2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
29. dubna 1907. Číslo 117.
4
article
Clsar a král potom vstoupil do dvorníh
vlaku a setrval u okna, stále salutuje a uklá-
něje se, až vlak opustil nádraží. Dvorní vlak
sostává ze 7 vozů, panovníkův vůz jest v řad
třetim. Na lokomotivě vlaku jel vrch. inspekto
p. Neumann a inspektor p. Knorr. Místodržite
hr. Coudenhove jel ve dvorním vlaku až do
Třeboně. Dvorní vlak za stálého volání slávy
odjel z Prahy v 8. hod. 28. min. dopol.
Cisařské dary ohudým. Císař u příležitosti
svého pobytu v Praze daroval pro chudé králov-
ského hlavního města Prahy 10.000 K, pro
chudé měst Karlina, Smichova, Král. Vinohrado
a Žižkova po 2000 K, pro chudé města Bubenče
a obeí Dejvic, Zlichova, Hlubočep, Střešovie,
Břevnova a Podola po 500 K, dále humanitním
ústavům a spelkům v Praze a v policejním ob-
vodu pražském peněžité dary v úhrnném obnosu
17.000 K ze své suukremé pokladny.
Z Benešova, 29. dubna. (K. k.) Zvláštní
dvorní vlak přijel na zdejší nádraží přesně v ur-
čenou hodinu, totiž o 9. hod. 26 min. a projei
nádražím v nejpomalejším tempu. Na nádraží
dostavilo se přes nepřiznivé počasí a děšť obe-
censtvo všech stavů v počtu asi 600 hlav. Na
nádraží shromážděna byla též městská rada be-
nešovská se starostou panem Starkem. Když
vlak se ke stanici přiblížil a ji projižděl, zdra-
vilo shromážděné obecenstvo mocnáře dlouho
trvajíeím a nadšeným voláním „Sláva“. Císai
za tyto projevy co nejblahosklonněji a nejvlid-
něji děkoval.
Clsar
Neumann
Knorr
Coudenhove
Smichův
Král
Starek
Třeboň
Praha
Karlin
Žižkov
Bubeneč
Dejvice
Zlichov
Hlubočepy
Střešovie
Břevnov
Podol
Benešov
5
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Proti militarismu.
6
article
V řišském sněmu německém se včera opě
jednou proti militarismu řečnilo. Místy ale dosti
ostře a laké dosti zajímavě. Kampaň uvedl do
proudu ovšem opět hlavně Bebel, jako po lét
již při rozpočtu vojenském. Prohlásil, že nevěr
v ujištění ministerstva, že dojde záhy ve vojen-
ství k úsporám. Co německá říše vxistuje, n
vojsku se nezpořilo. Docílilo by se úspor zkrá-
cením doby služební. Ale zatím se ke škode
národního hospodářství maří nekonečné hodiny
cvičením parádního »marše« a zbytečnými vel-
kými manévry, ač i vojenští kritikové dokazují
dnes jejich planost. Schopnost mužů ke službě
vojenské posuzuje se při odvodu lehkomyslně
a přímo nedbale. Štábní lékaři mají v málo
hodinách rozsouditi o tělesném stavu celých set
lidí. Mělo by se při odvodu předkládati poslední
vysvědčení školní ku posouzení i duševního stavu
rekrutů. Co se týrání mužstva týče, socialisté
trpí jím nejméně, neboť náleží k nejinteligent-
nějším živlům vojska (Veselost.) a již tím jsou
lépe chráněni. Týrání se ale neodstraní, doku
se týratelé tak lehce jen trestají a dokud s
nedává vojákům právo sebeobrany, jež nebylo
jim odepřeno ani v pověstně cizinecké legii fran-
couzské. (Slyáte! Slyšte! Ministr vojenství s
směje.) Počet mužstva ke službě způsobilého
v Německu stále klesá. Řečník končil ujíštěním.
že jeho strana žádů i od vojenských úřadů
atejného práva pro všecky.
Bebel
Slyat
Německo
7
article
Svobodomyslný dr. Müller praví, že
jeho strana chce nejlepší výzbroj pro vojsko
pivm nevěři, že by se dalo úspor doelliti. Od-
suzuje potom přepychový život důstojnikův.
Žádá ministra vojenství, aby předložil akta
procesech lichvářských v Mnichově a jinde
Zvláště chystaný ještě obroveký proces
lichvářský odhalí neřestný živo
mladýeh důstojníků. (Slyšte ! Slyšte
v levo.) Jsou to nejsmutnější zjevy v milita-
rismu. Budiž jako prostředek proti tomu za-
kázáno důstojníkům vůbec směnky
podepisovati i čestně dluhy uza-
vlrati a budtež důstojnlci zavá-
záni, své dluhy plukovnímu veli-
telstvi oznamovati. Ale především
bud odstraněn luxüriesní život
důstojníkův, kořen zla. Mrhá se až
běda penězi důstojnickými na hostiny a pitky
a na všeliké dostihy i parádní uniformy. Budiž
ale zakročeno též proti š1lenému kar-
banu německých důstojníků, kteř
na př. v amsterodamských pověstných hernáeh
hrají hlavní roli. (Slyšte! Slyšte !) To snižiti
musí německé důstojnictvo i ve vážnosti
ciziny.
Proti týrání vojáků učinil říšský sněm ně-
merký usnesení, ale spolková rada nedbá jieh.
Müller
Mnichov
8
article
Podřízení trestají se drakonieky.
představení zcela shovivavé. Řeč
ník uvádí určité případy týrání: Poddůstojni
jeden napravuje vojáky štulci do obli-
čeje. Ač ztýraný krváel z úst
z nosu, nesmi dáti bolest na je vo.
A tyratel dostal — 2 dny vězenl. Zákopník
jeden se usmál, když mu poddůstojník hrozil
»Ty pos . . tovaryši ! Hodím tě do Rýna !e
Potrestán nebyl poddůstojník, nýbrž voják
10 dny vězení, ač jej vojenský soud sám
osvobodil. Vojín, stonajíei ehřipkou, na pochodu
spustil poněkud níže pušku. Ač ho nížší soud
vojenský osvobudil, nejvyšší soud vojenský ho
odsoudil z důvodu, že musí býti prý rozhodují
elm mínění velitele setniny, na tei mé sl ee
do vězení — tedy pro slabost cho-
robou způsobenou. (Živé: Slyšte
Siyšte!) V Darmštatu byl konečně před něko-
lika teprv dny odsouzen na rok do vězení
strážmistr jeden pro tisle případů
ztýránl. Po leta mučil vojáky,
aniž představení mu v tom brá-
nili. Jeho specialítou bylo ti-
sknouti tak dlouho prsni brada-
vice vojákův, až krváceli. Ale mu
ten nebyl ani degradován, aniž ihned zatčen,
poněvadž prý o počestnosti jeho povahy nebyl
lze pochybovati. (Živé volání: Slyšte! Slyšte )
Řečník stéžuje si těž, že důstojnici přes zušmí
opatření hledi podnes mařiti veřejnost vojen
ských ličeni a žurnalistiku vylučovat.. Hrubý
ton při kontrolních shromážděních převládě
rovněž všude. Řečník volá po odstranéní všcch
nedostatků těch z armády-
Odpověď ministra vojenství Einema zazna
menali jsme již ve zprávách telegrafekých.
Rýn
slyšet Siyšte
9
article
Némecké úklady v Persii a anglická odveta.
Tisk anglický volá stále úsilněji a rozbot
čeněji po odvetě vlády své proti německým
paktům a rozpínavostem v Persii. V poslednieh
dnech volá zvláště »Standard« anglickou vládu
na stráž a dokládá předchozí sdělení o ně-
meckých intrikách těmito dalšími sděleními:
Smlouva mezi Německou východní bankou
a Národní bankou v Teheranu byla uzavřena
prostřednictvím německého vyslance. Jedním
z hlavních ustanovení její jest, že Německá
východní banka zříditi má filiálky
v různých perských městech a že
jen hlavní město má býti ponecháno Národní
bance perské. Styky mezi oběma bankami jsou
však rovněž již velmi intimní, ale prozatím Ně-
mecko hledí je zahaliti tajemstvím. »Standarde
dokazuje, že smlouva ona je přímým
porušením anglickýeh zájmův
v Persii a účast vyslanee že doka-
zuje, že i německá vláda tuto proli-
anglickou politiku podporuje. Ne-
mecko chce podkopati — končí »Standard« —
dohodu anglo-perskou a proti tomu musí Anglie
důrazně vystoupiti.
Nesnášelivý Pius X.
Jelikož Pius X. zvolen byl pomocf živlo
trojspolkových, liberálové celé střední Evropy
neustávali si libovati, jakým jest i oproti Lv
XIII. mužem dobráckým. Zatím právě za Pia X
neustává persekuce ni pokročilejších kněžl. Tak
zbaven byl, jak jsme již včera ráno v depeši
napověděli, kněžské hodnosti farář Josef Cichy.
jenž vydal ve Florenci brožuru proti libovol-
němu regimu jezovitstva ve správě
církve a čímž Pius X. dokázal, že se provi-
nuje proti usnesením koneilu tridentského.
Pius
Cichy
Persie
Anglie
Evropa
východní banka
národní banka
Teheran
10
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Vollěská sehůze v Semilech a že-
lezném Brodě.
Posl. prof. Čelakovský dostavil se
v sobotu dne 27. dubna do Semil, byv na ná-
draží uvítán starostou města drem. Špindle-
nem a lékárníkem Husákem. V četně na-
vštívené schůzi v radničním sále zvolen byi
za předsedu advokát dr. Zeman, který uvitav
shromáždění i dostavivší se kandidáty, vyslovil
názor, že tvoření se stran je prospěšno pro
národ a že vůdčí politikové nemají se tomuto
procesu protiviti, nýbrž mají trvajíeí strany ke
společným cilům sjednocovati. Prof. Čelako-
ský uchopiv se slova, ve dvouhodinné, častým
bouřlivým souhlasem provázené řečí vyložil pro-
gram národní strany svobodomyslně a úkoly
které čekaji delegaci českou v říšské radě, po-
rovnávaje základní body positivní pobtiky vlastní
strany s odchylnými a do jisté míry romant-
ckými názory obou stran radikálních, v jiehž
jméně protikandidáti jeho, národní sociál prof.
Zdráhal a sociální demokrat Clřka po
jeho řeči promluvili.
Posl
profesor
Čelakovský
Husák
doktor
Zeman
Čelako
Zdráhal
Semily
lezný Brod
Špindl
11
article
Pokud se tvoření stran v národě našem
týče, pronesl prof. Čelakovský bned na
počátku soublas v náhledem, že je věcí při-
rozenou a prospěšnou, aby voličstvo i náro
byli organisováni ve strany politické, řečník
vyložil, jak za kuriátního zřízení a následkem
veřejných, nezřízených poměrů všechen nás
politický život se vyvíjel a ubíral neblahým způ-
sobem, kterak nám narostlo velké množství stran
a straniček jako hub po dešti, namnoze z čistě
sobeckých, stavovských neb osobních důvodů,
které za změněných poměrů pod tlakem volební
reformy ve smyslu všeobecného volebního práva
pozbyly naprosto významu a možnosti dalšího
trvání. Proto heslo koncentrace str an,
kterému následovati musí časem vytvoření se
asi tří velkých politických stran českých, je
založeno v daných poměrech našich, a tyto
budoucí velké politické strany s velkými jas-
nými cíly musí pouze a jedině mlti zájem ee-
lého národa na mysli a pracovati si do
rukou. Dnes nemáme konservati v n
strany, kterou u nás v Čechách nahražuje
strana agrární, ač v sobě soustřeďuje množstvi
radikálních též živlů a proto nemá budouenost
v nynější formě.
profesor
Čelakovský
Čechy
12
article
Naproti tomu máme několik radikál-
ních stran, jež se navzájem potírají a jež
snad teprve v daleké budoucnosti za změněných
poměrů a za vedení zvláště silnějších individualit,
nežli je to dnes, mohou míti vážnější vliv na
vedení věcí českých. Dnes jest zde pouze oprav-
dová vážná strana politická, která může pro
další pokrok národa a všech jeho výrobních
pracovních tříd pracovati a to je stran
svobodomyslná, sesilená přivrženci strany
národní, částí mladé inteligence a zástupci orga-
nisaeí živnostenských, obchodních, zemědělských,
úřadnických a učitelských. Jest za daných a to
velmi nebezpečných dnešních poměrů nutností,
aby strana ta podržela vůdčí postaven
v politice české a strana ts hájíc myšlenku kon-
centrace i v říšské radě, vyjde-li z voleh ne-
seslabena, v zájmu vlasteneckém učiní zajisté
vše, aby mohlo dojiti k utvoření velkého českého
klubu na říšské radě.
13
article
Slova profesorova učinila na posluchačstvo
moený dojem. Když pak oba protikandidáti pro-
mluvili a nikdo se ke slovu nehlásil, ukončena
o půlnoci schůze.
V neděli dne 28. dubna konala se pako
2. hod. odpol. další voličská schůze v Želez-
ném Brodé, v které prof. Čelakovský
v delší srdečné řeči vyložil politické své ná-
zory, jež s nadšeným souhlasem celého shro-
máždění byly provázeny. Při volhě předsedy
ukázalo se, že většína přítomných voličů hlásl
se k straně mladočeské, pověřivši p. starostu
města Ulrycha řízením schůze. Přítomní
národní soeiálové chtéli miti předsedou Celestina
Louma, ale byli v menšině. Po prof. Čelakov-
ském ujal se slova prof. Zdráhal, aby po
svém způsobu o všem možném se rozpovídal
na konec neomalené útoky proti straně mlado-
české pronesl.
Vytýkal zejména mladočeským poslancům
že neodstranili vady volební opravy, citoval člá-
nek dra, Stránského v přičině chyb mlado-
českého vedení, řeč dra. Plačka o skokanství
vytýkal, že šli Pacák a Fořt do vlády bez záruk
že mladočešti poslanci nechodili mezi lid, že za
vedli autoritářství jako Staročeši, že si nevší-
mai uzavřeného území vtakové tvrzení se může
pronášeti vůči dlouholetému předsedovi Ústřední
Matice školské!) atd.; že neučinili nic pro lid.
že je týdně 40 exekučních dražeb, že se liší
jeho strana od strany mladočeské tim, že chee
hospodářské posílení všech vrstev, že radika
lismus její znamená povnost povah, nepoddaj-
nost atd.
Čelakovský
Ulrych
profesor
Čelakov
Zdráhal
Stránský
Plaček
Pacák
Celestin Lou
14
article
Po něm mluvil sociální demokrat Cífka
Vykládal program strany sociálně-demokratické
způsobem věcným a klidným. Zvláště jednal
o militarismu a zkrácení pracovní doby. Místo
státního práva žádal autonomii národní.
Po jeho řeči vyvracel jeho vývody profeson
Zdráhal a tu došlo k velice ostré kontroverse
mezi oběma kandidáty, když prof. Čelakovský
se byl ze schůze již vzdálil. Když totiž profesor
Zdráhal vytýkal, že musí být nějaké spojení
mezi sociální demokracii a stranou mladočeskou,
a když na to p. Cika odpověděl, že spojení není
žádného, ale že strana mladočeská došla k tomu
poznání, že zrádcováním sociální demokracie s
nic nevyřídí, že proto řečníci národní střany
svobodomyslné, jako zejména prof. dr. Čelakov
ský, si ve svých řečech počinají velice slušně
kdežto řečníci strany národně-sociálné mnohdy
neslušně útočí, chtěli národní socialisté p. Cífku
umlčeti. Kříčeli o důkazy a tu pan Cífka vmet
prof. Zdráhalovi výtku, že v Lysé mluvil kluko-
vinu, jelikož tam mluvil soudně vyvrácenou lež
a apostrofoval ho, že byl ve schůzi té veřejně
nazván lhářem, což prof. Zdrábal musil připu-
stíti, ale vymlouval se, že byl špatně informován,
Při tom se rozhorlil tak, že mu uklouzlo slovo
o sprosťáetví a otázka: eo má dělat, když přijde
takový skoták od volův a řekne mu troubo.
Za všeobecné vřavy byla schůze ukončena
a pro každého soudného zákonného voliče ne-
mohlo po těchto výjevech býti nejmenší pochyb-
nosti, pro kterou stranu a pro kterého kandi-
dáta převážná většina voličstva hlasy své ode
vzdati musí. Zejmena prof. Zdráhal svým pro
vokativním, uěitele naprosto nedůstojným vystu-
pováním zadal si poslední ránu, tak že sna
konečně nahlédne, má-li trochu jenam soudno-
sti, že jeho kandidalura v tak uvědomělých
městech je prostě — absurditou.
Cífka
Zdráhal
profesor
Čelakovský
Cik
doktor
Čelakov
Zdrábal
Lysá
15
article
Schůze voličů novoměstských 40. okresu konal
se v sobotu dne 27. t. m. v sále velkorestaurace „u
Čízka“ v Ječné ulici. Četnému shromáždění předsedal
p. Fr. Hodek, obecní starší a stavitel z král. Vyše-
hradu. V obšírné, velkým souhlasem všech přítom-
ných provázené řeči pojednal p. dr. Karel Černd-
horský o všech aktuálních otázkách a uvedl na
pravou míru nepravdivé a neodůvodněné výtky, kte-
rými se proti straně svobodomyslné bojuje. Když
rozebral leták rozeslaný sociálně-demokratickou stra-
nou, doporuěil tento leták voličstvu k bedtivému pro-
čtení a pravil: „Žádný sociální demokrat nemůže vám
vřeleji doporučiti leták strany té k bedlivému studlu.
než činím já, poněvadž jsem přesvědčen, že právě
leták ten je způsobilý otevříti oči tomu, kdo by měl
ještě nějakých pochybnosti! Slibuje-li se tam na jedné
straně odstranění všech stávajících daní a zároven
na straně druhé provedení četných úkolů, které hudou
vyžadovati velkých nákladů, pak mám na to jedineu
odpověď: Věříte-li, že jest to možné, že
to vše by také kandidát strany sociálně-
demokratické akutečně provedl, pak
neváhejte a velte jakc jeden muž pana
Hodek
doktor
Černd
Francie
Vyšhrad
16
article
Jelínkal (Nikdy! My mu nevěříme!) Já však mám
za to, že siiby zociálních demokratů jrou lepem na
chytání hejlů a jsem přesvědčen, že mnoho hejlů
v našem okresu na svůj lep nenachytají.“ (Výborněl
Bouřlivý souhlas.) Po řeči dra. Černohorského pro-
mhuvil p. dr. Peyr, který poukázal na rozpor, jaký
jeví se v programu strany ve Vídni a zějména v říši
německé, kde se vyslovili dokonce i pro
militarismusl Přitommý host p. dr. Roček vy-
žádal si slovo a v promyšlené řeči, která doznala
jednomyslného souhlasu, probral celou řadu okolnosti
důležitých pro řešení olázky, jakého kandidita má
občanstve veliti. Přednost sluší v každém případe
dáti muži, který se osvěděil jako zdatný pracovník.
Černohorský
doktor
Peyr
Roček
Vídeň
17
article
Frasemi, jakých užívají sirány seziálně demokratická
i národních sociálů, nedokáže se nic prospěšného pro
národ český. (Výborně!) Poslanci svobodomyslní ne-
budou podporovati vládu za každou cenu, ale dle
skutků jejích se zachovají. Nemají žádné příčiny se-
slabovati posici ministrů dra. Fořta a dra. Pacáka
kteří na sjezdu strany svobodomyslné hrdě se hlásili
jako příslušníci této a jistě vyžitkují svého vlivu
v radě korunní pro pežadavky české. Jenom jednotný
klub jest způsobilým, aby zjednal náležitou váhu de-
legaci české. (Výborně! Dlouho trvající pollesk.) Živ-
nostník p. Kapucian vřele doporučeval kandidaturu
p. dra. Karla Černehorského a tato také celým
shromážděním za velkého nadšen
byla schválena. K dolazu učitele p. Těšínského
prohlásil p. dr. Černohorský, že jest jako pří-
slušník národní strany svobodonyslné pro svobod
náboženskou, a že by vší silou bránil tomu, aby
někdo pro své přesvědčení náboženské měl býti pro-
následován. — Za povznesené nálady skončil před-
seda p. Hodek schůzi vyzváním, aby všichni se za-
sadili o nejhojnější účastenství při volbě kandidáta
p. dra. Karla Černohorského.
Pacák
jítlegace
Černehorský
Těšínský
doktor
Černohorský
Hodek
18
article
Strana národně seciální rozbljí volební zchůne
malého úřadníka. Tak stalo se v sobotu 27. t. m
v Žizkově, při schůzi zřízenců, svolané kandidátem
nár. strany svobodomyslně ofieiálem p. Zoulou
Hned z počátku sehůze různě výkřiky svědčily, jak
demokraticky chápou stoupenci strany té pojem
volného slova. Jejich řečníci, ač útočili stále osobně
na dr. Kramáře, ministra dra. Fořta, na radnici a jiné
nemohouce na osobu kandidátovu útočiti — byli
klidně vyslechnuti. Jakmile však kterýkoli z řečníků
národní strany svobodomyslné vyvracel pustěa
štvavé útoky ubohých hospodských politiků — hu-
ronský řev bráníl mu v řečí, Když pak statečníci byli
sesílení příchozími ze schůzí svých ostatních, zvedl
se jeden z bojovníků svobody pěstí a navrhl resoluci
na schválení kandidatury p. Buřívala a Mayera. Pan
oficiál Zoula hláse se k věcné poznámce, chtěl vyvrá-
titi hrubé a lživé útoky, jež během debaty na stranu
Zoula
Buříval
Mayer
Zoul
Žizkov
19
article
svobodomyslnou byly kydány — ale marně. Tako-
vým lidem stačí lhát — nechtějí ale býti usvědčen
že lži. Výkřiky ušlechtilých bojovníků české demo-
kracie: Hrozhy fackami, vyhozením a jiné ušlechtile
výrazy se ozývaly ze středu rozvášněných nár. sociál-
nich politiků. Než by byli dopustili, aby politický
odpůdce přibil jejich lži, raději rozbil schůzi. Nic-
měně jsme plesvědčeni, že klidný a věcný program
kandidáta národní strany svobodomyslné i surově
násilnietví jejich strany bylo většinou přítomných
spravedlivě oceněno. Zřizenectvo i male
úřadníctvo nemůže při velbě podpo-
rovati kandidáty koncentrované de-
mokracie, která brutální surovostí do-
kazuje, jak „demokraticky“ počíná a
proti mslým 11
Voličská schůze v Trhových Svinech. Ve schůa
voličů, která se koná dnes v Trhových Svinech v za-
sedací sině radnici, promluví kandidát spojených
stran svobodomyslné a národní p. Jar. Mattuš.
jítmokracie
Mattuš
trhový Sviny
20
article
Volehní právo žen.
Volehní právo žen.
. Zákonem přirozeného vývoje, který může n
své cestě býti znesnadněn, pozdržen, ohrožen, ale
ne zničen, spějí zdravé a spravedlivé idev k zra-
losti. Stačí pohled zpět, třeba do nedávné jen minu
losti k dokladům pro předchozí slova, stačí přirovnání
kde byla před pěli lety otázka rovného práva hlaso
vacího a kde je dnas. A sta jiných přikladů ukazuje
na kroky idei cestou přirozeného, nezadržitelného
vývoje.
Tou ubírá se také první etappa ženského
hnutí, ve znamení rovnosti a stejných
práv s muži při osudí volebním, rovnosti před zá
konem. Volební právo žen ve spojení s dnešním hla
sovacím právem mužů, bude toprve oním všeobee
uým skutečně rovný m. Právo to je zdůvodněno
ethicky i sociálně.
Elhický moment nejnápadněji vysvítá z kontra-
stů: žena sebe vzdělanější, třeba učenec . . . nemí
dosud práva volebního, které ale má i sebe nevzdě
lanější muž.
Se stanoviska sociälního slačí důvod: připoušti!
společnost, aby žena konala i nejtěžší mužské práce
(v dolech, zemědělství), musí jí přípustiti i mužská
práva a tedy i právo volební.
Mezi lidmi skulečně svobodomyslnými není
zásadní otázca v příčině rovného práva ženy s mu-
žem sporu. Všeciny lidové, svobodomyslné strany
vyjímaje jedinou klerikální, vyslovují se pro vořební
právo žen.
Jest litovati, že již pro květnové volby do par-
lamentu nebylo dosaženo takového hlasovacího
práva, z něhož by ženy nebyly vyloučeny. Ale právě
okolnost teto výluky povzbudila ženy a to v první
řadě slovanské (Češky, Slovinky. Polačky), aby tím
větší intensitou svého práva se domáhaly.
Češka
Slovinka
Polačka
21
article
Tento boj našich žen má zajímavou podobnost
s nedávným zápasem mužů za právo volební. Jak
u mužů byli to živlové svobodomyslní, kleří proli
kon ervativcům o požadavek ten se zasadili, tak
tomu je u žen: jsou to opět svobodomyslné, uvědo
mělé pracovnice duchem a rukou, jež jsou všemu
hnutí v popředí. Apatickými zůstávají jen kruhy ve
vleku klerikálním nebo nemyslící.
Příležitost přesvědčiti se o stavu hnutí ženskéh
za volební právo u nás, byla při včerejší schůzi
ve vinohradském Národním domě. Pořadána byla za
tou příčinou, aby kandidáti poslancctví všech politi-
ckých stran objasmili své stanovisko ku právům žen
Schůze nedopadla tak, jak pořadatelstvo očeká-
valo. Jednak vhivem přitomných kierikálů, jednak ru-
šivými a nemístnými výkřiky a tím porušováním
svobody slova pro kazdého řečníka, měla ráz dost
neklidný.
Zahájena za veliké účasti žen i mužů všecl
vrstev, ale nejvíce z třid dělnýcn, úvodními slovy
uč. sl. Tůmově, došla objasnění ohledně příči
svolání řečí sl. Pölzbauerové, která v podstatě a
pravila:
Otázka všeobecného a rovného práva hlasova-
cího hýbe dnes celým světem: jen že se při lom
zapemíná, že není všeobecným a rovným, nebol ne
vztahuje se na ženy. Musí se tedy oně hlásit samy
Všechny ženy mohiy by podepsati manifest, kterým
anglické ženy hlásí se o své právo. V našem státe
dues učiněn velký krok ku předu. Nejširším vrstvám
mužů dostalo se práva hlasovacího, ale žena zu
stává práva tuho nezúčastněna. Tím slaví ne žena
ve své vlasti na roveň cizincům a nezletilcům, jimž
zákon nedopřavá práva volebního. Mužové nemaji
smyslu pro toto ponižení žen a proto musí tyto
domáhati se svého práva samy. Jen málo bylo po-
slanců, kteří s návrhem žen na právo hlasovaci
souhlasili. Bude nový parlament v lidovém svém
složení jiným?
Tůmův
Pölzbauerová
národní dům
22
article
Řečnice poukazuje na různé vymoženosti, jež do
cíleny byly v americkém Coloredu a jinde, kde od lek
šedesatých existuje volební právo žen a kde vykonáno
velmi mnoho v zajmu společnosti a zvlášté na poli
humanním přičiněním žen. Rovněž v Australii
vydany podobné spravedlivé zákony, rozšiřující prava
ženská. Vůdkyně ženského bouti na Novém Zélandě
charakterisovala je slovy: »Nebyla to revoluce, nýbrž
evoluce, jež volebnl pravo žen vyvolala le
U vědomí těchto fakt hlásíme se i my o volebi
právo žen. Co unás už býlo vykonáno v tom směru?
Před 10 léty slavně manifestován požadavek českých
žen o právo volební, totéž učiněno v r. 1904, pak na
schůzích v r. 1905 a veřejně dokumentován na pamnát-
ném průvodu Prahou
Pak následovaly protestní schůze, petice k rad
říšské a řada jiných kroků, jimiž ženy polské i slo-
vinské rovněž svůj požadavek manifestovaly. Byť ne-
byl výsledek snab našich takovým, jakým jšmesi
přály, přece nás uspokojuje. Byť hlasováno proti
němu, nebylu proti němu mluveno, jelikož nemohlo
býti proti němu mluveno. (Výborně!) A to je náš
dosavadní úspěch, jehož dalšímu pokroku až ke splnění
požadavku, provolávám »Zdarl«
Na to předsedkyně vyzvala přílomné kandidáty
poslanectví, aby se vyslovili o svém stanovisku k žen-
ské olázce.
Kandidát strany sociálně-demokratické pan Je
linek prohlásil, že od vzniku této strany, měla po-
žadavek všeobecného práva hlasovacího i pro ženy
ve svém programu a shledává právo to nejen přiro-
zeným, nýbrž i nutným pro další rozvoj národů na
cestě rovnosti a bratrstvl.
Zdarl
Austrálie
Nový Zéland
Praha
23
article
Poukazuje na různé vlivy, pod nimiž žena trpěl
a tak dlouho nemohla se odhodlati k vystoupení za
svá práva. Nejsětší závadou pro vývoj jejího zdaa-
vého rozumu byla náboženská výchova. (Neklid
soho« u klerikálů.) Klerikálové pro své zpáteč nieké
snahy (To není pravda!) nalezají půdy ve zbožné
mysli ženské; výchovou klašlerní ničí se každá ji
skra svobodného smyšlení. (Výkřiky několika žen
vzníká hluk a snaha po utišení zůstává po delší čas
marnou.)
Kandidát strany nár. sociální p. Buřival rov-
něž za nepokoje a hluku, který již celou schůzi pro-
vázel, poukazuje, že nesmí se jen pro požadavek žen
mluvit, ale třeba se proň i bit. Činí (přerušován vý-
křiky) krátké prohlášení, že poslanci nár. sociáln
budou pracovati pro realisování práva.
Jmenem české st any pokrokové docent dr
Pouska zdůvodňoval oprávněnost volebního práva
žen na základě práva přirozeného a různými citaty
a poukazem na cizinu objasňoval stav žensvého
hinutí.
Posl. dr. Jos. Herold za nár. stranu svobodo-
myslnou prohlásil vešketé sympatie s požadavky žen
a delší řečí objasňoval, že nejen cestou zákonodar-
nou, ale také cestou rodinné výchovy dlužno půso
biti. Při řečí jeho pi. Gregorová vykřikla »mnoho
Irázi«, načež dr. Herold vzdal se svého práva mlu
viti jako host, odkázav dotyčnou dámu na primérní
zásady společenské slušnosti.
Episoda ta způsobila nové vzrušení, které ne
utiš lo ani prohlášení prostořeké, že neminila t ě m
trázemi řeč dra. Herolda, nýbrž vobee
všechno to mluvení. Za smíchu pak doznala, že
polečensky nebyla vychována a že neví, že výkřiky
někoho přerošovali je neslošnost.
Za účelem uklidnění myslí přečtia předsedkyn
52 došlých dopisů od různých kandidátů poslanectví
kteří se vyslovili pro volební právo žen.
Buřival
Pouska
Posl
doktor
Jos
Gregorová
Herold
strana svoboda
24
article
Nový nepokoj však nastal, když nár. soc. l
Pilna v řeči své útočila na stranu sociálně-demo-
kratickou. Na několik minut nebylo vůbec žádně
jednání mložné; podobně bylo tumu tak, když red.
Němec, odpovídaje sl. Pilné, prohlašoval, že celi
strana soc. demokratická a jeji zásady opíraji se n
prosté rovnosti muže se žencu.
Za neklidu a přerošování mluvila ještě sl. Tom-
kova a teprve sl. Plamínkova dovedia si zjed-
nati pozornost a ticho. Uvedla, že je smutným zje-
vem, že schůze činila dojem schůze agitnční. Odmítá
jakékoliv takové snahy k ženskému hnutí se přidru-
žojící a prohlašuje za bouřlivého souhlasu, že ne
jedna strana, nýbrž všechny strany to budou, jež vo-
lební právo žen vydobudou. V závěru řečí své, v níž
pobádala měšťanské ženy ke vělší účasti v zápasu
žen za právo volební, navrhla tuto resoluci:
»Ženy české, shromažděné na manifestační schůzi
28. dubna 1907 v Nár. dumě, vyslechly hlasy kandi-
dátů postanectví do rady říšské. Na základě toho v
vážné době voleb zavazují se všem, kdož v rodinách
jejich oprávněni jsou k volbě, vyložiti, jakým poní
žením pro ženy jest vyloučení ženy z občanských
práv, vyložití důvody pro volební právo žen a jeho
důležitost jak pro všechny jednotlivee, tak pro všechny
vrstvy naroda a celý národ. Timto rozumným vý
kladem jistě ženy způsobí, aby hlasovali naší mu
žové češlí pro ty, kdož pro volební právo žen se vy
slovili a vyslovi. Kdo upírá ženě rovnocennost lid
skou, nemá porozumění ani pro sociální rovnost
mužů ani porozumění pro spravedlnost.«
Jelikož stoupenci a stoupenky strany klerikáln
ze schůze zatím odešli, přijata byla resoluce jedno
myslně a tím schůze skončena.
Němec
Pilná
Plamínkův
Toma
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pamětní spis Němců v Čechách. Z
stupcové největších měst v německé části Čech
zamýšleli vymoci si u panovníka, jenž v Praze
dlel čtrnácte dnů, audienci, i podati pa-
novníkovi pamětní spis, v něm
měl býti obsažen mezi jiným také poža-
davek Němců národnostního rozdělení v Čechách
Jak se dovidáme, bylo zástupcům s rozhodu-
jřeího místa dáno na srozuměnou
»že je panovník v této záležitosti nepřijme a ná-
sledkem toho nedošlo ani k žádosti o audienci
Zprávu tohoto znění přinesla včera »Reichen-
berger Ztg.« jako původní, autentičnost její po-
tvrdily mezi jinými »N. Fr. Pr.« a pražská »Boh.«.
Z politických projevů a událostí, s pobytem ps-
novníkovým souvislých, tento jest nejdůležitější.
Odepře-li koruna slyšení deputaci něme-
ckých měst, která přišla s požadavkem ná-
rodnostního rozdělení Čech, a odepře-li je
výslovně z této příčiny, pak zajisté nemůže
býti přesnějšího výrazu pro odpor koruny proti
národnostnímu rozdělení země. Po předsedovi
ministerstva, jenž požadavek Némců, směřu jíel
k rozdělení, prohlásil za nejextremnější, jaký
Němci vůbec činiti mohou, odmítnutí deputace
za rozdělení žádající, — jestliže to musilo
Němcům býti dvakrate řečena a po druhé s dů-
razem, jenž splňuje všechna přání, stalo se.
Němec
Reichen
Čechy
Praha
Francie
Boh
Némce
26
article
Dosah zprávy jest obrovský, situaci prozatuje
co nejzřetelněji. Král český sjednotil se s če-
ským národem v nezudatelnosti jednoty králov-
ství českého a jeho jasné srozumitelný čin ohra-
žuje nedělitelnost země zárukou svrchované
eeny. Nechce-li koruna o národnostním dělení
Čech ani slyšeti, dostává se tím sankce
témuž stanovisku českého náro da,
který může s jasnějším zrakem hleděti vstřie de
budoucna neporušené jednoty své vlasti. —
Událost, která bude předmětem ještě mnobých
úvah a výkladů. Jest prozatím vítaným dokladem
k nejdůležitějšímu místu nejvyššího vlastnoručního
listu: »Nyní však — mám za to — nadešla chvíle,
kdy oba národové, vzpružení ve své národní slle
a svéráznosti, upřímně mohou si podati ruce
k dobodě a pak bez obavy o zachování své
národnosti sdružiti se ku společnému
dilu a činu.« Odmitnutí deputace německýeh
měst nenasvěděuje tomu, že by v koncept nej-
vyššího listu o dohodě obou národů pojato byle
i rozdělení země.
— Špatnému počasi za císařova pobylu
v Praze věnuje včerejel »Bohemia« článek velmi
nařikavý. Rozumí se, že špatný její rozmar patí
politickému počasí, provázejícímu panov-
nikův sejour v Praze, neboť podle nl výrobei
politického počasí v aranžování císařských dnů
osvědčili jenom jedinou důs ednost, která znala
jenom jeden cil, Němce v Praze zastrčiti totiž
do pozadí a v každém případě do druhé řady.
Němec
Čechy
Praha
Bohemia
27
article
Červené vlákno — tak pokračuje »Bohemia« —
táhnoucí se programem cisařakých dnů, úzkostlivě
je zachovávaný princip: Především a přede všemi
jinými přijdou Češí. Program prý nebyl přistřižen
podle karakteru měsla Prahy jakožto hlavního
města země oběma národnostmi obývané, nebyl
založen podle zásady rovného práva, nýbrž tak
vysoustruhován, že se přibližil co možno nej-
těsněji přání Čechů, aby Praha byla považo-
vána (!) za české město. Než tím nářek »Bo-
hemie« není nikterak vyčerpán. Ještě větší než
ochofa, jakou se české Praze vstříc vyšlo —
píše »B.« — než ústupky (?) jichž se ji do-
stalo od zodpovědných aranžerů, jsou naděje,
jež Češi upínají na krátkou skvělou tu dobu.
I má rozmilá »Bohemia« strach, aby tyto na-
děje nevstoupily do hlavy velikým masám
lidu, což prý není lhostejno v době, kdy tylo
masy obdařeny právem politického hlasování,
jež vykonají poprvé v několika nedělích. Podle
pozorování, jež »Boh. « učinila za těchto čtrnáel
dnů, disposice pro budoucl pokusy sml-
řovaci upraveny od pořadalelů pražských slav-
ností jenom ve výhodný prospěch jedné strany.
Čecho
Čech
Praha
Bohemia
český Praga
28
article
Sbliženl podle toho jenom stíženo
také volby do nové sněmovny pod takovým
vlivem dopadnouti mohou všemu jiému přiznivěji
jenom ne vyrovnaci akci. Taková akce může
míti jenom tenkráte vyhlídku na úspěch, jestliže
vychází z přesného stanoviska, že se vyrovnání
státi má mezi rovnými. V českém hlavním
městě stalo se však vše, aby jedné straně vy-
kázána byla přednost, i aby posílena byla
v přesvědčení, že jí přednost tahé náleží. Potud
slesky »Boh.«, jejíž úvodník možno přijati jako
odpověď na slepo na nejv. vlastnoruční list ještě
dřive než vydán. Nastává týden výměny názorů
o politických důsledcích panovníkova pobylu
v jeho pražské residenci a těší nás, že včerejší
úvodník »Boh.« velmi značně usnadňuje závěr
již dnes. »Červené vláknos, o němž mluví, vy-
konalo u nl sice úkol červeného sukna, ale
soudí správně, když pravi, že vyhlídky vyrovnání
podle německého modelu — pohořely. . .l!
29
article
— Osobnl. Na odpočinek po svě žádosti odcha
zejíeímu prolesoru státní reálky v Kutné Hože, Gust,
Erhartovi udělen byl titul školního rody.
— Redinné zprávy. Slečna Miloslava Mla
dějovská slaviti bude manželský sňatek s panem
Robertem Rtežným, c. k. vrchním inženýrem
v ministerstvu vnitra, v sobotu dne 4. května 1907
o 19 12. hod. dopolední ve chrámě svatoštěpánském
— Úmrtí. Včera o 5. hod. ranní zemřel v Praze
pan Fred Pistor, spoluchél firmy Josef Staus.
Pohřeb koná se zejtra v úterý ine 30. t. m. o 3. hed.
odpol. z kaple vyšehradského hřbitova. — Na Mělnlce
zemřel p. Antenín Němeček. úřadník, vždy
věrný příslušaík národní strany svobodomyslné. Čes
jeho památcel
— Depatace Svazu českoslovanského sřudenisiv
u ministra Pacáka. Včera dopoledne přijala byla mi-
nistrem drem. Pacákem deputace »Svazu českoslov.
stud.«, skladajicí se z předsedy Inž.C. Gebauera, místo-
předs. JUC. Torzického a zástupců Slovinců kolegl
Lipolda (Adrije) a Kukce (lllyria). Tlumočila pota-
davky českých vysokých škol a žádala za podpon
slovinských snah po zřízení university v Lubiani,
usnadnění sludia Slovinců v Praze (habilitace slovin-
ských docenlů) atd. Ministr deputaci velice přalel-
sky přijal, další dobu, zejmena s kol. Slovinei roz-
miouval, podrobně se informoval a slibil memoran-
dum Svazem podané na patřičných místech podp-
rovati. Podrobnější obsah memoranda sdílen bud
v nejbližáích dnech.
Gusta
Erhart
Ml
Robert Rtežný
Pistor
Staus
Antenín Němeček
Pacák
Ing
C Gebauer
Slovinec
Lipold
Adrij
Kutná Hož
Praha
Depatace svaz českoslovanský sřudenisiv
Kukka
30
article
— Z časké techniky. Asistentem při geodětickém
úslavu c. k. české vysoké školy technické v Trane
jmenován byl od 1. května t. r. sborem profeserskjm
této školy inženýr pan Antonín Plesket, dosu
zaměstnaný u zemědělsko-inženýrské, geomelrovslé
a stavební firmy „Pleffermann a Mysliveček“ vč
Budějovicích.
— Vrácný dar. Pan J. F. Langhans, c. a k
dvorní fotograí v Praze, věnoval průmyslovému mausea
cisaře a krále Františka Josela I. pro východní Čechy
v Chrudimi l4 skvostně vypravených svazků se 133
velkými nádhernými fotograliemi po vělšině pral-
ských památek uměleckého průmyslu, mezi (im
snímky nejrajímavějších předmětů z umělecko-prů-
myslového musea komorního. Snaha p. J. F. Lang-
hansa v dokonalých snímcích starých dobrých vý
robků předložitinašemu výtvarnicivu, uměleckému
i řemeslnému cenné vzory pro tvorbu nevodebov, z
sluhuje nejplnějšího uzná ni.
— Valná hromadu Spolku azchitektův a inžanýrů
v království českém. Jedna z největších našich korpes
rací odborných, středisko českých techniků Spelek
architektův a inženýrů v království českém, konnl
včera ve staré zasedací síní radnice staroměstská
valnou hromadu. Soustavná horlivá a mnoholetá čin
nost tohoto spolku zabezpečila mu nynější jeho výa
znam, váhu a popularitu, toliž: v olázkách ovlben
ve Vídni.
Antonín Plesket
Mysliveček
Langhans
Josel
Lang
Tran
Budějovice
Praha
Čechy
Chrudim
Vídeň