ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 fabe6f00-7af6-11dc-8ff8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 13 celkem · entity: person 58, place 42, work 2, org 6
1 article
syly o pravosti a ceně jednotlivých obrazů proná- šeny pochybnosti. Časopis vypřavuje, že jeden ze zkušených »odborníků« dal před několika léty po- říditi asi 450 padělků Diazových, které prodávány byly po 100 francích za kus. Všechny zaslány byly do Ameriky, do země úplných nemožností, kdež pro- dány byly musejním sbírkám a amatérům asi za cenu 1 a půl millionu dollarů. Jiná firma prodala které- musi venkovanu práci Delacroixovu za 45.000 franků, rovněž padělanou. Kupce ujistililbrzy přátelé že byl ošálen. Obraz byl prostě opatřen rámcem em- pírovým a odevzdán byl ku prodeji nastrčenému ob- chodníku s uměleckými věcmi. Celá pozůstalost Cros- nierova, jak jsme se již v několika článcích zmínili, representuje následkem zjištěných padělků cenu po- měrně nepatrnou, ač jest jisto, že bursovní spekulant. jenž po letech nepřízně tak truchlivě skončil, vyna- ložil na zakoupení těchto předmětů značné finanční oběti.
Diazův Delacroixův Cros Amerika
2 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Zlovůle žeditelstva české severní dráhy Již jednou jsme upozornili na české vydání jízdních řádů české severní dráhy, ukázavše k tomu, jak její ředitelství již si skonstruovalo své »uzavřené« území, uvádějíc názvy tratía stanic ležících v území poněmčilém v českých jízduích řádech německy a vedle toho v závorce česky. Že by ředitelství po tomto upozornění vykonalo svou povinnost, nemůžeme přiznati. Tam spíše vzbudilo pocit škodolibosti. Upozor- nění bylo adresováno na naše české kruhy, aby přičinily se o zlomení urážející zlovůle tohoto ředitelství. Dle toho, co nyní vidíme, zůstala naše slova i českými zúčastněnými kruhy nepo- všimnuta, jdeť čes. sev. dráha, nenalézajíc od- poru a překážek ve svých germanisačních chout- kách, již o krok dále, jak poslední jízdní řády jejt dokazují. Uvádí již německé pojmenování tratí i tam, kde tyto probihají krajinou českou. Tak čteme v českém jízdním řádu: Kuttenthal- Untercetno—Mscheno (Chotětov— Dolní Cetno— Mšeno)! Nevzepře-li se tomu nikdo, zmizí během doby česká jména z řádů jízdních vůbec. Di- víme se, že nenajde se někdo, kdo by na pří- slušných místech upozornil na to, že česká se- verní dráha vlastně, žádných českých řádů ne má, nebo má jen německé a německo-české. Č patří do českého řádu německé pojmenován stanic a zastávek jako ku př. »Böhm. Leipa Haitestelle«? Česká sev. dráha probíhá z valné části uvědomělými českými kraji — ale co je v tom za uvědomělost, tohle když si dáme líbit. Tato výčitka platí stejně první obci české, Praze, jako i té nejmenší vesnici na dráze té ležící.
Mschit Böhm Chotětov Dolní Cetno Mšeno Praha KuttenthalUntercetný
3 article
Všecky mají vinu, nikdo si ještě nestěžoval na urážku, jíž se zůmyslně jmenovaná dráha do- pouští. Z výčitky té nevyjímáme ani jiné kor- porace české, jako jest obchodní komora pražská a ostatní korporace obchodní, z výčitky té ne- vyjímáme ani české členy železniční rady, ani poslance. Ti všichni by si měli stěžovati u mi nisterstva na jednání české severní dráhy — leč žel, neučinil tak nikdo. — Časká universita do — Olomouce ? Zprávu, že vláda skutečně hodlá předložiti po- slanecké sněmovně osnovu universitního zákona. podle kteréhož by měla býti v Olomouci zřízena česká a německá právnická fakulta, po- tvrzuje včerejší vydání brněnských »Lidových Novin« s tím výkladem vládního úmyslu, že pro odpor Čechů i Němců k projednání předlohyté vůbec ani nedojde. — Takové jsou tedy dů- sledky brněnského paktu, o jichž provedení vládu žádala zvláštní deputace českých smírců moravských?! K vůli tomuto novému aktu vládní nespravedlnosti a bezohlednosti bylo do če- ského lidu na Moravé vneseno nesmírné roztrpčení otravnými smiřovačkami, k vůli tomuto bezpří- kladnému překvapení obětována, aneb aspoň na léta ve svém vývoji zastavena česká budoucnost na Moravě? To je hotová expatriace českého lidu z hlavního města Moravy, vyloučení jeho ze společného majetku Brna, vládní odpověd daná za Němce na nedávný dotaz Žáčkova li- stu: Česká universita nesmí po obecních vol- bách do Brna! Orgán dra. Stránského tvrdí, že vláda mohla zcela klidně vystoupit s návrhem, aby česká universita byla zřízena v Brně, ježto by to byl býval důsledný čin z moravského sněmovního paktu. Němci spojovali otázku uni- versitní s celou řadou svých požadavků, j i mž na sněmu bylo vyhověno, doznali, že Brno není německým městem, neboť mu přiznali dva české poslance — tak dovozuje list dra.
Čecho Němec Žáčkův Stránský doktor Olomouc Morava Brno Časký univerzita německý právnický fakulta
4 article
Stránského. Jest ještě v živé paměti zápas v už- ším výboru smiřovačkovém, vedený proti Němcům, že spojovali universitní otázku nerozvázatelně se splněním svých požadavků vyrovnávacích .. Plamenné memorandum bar. Pražáka v té pří- čině je přece známo! Byly snad smiřovačky proto rozbity, aby Němcům mohly být splněny na sněmu jich požadavky, aby však současně propuštěni byli ze svého universitního závazku?! Ruzčarování, které lidu českému uchystáno brněnským paktem, přesahuje opravdu všechny meze toho, čeho se veřejnost česká nadála. Tedy ani to Brno pro českou univer- situ nebylo moravským punktátorům zabezpe- čeno! Zač se tedy vyrovnávali?! Za většinu 73 ze 155 a za to, že do škol německých smějí býti přijímány německé děti z »pravidla« od něhož výjimky stanoviti bude německý školní úřad . . . Proto musila býti smiřovačkami otrá vena i Národní Rada v Brně! — Jazykové právo národních a českoslov. soc. demokratů v odborových schůzích. Z Pod- mokel se sděluje, že na schůzi svolané k roz- hodnutí o passivní resistenci, jíž se zúčastnilo více než 1000 zřízenců všech drah do Pod- mokel ústících, žádal zástupce národních dělníků českých, aby také český řečník po česku ztlu- močil zprávy obou poslanců Schreitera a dra. Ellenbogena, na schůzi referujících. Předseda to slíbil, ale dal hlasovati o projevu díků oběma poslancům a hned po hlasování skončil schůzi.
Stránský Němec Schreiter Ellenbogen Brno národní Rada
5 article
Češti zřízenci národní i sociální demokraté, takto uražení, vyskočili ze svých míst ř hrnul se ku předsednictvu, zasypávajíce je prudkými výtkami. Když zjednáno ticho, prohlásil před- seda, že byl nucen schůzi oficiálně ukončiti, poněvadž jednací řeč její byla německá, nyní nechť prý se jen český řečník slova ujme,a ostatní ať jej vyslechnou. S tím však čeští děl- níci nesouhlasili, v jednání nelze pokračovati i bylo by zbytečno, ježto schůze ukončena. Za velikého lomozu a rozčilení rozcházeli se účastníci. — Místodržitel hr. Coudenhove vrátil se dnes ráno z Vídně do Prahy. — Opozděné vlaky. Také včera opozdily se značně veškeré vlaky drah, v Ptaze ústících, následkem pře- velikého množství poštovních zásilek a návalu cestu- jícich. Opozdění bylo až o 1 hodinu.
Coudenhove Vídeň Praha
6 article
— Zvýšení cen za tiskopisy. Zákaznictvu knih- tiskáren zaslán byl právě oběžník tohoto obsahu Majitelé knihtiskáren v Čechách přijali ve schůzi. konané v obchodní a živnostenské komoře dne 17. prosince 1905, cenník, který ujednán byl mezi po- mocnictvem a principály celého Rakouska na spo- lečných konferencích ve Vídni. Cenníkem tímto ma se živnost knihtiskařská říditi po dobu 8 roků. Při- jetí tohoto cenníku, jímž z větší části přáním našeho pomocnictva vyhověno bylo, jakož i stálé zvyšování cen papíru nutí majitele knihtiskáren v Čechách k všeobecnému zvýšení cen za tiskopisy, počínaje 1. lednem 1906 o 10 procent. Uvádějíce toto usnesení majitelů knihtiskáren v Čachách — jež vy- voláno bylo uvedenými okolnostmi — našemu vele- ctěnému zákaznictvu ve všeobecnou známost, trváme v úctě Hanuš Feller v Karlových Varech, před- seda Zemské jednoty majitelů knihtiskáren v Če- chách. Zdislav Grégr v Praze, místopředseda Zem- ské jednoty majitelů knihtiskáren v Čechách, starosta gremia knihtiskařů a písmolijců v Praze. H. Gie- rach, starosta gremia v Liberci. A. Peřina, sta- rosta gremia v Hradci Králové. E. Gschihay, sta- rosta gremia v Chebu. M. Pokorný, starosta gre- mia v Plzni. J. Přibyl, starosta gremia v Čes. Bu- dějovicích.
Feller Grégr H Gie A Peřina E Gschihay M Pokorná J Přibyl Čechy Rakousko Vídeň Karlová Vary Praha Liberec Hradec Králové Cheb Plzeň Čes
7 article
— Tah loterie damského odboru Brněnské Ma- lice školské odložen jest pro nahodivší se překážky a bude proveden v polovici měsíce února. Výstavka výher uspořádána bude as týden před slosováním. — Pany umělce a příznivce, kteří jsou ochotní přispěti naší loterii prosíme snažně, aby dary laskavě zasílali na adresu odboru dam Brněnské Matice školské, Solnoúřední ulice číslo 13. — Oběť zločinné manipulace. V Klecanech ze- mřela ve středu 18letá dcera tamního dělníka Anna P. Poněvadž příčina smrti byla podezřelou, učiněno o tom oznámení státnímu zastupitelstvu a včera vy- konal pitvu mrtvoly soudní lékař p. prof. dr. Slavík. Pitvou zjištěno, že dívka se stala obětí zločinné po- moci, naznačené v § 144. tr. zák. — Podivná libůstka v pití. V obci B. u Ústí nad Labem onemocněl před nedávnem 13letý hoch zá- škrtem a rodiče dávali mu, když stav jeho byl nej- horší, píti petrolej. Hoch se uzdravil, ale od doby té má takovou zálibu v pití petroleje, že pije jej jako vodu. Láhev s petrolejem musí proto býti před ním stále uschována.
Pan profesor doktor Slavík Ma Solnoúřední Klecany Ústí nad Labe
8 article
— Požáry na venkově. V Mihošovicích u Volyně vypukl z neznámé dosud příčiny dne 19. prosince t. r. oheň, který stodolu s kůlnou náležející chalup- níku Zůchovi zničil. Ve stodole uložené zásobya značné množství dřevěných loukotí vzaly požárem tímto rovněžza své. Jak se proslýchá, byl oheň úmy- slně založen; štěsti však, že chalupa stojíc o samotě zabraňovala dalšímu šíření se ohně, jinak byla by čásť vesnice, snadno shořela. Škoda způsobená činí dle odhadu majitele 4000 kor. jest však částečným pojištěním kryta. — Výjev z ulice. Na Staroměstském náměstí byla včera po 6. hodině večerní pro potulku zatčena 20letá Josefa Novákova z Nuslí. Když ji policista od- váděl na staroměstskou strážnici, postavil se mu na Perštýně do cesty 24letý soustružnický pomocník Frant. Holý z Nuslí a vyzýval ho, aby Novákovu pustil na svobodu, že je to jeho milenka. A aby do- dal důrazu svým slovům, popadl policistu za hrdlo. Utočník byl přemožen a potom oba milenci putovali do separace. Ovšem každý do jiné. — Katastrofa na dole »Helenině«. Z Nového Sedla se oznamuje: Když bylo postaráno, aby požár v dole »Helenině« nerozšířil se na doly sousední,
Požár Zůcha Novákův František Helenin Volyň staroměstský náměstí Nusle Perštýn Nový Sedlo
9 article
byl uzavřen, by zamezil se přístup čerstvého vzduchu do něho a zuřící v něm požár by se tak utlumil. To stalo se již v noci na včerejšek. Veškeré úsilí obrá- ceno pak k obětem katastrofy. Mnoho doufalo sev příchod ochranného mužstva z uhelné pánve mo- stecké, jež vyzbrojeno je nejlepšími a nejmoderněj- šími zachraňovacími potřebami a přístroji, ale když přibylo, musilo mužstvo toto zůstati nečinným. Uká- zalo se, že štoly dolu jsou příliš nízké a že do nich se svými přístroji následkem toho nemůže. Šťastněj- ším bylo ochranné mužstvo duchcovské, neboť, jak se z Nového Sedla telegrafuje, proniklo včera večer až k mrtvolám zahynuvších horníků, které doufa dnes ráno z dolu vynésti. Potvrdí-li se zpráva tato, bude to důkazem, že úsilovná, cíle vědomá práce překoná všeliká dobrozdání znalců, kteří na základě zkušeností v podobných případech dosud nabytých, dle nichž také my jsme soudili, předpovídali, že bude lze k obětěm katastrofy proniknouti teprve později.
Nový Sedlo
10 article
— Malíř na útěku polapen. Pole mezi Ústím nad Labem a Předlicemi byla dne 21. prosince jevištěm divého honu. Prchal po nich muž, za kterým hnalo se několik osob, k nimž připojil se iobecní strážník, konající službu v Tovární třídě ústecké. Pronásledo- vaný byl konečně dohoněn, strážníkem za pomoci několika lidí a strážníka z Předlic přemožen a od- vezen na voze do Ústí, kde ve věznici zuřil jako šílený a chtěl vše rozbíti. Udal, že jest František Bauer, malíř, příslušný do Prahy. Bauer bydlil po ně- kolik neděl u vdovy v Ústí nad Lab., ale nebyl na policii hlášen. Prováděl nějaké opravy v kostele a vdova půjčovala mu peníze na barvy, zejmena na zlatý a stříbrný bronz, až měla u něho přes 100 K. Bauer namlouval jí, že 23. prosince dostane peníze za práci a že svůj dluh zaplatí. Kromě vdově, byl dlužen i jiným osobám. Jak nyní zjištěno, vyzvedl si peníze za opravy v kostele již 21. prosince a chtěl nepozorovaně zmizeti. Dne 21. prosince pozorovala žena, které byl taktéž dlužen, že chce ujeti ústecko- teplickou drahou a proto na něj na nádraží důrazně naléhala, by jí dluh zaplatil. Bauer se z počátku vše- lijak vytáčel a když seznal, že se věřitelka slovy od- býti nedá, vzal do zaječích. Na útěku, jak již podo- tknuto, byl však chycen a dopraven k okresnímu soudu.
Bauer K Bauer Ústí nad Labe Předlice Ústí Praha Ústí nad Laba
11 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. U okresního soudu pro přestupky. »Trochu světla do pražské korrupce.« Dnes do- poledne bylo u přestupkového soudu na Ovocném trhu v síni tajemníka p. Fettra pokračováno v líčení o žalobě, kterou dramaturg Národního divadla pan Jaroslav Kvapil podal pro urážku na cti na drama- tickou umělkyni pí. Hannu Benoniovou. Jedná seo následující: V Prostějově vyšla brožurka J. Krapky pod titulem »Trochu světla do pražské korrupce«, v níž bylo útočeno na intendanta Nár. div. p. posl. dra. Herolda, jeho syna, na umělkyně pi. Benoniovou a pí. Laudovou a vychvalovány zásluhy manželů Kvapilových. Po vyjití brožury vyslovila se — dle žaloby — pí. Benoniová řediteli Nár. div. p. G. Schmoranzovi, že spisovatel byl manžely Kvapilo- vými podplacen, aby brožuru vydal. A poněvadž brožura obsahuje trestní delikty, cítí se výrokem pí. Benoniové pan Kvapil na cti uražen a proto žaluje. Při líčení dne 9. listopadu popřela pí. Benoniova výrok o uplacení, ale trvala na tom, že paní Kvapi- lová brožuru inspirovala. Jako svědkyně byla slyšena paní Laudová a uvedla, že režisér ochotnického spolku v Prostějově pan Brannsteiner jí posla! dopis, že paní Kvapilová si Krapkovi stěžovala a že mu sdělila, že má obsáhlý materiál, který může poslou- žiti tomu, kdo by se o to zajímal. K návrhu stran soudce líčení odročil za příčinou výslechu p. Brann- steinera o obsahu jeho rozmluvy s paní Kvapilovoua pana J. Krapky o tom, byl-li snad někým inspirován k sepsání brožury, po případě i podplacen. Oba svědkové byli vyslechnuti v Prostějově a po zahá- jení dnešního líčení přečetl soudce, tajemník pan Fetter, jejich protokoly.
Kvapil Hanna Benoniová J Krapek Benoniová Laudův Kvapilův G Schmoranz Benoni Benoniův Kvapi Laudová Brannsteiner Kvapilová Krapek Branna Fetter Prostějov národní divadlo Kvapilovoua pan
12 article
Pan V. Brannsteiner, obchodník a režisér ochotnického divadla, vypověděl: Asi v březnu 1905 vystoupila na našem jevišti pohostinsku paní Hanna Kvapilová. Ve zkoušcea sice v přestávce mluveno bylo mezi jiným o pomě- rech při Národním divadle pražském, kteráž rozmluva byla navázána na právě vyšlý článek buď v časopise »Nájemník« neb »Čes. Scéna«, na což se určitě nepama- tuji, ale kde byla kritisována, ba trhána působnost pp. manželů Kvapilových při Nár. divadle. Při této příleži- tosti stěžovala si nám, totiž mně a red. Krapkovia ještě několika členům našeho ochotnického sboru, na nesnesitelné pro ni poměry v Praze. Stěžovala si zvláště na tři časopisy a sice dva shora uvedenéa pak na »Divadelní listy«, které prý se nezabývají ni- čím jiným, než právě jich osobami. Se slzami v očích si stěžovala a naříkala, proč že ona má být terčem útoků, kdežto druhé dvě dá- my a co do gáže jí rovné umělkyně, jsou v těchto listech do nebe vynášeny a paušálně vychvalovány.
V Brannsteiner Hanna Kvapilová Kvapilův Krapkovius Praha národní divadlo pražský
13 article
Tentýž den stěžovala si při jiné příležitosti opětně mně a red. Krapkovi a řekla nám také, že v Praze nezůstane a že vyjednává o engagement v Německu. Red. Krapka zřejmě dojat její výpovědí, odkazoval ji, aby se obrátila na slušnou českou žurnalistiku, aby se jí zastala. Když pak paní Kvapilová odvětila, že se nikdo nechce míchati do jejich sporu, přislíbil jí, že se věci sám ujme a že sám bude pracovati k tomu, aby taková umělkyně, jako pí. Kvapilová, byla českému divadlu zachována. Co se mezi nimi dělo dále, nevím. V září r. 1905 měla u nás vystou- piti pí. Laudová-Hořicová a tu redaktor Krapka,o kterém jsem se dověděl, že pracuje k znemožnění toho představení, chystal před její příchodem vydati brožuru o Národním divadle. Shodou okolností se stalo, že jsem zvěděl obsah brožury dříve, než vyšla a seznal jsem, že je tam stať o paní Laudové-Hoři- cové. Domníval jsem se, že kdyby pí. Laudová četla brožurku před příchodem do Prostějova, že by nám účinkování odřekla. Působil jsem tedy na Krapku,
Krapek Kvapilová Laudová Hořicová Lauda Praha Německo Reda Prostějov národní divadlo