1
article
syly o pravosti a ceně jednotlivých obrazů proná-
šeny pochybnosti. Časopis vypřavuje, že jeden ze
zkušených »odborníků« dal před několika léty po-
říditi asi 450 padělků Diazových, které prodávány
byly po 100 francích za kus. Všechny zaslány byly
do Ameriky, do země úplných nemožností, kdež pro-
dány byly musejním sbírkám a amatérům asi za cenu
1 a půl millionu dollarů. Jiná firma prodala které-
musi venkovanu práci Delacroixovu za 45.000
franků, rovněž padělanou. Kupce ujistililbrzy přátelé
že byl ošálen. Obraz byl prostě opatřen rámcem em-
pírovým a odevzdán byl ku prodeji nastrčenému ob-
chodníku s uměleckými věcmi. Celá pozůstalost Cros-
nierova, jak jsme se již v několika článcích zmínili,
representuje následkem zjištěných padělků cenu po-
měrně nepatrnou, ač jest jisto, že bursovní spekulant.
jenž po letech nepřízně tak truchlivě skončil, vyna-
ložil na zakoupení těchto předmětů značné finanční
oběti.
Diazův
Delacroixův
Cros
Amerika
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Zlovůle žeditelstva české severní dráhy
Již jednou jsme upozornili na české vydání
jízdních řádů české severní dráhy, ukázavše
k tomu, jak její ředitelství již si skonstruovalo
své »uzavřené« území, uvádějíc názvy tratía
stanic ležících v území poněmčilém v českých
jízduích řádech německy a vedle toho v závorce
česky. Že by ředitelství po tomto upozornění
vykonalo svou povinnost, nemůžeme přiznati.
Tam spíše vzbudilo pocit škodolibosti. Upozor-
nění bylo adresováno na naše české kruhy, aby
přičinily se o zlomení urážející zlovůle tohoto
ředitelství. Dle toho, co nyní vidíme, zůstala
naše slova i českými zúčastněnými kruhy nepo-
všimnuta, jdeť čes. sev. dráha, nenalézajíc od-
poru a překážek ve svých germanisačních chout-
kách, již o krok dále, jak poslední jízdní řády
jejt dokazují. Uvádí již německé pojmenování
tratí i tam, kde tyto probihají krajinou českou.
Tak čteme v českém jízdním řádu: Kuttenthal-
Untercetno—Mscheno (Chotětov— Dolní Cetno—
Mšeno)! Nevzepře-li se tomu nikdo, zmizí během
doby česká jména z řádů jízdních vůbec. Di-
víme se, že nenajde se někdo, kdo by na pří-
slušných místech upozornil na to, že česká se-
verní dráha vlastně, žádných českých řádů ne
má, nebo má jen německé a německo-české. Č
patří do českého řádu německé pojmenován
stanic a zastávek jako ku př. »Böhm. Leipa
Haitestelle«? Česká sev. dráha probíhá z valné
části uvědomělými českými kraji — ale co je
v tom za uvědomělost, tohle když si dáme líbit.
Tato výčitka platí stejně první obci české, Praze,
jako i té nejmenší vesnici na dráze té ležící.
Mschit
Böhm
Chotětov
Dolní Cetno
Mšeno
Praha
KuttenthalUntercetný
3
article
Všecky mají vinu, nikdo si ještě nestěžoval na
urážku, jíž se zůmyslně jmenovaná dráha do-
pouští. Z výčitky té nevyjímáme ani jiné kor-
porace české, jako jest obchodní komora pražská
a ostatní korporace obchodní, z výčitky té ne-
vyjímáme ani české členy železniční rady, ani
poslance. Ti všichni by si měli stěžovati u mi
nisterstva na jednání české severní dráhy —
leč žel, neučinil tak nikdo.
— Časká universita do — Olomouce ?
Zprávu, že vláda skutečně hodlá předložiti po-
slanecké sněmovně osnovu universitního zákona.
podle kteréhož by měla býti v Olomouci zřízena
česká a německá právnická fakulta, po-
tvrzuje včerejší vydání brněnských »Lidových
Novin« s tím výkladem vládního úmyslu, že pro
odpor Čechů i Němců k projednání předlohyté
vůbec ani nedojde. — Takové jsou tedy dů-
sledky brněnského paktu, o jichž provedení
vládu žádala zvláštní deputace českých smírců
moravských?! K vůli tomuto novému aktu
vládní nespravedlnosti a bezohlednosti bylo do če-
ského lidu na Moravé vneseno nesmírné roztrpčení
otravnými smiřovačkami, k vůli tomuto bezpří-
kladnému překvapení obětována, aneb aspoň na
léta ve svém vývoji zastavena česká budoucnost
na Moravě? To je hotová expatriace českého
lidu z hlavního města Moravy, vyloučení jeho
ze společného majetku Brna, vládní odpověd
daná za Němce na nedávný dotaz Žáčkova li-
stu: Česká universita nesmí po obecních vol-
bách do Brna! Orgán dra. Stránského tvrdí, že
vláda mohla zcela klidně vystoupit s návrhem,
aby česká universita byla zřízena v Brně, ježto
by to byl býval důsledný čin z moravského
sněmovního paktu. Němci spojovali otázku uni-
versitní s celou řadou svých požadavků, j i mž
na sněmu bylo vyhověno, doznali, že
Brno není německým městem, neboť mu přiznali
dva české poslance — tak dovozuje list dra.
Čecho
Němec
Žáčkův
Stránský
doktor
Olomouc
Morava
Brno
Časký univerzita
německý právnický fakulta
4
article
Stránského. Jest ještě v živé paměti zápas v už-
ším výboru smiřovačkovém, vedený proti Němcům,
že spojovali universitní otázku nerozvázatelně se
splněním svých požadavků vyrovnávacích ..
Plamenné memorandum bar. Pražáka v té pří-
čině je přece známo! Byly snad smiřovačky
proto rozbity, aby Němcům mohly být
splněny na sněmu jich požadavky, aby však
současně propuštěni byli ze svého universitního
závazku?! Ruzčarování, které lidu českému
uchystáno brněnským paktem, přesahuje opravdu
všechny meze toho, čeho se veřejnost česká
nadála. Tedy ani to Brno pro českou univer-
situ nebylo moravským punktátorům zabezpe-
čeno! Zač se tedy vyrovnávali?! Za většinu 73
ze 155 a za to, že do škol německých smějí
býti přijímány německé děti z »pravidla«
od něhož výjimky stanoviti bude německý školní
úřad . . . Proto musila býti smiřovačkami otrá
vena i Národní Rada v Brně!
— Jazykové právo národních a českoslov.
soc. demokratů v odborových schůzích. Z Pod-
mokel se sděluje, že na schůzi svolané k roz-
hodnutí o passivní resistenci, jíž se zúčastnilo
více než 1000 zřízenců všech drah do Pod-
mokel ústících, žádal zástupce národních dělníků
českých, aby také český řečník po česku ztlu-
močil zprávy obou poslanců Schreitera a dra.
Ellenbogena, na schůzi referujících. Předseda to
slíbil, ale dal hlasovati o projevu díků oběma
poslancům a hned po hlasování skončil schůzi.
Stránský
Němec
Schreiter
Ellenbogen
Brno
národní Rada
5
article
Češti zřízenci národní i sociální demokraté,
takto uražení, vyskočili ze svých míst ř hrnul
se ku předsednictvu, zasypávajíce je prudkými
výtkami. Když zjednáno ticho, prohlásil před-
seda, že byl nucen schůzi oficiálně ukončiti,
poněvadž jednací řeč její byla německá, nyní
nechť prý se jen český řečník slova ujme,a
ostatní ať jej vyslechnou. S tím však čeští děl-
níci nesouhlasili, v jednání nelze pokračovati i
bylo by zbytečno, ježto schůze ukončena. Za
velikého lomozu a rozčilení rozcházeli se
účastníci.
— Místodržitel hr. Coudenhove vrátil se dnes
ráno z Vídně do Prahy.
— Opozděné vlaky. Také včera opozdily se značně
veškeré vlaky drah, v Ptaze ústících, následkem pře-
velikého množství poštovních zásilek a návalu cestu-
jícich. Opozdění bylo až o 1 hodinu.
Coudenhove
Vídeň
Praha
6
article
— Zvýšení cen za tiskopisy. Zákaznictvu knih-
tiskáren zaslán byl právě oběžník tohoto obsahu
Majitelé knihtiskáren v Čechách přijali ve schůzi.
konané v obchodní a živnostenské komoře dne 17.
prosince 1905, cenník, který ujednán byl mezi po-
mocnictvem a principály celého Rakouska na spo-
lečných konferencích ve Vídni. Cenníkem tímto ma
se živnost knihtiskařská říditi po dobu 8 roků. Při-
jetí tohoto cenníku, jímž z větší části přáním našeho
pomocnictva vyhověno bylo, jakož i stálé zvyšování
cen papíru nutí majitele knihtiskáren v Čechách
k všeobecnému zvýšení cen za tiskopisy, počínaje
1. lednem 1906 o 10 procent. Uvádějíce toto
usnesení majitelů knihtiskáren v Čachách — jež vy-
voláno bylo uvedenými okolnostmi — našemu vele-
ctěnému zákaznictvu ve všeobecnou známost, trváme
v úctě Hanuš Feller v Karlových Varech, před-
seda Zemské jednoty majitelů knihtiskáren v Če-
chách. Zdislav Grégr v Praze, místopředseda Zem-
ské jednoty majitelů knihtiskáren v Čechách, starosta
gremia knihtiskařů a písmolijců v Praze. H. Gie-
rach, starosta gremia v Liberci. A. Peřina, sta-
rosta gremia v Hradci Králové. E. Gschihay, sta-
rosta gremia v Chebu. M. Pokorný, starosta gre-
mia v Plzni. J. Přibyl, starosta gremia v Čes. Bu-
dějovicích.
Feller
Grégr
H Gie
A Peřina
E Gschihay
M Pokorná
J Přibyl
Čechy
Rakousko
Vídeň
Karlová Vary
Praha
Liberec
Hradec Králové
Cheb
Plzeň
Čes
7
article
— Tah loterie damského odboru Brněnské Ma-
lice školské odložen jest pro nahodivší se překážky
a bude proveden v polovici měsíce února. Výstavka
výher uspořádána bude as týden před slosováním. —
Pany umělce a příznivce, kteří jsou ochotní přispěti
naší loterii prosíme snažně, aby dary laskavě zasílali
na adresu odboru dam Brněnské Matice školské,
Solnoúřední ulice číslo 13.
— Oběť zločinné manipulace. V Klecanech ze-
mřela ve středu 18letá dcera tamního dělníka Anna
P. Poněvadž příčina smrti byla podezřelou, učiněno
o tom oznámení státnímu zastupitelstvu a včera vy-
konal pitvu mrtvoly soudní lékař p. prof. dr. Slavík.
Pitvou zjištěno, že dívka se stala obětí zločinné po-
moci, naznačené v § 144. tr. zák.
— Podivná libůstka v pití. V obci B. u Ústí nad
Labem onemocněl před nedávnem 13letý hoch zá-
škrtem a rodiče dávali mu, když stav jeho byl nej-
horší, píti petrolej. Hoch se uzdravil, ale od doby
té má takovou zálibu v pití petroleje, že pije jej
jako vodu. Láhev s petrolejem musí proto býti před
ním stále uschována.
Pan
profesor
doktor
Slavík
Ma
Solnoúřední
Klecany
Ústí nad Labe
8
article
— Požáry na venkově. V Mihošovicích u Volyně
vypukl z neznámé dosud příčiny dne 19. prosince
t. r. oheň, který stodolu s kůlnou náležející chalup-
níku Zůchovi zničil. Ve stodole uložené zásobya
značné množství dřevěných loukotí vzaly požárem
tímto rovněžza své. Jak se proslýchá, byl oheň úmy-
slně založen; štěsti však, že chalupa stojíc o samotě
zabraňovala dalšímu šíření se ohně, jinak byla by
čásť vesnice, snadno shořela. Škoda způsobená činí
dle odhadu majitele 4000 kor. jest však částečným
pojištěním kryta.
— Výjev z ulice. Na Staroměstském náměstí
byla včera po 6. hodině večerní pro potulku zatčena
20letá Josefa Novákova z Nuslí. Když ji policista od-
váděl na staroměstskou strážnici, postavil se mu na
Perštýně do cesty 24letý soustružnický pomocník
Frant. Holý z Nuslí a vyzýval ho, aby Novákovu
pustil na svobodu, že je to jeho milenka. A aby do-
dal důrazu svým slovům, popadl policistu za hrdlo.
Utočník byl přemožen a potom oba milenci putovali
do separace. Ovšem každý do jiné.
— Katastrofa na dole »Helenině«. Z Nového
Sedla se oznamuje: Když bylo postaráno, aby požár
v dole »Helenině« nerozšířil se na doly sousední,
Požár
Zůcha
Novákův
František
Helenin
Volyň
staroměstský náměstí
Nusle
Perštýn
Nový Sedlo
9
article
byl uzavřen, by zamezil se přístup čerstvého vzduchu
do něho a zuřící v něm požár by se tak utlumil. To
stalo se již v noci na včerejšek. Veškeré úsilí obrá-
ceno pak k obětem katastrofy. Mnoho doufalo sev
příchod ochranného mužstva z uhelné pánve mo-
stecké, jež vyzbrojeno je nejlepšími a nejmoderněj-
šími zachraňovacími potřebami a přístroji, ale když
přibylo, musilo mužstvo toto zůstati nečinným. Uká-
zalo se, že štoly dolu jsou příliš nízké a že do nich
se svými přístroji následkem toho nemůže. Šťastněj-
ším bylo ochranné mužstvo duchcovské, neboť, jak
se z Nového Sedla telegrafuje, proniklo včera večer
až k mrtvolám zahynuvších horníků, které doufa
dnes ráno z dolu vynésti. Potvrdí-li se zpráva tato,
bude to důkazem, že úsilovná, cíle vědomá práce
překoná všeliká dobrozdání znalců, kteří na základě
zkušeností v podobných případech dosud nabytých,
dle nichž také my jsme soudili, předpovídali, že bude
lze k obětěm katastrofy proniknouti teprve později.
Nový Sedlo
10
article
— Malíř na útěku polapen. Pole mezi Ústím nad
Labem a Předlicemi byla dne 21. prosince jevištěm
divého honu. Prchal po nich muž, za kterým hnalo
se několik osob, k nimž připojil se iobecní strážník,
konající službu v Tovární třídě ústecké. Pronásledo-
vaný byl konečně dohoněn, strážníkem za pomoci
několika lidí a strážníka z Předlic přemožen a od-
vezen na voze do Ústí, kde ve věznici zuřil jako
šílený a chtěl vše rozbíti. Udal, že jest František
Bauer, malíř, příslušný do Prahy. Bauer bydlil po ně-
kolik neděl u vdovy v Ústí nad Lab., ale nebyl na
policii hlášen. Prováděl nějaké opravy v kostele
a vdova půjčovala mu peníze na barvy, zejmena na
zlatý a stříbrný bronz, až měla u něho přes 100 K.
Bauer namlouval jí, že 23. prosince dostane peníze
za práci a že svůj dluh zaplatí. Kromě vdově, byl
dlužen i jiným osobám. Jak nyní zjištěno, vyzvedl
si peníze za opravy v kostele již 21. prosince a chtěl
nepozorovaně zmizeti. Dne 21. prosince pozorovala
žena, které byl taktéž dlužen, že chce ujeti ústecko-
teplickou drahou a proto na něj na nádraží důrazně
naléhala, by jí dluh zaplatil. Bauer se z počátku vše-
lijak vytáčel a když seznal, že se věřitelka slovy od-
býti nedá, vzal do zaječích. Na útěku, jak již podo-
tknuto, byl však chycen a dopraven k okresnímu
soudu.
Bauer
K Bauer
Ústí nad Labe
Předlice
Ústí
Praha
Ústí nad Laba
11
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
U okresního soudu pro přestupky.
»Trochu světla do pražské korrupce.« Dnes do-
poledne bylo u přestupkového soudu na Ovocném
trhu v síni tajemníka p. Fettra pokračováno v líčení
o žalobě, kterou dramaturg Národního divadla pan
Jaroslav Kvapil podal pro urážku na cti na drama-
tickou umělkyni pí. Hannu Benoniovou. Jedná seo
následující: V Prostějově vyšla brožurka J. Krapky
pod titulem »Trochu světla do pražské korrupce«,
v níž bylo útočeno na intendanta Nár. div. p. posl.
dra. Herolda, jeho syna, na umělkyně pi. Benoniovou
a pí. Laudovou a vychvalovány zásluhy manželů
Kvapilových. Po vyjití brožury vyslovila se — dle
žaloby — pí. Benoniová řediteli Nár. div. p. G.
Schmoranzovi, že spisovatel byl manžely Kvapilo-
vými podplacen, aby brožuru vydal. A poněvadž
brožura obsahuje trestní delikty, cítí se výrokem pí.
Benoniové pan Kvapil na cti uražen a proto žaluje.
Při líčení dne 9. listopadu popřela pí. Benoniova
výrok o uplacení, ale trvala na tom, že paní Kvapi-
lová brožuru inspirovala. Jako svědkyně byla slyšena
paní Laudová a uvedla, že režisér ochotnického
spolku v Prostějově pan Brannsteiner jí posla! dopis,
že paní Kvapilová si Krapkovi stěžovala a že mu
sdělila, že má obsáhlý materiál, který může poslou-
žiti tomu, kdo by se o to zajímal. K návrhu stran
soudce líčení odročil za příčinou výslechu p. Brann-
steinera o obsahu jeho rozmluvy s paní Kvapilovoua
pana J. Krapky o tom, byl-li snad někým inspirován
k sepsání brožury, po případě i podplacen. Oba
svědkové byli vyslechnuti v Prostějově a po zahá-
jení dnešního líčení přečetl soudce, tajemník pan
Fetter, jejich protokoly.
Kvapil
Hanna Benoniová
J Krapek
Benoniová
Laudův
Kvapilův
G Schmoranz
Benoni
Benoniův
Kvapi
Laudová
Brannsteiner
Kvapilová
Krapek
Branna
Fetter
Prostějov
národní divadlo
Kvapilovoua pan
12
article
Pan V. Brannsteiner, obchodník a režisér
ochotnického divadla, vypověděl:
Asi v březnu 1905 vystoupila na našem jevišti
pohostinsku paní Hanna Kvapilová. Ve zkoušcea
sice v přestávce mluveno bylo mezi jiným o pomě-
rech při Národním divadle pražském, kteráž rozmluva
byla navázána na právě vyšlý článek buď v časopise
»Nájemník« neb »Čes. Scéna«, na což se určitě nepama-
tuji, ale kde byla kritisována, ba trhána působnost pp.
manželů Kvapilových při Nár. divadle. Při této příleži-
tosti stěžovala si nám, totiž mně a red. Krapkovia
ještě několika členům našeho ochotnického sboru, na
nesnesitelné pro ni poměry v Praze. Stěžovala si
zvláště na tři časopisy a sice dva shora uvedenéa
pak na »Divadelní listy«, které prý se nezabývají ni-
čím jiným, než právě jich osobami.
Se slzami v očích si stěžovala a naříkala, proč
že ona má být terčem útoků, kdežto druhé dvě dá-
my a co do gáže jí rovné umělkyně, jsou v těchto
listech do nebe vynášeny a paušálně vychvalovány.
V Brannsteiner
Hanna Kvapilová
Kvapilův
Krapkovius
Praha
národní divadlo pražský
13
article
Tentýž den stěžovala si při jiné příležitosti opětně
mně a red. Krapkovi a řekla nám také, že v Praze
nezůstane a že vyjednává o engagement v Německu.
Red. Krapka zřejmě dojat její výpovědí, odkazoval
ji, aby se obrátila na slušnou českou žurnalistiku,
aby se jí zastala. Když pak paní Kvapilová odvětila,
že se nikdo nechce míchati do jejich sporu, přislíbil
jí, že se věci sám ujme a že sám bude pracovati
k tomu, aby taková umělkyně, jako pí. Kvapilová,
byla českému divadlu zachována. Co se mezi nimi
dělo dále, nevím. V září r. 1905 měla u nás vystou-
piti pí. Laudová-Hořicová a tu redaktor Krapka,o
kterém jsem se dověděl, že pracuje k znemožnění
toho představení, chystal před její příchodem vydati
brožuru o Národním divadle. Shodou okolností se
stalo, že jsem zvěděl obsah brožury dříve, než vyšla
a seznal jsem, že je tam stať o paní Laudové-Hoři-
cové. Domníval jsem se, že kdyby pí. Laudová četla
brožurku před příchodem do Prostějova, že by nám
účinkování odřekla. Působil jsem tedy na Krapku,
Krapek
Kvapilová
Laudová
Hořicová
Lauda
Praha
Německo
Reda
Prostějov
národní divadlo