ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fa6bf240-8fd4-11dd-849e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: place 61, org 7, person 171, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
27. června 1913. číslo 174.
4 article
sily být osvobozeny pro nedostatečnou příčetnost anebo které spáchaly zločin za okolností, jež mohou se považovati za polehčující, ale o nichž musí se řici, že po propuštění mohly by zase páchati zlo- činy. Je důkazem umirněnosti vlády, že reformu trestního soudního řádu vyhradila pozdější době. avšak k reformě organisace našich soudů musila vláda ihned přikročiti. Je veřejným tajemstvím, že poroty v Rakousku se celkem neosvědčily. Dokazují to četné osvobo- zovací výroky a což horšího, četná bezdůvodná odsouzení. Byla tedy dána nutnost, aby poroty byly aspoň obmezeny. Ve spojení s vládní před- lohou byl učiněn návrh, aby soudy byly v někte- rých směrech posíleny přibráním laického živlu Východiskem nynější osnovy jsou rakouské poměry, osnova navázala na vývoj rakouského práva, ale přirozeně brala při tom zřetel na vše co v cizím zákonodárství zdálo se býti pozoruhod- ným a potřebným. Předloha stala se skutkem řa- dou kompromisů v hospodářských otázkácha rovněž může se státi zákonem jenom pomocí kon- cesí, které si navzájem učiní různé strany a různé skupiny zájmové. Žádná politická strana nemá právo, aby zákon byl proveden toliko dle jejího programu. V fomto smyslu projednal výbor před- lohu rychle, věcně a bez předsudků. Zpravodaj prost sněmovnu, by zahájila obecnou debalu.
Rakousko
5 article
Ministr ryt. Hochenburger chce omeziti se jen na několik poznámek a dotknouti se zejména roz- šíření tohoto práva ve společenské ochranné právo, zahrnující stíhání a zabraňování a na ob- zvláštním příkladu ukázati, jak osnovy se snažily, aby prostředkovaly mezi klasickou novou školou. Nové vědecké směry (platí to aspoň pro obor právní vědy) kloní se k tomu, aby při potírání starších směrů ubily života schopnot zdravou myšlenku kladením přepjatých požadavků, aby se zrnka ne- bo několika zrníček pravdy vyvodily pokud možno celou soustavu pravd. Tak se také vedlo nové škole s myšlenkou odplaty, kterou, vycházející z nesvobody lidské vůle, vůbec zavrhuje. Důsledně nemůže pro n býti také žádné viny a také žádné- ho trestu ve vlastním toho slova smyslu, a to, ne plným právem, co prohlašuje se za trest, jsouv podstatě jen různými prostředky zabraňovacimi, které sahají od prostých opatření výchovních a k trvalěmuu ošetřování lékařskému. Žádné současné zákonodárství nesledovalo úplně a slepě tento my- šlenkový pochod nové školy a samozřejmě také ne osnova rakouského trestního zákona, neboť tím byl by se dostal do rozporu s osvědčenými zkuše- nostmi a všeobecným právním vědomím, které roz- lišuje mezi zodpovědnými a nezodpovědnými lidmi, mezi příčetnými a nepříčetnými činy, které, trestu vidí spravedlivou odplatu za vinu a pova- žuje vydatný účinek proti zločinu přivoděním trest- ního zla za nezbytný.
6 article
Bylo však nutno, aby okruh osob vinnýcha trestu schopných, osob zodpovědných, byl přesněji vymezen, byť i jen ve formě negativní a úžeji ohra- ničen, než bylo doposud a aby v platném právu ještě úplně nezdomácnělou, ba z části neplatnou zá- sadu: Žádný trest bez vinyl povýšil na bezvýji- mečně platnou zásadu a v tom musilo se nové škole dáti bezpodmínečně za pravdu, že výlučnou vládu myšlenky odplaty nelze trvale držeti. Bezpod- mínečné nebo podmínečné zřeknutí se odplaty je samozřejmě jen za přesných předpokladů na místě tam, kde potřeba odplaty je sama sebou nepatrná a ukojení této potřeby by způsobilo spíše škodu, než kdyby upuštěno bylo od vyměření nebo vy- konání trestu, tedy zejména oproti jistým mla- distvým provinilcům, u kterých podle povahy při- padu má býti upuštěno od trestu a na místo trestu má nastoupiti výchova nebo podmíněné prominutí trestu. Avšak také oproti doposud zachovalým do- spělým osohám, které se dopustily poměrně ne- patrného poklesku, má býti použito podminěného promijení trestu. Naproti tomu jest pouhá odplata úplně nedostatečnou oproti všeobecně nebez- pečným, duševně méně cenným zločincům, obecně nebezpečným opileům a proti zločincům, kteří byli opětně potrestáni pro jisté zločiny a stále pá- chají trestné činy.
7 article
U těchto osob, ač se mezi nimi nalýzají také které jsou duševně méně cenné a se stanovisk odplaty mohou následkem zmenšené příčetnostiu- valiti na sebe jen menší trest a vinu, přirozeně zase jen za jistých určitých předpokladů a uvaitř urči- tých hranic časových, má býti vedle trestu a bez- prostředně po odpykání trestu přípustno, aby držá- ny byly dále ve zvláštních státních ústavech. Ty to ústavy musily by však býti také pro zločinné choromyslné, kteří ve stavu nepříčetnosti se dopu- stili těžkých činů trestních, pro něž nemohou býti pronásledováni nebo trestáni, poněvadž zemské ú- stavy pro choromyslné zpravidla nepřijímají zločin- né blázny a nebo se snaží jich co nejrychlejí zba- viti a poněvadž soudy nemají naprosto nutných prostředků, aby donutily zemské ústavy pro choro- myslné ku přijímání takových nemocných a aby měly určující vliv na dobu jejich pobytu v tahových ústavech. K zabezpečovacím prostředkům patří ještě výchova, ke které může dojíti u nezletilých a nepříčetných mladistvých provinilců přirozeně ne na místo trestu, který u takových osob byl by ne- přípustný, nýbrž jen jako pouhý prostředek vý- chovný u příčetných mladistvých provinilců, ale vedle trestu. Tímto způsobem osnova trestního zá- kona prostředkovala šťastně mezi naukou klasické a nové školy, z klasické školy vypůjčila si my- šlenku odplaty a ze školy nové vedoucí základní myšlenku pro navrženou výchovu a pro zabezpečo- vací prostředky. Tím trestní právo bylo rozšířeno na společenské ochranné právo, zahrnující také za- braňování zločinům.
8 article
Návrhy výborové shodují se celkem s vlád- ními předlohami, ale přes to počet změn je dosti značný, možno však tvrditi, že navržené změny smějí býti z valné části prohláženy za skutečné zlepšení vládních předloh, Ministr má ovšem ně- které námitky proti třem pozměňovacím návrhům. Tyto námitky týkají se rozšíření vý- lučné pohrůžky trestem smrti, jednotné ú- pravy odsuzování dospělých a mladistvých osob a právního používání podmíněného promije- ní trestu v řízení u okres. soudů. Avšak co zna- menají tři různosti názorové, při díle takového rozsahu, jako je reforma trestního řádu? Nezna- menají skoro nic a proto ministr myslí, že jedná duchu panské sněmovny, upustí-li od bližšího vy- světlení a odůvodnění svých námitek. Ke konci rád konám povinnost, abych práv- nimu a jeho užšímu výboru a především pak zpra- vodaji vyslovil nejupřímnější a nejvřelejší díky vlády za neobyčejné podporování díla, kterési stanovilo za cíl vytvořiti nový všeobecný rakou- ský trestní zákonník, částečné změniti a značně doplniti náš trestní soudní řád a naše právo o vý- konu trestu.
panská sněmovna
9 article
Neuplynul ještě rok od 1. čtení šesti přísluš- ných vládních předlch a už může sněmovna za- hájiti jejich 2. čtení díky obětavé, jakož i důklad- né a rychlé práci, kteráž byla zatím vykonána, ale také zásluhou snahy konečně jednou vykonati, c bylo už často pohříchu však vždy marně předmě- tem pokusů. Zajisté reforma trestního práva není ještě v bezpečnosti, jestliže tato sněmovna( čemž nechci pochybovati) výborové návrhy při- jme. Avšak velký krok ku předu bude aspoň uči- něn a po dvou stránkách neminou se usnesení této sněmovny blahodárným, opravdu vysvobozu- jícím účinkem. Často je slyšeti, nejen z úst mrzu- tých pochybovačů a černohlídů, že zákonodárné korporace nové doby nejsou schopny sdělati vel- ké, rozsáhlé zákony. Po hříchu nemají tyto hlasy tak zcela nepravdu, neboť pro ně mluví leckterí nezvratné skutečnosti a celá řada velice smutných zkušeností, které asi také podstatně přispěly ke zlu, které se obecně nazývá parlamenťn omrzelostí, ke zlu, kterého musí co nejhlou- běji želeti každý přítel zdravého rozumného po- kroku ve státu a čílého veřejného života. Jestliže tato sněmovna, která teprve před málo měsíci po velice důkladné přípravné práci se usnesla na velmi rozsáhlé částečné reformě našeho všeobec- ného občanského práva, přijme nyní také návrhy na reformu práva trestního, podá skutečně skvěle důkaz, že jsou přece ještě zákonodárné korporace, kieré mohou sdělati velké, obtížné, rozsáhlé záko- ny, jestliže je rokování výboru řízeno a důkladně obstaráváno silnou rukou, jestliže je před očíma jen jako cíl jednota a vnitřní ucelení celého díl
ný občanský práv
10 article
a jestliže se při hájení zvláštního mínění zacho- vává moudrá míra. Úsnesení této sněmovny budou též na činnost druhé sněmovny různými překář- kami značně poškozovanou míti příkladný vliva budou ji povzbuzovati, druhé sněmovny, která ve velkých zákonodárných otázkách chtěla by vždly ráda raziti cestu, a která by tedy tím více poci- ťovala téměř jako hanbu, kdyby se ji nepodařilo co se chystá dokonati právě tato sněmovna, na- plněná vědomím své povinnosti a prodchnuta sil- nou vůlí k činu, kdyby v lidové sněmovně dílo, na které se po desitiletí čeká, které znamená splnění starého slibu, které se smí ve své nynější podobě postavíti po bok nejlepším dílům stejného druhu. musilo sdileti osud četných předloh a návrhů. které v archivech, pravých to pohřebištích, spi spánkem, ze kterého téměř nikdy už není probu- zení k životu. (Veselost a souhlas.) Nelze tedy do- sti vysoko oceniti morální význam práce touto sněmovnou už vykonané a usnesení, jež budou je- ště učiněna. Význam ten není zajisté menší ne věcný význam dila, jež má býti vykonáno, a pro- lo prasím sněmovnu, aby ráčila schváliti co možno beze změny dobře uvážené výborové návrhy.
11 article
(Hličná pochvala a potlesk, ministru blahopřejí.) Svob. p. Ruber jako předseda nejvyššího kasačního soudu, jenž je povinen ukázati novému zákonu cesty, chce charakterisovati své stanovi- sko k reformě trestního práva. Poznání o nutnosti reformy sahá o několik desítiletí zpět, tak zv. Gla- serova a Schönbornova předloha, jakož mnoho ji- ného krásného a dobrého v Rakousku, zaniklo ná- sledkem smutných parlamentních poměrů. Přeje. by tomuto novému pokusu byl přán lepší osu než jeho předchůdcům. Nikdo neměl příležitosti pocítiti tak hluboce potřebu reformy trestního prá- va, jako právě soudce, a zejména soudci, kteři jsou povoláni rozhodovati v poslední instancí. Po- daná předloha je plodem neunavné, víc než 15leté činnosti vynikajících mužů theorie a praxe. Máme zde co činiti a velikým úspěchem ra- kouského zákonodárného umění. Právě pro či- stě rakouskou známku dostalo se osnově ve ve- řejnosti potěšitelného zadostiučinění. Za hlučné pochvaly sněmovny velebil řečník zásluhy dv. ra- dy Lammasche o uskutečnění reformního díla.
Schönbornův Rakousko
12 article
Pojednávaje o předloze, řečník dovozoval, že všeobecná část obsahuje ohraničení obecných zje- vů deliktu, jež je ve šťastném souladu s vymože- nostmi vědy. Zvláštní část vykazuje svojí celou jasnou formulaci jednotlivých trestních skutků při- způsobením trestního práva k ethickým názorům, přihlížením k motivu, připojením prominutí trestu. podmínečným propuštěním a rehabilítací, kterou my nazýváme „umoření odsouzení“, zásady, které činí pochopitelným, že předloženému reformnímu dílu v jeho velkolepém uspořádání a v jeho pečli- vém provedení podrobností musí býti věnovány sympatie veřejného právnického mínění. Přeje si. aby předloha byla co možná brzo uzákoněna. Po- jednal zevrubně o zavedení konšelských soudů souvisícím s tím omezením kompetence porotních seudů. Do otázky, zda se porotní soudy u nás o- svědčily nebo ne, nechce se pouštěti. Konečně za- stával se konšelských soudů a žádá, by předloha byla schválena beze změny. (Hlučná pochvala.) Hr. Piniňski prohlásil, že se zřetelem na po- měry v poslanecké sněmovně je málo naděje, že reforma trestního zákona bude přivedena ke zdár- nému konci. Panská sněmovna musí však učiniti vše, aby skoncovala nezbytnou reformu. Dle for- my a obsahu je předloha podstatným pokrokem. Řečník souhlasí povšechně se zásadami reformy trestního řádu, shledává však, že rozšíření konšel- ského soudnictví dle osnovy je poněkud tuze ve- liké. Navrhl, aby předlohy o formálním trestním právu byly vráceny výberu s výzvou, a b znovu projednala náhradu senáťních soudů konšelskými soudy v navrže- mém rozšíření a zmírnění dosavadní- ho přísného odloučení soudců od po- rotců.
Hradec
13 article
Svob. p. Call litoval, že komise neodstranil instituci porotních soudů, nýbrž jen obme- zila. Třebas že napříště bude jen asi šeztina do- savadních případů souzena porotci, jsou přece je- ště různé námitky, zejména okolnost, že porolní soudy mají zůstati příslušnými v případech nejtěž- ši kriminality. Navrhl různé reformy v oboru po- rotních soudů a zejména, aby seznamy porotců by- lv sestavovány okres. soudy. Varoval, aby v zave- dení konšelských soudů nebyly kladeny příliš vel- ké naděje. Protože je velice pravděpodobno, že poslanecká sněmovna nebude souhlasiti s omeze- ním porotních soudů v osnově obsaženým a osno- vu sněmovně panské vrátí, vyslovuje se pro ná- vrh Piniňského na vrácení, a bude-li návrh Piniňského zamitnut, pro zamítnutí osnov.
poslanecký sněmovna
14 article
(Hlučná pochvala) Ministr ryt. Hochenburger opřel se návrhu n vrácení předloh. Poměrně nejlepším soudem bude ten, v němž právničtí a laičtí soudcové budou slo- ženi a spojeni ke společné činnosti tak, aby před- nosti každé skupiny byly pokud možná využitko- vány a zhodnoceny, stínné stránky odstraněnya vyloučeny. Porotní soud neodpovídá tomuto poža- davku. Ani účast právaicíky vzdělaných soudců na porady porotců neposkytuje ještě nejmenší záruky. že se porotci budou skužečně též říditi dle uděle- ných jim pokynů a rad. Bude se tuďiž i potom vě- děti tak málo, jako dnes, jak se vlastně porotcí postavili ku provedeným důkazům přitěžujícím polehčujícím, co vzali za prokázané nebo nepro- kázané. Ve sproštění porotců od závazku, aby odů- vodnili své ano nebo ne, spočívá jeden z nejhrub- ších, ba nejhrubší nedostatek celého porotního soudu. Kdyby se však chtělo, aby právnicky vzdě- laní soudcové brali podil nejen na poradách po- rotců, nýbrž i na jejich hlasováních jako spolu- soudci, bylo by se již dospělo ke konšelským sou- dům, ovšem ve velice neúplné formě.
15 article
Soudnictví z povoláni — ministr klade důra na slovo z povolání — svádí i tam, kde případ při bližším pozerování vykazuje přece některé nikoli zcela obyčejné svéráznosti, ku projednávání dle šablony a přináší do treslního soudnictví snadne řemeslný ráz. Předností co nejvíce využitkovati a slinné stránky vyloučiti, těmto cílům přibližuje se nejvíce soud konšelský, v němž soudcí právníci a soudei laikové mají společně konati práci, jež je přiká- zána rozhodujícímu, totiž konstatovati skutkovou povahu, ocenění důkazů, podřadění skužkové po- vuhhy zákonu, pročež také právní výbor pansko sněmovny uenesl se převážnou většinou doporučiti zavedení konšelského řízení ve všech připadech jež nemusí býti přikázány a vyhraženy porotnímu soudu, jenž má býti zachován jen nuceně z takti- ckých důvodů s podstatně obmezeným oborem pů- sobností. Ministr prosí, by sněmovna zamitla návrk na vrácení předlohy tim spíše, poněvadž na rozdí od hr. Pininského jest toho názoru, že vrácen čistě trestního řádu se týkajících předleh bez sou- časného vrácení všech ostatních předloh je vylou- čeno. Vrácením se však reforma trestního práva odročí na neurčitou dobu, snad dokonce zmaří. Svob. p. Schey opřel se vývodům Pininského. Vady porotních soudů nelze popírati, ale nesmí to vésti k závěrku, že má býti odstraněna účast laiků na trestním soudnictví. Přibrání laiků není otázkou politickou v tom smyslu, že jen z ohledů na poža- davky ústavních státních zřízení nebo z jiných po- litických ohledů se dovolí lidu účast, nýbrž tech- nickým zařízením, které se dá velmi dobře hájiti.
Schey Pininský
16 article
Praví se, že laík jest podroben proudům a svému prostředí, že politické, národní, náboženské a so- ciální protivy se uplatňují. Pohříchul bude se snad musit též připustiti, že tyto protivy se stávají stále příkřejšími, ale aniž by se někomu činila nejmenší výtka, možno tvrditi, že tyto proudy a protivy ne- jeví své účinky též v kruhu úřadnických soudců? Před chybnými rozsudky jest úřadnický soudce tak málo chráněn jako soudce laik. Ale jestliže se stane u porotního nebo konšelského soudu po- chybení, stane se to ponejvíce v tom směru, že vinník jest osvobozem, pochybení úřadnického soudce je však ponejvíce ve směru opačném, třeba též jeho percento jest snad mnohem menší, než u soudů porotních. Se stanoviska lidského musí se dáti přednost nebezpečí mylného osvobození před nebezpečím mylného odsouzení. Osnova trestního zákona jest výřečné dílo. které znamená veliký pokrok. Sněmovna dopustil by se veliké chyby, kdyby opět jednou zabránila vážný krok ke sdělání díla tak daleko už hotového a výtečného. Prosí, by návrh hr. Pininského na vrá- cení byl zamitnut. Dr. Baernreither zkoumá, v jakém poměru je předložená trestní osnova k trestnímu právu pro mladistvé. Trestní právo pro mladistvé náleží k nejmodernější části dnešního trestního práva a na- chází se všude v přeměně, jež spočívá na dvou základních zásadách. Je časté nedorozumění, jako by ti, kdo stojí na stanovisku moderního trestního práva pro mladistvé, byli odhodili pojem odpykáni.
doktor Baernreither
17 article
Toto odpykání za zločiny nemá u mladistvých zlo- činců býti ve formě žalářních zdí, nýbrž má zále- žeti v očišťujícím procesu, jenž jim uvede na vě- domí nejen zlý skutek, nýbrž jistými výchovnými zařízeními je tak upraven, že tito mladiství se sta- nou osobami, pro život se hodícími. Trestní právo pro mladistvé je paedagogickým zvláštním právem, a je litovati, že jeho ustanovení vůbec byla dána do předložené osnovy. Ve zprávě, kterou nedávno sněmovně předložil, byl uzavřen kompromis mezi různými názory, které jsou ve příčině trestního práva pro mladistvé, mezi učenými juristy a těmi členy sněmovny, kteří pohlížejí na věc více se sta- noviska sociálního, a kompromis ten byl sněmovnou schválen. Musí býti konstatováno, že předložená osnova doslovně nepřejala ustanovení trestního práva pro mladistvé, jak se na nich usnesla pan- ská sněmovna, nýbrž že je omezila. Zvláště je lito- vati, že předložená osnova vůbec nezná rehabili- tation de droit, která má nastati pro mladistvé největším rozsahu, protože vůči trestnímu skutku mládeže, je-li odpykán, má nastati odpuštění a za- pomenutí v největším rozsahu
droit
18 article
Řečník vyslovuje se proti samovazbě mladi- stvých, která dle jeho přesvědčení, nabytého zku- šeností, má vliv jen zhoubný. Příčí se úplně pod- statě nucené výchovy, že by se měla konati v samo- vazbě. Ovšem jest samovazba přece ještě lepší než dnešní pospolitost, kde se mládež dá přímo mezi vyučené zločince, nebeť pak není delší trestní vazba mladistvého ničím jiným nežli jistým vyučo- váním ve zlých činech. (Hlučný souhlas.] Řečník doufá, že trestní právo pro mladistvé, bez ohledu na osud předložené veliké osnovy, též skutečně dříve nabude platnosti. Kdyby byl osud trestního práva pro mladistvé spojen s osnovou trestního práva, znamenalo by to snad odklad na neurčitou dobu. Trestní právo pro mladistvé, panskou sně- movnou usnesené, souvisí těsně se zákonem o péči pro mládež, a řečník doufá, že poslanecká sně- movna konečně tyto oba zákony vyřídí, aby tím splnila skutečně nalehavou povinnost sociální.
19 article
(Hlučný souhlas.) Řečník vyvrací už nyní event. tvrzení, že pan- ská sněmovna projednáním předložené osnovy trestního práva svůj názor o trestním právu pro mladistvé nějak změnila Pokud jde o předloženou osnovu zákona,je to skutečně krásný zákon. Formulace jsou z velké části obdivuhodné. Též se stanoviska zmenšení kriminality — na zamezení kriminality má trestní právo přece jistý vliv, třebas i toliko výkoneni trestu — navrhuje osnova skutečně moderní a účel- ná opatření. Zejména dlužno vitati, že zásadně je vysloveno, že mají býti zřízeny přechodné ústavy dle irského systému, systému to, dle něhož dospělí poslupně morálním a výchovným vlivem vazby po- zvolna se ponechávají na svobodě. Takový úsťav exisťuje již v Bosně. Řečník doufá, že se pro takové ústavy najdou též finanční prostředky. O to by se musil zasaditi stát a především ministr spravedl- nosti. (Hlučná pochvala a potlesk.) Svob. p. Berger pravil, že nynější zákonodárná akce jest znamením vědomí sily a mohutné státní vůle, jakož i neochvějné důvěry a naděje v bu- doucnost vlasti. (Hlučný souhlas.) Předložená osno- va je veskrze původní a pravým rakouským dílem a representuje triumí rakouské právní vědy, praxe a justiční správy. Jeví velký pokrok, zejména humanitním směru, zvláště pokud jde o trest smrtl.
Berger Boseň
20 article
Řečník prohlašuje se v theorii za odpůrce trestu smrti, souhlasí však nicméně též s ustanoveními, v nichž tresl smrti byl zachován, zejména ve při- padech, kde jde o útoky na život císaře. Osnova zákona vykazuje v právnicko-technickém směru všechny pokroky právní vědy. Přizpůsobuje se též vývojí, k němuž dospěly všeobecné poměry od 100 let. Řečník považuje instituci konšelských sou- dů za lepší než instituci porotních soudů. Zákou spočívá na mocné myšlence, záležející v tom, že chceme zachovati stát h společnost a sice stát ve formě monarchistické a občanskou společnost na podkladech, jak si je všecky stát zachovávající živly přejí, které musí vůči mocnostem převratu drželi Pospolu. (Výborněl) Svob. p. Glanz poukazuje na to, že v posled- ních politicky pohnutých dobách značně přibylo případů vojemského vyzvědačství, kte- réžto případy jsou vážným nebezpečím pro bez- pečnost říše a pro pohotovost našich obranců. poslední době též jiné státy, jako Rusko a Anglie. značně přiostřily své zákony proti vyzvědačství a před několika dny došla též německého říš- ského sněmu podobná csnova. Všechny tyto okol- nosti ukazují, že je radno přizpůsobiti předloženou osnovu těmto zjevům, vyskytnuvším se v poslední době. Řečník ohlašuje v tomto smyslu pozměňovací návrhy k předlohám.
Glanz Rusko Anglie
21 article
Ministr zeměbrany svob. p. Georgi vítal jmé- nem vojenské správy co nejvřeleji návrhy, ohlášené svob. p. Glanzem a žádal jejich schválení. Pouka- zuje na to, že sousední státy se snaží zostřiti své zákony proti vyzvědačství, cesta to, kterou též my musíme nastoupiti. Nikdo neví lépe než armáda sama, co má v panské sněmovně, pročež ministr má nejúplnější důvěru, že panská sněmovna schváli tyto návrhy, o jejichž nutnosti všichni členové je zajisté jsou přesvědčení. (Hlučná pochvala.) Ref. dv. rada Lammasch navrhl, aby se zřete- lem na velikou důležiťost návrhů, ohlášeným svob. p. Glanzem bylo rokování o reformě trestního zá- kona přerušeno, tyto návrhy byly přikázány vý- boru k rychlému podání zprávy. Aby však byl vy- lčen opak k podanému návrhu na vrácení, navráhl. aby se pokračovalo v rokování o reformě trestního zákona, jako 1. odstavci pořadu zejtřejší schůze (Souhslas.) Tento návrh byl schválen. Byty pak projednávány předměty, jež byly po- loženy pilně na pořad. Hr. Kueistein referoval o obehodní a pla- vební smlouvě s Japonskem. — Byla schválena. Dále byly v 2. a 3. čtení beze změny schváleny předlohy Zákon o poplatkových slevách př změně právních poměrů ve příčině stojících stromí v Dalmacii; zákon o zmocnění, aby dočasně byla zrušena ustanovení o vlivu zvýšení úroko- vé míry na poplatkové úlevy, poskytnuté ke konversním účelům; zákon o osvobození o poplatků při obnovování aktů u veřej- ných úřadů; zákon o započítání jednotlivých vojenských služebních výkonů do doby soudcovské přípravné služby, do soudní, advokátní a notářské praxe (ref. svob. p. Glanz) a konečně zákon o změně §§ 283. a 400. t r. řádu (re Lammaschl. Konec schůze v 6.30 hod.; příští bude zejtr s pořadem: 1. Pokračování v rokování o reformě trest. zákona: 2. druhé čtení zatímného rozpočtu
George Glanz Hradec Japonsko Dalmacie zejtřejší schůze re Lammaschl
22 article Našim firmáml vasleden k
Našim firmáml vasleden k stálým a četným dotazům z obecenstvu, po užívajícího výhod našeho „Všeobecnéh rádee“, jest nám třeba k rychlejšímu a správ- nému informování cenníků našich flrem Jsme často dotazování po věcech, které možn jen tím způsobem zodpověděti. Z té příčin- žádáme všechny závody! obchody, továrny atd. aby zaslaly nám své cenníky, z nichž založen bude přiruční archiv, Stačí adresa: „Nár odn Listy“, Praha.
Praha
23 article Volby v měst. kurii na Moravě. České okresy.
Volby v měst. kurii na Moravě. České okresy. Včerejší moravské volby v městské kuri mají několik zajímavých a poučných momentů Že dr. Stránský uhájí posici na svém okrese. o tom nebylo třeba pochybovat za daných okolností. Bylo jen otázkou, jak velká oposice se proti němu postaví. Byly v jeho okrese ode- vzdány 1402 hlasy, při minulých volbách 1031 hlas. V r. 1906 dostal dr. Stránský 774 hlasů letos pouze 767. Jeho protikandidát proí Ursíny soustředil na sebe 615 hlasů. Dru. Stránskému tedy hlasů ubylo, nadpoloviční většína jeho hlasů činí tedy pouze 65 hlasů. Dle toho výsledku jest pravděpodobno, že dr Stránský při příštích volbách si vybere okres bezpečnější. Dr. Stránský hlavní útok v městské kurii vedl a soustředil proti representantu nedávno vzniklé mor. strany lidové dru. Bulíno vi. Na výsledek tohoto tažení byla zvěďava celá česká i moravská veřejnost. Boj dra. Strán- ského, vedený pomocí „Líd. Novin“ s krajní bezohledností, skončil velikým fiaskem. D Bulín byl zvolen a dostal o 329 hlasů víc než dosavadní lid. pokr. poslanee.
doktor Stránský Ursíny Lída Bulín Morava
24 article
Třetím zajímavým momentem je, že okrese, jehož říšský mandát má lid. pokro- ková strana, pokusili se klerikálové o úspěch a hned na poprvé vyhráli zdreující většineu a to člověkem bez zvláštních politických kva- lit. Lidovopokroková strana se vzdala téměi bez boje, postavivši tu kandidáta neznámého ve veřejném životě a umožnivši tak snadné vítězství klerikálů. Národní strana nekandidovala letos. Pou- ze jednotlivci šli do boje. Dr. Žáček nemě protikandidáta. To je světlým bodem na Mo- ravě a zároveň satisfakci pro dra. Žáčk Druhý kandidát dr. Pražák uhájil také s pře- vahou svůj mandát, ačkoliv proti němu dr Stránský vedl neméně bezohledný boj, jake proti dru. Bulfnovi. Mor. strana lidová ve zvolení dra. Bu. lína a v počtu hlasů soustředěných na své kandi- ráty má dostatečnou oporu a zároveň pobídku k houževnaté práci, jejíž zdar nedá na sebe dlouho čekat.
doktor Žáček Pražák Stránský Mor Poe
25 article
1. Brno (I. a II. okres). Odevzdáno 1814 hlasů. Zvolen dr. La Pluhař (lid. pokr.) 1398 hl. Dr. šl. Koudela (kler.) obdržel 401 hl. V r. 1906: lid. dr. Pluhař 734. Staroč. prol Ursíny 451 hl. 2. Brno (III. a IV. okres). Odevzdáno 900 hl. Obdrželi: Pavel Váš- (lid. pokr.) 408, posl. Konečný (nár. soc.) 245 prof. Veps (sam.) 243 hl. Je nutna užší volba mezi Vášou a Konečným. V r. 1906: lid. dr. Budínský 362, Staro Fr. Kupčík 112 hl. 3. Královo Pole. Odevzdáno 2246 hlasů. Zvolen dosavadu posl. Vilém Votruba (lid. pokr.) 1434 hlasy Dále obdrželi Emanuel Werner (kler.) 162 hlasy, doc. Jos. Štefán (mor. lid.) 644 hlasy V roce 1906 dostali: Votruba 588 hlasů soc. dem. Špera 539 hlasů, lid. Frant. Najman 286 hl. (V užší volbě zvolen Votruba.) 4. Kroměříž. Odevzdáno 1392 hl. Zvolen Mil. Vesel ský (kler.) 853 hl. Dále obdržel: dr. Kubala (lid. pokr.) 258, Řezníček (sam. lid. pokr.) 150 a dr. Štross 130 hl V r. 1906: V. Kulp (Staroč.) 599 hl., řed Chmelík (pokr.) 275 hl., Povondra (živn.)ke hlasů.
Pluhař doktor šl Koudela Ursíny Pavel profesor Veps Váša Konečná Budínský Kupčík Votruba Werner docent Jos Špera František Najman Kubal Řezníček Štross Staroč Chmelík Povondra Brno Francie Kroměříž
26 article
5. Prostějov, Plumlov. Odevzdáno 2125 hl. Zvolen dr. Přikry) (lid. pokr.) 1675 hl. Dále obdrželi: Zapleta (nár. soc.) 205, Měchura (soc. dem.) 132 Kosek (kler.) 109 hl. V r. 1906: dr. Přikryl 1163 hl., živn. Bee 178, soc. dem. šeba 226 hl. 6. Mor. Ostrava, Vítkovice, Přívoz. Odevzdáno 2180 hl. Obdrželi: dr. Fajfrle (lid. pokr.) 934. Bečvárovský (aut. soc. dem.) 557, Pergl (sam.) 388 a Derka (kler.) 269 Nutna užší volba mezi Fajírlíkem a Bečvá- rovským. V r. 1906: lid. Grmala 117, Staroč. dr Palkovský 735, pokr. dr. Fajírlík 531, soc dem. Smetana 155 hl. V užší volbě zvolen dr. Fajírlík. 7. Místek, Frenštát, Příbor. Odevzdáno 1232 hlasů. Zvolen dr. Kare Engliš (sam. pokr.) 646 hl Dále obdržel Václav Sedláček (kler.) 469, živn. Jan Paučel 115 hl. V r. 1906: lid. dr. Parma 533, kler. Pro cházka 271, soc. dem. Prokeš 20 hl. 8. Hranice. Odevzdáno 1287 hlasů. Zvolen dr. Jar Žáček (Staročech) 1278 hlasy. V r. 1906: zesnulý dr. Šromota (Staročech zvolen bez protikandidáta 839 hl. 9. Valašské Mezíříčí. Odevzdáno 1325 hlasů. Z toho obdrželi F. Šerý (sam.) 382, Rud. Mlčoch (živn.) 557. Leopold Bartoš (kler.) 381 hlasů. Nutna užš volba mezi Mlčochem a šerým. V r. 1906: Bubela (Staroč.) 748, Šerý (lid. 415. Při doplňovací volbě po smrti Bubelově r. 1908. Šerý (lid. pokr.) 873, Zámrský (kler. 364 hl.
Přikr Kosek doktor Přikryl Mor Fajfrle Pergl Derka Staroč Palkovský Fajírlík Kare Engliš Sedláček Paučel Prokeš Šromota Mlčoch Bartoš Bubela Bubelův Prostějov Plumlov Ostrava Vítkovice Místek Frenštát Příbor Bee 178 Zaplet
27 article 10. Třebíč, Jihlava.
10. Třebíč, Jihlava. Odevzdáno 1457 hlasů. Zvolen dr. Bulir (mor. lid.) 887 hl. Dále obdrželi: dr. Chlum (lid. pokr.) 558, dr. Zahradníček (kler.) 10 hl V r. 1906: dr. Chlum 537, Staroč. dr. Do- lanský 222, živn. Syrový 207 hl. 11. Nové Město. Odevzdáno 1402 hl. Zvolen dr. Adol Stránský (lid. pokr.) 767 hl. Dále obdržel prof. M. Ursíny (sam.) 615 hI., J. Pelikán (nár soc.) 19 hl. V r. 1906: dr. Stránský 774 hl., nár. so Adamíra 256 bl. 12. Boskovíce. Odevzdáno 1159 hlasů. Zvolen dr. J Kirchmann (lid. pokr.) 769 hl. Dále ob- drželi Jan Holba (kler.) 285 hl., Mathou (sam.) 20, Ševčík (sam.) 75 hl. V r. 1906: dr. Žáček (Staroč.) 747 hl., dr. Svoboda (soc. dem.) 221 hl. 13. Mor. Budějovice, Telč, Jaroměříce. Odevzdáno 1290 hl. Zvolen dr. Budín- ský (lid. pokr.) 809 hl. Dr. Novotný (kler.) dostal 257, Jahoda (nár. soc.] 223 bl. V r. 1906: lid. dr. Podbrdský 680, pokr Marák 354 hl. 14. Kyjov, Strážníce, Uh. Ostroh. Odevzdáno 1386 hl. Zvolen dr. Pražák (Staroč.) 837 hl. Dr. Koutecký (lid. pokr.) do- stal 511 hl. V r. 1906: Staroč. dr. Pražák 827, polr. J. Úlehla 246 hl. 15. Uherské Hradiště. Odevzdáno 1373 hlasů. Zvolen dr. Jos. Seifert Jlid. pokr.) 868 hl., vl. r. Mašek (kler.) dostal 503 hl. V r. 1906: dr. Seifert 675, Jos. Štancl 464 hlasy.
doktor Bulir Zahradníček Chlum Staroč Syrová Adol Stránský M Ursíny J Pelikán Stránský Adamíra Holba Ševčík Žáček Svoboda Mor Novotná Jahoda Pražák Koutecký J Úlehla Jos Seifert Jlid Mašek Seifert Třebíč Jihlava Chlum Nová město Matha Budějovice Telč Budín podbrdský Marák Kyjov uherský Hradiště Staroč Strážnit hi Kirchmann
28 article
16. Holešov. Odevzdáno 1193 hl. Zvolen Josef Pa- stýřík (lid. pokr.) 737 hl. Václ. Zbořil (kler.) dostal 454 hl. V r. 1906: J. Očadlík (pokr.) 730, Jos. Po- spíšil (živn.) 340 hl. 17. Vyškov. Odevzdáno 1368 hl. Zvolen Arnold Jand (lid. pokr.) 1001 hl. Dr. Jos. Baar (kler.) dostal 385 hl. V r. 1906: Albrecht (lid.) 835, Jos. Lošťák (Staroč.) 259. Po smrti Albrechtově zvolen Janda 933 hl., kler. Sedláček dostal 477 bl. 13. Přerov, Kojetín, Tovačov. Odevzdáno 1967 hl. Zvolen dr. Mohapl (lid. pokr.) 1325 hl. Dr. Houba (mor. líd.) do- stal 459, Drobný [nár. soc.) 178 hl V r. 1906: lid. dr. šílený 611 hl. Po smrti jeho r. 1911 zvolen dr. Mohapl (pokr.) 934 hl. Dvořák dostal 744. Chytil 159 hl. 19. Olomouc, Litovel, Zábřeh. Odevzdáno 1256 hl. Zvolen dr. Fische (lid. pokr.) 907 hl. Dr. Dezort (kler.) dostal 345 hl. V r. 1906: pokr. dr. Fischer 650, lid. Staroč. dr. Geissler 332 hl. 20. Hodonín, Břeclava, Klobouky u Brna, Mor. Krumlov, Ivančíce. Odevzdáno 1516 hl. Zvolen uč. Jos. Ha- vlík (lid. pokr.) 1033 hl., Karel Novák (sam.) dostal 477 hl. V r. 1906: lid. K. Novák 709, Staroč. Jan Faust 480 hl.
Josef Václ Zbořil J Očadlík Jand doktor Jos Baar Albrecht Lošťák Staroč Albrechtův Janda Sedláček Mohapl Houba Dvořák Chytil Fisch Dezort Fischer Geissler Novák K Novák Faust Holešov Jos Vyškov Přerov Kojetín Tovačov Olomouc Litovel Zábřeh Hodonín Břeclava Klobouky u Brno Krumlov Ivančit Morava
29 article
Německé volební okresyr Brno. Odevzd. 980. Zvolen dr. August ryt Wieser (svobodom.) 855, Alois Thurner (soc. dem.) obdržel 118. Brno. Odevzd. 3105. Zvolen Jindřich svob. pán d'Elvert (svobodom.) 2481. Edmund Pipal [soe. dem.) obdržel 588. Brno. Odevzd. 1637. Zvolen Josef Jelinek (svobodom.) 1153, Vítězslav Taub (soc. dem.) ob- držel 455. Brno. Odevzd. 1143. Z toho obdrželi: dr. Jan Jarolim (svobodom.) 556, Josef Reinfuss (rad.) 449. Josef Kalabus (soc. dem.) 134. Užší volba mez drem. Jarolimem a Reiniussem. Jihlava. Odevzd. 1388. Zvolen Vincene Inderka (svobodom.) 1341, Edmund Pípal (soc. dem, obdržel 42. Znojmo. Odevzd. 1617. Zvolen Oskar Teufel frad.) 959. Obdrželi: Hanuš Künzel (pokr.) 508, svob. p. Wambolt (křesť. soc.] 84. Oskar Scheuer (soc. dem.] 64. Hustopeč. Odevzd. 1915. Zvolen Eduard Kafka (svobodom.) 1689. Obdrželi: Ant. Holasek fsoc. dem.) 146, svob. p. Wambolt (křest. soc.) 70. Moravská Ostrava. Odevzd. 3485. Zvo- len dr. Gustav Fiedler [svobodom.) 3345, dr. Jindř. Kohn (soc. dem.) obdržel 123. Hranice. Odevzd. 1762. Zvolen dr. Alfred Fischel (svobodom.) 1342. Dr. Jindřich Kohn (soc dem.) obdržel 354, Artur Lorenz (křesť. soc.) 49. Šumperk. Odevzd. 1279. Zvolen dr. Vik- tor Wölhelm (svobodom.) 938. Obdrželi: Julioe Rasch (soc. dem.) 142, svob. p. Wambolt (křest. soc.) 96. Hubert Dokopil (živnost. str.) 91.
doktor August Wieser Thurner Jindřich svobodník Elvert Pipal Jelinek Taub Jaroli Reinfuss Kalabus Inderka Teufel Künzel Wambolt Scheuer Kafka Fiedler Jindřichův Kohn Fischel Lorenz Vik Julioe Rasch Dokopil Brno Jihlava Znojmo Hustopeče Ostrava Šumperk Monitor Wölhelm
30 article
Svitava. Odevzd. 1226. Zvolen Hugo Albrecht (svobodom.) 1097. Jan Pollach (soc. dem. obdržel 123. Hodonín. Odevzd. 1269. Zvolen dr. Joseí Redlich (svobodom.) 1243. Mikulov: Odevzdáno hlasů 991. Zvolen Alois Winter (svobodom.] 974 hlasy. Šternberk: Odevzdáno hlasů 830. Zvo- len Jan Langer (svobodomyslný) 442 hlasy. Na Schlossnickela (soc. dem.) připadlo 335, na Leop. Schwammela (křesť. soc.) 52 hlasy. Nový Jičín: Odevzdáno 740 hlasů. Zvo- len Adolf Lichnowsky (svobodomysl.) 675. Na Jindř. Nitschmanna (soc. dem.] připadla 36 hlasů. Unčov: Odevzdáno 917 hlasů. Zvolen Viktor Mitschala (lid. str.) 519 hlasy. Na dra. Arnošta Schollika (rad.) případlo 355, na. Jiřího Zaschkolného (soc. dem.) 43 hlasy. Rýmařov: Odevzdáno hlasů 976. Zvole dr. Vilém Freissler (svobodomysl.) 707 hlasy. Na Jana Nissela (křesť. soc.) připadlo 129, na Viléma Niessnera (soc. dem.] 135 hlasů Moravská Třebová: Odevzdány 1183 hlasy. Zvolen Eduard Mayer (svobodom.] 760 hlasy. Na Viléma Braunera (křesť. soc.) připadlo 37, na Hynka Jarmera (soc. dem.) 58, na Alcisa Stenzela (něm. svob.) 327 hlasů. Dvorce; Počeť odevzdaných hlasů 906. Z toho připadlo na dra. Rudolfa Sommera (svo- bodomysl.) 415, dra. Oskara Holaského (něm. rad.) 326, Leopolda Schwammela (křesť. soc.) 111a Gustava Goldschmieda (soc. dem.] 54 hlasy. Jest nutnou užší volba mezi oběma pryními.
Hugo Pollach Redlich Winter Langer Lichnowský Jindřichův Mitschal Schollik Zaschkolný doktor Freissler Nissel Niessner Mayer Brauner Hynk Jarmer Alciso Stenzel Sommer Holaský Schwammel Goldschmied Svitava Hodonín Mikulov Nová Jičín Rýmařov moravský Třebová
31 article
Při včerejších zemských volbách v městské kurii bylo tedy ze 40 mandátů definitivně obsazeno 35. V české městské kurii, která má 20 mandálů, bylo zvoleno 13 lidových pokrokovců proti 16 minulém období, 2 Staročeši (ministr mimo službu dr. Žáček a dr. sv. p. Pražák) proti 4 v minulém období. Křesťanským sociálům, kteří dosud v této kurii zastoupeni nebyli, podařilo se dobýti jednoho mandátu, totiž kroměřížského, a teprve nedávno založená mor. strana lidová získává 1 mandát, byl totiž zvolen jeden z její vůdců dr. Bulín. Do užší volby přijdou 3 pokrokoví a to se samostatným kandidátem, s národním sociálem a s autonomisti- ckým soc. dem. (v M. Ostravě). Pokrokovci, členové strany lidové a němečtí radikálové, spojení v německo-svobodomyslném tá- hoře, měli v minulém legislaturním období všech 20 mandátů. Dnes bylo z nich zvoleno jen 18. V Brně IV. přijde dosavadní zástupce německých svobodomyslných, pokrokového směru, dr. Jarolim, do užší volby s oposičním radikálním zástupcem německého středního stavu prof. Relnfussem; ve Dvorci německý svobodomyslný, radikálního směru, dr. Sommer, s oposičním radikálem (Schönererov- cem) drem. Holaschem.
Žáček Pražák doktor Bulín Jaroli profesor Relnfuss Sommer Ostrava Brno