ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 fae4f550-70db-11dc-96b9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 38 celkem · entity: person 175, place 30, org 9, work 8
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
1. prosince 1903.
4 masthead
Císlo 328.
5 article
Svědek: Ano. Zněla na 300 K, které odepsány byly na účet ztráty a zisku. Dále našlo se tam na hotovosti 3280 K v bedničce na doutníky a pak se tam povalovalo mnoho hotových peněz jiných. Předs.: Jaké to byly asi peníze? Svědek: Patrně ty, které povoleny byly val- nou hromadou na rozdělení jménem milodarů. Předs.: Pan Zbíral byl se kvestorem domu „U zlatého kola“. Kdo se po něm stal sekvestorem? Svědek: Já. Pan Šubert se tehda několikráte zmínil Drozdovi o tom, že to s jeho bratrem Vilémem není v pořádku, ale starosta to popřel a řekl, že bez- toho za něho vše bude plati. Věděl Bílý o malversacích Ortových? Předs.: Tvrdí se, že Bílý věděl o malversacích Ortových. Víte o tom něco? Svědek: Když jsem byl připuštěn k nahlédnuu do záloženských knížek, zjistil jsem, že revisor, kdyb byl sebe větším laikem, by musil přijili na nesprávnosti, které se v záložně dály. Vzal jsem do rukou činžovní knížku „Křesťanské akademie“ a shledal jsem, že nebyla zaplacena činže již po dobu pěti let Když jsem však po tom pátral, dovědě) jsem se, že akademie činži zaplatila Předs.: Kdo revidoval knihy o správě domu? Svědek: Kohout a Bíý. Obh. p. dr. Klumpar: Dokáže se, že Bílý ne- měl povinnost tuto knihu revidovati. Ostatně, pane svědku, nebylo snad úmyslem záložny akademii činži prominouti? Obž. Drozd: Ne, ne, tato činže měla býti pla- Obh. dr. Šebesta: Mluvil prý jste jednou na Žolině s Trenglerem o tom, že prý si Grůnwald vy- dělal lehko 300 zl. Víte se na to pamatovat? Svědek: To už nevím. Obh. dr. Šebesta: Patrně tu povídačku někdo chytil ze vzduchu. Poněvadž se svědek na nic urči- tého v té věci nepamatuje, nežádám více za kon- frontaci jeho s panem Tenglerem. Svědek pan cena
Zbíral Šubert Drozda Vilém Kohout Bíý doktor Klumpar Obh Šebesta Tengler Předs křesťanský akademie
6 article
Antonín Budka
Budek
7 article
býval od r. 1894 sluhou v zastavárním oddělení zá ložny pro šatstvo, kdež přidělen byl Frůhaufovia Franzovi. Předs.: Jak pak žil Hercík? Svědek: Nosíval jsem mu snídani od 2 kr. do 40 kr. Někdy utratil zlatku. Časem posílal si pro guláš nebo pro papriku a když měl nemocného synka kupoval mu půl kuřete. Do Hoztok na villu vozívalsi párky nebo uzenky, které jsem mu chodil kupovat Předs.: Docházel jste také do peněžních ústavo pro cenné papíry? Svědek: Ano, do Živnostenské banky. Papíry jsem pak odevzdával p. Hercíkovi Předs.: Když prý Ort zemřel, tázal prý se jednou Hercík Drozdu ve schůzi, má-li pro něho ně jaké rozkazy. Co odpověděl Drozd? Svědek: Že může p. Hercík klidně spáti. Veřej, žalobce dr. Berg: Kdo vám dával zálohy na poštovní expedici? Svědek: Pan Hercík Obh. dr. Šebesta: Chodival revident p. Krausch do záložny s panem Grünwaldem? Svědek: Ano od 5 do 7 hod Dr. Šebesta: Ale pan Krausche býval prý lam ttaké sám někdy o polednách. Svědek: Ano, od 1 do 3 hod. Veř. žal. dr. Berg: Jaké tam byly úřadní ho dinyr Svědek: Od 8 do 1 a od 3 do 5 hod. Obh. dr. Kliment: Nezdálo se vám, že p. Hen ccík peníze šetřil? Svědek: Zdálo se mi, že v zimě šetří na léto aby mohl pak v roztocké ville užívati prázdnin. Svědek pan František Weimann, bývalý sluha záložny v oddělení zastavárenském pe skvosty, býval po 16 roků kolem osobnosti zemřeléh
Frůhaufovius Hercík Hercík Předs Ort Hercík Drozda doktor Berg Šebesta Grünwald Krausch Obh Kliment Weimann Předs živnostenský banka
8 article Orta.
Orta. Ort debužíroval. Předs.: Kde pak trávil Ort dobu před polednem Svědek: Vedle kanceláře jeho býval mal kumbálek, kde Ort každého dne snídával s Kohouten a Huebrem. Předs.: Kdo snídaně platil? Svědek: Ort. Přinášíval jsem tam víno a něca masitého k snědku. Předs.: Co se stalo s tím, co zbylor Svědek: To sebral pan Kohout. (Veselost) Předs.: Jaké pak víno se tam pilo? Svědek: Někdy obyčejné za 60 kr. láhev, někd mělnické za zlatku Předs.: Býval někdo ze snídajících po snídan stříknut? Svědek: Pan Hueber píval jen malou odlivku Pan Kohout pil trochu více. (Veselost) Předs.: Chodíval tam také Bílý na snídaní? Svědek: Někdy tam docházel, pravidelně ni koliv. Obh. dr. Zítek: Dostal jste takě něco z těcl snídaní? Svědek: Asi snad jednou, protože mále kdy co zbylo. (Veselost) Předs.: Když měl Bílý svátek, posílal prý mu Ort něco po vás? Svědek: Vždy nějaké zalepené psaní. C v něm bylo, nevím. Svědek pan
Ort Kohouten Kohout Hueber Obh doktor Zítek Předs
9 article
Jan Kallui,
Kallui
10 article
soukromý úřadník z Král. Vinohradů, praktikoval v záložně od 1. ledna 1899 do 26. září 1902 v oddělen zastavárenském. Později stal se likvidačním úřadní- kem v oddělení vkladatelů. Předs.: Bylo zde tvrzeno, že se při značném návalu někdy zapomněly zanésti vklady do hlavní knihy. Je to pravda? Svědek: Ano. Pak se ovšem na to musilo při- jíli při vyřizování pokladny Předs.: Jsou případy, kdy vklady byly zaneseny stranám do knížek, aniž byly zapsány do denníku a strazzy. Jak je to možné? Svědek: Pak si asi úřadník to za nášející peníze ty zadržel. Předs.: Kdo přijímal peníze u pokladny? Svědek: Pan Hercík nebo v jeho nepřítom- nosti pan Frühaní. Předs.: Stávalo se také někdy, že pokladniční denník nesouhlasil se strazzou? Svědek: Stávalo se to. Obh. dr. Klumpar: Pracovali bilance jedině O s Kohoutem? Svědek: Také účetní Frühauf na nich pra- coval, neboť si na tom zakládal Obh. dr. Šebesta: Kolik vás pracovalo ve vašem oddělení při větším návadu?
Král Hercík Frühaný Obh doktor Klumpar Šebesta Předs
11 article
Svědek: Několik. Také pokladník Pekeländer a účetní Eichler Dr. Šebesta: Zapisoval jste do denníku jeden po druhém Svědek: Ano, nebylo to jinak možné. Dr. Šebesta: Jaký byl poměr mezi Pekelán- črem a Hercíkem? Svědek: Někdy napjatý. Pekeländer prý dělal pána a nechtěl se Hercíkovi podřizovati Obh. dr. Kliment: Přihodilo se také někdy, že některým stranám se přeplatilo u pokladny? Svědek: Ano, jednou jsem byl poslán k jisté paní, které omylem bylo dáno o 800 K více. Dr. Kliment: Kde byla uložena štampilka n stvrzování plijmu peněz? Svědek: Ležela na pultě, lakže jí mohl použíti kdo chtěl. Dr. KJiment: Mohly se také položky ve strazze zanešené stornovati? Svědek: Také se to stávalo. Někdy chtěla strana platit určitý obnos, pak ale shledala, že nemá peněz s sebou. Následkem toho stornoval potožku pan pokladník a ve vkladní knižce ji odepsal.
Eichler doktor Šebesta Hercík Obh Kliment KJiment
12 article
Předs: Jak tomu bylo, když se však něco stornovalo ve strazze a v knížce se to ponechalo? Svědek: To bylo důkazem, že se pení ze ztratily. Obh. dr. Kliment: Mohlo se však do knížky zaněsti omylem něco nesprávného. Svědek: Ovšem že- Předs.: Mohlo se to státi ve 40—50 případech? Svědek: To není možně! Di. Kliment: Byl pan Hercík výstřečním člo- věkem?
Obh doktor Kliment Hercík
13 article
Svědek: Takovým, jak líčen byl po zatčení, nebyl nikdy. Byl jsem pozván k němu do Roztek na villu, ale neshledal jsem tam přepych pražádný. Ne- byl marnotratníkem, nekouřil, nepil drahých vín. Dr. Kliment: Považoval jste jej za nepoctivého úřadníka? Svědek: Nikdy ne Dr. Kliment: Byl by si býval mohl ponechati peníze, které by byl mohl najíti — — — Předs.: Žádám pana obhájce, aby se ptal pouze na fakta a ne na takové okolnosti, které má svědek potvrditi o něčem, co by se bylo bývalo mohl někdy někomu přihoditi, kdyby se bylo bývalo něco bylo stalo. (Hlučná veselost.) Předseda volá na to do sálu svědka pana P. dra. Karla Vondrušku faráře u sv. Havla. Svědek nepřísahá, protože jest v prípravném vy- hledávání pro zločin podvodu dle § 197. a 200. tr. zák Drozd se nechtěl vynášeti značným získem. Byl členem záloženského výboru od r. 1890. Když Drozd přednášel výboru zprávy bilanění, tázal se po několikráte svědek, proč že jsou vykazovány tak nízké úroky. Drozd na to odvětil, že se ne- ehce chlubiti značným čistým ziskem a že jest raději pro to, aby všechno bylo pevné a jisté. Dále poukazoval Drozd na to, že se katolickým spolkům poskytuje zdarma záloženský sál, čímž prý ubývá na čistém zisku, po- něvadž to vyžaduje značných výloh. Předs.: Pamatujete se na vyřízení záležitosti Tvrzských? Svědek: Farář Houžvička a já byli jsme prou tomu, aby jejich žádosti o zvýšení půjčky bylo vy- hověno. Drozd však tvrdil, že jest hypotéka dobrá a docílil příznivého vyřízení.
doktor Kliment Vondruška Havel Houžvička Předs
14 article
„Vaše bídácká práce.. Předs.: Co se stalo v záložně po úmrtí Ortově? Svědek: Výbor se usnesl, že provede revisi Drozd byl mezitím nemocen a jakmile se pozdravil domlouval nám, že prý jsme chtěli za jeho zády provésti nemilé překvapení. V ji- ných ústavech prý měli z Drozdova uzdravení radost, my však prý jsme mu připravili ho- kosť. P. Košná, na to odpověděl, že výbor setrvává na provedení revise. Drozd se však obrátil k němu a pronesl se: „To je beztoho vaše bídácká prácel“ Potom provedení revise stále zdržoval, až konečně 3. července 1902 nám oznámil, že revisi nepřipouští. Pravil: „Nevím, že by se bylo v ústavu něco stalo, a také nevím, že pí. Ortová něco za svého muže platila.“ p Kyselka na to poznamenal: „To máme pěkného starostu, jenž ani neví, co se v záležně děje a klesl do mdlob... Brzy na to se revise ko- nala a zjištěn v zastavárně deficit 288.000 zl. Pak jsme žádali i za revisi peněžního oddělení v záložně, ale Drozd ji opět nepřipustil. Prý by to pobouřilo veřejnost i nutno prý zachovati klid. Jinak kdyby prý k revisi došlo, hrozil Drozd soudním zakročením proti nám. Od té chvíle ztratili jsmu v Drozda plnou důvěru a snažili jsme se dostat do výboru lidi, kteří by nám řekli o záložně pravdu Zvolili jsme revisorem Šetinu, ale Drozd užil všech prostředků, aby Šetina byl nadobro odsta- ven. Nechtěl jej prostě do peněžního oddělení vůbec připustiti Předs.: Pamatujete se na záležitost Viléma Drozda? Svědek: Jeho konto, jež mi vydal pokladník Hercík, vykazovalo 90.000 zl na nezapla- cených úrocích. Předs.: Co tomu říkal pan starosta? Svědek: Zcela lhostejně připome- nul, že toho není tak moc. (Vzrušení a vese lost) Tohle je skandál ...
Ortův Drozdův Šetina Drozda Hercík Předs
15 article
Předs.: Jak se vyjádřil Drozd o suspendaci Ko houlově? Svědek: Když jsme pečetili Kohoutův stolek vešel do místnosti Drozd a pravil: „Tohle je skrndáll“ Bude svatováclavská záložna zachována? Obhájce dr. Dvorský: Jest naděje, pane dokto- re, že svatováclavská záložna se udrž a že závazkům svým dostojí? Svědek: Umíní-li se věřitelé a nebu- dou-li na nás naléhati jako divoká zvěř mohu s určilostí tvrditi, že se likvi- dace šťastně v ydaří. Bude však k tomu zapotřebí mnoho námahy. Svědek R. Julina Košnář, professor náboženství, rovněž nepřísáhá, protože proti němu zavedeno jest přípravné vyhledávání pro §§ 197 a 200. tr. z. Drozd plačícl. Výborem záložny stal se r. 1898. Již v té době požíval Vilém Drozd záloženského úvěru a starosta tvrdil, že přý má s dluhem bratrovým mno- ho starostí a že zeztoho za něho mus jednou vše zaplatit Starosta Drozd při tomto sdělení před soudem plakal. Co se povídalo o Hercikovi? Předs.: V roce 1900 řekl vám někdo, že poklad- ník Hercík žije nad své poměry. Srovnávalo se t s pravdou? Svědek: Když jsem to zaslechl, zarazil jsemse a o věci přemýšlel. Matka jednoho lékaře — pana dra. Holečka z Hradčan — vyprávěla, že její syn do- chází do rodiny Hercíkových, ať tam někdo stůně nebo ne a že za to dostává ročně 60 zlatých. Předseda: A bylo tomu skutečně tak? Svědek: Nemohu sloužit, já to jen slyšel. TTaké jsem zvěděl, že svému zahradníku v Roztokách platí měsíéně 60 zlatých, že jeho žena se dává česat za měsíční honorář 30 zlatých. — Hlas z lavice obhájců: To stojí jen desítku! Svědek: — — dále jsem se dozvěděl, že měl pan Hercík svůj kočár a své koně . . . . dosud se o tom vypravuje na Malé straně. O všem tom učinil jsem sdělení řediteli Kohoutovi.
Kohoutův doktor Dvorská R Julin Košnář Vilém drozd Hercik Holeček Hercíkův Předs Hradčany Roztoky
16 article
Předseda: A co Kohout? Švědek: Pravil, že se mnoho mluví a oby- čejně že nebývá vše pravdou. Opakoval jsem však obsah veškerých těch pověstí Hercikoví do očí a vy- zval jsem ho, aby roznášeče onoho tvrzení žaloval On mi řekl: »To všechno dělá dr. Studnička, přítel Pekeländrův, jenž ho proti mně ze záští po štval, jakobych já byl příčinou jeho propuštění ze záložny. Předseda: Kdo byl zvolen do správní rady záložny po smrti dra. Zavadila? Svědek zámečník Plichta: Roztříštěním hlasů dostal vělšinu a stal se správním radou proti jinému z kandidátů.
Studnička Pekeländrův Zavadil
17 article
Afféra pana Prevora. Předs.: Nestěžoval si vám kdysi někdo, že jej Hercík chtěl zkrátit o 25 zlalých Svědek: Ano. Byl to pan Josef Prevor. Pře- vzal kdysi ručení za jakéhosi Doležala a po smrti jeho musil plalit. Poslal tudiž matku do záložny se stovkou, na niž mělo se mu destati doplatkem 2 zlatých. Ale matka mu sdělila, že ji pokladník odbyl a že ji žádných 25 zlatých nevyplatí, paněvadž prý k vypořádání je polřebí plné stovky. Pruhého dne dostavil se pan I revor do záložny sům a pokladník se vymlouval, že prý asi ona žena nechala na pult těch 25 zlatých ležet. Pan Prevor se tehda o Hercí- kovi vůči svědku vyslovil velmi nechvalně. Svědek pak oznámil to vše Drozdovi, jenž řekl: »Hercík má divnou povahu, s tim panem Prevorem nebylo to hezké.« Na to líčí svědek události v záložně po smrti Ortově i kryje se výpověď jeho zcela s výpovědmi druhých svědků. Po výborové schůzi, v níž dovolá- vali se členové provedení revise, pravil: Drozd; »Těžce nesu, že v době, kdy ležel jsem mezí živo- tem a smití, přepadli mne někteří ze členů zákeřným a bídáckým způsobem. Stalo se to jen proto, že někteří lidé proti mně jednali z podlé zášti, nebo chtěl jsem převzíti »Katolické Listy«, v čemž mi ti bídácí překáželi a chtěli mne zničiti« Jů na to klidně odvětil: »Ne, pane starosto, nechtěli jsme nikoho napadnouti, ani čes ústavu, ani vaši, nýbrž hájiti jsme chtěli dobrou po- věsí záložny Revise jsme se dovolávali, aby nena- stala panika.e
Prevor Hercík Doležal Drozda Ortův Předs
18 article
Předs.: Jak se zachoval Harcík, když jst mu sdělil, co se o něm vypravuje? Svědek: Vyhrožoval žalobou pro urážku n cti. Pak se s pláčem doznal, že utrácí toliko ze jmění své ženy a z peněz tchánových. Vzal jsem to s radostí na vědomí. Předs.: Co se stalo, když se ve výborové sehůzi mluvilo o obsazení místa stálého kontrolora Svědek: Drozd praštil vší silou do stolu zvolal: »Toho nepřipustím, rozhodně ne!« A v zá pětí na to opět pravil: »To je lotrovské jednání, to je hanebné, vy — —« Jak lo narafičil Drozd, že sv.-václavská záložna ne byla členem Ústř. jednoty záloženr Předs.: Byla záložna členem ústřední jednoty záložen, jejíž členové jsou povinni podrobiti se nu cené revisí? Svědek: Když se jednou ve výboru stalm zmínka, aby byla provedena nucená revise, promluvi Drozd: »Pánové, žijeme v těžkých do bách materiální tísně. Veškeré pe- něžní ústavy si naříkají, kdežto my máme stále dost práce. Teď založili na Vinohradech spořitelnu a shánějí, k de by sebnali klienta. Koncipient dra. He rolda může si nohy uběhat a shání, kam by šikovně dali peníze. O lepší půjčky je teď nouze, jeden ústav ji drubém přebírá a teď by se nám ještě chlěli podívat d knih, aby nás prokonkli. Toho, pánové, připustit ne můžeme. (Hlučná veselost.) A protože pan dr Zavadil návrhy Drozdovy doporučo- val, byli jsme také pro to, aby se nu cená revise neprovedla.
Harcík Zavadil Drozdův Předs
19 article Svědek vzal soudem v ochranu.
Svědek vzal soudem v ochranu. Obh. dr. Kliment: Komu to vyptávěla pant Holečkovů, co jste nám tu vyličoval? Svědek: Sestře jednoho obchodníka. Obhájce dr. Dvorský: Divím se, pane pro fessore, že takové věci, které se vypravují po praž ských krámech, můžete sbírat a jim věřit. Předs.: Svědek to vše z vlastní zkušenosti netvrdi. Svědek: Ohražuji se proti tomu, že bych tu vyprávěl nějaké klepy. Byl jsem tázán, co jsem podnikl na záchranu záložny než propukla kata- strofa. Předs.: Béřu svědka v ochranu, neboť byl mnou vyzván, aby vyprávěl, co ví o příhodách p smrti Ortově. Obhájce dr. Kliment: Až sem přijde svědek pan dr. Holeček, potvrdí, že je to všechno lež. O koho ví pan svědek, že platil Hercík svému zahrad níku 50 zl měsíčně? Svědek: Řikal to pan dr. Vondruška. Scéna mezi předsedou a obhájcem Dr. Kliment: Kdo vyprávěl o jezdeckén koni? Svědek: Také pan dr. Vondruška. Dr. Kliment: Komu pak patřil kočár, v němž Hercík jezdil? Svědek: Sám jsem ho v něm víděl jezdit. Dr. Kliment: Jest dokázáno, že to byl kočán jeho tchána.
Obh doktor Kliment Dvorská Ortův Holeček Hercík Vondruška Předs
20 article
Předs.: Upozorňuji, že svědek podstatnou čás toho, co vyprávěl, zná jen z doslechu . . Dr. Kliment: Pan Prevor také vyprávěl jen to, co slyšel od své matky .. Svědek: Ne, ne, řekl to panu Oličovi . .. Předs.: Pan Prevor nebyl povinen mluvili pravdu vůči svědku, před soudem však ano. Dr. Kliment: Jako katolický kněz jistě že byste nerad někomu svou výpovědí ublížil. Nuže, co asi učiníte, až uslyšíte, že vše to, co jste vyprávěl, je pouhý klep. Co pak budete potom o věci smýšleti Předs.: To jest nám úplně lhostejným, pane doktore. To není svědecká otázka, kterou pan obhajce dává — — Dr. Kliment: Uvádí li se to vše ve spojení musím se na to tázat — —- Předs.: — — neračte mne vyrušovati, pane doktore. Otázku vámi danou jednoduše nepřipouštím. Račte v té příčině žádali za roz- hodnutí senátu Přité příležitosti zmahá se v sou- dní síni šrum a nepokoj. Ze stolu před- sednického ozývá se hlas zvonku a na- pominání k tich u. V obecenstvu vyznívají různé hlasy. Jeví se veselost i vzrušení.
doktor Kliment Prevor Olič Předs
21 article
Obhajce dr. Kliment protestuje, v lavicích u žurnalistů mu však není pro hluk rozuměti. Předseda (povýšeným hlasem): .. . Pravil jsem, že otázku tu nepřipustím, proto že otázka t má za účel, aby svědek řekl, co si bude jedno myslit, až se o něčem doví... A otázka lato je pro tuto soudní záležitost naprosto lhostejnou. (Vese- lost i vzrušení.) Další svědek, 22letý bývalý úřadník sv. václav ské záložny Karel Eichler, zaměstnán byl v padlém ústavě od října 1898 do listopadu t. r. z počátku jako praktikant. Později při- dělen byl zastavárně a pak oddělení záloženskému kde vypomáhal vedle vedení členských záležitost také při likvidaci. Předs.: Kdo dětal bilanci? Svěd.: Ort s Kohoutem a jim vypomáhal pan Frühauí. Předs.: Shledal jste také, že jeví se v pokladn knize difference? Svědek: Ano. Předs.: A rasury jste také viděl? Svědek: To ne, poněvadž jsem byl příliš zaměstnán. Předs.: Co bylo ale následkem těchto dil- ferenci? Svědek: Že byla vykázána menší hotovost než býti měla, a že při vydání byly obnosy větší než skutečně vybrané. Svědek uvádí, že do záloženského oddělení přiše po propuštění Pekeländra a že vedle toho vypomáha také při uzávěrkách ve členských a vkladních kníž kách. Připisoval jenom úroky a se stranou nepřiše vůbec do styku. Předs.: Bílý tvrdí, že chyby účetnické nebyly nápadny ve vkladní knize.
doktor Kliment Eichler Ort Frühauum Předs Svěd Vesa
22 article Svědek: Také to nešlo hned, ale při zkou
Svědek: Také to nešlo hned, ale při zkou mání se to zjistilo Předs.: Přišel jste na chyby účetní také př vkladech? Svědek: Ano, ale ty chyby byly jen účetní Předa.: Vy jste nebyl likvidačním úřadníken před odchodem Pekeländra. Stalo se, že stran z venkova odevzdala peníze likvidujícímu úřadníku Svědek: Ano, ale likvidující úřadník měl po vinnost odevzdati je pokladně. Předs.: Odevzdávaly se peníze vždy přímn u pokladny? Svědek: Přímo se tu nedělo. Předs.: Stávalo se, že strazza s denníken nesouhlasila? Svědek: Když byl velký nával, nezapisovaly se položky do knih členských hned, nýbrž teprv když byl k tomu volný čas. Ale do denníku strazzy hned. Předs.: Podle čeho zanášelo se do záložen ských knih? Svědek: Podle denníku se mělo zanášet Předs.: Kdy jste dostal do rukou hlavní knihu? Svědek: Poprve při výstechu u vyšetřujícíh soudce. Předs.: Revidoval v záložně také P. Drozd Svědek: Ten když přišel, revidoval v denníku aby se přesvědčil, jaký je obchod a jak je živo A pokud se pamatuji, za měsíc jednou zašel k He cíkovi a revidoval směnky dle zásobníku směnek. Předs: Byl někdy při závěrce pokladny shle dán přebytek? Svědek: Také se to stalo, ale obyčejně se tc zase našlo. Předs.: Míval Hercík také mankor Svědek: Na to se nepamatuji. Předs.: Udal jste ale, že se jednou »Živno stenské bance« přihodil omyl? Svědek: Ae to se potom zase vyrovnalo. P kladník poslal tam a omy! dotyčného úřadníka by napraven hned druhého dne.
Předs
23 article Předs.: Jaký byl poměr mezi Hercíkem a p keländrem?
Předs.: Jaký byl poměr mezi Hercíkem a p keländrem? Svědek: Nu, hádky byly, ale z pravidla jenom k vůli přeližení prací. Druhý den bylo zase dobře. Předs.: A o Pekeländrovi se zase, jak jste udal, povídalo, že má domy, ale že má také dluhyz (Veselost.) Jak to přijde, že v knize Barbory Čeka nové je psán zápis 4600 K vaší rukou? Svědek: To bylo r. 1900, ale zápis ten musii být rozhodně také v členské knize zanesen. Že se to stalo mou rukou, má příčinu v tom, že přišla dotčená strana, prokázala, že zaplatila a já jí pak obnos dodatečně zanesl do členské knihy. Předseda: Tento obnos je skutečně zapsán ve knize vkladatelů. Obh. dr. Šebesta žádá, by se konstatovalo že vklad onen nebyl zanesen do denníku. Předseda prohlašuje, že byl vklad zanese pouze v knize vkladův a že pak dodatečně také do členské knihy. Obb. dr. Šebesta: Jeden z vás tehda, jak jste sám udal, býval v záložně přes ča s a přijíma tské peníze. Svědek: To byl Frühauf. Ale obyčejně je druhý den zase odvedl pokladníkovi. Na dotaz obháce dra Klimenta dodává svě- dek, že razítka Hercíkova byla přístupna, že mez dennísem a strazzou bývaly difference a že tak jemu Hercík diktoval. Právní zástupce záložny dr. N. Zavadil, Myslíte, že by si byl některý úřadník troufal zne- užíti razítka Hercikova a že by byl příjem peně nepotvrdil vlastnoručním podpisem? Svědek: Když jsem v záložně byl, přijíma psaní jen Hercík, vyjímaje byla-li odvedena jinému úřadníku. Předseda stanoví potom výslech Zbíraf a Frühaufa na zejtřejší odpoledne a dává předvo- lati bývalého odhadce zastavárny svato- václavské záložny, 51lelého
Hercík Barbora Čeko Obh doktor Šebesta Obb Frühauf Hercíkův N Zavadil Předs
24 article
Huberta Husbra,
Husbr
25 article
podotýkaje, že je proti němu zavedeno přípravne vyhledávání pro zločiny dle 8S 197 a 185. Svědek praví, že byl odhadcem v oddělení na skvosty, kde úřadoval Ort, jehož, protože často od- cházel, musil zastupovat Cenné papíry vedl v evidenci Ort. Drozd cho- díval revidovat jednou za rok, skvosty pak vždy v září od 4—6 odp. s Tenglerem. Bílý revidoval příjem a vydání zástav, ale přesvědčiti se, kde zá- stavy jsou, bylo věcí Drozda a Tenglera. Knihy pokladní a knihu zástav cenných pa- pírů měl Ort ve svém župlíku. Potřeboval-li Hueber peněz, a nebyl-li Ort přítomen, napsal si poukázku na zálohu, podepsal ji a po příchodu Ortově ukázal mu, co se stalo, načež prý Ort řeklo »Dobře, já si to vyřídím.- Předs.: Chodil do zastavárny také Kohout? Svědek: Každodenně o půl 10. hod dopol. přišel na »gábl«. (Veselost.) Předs.: To byl patrně také hlavní kus jeh činnosti v zastavárně. (Opětná veselosť.) Svědek neví, zda Bílý kasovní knihu Ortovu re- vidoval, protože dopoledne byla vždy zavřena a od- poledne tam svědek nebyl. Předs.: Ale v připravném řízení udal jste, že ka sovní knihu znal jen Ort a Bilý. Jak tedy můžet tvrdit, že jí Bílý neznai? Svědek: Prosím, ta kniha byla vždy v šupliku zavřena a při skontru Ort vyndal ji ven, načež pán spočítali podle knihy pokladnu, probrali knihu a tu si Ort zase schoval. Předs.: Kdysi se prý ze zastavárny také něco ztratilo ? Svědek: Ze stolku nikdy nic. A ty vidličky a nože, o něž běželo, se neztratily, ty byly v zá- ložně.
Ort Tengler Drozda Ortův Bilá Předs Ortův re
26 article
Po smrti Ortově.
Ortův
27 article
Předseda: Co pak se stalo po smrti Ortově Svědek: Frühauf ptal se mne tehda, kde je kasovní kniha. Ja ji neznal, ale řekl jsem, že jeu Orta v šuplíku. Posláno pro klíč a pak pro paní Ortovou. Ta přišla druhý den a za přítomnosti mě. ředitele a Frühaufa vyňata kniha ze stolku Ortova. Paní Ortová se pak poroučela a šla pryč, načež pan ředitel odevzdal knihu Frühaufovi, který za nějakou chvíli mne zavolal a povídal: »Podívejte se, co t tadyhle je, snadto není nějaký kozel?- A když já řekl, že se v tom tak dobře nevyznám. pravil Frühauf: »Tak se podívejte tady: 160 a 16 je 320, ale lady je hned 4320!I« Ja říkal »Aj, aj, co to může býti?«, ale pak jsme sebrali obě knihy — pokladní i knihu příjmů a vydání zástav — a šli jsme k řediteli panu Kohoutovi, který u stolu v bývalé zasedací síní psal protoko pro výborovou schůzi na večer. Ale pan ředitel řek nám: »Prosím vás, teď mne nechte, já mám důležitou práci, až to prostu- duju.« A když jsme později mu věc přednesli — dělalo to přes 17.000 korun — řekl nám: »Nic s tím ne- bndete dělat: pošlete pro Bílého, ten půjde k paní Ortové a ta to musí za- platit.« Já pravil, abychom šli ke starostovi, al ředitel odby nás slovy: »Co vás to napadá? Onje po nemoci a má cestu na pouť do Řima! Co vás t napadá? Neříkejte teď nikomu nic, nechte to pro sebe a pošlete sem Bílého v 5 hodin! Bilý šel a druhý den přinesla paní Ortová 6000 K hotově a nějaké cenné papíry, vyhotovivši na eventuální další scho- dek směnku. Po zjištění šel pan Bílý k paní Ortové zas a tato dala mu nové papíry k zastavení, ba při- nesla ještě nějaké skvosty. Po třetí však Bílý, jehož jsem byl před tím k paní Ortové doprovázel, přišel s nepořízenou a řekl, že už paní Ortová nechce ničeho dát.«
Ortův Frühauf Ort Ortová Aj Kohout Bilá Řima
28 article
Svědek prohlašuje, že měl Orta za poctívého člověka a že se malversací v zastavárně nenadál. Al jednou — po zjištění viny Ortovy —— povídal mu Frühauí v kanceláři: »Poslouchejte, co m člověk za to, když něco podnikne a che něco dobrého udělat. Koukejte, co se mně stalo u starosty, když jsem byl k němu s Kohoutem zavolán: »Řekl nám, že jsme chy bovali, že jsme se o tom zmiňovali a dodal, že za to oba poneseme důsledky.« Frühauf myslil, že snad bude propuštěn a já ho těšil výkladem, že snad pan starosta myslí, aby toho ne- chali. Veřejný žalobce: Revidoval Bílý kasovní hotovost při skontru? Svědek: Bílý ne. Veřejný žalobce: Ale dříve jste tvrdil opak, že Bílý skontroval kasovní hotovost. Svědek: Bílý patrně udělal uzavírku a podle toho počítal, kolik bylo v pokladně Veřejný žalobce: Byl vždy v pokladn pořádek? Svědek: Ano, vždy to klapalo. Obhájce dr. Klumpar: Pane svědku, shle- dával jste v tom něco zvláštního, že Bilý jednollive lístky dodatečně zapisoval? Vždyť to musilo být aby byla závěrka správná Svědek: Ovšem. Předs.: Přispíval tedy spíše ke správnosti když tam bylo všecko zaneseno. Svědek: Ano, když to bylo správně. Posledním svědkem byl 53letý majitel domu knihař v Praze, pan
Ort Al Ortův Frühauf Bílá doktor Klumpar Předs Praha
29 article
Václav Kloubek,
Kloubek
30 article
proti němuž, jako bývalému členu výboru, bylo rovněž zavedeno přípravné vyhledávání pro přečin dle § 486. Členem výboru byl svědek zvolen r. 1890 a prodlel v záložně do r. 1895. Předseda: Jak jste zjistil, že Kohout s Ortem vedli nepořádný život? Svědek: To bylo asi za rok po mém nastou pení. Mně jako členu výboru bylo uloženo kontrolo- vati plynoměry v zasedací síni, kterou si vyžádal zastavárna jako skladiště za účelem zjištění náhrady Ale nahoře zastavil mne sluha Jakl a upozornil mne že se tam tropí hotové orgie a že si tam Ort s Kohoutem vodí všelijaké žen- štiny. Já, praví svědek, radil Jaklovi, aby t ohlásil starestovi, ale Jakl to povídal i jiným, až konečně p. Novák podal starostovi žádost, aby bylo zavedeno diseiplinární vyšetřován proti Kohoutovi i Ortovi, a aby naléháno bylo na jejich potrestání, po případě propuštění. Stalo se tak a byl vyslýchýn také Jakl, ale jeho profokol se ztratil. Řeklo se prostě, že se — nenašel... A při hlas- vání, aby byl Kohout s Ortem propuštění, hlasov celý výbor proti návrhu. (Pohnutí.)
Kohout Ort Jakl Novák
31 article
Předs.: Jak to bylo s vaším odchodem výboru? Svědek: Při poslední výborové schůzi pře valnou hromadou říkal jsem starostovi, že to takhle dál nejde a položil jsem mu různé do- tazy, ale starosta mne odbyl. Ja uváděl, ž na př. Malostranská záložna má obrat kasovní ? millionů a Vinohradská také tak, ale že přece vyka- zují větší zisk, než svatováclavská, která má obrat 47 millionů a přece vykázal jenom 21.000 zl. čistého zisku. Pan P. Kyselka odvětil: »To je něco jiného: Malostranská záložna má transitní skladiště, které jí vynáší a vinohradská zas pozemky, na kterých vydělává, ale sv. václavská zá- ložna se lakovými věcmi nezabývá!« a zatím došto ke hlasování o bilanci a proti mému protestu byla schválena (Pohnutí.) Předs.: Proč jste asi byl ze záložny vyob- cován? Patrně asi proto,3že jste to šťouch' (Veselosty že tam se dějí neplechy?
Předs
32 article
Svědek: Taky snad proto, že jsem spravoval v Krči vilu, kterou jsem prodal pak jinému, který na ní při prodeji zase 1000 zlatých prodělal. (Ve- selost.) Předseda: O půjčkách na »Večerní Listy«a »Týdenník« nevíte? Svědek: Já se ptal pana starosty, co je to z položku: zálohy. Ale pan starosta řekl, že to je bible a »Večerní Noviny«. To byly ty zálohy. Ličení odročeno potom na dnešek o 9. ho- dině dopolední. Pan Václav Kloubek nám píše: Ve včerejším večerníku »Pr. Tagblattu« jest uveřejněna zpráva z soudní síně, dle niž Václav Kloubek jest ve vyše- třování pro zaviněnou kridu. Abych předešel všem možným výkladům, které by po případě ze zmínky té vzniknouti mohly, prohlašuji, že vyšetřování zmí- něné netýká se nijak mé živnosti, kterou po 30 roků bezzávadně provozuji, nýbrž že jest v souvislosti jen s bývalou funkcí mou jako člena výboru padlé zá- ložny, ze které jsem již v roce 1895 úplna vystoupil. Ostatně ze včerejšího referátu vyplývá pravá toho příčina. V Praze, 30. listopadu 1903 Václav Klo ube k, knihař, 161-1. Z Pešti, 30. listopadu. (C.-B. ub.) Dnes počalo před trestním soudem přelíčení s 97 vozky. již byli zatčeni o záříjových demonstracích stav- kářských. Přelíčení potrvá několik dní. Z Drážďan, 30. listopadu. (C.-B.) Před vrchním krajinským soudem byl dnes I. termin v processu o rozvod prince a princezny Schčnbur- govy Waldenburgovy. Princezna přijela sem včera.
Kloubek Václav Kt Krč Praha Pešť Drážďany Tagblatt
33 article Hudba.
Hudba. + Koncerty. Výroční koncert pensijního spolku členů sboru a orchestru Národního divadla přinesl vítanou reprisi Berliozovy dramatické legendy »Fausta prokletí« (La damnation de Faust). Rozebírati dílo tak známé pokládám za zbytečno, tím spíše, že k ny- nějšímu provozování jeho vydán byl instruküivně psaný rozbor z péra prof. Václava Müliera (M. Urbán- kovy »Sbírky rozborů« č. 3), podávající i laikovi pěkný přehled díla. Přestanu na konstatování, že cpětně účinkovala místa lyrická, jakými jsou snění Faustovo o Markétce, rozpředené v obraz přímo feerických barev, nebo výjev Markétčin v oddělení třetím, celou zhavou něhou svého výrazu a že za účinkem tím ne- zůstávala ani místa démonická a bizarní, ani čísla, kde převažuje ještě hudba sama svými tvary, jen slabou nitkou svázána jsouc s programem básně, jako ve virtuosním zpracování pochodu Rakoczyova. Spo- číváť hlavní kouzlo všech těchto částí především v nádherném jejich koloritu instrumentačním, který jen vyzvedá a zdůrazňuje všechny finessy rythmické a harmonické, uložené v díle. Že poměrně nejméně
Berliozův Faust profesor Mülier M Urbán Faustův Markétka Markétčin spo orchestra národní divadlo
34 article
Berliozovi přán byl humor, je známý fakt; také do- tyčná místa legendy (na př. píseň o bleše) působí nejsušeji. Za to ironicko sarkastické zášlehy neztrácejí dosud na své žtravosti, ač dojem vyplývá z nich spíše pitvorný. Ale Berlioz je grandiosní, i kde upada do podivnůstek a výstřelků. Stále unášejí vás mohautná křídla jeho genia. Provedení, jebož řízení z rukou kapelníka pana Čecha přešlo na pana Angra, bylo v hlavních obrysech zcela usp k jivé. Jmen o vitě orchestr rozvíjel celý svůj lesk a vervu; také sbory dobře se držely. Hlasy sólové opatřeny byly vesměs spolehlivě sl. Bobkovou, pp. Mařákem, Šírem a Kli- mentem, z nichž hlavně poslední vynikl jadrným před- nesem. Part Mefistův není rythmicky právé z nej- snazších, není tudiž divu, jest li že po této stránc vloudí se do výkonu nějaký tapsus, jen když celek vystoupí v náležité sobě kontuře.
Berlioz Čecho Angra Bobkův Mařák Šír Mefistův Ktmento
35 article
Cosi tklivého vanulo z koncertní akademie v prospěch Leopolda Stropnického. Oblíbený druhdy umělec nepozbyl dosud přízně obecenstva, jak zra- čilo se netoliko v hojné návštěvě, ale i ve vřelosti, s jakou přijímány zpěvy chorého pěvce, jemuž ku podivu hlas ještě slouží. Ozdobou koncertu byly vý- kony p. Frimla Je to virtuosní vloha z boží milosti, skvělá a bravurní každým máknutím prstu. Šťastný v improvisaci, jíž dovede vtipně a duchaplně baviti, má v mocí zpěvný výraz, jak ukázalo Lisztovo »Not- turno« a pro Chopina přináší si cosi sourodého. Pravé divy techniky dělá ve vlastní své etudě. Uvá- žíme li, že melodramaticky doprovázel ještě kromi toho dvě piecy, nepodivíme se, že na Lisztovu tran- skripci předehry k »Tannhäusru« dospěl již unaren a že únava ta zanechala zvláště na obtížných chro- matických bězích jisté stopy. Ale p. Friml má v sobě vše, z čeho rostou velicí virtuosové. Zajíma vými de klamacemi z Ujejského (»Smuteční pochod« k Chopi- nově sonatě op. 35) a z Petra Bezruče přispěla ke zdaru večera pl. Božena Jeřábková Kaclova; zejmena v pochmurně vášnívé básní Ujejského přišla na pří- padné intonace. Přednesem písní Horníkových a Fr- mlových zavděčila se pí. Maruše Waradinová, kterou pod jmenem Žichovská seznali jsme na první zkoušce Smahovy dramatické školy.
Stropnický Friml Lisztův Chopin Chopi Petro Bezruč Jeřábková Kaclův Ujejski Horníkův Waradinová Žichovská Francie Smahův dramatický Ujejski smuteční pochod
36 article
Čile pokračují populární symfonické koncerty České filharmonie v plodinové burse. Pátému a šestému koncertu nemohli jsme býti přítomni pro kolisi s ji- nými požitky hudebními, jimiž jsme nyní v Praze častováni, co hrdlo ráčí. Tím mileji překvapil nás v koncertu sedmém pokrok, jejž nový orchestr v sou- hře pozvolna, ale jistým krokem činí. Neříkám, že bych si v podáni Brahmsovy C moll symfonie mnoht nepřál lépe, nicméně viděti tu snahu po vytříbení, která zasluhuje podpory, jako výbec podnik celý, tak ušlechlilý ve svých tendencích. Velice zajímavým číslem pořadu byla Bachova »uita z H moll pro sólo- vou flétnu a smyčcový orchestr. Co je tu zdravého kontrapunktu, vždy znějícího při všech smělostech, dovede oceniti jen, kdo sám skladbou polyfonní se za- bývá. Avšak i pro širší obecenstvo choval v sobě orchestrický ráz díla, v sólovém partu dosti obratně panem Gostavem Nesporým provedeného, mnoho pů- vabu. V arii Petra Voka ze Smetanovy neprávem do pozadí stavené »Čertovy stěny« osvědčil se pan Václav Chmel jako pěvec ne velkého sice, avšak pří- jemného barytonu a vřelého výrazu. Přesnější into- nace byla by ještě žádoucna. Koncert uzavřen byl Lisztovou symfonickou básní »Promethens«, výtvorem vzletným a plným vzdorovité mohutnosti. Obezřelý dirigent pan dr. Zemánek uvědoměle propaguje v letošním období básně Lisztovy, jako v loňském symfonie Beethovenovy a přivádí tak do pořadu mnoho dobrých podnětů, neboť jak Lisztova klavírní díla rychle sestárla, takou měrou symfonické jeho básně zdají se mládnouti!
Bachův Gostav Petro Vok Smetanův Chmel Lisztův Promethens doktor Zemánek Beethovenův Praha Český filharmonie Brahmsův C moll uita z H moll
37 article
+ Koncert Teresity Carreňo jest již zejtra ve středu v Rudolfině o 1/28. hod. večerní. Spoluúčin- kuje orkestr České Filharmonie řízením dra. V. Ze- mánka. Na programu jest Griegův koncert, Lisztova Uherská fantasie. Listky jsou v hudebním závodě Mojmíra Urbánka (Jungmannova tř. 14.)
Griegův Lisztův Urbánek Jungmannův Český filharmonie Teresita Carreňa
38 article Věstník zivnostenský a dělnický.
Věstník zivnostenský a dělnický. * Ze společenstva lakýrníků, natöračů a malíře písma v Praze. Řádná schůze výboru společenstva konati se bude ve středu dne 2 prosince o 7. hod. večerní v místnostech Řemeslnicko živnostenské be- sedy v Praze (Františkovo nábřeží č. 20). Tamtéž přijímáni budou učňové a dávati se bude za vy- učenou. * Úsířední jednota českoslov. číšnictva »Otakare v Praze má dnes v úterý o 12. hod. v noci člen- skou schůzi v Jednotě.
Otakar Praha Františkův nábřeží živnostenský be