1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národnick Listů“ k číslu 76. ze dne 17. března 1905.
4
article
= Slovo k nedávným událostem v ruském Pol-
sku. Pověstná vládní kancelář pro věci tiskové jeví,
jak jsme o tom již častěji podali hojnost nezvratných
důkazů, příkladnou horlivost v naparování zpráv hro-
tem svým namířených proti věci slovanské. Před
čtrnácti dny zásobován byl světový tisk sensačním
zprávami tohoto pramene o revolucionářských nepo-
kojích dělnictva v továrně Poznaňského u Lodi, a uvá-
děno mimo jiné také, že „z davu, prchajícího před
vojskem kozáckým, padlo prý několik osob do ryb-
níka, při čemž prý 24 ženy utonuly a čtyři dělníci
že byli zabiti. Mimo to prý vybuchla ve výčepu blíže
tovární pisárny dynamitová puma, jež prý krčmu
rozmetala a hostinského usmrtila. A konečně prý byli
zavražděni tři tajní policisté...“ Zpravodaj náš z Lodi
k věci nám píše: Při čtení takových zpráv domnívá
se svět, že zde v plném rozsahu řádí revoluce. Avšak:
kolik slov, tolik nepravd a jest jen s podivem, že
úúřadní tisk, jemuž právě na nejpřesnějším zjištění
faktického stavu věci záležeti má, tak vylhané zprávy
šířiti může světem. Ve skutečnosti mají se události
zcela jinak: V pátek 3. t. m. konati se měla v továrn
tkalcovně Poznaňského výplata, při níž dělnictvo vždy
po několika osobách dochází si do hlavní pisárny pro
peníze. Tentokráte smluvili se dělníci, že budou žá-
dati zvýšení mzdy a zkrácení pracovní doby, jakož
i náhradu za čtyři neděle pokud stávka trvala. Z
splnění svých nároků žádali sice dělníci hromadně.
Pol
5
article
Avšak místo zaměstnaných, jichž jest přes sedm tisíc,
odebralo se k výplatě několik set ženských tkalcovek,
jež s povykem žádaly plat za celý čas stávky. Poně-
vadž pak si ženy nedaly po dobrém říci, povoláni ko-
záci k zjednání klidu. Avšak, jakmile se kozáci obje-
vili ve dvoře továrny, jaly se ženy po nich házeti ka-
mením a kusy železa, tak že několik vojínů vážně
bylo zraněno. Při srážce na to se přihodivší byly 24
povykující ženštiny lehce pošramoceny, na jednu
z rozzuřených vyskočil kůň a srazil ji k zemi. Žena
těžkému zranění, jež při tom utrpěla, druhého dne
podlehla. Ve všeobecném zmatku spadlo pak několik
prchajících žen do tovární louže, odkud však opět
samy vylezly. V továrně na to práce zastavena a
dělníci byli nuceni místnost opustiti. Případ s pumou
udál se druhého dne, 4. března o 111/2 hodině před
polednem v paláci Poznaňského, umístěném při to-
várně na nároži ulice Ogrodovej a Zachodnej. Událost,
za jejíž jeviště vybájil si úřadní pramen jakousi
krčmu, přihodila se takto: Ve vzpomenutou dobu
vcházeli tři pánové do místnosti, v níž se nalezá te-
lefon, aby kamsi podali rychlé zprávy. Avšak pánům
vstoupil do cesty lokaj Jakub Pavlák a zvěstoval jim,
že v tomto čase není nikomu dovoleno do místnosti
vcházeti. Z té příčiny ze pánové vzdálili, aniž se po
příčině tázali a hodlali vejíti do hlavní pisárny, od-
kudž chtěli telefonu použiti. Než však ještě cíle došli,
zaslechli z míst, která opouštěli, ohlušující výbuch.
Pavlák
Ogrodová
6
article
V téže chvíli vyběhl tovární personál z vedlejších
místností i oznamoval, že se asi uvnitř paláce něco
hrozného přihodilo. Nikdo z přítomných však se ne-
chtěl odvážiti do vnitr. Proto povoláno několik mistrů,
aby zjistili, co se stalo. A tu nalezeno v předsíni
strašně zohavené tělo lokaje Pavláka. Jedna noha
úplně byla odtržena, druhá od hořejška dolů jak by
sekerou rozpoltěná, břich rozervaný, hlava 1oztříštěná
a mozek po stropě a stěnách rozstříkaný. Má se s ve-
škerou určitostí za to, že Pavlák byl podplacen, aby
pumu položil v některé místnosti, kde by značnou
škodu způsobila. Patrně asi byl nenadálým příchodem
oněch tří pánů překvapen a chtěje pumu právě umí-
stiti, ze strachu ji upustil, takže sám se stal obětí
nejhroznější smrti. Z tajné policie nebyl vůbec nikdo
raněn a proto úplnou nepravdou jest, že by byli nějací
tři policisté zavražděni. Tovární dělníci pouze jistého
člověka ztloukli, protože jej považovali za tajného
policistu. Ale nahlédnuvše svůj omyl, opět jej pro-
pustili. A to jest vše, jak se věci mají dle pravdy.
Pavlák
7
article
= Pomsta zamítnutého milence. Slečna Mulvej-
lova, 22letá dědička majetku půl millionu dollarů, jež
věnovala většinu příjmů chudým okolí sv. Jakuba
v Chicagu, zavražděna byla před týdnem v Michigan-
ské třídě tajným policistou D. Hermanem. Policista
byl šíleně zamilován do děvčete,kteréž lásku jeho
neopětovalo i zastavil je na cestě z farní školya
promluvil s Mulveilovou několik, dle posuňků vášni-
vých slov. Hned na to vytáhl revolver a třikráte na
dívku vystřelil, zabiv ji na místě. Potom podařilo se
mu prchnouti do svého bytu, kde prohnav si kulkou
hlavu, okamžitě skonal. Vražda udála se za přítom-
nosti četných svědků. Praví se, že Herman, jenž byl
již 13 roků v policejní službě a byl 38 roků stár
již dva roky dívku milostnými návrhy pronásledoval
a několikráte smrtí jí vyhrožoval, nebude-li vyslyšen.
= A zase nová afféra v Paříži. Dle zpráv, kte-
réž jsme na těchto místech také zaznamenali, za-
střelil se v Paříži minulého týdne známý obchodník
se starožitnostmi Launoy v ulici Lafayette. Kdysi
mluvilo se o něm jakožto o smělém projektantu růz-
ných finančních podniků. Jakmile se roznesla pověst
o jeho smrti, tvrdilo se všeobecně, že sebevraždu
spáchal z bolesti nad ztrátou své choti, kteráž ně-
kolik týdnů před tím náble skonala. Náhle však se
karta obrátila a v Paříži ustálilo se mínění, že Lau-
noy společně se svou milenkou manželku otrávil a že
pak výčitkami svědomí dohnán byl k zoufalému činu.
V Paříži působí afféra mnoho hluku.
Mulvá
Jakub
D Herman
Herman
Chicago
Michigan
Paříž
Lafayette
Lau
8
article
= Wawel. Jak se z Krakova oznamuje, svolal
baličský zemský maršálek společně s městským pre-
sidentem krakovským komisi, kteráž vypracovati má
plány o náležité opravě starého královského zámku,
jenž přeměněn býti má v residenční sídlo rakouské-
ho panovníka. Památná zámecká budova na vrchu
Wawelu sloužila v poslední době oddílu krakovské
pevnostní posádky za kasárny. Jak známo, založen
byl zámek v r. 1256 Boleslavem. Kazimír Velký jej
rozšířil a v letech 1510—1533 přestavil jej ve
vlašské renaissanci Zikmund I., Jageilovec. Po požáru
v r. 1595 znovuzřízen byl zámek a byl do r. 1610
residenčním sídlem králů polských.
= Hrozná vražda v Syrakusách. Obyvatelé čel-
ných řeckých měst sice již dávno přivykli vražedným
afférám, tak že na jich nervy události tyto neúčinkují.
Přes to způsobila vražda, spáchaná minulou středu.
nemalý rozruch, neboť padl jí za oběť otec četné ro-
diny. Známý podloudník Giorgi zapůjčil totiž před
delší dobou svému příteli Andreovi menší peněžní
obnos a v úterý žádal za jeho vrácení. Avšak dluž-
ník pociťoval se býti uraženým, nicméně však přislíbil
Giorgimu, že sám druhého dne dluh vyrovná. Giorgi.
netuše nic zlého, odebral se ve středu odpoledne
k němu a zastihl jej na dvoře. Jakmile jej dlužník
spatřil, opakoval, že mu zaplatí. A při tom vytáhlz
opasku dlouhý ostrý nůž a vrazil jej Giorgimu do hrudi
a do břicha tak hluboko, že napadený klesl k zemi,
aniž mohl volati o pomoc. Skonal v několika minutách.
Jageilovec
Giorgi
Wawel
Krakov
Boleslav
Syrakusy
9
article
Vraždu viděly některé ženy v sousedství a jaly se volati
o pomoc. Tím přivolaly sem policejního důstojníka
a dva policisty. Vrah pokoušel se proto o útěk, ale
policisté jej pronásledovali a jeden z nich, hodiv po
něm kamenem, zranil prchajícího do hlavy. Klesnuv
k zemi, neztratil Andrea duchapřítomnosti a dříve než
jej policisté dostihli, vrazil si nůž do břicha. Byl by
se i jistě usmrtil, kdyby se nebylo strážníkům v čas
podařilo vyrvati mu zakrvácený nůž z ruky, Ztrátou
krve seslaben, byl Andrea odnesen do nemocnice, ne-
lituje však svého činu, ač vidí, že uvrhl nevinnou
rodinu do bídy a nouze.
Andrea duchapřítomnost
Andrea
10
article
Zemřelí v Praze.
Praha
11
article
Dne 8. března 1905: Braunová Marie, vdova
po obuvníku, 92 roky, 1364—II. Müllerová Eleonora,
hospodyně, 68 roků, 1559—II. Hanzliková Johanna,
žena portýra, 70 roků, 360—III. Doskočil Jan, barvíř
koží, 51 rok, 483—VIII. — U Milosrdných se-
ster: Havelka Josef, sluha, 33 roky. — Ve vše-
obecné nemocnici: Danhelka August, krejčí;
28 roků. Doušová Anna, žena tesaře, 46 roků. Filou-
nova Marie, služka, 25 roků. Miková Anna, almužnice,
87 roků. Pauerová Anna, žena krejčího, 41 rok. Svát-
ková Marie, žena metaře, 51 rok. Štolcová Rozalie;
vdova, 67 roků.
Müllerová
Eleonora
Hanzliková
Jan
Anna
Fila
Marie
Štolcová
Braunová Marie
Havelka Josef
Danhelka August
12
title
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král
Praha
13
title
Národní divadlo.
národní divadlo
14
article
V pátek 17. března.
15
article
145. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
Pohostinsku vystoupí Vladislav Florjanský.
OTELLO.
Opera o čtyřech dějstvích. Složil Giuseppe Verdi.
Verše dle Shakespeara napsal Arrigo Boito. Přeložil
V. J. Novotný. Dirigent Moric Anger. Režisér Robert
Polák.
Začátek o 7. hod
Konec o 3410. hod.
Florjanský
Otello
Verdi
Shakespeare
Boito
V J Novotná
Anger
Robert Polák
16
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Praby.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Praby.
zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
V pátek 17. března.
34 hra v předplacení.
Po 3.: Pátá hodina paní Berouškové.
Fraška o 3 jednáních. Napsal Jos. Šmaha. Režisér
B. Kovář.
Beroušek
Fraško
Šmaha
lidový divadlo
Praba
17
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
V pátek 17. března.
66. hra v předplacení (páteční).
Novinka. Krásná Helena.
Novinka.
Komická operetta o 3 jednáních. Napsali Mailhac
a Halévy. Přeložil J. J. Stankovský. Hudbu složil
Jacques Offenbach. Režisér Josef Kubík.
na Král.
Helena
Mailhac
Halévy
Stankovský
Offenbach
Kubík
Král
Smíchov
Švandův divadlo
18
article
Pištěkovo lidové divadlo vnehradech.
Pištěkovo lidové divadlo vnehradech.
V pátek 17. března.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Po sedmdesáté:
Pražské švadlenky.
Fraška se zpěvy o 5 jedn. Hudbu i slova napsal
Fraško
Pištěkův lidový divadlo
19
article
O. Faster.
O. Faster.
156 —
O Faster
20
article
Nové veřeje ustaly skřípati a Bensington objevil se
v rámci dveří, pod svou lysinou ku předu nachýlenou,
zrak jeho zářil vlídně z pod brejlí jeho.
»Dovolil jsem si zastaviti se zde, abych také vi-
děl...« zašeptal důvěrně.
»Pojďte jen dále!« děl Redwood.
Bensington učinil tak a zavřel dvéře za sebou.
Vědec, ruce maje za zády, učinil několik krokůa
rozhlížel se za posuňkův, jako by chtěl volně létati pro-
storem po jeho rozměrech.
Při tom mnul si rukou čelisť, hrouže se v my-
šlenky.
»Pokaždé když přijdu,« pravil s vedlejším přízvukem,
»připadá mně to tak — Veliké.
»Ano,« odtušil Redwood, přehlížeje vše zrakem ještě
jednou, jako by si chtěl očividný dojem vštípiti, »ano, oni
budou také Velikými, víte-li?«
»Vím,« děl Bensington tonem, kterýž prozrazoval
spíše strachování se. — »Velmi Velikými.«
Oba se na sebe podívali zaleknuti.
»Ano, velmi velikým,« dodal Bensington, přetřev
hrbol nosu svého a jeho oko zíralo pochybovačně ve tvář
Redwoodovu, pátrajíc po nějakém výraze souhlasném.
»Všichni, víte-liž, jsou — strašlivě velicí. Mně zdá
se, že si nemohu ještě ani představiti — ani zde nikoli
— jak velicí všichni budou. «
Redwood
Bensington
Redwoodův
21
article
Stál tu i malý pult, opatřený velkými tužkami
tesařskými různé tvrdosti, s bohatou zásobou papíru, na
němž mládci mohli nejprve jen čmárati a pak i jasněji
kresliti.
Mimo to objednal Redwood — tak daleko předbíhala
jeho obrazotvornost — zvláště veliký počet láhvic s teku-
tými barvami, krabice pastel a to pro dobu, kdy by jich
zapotřebí bylo.
Redwood postaral se však též o soudek hlíny a
sádry . .
»Nechť modeluje nejprve pospolu s učitelem svým,«
pravil, »a až bude obratnější, nechť pořizuje odlitky a
nechť robí snad i tvary zvířat. Ach, ano, připomíná mně
to, že musím dáti pro něj udělati ještě skřínku s ná-
stroji !«
»A potom knihy! Budu musit vyhledati hromadu
knih, abych mu je do cesty kladl a budou musit býti
tištěny velikým tiskem.«
»A jakých knih bude potřebovati? Jeho obrazotvor-
nost bude musit býti živena. Toť na konec koruna každého
vychování. Koruna — jako že jest zdravý cvik duchaa
zdravá střídmá mysl trůnem výchovy. Žádná obrazotvor-
nost značí brutálnost, nízká obrazotvornost jest chtíč a
zbabělství; ale ušlechtilá obrazotvornost jest jako bůh,
jenž opět po zemi kráčí. Musí, až nadejde doba, sníti též
o půvabném kroji vil a o všech roztomilých vnadách ži-
vota. Avšak především musí se vzpružovati tiskem sku-
tečnosti, musí míti cestovní knihy o celém světě, knihy
o cestách a dobrodružstvích a jak byl svět dobýván; musí
míti přírodopisy velké, skvělé a jasně tištěné knihy o zví-
řatech a ptácích, o rostlinách a plazích, veliké knihy o hlu-
binách a tajemství moře; má míti dějiny a mapy všech
„Zápas s obry-
153 —
Redwood