1
masthead
V Praze, v pátek dne 29. května.
Praha
2
masthead
K čislu 148.
Číslo v Praze za 2b
a na venkově za 4r
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měšíc 3 K 80h
Praha
5
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Jindy a nyní ve sněmovně.
Z Vídně, 29. května. K čelným lidem.
kteří byli sklamání všeobecným a rovným právem
hlasovacím, náleží také restauratérka v parla-
mentě, která zastávala svoji lidumilnou funke
již v 60. létech, když tak zvané zastupitelstvo
lidové nalézalo, se ještě v dřevěné boudě, na-
zvané Schmerlingovým divadlem na Schottenringu.
Skládala ve volební v reformu velikou naději.
Těšila se, že přinese jí prospěch, pravíc, že
poslanci kuriátní, zejména velkostatkářští a
šlechtičtí buď, vůbec nebyli ve sněmovně, pilně
a byli-li tam, že nechodili jísti a píti do ho-
stince sněmovního, nýbrž do dražších hotelů
vídeňských, kdežto od poslanců vyšlých ze
všeobecného a rovného práva hlasovacího, od
poslanců občanských očekávala, že budou se
stravovati ve sněmovně, kromě toho pak že
rozmnožením počtu poslanců rozmnoží se počet
návštěvníků v útulných místnostech, ve kterých
tato paní vévodí. Žádné toto její o če-
kávání se nesplnilo.
To jest viděti velmi názorně právě teď z
tak zvané rozpočtové debaty v poslanecké sně-
movně. Jak tam bývalo dříve plno, dokud po-
slanecká sněmovna měla pouze 353 členů
Tehdy bývaly za rozpočtové debaty schůze usta-
vičně plné a plna bývala také sněmovní restau-
race. Ale teď je vždy prázdno ve sněmovně a
prázdno v restauraci. Nedělnost tam a nedělnost
tu: Na dnešek a na zejtřek, protože nekoná se
žádné podstatné hlasování, nezůstalo zde po-
slanců valně přes 100. Kdo mohl, ujel domů,
zůstali zde jenom ti, kteří jsou přihlášeni ke
slovu a na které dnes nebo zejtra dojde.
Schmerlingův
Vídeň
7
article
Slovanští hosté v Petrohradě.
Z Petrohradu, 29. května. Jednání poslanců
dra. Kramáře, Hribara a dra. Glěbovického
v bytě Kovaleského za předsednictví Krasov-
ského věnováno zvláště stykům rusko-
polským. Vůdce Poláků Dmowski pro-
hlásil: »Reelními politickými příči-
nami změnil se postup Poláků
vůči věci slovanské a Poláci při-
jali věc slovanskou bezvýhradně
za věc svoji!« Na rant, uspořádaný měst-
skou dumou ku poctě slovanských poslanců cis-
lajtánských, dostavili se také předseda mini-
sterstva Stoly pin, ministři Kokovcev,
Šipov, Schwarz a Vasilčikov, pak
předsedové obou sněmoven Aki-
mov, Chomjakov, četní členové obou sně-
moven, členové akademie věd a universitní pro-
fesoři.
Ku pozdravu člena obecního zastupitelstva
Unkovského, který pronesl přípitek carovi,
odpověděl dr. Kramář, že Slované jsou věr-
nými a loyálnými občany států, ve kterých žíjí
a neoddávají se žádným nesplnitelným nadějím.
Hribar
Polák
Dmowski
Kokovcev
Šipov
Schwarz
Vasilčikov
Chomjakov
Unkovský
Slovan
Petrohrad
Krasov
Aki
akademie věda
8
article
Domáhají se toliko duševní a kulturní jednoty
na novém základě svobody a rovnosti. Slovan-
ská jednota může znepokojiti jenom ty, kdož
chtějí způsobiti Slovanům zlo. Jednota slovan-
ská stala se teprve možnou, když ruský národ
stal se svobodným a nabyl možnosti provésti
svoji vůli. Starosta lublaňský Hribar počal
svoji řeč slovinsky, pravě, že chce tak ukázati,
jak málo se tato řeč liší od ruštiny. Pokračuje
rusky připomenul, že prvním vyslancem na Rusi
byl hr. Herberstein, kterého císař Maximilian
zvolil proto, že on jako obyvatel Krajiny uměl
slovinsky. Nyní jest to (Hribar, starosta hlav-
ního města Lublaně) vyslanec téhož slovanského
národa, který tlumočí zde pocity lásky a
bratrskosti. Dr. Glěbovický mluvil o no-
vých základech slovanské jed-
noty, která naprosto se různí od starého pan
slavismu válečného. Všechny řečí slovanských
poslanců provázeny hlučnou pochvalou.
Prof. Wahrmund.
Z Inšpruku, 29. května. Profesor Wahr
mund vrátil se včerá z dovolené.
Krveprolití v Černěchově.
Ze Lvova, 29. května. Protokoly o pitvě
pěti mrtvol dodány do Tarnopole. Jest v nich
zjištěno, že všechny oběti střeleny ze zadu. Zá-
roveň konstatováno, že veškery střelné
rány pocházejí z karabin, takže na-
prosto vyloučeno jest, že by byl les-
ník Kirschner někoho zabil, naopak jes
konstatováno, že tento vůbec žádné rány ne-
vypálil.
Ze Lvova, 29. května. Do Černěchov
vysláno půl svadrony jí z dy, d r ucj há
Hribar
Herberstein
Maximilian
doktor
Glěbovický
profesor
Wahrmund
Wahr
Kirschner
Rus
Lublaň
Inšpruk
Lvov
Tarnopol
Slovan
9
article
polovina vyslána na statek syna
hr. K orytow ského. Obyvatelé v Černě-
chově jsou do té míry rozhořčeni, že zdrá-
hali se ukliditi mrtvoly a dodati pro ně rakve,
namítajícej že ti, kdož jejich občany zabili,
musí se také postarati o jejich pohřeb. Jak
veliká jest nevole v obyvatelstvu,
jest patrno z fakta, že zdráhá se
dodávati četnictvu potraviny,
takže toto musí býti zasobováno z) Tarnopole.
Z Vídně, 29. května. Člen polského kola
posl. Gall odebral se do Černěchova, aby se
tam informoval o podrobnostech katastrofy.
Ukrajinci pořádají pro pozůstalé po obětech
sbírky, kterých se v první řadě zúčastnili ukra-
jinští chovanci semináře.
Gall
Ukrajinec
Tarnopol
Vídeň
Černěchov
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Holdovací projev armády.
Ze Sarajeva, 28. května. (K. k.) Chéf zemské
vlády pol. podmaršálek Winzor odcestoval s genera-
litou 15. sboru do Vídně zúčastnit se holdovacího
projevu.
Bán baron Rauch neodstoupí.
Z Pešti, 28. května. (K. k.) Uh. tel. kor. kanc.
dovídá se z příslušného místa, že naprosto bezpod-
statnou je zpráva některých listů, že bán bar. Rauch
odstoupí a že jeho nástupcem bude bývalý bán dr.
šl. Rakodezay.
Srbský ministr Paču.
Z Bělehradu, 28. května. (K. k.) Ministr financs
dr. Lazar Paču byl včera ve zdejší nemocnici ope-
rován na životě. Operace se zdařila.
Dementi.
Z Paříže, 28. května. (K. k.) Dle zpráv zdejších
listů vyvrací Vatikán tvrzení, že pařížský arcibiskup
msgr. Amette navštívil francouzského velvyslance
v Římě Barrěra.
Světící biskup v Bosně.
Ze Sarajeva, 28. května. (K. k.) Dnes döpoledne
byl ve zdejší kathedrále arcibiskupem drem. Stadle-
rem vysvěcen nově jmenovaný světící bi-
skup arcidiecése Vrh—Bosny, dr. Ivan
Šarič. Slavnosti zúčastnili se kníže biskup lublaň-
ský dr. Jeglič, biskupové Markovič a Mahnič, četné
vysoké duchovenstvo, chéf zemské vlády s generali-
tou, veliteli oddílů, úřadníky intendantury a úřadníky
vojenskými, jakož i úřadnictvo zemské vlády, v jehož
čele byl odborový přednosta Hörmann. Večen před
vysvěcením uspořádáno chorvatsko-bosenským spol-
kem z Treberice zastaveníčko a pochodňový prů-
vod, jehož zúčastnilo se asi 2000 osob, mezi nimi or-
ganisované chorvatské dělnictvo ze Sarajeva.
Winzor
Rauch
doktor
Pač
Lazar Pač
Šarič
Jeglič
Markovič
Mahnič
Hörmann
Sarajevo
Vídeň
Pešť
Bělehrad
Paříž
Vatikán
Řím
Boseň
Bosna
12
article
Vlastní životopis tuláka.
Vlastní životopis tuláka.
W. H. Davies, jehož vlastní životopis s před-
mluvou G. Bernarda Shawa byl nedávno vydán na-
kladatelstvím Fifieldovým v Londýně, nenáleží sice
k básníkům-tulákům jako Francois Villon, jenž za-
ujímá v dějinách francouzské literatury vynikající
místo, ale osobnost jeho jest přece zajímavým slou-
čením tuláka a literáta a jeho vlastní životopis dává
nahlédnouti do života „trampů“ nebo tuláků v Ame-
rice a v Anglii.
Davies stal se tulákem ze záliby, žebral, krad
a opíjel se a vypravuje své příhody s úžasnou upřím-
ností, netuše ani, že by jeho neuvěřitelná dobrodruž-
ství mohla někcho pohoršíti. Zaslíbenou zemí tuláků
zdá se býti Amerika, aspoň tam má pořádný žebrák
svůj výtěžek jistý a může dokonce nerušeně sehnati
také dosti stříbrňáků na whisky. Může tábořiti v ši-
rém poli a nalezne v kuchyni selských statků vždy
přátelské přijetí; nechce-li se mu dále jíti pěšky, do-
volí mu trpný konduktér volnou jízdu vlakem. V mě-
stech může, pokud se mu líbí, vesele žíti a nabaží-li
se nového světa, dopraví jej některý velký trans-
atlantický parník zadarmo do Evropy.
Bratr tulák jest velmi pohostinný a dokonce
čestný, nemá-li totiž soudruh ničeho, co by stálo za
ukradení. O to, co vyžebrali nebo ukradli, rozdělí
se tuláci mezi sebou; nemají předsudků, leda proti
lidem, kteří pracují, místo aby se živili žebrotou.
Zvláště fidelně žil Davies se svým druhem v pří-
stavních městech na toulce z Nového Yorku do Hart-
fordu v Connecticutu. Měli se jako lordi a přesytili
se samými koláči tak, že konečně počali opět toužiti
po prostém venkovském chlebě s máslem a pohrdali
nejjemnělšími vaječ. bábovkami. Také šatstva dostali
mnoho na této cestě; mnozí letní hosté zanechali na
venkově obnošené oděvy a hospodyně nevěděly, co
s nimi počíti, neboť vetešníci do těchto odlehlýeh
Davies
G Shaw
Francois Villon
Londýn
ame
Anglie
Amerika
Evropa
Nový York
Hart
Connecticut
13
article
míst nepřicházejí. Za necelý týden byl Davies nově
oblečen
Druh jeho Brum, rovněž zlajdačelý genius, zmoc-
nil se kalhot, které dříve náležely nějakému dělníku
a zavinily charakteristické nedorozumění. Na tábo-
řišti asi dva kilometry za městem nalezli oba třetíh
tuláka, jenž, pohlédnuv na Brumovy kalhoty, se pří-
chozím vyhnul a jen s odporem jim dovolil, aby
přisedli k jeho ohništi. Teprve když Davies a Brum
vybalili své výžebrané zásoby, takže bylo viděti, že
jsou skutečnýmí tuláky, poznal třetí svůj omyl a pro-
sil za odpuštění, že je pokládal za dělníky, nyní však
vidí, že jsou poctiví žebráci.
Jen náhodou stal se Davies tulákem a ne tru-
stovým magnátem, neboť dovede stejně dáti za sebe
pracovati jiným a přivlastňovati si cizí úspory. Ně-
kolikráte nabízela se mu příležitost k čestnému vý-
dělku, ale vždy marně. Po návratu do Anglie odká-
zala mu starostlivá babička roční důchod, jenž mu
vynáší 8 šilinků týdně. S tímto příjmem protloukal
se v útulnách a nočních asylech armády spásy, pu-
zen ctižádostí, vydati své básně a tragedie, na nichž
pracuje, ale žádný nakladatel nechtěl tak učiniti pod
25 liber šterlinků. Aby tento obnos sehnal, vydal se
Davies opět na toulku. Na potulkách po Anglii se-
známil se s jinými tuláky, jež ve své knize velm
humoristicky vyličuje, někteří z nich mají prapodivné
přezdívky.
Konečně podařilo se mu vyžebrati 19 liber šter-
linků a vydal tiskem své básně. Vyšly jeho vlastním
nákladem, neboť Davies cestuje s nimi podobně jako
potulní pěvci středověku. Náklad vlastního životopisu
jeho převzal však Fifield, jenž byl kdysi písařem
u Čertkova, nakladatele Tolstojevých děl a proto má
dosti porozumění pro „jednoduchý život“.
Davies
Bro
Fifield
Tolstojevý
Brumov
Anglie
14
article
= Nový slunečník. Slunce počíná občas již silně
páliti a něžná pleť krások potřebuje ochrany. S no-
vými modami vyskytl se také nový slunečník, jenž
má poněkud japonský tvar. Jest úplně plochý a jen
tak může ještě svou lehce klenutou střechu rozpro-
stříti nad ohromnou stavbou vysokého letního klo-
bouku, neboť příliš klenutý slunečník by vypadal
nad novými klobouky příliš neforemně. Na potah
ozdobné kostry používá se namnoze tussoru a sice
buď jednobarevného nebo také tussoru různých
jemných odstínů s ornamenty japonského slohu.
Hůlky jsou z kostice, obložené stříbrem. Takovýto
jednoduchý slunečník nosí se k procházkovému ko-
stymu, k elegantním toilettám bere se slunečník,
s něhož splývají dlouhé stuhy z pravých valencienn-
ských krajek, jest přizpůsoben barvě šatu a na konci
hole mívá křišťálové jablku, pokryté drahokamy.
Elegantní dáma potřebuje tedy celou škálu sluneční-
ků od prostého bílého až k nanejvýš elegantnímu pro
zvláštní účely. Návrat zcela malého slunečníku, jaký
nosily naše babičky ke krinolině a kapotu, byl sice
prorokován, ale posud nenastal. Jen v povoze lze tu
a tam spatřiti u zvláště výstřední dámy malinký
slunečník, jenž se podivně vyjímá nad ohromným
kloboukem a skorem se před ním ztrácí. Nový slu-
nečník se svým elegantním, štíhlým tvarem jest
ozdobný, ale ne příliš malý.
Hůlka
15
article
= Závody romanopisců. Amerika jest klasickou
zemí zápasů, boxerských závodů a uplatňování svalů
ve všech možných formách. „Newyork Heraldu“ ná-
leží zásluha, že vynalezl také „match“ v oboru du-
ševním. Po několik dní již koná se v jeho sloupeích
závod mezi dvěma romanopisci. Na jedné straně
listu uveřejňuje se román paní Freemanové „Ramena
Atlasova“, na druhé straně pak román Maxa Dau-
bertona „Sir Richard Escombe“. Soudcem v tomto
závodu jest čtenářstvo „Heraldu“. Posuď obdržela
paní Freemanová 29.176 a Dauberton 26.352 hlasů.
Vítězi kyne cena 150.000 korun, kterou vyplatí na-
kladatelství.
=Nezkomolená „Milosská Venuše“. Anglické
listy sdělují z Athén zprávu o nálezu, jenž budí
v archaeologických i uměleckých kruzích značnou
pozornost a rozřeší asi otázku, jak vypadala původně
proslulá socha Afrodity z Louvru. V Lakonii byla
totiž nalezena celá terrakolová soška, jež se úplně
shoduje s postavou bohyně v Louvru. Soška před-
stavuje bohyni se zrcadlem v pravé ruce, držící le-
vou rukou šat, kleslý až k bokům.
Freeman
Atlasův
Escombe
Herald
Milosská Venuš
Afrodita
Amerika
Atény
Louvre
Newyork Herald
Maxa Dau
Freemanová 29.176
Dauberton 26.352