ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fa05fad0-6776-11dc-9055-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: person 84, place 57, org 2, work 1
1 article
Z Londýna, 22. června. (C.-B.) V dolní sněmovně prohlásil státní podsekretář zahrani- čních záležitostí Brodrick: Z Pekingu nebo od vojska, jemuž velí admirál Seymour, nedošly žádné zprávy. Naproti tomu přinesla však o situaci v Tjentcinu zprávu loď, jež vy- plula 18. t. m. z Tjentcinu a dorazila včera do Taku. Dle zprávy té bylo na město učiněno několik útoků, ale všechny byly odraženy. Dne 17. t. m. usnesli se Číňané napadnouti cizince. Oddíl 175 mužů, skládající se z Rakusanů, Angličanů, Němců a Italů, učinil útok na čín- skou vojenskou školu, zničil tamější děla, zabi obhájce školy a zapálil ji i se značnými záso- bami nábojů, jež se tam nalézaly. Statně vedli si také Rusové, kteří měli čtýři děla. Ztráty obnášejí: z Angličanů jest jeden mrtev a 5 raněných; z Němců jeden mrtev; z Italů dva zraněni; z Rusů sedm mrtvých a pět raněných. Za noci snažili se Číňané zmocniti se lodního mostů, ale byli se ztrátami odraženi. Mezi za- bitými je prý také jeden generál. Dále telegrafoval anglický kontreadmirál v Taku včera večer, že došly ze dne 20. t. m nové zprávý z Tjentcinu, dle nichž jest boj v plném proudu a že je třeba posily.
Seymour Číňan Angličan Němec Italos Rus Londýn Peking Tjentcin dolní sněmovna
2 article
Konečně došel od kontreadmirála v Taku následující včera večer datovaný telegram: Dou fám, že snad bude Tjentcin dnes v nodi osvo- bozen. Od vrchního velitele nemám žádných zpráv. Křižák »Terrible« vysadil dnes ráno 382 mužů na břeh. K poslední zprávě poznamenal Brodri ck, že možno míti za to, že v jednom nebo ve dvou dnech přibudou do Tjenteínu nové čety. jestli se už zatím tak nestalo. Anglicka vláda učinila prý opatření, aby vojsko, jež obdrželo již rozkaz odjeti do Činy, bylo značně do- plněno. Z Nového Yorku, 22. června. (C. - B.) Sekretář missijní společnosti pro cizinu obdržel telegram, ve kterémž se uvádějí jmena tř misšionářů, kteří dělovou lodicí z Tjencinu byli zachráněni. Sekretář soudí z toho, že o stat- ních 24 příslušníků missie v Tjen- cinu bylo zavražděno. Válka jihoafrická. Z Londýna, 22. června. (C.-B.) Generá Buller oznamuje z Kaatbosche ze dnešního dne: Pěchota urazivši 22 mil cesty, dnes sem dorazila. Jízda obsadila Standerton, nenarazivši na žádný odpor. Nepřítel včera ustoupil, želez- niční most do povětří vyhodiv a ještě jiných škod nadělav.
Nový York Tjen Londýn Standerton
3 article Upomínka na tábor lidu na „Mužské Hoře“ r. 1869.
Upomínka na tábor lidu na „Mužské Hoře“ r. 1869. Uplynulo jeden a třicet let. Památná ma- nifestace českého lidu severovýchodních Čech na úpatí hory »Mužský« u Mnichova Hradiště oživí zejtřejšího dne, kdy na tomtéž místě jako před 31 lety naše občanstvo pozvedne svého hlasu, aby protestovalo proti bezpráví, jež páše se na našem národě v ohledu kulturním hmotném. Bude to tábor jubilejní. Příčiny k jeho svolání byly před třicet lety jako dnes tytéž. Křivdy, pod nimiž úpě tehda náš český lid k životu politickému pro buzený a krutou persekucí stíhaný, dodnes od- činěny nebyly a nejsou. »Nová doba« — tak znělo tehdejší provo lání dne 4. července r. 1869 otištěné — podala nám novou zbraň, slovo veřejné, abychom si opět dobyli stanoviska důstojného nás i slavně vlasti naší, stanoviska, jež naši otcové po sta- letí zaujímali, smělým okem a hrdým čelem Evropě v tvář zírajíce a úctu celého světa vzbuzujíce- stanoviska, s něhož nešťastnou shodou okolnosti nepřátelé naši nás sehnali, vyrvavše a pošla- pavše nám nejsvětější práva naše a udržujíce nás dosud v postavení hmotně a duševně takřka otrockém. Tábory, jež se staly v naší době ovo- cem a znamením úplné svobody, byly již před čtyřmi stoletími předkům našim známy. Požívali jich jako přirozeného práva. Vstupme tedy do šlépějí otců svých musíme přece každé příležitosti se chápati abychom postavení své vůči světu a vůči ne- přátelům svým objasnili a dokázali, že ne jedno- tlivci, nýbrž celý národ touto a ne jinou cestou kráčí a kráčeti bude. Navštívte tábor v hojném počtu, abychom si pohovořili od srdce k srdci a tak před celým národem slavně se manifesto- vali jako Čechové rázní a uvědomělí. — A jaký byl program tehdejšího táboru? Političtí úřadové za tehdejší persekuce žádosti za povolení veřej- ných shromáždění politických takorka šmahem
Křivda Čechy Mnichov Hradiště Evropa Tábor
4 article
zamítali. Určen tedy pro tábor na Mužském program následující: 1. Jak působí literatura a vývoj života národního vůbec a žurnalistika u vývoj politického života zvlášť. 2. Co jest příčinou vzmáhajícího se tuláctví a jak by se dalo tomu odpomoci ? Tábor konal se v neděli 10. července 1869. Již dopoledne bylo slavnostně vyzdobené Mni- chovo Hradiště přeplněno českým lidem širého okolí. Náměstí a všechny ulice byly plny kočárů i vesnických vozů, ozdobně vyšperkovaných, ja- kož i koňstvem rozličných banderií. O půl 2. hodině obrovský průvod, v jehož čele 300 ban- deristův, dal se na pochod na vrch »Mužský«. k němuž hrnul se lid se všech stran. Přes 40.000 českých duší bylo přítomno. Čarokrásný rozhled za nejpříznivější pohody naplňoval kaž- dého nadšením. Tábor zahájen byl občanem K. Dlouhým z Hradiště a předsedou jeho zvolen byl dr. K. Mattuš z Mladé Boleslavi (nynější vrchní ředitel Zemské banky), místopředsedou J. Vepřík, tehdejší starosta okresu bělského. Vládu zastupovali známý okresní hejtman Květ a karfcelista Auer. Pronesené řeči měly obsah po většině poli- tický a byly přerušovány souhlasem a jásotem lidu i několikerým zakročením zeměpanského úřadníka. K bodu prvnímu řečnili: spisovatel K. Sabina z Prahy, tajemník okresu běl- ského Šimek a J. S. Skrejšovskýz Prahy. K otázce druhé okresní tajemník Va- vřínek z Mnich. Hradiště. Tábor r. 1869 pořádali pánové: Jan Valenta, purkmistr města Mnichova Hradiště, Karel Dlouhý, měšťan, Fr. Vavřínek, okr. tajemník v Mnich. Hradišti, Fr. Formánek, starosta obce Kláštera, Josef Roubíček, člen okresního výboru na Klášteře, Josef Dürich, mlynář na Klášteře, Fr. Brzobohatý, ob. radnív Bukovině, V. Vedral, okr. starosta ve Veselé, Václ.
K Dlouhý K Mattuš Auer Šimek Skrejšovskýz Valent Dlouhý Vavřínek Formánek Roubíček Dürich Brzobohatá V Vedral Václ chovo Hradiště Mladá Boleslav Praha Virginie Mnichov Francie Bukovina obec klášter
5 article
Stránský, Václav Kotátko, Karel Halla, purkmistr města Bakova, Josef Holas, Jos. Jihlavec, Čeněk Rajtr, Josef Krejčí, Josef Rajtr, starosta obce Bosně, Josef Pryl, obchodník v Bosni, Josef Marek, Jan Brzobohatý, Jiří Šamal. Josef Hen- drych, Václav Šole z Březiny, Josef Kroupa, Karel Koubek, Václav Šule, Josef Janko, Jan Belík, starosta obce Sovenice, Josef Najman, Václav Kotatko, František Brož, starostá obce Sezemice, Václav Škoda, Václav Sedláček z Mohelnice, Antonín Fiedler, Josef Pokorný, Jan Babor z Trenčína, Josef Čejka z Trenčína, Jan Efler z Horek, Josef Ježek, Josef Procházka z Kněžmostu, Jan Bergl, obecní radní v Habru, Ant. Vodka, purkmistr města Mladé Boleslavi, Josef Zvikl, knihařa měšťan, Václav Cievárek, mlynář v Čejtičkách, Josef Čáslavský, mlynář v Rožatově, Josef Mráz, měšťan, Josef Papoušek, statkář ve Všelisích, Jáchym Jäger, mlynář v Březně, Josef Vepřík, okresní starosta v Sudoměři, Václav Henčl, člen okresního výboru v Su- doměři a Václav Hončl, Jan Krouský, starosta obce Katusic. — Josef Novotný, člen okr. vý- boru v Borči. — Václav Honzů, člen okr. vý- boru v Krasnovsi, Jiří Goldbach, starosta obce doubrovické, Ad. Šimek, okr. tajemník v Bělé, Al. Šolc, měšťan a člen okr. výboru v Sobotce. — Dr. Fr. Šimek v Sobotce, Fr. Stanisl. Huli- cius, měšťan ve Mšeně, Fr. Karta, měšťan ve Mšeně, Baudys, člen ob. výboru v Turnověa Jindřich Nožička, okresní tajemník v Českém Dubě. Jsou mezi nimi muži, kteří jako před 31 lety i dnes pevně stojí v řadách obranců sva- tých práv národa a kteří dne zejtřejšího zajistě neopomenou věnovati čestnou vzpomínku vlaste- neckým druhům, statečným občanům, kteří ju- bilejního táboru se nedočkali, jichž kosti odpo- čívají již v lůně české země, již tak vroucně byli milovali.
Stránský Kotátko Hall Holas Rajtr Krejčí Pryl Josef Marek Brzobohatá Šamal Josef hena Šole Kroupa Koubek Václav šulit Janko Belík Najman Brož Škoda Sedláček Fiedler Pokorná Babor Čejka Efler Ježek Procházka Bergl Zvikl Cievárek Čáslavský Mráz Papoušek Jäger Josef vepřík Henčl Hončl Krouská Novotná Honz Jiří Goldbach Šimek Šolc Stanisl Baudys Nožička Bakov Jos Boseň Březina Sovenice Sezemice Mohelnice Trenčín Horka Kněžmost Habr Mladá Boleslav Čejtičky Rožatov Všelise Březno Sudoměř Katusice Borč Bělá Sobotka Francie Mšeno Ada
6 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = O velikém neštěstí na dráze u Sloughu oznamují se z Londýna následující podrobnosti. Oby- čejný osobní vlak opustil minulé soboty o jedné ho- dině odpolední stanici Paddington na trati Londýn- Windsor s neobyčejně velkým počtem výletníků. kteří se ubírali k dostihům a dojel bez zastávky ke stanici Slough před Windsorem, kdež část pasažerů vlak opustila. O 1 hod. 15 minut vyjel z Padding- tonu expresní vlak, jenž měl předejeti osobní vlak na jedné ze stanic. Na nádraží ve Sloughu patrně nebyly signály v pořádku a expresní vlak, maje zdánlivě vjezd volný, vjel plnou parou do stanicea vrazil s ohromnou prudkostí ze zadu na stojící osobní vlak, jehož vagony dosud byly naplněny pa- sažery. Účinek srážky byl hrozný a lze se toliko divit, že počet usmrcených nebyl větší. Stroj expres- ního vlaku rozdrtil pět neb šest vagonů osobního vlaku, zaryl se ještě kus cesty do jich trosek a strhl železnou konstrukci střechy peronu v délce as 100
Slough Londýn Ob Paddington Windsor
7 article
stop, při čemž trosky a střepy lítaly na všecky strany. Vagon jeden vymrštěn kolmo do výš. a po bořil lávku pro chodce, pod níž vlak právě stál, Parou, vyrazivší z těžkého stroje expresního vlaku bylo několik osob těžce opařeno a k tomu ke všemu počaly trosky ještě hořet, čímž několik pasažerů těžce popáleno. Pomoc byla rychle po ruce a za- chraňování prováděno s největším kvapem a důra- zem. Pod troskami nalezeny ke všeobecnému pře- kvapení toliko tři mrtvoly, ale za to velký počet těžce raněných, z nichž jeden, komorník vévody z Lcedsu, brzy po té podlehl svým hrozným ranám a stav některých jest tak povážlivý, že jest málo na- děje, zachovati je na živu. Kdo jest vinen touto kata- strofou, nebylo dosud zjištěno. Tvrdí se, že u vjezdu do stanice byl signál »stát!« že však strojvedoucí expresního vlaku buď jej neviděl aneb nemohl za- stavit, poněvadž brzda selhala.
Lceds
8 article
= Nevěsta princova. Z Říma se oznamuje: Roku 1887 provdala se signorina Gina Sobrerovas mladým důstojníkem z ostrovů Sandwichských, jenž byl svou vládou vyslán do vojenské školy v Turině. Ženich jmenoval se Robert Wilcox a udával, že jest levobočkem krále Kalakauy. Po dobu svých studií v Turině těšil se tudíž jako princ všeobecné vážnosti. Velitel vojenské školy, plukovník Sobrero, uvedl domnělého prince, jenž se vyznamenával pří- jemným chováním a vojenským talentem, do své ro- diny. Princ jal se dvořit signorině Sobrerové a mladá dáma, které bylo 17 let a jež byla všecka nadšena čákou, že se stane princeznou anebo snad někdy do- konce královnou Sandwichských ostrovů, svolila k nabídkám snědého cizince. Sňatku byly přítomni dva zástupci krále Kalakauy a podali nevěstě jme- nem královým drahocenné dary. Sňatek setkal ses pochvalou veškerého italského tisku. Viděli již signo- rinu Sobrerovu na královském trůně havajskéma uvažovalo se již o tom, aby italští vystěhovalci usa- zovali se na tomto krásném souostroví. V říjnu roku 1887 odebral se Robert Vilcox se svou mladou man- želkou na Honolulu. Zde však shledala mladá Italka k nemalému svému zděšení, že její snědý manžel nikterak není princem, nýbrž synem Indiana a do- morodky ze Sandwichských ostrovů. Král Kalakaua vyslal nadaného míšence na útraty vládní do Evropy, aby si tam získal vojenské vzdělání, ale to bylo vše. Mladá Italianka nebyla princeznou a neměla čáky, státi se kdysi královnou. Byla prostě manželkou domoro- dého důstojníka v armádě krále Sandwichských ostrovů.
Sobrerovas Wilcox Sobrero Kalakauy Vilcox Indiana Řím Turin Honolulu Evropa
9 article
Avšak romantický duch její nezoufal. Získala si mezi soudruhy svého manžela četné přivržence a když král Kalakaua zemřel bezdětek, přiměla svého man- žela, aby provedl revoluci. Doufala, že tímto způso- bem bude moci ukojiti svoje ctižádostivé sny. Avšak revoluce se nezdařila a státu nebezpečná Italianka byla vypovězena. Tak se vrátila do Turina. Její man- žel byl v Honolulu uvržen do žaláře, ale záhy udě- lena mu milost. Oženil se na to s domorodkou. První jeho manželce dostalo se slabé útěchy, že appellační soud turinský těchto dnů prohlásil sňatek její za neplatný, poněvadž byl spáchán podvod ohledně osoby ženicha. = »Steeple Jack« mrtev. Z Gold Spring. N. Y., se oznamuje: Stephen Romaine, 24letý z Yon- kers, který svým odvážným slézáním vysokých věží získal si jmeno »Steeple Jack«, přišel zde o život. Měl pozlacovati kouli na špicí methodistického ko- stela a k tomu cíli vyšplhal se po hromosvodu do výše 250 stop a když již chtěl začíti pracovati, zlá- mala se pod jeho tíží tyč hromosvodu a nebožák zřítil se do hlubiny. Utrpěl tak těžká zranění, že záhy na to zemřel. Romaine byl v New Yorku dobře znám, neboť opravoval věž kostela Trinity a před nedávnem pozlacoval kopůli na Pulitzerově budově. Zajímavou shodou okolností jest, že právě v onen den bylo tomu 30 roků, co byla kopule kostelav Gold Šprings postavena, a dělník, který tehda na věž vylezl, se rovněž zabil. = Vyděračství ve velkém. Z Baku ozna- muje časopis »Kaspi« následující historku. Výhrůžné dopisy zdejším petrolejovým králům nejsou zde ni- jakou vzácností. Tak dostal onehdy jeden z těchto pánů dopis podepsaný Ataman«, v němž mu ozna- mováno, že na jeho hlavu byla již nabídnuta cena 16.000 rublů, že však »Ataman« se rozhodnul, že ušetří jeho života, zaplatí li jeho tlupě 24.000 rublů.
Turina Jack Stephen Romain Trinita Pulitzerův Šprings Kaspi Honolulu Gold Spring New York Bak
10 article
Suma tato měla býti v balíčku storublových banko- vek uložena pod kamenem za náhrobkem admirála Jefimova na starém hřbitově a sice nejdéle do 31. května. Pro případ, kdyby nevyhověl tomuto rozhod- nutí rady, doporučoval »Ataman« millionáři, aby se rozloučil se životem a končil slovy: Vyberte si, bud zaplatíte 24.000 rublů, anebo budete za 16.000 rublů usmrcen.« Opatření na vypátrání tlupy byla bez vý- sledku, až konečně dne 31. května policie dala na ustanovené místo na hřbitově uložit objemný balíček. A vskutku dostavil se jakýs výtečník, aby sebral ustanovenou sumu, v čemž mu však k nemalé jeho mrzutosti bylo v poslední chvíli zabráněno. V zatče- ném poznán jakýs Manduf-Andonol z Alexandropole. Brzy po té podařilo se zatknouti ještě sedm mužů této vyděračské tlupy, proti nimž nyní zavedeno vy- šetřování.
Jefimov
11 article
= Ukradený podomek. Sprýmovný výjev odehrál se onehdy na jedné z ulic pařížských. Jeden z oněch výtečníků, kteří mají tak velikou úctu ku práci, že se jí vyhybají, potloukal se po ulici Drouot a spatřil velký ruční vozík, jenž tu stál již alespoň čtvrt hodiny před domem. Vozík měl plátěnou střechu a bylo lze soudit, že prostranný jeho vnitřek má hojný náklad. Poněvadž tu neviděl nikoho, kdo by opuštěný vozík hlídal, zapřáhl se odhodlaně do něho a co nejrychleji mohl, ujížděl se svojí kořistí. Spěchal tolik, že na rohu boulevardu Montmartrea ulice Richelieuovy srazil se s drožkou, jedoucí mu vstříc. Polekán svou nemotorností, ohlédl se zkou! mavě na unesený povoz, zdali se při sráže enepo- škodil. Tu pojednou měl vidění, jež jej naplnilo ne- změrnou hrůzou, takže zůstal jako zkamenělý. Plá- těná střecha se rozhrnula a zpod ní vynořil se statný chlapík, jenž když byl poslední zboží odvedl a soudruh jeho odskočil si do vinárny, byl se polo- žil pod plátěnou střechu, aby si trochu schrupnul.
Richelieuův Drouot Montmartrea