3
masthead
1. prosince 1903.
5
article
Svědek: Ano. Zněla na 300 K, které odepsány
byly na účet ztráty a zisku. Dále našlo se tam na
hotovosti 3280 K v bedničce na doutníky a pak se
tam povalovalo mnoho hotových peněz jiných.
Předs.: Jaké to byly asi peníze?
Svědek: Patrně ty, které povoleny byly val-
nou hromadou na rozdělení jménem milodarů.
Předs.: Pan Zbíral byl se kvestorem domu „U
zlatého kola“. Kdo se po něm stal sekvestorem?
Svědek: Já. Pan Šubert se tehda několikráte
zmínil Drozdovi o tom, že to s jeho bratrem Vilémem
není v pořádku, ale starosta to popřel a řekl, že bez-
toho za něho vše bude plati.
Věděl Bílý o malversacích Ortových?
Předs.: Tvrdí se, že Bílý věděl o malversacích
Ortových. Víte o tom něco?
Svědek: Když jsem byl připuštěn k nahlédnuu
do záloženských knížek, zjistil jsem, že revisor, kdyb
byl sebe větším laikem, by musil přijili na
nesprávnosti, které se v záložně dály. Vzal jsem
do rukou činžovní knížku „Křesťanské
akademie“ a shledal jsem, že nebyla
zaplacena činže již po dobu pěti let
Když jsem však po tom pátral, dovědě)
jsem se, že akademie činži zaplatila
Předs.: Kdo revidoval knihy o správě domu?
Svědek: Kohout a Bíý.
Obh. p. dr. Klumpar: Dokáže se, že Bílý ne-
měl povinnost tuto knihu revidovati. Ostatně, pane
svědku, nebylo snad úmyslem záložny akademii
činži prominouti?
Obž. Drozd: Ne, ne, tato činže měla býti pla-
Obh. dr. Šebesta: Mluvil prý jste jednou na
Žolině s Trenglerem o tom, že prý si Grůnwald vy-
dělal lehko 300 zl. Víte se na to pamatovat?
Svědek: To už nevím.
Obh. dr. Šebesta: Patrně tu povídačku někdo
chytil ze vzduchu. Poněvadž se svědek na nic urči-
tého v té věci nepamatuje, nežádám více za kon-
frontaci jeho s panem Tenglerem.
Svědek pan
cena
Zbíral
Šubert
Drozda
Vilém
Kohout
Bíý
doktor
Klumpar
Obh
Šebesta
Tengler
Předs
křesťanský akademie
6
article
Antonín Budka
Budek
7
article
býval od r. 1894 sluhou v zastavárním oddělení zá
ložny pro šatstvo, kdež přidělen byl Frůhaufovia
Franzovi.
Předs.: Jak pak žil Hercík?
Svědek: Nosíval jsem mu snídani od 2 kr. do
40 kr. Někdy utratil zlatku. Časem posílal si pro
guláš nebo pro papriku a když měl nemocného synka
kupoval mu půl kuřete. Do Hoztok na villu vozívalsi
párky nebo uzenky, které jsem mu chodil kupovat
Předs.: Docházel jste také do peněžních ústavo
pro cenné papíry?
Svědek: Ano, do Živnostenské banky. Papíry
jsem pak odevzdával p. Hercíkovi
Předs.: Když prý Ort zemřel, tázal prý se
jednou Hercík Drozdu ve schůzi, má-li pro něho ně
jaké rozkazy. Co odpověděl Drozd?
Svědek: Že může p. Hercík klidně spáti.
Veřej, žalobce dr. Berg: Kdo vám dával zálohy
na poštovní expedici?
Svědek: Pan Hercík
Obh. dr. Šebesta: Chodival revident p. Krausch
do záložny s panem Grünwaldem?
Svědek: Ano od 5 do 7 hod
Dr. Šebesta: Ale pan Krausche býval prý lam
ttaké sám někdy o polednách.
Svědek: Ano, od 1 do 3 hod.
Veř. žal. dr. Berg: Jaké tam byly úřadní ho
dinyr
Svědek: Od 8 do 1 a od 3 do 5 hod.
Obh. dr. Kliment: Nezdálo se vám, že p. Hen
ccík peníze šetřil?
Svědek: Zdálo se mi, že v zimě šetří na léto
aby mohl pak v roztocké ville užívati prázdnin.
Svědek pan
František Weimann,
bývalý sluha záložny v oddělení zastavárenském pe
skvosty, býval po 16 roků kolem osobnosti zemřeléh
Frůhaufovius
Hercík
Hercík Předs
Ort
Hercík Drozda
doktor
Berg
Šebesta
Grünwald
Krausch
Obh
Kliment
Weimann
Předs
živnostenský banka
8
article
Orta.
Orta.
Ort debužíroval.
Předs.: Kde pak trávil Ort dobu před polednem
Svědek: Vedle kanceláře jeho býval mal
kumbálek, kde Ort každého dne snídával s Kohouten
a Huebrem.
Předs.: Kdo snídaně platil?
Svědek: Ort. Přinášíval jsem tam víno a něca
masitého k snědku.
Předs.: Co se stalo s tím, co zbylor
Svědek: To sebral pan Kohout. (Veselost)
Předs.: Jaké pak víno se tam pilo?
Svědek: Někdy obyčejné za 60 kr. láhev, někd
mělnické za zlatku
Předs.: Býval někdo ze snídajících po snídan
stříknut?
Svědek: Pan Hueber píval jen malou odlivku
Pan Kohout pil trochu více. (Veselost)
Předs.: Chodíval tam také Bílý na snídaní?
Svědek: Někdy tam docházel, pravidelně ni
koliv.
Obh. dr. Zítek: Dostal jste takě něco z těcl
snídaní?
Svědek: Asi snad jednou, protože mále
kdy co zbylo. (Veselost)
Předs.: Když měl Bílý svátek, posílal prý mu
Ort něco po vás?
Svědek: Vždy nějaké zalepené psaní. C
v něm bylo, nevím.
Svědek pan
Ort
Kohouten
Kohout
Hueber
Obh
doktor
Zítek
Předs
9
article
Jan Kallui,
Kallui
10
article
soukromý úřadník z Král. Vinohradů, praktikoval v
záložně od 1. ledna 1899 do 26. září 1902 v oddělen
zastavárenském. Později stal se likvidačním úřadní-
kem v oddělení vkladatelů.
Předs.: Bylo zde tvrzeno, že se při značném
návalu někdy zapomněly zanésti vklady do hlavní
knihy. Je to pravda?
Svědek: Ano. Pak se ovšem na to musilo při-
jíli při vyřizování pokladny
Předs.: Jsou případy, kdy vklady byly zaneseny
stranám do knížek, aniž byly zapsány do denníku
a strazzy. Jak je to možné?
Svědek: Pak si asi úřadník to za
nášející peníze ty zadržel.
Předs.: Kdo přijímal peníze u pokladny?
Svědek: Pan Hercík nebo v jeho nepřítom-
nosti pan Frühaní.
Předs.: Stávalo se také někdy, že pokladniční
denník nesouhlasil se strazzou?
Svědek: Stávalo se to.
Obh. dr. Klumpar: Pracovali bilance jedině O
s Kohoutem?
Svědek: Také účetní Frühauf na nich pra-
coval, neboť si na tom zakládal
Obh. dr. Šebesta: Kolik vás pracovalo ve
vašem oddělení při větším návadu?
Král
Hercík
Frühaný
Obh
doktor
Klumpar
Šebesta
Předs
11
article
Svědek: Několik. Také pokladník Pekeländer
a účetní Eichler
Dr. Šebesta: Zapisoval jste do denníku jeden
po druhém
Svědek: Ano, nebylo to jinak možné.
Dr. Šebesta: Jaký byl poměr mezi Pekelán-
črem a Hercíkem?
Svědek: Někdy napjatý. Pekeländer prý dělal
pána a nechtěl se Hercíkovi podřizovati
Obh. dr. Kliment: Přihodilo se také někdy,
že některým stranám se přeplatilo u pokladny?
Svědek: Ano, jednou jsem byl poslán k jisté
paní, které omylem bylo dáno o 800 K více.
Dr. Kliment: Kde byla uložena štampilka n
stvrzování plijmu peněz?
Svědek: Ležela na pultě, lakže jí mohl použíti
kdo chtěl.
Dr. KJiment: Mohly se také položky ve strazze
zanešené stornovati?
Svědek: Také se to stávalo. Někdy chtěla
strana platit určitý obnos, pak ale shledala, že nemá
peněz s sebou. Následkem toho stornoval potožku
pan pokladník a ve vkladní knižce ji odepsal.
Eichler
doktor
Šebesta
Hercík
Obh
Kliment
KJiment
12
article
Předs: Jak tomu bylo, když se však něco
stornovalo ve strazze a v knížce se to ponechalo?
Svědek: To bylo důkazem, že se pení ze
ztratily.
Obh. dr. Kliment: Mohlo se však do knížky
zaněsti omylem něco nesprávného.
Svědek: Ovšem že-
Předs.: Mohlo se to státi ve 40—50 případech?
Svědek: To není možně!
Di. Kliment: Byl pan Hercík výstřečním člo-
věkem?
Obh
doktor
Kliment
Hercík
13
article
Svědek: Takovým, jak líčen byl po zatčení,
nebyl nikdy. Byl jsem pozván k němu do Roztek na
villu, ale neshledal jsem tam přepych pražádný. Ne-
byl marnotratníkem, nekouřil, nepil drahých vín.
Dr. Kliment: Považoval jste jej za nepoctivého
úřadníka?
Svědek: Nikdy ne
Dr. Kliment: Byl by si býval mohl ponechati
peníze, které by byl mohl najíti — — —
Předs.: Žádám pana obhájce, aby se ptal pouze
na fakta a ne na takové okolnosti, které má svědek
potvrditi o něčem, co by se bylo bývalo mohl
někdy někomu přihoditi, kdyby se bylo bývalo něco
bylo stalo. (Hlučná veselost.)
Předseda volá na to do sálu svědka pana
P. dra. Karla Vondrušku
faráře u sv. Havla.
Svědek nepřísahá, protože jest v prípravném vy-
hledávání pro zločin podvodu dle § 197. a 200. tr. zák
Drozd se nechtěl vynášeti značným získem.
Byl členem záloženského výboru od r. 1890.
Když Drozd přednášel výboru zprávy bilanění, tázal
se po několikráte svědek, proč že jsou vykazovány
tak nízké úroky. Drozd na to odvětil, že se ne-
ehce chlubiti značným čistým ziskem
a že jest raději pro to, aby všechno bylo
pevné a jisté. Dále poukazoval Drozd na to, že
se katolickým spolkům poskytuje zdarma záloženský
sál, čímž prý ubývá na čistém zisku, po-
něvadž to vyžaduje značných výloh.
Předs.: Pamatujete se na vyřízení záležitosti
Tvrzských?
Svědek: Farář Houžvička a já byli jsme prou
tomu, aby jejich žádosti o zvýšení půjčky bylo vy-
hověno. Drozd však tvrdil, že jest hypotéka dobrá
a docílil příznivého vyřízení.
doktor
Kliment
Vondruška
Havel
Houžvička
Předs
14
article
„Vaše bídácká práce..
Předs.: Co se stalo v záložně po úmrtí Ortově?
Svědek: Výbor se usnesl, že provede revisi
Drozd byl mezitím nemocen a jakmile se pozdravil
domlouval nám, že prý jsme chtěli za jeho
zády provésti nemilé překvapení. V ji-
ných ústavech prý měli z Drozdova uzdravení radost,
my však prý jsme mu připravili ho-
kosť. P. Košná, na to odpověděl, že výbor setrvává
na provedení revise. Drozd se však obrátil k němu
a pronesl se: „To je beztoho vaše bídácká
prácel“ Potom provedení revise stále zdržoval, až
konečně 3. července 1902 nám oznámil, že revisi
nepřipouští. Pravil: „Nevím, že by se bylo
v ústavu něco stalo, a také nevím, že pí.
Ortová něco za svého muže platila.“ p
Kyselka na to poznamenal: „To máme pěkného
starostu, jenž ani neví, co se v záležně
děje a klesl do mdlob... Brzy na to se revise ko-
nala a zjištěn v zastavárně deficit 288.000 zl. Pak jsme
žádali i za revisi peněžního oddělení v záložně, ale
Drozd ji opět nepřipustil. Prý by to pobouřilo
veřejnost i nutno prý zachovati klid. Jinak kdyby
prý k revisi došlo, hrozil Drozd soudním
zakročením proti nám. Od té chvíle ztratili
jsmu v Drozda plnou důvěru a snažili jsme se dostat
do výboru lidi, kteří by nám řekli o záložně pravdu
Zvolili jsme revisorem Šetinu, ale Drozd užil všech
prostředků, aby Šetina byl nadobro odsta-
ven. Nechtěl jej prostě do peněžního
oddělení vůbec připustiti
Předs.: Pamatujete se na záležitost Viléma
Drozda?
Svědek: Jeho konto, jež mi vydal pokladník
Hercík, vykazovalo 90.000 zl na nezapla-
cených úrocích.
Předs.: Co tomu říkal pan starosta?
Svědek: Zcela lhostejně připome-
nul, že toho není tak moc. (Vzrušení a vese
lost)
Tohle je skandál ...
Ortův
Drozdův
Šetina
Drozda
Hercík
Předs
15
article
Předs.: Jak se vyjádřil Drozd o suspendaci Ko
houlově?
Svědek: Když jsme pečetili Kohoutův stolek
vešel do místnosti Drozd a pravil: „Tohle je
skrndáll“
Bude svatováclavská záložna zachována?
Obhájce dr. Dvorský: Jest naděje, pane dokto-
re, že svatováclavská záložna se udrž
a že závazkům svým dostojí?
Svědek: Umíní-li se věřitelé a nebu-
dou-li na nás naléhati jako divoká zvěř
mohu s určilostí tvrditi, že se likvi-
dace šťastně v ydaří. Bude však k tomu
zapotřebí mnoho námahy.
Svědek
R. Julina Košnář,
professor náboženství, rovněž nepřísáhá, protože proti
němu zavedeno jest přípravné vyhledávání pro §§ 197
a 200. tr. z.
Drozd plačícl.
Výborem záložny stal se r. 1898. Již v té době
požíval Vilém Drozd záloženského úvěru a starosta
tvrdil, že přý má s dluhem bratrovým mno-
ho starostí a že zeztoho za něho mus
jednou vše zaplatit Starosta Drozd při tomto
sdělení před soudem plakal.
Co se povídalo o Hercikovi?
Předs.: V roce 1900 řekl vám někdo, že poklad-
ník Hercík žije nad své poměry. Srovnávalo se t
s pravdou?
Svědek: Když jsem to zaslechl, zarazil jsemse
a o věci přemýšlel. Matka jednoho lékaře — pana
dra. Holečka z Hradčan — vyprávěla, že její syn do-
chází do rodiny Hercíkových, ať tam někdo stůně nebo
ne a že za to dostává ročně 60 zlatých.
Předseda: A bylo tomu skutečně tak?
Svědek: Nemohu sloužit, já to jen slyšel.
TTaké jsem zvěděl, že svému zahradníku v Roztokách
platí měsíéně 60 zlatých, že jeho žena se dává česat
za měsíční honorář 30 zlatých. —
Hlas z lavice obhájců: To stojí jen desítku!
Svědek: — — dále jsem se dozvěděl, že
měl pan Hercík svůj kočár a své koně . . . . dosud
se o tom vypravuje na Malé straně. O všem tom
učinil jsem sdělení řediteli Kohoutovi.
Kohoutův
doktor
Dvorská
R Julin Košnář
Vilém drozd
Hercik
Holeček
Hercíkův
Předs
Hradčany
Roztoky
16
article
Předseda: A co Kohout?
Švědek: Pravil, že se mnoho mluví a oby-
čejně že nebývá vše pravdou. Opakoval jsem však
obsah veškerých těch pověstí Hercikoví do očí a vy-
zval jsem ho, aby roznášeče onoho tvrzení žaloval
On mi řekl: »To všechno dělá dr. Studnička, přítel
Pekeländrův, jenž ho proti mně ze záští po
štval, jakobych já byl příčinou jeho propuštění ze
záložny.
Předseda: Kdo byl zvolen do správní rady
záložny po smrti dra. Zavadila?
Svědek zámečník Plichta: Roztříštěním
hlasů dostal vělšinu a stal se správním radou proti
jinému z kandidátů.
Studnička
Pekeländrův
Zavadil
17
article
Afféra pana Prevora.
Předs.: Nestěžoval si vám kdysi někdo, že
jej Hercík chtěl zkrátit o 25 zlalých
Svědek: Ano. Byl to pan Josef Prevor. Pře-
vzal kdysi ručení za jakéhosi Doležala a po smrti
jeho musil plalit. Poslal tudiž matku do záložny se
stovkou, na niž mělo se mu destati doplatkem 2
zlatých. Ale matka mu sdělila, že ji pokladník odbyl
a že ji žádných 25 zlatých nevyplatí, paněvadž prý
k vypořádání je polřebí plné stovky. Pruhého dne
dostavil se pan I revor do záložny sům a pokladník
se vymlouval, že prý asi ona žena nechala na pult
těch 25 zlatých ležet. Pan Prevor se tehda o Hercí-
kovi vůči svědku vyslovil velmi nechvalně. Svědek
pak oznámil to vše Drozdovi, jenž řekl: »Hercík má
divnou povahu, s tim panem Prevorem nebylo to
hezké.«
Na to líčí svědek události v záložně po smrti
Ortově i kryje se výpověď jeho zcela s výpovědmi
druhých svědků. Po výborové schůzi, v níž dovolá-
vali se členové provedení revise, pravil: Drozd;
»Těžce nesu, že v době, kdy ležel jsem mezí živo-
tem a smití, přepadli mne někteří ze
členů zákeřným a bídáckým způsobem.
Stalo se to jen proto, že někteří lidé
proti mně jednali z podlé zášti, nebo
chtěl jsem převzíti »Katolické Listy«,
v čemž mi ti bídácí překáželi a chtěli
mne zničiti« Jů na to klidně odvětil: »Ne, pane
starosto, nechtěli jsme nikoho napadnouti, ani čes
ústavu, ani vaši, nýbrž hájiti jsme chtěli dobrou po-
věsí záložny Revise jsme se dovolávali, aby nena-
stala panika.e
Prevor
Hercík
Doležal
Drozda
Ortův
Předs
18
article
Předs.: Jak se zachoval Harcík, když jst
mu sdělil, co se o něm vypravuje?
Svědek: Vyhrožoval žalobou pro urážku n
cti. Pak se s pláčem doznal, že utrácí toliko ze
jmění své ženy a z peněz tchánových. Vzal jsem
to s radostí na vědomí.
Předs.: Co se stalo, když se ve výborové
sehůzi mluvilo o obsazení místa stálého kontrolora
Svědek: Drozd praštil vší silou do stolu
zvolal: »Toho nepřipustím, rozhodně ne!« A v zá
pětí na to opět pravil: »To je lotrovské jednání, to
je hanebné, vy — —«
Jak lo narafičil Drozd, že sv.-václavská záložna ne
byla členem Ústř. jednoty záloženr
Předs.: Byla záložna členem ústřední jednoty
záložen, jejíž členové jsou povinni podrobiti se nu
cené revisí?
Svědek: Když se jednou ve výboru stalm
zmínka, aby byla provedena nucená revise, promluvi
Drozd: »Pánové, žijeme v těžkých do
bách materiální tísně. Veškeré pe-
něžní ústavy si naříkají, kdežto my
máme stále dost práce. Teď založili na
Vinohradech spořitelnu a shánějí, k de
by sebnali klienta. Koncipient dra. He
rolda může si nohy uběhat a shání, kam
by šikovně dali peníze. O lepší půjčky
je teď nouze, jeden ústav ji drubém
přebírá a teď by se nám ještě chlěli podívat d
knih, aby nás prokonkli. Toho, pánové, připustit ne
můžeme. (Hlučná veselost.) A protože pan dr
Zavadil návrhy Drozdovy doporučo-
val, byli jsme také pro to, aby se nu
cená revise neprovedla.
Harcík
Zavadil
Drozdův
Předs
19
article
Svědek vzal soudem v ochranu.
Svědek vzal soudem v ochranu.
Obh. dr. Kliment: Komu to vyptávěla pant
Holečkovů, co jste nám tu vyličoval?
Svědek: Sestře jednoho obchodníka.
Obhájce dr. Dvorský: Divím se, pane pro
fessore, že takové věci, které se vypravují po praž
ských krámech, můžete sbírat a jim věřit.
Předs.: Svědek to vše z vlastní zkušenosti
netvrdi.
Svědek: Ohražuji se proti tomu, že bych tu
vyprávěl nějaké klepy. Byl jsem tázán, co jsem
podnikl na záchranu záložny než propukla kata-
strofa.
Předs.: Béřu svědka v ochranu, neboť byl
mnou vyzván, aby vyprávěl, co ví o příhodách p
smrti Ortově.
Obhájce dr. Kliment: Až sem přijde svědek
pan dr. Holeček, potvrdí, že je to všechno lež. O
koho ví pan svědek, že platil Hercík svému zahrad
níku 50 zl měsíčně?
Svědek: Řikal to pan dr. Vondruška.
Scéna mezi předsedou a obhájcem
Dr. Kliment: Kdo vyprávěl o jezdeckén
koni?
Svědek: Také pan dr. Vondruška.
Dr. Kliment: Komu pak patřil kočár, v němž
Hercík jezdil?
Svědek: Sám jsem ho v něm víděl jezdit.
Dr. Kliment: Jest dokázáno, že to byl kočán
jeho tchána.
Obh
doktor
Kliment
Dvorská
Ortův
Holeček
Hercík
Vondruška
Předs
20
article
Předs.: Upozorňuji, že svědek podstatnou čás
toho, co vyprávěl, zná jen z doslechu . .
Dr. Kliment: Pan Prevor také vyprávěl jen
to, co slyšel od své matky ..
Svědek: Ne, ne, řekl to panu Oličovi . ..
Předs.: Pan Prevor nebyl povinen mluvili
pravdu vůči svědku, před soudem však ano.
Dr. Kliment: Jako katolický kněz jistě že
byste nerad někomu svou výpovědí ublížil. Nuže, co
asi učiníte, až uslyšíte, že vše to, co jste vyprávěl,
je pouhý klep. Co pak budete potom o věci smýšleti
Předs.: To jest nám úplně lhostejným, pane
doktore. To není svědecká otázka, kterou pan obhajce
dává — —
Dr. Kliment: Uvádí li se to vše ve spojení
musím se na to tázat — —-
Předs.: — — neračte mne vyrušovati, pane
doktore. Otázku vámi danou jednoduše
nepřipouštím. Račte v té příčině žádali za roz-
hodnutí senátu
Přité příležitosti zmahá se v sou-
dní síni šrum a nepokoj. Ze stolu před-
sednického ozývá se hlas zvonku a na-
pominání k tich u. V obecenstvu vyznívají různé
hlasy. Jeví se veselost i vzrušení.
doktor
Kliment
Prevor
Olič
Předs
21
article
Obhajce dr. Kliment protestuje, v lavicích
u žurnalistů mu však není pro hluk rozuměti.
Předseda (povýšeným hlasem): .. . Pravil
jsem, že otázku tu nepřipustím, proto že otázka t
má za účel, aby svědek řekl, co si bude jedno
myslit, až se o něčem doví... A otázka lato je
pro tuto soudní záležitost naprosto lhostejnou. (Vese-
lost i vzrušení.)
Další svědek, 22letý bývalý úřadník sv. václav
ské záložny
Karel Eichler,
zaměstnán byl v padlém ústavě od října 1898 do
listopadu t. r. z počátku jako praktikant. Později při-
dělen byl zastavárně a pak oddělení záloženskému
kde vypomáhal vedle vedení členských záležitost
také při likvidaci.
Předs.: Kdo dětal bilanci?
Svěd.: Ort s Kohoutem a jim vypomáhal pan
Frühauí.
Předs.: Shledal jste také, že jeví se v pokladn
knize difference?
Svědek: Ano.
Předs.: A rasury jste také viděl?
Svědek: To ne, poněvadž jsem byl příliš
zaměstnán.
Předs.: Co bylo ale následkem těchto dil-
ferenci?
Svědek: Že byla vykázána menší hotovost
než býti měla, a že při vydání byly obnosy větší
než skutečně vybrané.
Svědek uvádí, že do záloženského oddělení přiše
po propuštění Pekeländra a že vedle toho vypomáha
také při uzávěrkách ve členských a vkladních kníž
kách. Připisoval jenom úroky a se stranou nepřiše
vůbec do styku.
Předs.: Bílý tvrdí, že chyby účetnické nebyly
nápadny ve vkladní knize.
doktor
Kliment
Eichler
Ort
Frühauum
Předs
Svěd
Vesa
22
article
Svědek: Také to nešlo hned, ale při zkou
Svědek: Také to nešlo hned, ale při zkou
mání se to zjistilo
Předs.: Přišel jste na chyby účetní také př
vkladech?
Svědek: Ano, ale ty chyby byly jen účetní
Předa.: Vy jste nebyl likvidačním úřadníken
před odchodem Pekeländra. Stalo se, že stran
z venkova odevzdala peníze likvidujícímu úřadníku
Svědek: Ano, ale likvidující úřadník měl po
vinnost odevzdati je pokladně.
Předs.: Odevzdávaly se peníze vždy přímn
u pokladny?
Svědek: Přímo se tu nedělo.
Předs.: Stávalo se, že strazza s denníken
nesouhlasila?
Svědek: Když byl velký nával, nezapisovaly
se položky do knih členských hned, nýbrž teprv
když byl k tomu volný čas. Ale do denníku
strazzy hned.
Předs.: Podle čeho zanášelo se do záložen
ských knih?
Svědek: Podle denníku se mělo zanášet
Předs.: Kdy jste dostal do rukou hlavní
knihu?
Svědek: Poprve při výstechu u vyšetřujícíh
soudce.
Předs.: Revidoval v záložně také P. Drozd
Svědek: Ten když přišel, revidoval v denníku
aby se přesvědčil, jaký je obchod a jak je živo
A pokud se pamatuji, za měsíc jednou zašel k He
cíkovi a revidoval směnky dle zásobníku směnek.
Předs: Byl někdy při závěrce pokladny shle
dán přebytek?
Svědek: Také se to stalo, ale obyčejně se tc
zase našlo.
Předs.: Míval Hercík také mankor
Svědek: Na to se nepamatuji.
Předs.: Udal jste ale, že se jednou »Živno
stenské bance« přihodil omyl?
Svědek: Ae to se potom zase vyrovnalo. P
kladník poslal tam a omy! dotyčného úřadníka by
napraven hned druhého dne.
Předs
23
article
Předs.: Jaký byl poměr mezi Hercíkem a p
keländrem?
Předs.: Jaký byl poměr mezi Hercíkem a p
keländrem?
Svědek: Nu, hádky byly, ale z pravidla jenom
k vůli přeližení prací. Druhý den bylo zase dobře.
Předs.: A o Pekeländrovi se zase, jak jste
udal, povídalo, že má domy, ale že má také dluhyz
(Veselost.) Jak to přijde, že v knize Barbory Čeka
nové je psán zápis 4600 K vaší rukou?
Svědek: To bylo r. 1900, ale zápis ten musii
být rozhodně také v členské knize zanesen. Že se
to stalo mou rukou, má příčinu v tom, že přišla
dotčená strana, prokázala, že zaplatila a já jí pak
obnos dodatečně zanesl do členské knihy.
Předseda: Tento obnos je skutečně zapsán
ve knize vkladatelů.
Obh. dr. Šebesta žádá, by se konstatovalo
že vklad onen nebyl zanesen do denníku.
Předseda prohlašuje, že byl vklad zanese
pouze v knize vkladův a že pak dodatečně také do
členské knihy.
Obb. dr. Šebesta: Jeden z vás tehda, jak
jste sám udal, býval v záložně přes ča s a přijíma
tské peníze.
Svědek: To byl Frühauf. Ale obyčejně je
druhý den zase odvedl pokladníkovi.
Na dotaz obháce dra Klimenta dodává svě-
dek, že razítka Hercíkova byla přístupna, že mez
dennísem a strazzou bývaly difference a že tak
jemu Hercík diktoval.
Právní zástupce záložny dr. N. Zavadil,
Myslíte, že by si byl některý úřadník troufal zne-
užíti razítka Hercikova a že by byl příjem peně
nepotvrdil vlastnoručním podpisem?
Svědek: Když jsem v záložně byl, přijíma
psaní jen Hercík, vyjímaje byla-li odvedena
jinému úřadníku.
Předseda stanoví potom výslech Zbíraf a
Frühaufa na zejtřejší odpoledne a dává předvo-
lati bývalého odhadce zastavárny svato- václavské
záložny, 51lelého
Hercík
Barbora Čeko
Obh
doktor
Šebesta
Obb
Frühauf
Hercíkův
N Zavadil
Předs
24
article
Huberta Husbra,
Husbr
25
article
podotýkaje, že je proti němu zavedeno přípravne
vyhledávání pro zločiny dle 8S 197 a 185.
Svědek praví, že byl odhadcem v oddělení na
skvosty, kde úřadoval Ort, jehož, protože často od-
cházel, musil zastupovat
Cenné papíry vedl v evidenci Ort. Drozd cho-
díval revidovat jednou za rok, skvosty pak vždy
v září od 4—6 odp. s Tenglerem. Bílý revidoval
příjem a vydání zástav, ale přesvědčiti se, kde zá-
stavy jsou, bylo věcí Drozda a Tenglera. Knihy
pokladní a knihu zástav cenných pa-
pírů měl Ort ve svém župlíku. Potřeboval-li
Hueber peněz, a nebyl-li Ort přítomen, napsal si
poukázku na zálohu, podepsal ji a po příchodu
Ortově ukázal mu, co se stalo, načež prý Ort řeklo
»Dobře, já si to vyřídím.-
Předs.: Chodil do zastavárny také Kohout?
Svědek: Každodenně o půl 10. hod
dopol. přišel na »gábl«. (Veselost.)
Předs.: To byl patrně také hlavní kus jeh
činnosti v zastavárně. (Opětná veselosť.)
Svědek neví, zda Bílý kasovní knihu Ortovu re-
vidoval, protože dopoledne byla vždy zavřena a od-
poledne tam svědek nebyl.
Předs.: Ale v připravném řízení udal jste, že ka
sovní knihu znal jen Ort a Bilý. Jak tedy můžet
tvrdit, že jí Bílý neznai?
Svědek: Prosím, ta kniha byla vždy v šupliku
zavřena a při skontru Ort vyndal ji ven, načež pán
spočítali podle knihy pokladnu, probrali knihu a tu
si Ort zase schoval.
Předs.: Kdysi se prý ze zastavárny také něco
ztratilo ?
Svědek: Ze stolku nikdy nic. A ty vidličky
a nože, o něž běželo, se neztratily, ty byly v zá-
ložně.
Ort
Tengler
Drozda
Ortův
Bilá
Předs
Ortův re
26
article
Po smrti Ortově.
Ortův
27
article
Předseda: Co pak se stalo po smrti Ortově
Svědek: Frühauf ptal se mne tehda, kde je
kasovní kniha. Ja ji neznal, ale řekl jsem, že jeu
Orta v šuplíku. Posláno pro klíč a pak pro paní
Ortovou. Ta přišla druhý den a za přítomnosti mě.
ředitele a Frühaufa vyňata kniha ze stolku Ortova.
Paní Ortová se pak poroučela a šla pryč, načež pan
ředitel odevzdal knihu Frühaufovi, který za nějakou
chvíli mne zavolal a povídal: »Podívejte se, co t
tadyhle je, snadto není nějaký kozel?-
A když já řekl, že se v tom tak dobře nevyznám.
pravil Frühauf: »Tak se podívejte tady: 160 a 16
je 320, ale lady je hned 4320!I« Ja říkal
»Aj, aj, co to může býti?«, ale pak jsme sebrali
obě knihy — pokladní i knihu příjmů a vydání
zástav — a šli jsme k řediteli panu Kohoutovi,
který u stolu v bývalé zasedací síní psal protoko
pro výborovou schůzi na večer. Ale pan ředitel řek
nám: »Prosím vás, teď mne nechte, já
mám důležitou práci, až to prostu-
duju.«
A když jsme později mu věc přednesli — dělalo
to přes 17.000 korun — řekl nám: »Nic s tím ne-
bndete dělat: pošlete pro Bílého, ten
půjde k paní Ortové a ta to musí za-
platit.« Já pravil, abychom šli ke starostovi, al
ředitel odby nás slovy: »Co vás to napadá? Onje
po nemoci a má cestu na pouť do Řima! Co vás t
napadá? Neříkejte teď nikomu nic, nechte to pro sebe
a pošlete sem Bílého v 5 hodin! Bilý šel a druhý
den přinesla paní Ortová 6000 K hotově a nějaké
cenné papíry, vyhotovivši na eventuální další scho-
dek směnku. Po zjištění šel pan Bílý k paní Ortové
zas a tato dala mu nové papíry k zastavení, ba při-
nesla ještě nějaké skvosty. Po třetí však Bílý, jehož
jsem byl před tím k paní Ortové doprovázel, přišel
s nepořízenou a řekl, že už paní Ortová nechce
ničeho dát.«
Ortův
Frühauf
Ort
Ortová
Aj
Kohout
Bilá
Řima
28
article
Svědek prohlašuje, že měl Orta za poctívého
člověka a že se malversací v zastavárně nenadál. Al
jednou — po zjištění viny Ortovy —— povídal mu
Frühauí v kanceláři: »Poslouchejte, co m
člověk za to, když něco podnikne a che
něco dobrého udělat. Koukejte, co se mně
stalo u starosty, když jsem byl k němu s Kohoutem
zavolán: »Řekl nám, že jsme chy bovali, že
jsme se o tom zmiňovali a dodal, že za
to oba poneseme důsledky.« Frühauf myslil,
že snad bude propuštěn a já ho těšil výkladem, že
snad pan starosta myslí, aby toho ne-
chali.
Veřejný žalobce: Revidoval Bílý kasovní
hotovost při skontru?
Svědek: Bílý ne.
Veřejný žalobce: Ale dříve jste tvrdil
opak, že Bílý skontroval kasovní hotovost.
Svědek: Bílý patrně udělal uzavírku a podle
toho počítal, kolik bylo v pokladně
Veřejný žalobce: Byl vždy v pokladn
pořádek?
Svědek: Ano, vždy to klapalo.
Obhájce dr. Klumpar: Pane svědku, shle-
dával jste v tom něco zvláštního, že Bilý jednollive
lístky dodatečně zapisoval? Vždyť to musilo být
aby byla závěrka správná
Svědek: Ovšem.
Předs.: Přispíval tedy spíše ke správnosti
když tam bylo všecko zaneseno.
Svědek: Ano, když to bylo správně.
Posledním svědkem byl 53letý majitel domu
knihař v Praze, pan
Ort
Al
Ortův
Frühauf
Bílá
doktor
Klumpar
Předs
Praha
29
article
Václav Kloubek,
Kloubek
30
article
proti němuž, jako bývalému členu výboru, bylo
rovněž zavedeno přípravné vyhledávání pro přečin
dle § 486. Členem výboru byl svědek zvolen r. 1890
a prodlel v záložně do r. 1895.
Předseda: Jak jste zjistil, že Kohout s Ortem
vedli nepořádný život?
Svědek: To bylo asi za rok po mém nastou
pení. Mně jako členu výboru bylo uloženo kontrolo-
vati plynoměry v zasedací síni, kterou si vyžádal
zastavárna jako skladiště za účelem zjištění náhrady
Ale nahoře zastavil mne sluha Jakl a upozornil mne
že se tam tropí hotové orgie a že si tam
Ort s Kohoutem vodí všelijaké žen-
štiny. Já, praví svědek, radil Jaklovi, aby t
ohlásil starestovi, ale Jakl to povídal i jiným, až
konečně p. Novák podal starostovi žádost, aby
bylo zavedeno diseiplinární vyšetřován
proti Kohoutovi i Ortovi, a aby naléháno bylo na jejich
potrestání, po případě propuštění. Stalo se tak a byl
vyslýchýn také Jakl, ale jeho profokol se ztratil.
Řeklo se prostě, že se — nenašel... A při hlas-
vání, aby byl Kohout s Ortem propuštění, hlasov
celý výbor proti návrhu. (Pohnutí.)
Kohout
Ort
Jakl
Novák
31
article
Předs.: Jak to bylo s vaším odchodem
výboru?
Svědek: Při poslední výborové schůzi pře
valnou hromadou říkal jsem starostovi, že to
takhle dál nejde a položil jsem mu různé do-
tazy, ale starosta mne odbyl. Ja uváděl, ž
na př. Malostranská záložna má obrat kasovní ?
millionů a Vinohradská také tak, ale že přece vyka-
zují větší zisk, než svatováclavská, která má
obrat 47 millionů a přece vykázal
jenom 21.000 zl. čistého zisku. Pan P. Kyselka
odvětil: »To je něco jiného: Malostranská záložna má
transitní skladiště, které jí vynáší a vinohradská zas
pozemky, na kterých vydělává, ale sv. václavská zá-
ložna se lakovými věcmi nezabývá!« a zatím došto
ke hlasování o bilanci a proti mému protestu byla
schválena (Pohnutí.)
Předs.: Proč jste asi byl ze záložny vyob-
cován? Patrně asi proto,3že jste to šťouch' (Veselosty
že tam se dějí neplechy?
Předs
32
article
Svědek: Taky snad proto, že jsem spravoval
v Krči vilu, kterou jsem prodal pak jinému, který
na ní při prodeji zase 1000 zlatých prodělal. (Ve-
selost.)
Předseda: O půjčkách na »Večerní Listy«a
»Týdenník« nevíte?
Svědek: Já se ptal pana starosty, co je to z
položku: zálohy. Ale pan starosta řekl, že to
je bible a »Večerní Noviny«. To byly ty zálohy.
Ličení odročeno potom na dnešek o 9. ho-
dině dopolední.
Pan Václav Kloubek nám píše: Ve včerejším
večerníku »Pr. Tagblattu« jest uveřejněna zpráva z
soudní síně, dle niž Václav Kloubek jest ve vyše-
třování pro zaviněnou kridu. Abych předešel všem
možným výkladům, které by po případě ze zmínky
té vzniknouti mohly, prohlašuji, že vyšetřování zmí-
něné netýká se nijak mé živnosti, kterou po 30 roků
bezzávadně provozuji, nýbrž že jest v souvislosti jen
s bývalou funkcí mou jako člena výboru padlé zá-
ložny, ze které jsem již v roce 1895 úplna
vystoupil. Ostatně ze včerejšího referátu vyplývá
pravá toho příčina. V Praze, 30. listopadu 1903
Václav Klo ube k, knihař, 161-1.
Z Pešti, 30. listopadu. (C.-B. ub.) Dnes počalo
před trestním soudem přelíčení s 97 vozky.
již byli zatčeni o záříjových demonstracích stav-
kářských. Přelíčení potrvá několik dní.
Z Drážďan, 30. listopadu. (C.-B.) Před vrchním
krajinským soudem byl dnes I. termin v processu
o rozvod prince a princezny Schčnbur-
govy Waldenburgovy. Princezna přijela sem
včera.
Kloubek
Václav Kt
Krč
Praha
Pešť
Drážďany
Tagblatt
33
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncerty. Výroční koncert pensijního spolku
členů sboru a orchestru Národního divadla přinesl
vítanou reprisi Berliozovy dramatické legendy »Fausta
prokletí« (La damnation de Faust). Rozebírati dílo
tak známé pokládám za zbytečno, tím spíše, že k ny-
nějšímu provozování jeho vydán byl instruküivně
psaný rozbor z péra prof. Václava Müliera (M. Urbán-
kovy »Sbírky rozborů« č. 3), podávající i laikovi pěkný
přehled díla. Přestanu na konstatování, že cpětně
účinkovala místa lyrická, jakými jsou snění Faustovo
o Markétce, rozpředené v obraz přímo feerických
barev, nebo výjev Markétčin v oddělení třetím, celou
zhavou něhou svého výrazu a že za účinkem tím ne-
zůstávala ani místa démonická a bizarní, ani čísla,
kde převažuje ještě hudba sama svými tvary, jen
slabou nitkou svázána jsouc s programem básně, jako
ve virtuosním zpracování pochodu Rakoczyova. Spo-
číváť hlavní kouzlo všech těchto částí především
v nádherném jejich koloritu instrumentačním, který
jen vyzvedá a zdůrazňuje všechny finessy rythmické
a harmonické, uložené v díle. Že poměrně nejméně
Berliozův
Faust
profesor
Mülier
M Urbán
Faustův
Markétka
Markétčin
spo
orchestra národní divadlo
34
article
Berliozovi přán byl humor, je známý fakt; také do-
tyčná místa legendy (na př. píseň o bleše) působí
nejsušeji. Za to ironicko sarkastické zášlehy neztrácejí
dosud na své žtravosti, ač dojem vyplývá z nich spíše
pitvorný. Ale Berlioz je grandiosní, i kde upada do
podivnůstek a výstřelků. Stále unášejí vás mohautná
křídla jeho genia. Provedení, jebož řízení z rukou
kapelníka pana Čecha přešlo na pana Angra, bylo
v hlavních obrysech zcela usp k jivé. Jmen o vitě
orchestr rozvíjel celý svůj lesk a vervu; také sbory
dobře se držely. Hlasy sólové opatřeny byly vesměs
spolehlivě sl. Bobkovou, pp. Mařákem, Šírem a Kli-
mentem, z nichž hlavně poslední vynikl jadrným před-
nesem. Part Mefistův není rythmicky právé z nej-
snazších, není tudiž divu, jest li že po této stránc
vloudí se do výkonu nějaký tapsus, jen když celek
vystoupí v náležité sobě kontuře.
Berlioz
Čecho
Angra
Bobkův
Mařák
Šír
Mefistův
Ktmento
35
article
Cosi tklivého vanulo z koncertní akademie v
prospěch Leopolda Stropnického. Oblíbený druhdy
umělec nepozbyl dosud přízně obecenstva, jak zra-
čilo se netoliko v hojné návštěvě, ale i ve vřelosti,
s jakou přijímány zpěvy chorého pěvce, jemuž ku
podivu hlas ještě slouží. Ozdobou koncertu byly vý-
kony p. Frimla Je to virtuosní vloha z boží milosti,
skvělá a bravurní každým máknutím prstu. Šťastný
v improvisaci, jíž dovede vtipně a duchaplně baviti,
má v mocí zpěvný výraz, jak ukázalo Lisztovo »Not-
turno« a pro Chopina přináší si cosi sourodého.
Pravé divy techniky dělá ve vlastní své etudě. Uvá-
žíme li, že melodramaticky doprovázel ještě kromi
toho dvě piecy, nepodivíme se, že na Lisztovu tran-
skripci předehry k »Tannhäusru« dospěl již unaren
a že únava ta zanechala zvláště na obtížných chro-
matických bězích jisté stopy. Ale p. Friml má v sobě
vše, z čeho rostou velicí virtuosové. Zajíma vými de
klamacemi z Ujejského (»Smuteční pochod« k Chopi-
nově sonatě op. 35) a z Petra Bezruče přispěla ke
zdaru večera pl. Božena Jeřábková Kaclova; zejmena
v pochmurně vášnívé básní Ujejského přišla na pří-
padné intonace. Přednesem písní Horníkových a Fr-
mlových zavděčila se pí. Maruše Waradinová, kterou
pod jmenem Žichovská seznali jsme na první zkoušce
Smahovy dramatické školy.
Stropnický
Friml
Lisztův
Chopin
Chopi
Petro Bezruč
Jeřábková Kaclův
Ujejski
Horníkův
Waradinová
Žichovská
Francie
Smahův dramatický
Ujejski
smuteční pochod
36
article
Čile pokračují populární symfonické koncerty
České filharmonie v plodinové burse. Pátému a šestému
koncertu nemohli jsme býti přítomni pro kolisi s ji-
nými požitky hudebními, jimiž jsme nyní v Praze
častováni, co hrdlo ráčí. Tím mileji překvapil nás
v koncertu sedmém pokrok, jejž nový orchestr v sou-
hře pozvolna, ale jistým krokem činí. Neříkám, že
bych si v podáni Brahmsovy C moll symfonie mnoht
nepřál lépe, nicméně viděti tu snahu po vytříbení,
která zasluhuje podpory, jako výbec podnik celý, tak
ušlechlilý ve svých tendencích. Velice zajímavým
číslem pořadu byla Bachova »uita z H moll pro sólo-
vou flétnu a smyčcový orchestr. Co je tu zdravého
kontrapunktu, vždy znějícího při všech smělostech,
dovede oceniti jen, kdo sám skladbou polyfonní se za-
bývá. Avšak i pro širší obecenstvo choval v sobě
orchestrický ráz díla, v sólovém partu dosti obratně
panem Gostavem Nesporým provedeného, mnoho pů-
vabu. V arii Petra Voka ze Smetanovy neprávem do
pozadí stavené »Čertovy stěny« osvědčil se pan
Václav Chmel jako pěvec ne velkého sice, avšak pří-
jemného barytonu a vřelého výrazu. Přesnější into-
nace byla by ještě žádoucna. Koncert uzavřen byl
Lisztovou symfonickou básní »Promethens«, výtvorem
vzletným a plným vzdorovité mohutnosti. Obezřelý
dirigent pan dr. Zemánek uvědoměle propaguje
v letošním období básně Lisztovy, jako v loňském
symfonie Beethovenovy a přivádí tak do pořadu
mnoho dobrých podnětů, neboť jak Lisztova klavírní
díla rychle sestárla, takou měrou symfonické jeho
básně zdají se mládnouti!
Bachův
Gostav
Petro Vok
Smetanův
Chmel
Lisztův
Promethens
doktor
Zemánek
Beethovenův
Praha
Český filharmonie
Brahmsův C moll
uita z H moll
37
article
+ Koncert Teresity Carreňo jest již zejtra ve
středu v Rudolfině o 1/28. hod. večerní. Spoluúčin-
kuje orkestr České Filharmonie řízením dra. V. Ze-
mánka. Na programu jest Griegův koncert, Lisztova
Uherská fantasie. Listky jsou v hudebním závodě
Mojmíra Urbánka (Jungmannova tř. 14.)
Griegův
Lisztův
Urbánek
Jungmannův
Český filharmonie
Teresita Carreňa
38
article
Věstník zivnostenský a dělnický.
Věstník zivnostenský a dělnický.
* Ze společenstva lakýrníků, natöračů a malíře
písma v Praze. Řádná schůze výboru společenstva
konati se bude ve středu dne 2 prosince o 7. hod.
večerní v místnostech Řemeslnicko živnostenské be-
sedy v Praze (Františkovo nábřeží č. 20). Tamtéž
přijímáni budou učňové a dávati se bude za vy-
učenou.
* Úsířední jednota českoslov. číšnictva »Otakare
v Praze má dnes v úterý o 12. hod. v noci člen-
skou schůzi v Jednotě.
Otakar
Praha
Františkův nábřeží
živnostenský be