ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fad56750-75f1-11dc-9485-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 97, place 44, work 2, org 14
1 masthead
Strana z.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
29. dubna 1907. Číslo 117.
4 article
Clsar a král potom vstoupil do dvorníh vlaku a setrval u okna, stále salutuje a uklá- něje se, až vlak opustil nádraží. Dvorní vlak sostává ze 7 vozů, panovníkův vůz jest v řad třetim. Na lokomotivě vlaku jel vrch. inspekto p. Neumann a inspektor p. Knorr. Místodržite hr. Coudenhove jel ve dvorním vlaku až do Třeboně. Dvorní vlak za stálého volání slávy odjel z Prahy v 8. hod. 28. min. dopol. Cisařské dary ohudým. Císař u příležitosti svého pobytu v Praze daroval pro chudé králov- ského hlavního města Prahy 10.000 K, pro chudé měst Karlina, Smichova, Král. Vinohrado a Žižkova po 2000 K, pro chudé města Bubenče a obeí Dejvic, Zlichova, Hlubočep, Střešovie, Břevnova a Podola po 500 K, dále humanitním ústavům a spelkům v Praze a v policejním ob- vodu pražském peněžité dary v úhrnném obnosu 17.000 K ze své suukremé pokladny. Z Benešova, 29. dubna. (K. k.) Zvláštní dvorní vlak přijel na zdejší nádraží přesně v ur- čenou hodinu, totiž o 9. hod. 26 min. a projei nádražím v nejpomalejším tempu. Na nádraží dostavilo se přes nepřiznivé počasí a děšť obe- censtvo všech stavů v počtu asi 600 hlav. Na nádraží shromážděna byla též městská rada be- nešovská se starostou panem Starkem. Když vlak se ke stanici přiblížil a ji projižděl, zdra- vilo shromážděné obecenstvo mocnáře dlouho trvajíeím a nadšeným voláním „Sláva“. Císai za tyto projevy co nejblahosklonněji a nejvlid- něji děkoval.
Clsar Neumann Knorr Coudenhove Smichův Král Starek Třeboň Praha Karlin Žižkov Bubeneč Dejvice Zlichov Hlubočepy Střešovie Břevnov Podol Benešov
5 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Proti militarismu.
6 article
V řišském sněmu německém se včera opě jednou proti militarismu řečnilo. Místy ale dosti ostře a laké dosti zajímavě. Kampaň uvedl do proudu ovšem opět hlavně Bebel, jako po lét již při rozpočtu vojenském. Prohlásil, že nevěr v ujištění ministerstva, že dojde záhy ve vojen- ství k úsporám. Co německá říše vxistuje, n vojsku se nezpořilo. Docílilo by se úspor zkrá- cením doby služební. Ale zatím se ke škode národního hospodářství maří nekonečné hodiny cvičením parádního »marše« a zbytečnými vel- kými manévry, ač i vojenští kritikové dokazují dnes jejich planost. Schopnost mužů ke službě vojenské posuzuje se při odvodu lehkomyslně a přímo nedbale. Štábní lékaři mají v málo hodinách rozsouditi o tělesném stavu celých set lidí. Mělo by se při odvodu předkládati poslední vysvědčení školní ku posouzení i duševního stavu rekrutů. Co se týrání mužstva týče, socialisté trpí jím nejméně, neboť náleží k nejinteligent- nějším živlům vojska (Veselost.) a již tím jsou lépe chráněni. Týrání se ale neodstraní, doku se týratelé tak lehce jen trestají a dokud s nedává vojákům právo sebeobrany, jež nebylo jim odepřeno ani v pověstně cizinecké legii fran- couzské. (Slyáte! Slyšte! Ministr vojenství s směje.) Počet mužstva ke službě způsobilého v Německu stále klesá. Řečník končil ujíštěním. že jeho strana žádů i od vojenských úřadů atejného práva pro všecky.
Bebel Slyat Německo
7 article
Svobodomyslný dr. Müller praví, že jeho strana chce nejlepší výzbroj pro vojsko pivm nevěři, že by se dalo úspor doelliti. Od- suzuje potom přepychový život důstojnikův. Žádá ministra vojenství, aby předložil akta procesech lichvářských v Mnichově a jinde Zvláště chystaný ještě obroveký proces lichvářský odhalí neřestný živo mladýeh důstojníků. (Slyšte ! Slyšte v levo.) Jsou to nejsmutnější zjevy v milita- rismu. Budiž jako prostředek proti tomu za- kázáno důstojníkům vůbec směnky podepisovati i čestně dluhy uza- vlrati a budtež důstojnlci zavá- záni, své dluhy plukovnímu veli- telstvi oznamovati. Ale především bud odstraněn luxüriesní život důstojníkův, kořen zla. Mrhá se až běda penězi důstojnickými na hostiny a pitky a na všeliké dostihy i parádní uniformy. Budiž ale zakročeno též proti š1lenému kar- banu německých důstojníků, kteř na př. v amsterodamských pověstných hernáeh hrají hlavní roli. (Slyšte! Slyšte !) To snižiti musí německé důstojnictvo i ve vážnosti ciziny. Proti týrání vojáků učinil říšský sněm ně- merký usnesení, ale spolková rada nedbá jieh.
Müller Mnichov
8 article
Podřízení trestají se drakonieky. představení zcela shovivavé. Řeč ník uvádí určité případy týrání: Poddůstojni jeden napravuje vojáky štulci do obli- čeje. Ač ztýraný krváel z úst z nosu, nesmi dáti bolest na je vo. A tyratel dostal — 2 dny vězenl. Zákopník jeden se usmál, když mu poddůstojník hrozil »Ty pos . . tovaryši ! Hodím tě do Rýna !e Potrestán nebyl poddůstojník, nýbrž voják 10 dny vězení, ač jej vojenský soud sám osvobodil. Vojín, stonajíei ehřipkou, na pochodu spustil poněkud níže pušku. Ač ho nížší soud vojenský osvobudil, nejvyšší soud vojenský ho odsoudil z důvodu, že musí býti prý rozhodují elm mínění velitele setniny, na tei mé sl ee do vězení — tedy pro slabost cho- robou způsobenou. (Živé: Slyšte Siyšte!) V Darmštatu byl konečně před něko- lika teprv dny odsouzen na rok do vězení strážmistr jeden pro tisle případů ztýránl. Po leta mučil vojáky, aniž představení mu v tom brá- nili. Jeho specialítou bylo ti- sknouti tak dlouho prsni brada- vice vojákův, až krváceli. Ale mu ten nebyl ani degradován, aniž ihned zatčen, poněvadž prý o počestnosti jeho povahy nebyl lze pochybovati. (Živé volání: Slyšte! Slyšte ) Řečník stéžuje si těž, že důstojnici přes zušmí opatření hledi podnes mařiti veřejnost vojen ských ličeni a žurnalistiku vylučovat.. Hrubý ton při kontrolních shromážděních převládě rovněž všude. Řečník volá po odstranéní všcch nedostatků těch z armády- Odpověď ministra vojenství Einema zazna menali jsme již ve zprávách telegrafekých.
Rýn slyšet Siyšte
9 article
Némecké úklady v Persii a anglická odveta. Tisk anglický volá stále úsilněji a rozbot čeněji po odvetě vlády své proti německým paktům a rozpínavostem v Persii. V poslednieh dnech volá zvláště »Standard« anglickou vládu na stráž a dokládá předchozí sdělení o ně- meckých intrikách těmito dalšími sděleními: Smlouva mezi Německou východní bankou a Národní bankou v Teheranu byla uzavřena prostřednictvím německého vyslance. Jedním z hlavních ustanovení její jest, že Německá východní banka zříditi má filiálky v různých perských městech a že jen hlavní město má býti ponecháno Národní bance perské. Styky mezi oběma bankami jsou však rovněž již velmi intimní, ale prozatím Ně- mecko hledí je zahaliti tajemstvím. »Standarde dokazuje, že smlouva ona je přímým porušením anglickýeh zájmův v Persii a účast vyslanee že doka- zuje, že i německá vláda tuto proli- anglickou politiku podporuje. Ne- mecko chce podkopati — končí »Standard« — dohodu anglo-perskou a proti tomu musí Anglie důrazně vystoupiti. Nesnášelivý Pius X. Jelikož Pius X. zvolen byl pomocf živlo trojspolkových, liberálové celé střední Evropy neustávali si libovati, jakým jest i oproti Lv XIII. mužem dobráckým. Zatím právě za Pia X neustává persekuce ni pokročilejších kněžl. Tak zbaven byl, jak jsme již včera ráno v depeši napověděli, kněžské hodnosti farář Josef Cichy. jenž vydal ve Florenci brožuru proti libovol- němu regimu jezovitstva ve správě církve a čímž Pius X. dokázal, že se provi- nuje proti usnesením koneilu tridentského.
Pius Cichy Persie Anglie Evropa východní banka národní banka Teheran
10 article Volební ruch.
Volební ruch. Vollěská sehůze v Semilech a že- lezném Brodě. Posl. prof. Čelakovský dostavil se v sobotu dne 27. dubna do Semil, byv na ná- draží uvítán starostou města drem. Špindle- nem a lékárníkem Husákem. V četně na- vštívené schůzi v radničním sále zvolen byi za předsedu advokát dr. Zeman, který uvitav shromáždění i dostavivší se kandidáty, vyslovil názor, že tvoření se stran je prospěšno pro národ a že vůdčí politikové nemají se tomuto procesu protiviti, nýbrž mají trvajíeí strany ke společným cilům sjednocovati. Prof. Čelako- ský uchopiv se slova, ve dvouhodinné, častým bouřlivým souhlasem provázené řečí vyložil pro- gram národní strany svobodomyslně a úkoly které čekaji delegaci českou v říšské radě, po- rovnávaje základní body positivní pobtiky vlastní strany s odchylnými a do jisté míry romant- ckými názory obou stran radikálních, v jiehž jméně protikandidáti jeho, národní sociál prof. Zdráhal a sociální demokrat Clřka po jeho řeči promluvili.
Posl profesor Čelakovský Husák doktor Zeman Čelako Zdráhal Semily lezný Brod Špindl
11 article
Pokud se tvoření stran v národě našem týče, pronesl prof. Čelakovský bned na počátku soublas v náhledem, že je věcí při- rozenou a prospěšnou, aby voličstvo i náro byli organisováni ve strany politické, řečník vyložil, jak za kuriátního zřízení a následkem veřejných, nezřízených poměrů všechen nás politický život se vyvíjel a ubíral neblahým způ- sobem, kterak nám narostlo velké množství stran a straniček jako hub po dešti, namnoze z čistě sobeckých, stavovských neb osobních důvodů, které za změněných poměrů pod tlakem volební reformy ve smyslu všeobecného volebního práva pozbyly naprosto významu a možnosti dalšího trvání. Proto heslo koncentrace str an, kterému následovati musí časem vytvoření se asi tří velkých politických stran českých, je založeno v daných poměrech našich, a tyto budoucí velké politické strany s velkými jas- nými cíly musí pouze a jedině mlti zájem ee- lého národa na mysli a pracovati si do rukou. Dnes nemáme konservati v n strany, kterou u nás v Čechách nahražuje strana agrární, ač v sobě soustřeďuje množstvi radikálních též živlů a proto nemá budouenost v nynější formě.
profesor Čelakovský Čechy
12 article
Naproti tomu máme několik radikál- ních stran, jež se navzájem potírají a jež snad teprve v daleké budoucnosti za změněných poměrů a za vedení zvláště silnějších individualit, nežli je to dnes, mohou míti vážnější vliv na vedení věcí českých. Dnes jest zde pouze oprav- dová vážná strana politická, která může pro další pokrok národa a všech jeho výrobních pracovních tříd pracovati a to je stran svobodomyslná, sesilená přivrženci strany národní, částí mladé inteligence a zástupci orga- nisaeí živnostenských, obchodních, zemědělských, úřadnických a učitelských. Jest za daných a to velmi nebezpečných dnešních poměrů nutností, aby strana ta podržela vůdčí postaven v politice české a strana ts hájíc myšlenku kon- centrace i v říšské radě, vyjde-li z voleh ne- seslabena, v zájmu vlasteneckém učiní zajisté vše, aby mohlo dojiti k utvoření velkého českého klubu na říšské radě.
13 article
Slova profesorova učinila na posluchačstvo moený dojem. Když pak oba protikandidáti pro- mluvili a nikdo se ke slovu nehlásil, ukončena o půlnoci schůze. V neděli dne 28. dubna konala se pako 2. hod. odpol. další voličská schůze v Želez- ném Brodé, v které prof. Čelakovský v delší srdečné řeči vyložil politické své ná- zory, jež s nadšeným souhlasem celého shro- máždění byly provázeny. Při volhě předsedy ukázalo se, že většína přítomných voličů hlásl se k straně mladočeské, pověřivši p. starostu města Ulrycha řízením schůze. Přítomní národní soeiálové chtéli miti předsedou Celestina Louma, ale byli v menšině. Po prof. Čelakov- ském ujal se slova prof. Zdráhal, aby po svém způsobu o všem možném se rozpovídal na konec neomalené útoky proti straně mlado- české pronesl. Vytýkal zejména mladočeským poslancům že neodstranili vady volební opravy, citoval člá- nek dra, Stránského v přičině chyb mlado- českého vedení, řeč dra. Plačka o skokanství vytýkal, že šli Pacák a Fořt do vlády bez záruk že mladočešti poslanci nechodili mezi lid, že za vedli autoritářství jako Staročeši, že si nevší- mai uzavřeného území vtakové tvrzení se může pronášeti vůči dlouholetému předsedovi Ústřední Matice školské!) atd.; že neučinili nic pro lid. že je týdně 40 exekučních dražeb, že se liší jeho strana od strany mladočeské tim, že chee hospodářské posílení všech vrstev, že radika lismus její znamená povnost povah, nepoddaj- nost atd.
Čelakovský Ulrych profesor Čelakov Zdráhal Stránský Plaček Pacák Celestin Lou
14 article
Po něm mluvil sociální demokrat Cífka Vykládal program strany sociálně-demokratické způsobem věcným a klidným. Zvláště jednal o militarismu a zkrácení pracovní doby. Místo státního práva žádal autonomii národní. Po jeho řeči vyvracel jeho vývody profeson Zdráhal a tu došlo k velice ostré kontroverse mezi oběma kandidáty, když prof. Čelakovský se byl ze schůze již vzdálil. Když totiž profesor Zdráhal vytýkal, že musí být nějaké spojení mezi sociální demokracii a stranou mladočeskou, a když na to p. Cika odpověděl, že spojení není žádného, ale že strana mladočeská došla k tomu poznání, že zrádcováním sociální demokracie s nic nevyřídí, že proto řečníci národní střany svobodomyslné, jako zejména prof. dr. Čelakov ský, si ve svých řečech počinají velice slušně kdežto řečníci strany národně-sociálné mnohdy neslušně útočí, chtěli národní socialisté p. Cífku umlčeti. Kříčeli o důkazy a tu pan Cífka vmet prof. Zdráhalovi výtku, že v Lysé mluvil kluko- vinu, jelikož tam mluvil soudně vyvrácenou lež a apostrofoval ho, že byl ve schůzi té veřejně nazván lhářem, což prof. Zdrábal musil připu- stíti, ale vymlouval se, že byl špatně informován, Při tom se rozhorlil tak, že mu uklouzlo slovo o sprosťáetví a otázka: eo má dělat, když přijde takový skoták od volův a řekne mu troubo. Za všeobecné vřavy byla schůze ukončena a pro každého soudného zákonného voliče ne- mohlo po těchto výjevech býti nejmenší pochyb- nosti, pro kterou stranu a pro kterého kandi- dáta převážná většina voličstva hlasy své ode vzdati musí. Zejmena prof. Zdráhal svým pro vokativním, uěitele naprosto nedůstojným vystu- pováním zadal si poslední ránu, tak že sna konečně nahlédne, má-li trochu jenam soudno- sti, že jeho kandidalura v tak uvědomělých městech je prostě — absurditou.
Cífka Zdráhal profesor Čelakovský Cik doktor Čelakov Zdrábal Lysá
15 article
Schůze voličů novoměstských 40. okresu konal se v sobotu dne 27. t. m. v sále velkorestaurace „u Čízka“ v Ječné ulici. Četnému shromáždění předsedal p. Fr. Hodek, obecní starší a stavitel z král. Vyše- hradu. V obšírné, velkým souhlasem všech přítom- ných provázené řeči pojednal p. dr. Karel Černd- horský o všech aktuálních otázkách a uvedl na pravou míru nepravdivé a neodůvodněné výtky, kte- rými se proti straně svobodomyslné bojuje. Když rozebral leták rozeslaný sociálně-demokratickou stra- nou, doporuěil tento leták voličstvu k bedtivému pro- čtení a pravil: „Žádný sociální demokrat nemůže vám vřeleji doporučiti leták strany té k bedlivému studlu. než činím já, poněvadž jsem přesvědčen, že právě leták ten je způsobilý otevříti oči tomu, kdo by měl ještě nějakých pochybnosti! Slibuje-li se tam na jedné straně odstranění všech stávajících daní a zároven na straně druhé provedení četných úkolů, které hudou vyžadovati velkých nákladů, pak mám na to jedineu odpověď: Věříte-li, že jest to možné, že to vše by také kandidát strany sociálně- demokratické akutečně provedl, pak neváhejte a velte jakc jeden muž pana
Hodek doktor Černd Francie Vyšhrad
16 article
Jelínkal (Nikdy! My mu nevěříme!) Já však mám za to, že siiby zociálních demokratů jrou lepem na chytání hejlů a jsem přesvědčen, že mnoho hejlů v našem okresu na svůj lep nenachytají.“ (Výborněl Bouřlivý souhlas.) Po řeči dra. Černohorského pro- mhuvil p. dr. Peyr, který poukázal na rozpor, jaký jeví se v programu strany ve Vídni a zějména v říši německé, kde se vyslovili dokonce i pro militarismusl Přitommý host p. dr. Roček vy- žádal si slovo a v promyšlené řeči, která doznala jednomyslného souhlasu, probral celou řadu okolnosti důležitých pro řešení olázky, jakého kandidita má občanstve veliti. Přednost sluší v každém případe dáti muži, který se osvěděil jako zdatný pracovník.
Černohorský doktor Peyr Roček Vídeň
17 article
Frasemi, jakých užívají sirány seziálně demokratická i národních sociálů, nedokáže se nic prospěšného pro národ český. (Výborně!) Poslanci svobodomyslní ne- budou podporovati vládu za každou cenu, ale dle skutků jejích se zachovají. Nemají žádné příčiny se- slabovati posici ministrů dra. Fořta a dra. Pacáka kteří na sjezdu strany svobodomyslné hrdě se hlásili jako příslušníci této a jistě vyžitkují svého vlivu v radě korunní pro pežadavky české. Jenom jednotný klub jest způsobilým, aby zjednal náležitou váhu de- legaci české. (Výborně! Dlouho trvající pollesk.) Živ- nostník p. Kapucian vřele doporučeval kandidaturu p. dra. Karla Černehorského a tato také celým shromážděním za velkého nadšen byla schválena. K dolazu učitele p. Těšínského prohlásil p. dr. Černohorský, že jest jako pří- slušník národní strany svobodonyslné pro svobod náboženskou, a že by vší silou bránil tomu, aby někdo pro své přesvědčení náboženské měl býti pro- následován. — Za povznesené nálady skončil před- seda p. Hodek schůzi vyzváním, aby všichni se za- sadili o nejhojnější účastenství při volbě kandidáta p. dra. Karla Černohorského.
Pacák jítlegace Černehorský Těšínský doktor Černohorský Hodek
18 article
Strana národně seciální rozbljí volební zchůne malého úřadníka. Tak stalo se v sobotu 27. t. m v Žizkově, při schůzi zřízenců, svolané kandidátem nár. strany svobodomyslně ofieiálem p. Zoulou Hned z počátku sehůze různě výkřiky svědčily, jak demokraticky chápou stoupenci strany té pojem volného slova. Jejich řečníci, ač útočili stále osobně na dr. Kramáře, ministra dra. Fořta, na radnici a jiné nemohouce na osobu kandidátovu útočiti — byli klidně vyslechnuti. Jakmile však kterýkoli z řečníků národní strany svobodomyslné vyvracel pustěa štvavé útoky ubohých hospodských politiků — hu- ronský řev bráníl mu v řečí, Když pak statečníci byli sesílení příchozími ze schůzí svých ostatních, zvedl se jeden z bojovníků svobody pěstí a navrhl resoluci na schválení kandidatury p. Buřívala a Mayera. Pan oficiál Zoula hláse se k věcné poznámce, chtěl vyvrá- titi hrubé a lživé útoky, jež během debaty na stranu
Zoula Buříval Mayer Zoul Žizkov
19 article
svobodomyslnou byly kydány — ale marně. Tako- vým lidem stačí lhát — nechtějí ale býti usvědčen že lži. Výkřiky ušlechtilých bojovníků české demo- kracie: Hrozhy fackami, vyhozením a jiné ušlechtile výrazy se ozývaly ze středu rozvášněných nár. sociál- nich politiků. Než by byli dopustili, aby politický odpůdce přibil jejich lži, raději rozbil schůzi. Nic- měně jsme plesvědčeni, že klidný a věcný program kandidáta národní strany svobodomyslné i surově násilnietví jejich strany bylo většinou přítomných spravedlivě oceněno. Zřizenectvo i male úřadníctvo nemůže při velbě podpo- rovati kandidáty koncentrované de- mokracie, která brutální surovostí do- kazuje, jak „demokraticky“ počíná a proti mslým 11 Voličská schůze v Trhových Svinech. Ve schůa voličů, která se koná dnes v Trhových Svinech v za- sedací sině radnici, promluví kandidát spojených stran svobodomyslné a národní p. Jar. Mattuš.
jítmokracie Mattuš trhový Sviny
20 article Volehní právo žen.
Volehní právo žen. . Zákonem přirozeného vývoje, který může n své cestě býti znesnadněn, pozdržen, ohrožen, ale ne zničen, spějí zdravé a spravedlivé idev k zra- losti. Stačí pohled zpět, třeba do nedávné jen minu losti k dokladům pro předchozí slova, stačí přirovnání kde byla před pěli lety otázka rovného práva hlaso vacího a kde je dnas. A sta jiných přikladů ukazuje na kroky idei cestou přirozeného, nezadržitelného vývoje. Tou ubírá se také první etappa ženského hnutí, ve znamení rovnosti a stejných práv s muži při osudí volebním, rovnosti před zá konem. Volební právo žen ve spojení s dnešním hla sovacím právem mužů, bude toprve oním všeobee uým skutečně rovný m. Právo to je zdůvodněno ethicky i sociálně. Elhický moment nejnápadněji vysvítá z kontra- stů: žena sebe vzdělanější, třeba učenec . . . nemí dosud práva volebního, které ale má i sebe nevzdě lanější muž. Se stanoviska sociälního slačí důvod: připoušti! společnost, aby žena konala i nejtěžší mužské práce (v dolech, zemědělství), musí jí přípustiti i mužská práva a tedy i právo volební. Mezi lidmi skulečně svobodomyslnými není zásadní otázca v příčině rovného práva ženy s mu- žem sporu. Všeciny lidové, svobodomyslné strany vyjímaje jedinou klerikální, vyslovují se pro vořební právo žen. Jest litovati, že již pro květnové volby do par- lamentu nebylo dosaženo takového hlasovacího práva, z něhož by ženy nebyly vyloučeny. Ale právě okolnost teto výluky povzbudila ženy a to v první řadě slovanské (Češky, Slovinky. Polačky), aby tím větší intensitou svého práva se domáhaly.
Češka Slovinka Polačka
21 article
Tento boj našich žen má zajímavou podobnost s nedávným zápasem mužů za právo volební. Jak u mužů byli to živlové svobodomyslní, kleří proli kon ervativcům o požadavek ten se zasadili, tak tomu je u žen: jsou to opět svobodomyslné, uvědo mělé pracovnice duchem a rukou, jež jsou všemu hnutí v popředí. Apatickými zůstávají jen kruhy ve vleku klerikálním nebo nemyslící. Příležitost přesvědčiti se o stavu hnutí ženskéh za volební právo u nás, byla při včerejší schůzi ve vinohradském Národním domě. Pořadána byla za tou příčinou, aby kandidáti poslancctví všech politi- ckých stran objasmili své stanovisko ku právům žen Schůze nedopadla tak, jak pořadatelstvo očeká- valo. Jednak vhivem přitomných kierikálů, jednak ru- šivými a nemístnými výkřiky a tím porušováním svobody slova pro kazdého řečníka, měla ráz dost neklidný. Zahájena za veliké účasti žen i mužů všecl vrstev, ale nejvíce z třid dělnýcn, úvodními slovy uč. sl. Tůmově, došla objasnění ohledně příči svolání řečí sl. Pölzbauerové, která v podstatě a pravila: Otázka všeobecného a rovného práva hlasova- cího hýbe dnes celým světem: jen že se při lom zapemíná, že není všeobecným a rovným, nebol ne vztahuje se na ženy. Musí se tedy oně hlásit samy Všechny ženy mohiy by podepsati manifest, kterým anglické ženy hlásí se o své právo. V našem státe dues učiněn velký krok ku předu. Nejširším vrstvám mužů dostalo se práva hlasovacího, ale žena zu stává práva tuho nezúčastněna. Tím slaví ne žena ve své vlasti na roveň cizincům a nezletilcům, jimž zákon nedopřavá práva volebního. Mužové nemaji smyslu pro toto ponižení žen a proto musí tyto domáhati se svého práva samy. Jen málo bylo po- slanců, kteří s návrhem žen na právo hlasovaci souhlasili. Bude nový parlament v lidovém svém složení jiným?
Tůmův Pölzbauerová národní dům
22 article
Řečnice poukazuje na různé vymoženosti, jež do cíleny byly v americkém Coloredu a jinde, kde od lek šedesatých existuje volební právo žen a kde vykonáno velmi mnoho v zajmu společnosti a zvlášté na poli humanním přičiněním žen. Rovněž v Australii vydany podobné spravedlivé zákony, rozšiřující prava ženská. Vůdkyně ženského bouti na Novém Zélandě charakterisovala je slovy: »Nebyla to revoluce, nýbrž evoluce, jež volebnl pravo žen vyvolala le U vědomí těchto fakt hlásíme se i my o volebi právo žen. Co unás už býlo vykonáno v tom směru? Před 10 léty slavně manifestován požadavek českých žen o právo volební, totéž učiněno v r. 1904, pak na schůzích v r. 1905 a veřejně dokumentován na pamnát- ném průvodu Prahou Pak následovaly protestní schůze, petice k rad říšské a řada jiných kroků, jimiž ženy polské i slo- vinské rovněž svůj požadavek manifestovaly. Byť ne- byl výsledek snab našich takovým, jakým jšmesi přály, přece nás uspokojuje. Byť hlasováno proti němu, nebylu proti němu mluveno, jelikož nemohlo býti proti němu mluveno. (Výborně!) A to je náš dosavadní úspěch, jehož dalšímu pokroku až ke splnění požadavku, provolávám »Zdarl« Na to předsedkyně vyzvala přílomné kandidáty poslanectví, aby se vyslovili o svém stanovisku k žen- ské olázce. Kandidát strany sociálně-demokratické pan Je linek prohlásil, že od vzniku této strany, měla po- žadavek všeobecného práva hlasovacího i pro ženy ve svém programu a shledává právo to nejen přiro- zeným, nýbrž i nutným pro další rozvoj národů na cestě rovnosti a bratrstvl.
Zdarl Austrálie Nový Zéland Praha
23 article
Poukazuje na různé vlivy, pod nimiž žena trpěl a tak dlouho nemohla se odhodlati k vystoupení za svá práva. Nejsětší závadou pro vývoj jejího zdaa- vého rozumu byla náboženská výchova. (Neklid soho« u klerikálů.) Klerikálové pro své zpáteč nieké snahy (To není pravda!) nalezají půdy ve zbožné mysli ženské; výchovou klašlerní ničí se každá ji skra svobodného smyšlení. (Výkřiky několika žen vzníká hluk a snaha po utišení zůstává po delší čas marnou.) Kandidát strany nár. sociální p. Buřival rov- něž za nepokoje a hluku, který již celou schůzi pro- vázel, poukazuje, že nesmí se jen pro požadavek žen mluvit, ale třeba se proň i bit. Činí (přerušován vý- křiky) krátké prohlášení, že poslanci nár. sociáln budou pracovati pro realisování práva. Jmenem české st any pokrokové docent dr Pouska zdůvodňoval oprávněnost volebního práva žen na základě práva přirozeného a různými citaty a poukazem na cizinu objasňoval stav žensvého hinutí. Posl. dr. Jos. Herold za nár. stranu svobodo- myslnou prohlásil vešketé sympatie s požadavky žen a delší řečí objasňoval, že nejen cestou zákonodar- nou, ale také cestou rodinné výchovy dlužno půso biti. Při řečí jeho pi. Gregorová vykřikla »mnoho Irázi«, načež dr. Herold vzdal se svého práva mlu viti jako host, odkázav dotyčnou dámu na primérní zásady společenské slušnosti. Episoda ta způsobila nové vzrušení, které ne utiš lo ani prohlášení prostořeké, že neminila t ě m trázemi řeč dra. Herolda, nýbrž vobee všechno to mluvení. Za smíchu pak doznala, že polečensky nebyla vychována a že neví, že výkřiky někoho přerošovali je neslošnost. Za účelem uklidnění myslí přečtia předsedkyn 52 došlých dopisů od různých kandidátů poslanectví kteří se vyslovili pro volební právo žen.
Buřival Pouska Posl doktor Jos Gregorová Herold strana svoboda
24 article
Nový nepokoj však nastal, když nár. soc. l Pilna v řeči své útočila na stranu sociálně-demo- kratickou. Na několik minut nebylo vůbec žádně jednání mložné; podobně bylo tumu tak, když red. Němec, odpovídaje sl. Pilné, prohlašoval, že celi strana soc. demokratická a jeji zásady opíraji se n prosté rovnosti muže se žencu. Za neklidu a přerošování mluvila ještě sl. Tom- kova a teprve sl. Plamínkova dovedia si zjed- nati pozornost a ticho. Uvedla, že je smutným zje- vem, že schůze činila dojem schůze agitnční. Odmítá jakékoliv takové snahy k ženskému hnutí se přidru- žojící a prohlašuje za bouřlivého souhlasu, že ne jedna strana, nýbrž všechny strany to budou, jež vo- lební právo žen vydobudou. V závěru řečí své, v níž pobádala měšťanské ženy ke vělší účasti v zápasu žen za právo volební, navrhla tuto resoluci: »Ženy české, shromažděné na manifestační schůzi 28. dubna 1907 v Nár. dumě, vyslechly hlasy kandi- dátů postanectví do rady říšské. Na základě toho v vážné době voleb zavazují se všem, kdož v rodinách jejich oprávněni jsou k volbě, vyložiti, jakým poní žením pro ženy jest vyloučení ženy z občanských práv, vyložití důvody pro volební právo žen a jeho důležitost jak pro všechny jednotlivee, tak pro všechny vrstvy naroda a celý národ. Timto rozumným vý kladem jistě ženy způsobí, aby hlasovali naší mu žové češlí pro ty, kdož pro volební právo žen se vy slovili a vyslovi. Kdo upírá ženě rovnocennost lid skou, nemá porozumění ani pro sociální rovnost mužů ani porozumění pro spravedlnost.« Jelikož stoupenci a stoupenky strany klerikáln ze schůze zatím odešli, přijata byla resoluce jedno myslně a tím schůze skončena.
Němec Pilná Plamínkův Toma
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pamětní spis Němců v Čechách. Z stupcové největších měst v německé části Čech zamýšleli vymoci si u panovníka, jenž v Praze dlel čtrnácte dnů, audienci, i podati pa- novníkovi pamětní spis, v něm měl býti obsažen mezi jiným také poža- davek Němců národnostního rozdělení v Čechách Jak se dovidáme, bylo zástupcům s rozhodu- jřeího místa dáno na srozuměnou »že je panovník v této záležitosti nepřijme a ná- sledkem toho nedošlo ani k žádosti o audienci Zprávu tohoto znění přinesla včera »Reichen- berger Ztg.« jako původní, autentičnost její po- tvrdily mezi jinými »N. Fr. Pr.« a pražská »Boh.«. Z politických projevů a událostí, s pobytem ps- novníkovým souvislých, tento jest nejdůležitější. Odepře-li koruna slyšení deputaci něme- ckých měst, která přišla s požadavkem ná- rodnostního rozdělení Čech, a odepře-li je výslovně z této příčiny, pak zajisté nemůže býti přesnějšího výrazu pro odpor koruny proti národnostnímu rozdělení země. Po předsedovi ministerstva, jenž požadavek Némců, směřu jíel k rozdělení, prohlásil za nejextremnější, jaký Němci vůbec činiti mohou, odmítnutí deputace za rozdělení žádající, — jestliže to musilo Němcům býti dvakrate řečena a po druhé s dů- razem, jenž splňuje všechna přání, stalo se.
Němec Reichen Čechy Praha Francie Boh Némce
26 article
Dosah zprávy jest obrovský, situaci prozatuje co nejzřetelněji. Král český sjednotil se s če- ským národem v nezudatelnosti jednoty králov- ství českého a jeho jasné srozumitelný čin ohra- žuje nedělitelnost země zárukou svrchované eeny. Nechce-li koruna o národnostním dělení Čech ani slyšeti, dostává se tím sankce témuž stanovisku českého náro da, který může s jasnějším zrakem hleděti vstřie de budoucna neporušené jednoty své vlasti. — Událost, která bude předmětem ještě mnobých úvah a výkladů. Jest prozatím vítaným dokladem k nejdůležitějšímu místu nejvyššího vlastnoručního listu: »Nyní však — mám za to — nadešla chvíle, kdy oba národové, vzpružení ve své národní slle a svéráznosti, upřímně mohou si podati ruce k dobodě a pak bez obavy o zachování své národnosti sdružiti se ku společnému dilu a činu.« Odmitnutí deputace německýeh měst nenasvěděuje tomu, že by v koncept nej- vyššího listu o dohodě obou národů pojato byle i rozdělení země. — Špatnému počasi za císařova pobylu v Praze věnuje včerejel »Bohemia« článek velmi nařikavý. Rozumí se, že špatný její rozmar patí politickému počasí, provázejícímu panov- nikův sejour v Praze, neboť podle nl výrobei politického počasí v aranžování císařských dnů osvědčili jenom jedinou důs ednost, která znala jenom jeden cil, Němce v Praze zastrčiti totiž do pozadí a v každém případě do druhé řady.
Němec Čechy Praha Bohemia
27 article
Červené vlákno — tak pokračuje »Bohemia« — táhnoucí se programem cisařakých dnů, úzkostlivě je zachovávaný princip: Především a přede všemi jinými přijdou Češí. Program prý nebyl přistřižen podle karakteru měsla Prahy jakožto hlavního města země oběma národnostmi obývané, nebyl založen podle zásady rovného práva, nýbrž tak vysoustruhován, že se přibližil co možno nej- těsněji přání Čechů, aby Praha byla považo- vána (!) za české město. Než tím nářek »Bo- hemie« není nikterak vyčerpán. Ještě větší než ochofa, jakou se české Praze vstříc vyšlo — píše »B.« — než ústupky (?) jichž se ji do- stalo od zodpovědných aranžerů, jsou naděje, jež Češi upínají na krátkou skvělou tu dobu. I má rozmilá »Bohemia« strach, aby tyto na- děje nevstoupily do hlavy velikým masám lidu, což prý není lhostejno v době, kdy tylo masy obdařeny právem politického hlasování, jež vykonají poprvé v několika nedělích. Podle pozorování, jež »Boh. « učinila za těchto čtrnáel dnů, disposice pro budoucl pokusy sml- řovaci upraveny od pořadalelů pražských slav- ností jenom ve výhodný prospěch jedné strany.
Čecho Čech Praha Bohemia český Praga
28 article
Sbliženl podle toho jenom stíženo také volby do nové sněmovny pod takovým vlivem dopadnouti mohou všemu jiému přiznivěji jenom ne vyrovnaci akci. Taková akce může míti jenom tenkráte vyhlídku na úspěch, jestliže vychází z přesného stanoviska, že se vyrovnání státi má mezi rovnými. V českém hlavním městě stalo se však vše, aby jedné straně vy- kázána byla přednost, i aby posílena byla v přesvědčení, že jí přednost tahé náleží. Potud slesky »Boh.«, jejíž úvodník možno přijati jako odpověď na slepo na nejv. vlastnoruční list ještě dřive než vydán. Nastává týden výměny názorů o politických důsledcích panovníkova pobylu v jeho pražské residenci a těší nás, že včerejší úvodník »Boh.« velmi značně usnadňuje závěr již dnes. »Červené vláknos, o němž mluví, vy- konalo u nl sice úkol červeného sukna, ale soudí správně, když pravi, že vyhlídky vyrovnání podle německého modelu — pohořely. . .l!
29 article
— Osobnl. Na odpočinek po svě žádosti odcha zejíeímu prolesoru státní reálky v Kutné Hože, Gust, Erhartovi udělen byl titul školního rody. — Redinné zprávy. Slečna Miloslava Mla dějovská slaviti bude manželský sňatek s panem Robertem Rtežným, c. k. vrchním inženýrem v ministerstvu vnitra, v sobotu dne 4. května 1907 o 19 12. hod. dopolední ve chrámě svatoštěpánském — Úmrtí. Včera o 5. hod. ranní zemřel v Praze pan Fred Pistor, spoluchél firmy Josef Staus. Pohřeb koná se zejtra v úterý ine 30. t. m. o 3. hed. odpol. z kaple vyšehradského hřbitova. — Na Mělnlce zemřel p. Antenín Němeček. úřadník, vždy věrný příslušaík národní strany svobodomyslné. Čes jeho památcel — Depatace Svazu českoslovanského sřudenisiv u ministra Pacáka. Včera dopoledne přijala byla mi- nistrem drem. Pacákem deputace »Svazu českoslov. stud.«, skladajicí se z předsedy Inž.C. Gebauera, místo- předs. JUC. Torzického a zástupců Slovinců kolegl Lipolda (Adrije) a Kukce (lllyria). Tlumočila pota- davky českých vysokých škol a žádala za podpon slovinských snah po zřízení university v Lubiani, usnadnění sludia Slovinců v Praze (habilitace slovin- ských docenlů) atd. Ministr deputaci velice přalel- sky přijal, další dobu, zejmena s kol. Slovinei roz- miouval, podrobně se informoval a slibil memoran- dum Svazem podané na patřičných místech podp- rovati. Podrobnější obsah memoranda sdílen bud v nejbližáích dnech.
Gusta Erhart Ml Robert Rtežný Pistor Staus Antenín Němeček Pacák Ing C Gebauer Slovinec Lipold Adrij Kutná Hož Praha Depatace svaz českoslovanský sřudenisiv Kukka
30 article
— Z časké techniky. Asistentem při geodětickém úslavu c. k. české vysoké školy technické v Trane jmenován byl od 1. května t. r. sborem profeserskjm této školy inženýr pan Antonín Plesket, dosu zaměstnaný u zemědělsko-inženýrské, geomelrovslé a stavební firmy „Pleffermann a Mysliveček“ vč Budějovicích. — Vrácný dar. Pan J. F. Langhans, c. a k dvorní fotograí v Praze, věnoval průmyslovému mausea cisaře a krále Františka Josela I. pro východní Čechy v Chrudimi l4 skvostně vypravených svazků se 133 velkými nádhernými fotograliemi po vělšině pral- ských památek uměleckého průmyslu, mezi (im snímky nejrajímavějších předmětů z umělecko-prů- myslového musea komorního. Snaha p. J. F. Lang- hansa v dokonalých snímcích starých dobrých vý robků předložitinašemu výtvarnicivu, uměleckému i řemeslnému cenné vzory pro tvorbu nevodebov, z sluhuje nejplnějšího uzná ni. — Valná hromadu Spolku azchitektův a inžanýrů v království českém. Jedna z největších našich korpes rací odborných, středisko českých techniků Spelek architektův a inženýrů v království českém, konnl včera ve staré zasedací síní radnice staroměstská valnou hromadu. Soustavná horlivá a mnoholetá čin nost tohoto spolku zabezpečila mu nynější jeho výa znam, váhu a popularitu, toliž: v olázkách ovlben ve Vídni.
Antonín Plesket Mysliveček Langhans Josel Lang Tran Budějovice Praha Čechy Chrudim Vídeň