2
masthead
NÁRODNÍ LIT
Litva
3
masthead
30. prosince 1901 Císlo 359.
4
article
sousisí, v regulaci své byly vyřešeny v souhlasu
a souladu s onou dříve řešenou partil.
Praha posud lakového generálního programu
postrádá, avšak stále více ocitá se tváří v tvát
nutnosti, zaujati stanovisko vůči podobným úko-
lům, jaké jí vznikají událostmi, jako bylo za-
koupeni Brusky a sousedních bašt.
A zde několik slov k té dílčí úpravě
Právě baštou dovatenáctou souvisí ostatní za-
koupené fortifikační pozemky s lelenskými sady
a letenskou plání, která ač dnes jest hřištěm.
dle prvotního plánu měla se proměniti celá v
sady. Na úpravu pláně letenské o sobě vypsán
byl před nedávnem konkurs, který však ku
definitivnímu výsledku, rozhodnutí totiž o bu-
doucím vzhledu celého komplexu letenského,
posud nedospěl. A tu po koupí Brusky jeví se
jedno býti nejen nad míru záhodným, nýbrž
přirozeně nutným, nerozhodovati o osudu po-
zemků u Brusky nabytých nežli buď ještě sou-
časně a v jednom a tomtéž projektu s regu-
lací Letně, anebo když již partiálně, tedjy
v souhlasu a ve směru novot podstatnými změ-
nami na Letné proponovanými vzniklých.
Zejmena pak třeba k tomu zřetel obrátiti.
aby nové komunikace u Brusky, vyhovujíce po-
žadavkům aesthetiky, upraveny byly, poku
možno, nejúčelněji, neboť pozoruhodné poměry
v tom směru nastanou průkopem Letné ve spo-
jení s novým mostem assanačního obvodu, o
nichž obou všichni projektanti si slibují sou-
středění nového mohutného proudu frekvence,
jenž arci zůstane Brusky vzdálen. I třeba velikou
péči na to vynaložiti, aby při rozhodování
o budoucnosti Brusky resultát vypadl tak, aby
novým plochám dostalo se řádněho a přiměře-
něho a nuvým poměrům odpovídajíeího významu
a útvaru.
Praha
Letná
5
article
Nesmí se také, hledě právě k fomfuto průkop
Lelnou a pokračování assanačního mostu, zapomínati
na dnes nejdůležitější náš podnik — assanační, který
by vzniklým snad ruchem stavebním, průkopem usnad-
něným na pozemcích bruských, jako vůbec každým
rozšiřováním spekulační oblasti stavební cítelně mohl
býti poškozen. Jedině zřízení čivrti kotážové by mohlo
potkati se s úspěchem zejmena finanční m
esthelickým pro město — jakékoli stavění slěsnaných
budov hustě obydlených bylo by assanaci na úkor
ku z evnému neprospěchu.
Na druhé straně třeha hleděti k nově se zjevivší
možnosti pohodlného, v sobě jediného umístční hřiští
na hradebních příkopech a lákavé příležitosti jejího
použití, nebylo-li by již možno přispěti k částečnému
uskutečnění onoho ideálu tjenž v plnosti již možným
není), který se v lelech sedmdesátých vznášel Praža-
nům před duševním zrakem, obklopiti Prahu na tro-
skách kamenného, mrtvého krunýře hradeb ladnou.
půvahnou stuhou utěšených sadů, jichž má Praha
rychle zastavovaná tolik zapotřebí a přece tak málo.
Klub „Za starou Prahu“.
Praha
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29. prosince. (Odvah
k míru.) Hlavní videňské orgány německé le-
vice přinášejí úvahy o prvé schůzi sněmu krá-
lovství českého a současně též o smiřovacíeh
konferencích, jichž se ve svém proslovu dosti
význačně dotknul místodržitel hr. Coudenhove.
Rozumí se, že jich úvahy vyznívají vesměs
pessimisticky a že nemají také naděje v příznivý
výsledek zamyšlených konferencí. »N. Fr. Pr.e
zahajuje svou úvahu výstrahou, že závisí-li spása
parlamentu a ústavy jen od dorozumění Čechů
s Němci, nutno býti připravenu na věci nej-
horší. Čím prý odpověděli Čechové na místo-
držitelovo vyzvání k smíru? Tím, že dr. Herol
jménem strany svobodomyslné přednesl návrh,
aby sněm podal panovníkovi státoprávní adresu,
kterýžto návrh má prý značnou přichuť demon-
strace nejen proti ústavě, nýbrž i profi úmyslu
vlády, ústavu tu skrze dorozumění česko-něme-
cké zachrániti. A ještě demonstrativnější jsou
prý státoprávní ohražení českých agrárníků
strany státoprávní. Za takové nálady na straně
české není prý ani pomyslení na zdárný vý-
sledek smiřovacích konferencí; jedinou útěchou
orgánu vídeňské bursy jest, že konference ne-
budou se konati na horké půdě pražské, nýbrž
ve Vídni pod ochrannými křídly samého dra.
Körbra, kde stateční bojovníci za přežilou ústavu
naleznou již té odvahy, jíž jest třeba k uza-
vření národního míru.
O podminkách smíru »Neue Fr. Pr. « se
vůbec nevyslovuje. Ale její blíženec »Oester.
Coudenhove
Čecho
Němec
doktor
Herol
Neue
Praha
Francie
Vídeň
Körbr
7
article
Volks-Zig.« poznamenává výslovně, že dokud
Čechové vnitřní úřadní češtinu budou pokládati
za jakousi splátku na starý dluh, budou všichni
němečtí poslanci v tom za jedno, že na zá-
kladě takového požadavku nelze se vůbec poustěti
u vyjednávání. A podobně »N. W. Tagbl.«
připoušti, že potřeba dohody česko-německé ne-
byla ještě nikdy tak nutná, jako nyní; že na
dohodě té závisí klid parlamentu, blahobyt ná-
rodů a mocenské postavení říše; že v ten
smysl vyznívají hlasy také německého obyvatel-
stva ze zemí alpských, ale hned dodává: »Ne-
lze však připustiti, aby požadavky státních
zájmů zapisovaly se, jako dosud, vždy jen na
účet národních zájmů německých (? !)«
Vyzvání k smiřovacím konferencím vyšlo
tentokrát se strany německé levice. Napsali
jsme již před měsícem, že vyzvání to jest
pouhá komedie, aby levice mohla v každém
případě vinu parlamentních neúspěchů svaliti
na nás Čechy. Ale očekávali jsme, že Němci
budou svou komedii hráti aspoň do zahájení
konferenci, že přenesou do nich aspoň na oko
nějaký program smíru. A zatím z celého je-
jich programu se vyklubalo jediné kaudinské
jho, pod které máme my Čechové skloniti šíji
S takovou podmínkou míru může předstoupit
jen vítěz před poraženého soka, ne však poli-
tická strana, jež zabředla v bahně své vlastní
politiky až po krk a hledá úzkostlivě ruku,
která by ji z bahna vytáhla, Přejí-li si pánové
na levici opravdu smíru, musejí býti odvážn
v jiném smyslu!«
Čecho
N W Tagbl
Němec
8
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Nová činnosť Makedonského
komitétu.
Bulharský Makedonský komitét byl po ně-
kolik měsícův odsouzen k nečinnosti. Po Sara-
fovu byl v žele jeho postaven Michajlovský-
Před několika dni jsme oznámili, že nový výbor
Makedonského komitétu vsloupil v šlépěje svých
předchůdcův a vydal revolučné urovolání prot
Michajlovský
Sara
9
article
Turkům. Již došly prvé nářky na novou činnost
Turkům. Již došly prvé nářky na novou činnost
Makedonského komitétu, ale ne od Turků, nýbrž
opět od Srbův, jako i za starého výboru Srbové
makedonští byli pronásledování a vražděni.
Srbským listům oznamují o tom z Mako-
donie: Bulharšti povstalci učinili attentát na
Srba Todora Gaševiče, jehož test Petr Toševič
přede dvěma léty byl od Bulharů zavražděn jen
proto, že byl Srb. Todor je z Telova a z
svými záležitostmi přišel do Velesu. Když vy-
cházel z hostince, aby šel domů, zastavil ho
ve dveřích jeho soused Bulhar a nabídl se mu
za společníka costy. Gaševič, ničeho netuše.
vrátil se ku svému stolu, a v tom ten jeho
soused uchopil jej ze zadu a povalil na zem.
Zatím co se Todor bránil, přiskočil hlavní vůdce
bulharských povstalců, Andrija Korobar a za-
bodl mu nůž do hrdla. Mysle pak, že je Todou
mrtev, zavolal na hostinského, aby dal mrtvolu
zavázati do pytle a hoditi do Vardaru. Gaševič.
jejž nůž dobře netrefil, vskočil nyní na nohy
vyletěl ven a tak s nožem v krku běžel k soudu.
Před soudci vytrhl si nůž z hrdla a umíraje,
žádal, aby vrahové jeho byli potrestáni. Ale než
přišli žandarmové do krěmy, vrah Koroban
uprchl a zatčen býti mohl jen zrádný soused
Todorův.
Bulhaři makedonšti v podobných případech
prchají do Bulbarska, kde se skrývají 2—3 mě-
síce. Potom se vracejí do Makedonie a mohou
být jisti, že ani turecké úřady bezpečnosti, ani
turecké soudy více si na ně nevzpomenou. Tak
jsou Turci ospalí a neschopni, pořádek zjednati
Turek
Srbův
Srba
Todor Gaševič
Toševič
Bulhar
Srb
Todor
Korobar
Todorův
Vardar
Bulbarsko
Makedonie
Turec
10
article
Prvé zatroubení k pangermán-
skému pochodu do Úher.
»Münchener Neueste Nachriehten« vystou
pily s dlouhým článkem, věnovaným, jak se
vyjádřily, »martyrologii« dvou millionů Němeů
v Uhrách. Článek je krvavou satyrou na haka-
tism v Poznaňsku. Začíná výrazem radosti, že
pangermánský ruch v Uhrách roste přese
všenko násilí vlády i společnosti maďarské.
Dále žaluje, že v obecných školách přília
mnoho učí se madarsky a přiliš málo německy.
Maďarisování Němců děje se pod pláštěm troj-
spolku. Cenné jest i přiznání, že císař Vilém l
vmísil se do vnitřních záležitostí rakousko
uherských r. 1889, vyzvav rakousko-uherského
vyslance, aby se zasadil, aby německé divadlo
v Pešti nebylo zavřeno.
Maďaři nemají práva odnárodňovati Němce
to právo přináleží pouze Němcům; nemají
práva maďarisovati německá jména míst, neboí
to je právo Němců. Němci nesvolí k odnárod-
nění 2 millionů svých rodáků v Uhrách a Ma-
daři se podivají, co se stane, až niť německé
trpělivosti se přetrhne! Němci mohou býti spo
jenci Maďarů jen potud, pokud jim Maďaři ne-
budou překážeti v jejich historickém určení.
V Němeích roste účastenství s osudem Němců
uherských a Maďaři, nedají-li se na pokáni, po-
cití to na vlastní kůži.
Brutálnost anglická.
Burské kruhy brusselské konstatují, že úmrt-
nost v pověstných koncentračních táborech jiho-
afrických dosáhla takové výše, že nezlepší-li se
záby tento systém anglický, všechno obyvatel-
stvo burské v táborech těch držané, jak známo,
ženy to, děti a starci, až do června vyhyne.
A přes to vše nikde neozve se proti neslýchané
léto nelidskosti anglické okřiknutí. Naopak,
Vilém II., i car, i jiní panovníci evropští, jichž
jménem z opatrnosti nechceme uváděti, o svátcíeh
Edvardu VII. k vládě jeho ještě blahopřáli ..
Němec
Vilém
Maďar
Vilém II
Edvard
Uhry
Poznaňsko
Pešť
Ma
Münchener Neueste Nachriehten
německý divadlo
11
article
Všeobcené volby do sněmovny fran
couzské
vykonati se mají v příštím červnu. Veškeré
strany konají již přípravy. Royalistický volební
komitét vydal již první volební manifest. Po-
ukazuje k tomu, že proti vládě nynější vystupují
mnohé strany, jedny proto, aby prý uhájily svo-
bod náboženských, druhě, aby uhájily vážnost
armády, jiné opět, aby čelily prý hrozícím ne-
bezpečím hospodářským a sociálním. Monarchi-
stický program však — praví manifest — za-
hrnuje všechny tyto požadavky a může poskyt-
nouti k nim všem rozřešení. Komitét bude prý
ale dle pokynů obdržených podporovati bez ohled
malicherných a v každém připadě koalici stran
protivládních. Na konec appelluje na měšec všech
věrných, kteří přísahají ještě na heslo »král«.
Papež prý dal rovněž již pokyny biskupům stran
voleb příšiích. Biskup rodesský, monsignore Fran-
queville, udělil, ohdržev prý instrukce ty, du
chovním svě diecése radu, aby se do politických
zápasů nemísili.
Konflikt Německa s Veneznelou
přiostřen
»Globu« novoyorskému telegrafuje se
z venezuelského přístavu Laguayry, že president
venezuelské republiky Castro nejeví žádné
chuti vyhověti německým požadavkům. Dává
naopak opevňovati hlavní město
Karakas vnějšími tvrzemí a svá-
žeti střelivo ze všech částí země.
Dle informací německo-anglických nehodlá prý
ovšem německá vláda Karakasu napadnouti,
zástupce Némecka podá prý ale jistě ultimatum.
Fran
Castro
Karakas
Německo
Veneznela
Glob
12
article
Nevyhoví-li mu Castro, obsadí prý Němci La-
guayru i jiné dva veneznelské přístavy. Ovšem,
jak aspoň sami tvrdí, jen na čas. Se strany
německé ujisťuje se ostatně jen, že německé
loďstvo bude pouze přístavy venezuelské bloko-
vati, ale právě toho bojí se president Castro
nejméně. Jsoutě obchody v přístavech těch
hlavně v rukou cizozemců a Castro očekává, že
státy dotýčné se proti blokádě oprou. Jest
hotov prý ale i sám klásti Německu
krajní odpor i shromáždíl prý za
účelem tím na pobřeží venezuelském
15.000 mužů. Zničí prý také — dle zpráv
amerických — vodovod, vedoucí do bloko-
vaných přístavů, aby cizina tím spíše musila se
do sporu vmísiti. Také v nově uzavřeném pan-
americkém spolku vídi a hledá Castro oporu
proti Německu. Pozoruhodno jest v každém
případě, že severoatlantické lo ďstvo
Spojených států zakotvilou
ostrova Culebry, tedy blIž Ve-
nezuely. Bylo by zajisté výtečnou ironií
dějin, kdyby Spojené státy na konec z nedů-
věry k úmyslům Německa znesvářily se pro
skutečný rozpor zájmů zemí svých v témž
roce, kdy Vilém II. neustal presidenta republiky
americké zahrnovati pozornostmi svými.
Castro
Němec
Culebry
Vilém II
Německo
spojený stát
13
article
Uvítání cara a socialistická strana
francouzská.
Ústřední výbor socialistické strany fran
couzské rozhodl před časem, že má býti Cipri-
anův návrh na vyloučení ministra Milleranda ze
strany, protože se zúčastnil uvítání cara, před-
ložen všem svazům strany, aby zjednáno bylo
tak votum celé strany. Odpovědi došly, v sobotu
pak usneseno 27 hlasy proti 16 — 11 členův
nehlasovalo — přejíti přes návrh k jednacímu
pořadu.
Konflikt čilsko-argentinský.
Argentinské konsuláty evropské vyhlašují,
že spor s republikou Čilí byl vyřízen tím, že
Čili podala uspokojivá prohlášení v příčině
silnie, jí na sporněm území vystavěných, že
oba státy odvolaly své stráže ze zmíněného
územi Ullíma Esperanza (Poslední naděje) zva-
ného. S jiné strany se dodává, že úmluva
obsahuje ještě tyto části: zachování statu quo
z r. 1898 a odvolání se k Anglii jakožto k
smírčímu soudu. Podnět k tomuto vyřízení sporu
vyšel prý od presidenta republiky Spojených
států Roosevelta.
Millerand
Ullím
Anglie
spojený stát Roosevelt
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nová budova pro německou »Rede-
a Lesohalle« v Praze. Včera konala se v ně
meckém kasině četně navštívená schůze, v níž
ustavil se — »čestný výbor loterie pro stavbu
vlastního domu německé »Rede- a Lesehalle, « zná-
měho to buršáckého spolku pražského, v němž
soustřeďují se výhradně živly tak zvané ně-
mecko pokrokové, ve skutečnosti však semitské,
pročež jest toto »slředisko německých studentů
Praze,« vlastně od skulečných německýeh
studentů míjeno a u rozených Němců asi v téže
klatbě jako »Turnverein«, jenom dle jména ně
mecký. Naposled dala o sobů tato »Rede- a Le
sehalle« věděti u příležitosti panovnikovy ná-
vštěvy, kdy k obrovskému skandálu vyvěsila
velkoněmeckou dekoraci, což mělo za následek
veliké rozčilení obyvatelstva pražského, násilné
odstranění velkoněmeckých hadrů z průčelí
domu spolkom obývaného. Činem tím, vy-
konaným ostatně pod známou — egidlou.
chtěl spolek německých studentů, nejodpornějš
mezi všemi v Praze nejen spáchati svou obvyklou
demonstraci, jaké se na české Praze beztrestně dopou-
šlí za mravní a reální posily gubernia, ale zaagitovati
si ve prospěch kmenové knihy členské. Také usnesen
včerejší schůze v kasině nesleduje vlastně žád-
ného jiného cíle, než nalákati do spolku německého
studentstva, vábeného jinde jinými ideály. V nazna-
čené schůzi, která konána za účastonství nejhojněj-
šího professorů obou německých vysokých škol praž-
ských i přítomnosti čelných poněžníků z oněch ji-
stých kuhů spolku blízkých, mnoho bylo mluveno
o německosti Prahy a významu vysokých německých
škol, sám p. bar. Wieser, rektor německé university,
ztratil o tom několik významných slov, poukázav na
chloubu prý německé Prahy, jakouž se nemůže žádné
Němec
Wieser
Praha
spolek blízký
15
article
jiné město universitní prokázali, na pověstný něme-
cký „Studentenheim“, kterýž jest jinak chloubou
pražského německého studentstva velmi smutnou a
důkazem, že nelze němocké studenty v Praze nijak
jinak udržeti, leč v pohodlné společné kleci za hoj-
ného semence. Ničím jiným nemá být ani nová
budova „Lesehalle“, k níž vláda vlivem ně-
mecko-liberálních poslanců povolila dvoukorunovou
loterii na 100.000 losů, Pan Bruno Kafka, jeden ze
studenlských řečníků schůze, sice mnoho toho na-
mluvil o nevyhnutelnosti novoslavby, za jejíž
nejdůležitější příčinu uvedl neustálé
vzrustání spolkové knihovny (0 mnoho toho na-
básnil o Lesehalle jako o německé posici, o
baště, jakou nová stavba byti má nejen proti
zevnímu nacionálnímu nepříteli (jsou tím my-
šleni skuteční nacionální Němei, anebo slovan-
ská Praha ?), nýbrž i proti nepříteli vnitřnímu,
proti nemužné pokleslosti, kteráž by ráda ne-
příteli pražskou půdu postoupila, ale do čer-
ného jako obyčejně přece zas jen trefil novo-
pečený vůdce německých liberálů pražskýchp
dr. Eppinger, prohlásiv, že jest národní povin-
nosti německou, vypraviti »Lesehalle« právy
domácího pána a chrániti ji před utrpením ná-
jemníka v tomto »nehostinném městě«. Zkrátka
a dobře, »Lesehalle« nemá místností zvláště
proto, že ji nikdo slušný déle v nájmu trpěti
nechce aniž do nového vziti. Pan dr. Eppinger
ve svém přiléhavém pojetí situace ještě jednou
na to položil důraz, že pražští Němci jsou v
Bruna Kafka
doktor
Eppinger
Lesehalle
Němec
Praha
16
article
Praze jenom pouhými hosty, neboť ještě jednou
mluvil o pražské »nehostinné půdě«, řka,
že jest vůli německého studentstva v Praze
vytrvati, zemského hlavního města se nevzdá-
vati, přes všechno protivenství poměrů a vzdor
nehostinné půdě. Pohostinnost je vžsly taková,
jací jsou hosté a je-li slovanská pohostinnost
příslovná, přece nelze jenom očekávat od slo-
vanského hostitele, že si nechá německé dříví
štípat na hlavě! Co se ostatně týče živlů, jimž
dr. Eppinger vévodí, těch největší národní ne-
přítel vynachází se na straně docela jiné, než na
jakou mířila jeho slova. Nepřítelem jich nejkru-
tějším jest Všeněmectvo, t. j. Némectvo sku-
lečné německé krve, a proti němu nestačí žádné
sebe nákladnější stavby spolkové i v nich bude
německý židovský student jen nerovnorodým
vývrhelem všeněmeckých nadlidí, a nepomůže
mu v tom ani protektorát německo-liberálního
starohraběte Thun-Salma, který se stal záštitou
stavební loterie společně s oběma rektory ně-
meckými. Od zajeti babylonského neplatil Israel
potupnější ceny za svou existenci, než jakou
odvádi Němcům a speciálně Némcům v Rakou-
sku a v Čechách, neboť neni nad otroka, který
svou otročinu vykonává s nadšením.
Eppinger
Thun
Salm
Němec
Praha
Izrael
Čechy
17
article
— »N. Fr. Presse« a némeckému tisku
není vhod, že poslanci češti na sněmu tohoto
království učinili návrh, aby na stupně trůnu
položena byla adressa, v níž by obsaženo bylo.
co obyvatelstvo této země tíží a po čem touží
tak aby punovník jasného nabyl názoru o po-
měrech v této zemi. Nazývají to českým chau-
vinismem, mrháním času aíd. a vyvozují z toho.
že tato akce sněmovní špatně se hodí do smi-
řovacího rámce, v jakém sněm má pracovati
Že názor ten je nesprávným, netřeba teprve do
kazovati. Naopak, nemůže býti vhodnějšího
postupu než je tento a také ne místa, ze kt-
kterého, hledě ke skutečným. poměrům v této
tíši, by se cesta k míru lépe a důkladněji dala
urovnati, než je to, k němuž čeští poslanei
adressou svojí obrátiti se chtějí. Kdo překáže
18
article
Němcům, aby také oni svá gravamina v adrese
neprojevili? Jest jim snad tak příliš blazeza
nynějších okolnosti v tomto státě, že ani žád-
ných nemají? Nenesou se nikam jejich touhy.
jsou skutečně v každém směru tak saturováni jako
v ohledu národním? Jde tu o národní mír a tu
zdá se nám, že by právě adresou mohl býti
k němu položen vhodný a trvalý základ. My
Čechové se nebojíme říci před trůnem, co žá-
dáme a na čem v zájmu svého národního byui
trvati budeme, proč by to nemohli říci též
Němci? A shodujeme-li se v zásadě, aby oběma
národnostem stalo se dle práva, aby nabyla
jedna z nich privilegovanou, druhá odstrčenou,
mohou velmi dobře sjednotiti se na jedné
adrese. Ve svých kullurních snahách snad
si překážeti nebudeme, neboť v případě
tom bylo by ke smíru velmi daleko,
tím méně pak v práci hospodářské. Proč by
tedy adresní návrh, byl na škodu smíru? Němci
ovšem z jiného důvodu jej zamítnou. Jsou ne-
přáteli autonomie vůbec i zemského sněmu.
Centralistická jejich vášeň vzpírá se tomu, aby
sněm obracel se slavnostní formou, v zákono-
dárných sborech obvyklou, k panovníku a pa-
novnik aby mu reskriptem odpovídal. Jak možno
ale smíření, když celé moře valí se mezi sta-
novisky obou stran: mezi centralisací a federa-
lismem?
— Klub národní strany svobodomyslné
Přátelský večírek (jour fixe) koná se
dnes v oddělené místnosti Měšťanské besedy
pražské. Přístup mají všichni členové. Praeovní
odbor školský má důležitou schůzi dnes
v místnosti klubovní.
Němec
Čecho
19
article
— Ogobní. Ředitel kanceláře pražské německ
university. JU. a Ph. dr. Jan Jiljí Scherer obdežel
při svém odchodu na vyžádaný trvalý odpočinek litul
vládního rady. — Panu Josefu Dümkovl, klerý
1. lednem 1902 odebéře se na odpočinek, udělen by
v uznání činnosti jako dlouholetého kočovného učitele
hospodářského titul hospodářského inspek-
tora při českém odhoru rady zeměděl
ské král. českého.
— Úmrtí. Po krátké nemoci v noci na vče-
rejšek zemřel zde pan MUDr. Karel Ploc, městský
okresní lékař v IX. třídě hodnostní. Narodit se 16.
října 1855, doktorátu dosáhl roku 1880, zkoušku
fysikátní složil r. 1886. Po dosažení doktorátu do
konce února 1884 slonžil ve vojště, kde byl plu-
kovním lékařem. Po vystoupení ze služby vojenské
byl jmenován prvním assistentem c. k. české univer-
sitní polikliniky, 1. listopadu 1885 jmenován druhým
assistentem c. k. porodnické kliniky, r. 1886 ope-
račním elévem chirurgické kliniky. Dne 7. ledna
1887 jmenován prozajimním městským okresním lé-
kařem a H1. ledna 1888 jménován dsfinifivnímn. Při-
dělena mu byla čásť obvodu staroměstského a bydlel
v Dlonhé třídě č. 37. Zesnulý byl také činným
v oboru lékařské literatury a zejmena Časopis če-
ských lékařů obsahuje mnohé jeho články. Před ně-
kolika dny ochuravél zánělem plie a nemoci télo
v noci na včerejšek podlehl
— Dary. K uctění památky po Č. Capistovi,
prokurislovi Živnostenské banky složila přátelská
společnost v plzeňské pivnici p. Frant. Novot-
ného na Perstýně K 50.— u naší pokladny pro
Ústřední Matici školskou.
doktor
Jan
Jiljí
Scherer
Dümkovl
MUDr
Ploc
František
Č . Capist
JU
živnostenský banka
20
article
— Pohřeb p. Ant. Katzerovského, vlád. radya
bývalého přednosly bezpečnostního oddělení policej-
ního, konal se včera odpoledne z ústřední sině na
liřbitově olšanském za velmi hojného účastenství
úřadníků a zřízencd policejních, úřadníků mlstodrži-
telství, soudů a j. v. Na rakev položeno bylo množ-
ství drahocenných věnců.
— Volby do komise pro ocobní daň
z přijmu na Smichově. Včerejšího dne konána
byla scbůze delegátů čelných korporaci, spolkůa
společenstev smíchovských, v níž usneseno ve III.
třídě voliti za člena komise opětně p. Václava
Hušpanera, kupce na Smíchové a za zástupce
jeho p. Jana Cízla, obchodníka a majitele povozu
na Smíchově; v I. třídě p. Frant. Hejtmá n ka,
maj. domu na Smíchově. Jelikož volba koná se j i ž
ve čtvrtek dne 2. ledna, jest třeba, aby
každý volič český hlasovací lístky i s legiti-
mací odevzdal nejdéle v úterý dne 31. t. m. u násle-
dovních pánů: Josefa Kožešníka, obchodníka,
V. Hušpanra, kupce a Fr. Zvolakého, krejčího,
vesměs ve Švarcenberkově tř., p. Jos. Sedláčka,
obchodníka, V. Cihelky, krejčího a K. Mali-
čkého, rukavičkáře, (v Palackého tř.), p. Jos. Sko-
pového, krejčího a B. Bohaty, obuvníka ve tř.
Hušpaner
Cízl
František
Josef kožešník
V Hušpanr
Jos
Sedláček
V Cihelka
Bohata
Olšanský
Smíchov
Francie
Švarcenberkov třída
21
article
Plzenské, K. Paulírance, hodináře, Fr. Thu-
ringra, uzenáře, M. Roubíka, krejčího a Aloisa
Vorlíčka, obchodníha v Kinského třídě, p. Jana
Cizla, obchodníka v Husově tř., p. Jaroslava Ka-
sala a Ant. Havlika v Královské třídě, Josel
Vindyše, továrníka ve Vinohradské třídě. —
Konej tentokráte každý svou povinnost!
— Přednáška o Boženě Némcové. Filan-
tropická družina býv. žakyň vyšší
dívči školy uetí nehynoucí památku Božen
Němcové ve 40. den jejího úmrtí přednáškou s
Terézy Haissingrovy, která promluví o životě, sna-
hách a literární činnosti naší nejgeniálnější spisova-
telky české. Přednáška bude konána v malém sále
Měšťanské besedy dne 21. ledna o 5. hod. odpol.
Plzenský
M Roubík
Vorlíček
Cizl
Husův
Jaroslav Ka
Havlik
Josel Vindyš
Némcová
Teréza Haissingrův
Francie
22
article
— Ve prospěch Bolzanova sirotčince
učitolského uspořádána byla v sobolu 28. t. m.
v kariínském »Variélé« vánoční hra »U jesličeke
z pera učitele Jos. Košcálka, jež naplnila »Varlétá
obecenstvem a mládeží do posledního místečka, Mla-
diství účinkující — vesměs žáci a žákyně škol kar-
línských — počtem přes 200, jako pastýři a andělé,
byli odění v malebné kroje, jež větsinou svým ná-
kladem pořídila choť továrníka paní Karla Baum-
gartlová, která měla i režii hry a opatřila vlastní
prací také dekorativní výpravu, jakož i potřebnou
malbu. Vzorně nacvičili všechny zpěvy sl. M. Šva-
stalova, Růž. Heppnerova a pp. Hon a Pulchart, ve-
směs učitelé karlinští. Potřebné kroje ušila sl. Ra-
zákova, zpěvohru pak skvostně na harmoniu dopro-
vázel P. Ant. Svojsík, jenž s p Košťálkum v dotčené
hře působil již před časem na Smíchově. Nemalých
zásluh o zdar hry získaly si též sl. ředitelství di-
vadla »Variété« a obec karlínská, jakož i předseda
Bolzanova sirotčince p. řed. Mojžíš. Obecenstvo po
skončení hry zahrnovalo mladistvé účinkající květi-
nami a vřelou pochvalou. Jest pak obecným přáním
všeho obecenstva, aby pořadatelé léto ušlechlilé zá-
bavy přikročili ještě k jednomu představení, vyžá-
davše si u ředitelství »Variěté« laskavého svolení
které vzhledem k ušlechtilé tendenci, jakož i k obec-
nému přání obecenstva dojista svého svolení ne-
odepře.
Bolzanův
Baum
M Šv
Heppnerův
Pulchart
Svojsík
Košťálek
Mojžíš
Smíchov
23
article
— Dobročinnost. XIX. batlerie mistrů kano-
nýrů v Kolářově restaurantu v Celelné ulici podě-
lila v ponděli dne 23. prosince t. r. 34 chudých rodin
potravinami; každá rodina obdržela 3 kg vepř. masa,
2 kg cukru, 1/2 kg kávy, 5 kg mouky, 2 kg rýže, vá-
nočku, 2 hochniky chleba a korunu na přípravu,
mimo to dáno 4 stařenám a 1 starci po 2 K, chu-
dým školním dítkám v Litoměřicích zasláno 20 K a
chudým žákům v Litvínově horním 12 K. Úhrnem
vydáno 460 K 88 h. — Dobročinná stolní společnosl
»jalovece v Praze uspořádala v neděli 22. t. m.
slavnost vánočního stromku a podělila po člyřlýden-
ním trvání dvě dítky šatstvem, pbuví, vánočkami,
koledou a jednu rodinu penězí. — Kroužek po-
babských občanů pořádal dne 6. listopadu t.e.
v hostinci p. J. Válka »na Břetislavce« posvícenskou
sousedskou zábavu ve prospěch místních školních
dítek, která vynesla čistého výtěžku K 135.53, k če-
muž přispěl p. Jos. Válek, hostinský »na Břetislavcee
K 11.50 a p. Denkr, maj. hostince z Dejvic, z kate-
řinské zábavy u něho pořádané dne 27. listopadu t.r.
K 15.—, tak že bylo dohromady sebráno čistých
K 162.03, z nichž poděleno 25 dítek školních řádnou
obuví v ceně K 150.— a K 12.03 odevzdáno správě
školv v Šárce na skolní potřeby.
J Válek
Jos
Celelný ulice
Litoměřice
Litvínov
Praha
Dejvice
Šárka
kg
24
article
— K případu tetanu vo staroměstském
obecním dvoře píše nám p. L. Hamáček, městský
zvěrolékař na Král. Vinohradech: Onemocnění koní
tetanem není ve zvěrolékařské praxi nic neobyčejnéhoy
Přihází se ve velkých městech vzhledem k velkému
počtu koní velice často a má příčinu svou v poraně-
ních, zejmena kopyť, odkud následkem působení
bacillu tetani, nacházejícího se všude v přírodě, strnutí
celé tělo zachvátí. Tetanus se však s koně na koně ne-
přenáší, i kdyby se oba po sebe delší čas v nejužším
styku nalézali. Mohlo by se lo jen tehdy státi, kdyby se
hnis z rány koně tetanem stiženého přímo do nějaké
rány koně druhého přenesl. I kdyby se toto uměle pro-
vedlo, zdaří se to jen za jistých, baktericlogovi zná-
mých podmínek. Co se nebezpečí nemoci vzhledem
k člověku týče, nelze o nějakém přenesení nemoci ze
stíženého koně na člověka mluviti. Musilo by se to
touže cestou jako s koně na koně státi, jak jsem s hora
naznačil. Avšak o nebezpečí požívání masa z koně
lelanem stiženého dá se již disputovati. V praxi naší,
jak v našem státě tak i v Německu, se maso podobné
jen z koní v menším stupni onemocnělých k požívání
připouští, ale s tou podmínkou, že se část těla zvířete,
odkud infekce nastala a se rozšířila, z požívání vyloučí.
L Hamáček
Král
Německo
25
article
Záleží na tom, by se vznik i postup nemoci ještě za
živa zvířete zvěrolékařsky zjistil. Dle případu, který
dle zprávy vaší ve schůzi městské rady pražské nemalé
vzrušení způsobil, lze tvrditi, že nebezpečí jak pro o-
statní koně tak pro lidí ve styk s onemocnělým koněm
přišlé nebylo, a taktéž že dle zkušeností požívání
masa z koně tetanem stíženého účinků škodlivých ne-
mělo, ale jen v tom případě, zničila-li se část těla zví-
řecího, kde infekee nastala a odkud se rozšířila.
Dle mého přesvědčení třeba však, at již neškodnost
masa podobného zkušeností dokázáno jest, v každém
případě zničení masa prověsti, jak jsem to vždy v
praxi dělal. Poukazuji ostatně na nedávný případ tes
tanu u Toně v obecním dvoře vinohradském, kde jsem
ještě koně za živa pohodným odvésti a utratiti dal.
26
article
— Dále siléluje se nám s jiné strany, že
netřeba míti obavy z rozšiření nemoci této na
ostatní koně ze dvora onoho, neboť nemoc tajo,
nčkoliv nakažlivá, jen velice zřídka v téže stájí u ně-
kolika koní se objeví, ale obyčejně jen jednoho
koně zachvacuje. Četní bakteriologové zjistili, že
bakterie tetanu nepřecházejí do těla nemocných
zvířat a do krve jejich, takže požitek masa ze zvířat
nemocí touto stížených jest neškodný. Konány byly
dále pokusy toho druhu, že zvířata pokusná krmena
byla velmi silnými, účinlivými kulturami bakterií te-
tanu i po delší dobu, aniž by onemocněla. Při ne-
dostatku podrobných nařízení neb zákonů jatečnictví
se týkajících nelze se diviti tomu, že posuzování
zvířat nemocných v různých jatkách bývá různé.
— Volkostatky Vosolíčko a Svátkovice
v zemských deskách zapsané koupil od pí. baronky
Nádherné za 400.000 K pan Ferd. Přibyl, továrník
z Krčína.
— Přes most s falešnou korunou. Včera
večer v jistém holešovickém hostinci honec dobytka
F. N. dostal falešnou korunu, které chtěl se zbýt na
pilotovém mostě. Výběrčí spozoroval však, že peníz
je falešný a F. N. měl s tím nepříjemné pochůzky.
V domnění, že korunky sám vyrábí, byl honec poli-
cistou odveden na strážnici, kde byl podroben vý-
slechu. Falešná korunka byla zabavena.
— Obchod s vylákaným zbožím. K trest-
nímu soudu do vyšetřovací vazby byl dopraven ob-
chodní sluha Bohdan Sequens ze Žižkova. Dle
treslního oznámení Sequens před týdnem u Frant.
Švihovského v ulici Karoliny Světlé vylákal 10 beden
pomerančů v ceně 80 korun. Škoda nevznikla příliš
zhačná, neboť podvod byl záhy odhalen a 9 beden po-
merančů zachráněno. Mimo to podáno na Sequense
oznámení, že vylákal ruční vozík a bednu jablek.
— Neblanéno Štědrého dne zažila rodina p.
Nádherná
Ferd
Přibyl
Krčín
F N
Sequens
František
Žižkov
ulice Karolina Světlá
Svátkovice
Volkostatka Vosolíčko
27
article
Najbrta ve Velutově u Kolína. Ve spěchu a při
plných rukou práce zapomene se na opatrnosta
hlavně na ochranu dítek před úrazem, zapomene se
i na nesčíslněkráte opakované varování mateka
služek, aby nebraly dílek ku plotně a vůbec k ohni.
Štědrého dne utrhlo se v bytě Najbrtově při zvedání
úrnce s plolny naplněného vařící vodou dno a horká
voda vytryskla na dvouletého hošíka, jenž stál u ka-
men. Ubobé dítko bylo tak opařeno, že po krátké
době ve hrozných bolestech skonalo.
— Zmařená výprava zlodějů do hostince.
Po druhé bodině v noci na dnešek nezjištění dosud
pachatelé, vyrazivše okno, vníkli do hostinské míst-
nosti pana Frant. Richtra v Jungmannově tř. č. 788
na Král. Vinohradech. Když v hostinské místnosti
zloději nic nenalezli, chtěli oknem vlézti do výčepu,
šramolem probudili však hostinského, který sice pod-
níkl pronásledování zlodějů, ale bezvýsledně. Také
policejní hiídka stíhala zloděje marně. Tito uprchli
směrem k olšanským hřbitovům.
— Útok vojina na uhlíře. Antonín Ernest,
27letý dělník z Košíř, dne 20. května t. r. nastoupil
13denní cvičení jako náhradní záložník pěš. pluku
č. 28. Dne 27. května časně z rána přišel po přo-
bdělé noci do uhlířského krámu Matěje Kuthanav
čís 183 v Plzeňské třídě v Košířích a vyzýval
uhlíře, aby mu dal peníze na cigarety. Když Kuthan
vyzvání tomu nevyhověl, vytáhl Ernest bodloa
vrazil je uhlíři do hřícha. Jizdní hlídka policejní
útočníka chtěla zatknouti, on se však postavil na
odpor a policisty bodlem ohrožoval. Konečně přece
byl přemožen a zatčen. Uhlíř Kuthan dlouhou dobu
trávil ve všeobecné nemocnici, než vyvázl z těžkého
nebezpečí. Předevčírem byl Ernest pro tento čin
pohnán před vojenský soud, který jej odsoudil do
téžkého žaláře pevnostního na dobu 6 ro k ů.
Najbrt
Najbrtův
František
Richter
Jungmannův
Král
Antonín Ernest
Kuthanav
Kuthan
bodlo
Uhlíř Kuthan
Ernest
Velutov u Kolín
Košíře
28
article
— Nebazpečí ohně. Chodci, ubfrající se po
1 hod. v noci na dnešek Senovážnou ulicí na dol.
Novém městě, spozorovali, že okny v domě čp. 1254
valí se dým. Vrálný v plodinové burse vzniknutí
požáru oznámil hasičům, kteří přijeli ze Staréhoa
Nového města a z Karlína. Mezitím však hlídka
vnikla do domu a za přispění sousedů uhasila oheň,
který vznikl v dílně továrníka bičů p. Jana Štětky.
Škoda, ohněm způsobená, není značná.
— Oheň v krámö. Po půlnoci na včerejšek
z nepovědomé příčiny vznikl oheň v damské konfekci
pí. Marie Špičákové v domě č. 521 v Palackého třídě
na Král. Vinohradech. Dříve než byl požár pozdnímu
chodci objeven, byla plameny větši část zboží zničena.
Vinohradští hasiči oheň pak uhasili a dalšímu nebez-
pečí zabránili. Na místo přijeli hasiči z Nového města
a z Nuslí, kteří se prací záchranných nezúčastníli.
Škoda jest značná, ale kryje ji pojištění.
— Osudnou náhodou postřelen. Devítilotý
synek domkáře Josef Urban z Velkých Vosnalic č. 4
u Dubě, včera ráno byl otcem poslán do Malých
Vosnalic jistou koupi obstarat. Na zpátcční cestě
zastavil se hošík v jednom domku, u cesty postave-
ného, aby hospodáře požádal, aby jej nechal ohřáti.
Ve světníci byly přítomay pouze dítky hospodáře,
které si pobrávaiy s nabilou ručnici. Pojednou vyšla
z ručnice rána a náboj vnikl Urbanovi do zápěstí
pravé ruky. Postřelený hošík byl odvezen k léčení
do zdejší všeobecné nemocnice.
— Zjištěná mrtvola zastřeleného zloděje.
Štětka
Špičáková
Palacký
Král
Urban
senovážný ulice
Karlín
Nusle
29
article
Čelnický závodčí Jan Robáček z četnického stano-
viště na Král. Vinohradech, na své obchůzce dne 22.
prosince nedaleko obce Libuše, přistihl neznámého
muže, objemný balik na zádech nesoucího. Volal na
muže, aby zůstal stát, avšak vyzvání loho neznámý
neuposlechl, odbodil balík a utikal. Po trojnásobném
bezúčelném vyzvání, aby zůstal stát a v přesvědčení,
že jest to zloděj, vypálil četník za prchajícím tři
rány ze služební pušky. Dvě kulky minuly se cíle,
třetí byl neznámý muž znsažen do srdce a okamžitě
usmrcen. Mrtvola byla odvezena do pražské vojenské
nemocnice, odkudž po provedené pytvě pohřbena.
Teprve včera jméno neznámého muže bylo zjištěno.
Dělník Jan Prošek, v Bráníku bydlící, poznal dle fo-
tografie, že zastřeleným jest jeho syn František v
roce 1868 v Kosové Hoře narozený a tamtéž pří-
slušný. František Prošek byl pro krádež vícekrále
treslán; také oné noci u Libuše krádež provedl a
s lupem prchal k domovu.
— Neznámá žena utonula ve Vltavě. Přes
zábradlí Karlova mostu včera o půl 8. hod. večerní
skočila do Vltavy žena neznámého jmena a záhy
zmizela pod hladinou řeky. Na mostě vzniklo značné
shromáždění obecenstva, které dychtivě očekávalo
zprávu o tom, zda se podařilo zoufalou ženu za-
chránit. Z obou nábřeží a sice staroměstského a ma-
lostranského vypluly na řeku policejní hlídky, pá-
traly háky po utonulé, ale bezvýsledně. Mrtvola jejl
dosud nebyla vylovena.
— Těžce poraněn. V ambulančním voze zá-
chranné stanice byl v noci na včerejšek do všeobecné
nemocnice odvezen 23letý kožešnícký poniocník Josel
Robáček
Král
Libuše
Prošek
František
Libuše krádež
Bráník
Vltava
Karlov most