouze 301 lékaře českého a asi 10 tisíc
obyvatelů německých 225 lékařů německých! Od-
pověď na tuto otázku je smutná: mezi těmitc 301
lékaři českými v Praze je mnoho, jimž se vede pra-
bídně a zbývajícím lépe situovaným českým ékarům
se nevede lépe, než valné většině německých lékařů
pražských; čili, čeští lékaři jsou stále opomíjeni če-
ským obecenstvem a do lepších českých redin jsou
voláni lékaři němečtí. Ovšem tito němečtí lékaři zde
umějí dobře mluviti česky; mluvi-li však zástupce
české Prahy za tyto české pacienty, tu se bouří ně-
mečtí lékaři, že tak státi se mělo také německy. Po
stránce národohospodářské je tento zjev tím bolest-
nější, ježto české poníze, vydané německým lekařům,
jsou věnovány našim největším nepřátelům, proti
doktor
Fischl
Němec
Praha
Český Velká Praha
31
article
nimž vedeme všude politické boje. Politický boj
bez šetření stránky národohospodář-
ské nepovede u nás k cíli. Na jedné straně
naši lidé v Praze láteří na zpupnost něineckou na
sněmu král. českého, ale na druhé straně povolávají
si lékaře, hovící této zpupnosti a svěřují jim své nej-
dražší — zdraví své a svojí rodiny. Jakou úctu může
míti takový německý lékař před českým inteligentem,
živnostníkem, obchodníkem atd., který platí na vše-
cky národní účely a podniky a přece své nejdražší
svěřuje Němci. Což nepozná zavčas český lid v Praze
hada, kterého si zahřívá na svých ňadrech, a který
je ochoten každou chvíli za to z vědčnosti jej
uštknouti, zostuditi, ba i zničiti z
— Nadace pro sirotky po berních úřadnícich.
Spolek berních úřadníků v král. českém zadá dne 2.
prosince 1908 splatnou nadaci ze svého jubilejního
nadačního fondu císaře Františka Josefa, záležející
z požitku ročních úroků z nekonvertované stříbrné
renty v nom. ceně 2000 K, tedy z 84 kor. Nárok mají
sirotkové bez rodičů po c. k. berních úřadnicích nej-
nižší hodnostní třídy z král. českého a kdyby tako-
vých žadatelů nebylo, c. k. berní úřadníci XI. hod-
nostni třídy z král. českého, kteří nezaviněně v tísni
se nalézají. Žádosti doklady doložené podány buďtež
do konce října 1908 u přodsedy spolku c. k. berních
úřadníků v král. českém Josela šl. Dovary, c. k. ber-
ního správce v Lounech.
— Z Velvar. Akademikové velvarští pořádalí dne
4. října 1908 v sále hotelu „Záložna“ posvícenský vě-
neček. Čistý výnos dán byl Družstvu pro postavení
tělocvičny „Sokola“ ve Velvarech 50 K, veřejne
knihovně a čítárně ve Velvarech 28 K a Jubil, fondu
pro podporu chudých židů studujících na českýel
školách 5 K
Němec
František Josef
Jubit
Praha
Louny
Velvary
spolek c
Sokol