1
article
Z Londýna, 22. června. (C.-B.) V dolní
sněmovně prohlásil státní podsekretář zahrani-
čních záležitostí Brodrick: Z Pekingu nebo
od vojska, jemuž velí admirál Seymour,
nedošly žádné zprávy. Naproti tomu přinesla
však o situaci v Tjentcinu zprávu loď, jež vy-
plula 18. t. m. z Tjentcinu a dorazila včera do
Taku. Dle zprávy té bylo na město učiněno
několik útoků, ale všechny byly odraženy. Dne
17. t. m. usnesli se Číňané napadnouti cizince.
Oddíl 175 mužů, skládající se z Rakusanů,
Angličanů, Němců a Italů, učinil útok na čín-
skou vojenskou školu, zničil tamější děla, zabi
obhájce školy a zapálil ji i se značnými záso-
bami nábojů, jež se tam nalézaly. Statně vedli
si také Rusové, kteří měli čtýři děla. Ztráty
obnášejí: z Angličanů jest jeden mrtev a 5
raněných; z Němců jeden mrtev; z Italů dva
zraněni; z Rusů sedm mrtvých a pět raněných.
Za noci snažili se Číňané zmocniti se lodního
mostů, ale byli se ztrátami odraženi. Mezi za-
bitými je prý také jeden generál.
Dále telegrafoval anglický kontreadmirál
v Taku včera večer, že došly ze dne 20. t. m
nové zprávý z Tjentcinu, dle nichž jest boj
v plném proudu a že je třeba posily.
Seymour
Číňan
Angličan
Němec
Italos
Rus
Londýn
Peking
Tjentcin
dolní sněmovna
2
article
Konečně došel od kontreadmirála v Taku
následující včera večer datovaný telegram: Dou
fám, že snad bude Tjentcin dnes v nodi osvo-
bozen. Od vrchního velitele nemám žádných
zpráv. Křižák »Terrible« vysadil dnes ráno
382 mužů na břeh.
K poslední zprávě poznamenal Brodri ck,
že možno míti za to, že v jednom nebo ve
dvou dnech přibudou do Tjenteínu nové čety.
jestli se už zatím tak nestalo. Anglicka vláda
učinila prý opatření, aby vojsko, jež obdrželo
již rozkaz odjeti do Činy, bylo značně do-
plněno.
Z Nového Yorku, 22. června. (C. - B.)
Sekretář missijní společnosti pro cizinu obdržel
telegram, ve kterémž se uvádějí jmena tř
misšionářů, kteří dělovou lodicí z Tjencinu byli
zachráněni. Sekretář soudí z toho, že o stat-
ních 24 příslušníků missie v Tjen-
cinu bylo zavražděno.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 22. června. (C.-B.) Generá
Buller oznamuje z Kaatbosche ze dnešního
dne: Pěchota urazivši 22 mil cesty, dnes sem
dorazila. Jízda obsadila Standerton, nenarazivši
na žádný odpor. Nepřítel včera ustoupil, želez-
niční most do povětří vyhodiv a ještě jiných
škod nadělav.
Nový York
Tjen
Londýn
Standerton
3
article
Upomínka na tábor lidu na „Mužské
Hoře“ r. 1869.
Upomínka na tábor lidu na „Mužské
Hoře“ r. 1869.
Uplynulo jeden a třicet let. Památná ma-
nifestace českého lidu severovýchodních Čech
na úpatí hory »Mužský« u Mnichova Hradiště
oživí zejtřejšího dne, kdy na tomtéž místě jako
před 31 lety naše občanstvo pozvedne svého
hlasu, aby protestovalo proti bezpráví, jež páše
se na našem národě v ohledu kulturním
hmotném.
Bude to tábor jubilejní.
Příčiny k jeho svolání byly před třicet
lety jako dnes tytéž. Křivdy, pod nimiž úpě
tehda náš český lid k životu politickému pro
buzený a krutou persekucí stíhaný, dodnes od-
činěny nebyly a nejsou.
»Nová doba« — tak znělo tehdejší provo
lání dne 4. července r. 1869 otištěné — podala
nám novou zbraň, slovo veřejné, abychom
si opět dobyli stanoviska důstojného nás i slavně
vlasti naší, stanoviska, jež naši otcové po sta-
letí zaujímali, smělým okem a hrdým čelem Evropě
v tvář zírajíce a úctu celého světa vzbuzujíce-
stanoviska, s něhož nešťastnou shodou okolnosti
nepřátelé naši nás sehnali, vyrvavše a pošla-
pavše nám nejsvětější práva naše a udržujíce
nás dosud v postavení hmotně a duševně takřka
otrockém. Tábory, jež se staly v naší době ovo-
cem a znamením úplné svobody, byly již před
čtyřmi stoletími předkům našim známy. Požívali
jich jako přirozeného práva.
Vstupme tedy do šlépějí otců svých
musíme přece každé příležitosti se chápati
abychom postavení své vůči světu a vůči ne-
přátelům svým objasnili a dokázali, že ne jedno-
tlivci, nýbrž celý národ touto a ne jinou cestou
kráčí a kráčeti bude. Navštívte tábor v hojném
počtu, abychom si pohovořili od srdce k srdci
a tak před celým národem slavně se manifesto-
vali jako Čechové rázní a uvědomělí. — A jaký
byl program tehdejšího táboru? Političtí úřadové
za tehdejší persekuce žádosti za povolení veřej-
ných shromáždění politických takorka šmahem
Křivda
Čechy
Mnichov Hradiště
Evropa
Tábor
4
article
zamítali. Určen tedy pro tábor na Mužském
program následující: 1. Jak působí literatura
a vývoj života národního vůbec a žurnalistika
u vývoj politického života zvlášť. 2. Co jest
příčinou vzmáhajícího se tuláctví a jak by se
dalo tomu odpomoci ?
Tábor konal se v neděli 10. července 1869.
Již dopoledne bylo slavnostně vyzdobené Mni-
chovo Hradiště přeplněno českým lidem širého
okolí. Náměstí a všechny ulice byly plny kočárů
i vesnických vozů, ozdobně vyšperkovaných, ja-
kož i koňstvem rozličných banderií. O půl 2.
hodině obrovský průvod, v jehož čele 300 ban-
deristův, dal se na pochod na vrch »Mužský«.
k němuž hrnul se lid se všech stran. Přes
40.000 českých duší bylo přítomno. Čarokrásný
rozhled za nejpříznivější pohody naplňoval kaž-
dého nadšením. Tábor zahájen byl občanem K.
Dlouhým z Hradiště a předsedou jeho zvolen
byl dr. K. Mattuš z Mladé Boleslavi (nynější
vrchní ředitel Zemské banky), místopředsedou
J. Vepřík, tehdejší starosta okresu bělského.
Vládu zastupovali známý okresní hejtman Květ
a karfcelista Auer.
Pronesené řeči měly obsah po většině poli-
tický a byly přerušovány souhlasem a jásotem
lidu i několikerým zakročením zeměpanského
úřadníka. K bodu prvnímu řečnili: spisovatel
K. Sabina z Prahy, tajemník okresu běl-
ského Šimek a J. S. Skrejšovskýz
Prahy. K otázce druhé okresní tajemník Va-
vřínek z Mnich. Hradiště.
Tábor r. 1869 pořádali pánové:
Jan Valenta, purkmistr města Mnichova
Hradiště, Karel Dlouhý, měšťan, Fr. Vavřínek,
okr. tajemník v Mnich. Hradišti, Fr. Formánek,
starosta obce Kláštera, Josef Roubíček, člen
okresního výboru na Klášteře, Josef Dürich,
mlynář na Klášteře, Fr. Brzobohatý, ob. radnív
Bukovině, V. Vedral, okr. starosta ve Veselé, Václ.
K Dlouhý
K Mattuš
Auer
Šimek
Skrejšovskýz
Valent
Dlouhý
Vavřínek
Formánek
Roubíček
Dürich
Brzobohatá
V Vedral
Václ
chovo Hradiště
Mladá Boleslav
Praha
Virginie
Mnichov
Francie
Bukovina
obec klášter
5
article
Stránský, Václav Kotátko, Karel Halla, purkmistr
města Bakova, Josef Holas, Jos. Jihlavec, Čeněk
Rajtr, Josef Krejčí, Josef Rajtr, starosta obce
Bosně, Josef Pryl, obchodník v Bosni, Josef
Marek, Jan Brzobohatý, Jiří Šamal. Josef Hen-
drych, Václav Šole z Březiny, Josef Kroupa,
Karel Koubek, Václav Šule, Josef Janko,
Jan Belík, starosta obce Sovenice, Josef
Najman, Václav Kotatko, František Brož,
starostá obce Sezemice, Václav Škoda, Václav
Sedláček z Mohelnice, Antonín Fiedler, Josef
Pokorný, Jan Babor z Trenčína, Josef Čejka
z Trenčína, Jan Efler z Horek, Josef Ježek,
Josef Procházka z Kněžmostu, Jan Bergl,
obecní radní v Habru, Ant. Vodka, purkmistr
města Mladé Boleslavi, Josef Zvikl, knihařa
měšťan, Václav Cievárek, mlynář v Čejtičkách,
Josef Čáslavský, mlynář v Rožatově, Josef
Mráz, měšťan, Josef Papoušek, statkář ve
Všelisích, Jáchym Jäger, mlynář v Březně,
Josef Vepřík, okresní starosta v Sudoměři,
Václav Henčl, člen okresního výboru v Su-
doměři a Václav Hončl, Jan Krouský, starosta
obce Katusic. — Josef Novotný, člen okr. vý-
boru v Borči. — Václav Honzů, člen okr. vý-
boru v Krasnovsi, Jiří Goldbach, starosta obce
doubrovické, Ad. Šimek, okr. tajemník v Bělé,
Al. Šolc, měšťan a člen okr. výboru v Sobotce.
— Dr. Fr. Šimek v Sobotce, Fr. Stanisl. Huli-
cius, měšťan ve Mšeně, Fr. Karta, měšťan ve
Mšeně, Baudys, člen ob. výboru v Turnověa
Jindřich Nožička, okresní tajemník v Českém
Dubě.
Jsou mezi nimi muži, kteří jako před 31
lety i dnes pevně stojí v řadách obranců sva-
tých práv národa a kteří dne zejtřejšího zajistě
neopomenou věnovati čestnou vzpomínku vlaste-
neckým druhům, statečným občanům, kteří ju-
bilejního táboru se nedočkali, jichž kosti odpo-
čívají již v lůně české země, již tak vroucně
byli milovali.
Stránský
Kotátko
Hall
Holas
Rajtr
Krejčí
Pryl
Josef Marek
Brzobohatá
Šamal
Josef hena
Šole
Kroupa
Koubek
Václav šulit
Janko
Belík
Najman
Brož
Škoda
Sedláček
Fiedler
Pokorná
Babor
Čejka
Efler
Ježek
Procházka
Bergl
Zvikl
Cievárek
Čáslavský
Mráz
Papoušek
Jäger
Josef vepřík
Henčl
Hončl
Krouská
Novotná
Honz
Jiří Goldbach
Šimek
Šolc
Stanisl
Baudys
Nožička
Bakov
Jos
Boseň
Březina
Sovenice
Sezemice
Mohelnice
Trenčín
Horka
Kněžmost
Habr
Mladá Boleslav
Čejtičky
Rožatov
Všelise
Březno
Sudoměř
Katusice
Borč
Bělá
Sobotka
Francie
Mšeno
Ada
6
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= O velikém neštěstí na dráze u Sloughu
oznamují se z Londýna následující podrobnosti. Oby-
čejný osobní vlak opustil minulé soboty o jedné ho-
dině odpolední stanici Paddington na trati Londýn-
Windsor s neobyčejně velkým počtem výletníků.
kteří se ubírali k dostihům a dojel bez zastávky ke
stanici Slough před Windsorem, kdež část pasažerů
vlak opustila. O 1 hod. 15 minut vyjel z Padding-
tonu expresní vlak, jenž měl předejeti osobní vlak
na jedné ze stanic. Na nádraží ve Sloughu patrně
nebyly signály v pořádku a expresní vlak, maje
zdánlivě vjezd volný, vjel plnou parou do stanicea
vrazil s ohromnou prudkostí ze zadu na stojící
osobní vlak, jehož vagony dosud byly naplněny pa-
sažery. Účinek srážky byl hrozný a lze se toliko
divit, že počet usmrcených nebyl větší. Stroj expres-
ního vlaku rozdrtil pět neb šest vagonů osobního
vlaku, zaryl se ještě kus cesty do jich trosek a strhl
železnou konstrukci střechy peronu v délce as 100
Slough
Londýn
Ob
Paddington
Windsor
7
article
stop, při čemž trosky a střepy lítaly na všecky
strany. Vagon jeden vymrštěn kolmo do výš. a po
bořil lávku pro chodce, pod níž vlak právě stál,
Parou, vyrazivší z těžkého stroje expresního vlaku
bylo několik osob těžce opařeno a k tomu ke všemu
počaly trosky ještě hořet, čímž několik pasažerů
těžce popáleno. Pomoc byla rychle po ruce a za-
chraňování prováděno s největším kvapem a důra-
zem. Pod troskami nalezeny ke všeobecnému pře-
kvapení toliko tři mrtvoly, ale za to velký počet
těžce raněných, z nichž jeden, komorník vévody
z Lcedsu, brzy po té podlehl svým hrozným ranám
a stav některých jest tak povážlivý, že jest málo na-
děje, zachovati je na živu. Kdo jest vinen touto kata-
strofou, nebylo dosud zjištěno. Tvrdí se, že u vjezdu
do stanice byl signál »stát!« že však strojvedoucí
expresního vlaku buď jej neviděl aneb nemohl za-
stavit, poněvadž brzda selhala.
Lceds
8
article
= Nevěsta princova. Z Říma se oznamuje:
Roku 1887 provdala se signorina Gina Sobrerovas
mladým důstojníkem z ostrovů Sandwichských, jenž
byl svou vládou vyslán do vojenské školy v Turině.
Ženich jmenoval se Robert Wilcox a udával, že
jest levobočkem krále Kalakauy. Po dobu svých
studií v Turině těšil se tudíž jako princ všeobecné
vážnosti. Velitel vojenské školy, plukovník Sobrero,
uvedl domnělého prince, jenž se vyznamenával pří-
jemným chováním a vojenským talentem, do své ro-
diny. Princ jal se dvořit signorině Sobrerové a mladá
dáma, které bylo 17 let a jež byla všecka nadšena
čákou, že se stane princeznou anebo snad někdy do-
konce královnou Sandwichských ostrovů, svolila
k nabídkám snědého cizince. Sňatku byly přítomni
dva zástupci krále Kalakauy a podali nevěstě jme-
nem královým drahocenné dary. Sňatek setkal ses
pochvalou veškerého italského tisku. Viděli již signo-
rinu Sobrerovu na královském trůně havajskéma
uvažovalo se již o tom, aby italští vystěhovalci usa-
zovali se na tomto krásném souostroví. V říjnu roku
1887 odebral se Robert Vilcox se svou mladou man-
želkou na Honolulu. Zde však shledala mladá Italka
k nemalému svému zděšení, že její snědý manžel
nikterak není princem, nýbrž synem Indiana a do-
morodky ze Sandwichských ostrovů. Král Kalakaua
vyslal nadaného míšence na útraty vládní do Evropy,
aby si tam získal vojenské vzdělání, ale to bylo vše.
Mladá Italianka nebyla princeznou a neměla čáky,
státi se kdysi královnou. Byla prostě manželkou domoro-
dého důstojníka v armádě krále Sandwichských ostrovů.
Sobrerovas
Wilcox
Sobrero
Kalakauy
Vilcox
Indiana
Řím
Turin
Honolulu
Evropa
9
article
Avšak romantický duch její nezoufal. Získala si mezi
soudruhy svého manžela četné přivržence a když
král Kalakaua zemřel bezdětek, přiměla svého man-
žela, aby provedl revoluci. Doufala, že tímto způso-
bem bude moci ukojiti svoje ctižádostivé sny. Avšak
revoluce se nezdařila a státu nebezpečná Italianka
byla vypovězena. Tak se vrátila do Turina. Její man-
žel byl v Honolulu uvržen do žaláře, ale záhy udě-
lena mu milost. Oženil se na to s domorodkou.
První jeho manželce dostalo se slabé útěchy, že
appellační soud turinský těchto dnů prohlásil sňatek
její za neplatný, poněvadž byl spáchán podvod ohledně
osoby ženicha.
= »Steeple Jack« mrtev. Z Gold Spring. N.
Y., se oznamuje: Stephen Romaine, 24letý z Yon-
kers, který svým odvážným slézáním vysokých věží
získal si jmeno »Steeple Jack«, přišel zde o život.
Měl pozlacovati kouli na špicí methodistického ko-
stela a k tomu cíli vyšplhal se po hromosvodu do
výše 250 stop a když již chtěl začíti pracovati, zlá-
mala se pod jeho tíží tyč hromosvodu a nebožák
zřítil se do hlubiny. Utrpěl tak těžká zranění, že
záhy na to zemřel. Romaine byl v New Yorku dobře
znám, neboť opravoval věž kostela Trinity a před
nedávnem pozlacoval kopůli na Pulitzerově budově.
Zajímavou shodou okolností jest, že právě v onen
den bylo tomu 30 roků, co byla kopule kostelav
Gold Šprings postavena, a dělník, který tehda na
věž vylezl, se rovněž zabil.
= Vyděračství ve velkém. Z Baku ozna-
muje časopis »Kaspi« následující historku. Výhrůžné
dopisy zdejším petrolejovým králům nejsou zde ni-
jakou vzácností. Tak dostal onehdy jeden z těchto
pánů dopis podepsaný Ataman«, v němž mu ozna-
mováno, že na jeho hlavu byla již nabídnuta cena
16.000 rublů, že však »Ataman« se rozhodnul, že
ušetří jeho života, zaplatí li jeho tlupě 24.000 rublů.
Turina
Jack
Stephen
Romain
Trinita
Pulitzerův
Šprings
Kaspi
Honolulu
Gold Spring
New York
Bak
10
article
Suma tato měla býti v balíčku storublových banko-
vek uložena pod kamenem za náhrobkem admirála
Jefimova na starém hřbitově a sice nejdéle do 31.
května. Pro případ, kdyby nevyhověl tomuto rozhod-
nutí rady, doporučoval »Ataman« millionáři, aby se
rozloučil se životem a končil slovy: Vyberte si, bud
zaplatíte 24.000 rublů, anebo budete za 16.000 rublů
usmrcen.« Opatření na vypátrání tlupy byla bez vý-
sledku, až konečně dne 31. května policie dala na
ustanovené místo na hřbitově uložit objemný balíček.
A vskutku dostavil se jakýs výtečník, aby sebral
ustanovenou sumu, v čemž mu však k nemalé jeho
mrzutosti bylo v poslední chvíli zabráněno. V zatče-
ném poznán jakýs Manduf-Andonol z Alexandropole.
Brzy po té podařilo se zatknouti ještě sedm mužů
této vyděračské tlupy, proti nimž nyní zavedeno vy-
šetřování.
Jefimov
11
article
= Ukradený podomek. Sprýmovný výjev
odehrál se onehdy na jedné z ulic pařížských. Jeden
z oněch výtečníků, kteří mají tak velikou úctu ku
práci, že se jí vyhybají, potloukal se po ulici Drouot
a spatřil velký ruční vozík, jenž tu stál již alespoň
čtvrt hodiny před domem. Vozík měl plátěnou
střechu a bylo lze soudit, že prostranný jeho vnitřek
má hojný náklad. Poněvadž tu neviděl nikoho, kdo
by opuštěný vozík hlídal, zapřáhl se odhodlaně do
něho a co nejrychleji mohl, ujížděl se svojí kořistí.
Spěchal tolik, že na rohu boulevardu Montmartrea
ulice Richelieuovy srazil se s drožkou, jedoucí mu
vstříc. Polekán svou nemotorností, ohlédl se zkou!
mavě na unesený povoz, zdali se při sráže enepo-
škodil. Tu pojednou měl vidění, jež jej naplnilo ne-
změrnou hrůzou, takže zůstal jako zkamenělý. Plá-
těná střecha se rozhrnula a zpod ní vynořil se
statný chlapík, jenž když byl poslední zboží odvedl
a soudruh jeho odskočil si do vinárny, byl se polo-
žil pod plátěnou střechu, aby si trochu schrupnul.
Richelieuův
Drouot
Montmartrea