2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
27. června 1913. číslo 174.
4
article
sily být osvobozeny pro nedostatečnou příčetnost
anebo které spáchaly zločin za okolností, jež mohou
se považovati za polehčující, ale o nichž musí se
řici, že po propuštění mohly by zase páchati zlo-
činy. Je důkazem umirněnosti vlády, že reformu
trestního soudního řádu vyhradila pozdější době.
avšak k reformě organisace našich soudů musila
vláda ihned přikročiti.
Je veřejným tajemstvím, že poroty v Rakousku
se celkem neosvědčily. Dokazují to četné osvobo-
zovací výroky a což horšího, četná bezdůvodná
odsouzení. Byla tedy dána nutnost, aby poroty
byly aspoň obmezeny. Ve spojení s vládní před-
lohou byl učiněn návrh, aby soudy byly v někte-
rých směrech posíleny přibráním laického živlu
Východiskem nynější osnovy jsou rakouské
poměry, osnova navázala na vývoj rakouského
práva, ale přirozeně brala při tom zřetel na vše
co v cizím zákonodárství zdálo se býti pozoruhod-
ným a potřebným. Předloha stala se skutkem řa-
dou kompromisů v hospodářských otázkácha
rovněž může se státi zákonem jenom pomocí kon-
cesí, které si navzájem učiní různé strany a různé
skupiny zájmové. Žádná politická strana nemá
právo, aby zákon byl proveden toliko dle jejího
programu. V fomto smyslu projednal výbor před-
lohu rychle, věcně a bez předsudků. Zpravodaj
prost sněmovnu, by zahájila obecnou debalu.
Rakousko
5
article
Ministr ryt. Hochenburger chce omeziti se jen
na několik poznámek a dotknouti se zejména roz-
šíření tohoto práva ve společenské ochranné
právo, zahrnující stíhání a zabraňování a na ob-
zvláštním příkladu ukázati, jak osnovy se snažily,
aby prostředkovaly mezi klasickou novou školou.
Nové vědecké směry (platí to aspoň pro obor právní
vědy) kloní se k tomu, aby při potírání starších
směrů ubily života schopnot zdravou myšlenku
kladením přepjatých požadavků, aby se zrnka ne-
bo několika zrníček pravdy vyvodily pokud možno
celou soustavu pravd. Tak se také vedlo nové
škole s myšlenkou odplaty, kterou, vycházející z
nesvobody lidské vůle, vůbec zavrhuje. Důsledně
nemůže pro n býti také žádné viny a také žádné-
ho trestu ve vlastním toho slova smyslu, a to, ne
plným právem, co prohlašuje se za trest, jsouv
podstatě jen různými prostředky zabraňovacimi,
které sahají od prostých opatření výchovních a
k trvalěmuu ošetřování lékařskému. Žádné současné
zákonodárství nesledovalo úplně a slepě tento my-
šlenkový pochod nové školy a samozřejmě také ne
osnova rakouského trestního zákona, neboť tím byl
by se dostal do rozporu s osvědčenými zkuše-
nostmi a všeobecným právním vědomím, které roz-
lišuje mezi zodpovědnými a nezodpovědnými lidmi,
mezi příčetnými a nepříčetnými činy, které,
trestu vidí spravedlivou odplatu za vinu a pova-
žuje vydatný účinek proti zločinu přivoděním trest-
ního zla za nezbytný.
6
article
Bylo však nutno, aby okruh osob vinnýcha
trestu schopných, osob zodpovědných, byl přesněji
vymezen, byť i jen ve formě negativní a úžeji ohra-
ničen, než bylo doposud a aby v platném právu
ještě úplně nezdomácnělou, ba z části neplatnou zá-
sadu: Žádný trest bez vinyl povýšil na bezvýji-
mečně platnou zásadu a v tom musilo se nové škole
dáti bezpodmínečně za pravdu, že výlučnou vládu
myšlenky odplaty nelze trvale držeti. Bezpod-
mínečné nebo podmínečné zřeknutí se odplaty je
samozřejmě jen za přesných předpokladů na místě
tam, kde potřeba odplaty je sama sebou nepatrná
a ukojení této potřeby by způsobilo spíše škodu,
než kdyby upuštěno bylo od vyměření nebo vy-
konání trestu, tedy zejména oproti jistým mla-
distvým provinilcům, u kterých podle povahy při-
padu má býti upuštěno od trestu a na místo trestu
má nastoupiti výchova nebo podmíněné prominutí
trestu. Avšak také oproti doposud zachovalým do-
spělým osohám, které se dopustily poměrně ne-
patrného poklesku, má býti použito podminěného
promijení trestu. Naproti tomu jest pouhá odplata
úplně nedostatečnou oproti všeobecně nebez-
pečným, duševně méně cenným zločincům, obecně
nebezpečným opileům a proti zločincům, kteří byli
opětně potrestáni pro jisté zločiny a stále pá-
chají trestné činy.
7
article
U těchto osob, ač se mezi nimi nalýzají také
které jsou duševně méně cenné a se stanovisk
odplaty mohou následkem zmenšené příčetnostiu-
valiti na sebe jen menší trest a vinu, přirozeně zase
jen za jistých určitých předpokladů a uvaitř urči-
tých hranic časových, má býti vedle trestu a bez-
prostředně po odpykání trestu přípustno, aby držá-
ny byly dále ve zvláštních státních ústavech. Ty
to ústavy musily by však býti také pro zločinné
choromyslné, kteří ve stavu nepříčetnosti se dopu-
stili těžkých činů trestních, pro něž nemohou býti
pronásledováni nebo trestáni, poněvadž zemské ú-
stavy pro choromyslné zpravidla nepřijímají zločin-
né blázny a nebo se snaží jich co nejrychlejí zba-
viti a poněvadž soudy nemají naprosto nutných
prostředků, aby donutily zemské ústavy pro choro-
myslné ku přijímání takových nemocných a aby
měly určující vliv na dobu jejich pobytu v tahových
ústavech. K zabezpečovacím prostředkům patří
ještě výchova, ke které může dojíti u nezletilých
a nepříčetných mladistvých provinilců přirozeně ne
na místo trestu, který u takových osob byl by ne-
přípustný, nýbrž jen jako pouhý prostředek vý-
chovný u příčetných mladistvých provinilců, ale
vedle trestu. Tímto způsobem osnova trestního zá-
kona prostředkovala šťastně mezi naukou klasické
a nové školy, z klasické školy vypůjčila si my-
šlenku odplaty a ze školy nové vedoucí základní
myšlenku pro navrženou výchovu a pro zabezpečo-
vací prostředky. Tím trestní právo bylo rozšířeno
na společenské ochranné právo, zahrnující také za-
braňování zločinům.
8
article
Návrhy výborové shodují se celkem s vlád-
ními předlohami, ale přes to počet změn je dosti
značný, možno však tvrditi, že navržené změny
smějí býti z valné části prohláženy za skutečné
zlepšení vládních předloh, Ministr má ovšem ně-
které námitky proti třem pozměňovacím
návrhům. Tyto námitky týkají se rozšíření vý-
lučné pohrůžky trestem smrti, jednotné ú-
pravy odsuzování dospělých a mladistvých
osob a právního používání podmíněného promije-
ní trestu v řízení u okres. soudů. Avšak co zna-
menají tři různosti názorové, při díle takového
rozsahu, jako je reforma trestního řádu? Nezna-
menají skoro nic a proto ministr myslí, že jedná
duchu panské sněmovny, upustí-li od bližšího vy-
světlení a odůvodnění svých námitek.
Ke konci rád konám povinnost, abych práv-
nimu a jeho užšímu výboru a především pak zpra-
vodaji vyslovil nejupřímnější a nejvřelejší díky
vlády za neobyčejné podporování díla, kterési
stanovilo za cíl vytvořiti nový všeobecný rakou-
ský trestní zákonník, částečné změniti a značně
doplniti náš trestní soudní řád a naše právo o vý-
konu trestu.
panská sněmovna
9
article
Neuplynul ještě rok od 1. čtení šesti přísluš-
ných vládních předlch a už může sněmovna za-
hájiti jejich 2. čtení díky obětavé, jakož i důklad-
né a rychlé práci, kteráž byla zatím vykonána, ale
také zásluhou snahy konečně jednou vykonati, c
bylo už často pohříchu však vždy marně předmě-
tem pokusů. Zajisté reforma trestního práva není
ještě v bezpečnosti, jestliže tato sněmovna(
čemž nechci pochybovati) výborové návrhy při-
jme. Avšak velký krok ku předu bude aspoň uči-
něn a po dvou stránkách neminou se usnesení
této sněmovny blahodárným, opravdu vysvobozu-
jícím účinkem. Často je slyšeti, nejen z úst mrzu-
tých pochybovačů a černohlídů, že zákonodárné
korporace nové doby nejsou schopny sdělati vel-
ké, rozsáhlé zákony. Po hříchu nemají tyto hlasy
tak zcela nepravdu, neboť pro ně mluví leckterí
nezvratné skutečnosti a celá řada velice smutných
zkušeností, které asi také podstatně přispěly ke
zlu, které se obecně nazývá parlamenťn
omrzelostí, ke zlu, kterého musí co nejhlou-
běji želeti každý přítel zdravého rozumného po-
kroku ve státu a čílého veřejného života. Jestliže
tato sněmovna, která teprve před málo měsíci po
velice důkladné přípravné práci se usnesla na
velmi rozsáhlé částečné reformě našeho všeobec-
ného občanského práva, přijme nyní také návrhy
na reformu práva trestního, podá skutečně skvěle
důkaz, že jsou přece ještě zákonodárné korporace,
kieré mohou sdělati velké, obtížné, rozsáhlé záko-
ny, jestliže je rokování výboru řízeno a důkladně
obstaráváno silnou rukou, jestliže je před očíma
jen jako cíl jednota a vnitřní ucelení celého díl
ný občanský práv
10
article
a jestliže se při hájení zvláštního mínění zacho-
vává moudrá míra. Úsnesení této sněmovny budou
též na činnost druhé sněmovny různými překář-
kami značně poškozovanou míti příkladný vliva
budou ji povzbuzovati, druhé sněmovny, která ve
velkých zákonodárných otázkách chtěla by vždly
ráda raziti cestu, a která by tedy tím více poci-
ťovala téměř jako hanbu, kdyby se ji nepodařilo
co se chystá dokonati právě tato sněmovna, na-
plněná vědomím své povinnosti a prodchnuta sil-
nou vůlí k činu, kdyby v lidové sněmovně dílo, na
které se po desitiletí čeká, které znamená splnění
starého slibu, které se smí ve své nynější podobě
postavíti po bok nejlepším dílům stejného druhu.
musilo sdileti osud četných předloh a návrhů.
které v archivech, pravých to pohřebištích, spi
spánkem, ze kterého téměř nikdy už není probu-
zení k životu. (Veselost a souhlas.) Nelze tedy do-
sti vysoko oceniti morální význam práce touto
sněmovnou už vykonané a usnesení, jež budou je-
ště učiněna. Význam ten není zajisté menší ne
věcný význam dila, jež má býti vykonáno, a pro-
lo prasím sněmovnu, aby ráčila schváliti co možno
beze změny dobře uvážené výborové návrhy.
11
article
(Hličná pochvala a potlesk, ministru blahopřejí.)
Svob. p. Ruber jako předseda nejvyššího
kasačního soudu, jenž je povinen ukázati novému
zákonu cesty, chce charakterisovati své stanovi-
sko k reformě trestního práva. Poznání o nutnosti
reformy sahá o několik desítiletí zpět, tak zv. Gla-
serova a Schönbornova předloha, jakož mnoho ji-
ného krásného a dobrého v Rakousku, zaniklo ná-
sledkem smutných parlamentních poměrů. Přeje.
by tomuto novému pokusu byl přán lepší osu
než jeho předchůdcům. Nikdo neměl příležitosti
pocítiti tak hluboce potřebu reformy trestního prá-
va, jako právě soudce, a zejména soudci, kteři
jsou povoláni rozhodovati v poslední instancí. Po-
daná předloha je plodem neunavné, víc než 15leté
činnosti vynikajících mužů theorie a praxe.
Máme zde co činiti a velikým úspěchem ra-
kouského zákonodárného umění. Právě pro či-
stě rakouskou známku dostalo se osnově ve ve-
řejnosti potěšitelného zadostiučinění. Za hlučné
pochvaly sněmovny velebil řečník zásluhy dv. ra-
dy Lammasche o uskutečnění reformního díla.
Schönbornův
Rakousko
12
article
Pojednávaje o předloze, řečník dovozoval, že
všeobecná část obsahuje ohraničení obecných zje-
vů deliktu, jež je ve šťastném souladu s vymože-
nostmi vědy. Zvláštní část vykazuje svojí celou
jasnou formulaci jednotlivých trestních skutků při-
způsobením trestního práva k ethickým názorům,
přihlížením k motivu, připojením prominutí trestu.
podmínečným propuštěním a rehabilítací, kterou
my nazýváme „umoření odsouzení“, zásady, které
činí pochopitelným, že předloženému reformnímu
dílu v jeho velkolepém uspořádání a v jeho pečli-
vém provedení podrobností musí býti věnovány
sympatie veřejného právnického mínění. Přeje si.
aby předloha byla co možná brzo uzákoněna. Po-
jednal zevrubně o zavedení konšelských soudů
souvisícím s tím omezením kompetence porotních
seudů. Do otázky, zda se porotní soudy u nás o-
svědčily nebo ne, nechce se pouštěti. Konečně za-
stával se konšelských soudů a žádá, by předloha
byla schválena beze změny. (Hlučná pochvala.)
Hr. Piniňski prohlásil, že se zřetelem na po-
měry v poslanecké sněmovně je málo naděje, že
reforma trestního zákona bude přivedena ke zdár-
nému konci. Panská sněmovna musí však učiniti
vše, aby skoncovala nezbytnou reformu. Dle for-
my a obsahu je předloha podstatným pokrokem.
Řečník souhlasí povšechně se zásadami reformy
trestního řádu, shledává však, že rozšíření konšel-
ského soudnictví dle osnovy je poněkud tuze ve-
liké. Navrhl, aby předlohy o formálním trestním
právu byly vráceny výberu s výzvou, a b
znovu projednala náhradu senáťních
soudů konšelskými soudy v navrže-
mém rozšíření a zmírnění dosavadní-
ho přísného odloučení soudců od po-
rotců.
Hradec
13
article
Svob. p. Call litoval, že komise neodstranil
instituci porotních soudů, nýbrž jen obme-
zila. Třebas že napříště bude jen asi šeztina do-
savadních případů souzena porotci, jsou přece je-
ště různé námitky, zejména okolnost, že porolní
soudy mají zůstati příslušnými v případech nejtěž-
ši kriminality. Navrhl různé reformy v oboru po-
rotních soudů a zejména, aby seznamy porotců by-
lv sestavovány okres. soudy. Varoval, aby v zave-
dení konšelských soudů nebyly kladeny příliš vel-
ké naděje. Protože je velice pravděpodobno, že
poslanecká sněmovna nebude souhlasiti s omeze-
ním porotních soudů v osnově obsaženým a osno-
vu sněmovně panské vrátí, vyslovuje se pro ná-
vrh Piniňského na vrácení, a bude-li návrh
Piniňského zamitnut, pro zamítnutí osnov.
poslanecký sněmovna
14
article
(Hlučná pochvala)
Ministr ryt. Hochenburger opřel se návrhu n
vrácení předloh. Poměrně nejlepším soudem bude
ten, v němž právničtí a laičtí soudcové budou slo-
ženi a spojeni ke společné činnosti tak, aby před-
nosti každé skupiny byly pokud možná využitko-
vány a zhodnoceny, stínné stránky odstraněnya
vyloučeny. Porotní soud neodpovídá tomuto poža-
davku. Ani účast právaicíky vzdělaných soudců na
porady porotců neposkytuje ještě nejmenší záruky.
že se porotci budou skužečně též říditi dle uděle-
ných jim pokynů a rad. Bude se tuďiž i potom vě-
děti tak málo, jako dnes, jak se vlastně porotcí
postavili ku provedeným důkazům přitěžujícím
polehčujícím, co vzali za prokázané nebo nepro-
kázané. Ve sproštění porotců od závazku, aby odů-
vodnili své ano nebo ne, spočívá jeden z nejhrub-
ších, ba nejhrubší nedostatek celého porotního
soudu. Kdyby se však chtělo, aby právnicky vzdě-
laní soudcové brali podil nejen na poradách po-
rotců, nýbrž i na jejich hlasováních jako spolu-
soudci, bylo by se již dospělo ke konšelským sou-
dům, ovšem ve velice neúplné formě.
15
article
Soudnictví z povoláni — ministr klade důra
na slovo z povolání — svádí i tam, kde případ při
bližším pozerování vykazuje přece některé nikoli
zcela obyčejné svéráznosti, ku projednávání dle
šablony a přináší do treslního soudnictví snadne
řemeslný ráz.
Předností co nejvíce využitkovati a slinné
stránky vyloučiti, těmto cílům přibližuje se nejvíce
soud konšelský, v němž soudcí právníci a soudei
laikové mají společně konati práci, jež je přiká-
zána rozhodujícímu, totiž konstatovati skutkovou
povahu, ocenění důkazů, podřadění skužkové po-
vuhhy zákonu, pročež také právní výbor pansko
sněmovny uenesl se převážnou většinou doporučiti
zavedení konšelského řízení ve všech připadech
jež nemusí býti přikázány a vyhraženy porotnímu
soudu, jenž má býti zachován jen nuceně z takti-
ckých důvodů s podstatně obmezeným oborem pů-
sobností. Ministr prosí, by sněmovna zamitla návrk
na vrácení předlohy tim spíše, poněvadž na rozdí
od hr. Pininského jest toho názoru, že vrácen
čistě trestního řádu se týkajících předleh bez sou-
časného vrácení všech ostatních předloh je vylou-
čeno. Vrácením se však reforma trestního práva
odročí na neurčitou dobu, snad dokonce zmaří.
Svob. p. Schey opřel se vývodům Pininského.
Vady porotních soudů nelze popírati, ale nesmí to
vésti k závěrku, že má býti odstraněna účast laiků
na trestním soudnictví. Přibrání laiků není otázkou
politickou v tom smyslu, že jen z ohledů na poža-
davky ústavních státních zřízení nebo z jiných po-
litických ohledů se dovolí lidu účast, nýbrž tech-
nickým zařízením, které se dá velmi dobře hájiti.
Schey
Pininský
16
article
Praví se, že laík jest podroben proudům a svému
prostředí, že politické, národní, náboženské a so-
ciální protivy se uplatňují. Pohříchul bude se snad
musit též připustiti, že tyto protivy se stávají stále
příkřejšími, ale aniž by se někomu činila nejmenší
výtka, možno tvrditi, že tyto proudy a protivy ne-
jeví své účinky též v kruhu úřadnických soudců?
Před chybnými rozsudky jest úřadnický soudce
tak málo chráněn jako soudce laik. Ale jestliže
se stane u porotního nebo konšelského soudu po-
chybení, stane se to ponejvíce v tom směru, že
vinník jest osvobozem, pochybení úřadnického
soudce je však ponejvíce ve směru opačném, třeba
též jeho percento jest snad mnohem menší, než u
soudů porotních. Se stanoviska lidského musí se
dáti přednost nebezpečí mylného osvobození před
nebezpečím mylného odsouzení.
Osnova trestního zákona jest výřečné dílo.
které znamená veliký pokrok. Sněmovna dopustil
by se veliké chyby, kdyby opět jednou zabránila
vážný krok ke sdělání díla tak daleko už hotového
a výtečného. Prosí, by návrh hr. Pininského na vrá-
cení byl zamitnut.
Dr. Baernreither zkoumá, v jakém poměru je
předložená trestní osnova k trestnímu právu pro
mladistvé. Trestní právo pro mladistvé náleží k
nejmodernější části dnešního trestního práva a na-
chází se všude v přeměně, jež spočívá na dvou
základních zásadách. Je časté nedorozumění, jako
by ti, kdo stojí na stanovisku moderního trestního
práva pro mladistvé, byli odhodili pojem odpykáni.
doktor
Baernreither
17
article
Toto odpykání za zločiny nemá u mladistvých zlo-
činců býti ve formě žalářních zdí, nýbrž má zále-
žeti v očišťujícím procesu, jenž jim uvede na vě-
domí nejen zlý skutek, nýbrž jistými výchovnými
zařízeními je tak upraven, že tito mladiství se sta-
nou osobami, pro život se hodícími. Trestní právo
pro mladistvé je paedagogickým zvláštním právem,
a je litovati, že jeho ustanovení vůbec byla dána
do předložené osnovy. Ve zprávě, kterou nedávno
sněmovně předložil, byl uzavřen kompromis mezi
různými názory, které jsou ve příčině trestního
práva pro mladistvé, mezi učenými juristy a těmi
členy sněmovny, kteří pohlížejí na věc více se sta-
noviska sociálního, a kompromis ten byl sněmovnou
schválen. Musí býti konstatováno, že předložená
osnova doslovně nepřejala ustanovení trestního
práva pro mladistvé, jak se na nich usnesla pan-
ská sněmovna, nýbrž že je omezila. Zvláště je lito-
vati, že předložená osnova vůbec nezná rehabili-
tation de droit, která má nastati pro mladistvé
největším rozsahu, protože vůči trestnímu skutku
mládeže, je-li odpykán, má nastati odpuštění a za-
pomenutí v největším rozsahu
droit
18
article
Řečník vyslovuje se proti samovazbě mladi-
stvých, která dle jeho přesvědčení, nabytého zku-
šeností, má vliv jen zhoubný. Příčí se úplně pod-
statě nucené výchovy, že by se měla konati v samo-
vazbě. Ovšem jest samovazba přece ještě lepší než
dnešní pospolitost, kde se mládež dá přímo mezi
vyučené zločince, nebeť pak není delší trestní
vazba mladistvého ničím jiným nežli jistým vyučo-
váním ve zlých činech. (Hlučný souhlas.] Řečník
doufá, že trestní právo pro mladistvé, bez ohledu
na osud předložené veliké osnovy, též skutečně
dříve nabude platnosti. Kdyby byl osud trestního
práva pro mladistvé spojen s osnovou trestního
práva, znamenalo by to snad odklad na neurčitou
dobu. Trestní právo pro mladistvé, panskou sně-
movnou usnesené, souvisí těsně se zákonem o péči
pro mládež, a řečník doufá, že poslanecká sně-
movna konečně tyto oba zákony vyřídí, aby tím
splnila skutečně nalehavou povinnost sociální.
19
article
(Hlučný souhlas.)
Řečník vyvrací už nyní event. tvrzení, že pan-
ská sněmovna projednáním předložené osnovy
trestního práva svůj názor o trestním právu pro
mladistvé nějak změnila
Pokud jde o předloženou osnovu zákona,je
to skutečně krásný zákon. Formulace jsou z velké
části obdivuhodné. Též se stanoviska zmenšení
kriminality — na zamezení kriminality má trestní
právo přece jistý vliv, třebas i toliko výkoneni
trestu — navrhuje osnova skutečně moderní a účel-
ná opatření. Zejména dlužno vitati, že zásadně je
vysloveno, že mají býti zřízeny přechodné ústavy
dle irského systému, systému to, dle něhož dospělí
poslupně morálním a výchovným vlivem vazby po-
zvolna se ponechávají na svobodě. Takový úsťav
exisťuje již v Bosně. Řečník doufá, že se pro takové
ústavy najdou též finanční prostředky. O to by se
musil zasaditi stát a především ministr spravedl-
nosti. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Svob. p. Berger pravil, že nynější zákonodárná
akce jest znamením vědomí sily a mohutné státní
vůle, jakož i neochvějné důvěry a naděje v bu-
doucnost vlasti. (Hlučný souhlas.) Předložená osno-
va je veskrze původní a pravým rakouským dílem
a representuje triumí rakouské právní vědy, praxe
a justiční správy. Jeví velký pokrok, zejména
humanitním směru, zvláště pokud jde o trest smrtl.
Berger
Boseň
20
article
Řečník prohlašuje se v theorii za odpůrce trestu
smrti, souhlasí však nicméně též s ustanoveními,
v nichž tresl smrti byl zachován, zejména ve při-
padech, kde jde o útoky na život císaře. Osnova
zákona vykazuje v právnicko-technickém směru
všechny pokroky právní vědy. Přizpůsobuje se též
vývojí, k němuž dospěly všeobecné poměry od
100 let. Řečník považuje instituci konšelských sou-
dů za lepší než instituci porotních soudů. Zákou
spočívá na mocné myšlence, záležející v tom, že
chceme zachovati stát h společnost a sice stát ve
formě monarchistické a občanskou společnost na
podkladech, jak si je všecky stát zachovávající živly
přejí, které musí vůči mocnostem převratu drželi
Pospolu. (Výborněl)
Svob. p. Glanz poukazuje na to, že v posled-
ních politicky pohnutých dobách značně přibylo
případů vojemského vyzvědačství, kte-
réžto případy jsou vážným nebezpečím pro bez-
pečnost říše a pro pohotovost našich obranců.
poslední době též jiné státy, jako Rusko a Anglie.
značně přiostřily své zákony proti vyzvědačství
a před několika dny došla též německého říš-
ského sněmu podobná csnova. Všechny tyto okol-
nosti ukazují, že je radno přizpůsobiti předloženou
osnovu těmto zjevům, vyskytnuvším se v poslední
době. Řečník ohlašuje v tomto smyslu pozměňovací
návrhy k předlohám.
Glanz
Rusko
Anglie
21
article
Ministr zeměbrany svob. p. Georgi vítal jmé-
nem vojenské správy co nejvřeleji návrhy, ohlášené
svob. p. Glanzem a žádal jejich schválení. Pouka-
zuje na to, že sousední státy se snaží zostřiti své
zákony proti vyzvědačství, cesta to, kterou též my
musíme nastoupiti. Nikdo neví lépe než armáda
sama, co má v panské sněmovně, pročež ministr
má nejúplnější důvěru, že panská sněmovna schváli
tyto návrhy, o jejichž nutnosti všichni členové je
zajisté jsou přesvědčení. (Hlučná pochvala.)
Ref. dv. rada Lammasch navrhl, aby se zřete-
lem na velikou důležiťost návrhů, ohlášeným svob.
p. Glanzem bylo rokování o reformě trestního zá-
kona přerušeno, tyto návrhy byly přikázány vý-
boru k rychlému podání zprávy. Aby však byl vy-
lčen opak k podanému návrhu na vrácení, navráhl.
aby se pokračovalo v rokování o reformě trestního
zákona, jako 1. odstavci pořadu zejtřejší schůze
(Souhslas.)
Tento návrh byl schválen.
Byty pak projednávány předměty, jež byly po-
loženy pilně na pořad.
Hr. Kueistein referoval o obehodní a pla-
vební smlouvě s Japonskem. — Byla
schválena.
Dále byly v 2. a 3. čtení beze změny schváleny
předlohy
Zákon o poplatkových slevách př
změně právních poměrů ve příčině stojících stromí
v Dalmacii; zákon o zmocnění, aby dočasně byla
zrušena ustanovení o vlivu zvýšení úroko-
vé míry na poplatkové úlevy, poskytnuté
ke konversním účelům; zákon o osvobození o
poplatků při obnovování aktů u veřej-
ných úřadů; zákon o započítání jednotlivých
vojenských služebních výkonů do doby
soudcovské přípravné služby, do soudní, advokátní
a notářské praxe (ref. svob. p. Glanz) a konečně
zákon o změně §§ 283. a 400. t r. řádu (re
Lammaschl.
Konec schůze v 6.30 hod.; příští bude zejtr
s pořadem: 1. Pokračování v rokování o reformě
trest. zákona: 2. druhé čtení zatímného rozpočtu
George
Glanz
Hradec
Japonsko
Dalmacie
zejtřejší schůze
re Lammaschl
22
article
Našim firmáml vasleden k
Našim firmáml vasleden k
stálým a četným dotazům z obecenstvu, po
užívajícího výhod našeho „Všeobecnéh
rádee“, jest nám třeba k rychlejšímu a správ-
nému informování cenníků našich flrem
Jsme často dotazování po věcech, které možn
jen tím způsobem zodpověděti. Z té příčin-
žádáme všechny závody! obchody, továrny atd.
aby zaslaly nám své cenníky, z nichž založen
bude přiruční archiv, Stačí adresa: „Nár odn
Listy“, Praha.
Praha
23
article
Volby v měst. kurii na Moravě.
České okresy.
Volby v měst. kurii na Moravě.
České okresy.
Včerejší moravské volby v městské kuri
mají několik zajímavých a poučných momentů
Že dr. Stránský uhájí posici na svém okrese.
o tom nebylo třeba pochybovat za daných
okolností. Bylo jen otázkou, jak velká oposice
se proti němu postaví. Byly v jeho okrese ode-
vzdány 1402 hlasy, při minulých volbách 1031
hlas. V r. 1906 dostal dr. Stránský 774 hlasů
letos pouze 767. Jeho protikandidát proí
Ursíny soustředil na sebe 615 hlasů. Dru.
Stránskému tedy hlasů ubylo, nadpoloviční
většína jeho hlasů činí tedy pouze 65 hlasů.
Dle toho výsledku jest pravděpodobno, že dr
Stránský při příštích volbách si vybere okres
bezpečnější.
Dr. Stránský hlavní útok v městské kurii
vedl a soustředil proti representantu nedávno
vzniklé mor. strany lidové dru. Bulíno vi.
Na výsledek tohoto tažení byla zvěďava celá
česká i moravská veřejnost. Boj dra. Strán-
ského, vedený pomocí „Líd. Novin“ s krajní
bezohledností, skončil velikým fiaskem. D
Bulín byl zvolen a dostal o 329 hlasů víc než
dosavadní lid. pokr. poslanee.
doktor
Stránský
Ursíny
Lída
Bulín
Morava
24
article
Třetím zajímavým momentem je, že
okrese, jehož říšský mandát má lid. pokro-
ková strana, pokusili se klerikálové o úspěch
a hned na poprvé vyhráli zdreující většineu
a to člověkem bez zvláštních politických kva-
lit. Lidovopokroková strana se vzdala téměi
bez boje, postavivši tu kandidáta neznámého
ve veřejném životě a umožnivši tak snadné
vítězství klerikálů.
Národní strana nekandidovala letos. Pou-
ze jednotlivci šli do boje. Dr. Žáček nemě
protikandidáta. To je světlým bodem na Mo-
ravě a zároveň satisfakci pro dra. Žáčk
Druhý kandidát dr. Pražák uhájil také s pře-
vahou svůj mandát, ačkoliv proti němu dr
Stránský vedl neméně bezohledný boj, jake
proti dru. Bulfnovi.
Mor. strana lidová ve zvolení dra. Bu. lína
a v počtu hlasů soustředěných na své kandi-
ráty má dostatečnou oporu a zároveň pobídku
k houževnaté práci, jejíž zdar nedá na sebe
dlouho čekat.
doktor
Žáček
Pražák
Stránský
Mor
Poe
25
article
1. Brno (I. a II. okres).
Odevzdáno 1814 hlasů. Zvolen dr. La
Pluhař (lid. pokr.) 1398 hl. Dr. šl. Koudela
(kler.) obdržel 401 hl.
V r. 1906: lid. dr. Pluhař 734. Staroč. prol
Ursíny 451 hl.
2. Brno (III. a IV. okres).
Odevzdáno 900 hl. Obdrželi: Pavel Váš-
(lid. pokr.) 408, posl. Konečný (nár. soc.) 245
prof. Veps (sam.) 243 hl. Je nutna užší volba
mezi Vášou a Konečným.
V r. 1906: lid. dr. Budínský 362, Staro
Fr. Kupčík 112 hl.
3. Královo Pole.
Odevzdáno 2246 hlasů. Zvolen dosavadu
posl. Vilém Votruba (lid. pokr.) 1434 hlasy
Dále obdrželi Emanuel Werner (kler.) 162
hlasy, doc. Jos. Štefán (mor. lid.) 644 hlasy
V roce 1906 dostali: Votruba 588 hlasů
soc. dem. Špera 539 hlasů, lid. Frant. Najman
286 hl. (V užší volbě zvolen Votruba.)
4. Kroměříž.
Odevzdáno 1392 hl. Zvolen Mil. Vesel
ský (kler.) 853 hl. Dále obdržel: dr. Kubala
(lid. pokr.) 258, Řezníček (sam. lid. pokr.) 150
a dr. Štross 130 hl
V r. 1906: V. Kulp (Staroč.) 599 hl., řed
Chmelík (pokr.) 275 hl., Povondra (živn.)ke
hlasů.
Pluhař
doktor
šl
Koudela
Ursíny
Pavel
profesor
Veps
Váša
Konečná
Budínský
Kupčík
Votruba
Werner
docent
Jos
Špera
František
Najman
Kubal
Řezníček
Štross
Staroč
Chmelík
Povondra
Brno
Francie
Kroměříž
26
article
5. Prostějov, Plumlov.
Odevzdáno 2125 hl. Zvolen dr. Přikry)
(lid. pokr.) 1675 hl. Dále obdrželi: Zapleta
(nár. soc.) 205, Měchura (soc. dem.) 132
Kosek (kler.) 109 hl.
V r. 1906: dr. Přikryl 1163 hl., živn. Bee
178, soc. dem. šeba 226 hl.
6. Mor. Ostrava, Vítkovice, Přívoz.
Odevzdáno 2180 hl. Obdrželi: dr. Fajfrle
(lid. pokr.) 934. Bečvárovský (aut. soc. dem.)
557, Pergl (sam.) 388 a Derka (kler.) 269
Nutna užší volba mezi Fajírlíkem a Bečvá-
rovským.
V r. 1906: lid. Grmala 117, Staroč. dr
Palkovský 735, pokr. dr. Fajírlík 531, soc
dem. Smetana 155 hl. V užší volbě zvolen
dr. Fajírlík.
7. Místek, Frenštát, Příbor.
Odevzdáno 1232 hlasů. Zvolen dr. Kare
Engliš (sam. pokr.) 646 hl Dále obdržel
Václav Sedláček (kler.) 469, živn. Jan Paučel
115 hl.
V r. 1906: lid. dr. Parma 533, kler. Pro
cházka 271, soc. dem. Prokeš 20 hl.
8. Hranice.
Odevzdáno 1287 hlasů. Zvolen dr. Jar
Žáček (Staročech) 1278 hlasy.
V r. 1906: zesnulý dr. Šromota (Staročech
zvolen bez protikandidáta 839 hl.
9. Valašské Mezíříčí.
Odevzdáno 1325 hlasů. Z toho obdrželi
F. Šerý (sam.) 382, Rud. Mlčoch (živn.) 557.
Leopold Bartoš (kler.) 381 hlasů. Nutna užš
volba mezi Mlčochem a šerým.
V r. 1906: Bubela (Staroč.) 748, Šerý (lid.
415. Při doplňovací volbě po smrti Bubelově
r. 1908. Šerý (lid. pokr.) 873, Zámrský (kler.
364 hl.
Přikr
Kosek
doktor
Přikryl
Mor
Fajfrle
Pergl
Derka
Staroč
Palkovský
Fajírlík
Kare Engliš
Sedláček
Paučel
Prokeš
Šromota
Mlčoch
Bartoš
Bubela
Bubelův
Prostějov
Plumlov
Ostrava
Vítkovice
Místek
Frenštát
Příbor
Bee 178
Zaplet
27
article
10. Třebíč, Jihlava.
10. Třebíč, Jihlava.
Odevzdáno 1457 hlasů. Zvolen dr. Bulir
(mor. lid.) 887 hl. Dále obdrželi: dr. Chlum
(lid. pokr.) 558, dr. Zahradníček (kler.) 10 hl
V r. 1906: dr. Chlum 537, Staroč. dr. Do-
lanský 222, živn. Syrový 207 hl.
11. Nové Město.
Odevzdáno 1402 hl. Zvolen dr. Adol
Stránský (lid. pokr.) 767 hl. Dále obdržel
prof. M. Ursíny (sam.) 615 hI., J. Pelikán (nár
soc.) 19 hl.
V r. 1906: dr. Stránský 774 hl., nár. so
Adamíra 256 bl.
12. Boskovíce.
Odevzdáno 1159 hlasů. Zvolen dr. J
Kirchmann (lid. pokr.) 769 hl. Dále ob-
drželi Jan Holba (kler.) 285 hl., Mathou (sam.)
20, Ševčík (sam.) 75 hl.
V r. 1906: dr. Žáček (Staroč.) 747 hl., dr.
Svoboda (soc. dem.) 221 hl.
13. Mor. Budějovice, Telč, Jaroměříce.
Odevzdáno 1290 hl. Zvolen dr. Budín-
ský (lid. pokr.) 809 hl. Dr. Novotný (kler.)
dostal 257, Jahoda (nár. soc.] 223 bl.
V r. 1906: lid. dr. Podbrdský 680, pokr
Marák 354 hl.
14. Kyjov, Strážníce, Uh. Ostroh.
Odevzdáno 1386 hl. Zvolen dr. Pražák
(Staroč.) 837 hl. Dr. Koutecký (lid. pokr.) do-
stal 511 hl.
V r. 1906: Staroč. dr. Pražák 827, polr.
J. Úlehla 246 hl.
15. Uherské Hradiště.
Odevzdáno 1373 hlasů. Zvolen dr. Jos.
Seifert Jlid. pokr.) 868 hl., vl. r. Mašek
(kler.) dostal 503 hl.
V r. 1906: dr. Seifert 675, Jos. Štancl 464
hlasy.
doktor
Bulir
Zahradníček
Chlum
Staroč
Syrová
Adol Stránský
M Ursíny
J Pelikán
Stránský
Adamíra
Holba
Ševčík
Žáček
Svoboda
Mor
Novotná
Jahoda
Pražák
Koutecký
J Úlehla
Jos
Seifert Jlid
Mašek
Seifert
Třebíč
Jihlava
Chlum
Nová město
Matha
Budějovice
Telč
Budín
podbrdský
Marák
Kyjov
uherský Hradiště
Staroč
Strážnit
hi
Kirchmann
28
article
16. Holešov.
Odevzdáno 1193 hl. Zvolen Josef Pa-
stýřík (lid. pokr.) 737 hl. Václ. Zbořil (kler.)
dostal 454 hl.
V r. 1906: J. Očadlík (pokr.) 730, Jos. Po-
spíšil (živn.) 340 hl.
17. Vyškov.
Odevzdáno 1368 hl. Zvolen Arnold Jand
(lid. pokr.) 1001 hl. Dr. Jos. Baar (kler.) dostal
385 hl.
V r. 1906: Albrecht (lid.) 835, Jos. Lošťák
(Staroč.) 259. Po smrti Albrechtově zvolen
Janda 933 hl., kler. Sedláček dostal 477 bl.
13. Přerov, Kojetín, Tovačov.
Odevzdáno 1967 hl. Zvolen dr. Mohapl
(lid. pokr.) 1325 hl. Dr. Houba (mor. líd.) do-
stal 459, Drobný [nár. soc.) 178 hl
V r. 1906: lid. dr. šílený 611 hl. Po smrti
jeho r. 1911 zvolen dr. Mohapl (pokr.) 934
hl. Dvořák dostal 744. Chytil 159 hl.
19. Olomouc, Litovel, Zábřeh.
Odevzdáno 1256 hl. Zvolen dr. Fische
(lid. pokr.) 907 hl. Dr. Dezort (kler.) dostal
345 hl.
V r. 1906: pokr. dr. Fischer 650, lid.
Staroč. dr. Geissler 332 hl.
20. Hodonín, Břeclava, Klobouky u Brna,
Mor. Krumlov, Ivančíce.
Odevzdáno 1516 hl. Zvolen uč. Jos. Ha-
vlík (lid. pokr.) 1033 hl., Karel Novák (sam.)
dostal 477 hl.
V r. 1906: lid. K. Novák 709, Staroč. Jan
Faust 480 hl.
Josef
Václ
Zbořil
J Očadlík
Jand
doktor
Jos
Baar
Albrecht
Lošťák
Staroč
Albrechtův
Janda
Sedláček
Mohapl
Houba
Dvořák
Chytil
Fisch
Dezort
Fischer
Geissler
Novák
K Novák
Faust
Holešov
Jos
Vyškov
Přerov
Kojetín
Tovačov
Olomouc
Litovel
Zábřeh
Hodonín
Břeclava
Klobouky u Brno
Krumlov
Ivančit
Morava
29
article
Německé volební okresyr
Brno. Odevzd. 980. Zvolen dr. August ryt
Wieser (svobodom.) 855, Alois Thurner (soc. dem.)
obdržel 118.
Brno. Odevzd. 3105. Zvolen Jindřich svob.
pán d'Elvert (svobodom.) 2481. Edmund Pipal [soe.
dem.) obdržel 588.
Brno. Odevzd. 1637. Zvolen Josef Jelinek
(svobodom.) 1153, Vítězslav Taub (soc. dem.) ob-
držel 455.
Brno. Odevzd. 1143. Z toho obdrželi: dr. Jan
Jarolim (svobodom.) 556, Josef Reinfuss (rad.) 449.
Josef Kalabus (soc. dem.) 134. Užší volba mez
drem. Jarolimem a Reiniussem.
Jihlava. Odevzd. 1388. Zvolen Vincene
Inderka (svobodom.) 1341, Edmund Pípal (soc. dem,
obdržel 42.
Znojmo. Odevzd. 1617. Zvolen Oskar
Teufel frad.) 959. Obdrželi: Hanuš Künzel (pokr.)
508, svob. p. Wambolt (křesť. soc.] 84. Oskar
Scheuer (soc. dem.] 64.
Hustopeč. Odevzd. 1915. Zvolen Eduard
Kafka (svobodom.) 1689. Obdrželi: Ant. Holasek
fsoc. dem.) 146, svob. p. Wambolt (křest. soc.) 70.
Moravská Ostrava. Odevzd. 3485. Zvo-
len dr. Gustav Fiedler [svobodom.) 3345, dr. Jindř.
Kohn (soc. dem.) obdržel 123.
Hranice. Odevzd. 1762. Zvolen dr. Alfred
Fischel (svobodom.) 1342. Dr. Jindřich Kohn (soc
dem.) obdržel 354, Artur Lorenz (křesť. soc.) 49.
Šumperk. Odevzd. 1279. Zvolen dr. Vik-
tor Wölhelm (svobodom.) 938. Obdrželi: Julioe
Rasch (soc. dem.) 142, svob. p. Wambolt (křest.
soc.) 96. Hubert Dokopil (živnost. str.) 91.
doktor
August
Wieser
Thurner
Jindřich svobodník
Elvert
Pipal
Jelinek
Taub
Jaroli
Reinfuss
Kalabus
Inderka
Teufel
Künzel
Wambolt
Scheuer
Kafka
Fiedler
Jindřichův
Kohn
Fischel
Lorenz
Vik
Julioe Rasch
Dokopil
Brno
Jihlava
Znojmo
Hustopeče
Ostrava
Šumperk
Monitor Wölhelm
30
article
Svitava. Odevzd. 1226. Zvolen Hugo
Albrecht (svobodom.) 1097. Jan Pollach (soc. dem.
obdržel 123.
Hodonín. Odevzd. 1269. Zvolen dr. Joseí
Redlich (svobodom.) 1243.
Mikulov: Odevzdáno hlasů 991. Zvolen
Alois Winter (svobodom.] 974 hlasy.
Šternberk: Odevzdáno hlasů 830. Zvo-
len Jan Langer (svobodomyslný) 442 hlasy. Na
Schlossnickela (soc. dem.) připadlo 335, na Leop.
Schwammela (křesť. soc.) 52 hlasy.
Nový Jičín: Odevzdáno 740 hlasů. Zvo-
len Adolf Lichnowsky (svobodomysl.) 675. Na
Jindř. Nitschmanna (soc. dem.] připadla 36 hlasů.
Unčov: Odevzdáno 917 hlasů. Zvolen
Viktor Mitschala (lid. str.) 519 hlasy. Na dra.
Arnošta Schollika (rad.) případlo 355, na. Jiřího
Zaschkolného (soc. dem.) 43 hlasy.
Rýmařov: Odevzdáno hlasů 976. Zvole
dr. Vilém Freissler (svobodomysl.) 707 hlasy. Na
Jana Nissela (křesť. soc.) připadlo 129, na Viléma
Niessnera (soc. dem.] 135 hlasů
Moravská Třebová: Odevzdány 1183
hlasy. Zvolen Eduard Mayer (svobodom.] 760
hlasy. Na Viléma Braunera (křesť. soc.) připadlo
37, na Hynka Jarmera (soc. dem.) 58, na Alcisa
Stenzela (něm. svob.) 327 hlasů.
Dvorce; Počeť odevzdaných hlasů 906.
Z toho připadlo na dra. Rudolfa Sommera (svo-
bodomysl.) 415, dra. Oskara Holaského (něm. rad.)
326, Leopolda Schwammela (křesť. soc.) 111a
Gustava Goldschmieda (soc. dem.] 54 hlasy. Jest
nutnou užší volba mezi oběma pryními.
Hugo
Pollach
Redlich
Winter
Langer
Lichnowský
Jindřichův
Mitschal
Schollik
Zaschkolný
doktor
Freissler
Nissel
Niessner
Mayer
Brauner
Hynk Jarmer
Alciso Stenzel
Sommer
Holaský
Schwammel
Goldschmied
Svitava
Hodonín
Mikulov
Nová Jičín
Rýmařov
moravský Třebová
31
article
Při včerejších zemských volbách v městské
kurii bylo tedy ze 40 mandátů definitivně obsazeno
35. V české městské kurii, která má 20 mandálů,
bylo zvoleno 13 lidových pokrokovců proti 16
minulém období, 2 Staročeši (ministr mimo službu
dr. Žáček a dr. sv. p. Pražák) proti 4 v minulém
období. Křesťanským sociálům, kteří dosud v této
kurii zastoupeni nebyli, podařilo se dobýti jednoho
mandátu, totiž kroměřížského, a teprve nedávno
založená mor. strana lidová získává 1 mandát, byl
totiž zvolen jeden z její vůdců dr. Bulín. Do užší
volby přijdou 3 pokrokoví a to se samostatným
kandidátem, s národním sociálem a s autonomisti-
ckým soc. dem. (v M. Ostravě).
Pokrokovci, členové strany lidové a němečtí
radikálové, spojení v německo-svobodomyslném tá-
hoře, měli v minulém legislaturním období všech
20 mandátů. Dnes bylo z nich zvoleno jen 18.
V Brně IV. přijde dosavadní zástupce německých
svobodomyslných, pokrokového směru, dr. Jarolim,
do užší volby s oposičním radikálním zástupcem
německého středního stavu prof. Relnfussem; ve
Dvorci německý svobodomyslný, radikálního směru,
dr. Sommer, s oposičním radikálem (Schönererov-
cem) drem. Holaschem.
Žáček
Pražák
doktor
Bulín
Jaroli
profesor
Relnfuss
Sommer
Ostrava
Brno