1
masthead
30. září 1901.
5
article
jisté voličstvo nemělo dosti smyslu pro rozkaz, aby
11. října Staročech s Mladočechem svorně volil do
sněmu, 30. října aby se mezi sebou potýkali.
Starosta města Pardubic dr. Ant. Formáne
dovodil pak, proč si česká venkovská města přála kom
promissu a vytkl eminentní jeho důležilost a daleko
sáhlý jeho význam. Pak prohlášeny kandidatury
na Malé straně pražské kandidatura dra. Vladimíra
Srba, ve venkovských obcích domažlických dra
Ant. Steidla, ve venkovských obcích německ
brodských p. Jana. Plevy, ve venkovských obcll
říčanských p. Jana Sedláka
Kandidalura v městě Č. Budějovicích bude pro-
híášena po úradě národní rady česko-budějovických
Čechů, kandidatury v obchodních komorách po návrhu
komor. Přijetím kompromissu, volebního provolání
volbou výkonného výboru byl sjezd za provolávání
slávy dru. Riegrovi o 1/21. hod. po polední skončen.
doktor
Antonín
Srba
Steidl
Jan
Pleva
Sedlák
Čecho
Riegr
Pardubice
Č . Budějovice
národní rada český
6
article
Sjezd delegátů nemocenských
pokladen.
Sjezd delegátů nemocenských
pokladen.
V sále Typografické besedy v ulici ve
Smečkách v Praze bylo na den sv. Václava
velmi otevřeně hřímáno proti vládě proto, že
doposud nevyslyšela po řadu let pronášené
tužby, přání a stesky zástupců nemocenskýel
pokladen na různé vady a nedostatky, kterým
tyto instituce velmi trpí a v existenci své jsou
ohroženy. V řadě valných výročních shro-
máždění bylo proti vládě demonstrováno tím
že jednací pořád sjezdu ponechán nevyřizeným
a delegáti, kteří se do Prahy sjeli z celé obla-
sti království českého, opět vrátili se na místn
svého působení v domnění, že vláda po tako-
véto demonstraci konečně přece jednou uzná.
jaké má povinnosti k zachránění pokladen
Předvčerejší sjezd skončil opět podobnou de
monstrací. V pátek večer sešli se delegál
k důvěrné poradě a už při té bylo zřejmo,že
smýšlení proti vládě se nijak nezměnílo. Osa-
mocené a ojedinělé byly hlasy, které se vyslo-
vily pro zanechání dosavadního stanoviska.
Při sjezdu byl dán veřejný projev vše
obecné nespokojenosti. Sjezdu, označenému
pozvání jako X., XI. a XII., předsedal starosta
p. JUDr. Otto Příbram, jenž delegáty vřele
uvital, načež představil zástupce vlády, místo-
držitelského radu p. Bližence, členy ředitelstva
pp. Bartla, Černého, Peldu, Steinera a Vot-
ckého, ředitele jednoty okresních nemocenskýeh
pokladen p. dra. Haubnera a insp. Skokánka
Sdělil dále, že ve svazku Jednoty v obvodu
úrazové pojišťovny dělnické pro král. české na-
lezalo se dne 31. prosince 1900 191 pokladen
se 364.759 členy. Sjezdu účastnilo se 467
delegátů. Ve příčině pronesených řečí učiněno
obvyklé opatření, že totiž řeči české přeloží do
němčiny předseda p. dr. Příbram a ředitelp.
dr. Haubner tlumočil opět řeči německédo
češtiny.
svatý . Václav
JUDr
Příbram
Bartl
Černý
Pelda
Steiner
Haubner
Skokánek
doktor
Praha
Příbram
7
article
Před zahájením rokování o jednacím po
řadu přihlásil se ke slovu del. p. Čermák
z Prahy. Pravil, že zákon z roku 1888 o ne
mocenských pokladnách jest nedostatečným a že
jím pokladny velmi trpí, ale vláda ku pro-
spěchu pokladen dosud pranie neučinila. Zákon
je vypočítán na hájení nemocnie a nikol
k tomu, aby dělnictvo čerpati mohlo nějaké vý-
hody ze svého pojištění.— Vláda-trpí a svoluje
aby se zakládaly pokladny společenstevní a zá
vodní, pro které si zaměstnavatelé vybírají nej-
lepší materiál. Dělnictvo musí se před přijetim
podrobiti opravdové asentýrce, při níž choř
jsou odmítani. Zbylé dělnictvo je nezpůsobilým
brakem, který zůstane okresním nemocenským
pokladnám. Závodní pokladny jsou hřebem do
pojišťovacího systému. Minulé sjezdy se o tom
vyslovily a přednesly návrhy na zlepšení stavu
věci, ale z návrhů těch žádný nepřišel u mini-
sterstva k platnosti. Jmenem dělnictva pro
testuje proti tomuto systému pojišťovacímu. Ne-
mocenské pokladny odvedly veliké obnosy ne-
moenicím, lékařům a lékárnám; jsou to děl-
nické mozoly, z nichž se platí to, co by se
vlastně mělo platit ze státních a zemských
fondů. Řečník stěžuje si na počínání některých
okresních hejtmanství a berních úřadů proti
pokladnám a jejich úřadnictvu. Na př. v Písku
bylo úřadnictvu vyhrožováno zavřením v kri-
minále, pakli daně nebudou zaplaceny. (Hlučná
veselosť.) Dále stěžuje si řečník, že předsedové
pokladen jsou nucení platit daně z náhrady ho-
tových vydání. Řečník žádá ke konci, aby ne-
byly povolovány závodní pokladny a doporučuje
ke přijeti tuto
Čermák
Praha
Písek
8
article
resoluc i:
»Trváme na usnesení sjezdu IX., dle něhož
němá se dále na sjezdu pracovati, dokud ne
dostane se nám náležité a účelné reformy ne
mocenského zákona a vlastní jednoty. Jelikož
se tak až dosud nestalo, navrhujeme, a b
ani dnešní sjezd v rokování ne
vcházel.
Návrh na změnu stanov budiž boz debaty
přijat a příspěvek k jednotě budiž stanoven
na pět procent.«
Zástupce vlády mistodržitelský rada par
Bliženec především odmítl ostrý výrok řeč-
níka proti vládě, načež oznámil shromážděným
že vláda veškeré pronešené stesky a přání bedlivě
studuje, že však vyřízení takových dalekosáhlých
otázek vyžaduje větší doby a práce. (Hllučná
veselost.)
Sdělení zástupce vlády bylo pokládánoza
pouhý pokus uchlácholení delegátů, leč tito se
nedali sliby odvrátit. Rozpravy se zúčastnili pp
Mojžíš ze Žižkova, Bösenmüller z Bíliny.
Pen Zeis z Teplic, vzhledem k tomu, že
by bylo bezúčelné, aby se přistoupilo ku pro-
jednání veškerých dnes předložených návrhů.
poněvadž většina jich byla vlcekráte již sjezdem
delegátů usnesena, aniž by však dosud přinesla
nějakých výhod, navrhoval, aby se přikročilo
jen k vyřízení těch návrhů, které směřují ke
změně stanov a dále těch návrhů, které by
představenstvu byly direktivou, jak si má po-
čínat v zájmu pokladny Jednoty.
K návrhu p. Neumanna z Kralup bylo
usneseno debatu ukončiti.
Del. Bösemüller odůvodňoval návrh
svůj na zamitnutí resoluce Čermákovy a dopo-
ručoval, aby delegáti na sjezdu setrvali. Dosa-
vadní demonstrativní počínání označil jako bez
účelné. (Veselost.)
Del. Krejčí z Plzně vytýkal, že přán
dělnictva vládou dosud nebylo splněno. Na slib
dělnictvo více nevěří.
Mojžíš
Pen Zeis
Neumann
Čermákův
Žižkov
Teplice
Kralupy
Dosa
Plzeň
Bösenmüller z Bílina
9
article
Del. Zelinger z Teplie vrací se k pro
hlášení vládního zástupce. Týž pravil, že vláda
prý »pracuje«, ale skutečnost ukazuje, že tomu
tak není. Vyjádření vládního zástupca neimpo
nuje nikomu a nikdo mu nevěří. Po 10 l
vláda již studuje a doposud se k ničemu nedo-
stala. Vzdor protestům a demonstracím sjezdů
přece podniká kroky, které podkopávají existen
pokladen.
Protestuje proti dosavadnímu chování vlády
V otázce taktiky doporučuje řečník jiný způsob
Nežádá, aby se vyslovilo, že sjezd uznává, že
dosavadní taktika nebyla správná. Vládě se mus
ukázal, že jsme všichni sjednoceni. Aby však
bylo všem přáním vyhověno, doporučuje, aby
sjezd vyřídil paušalování poštovného, dále změnu
stanov a to bez debaty a ku projednání dalšího
jednacího pořadu aby nepřistupoval.
Del. Bösenmůller prohlásil, že od ná
vrhu svého upouští. Po několikaminutové poradě
mezi navrhovateli Čermákem a Zelingrem, ozná
mil poslednější, že shromážděným delegátům
navrhuje, aby usnesli se uložiti předsednictvu
provedení změny stanov, dále že usnášejí se n
placení příspěvku 5%, z něhož polovina má při-
padnouti resorvnímu fondu a druhá polovice
kasovnímu fondu. Konečně navrhoval, aby ředi-
lelstvu odkázáno bylo uskutečnění paušalování
porta.
Del. Čermák upozornil, že s tímto ná-
vrhem souhlasil jen pro ten případ, když bude
bez debaty přijat a pak bude sjezd skončen.
Zelinger
Zelingr
10
article
Dodal, že k vůli dělnictvu a ne k vůli vládě
navrhovatelé se dohodli.
Návrhy Zelingrovy byly pak jedno
myslně přijaty a výsledek ten provázen hlučným
potleskem.
Del. Zelinger doporučoval ku přijet
sociálně demokratickou resoluci o starobním
invalidním pojištění a o opatřování vdov
sirotků.
Del. Čermák přimlouval se za schválen
resoluce. Pravil: Pracujme pro to všichni bez
rozdilu politického smýšlení a veškeré dělnictv
bude nám za to vděčno.
Na to vzniklo velmi hlučné inlermezzo
Německý delegát Kraus prolestoval proti tomu
aby se na sjezdu prováděla propaganda nějak
straně a doporučoval, aby se z navržené reso-
luce vypustilo označení sociálné demokratické
Většina přítomných uvitala to hlučným odporem
a výsměchem. Předseda žádal řečníka, aby se
uklidnil a nerušil soulad podrážděnými výroky.
Del. Zelinger upozornil, že navržená
resoluce byla vypracována soc. demokraty a že
ji navrhl proto, že obsahuje veškerá přání.
v tom směru učiněná. Kdyby někdo doporuči
resoluci lepší, řečník by ji milerád podporoval,
Po rozpravě, jíž se zúčastnili delegáti Do-
roschkin z Karlových Varů, Bösinger a Neuburg
byla navržená resoluce schválena všemi hlasy
proti dvěma. (Hlučný potlesk a veselost.)
Schůze prohlášena pak za skončenou, aniž
offieiální jednací pořad o volných návrzích byl
vyřízen.
Zelingrův
Zelinger
Kraus
Bösinger
Karlová Vary
Neuburg
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29. září. (Nový zákono
zvěrolékařích) přijatý obema sněmovnami
v lelním zasedání, nabyl císařské sankce dne
27. t. m. a uveřejněn v říšském zákonniku dne
29. t. m. Dle tohoto nového zákona budou u
politických úřadů všech instanci ustanoveni
zvláště kvalifikovaní zvěrolékaři. Státním zvěro-
lékařem může se státi, kdo složil maturitní
zkoušku na některé domácí střední škole (gym
nasiu neb reálce), byl na některé rakouské
veterinářské vysoké škole promovován za zvéro-
lékaře a odbyl s úspěchem zvěrolékařskou fysi-
kátní zkoušku. Státní zvěrolékaři děli se v ná-
sledující stupně: zvěrolékařský assistent, okresní
zvěrolékař, vrehní okresní zvěrolékař, zvěre
lékařský inspektor, zemský zvěrolékařský referení
a ministerský zvérolékařský referent.
Zvěrolékařští assistenti s ad
jutem nebo bez adjuta stojí na rovni s kon-
ceptními praktikanty politických úřadů a usta
novují se z počátku na zkoušku. Assistent musí
se vykázati aspoň jednoroční praxí ve zvěro-
lékařské službě (assistenturou ve zvěrolékařském
ústavě, zvěrolékařskou službou vojenskou neb
praktickou) a musí se zavázati, že do roka
složí zkoušku fysikátní. Po zkušebním roce může
býti přijat definitivně do státní služby.
Praha
zvěrolékařský služba
12
article
Okresní zvěrolékaři neb vrehn
z věrolékaři, ustanovení při všech' okresních
hejímanstvích, budou vřadění do X. a do Ix
hodnostní třídy, při čemž tři pěliny všech okr
zvěrolékařů mají býti v X., dvě pětiny v IX.
hodnostní třídě. Při zemské politické správě
mají se dle potřeby zříditi místa z věroléka-
ských inspektorů, stojících v VIII. hod-
nostní třídě, jichž povinností bude revidovati čin-
nost okresních zvěrolékařův. Odborným referen-
tem pro zvěrolékařství při zemské správě bude
zemský zvěrolékařský referen
v VII. hodn. třídě, jenž může za záslužnou čin-
nost povýšen býti do VI. hodn. třídy. Zemský
referent bude míti hlas v zemské zdravotní radě.
V ministerstvě vnitra bude pro záležitost
zvěrolékařské ustanoven určitý počet zvěrolékarův
a odborným referentem bude mini s terský
zvěrolékařský referent v VI., vými-
nečně též v V. hodn. třídě. Týž bude míti hlaa
v nejvyšší zdravolní radě.
okresní zvěrolékař
13
article
Oni zvěrolékaři, kteří konali svá studia před
vydáním nařízení z r. 1897 a chtějí se věno
vati státní službě, mohou se vykázati zvěro-
lékařským diplomem, nabytým dle ustanoven
z r. 1871. Dosavadní zvěrolékařští koncipisté
s X. hodn. třídou postoupí nyní jako vrchní
zvěrolékaři do IX. hodnostní třídy, jsou-li již
aspoň pět let ve státní službě, jinak zůstanou
až do uplynuti pátého roku okresními zvěro-
lékaři.
Tento nový zákon nabude platno st
dnem 1. října t.r.
V Praze, 29. září. (Kandidát
místopředsednictví na říšské radě.
Německé strany dosud se neshodly, kdo má za
ujíti místo prvého místopředsedy na říšské radě.
kteréhož místa se vzdal poslanec Prade. Byl
kdesi v Alpách pro místo to navržen poslanec
Schönerer, ale návrh ten nikdo nebral vážně.
ač si Némci nemohou tajiti, že pra ně na řišské
radě rozhodujícím jest dnes ve skutečnosti ml
nění Schönererovo. Tvrdilo se, že na místo to
má právo předovším strana německo-nacionálnl
Prade
Schönerer
Praha
Alpy
14
article
jako nejmoenější německá strana na říšské radě
a bylo poukázáno též na horno rakouského
nacionála, poslance Beurle. Ten však ve
svém lineckém orgáně sděluje, že strana na-
cionální vůbec se nyní o to místo neuchází
sám poslanec Beurle pak by ho vůbec ne
přijal.
Poněvadž se má říšská rada sejíli zatř
neděle (mluví se o dni 17. října) a otázk
prvého místopředsedy stává se tedy aktuální
běduje dnešní »N. Fr. Pr.« nad rozervanost
v němackém táboře, který se nemůže shodnout
ve věci pro něj velice důležité.
»Jestiť otázka prvého místopředsednictv
zárbveň otázkou německého souru
čenství« — dovozuje »N. Fr. Pr.«. »Kdyby
se německé strany nedovedly shodnouti o prvou
otázku, daly by tím na jevo, že německé sou
ručenství už neexisfuje, že nejdůležitější a nej
plodnější vymoženost v boji proti jazykovým
nařízením jest opět ztracena a že proti osamo
ceným, nezorganisovaným a navzájem se potíra
jícím německým stranám jest opět otevřena cesta
pro všeliké konspirace a násilnosti stran a vlác
Němeům nepřátelských.«
Také »Reichsw.« se dotýká této otázky.
sle dává na ni hned přesnou odpověď. »Otázka
německého souručenství? — ptá se. — O té
se dá už sotva mluviti, leda ve smyslu —
všeněmeckémle
V Praze, 29. září. (Německé kandi-
datury v Čechách.) Vedle Všeněmců, na
cionálů, pokrokoveů, agrárníků a socialistů při
hlásili se o některé mandáty do sněmu králov-
stvi českého také němečtí křesťanští so
ciálové čili antisemité. Kandidují ve čtyrech
městských (Georgswalde, Šluknov, Varnsdorf
Beurle
Francie
Praha
Čechy
Georgswalde
Šluknov
Varnsdorf
15
article
Frýdland) a čtyrech venkovských okresích (Ka
plice, Krumlov, Šluknov a Frýdland). Mimo to
navrhuji za sčítacího kandidáta pro všechny
ostatní německé okresy P. Opitze. Celkem
kandidují Všeněmci v 36 okresích (z nichž
v deseti nemají protikandidáta), pokrokove
v 28 okresích (v pěti bez protikandidáta), na-
cionálové v 17 (ve třech bez protikandi-
dáta), křesťanští sociálové v 8, ně
mečtí agrárníci v 5 a sociální demo-
kraté v 21 německých okresích. V Karlových
Varech stojí proti sobě hned čtyři kandidali.
Z Krakova, 29. záři. (Dr. Bobřins ký
tajným radou.) Dle zprávy, došlé z Vídně,
císař udělil dru. Michalu Bobřinské mu,
jenž dne 30. t. m. opouští svůj dosavadní úřad
náměstka předsedy zemské školní rady haličské,
aby se uvázal opětně v professuru při krakov-
ské universitě, hodnost tajného rady. Je známo,
že dr. Bobřinský podal demissi proto, že
na jaře, když byl místopředsdda haličského f-
nančního ředitelství vyznamenán tajným radov-
stvím, jemu se nedostalo téže hodnosti. Aby se
vyhovělo ctižádosti dra. Bobřinského, vymohl
mu místodržitel hr. Pininský za své poslední
návštěvy ve Vídni hodnost tuto dodatečně.
P Opitz
doktor
Bobřins
Michal Bobřinský
Bobřinský
Pininský
Krumlov
Šluknov
Frýdland
Karlová Vary
Krakov
Vídeň
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Válka mezi Kolumbií a Venezuelou?
Ohlášené již vypovězení války Venezuelou
Kolumbii nezmění vlastně nic na stavu nyněj-
ším, neboť skutečný stav válečný mezi oběma
republikami, jak čtenář z dosavadních zpráv
nušich mohl sledovati, trvá již dlouho, ba vojsko
venezuelské bylo již vojskem kolumbijským
dokonce dvakrát poraženo. Nyní ale dostalose
Venezuele pomoci také odjinud, ohlašujeť depeše
že i z republiky středoamerické Nikarakuje
vtrhl do Kolumbie gen. Diaz a obsadil město
Chamě jižně od Paseomy. Dlužno vyčkati, jak
se k tomuto vpádu zachovají Spojené státy,
jež smlouvou svou mají právo i povinnost ručiti
za nerušenou dopravu po převlace panamské
mezi oběma okeány. Une by také proto viděla
nerada zdolání Kolumbie, poněvadž předseda
venezuelské republiky usiluje zároveň s liberál-
ními povstalci kolumbijskými nejen o svržení
nynější klerikální vlády kolumbijské, nýbrž spo-
lečně s předsedou republiky Ecuadoru o sloučen
všech tří těchto státův Venezuely, Kolumbie
Ecuadoru v jakési spojené státy jihoamerické
jež by Unii severoamerické byly i hospodářsky
nepohodlným soupeřem.
Až dosud obmezily se vojenské operuce
kolumbijsko-venezuelské na poloostrov Goajira.
kterýž na severozápadě užavírá záliv marakaibsky
(Venezuela). Prvního vítézství (v polovici září
dosáhli Kolumbijští nad Venezuelei u přistav
ního města Ria Itaha na severním pobřež
Goajiry, kdež vojsko Castrovo do Kolumbie
vpadlo.
Diaz
Goahira
Castrův
Kolumbie
Venezuela
Chama
Paseom
spojený stát
Rio Itah
Venezuelei
17
article
Anarchista Salson mrtev.
Z Cayenne oznamuje se, že zemřel ana
chista Salson, jenž internován byl na ostrovech
Spásy. Salson byl odsouzen k doživolní nucené
práci, protože za pobytu šachova v Paříži střeli
po něm z rozlámaného revolveru.
Roosevelt a imperialism.
Washingtonský dopisovatel »New York
Journalu« telegrafuje, že Roosevelt v přištím
poselství ke kongresu žádati bude za znám
rozmnožení loďstva, poněvadž prý
jen tak bude lze znamenati mír mezi Unil
některými evropskými státy. Mezi »ně
které »tyto státy čílají Američané předevšín
i — Německo.
Dozvuk ke schůzce v Gdansku.
Klerikálnímu, ale často dobre informova
nému »Köln. Volkszeitungu« sděluje se v pří
čině mandžurské otázky, že mezi carem a Vi
lémem II. docileno bylo v Gdansku plné shody
Také v jiných mimočinských otázkách docilen
prý dorozumění
Salson
Roosevelt
Američan
Köln
Cayenne
Paříž
New York
Německo
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Církevní rozdělení království če-
ského jest dnes předmětem úvah všeho českého
tisku. Není jednoho venkovského listu, kterýž
by nepojednával o záležitosti této ať v článku
vlastním, ať v dopisu pražském. Úsudek o této
intrice v zákulisí klerikálním přichystané a před
samým provedením odhalené jest jednomyslný,
jakož jinak býti nemůže i vyznivá v politování
a odsouzení oněch kruhů, jimž za vinu padá
Pamělihodno jest, že ani jediný z nvedených
hlasů nepřizvukuje k ostýchavým, vynuceným,
kusým, hlavní věcí se vyhýbajícím dementi če
ského orgánu klerikálního v Praze, jehož popf
rání jest mnobem spíše polvrzením zpráv o ho
lovém plánu církevně národnostního rozdělen
král. českého, pokud se týče ohraničení starých
a vzniku nových ryze německých diécesí. Vše
obecně jest přesvědčení, že národnostní rozdě
lení diécesí, to jest zřizení ryze německýeh
diécesí v Čechách, jest věcí prozatím nezvralně
pojalou a s veškerým důrazem ku provedení hna-
nou páterem Opitzem, biskupem Frindem, ně
mecko-nacionálním klerem, že provedení tomu
nie neslojí v cestě a že ihned nasloupí ve sku
tečnost, jakmile bude nutno ustanovit náslupee
na biskupský stolec litoměřický. Víra tato upev
něna bude i tou okolností, že potichu a mim
nadání širší veřejnosti již provedeno ná
rodnostní rozdělení v církvi evan
gelleké v Čechách. Přinášejít o tom ně
mecké listy následující zprávu: »Císařským roz
hodnutím ze dne 31. srpna byla dosavadni super
intendence augšp. význ. v Čechách rozdělena n
superintendenci západní (německou) a vý-
chodní (českou), čímž vyhověno dlouho
letému přán! německých evangeliekých obe
v Čechách. Superintendence byla již před vzni
Opitz
Frind
Praha
Čechy
19
article
kem nových evangulických obcí příliš objemnou
a neudržitelnou byla ta okolnost, že superinten-
dent volen býti musil jednou ze západního ně
meckého a podruhé z východního českého senio-
rátu. Po smrti něm. superinídla. Kocha v Chebui
byl by musil zvolen býti podle, dosavadních
ustanovení superintendentem Čech. Volb
byla však odročena, poněvadž schválení usta-
novení, přijatého superintendenciálním shro-
mážděním v červnu m. r. ve příčině rozdělení
diécese, se stále ještě očekávalo. Volba obou
superintendentů s presbyteriemi příslušných obcí
dosud nebyla ustanovena, bude však vykonána
nepochybně ještě před sestoupením gen. evan-
gelické synody, ustanovoným na den 20. října
t. r.«. Může býti ještě pádnějšího důkazu, než
této již provedené analogie v evangelické ad-
ministralivě o tom, co se chystá v lůně kato-
lické církve? Na to se také v německém kleru
katolickém poukazuje a nic není s to dovodit
hrozicí nebezpečí, než právě hotová udá-
lost národniho roztržení země v církvi evan-
gelické. Tak se zřejměji a stále zřejměji blízí
rafle hodině dvanácté — — —
— Moravské smiřovačky a litovelská
řež. S rozhorlením, zajisté svrehovaně oprávně-
ným, pojednává v sobotním svém čísle vůdčí
orgán strany lidové na Moravě o rozhořčující
okolnosti, kteráž jest vlastně nejpotupnějším vý
směchem a vyloženým zahanbením všech če
ských smiřovačů na Moravě. S celou řadou ně-
meckých poslanců všech tři barev dlel v Litovli
jako klassický svědek německého zuření proti
záloženskému domu a českým obyvatelům také
rada vrch. zem. soudu posl. bar. d'El vert,
hlavní a čelný faiseur moravských smiřovačeka
vůdčí člen stálého vyrovnacího výboru, kte-
rýž se do Litovle dostavil jakožto
jeden z vůdeů hunského vpádu.
Koch
Chebui
Čechy
Morava
Litovel
El vert
20
article
Svůj sobotní článek pod titulem »Ejhle, smi-
řovači«, končí list poslance dra. Stránského tě-
mito slovy procitěné vervy: »Pan bar. d'Elvert
věděl o tomto zoufalém zápase, o tomto zločin-
ném jednání svých lidí, meškal nedaleko bojiště.
na kterém právo a zákon, životy a majetek řád-
ných občanů oblížně hájili četníci, avšak nikde
jsme se nedočetli, že by svým vlívem byl působnl
na odvrácení zhouby a děsného nebezpeči, na
zamezení zločinu. Právní cit svůj patrně pan
radá vrchního zemského soudu zapomněl v Brně,
v úřadovně, kde bývá někdy hostem. Baron
d'Elvert patrně v Litovli přál provedení důkazu,
že Němci jsou odhodláni k »poctivému« smíru
a vyrovnání nakloniti si nás methodou Mommse-
novou. Pro nás znamená litovelská neděl
poslední, závěreční akt smiřovací komedie mo-
ravské. Byl »effektni«, pane barone ! Bar. d'Elvert
na své cestě do Litovle dal si »nevinnou« a
sličnou divkou podati kytici. Může si kytku
uschovati na památku. Již minulého týdne věno
vali jsme i my této věci několik důrazných slov
a vyzvali jsme české členy vyrovnacího výbor
smiřovacího k jeho opuštění, doloživše, že není-
tu poskytnuto vhodného momentu k takovému
skutku, nedojde k němu nikdy. A marně pátráme
i v listě posl. dra. Stránského, že by byl bud
on anebo kterýkoli z českých členů stálého vy
rovnacího výboru vyvodil důsledky ze situnce
tak trefně vystihnuté, z níž přece vyplývá ne-
smrtelná ostuda pro české členy stálého vyrovna-
ciho výboru, chtějí-li jimi i na dále zůstatil
doktor
Stránský
Elvert
Němec
Brno
Litovel
Momms
21
article
— Účastenství Čechů na sjezdu přírodo
zpytců a lékařů v Hamburku. Ve dnec
21.—28. t. m. pořádán byl sjezd přírodozpyteů
a lékařů v Hámburku za neobyčejného úča-
stenství odborníků nejen z Německa, ale
i z Dánska, Švědska, Anglie atd. Z Čechů
přednášeli docent dr. Boh. Němec a prol.
dr. Jul. Stoklasa. Dr. Němec přednášel
v sekci botanické o zajímavých svých objevech
v dráždivých orgánech organismu rostlinnéhoa
prof. dr. Stoklasa v sekci chemické po-
jednal v delší obsažně řeči o kvašení nitratovém
a jeho významu v biologiekých pochodech půdy
Obě přednášky těšily se znučné pozornosli
neboť honosily se novými důležitými objevy.
Čecho
Švědska
doktor
Boh
Němec
Jula
Stoklasa
profesor
Hamburk
Německo
Dánsko
Anglie
22
article
— Smuteční schůze za dra. Josef
Kaizla. Sděluje se nám z Tábora: Večer
před sv. Václavem pořádala městská rada spo-
lečně s oběma kluby, klubem voličů a politiekým
klubem k uctění památky dra. Kaizla, ministra
financí v p., slavnost, kterou zahájil starosta
města p. dr. Kotrbelec. Po tom v řeči 119 ho-
diny trvající a hlučným, všeobecným polleskem
provázené, promluvil red. Penížek o životěa
působení dra. Kaizla v době předministerské,
ministerské a poministerské se stálým zřetelem
na politiku české delegace ve všech stadiích o
roku 1885 po nynějších a se zřetelem na do
časnou situaci. Po řeči, sledované napjatou po-
zornosti, měl doslov opět dr. Kotrbelec. Připo-
menul vděčně přízně nebožtíka k městu Táboru.
jeho povšechné zásluhy o českou věc a k vy
zvání jeho dali účastníci povstáním projev žalu
nad předčasným úmrtím čelného politika če
ského. — Ze Soběslavi oznamuje se nám
Na sv. Václava večer pořádalo městské zastu-
pitelstvo na radnici mimořádnou schůzi pro
zvané hosty na poctu zvěčnělého dra. Josefa
Kaizla. O tom jako politikovi, ministrovi a ná-
rodohospodářském odborniku promluvil ve dvou-
hodinném výkladě red. Penížek věnuje zvláštní
čásť péči zvěčneleno porlence o zvelebu českého
jihu. Starosta pan Mrázek vzdal hold manát
Kaizl
Václav
doktor
Kotrbelec
Penížek
svatý
Mrázek
Tábor
Soběslav
23
article
dra. Kaizla. Po tom shromáždění provolalo jeho
památce třikráte hlučné »Sláva!« — Z Če-
ských Budějovic nám telefonovali: Český
politický spolek pořádal včera večer smuteční
projev k uctění památky dra. Kali zla, jehož
život a působení vylíčil red. Josef Penížek.
Účastenství bylo neobyčejně hojné, zvláště mile
pozorováno bylo, že dostavili se všichni čeští
úřadníci. Na konec projevena povstávním sou-
strast nad předčasnou ztrátou dra. K a i z la.
— Sochař Bohuslav Schnirch raněn
mrtvicí. Výtečný náš výtvarný umělec, sochat
Bohuslav Sehnireh, předseda Umělecké be-
sedy, stížen byl včera těžkou chorobou. Včera
odpoledne podnikl pan Sehnirch se svými dvěma
syny vycházku do Šárky, odkudž byl přivezen
do Prahy v povážlivém stavu. Nedaleko vily
č. 73 »na Jenerálce« u Šárky byl p. Sehnireh
před 8. hodinou večerní stlžen mdlobou a sklesl
v bezvědomí na silnici. Domovník z úvedené
viliy přispěl mu první pomoci. Odnesl jej do
villy a s přivolením majitele villy odvezl
ochuravělého v kočáře k lékaři p. dru Strnadovi.
do Bubenče, který zjistil, že pan Schnirch byl
stížen mrtvicí. Z Bubenče byl umělec od-
vezen na malostranské komisařství, kde byl opět
ohledán policojním lékařem p. drem. Ullrichem
a pak byl pan Schnirch odvezen do všeobecné
nemocnice na kliniku p. prof. Maixnera. Tam
teprve nabyl p. Sehnirch poněkud vědomí. A
stav jeho jest povážlívým, možno přece nadíti
se, že se zlepší. Umělecká obec naše jeví
upřímnou soustrast nad přihodou, která pana
Schnircha stihla. — Podle zpráv, došlých nás
ve chvili uzavírky listu, jest stav páně Schnir-
chův takměř — beznadějný.
Kaizl
Kali zlo
Penížek
Schnirch
Sehnireh
Sehnirch
Šárek
Strnad
Ullrich
profesor
Maixner
Schnir
Šárek
Praha
Bubeneč
všeobecný nemocnice
24
article
— Rodinné zprávy. Pan František Ra-
fael, účetní spořitelny v Litomyšli a paní Berla
Záleská roz. Pavikovská, oznamují, že slavili svůj
sňatek dne 30. září v chrámu sv. Jindřicha v Praze.
— Slečna Jana Pechova z Karlina a pan Jan
Vocelka, soudní kancelista v Mnichově Hradišt.
slaviti budou sňatek svůj dne 30. září o 11. hod. do-
polední v chrámu sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně.
—Slečna Tonička Havlíkova a pan Jose
Král slaviti budou sňatek svůj dne 2. října o půl
12. hod. dopolední v basilice sv. Václava na
Smíchově.
— Úmrtí. Pan Václav Sobek, jubil. c. k pro-
fessor české státní reálky pražské v Ječné ulici, ze-
mřel v pátek dne 27. září o 3. hod. odpol. v 68. roce
věku svého ochrnutím srdce. Byl upřímným přílelem
a rádcem české mládeže a vzorným koliegou Pohřeb
koná se dnes v pondělí 30. září o 4. hod. odpolední
z chrámu u sv. Apolináře na hěbitov olšanský.
— Pan Edvard Krtička, známý pěvec praž-
ský, obdržel za své dvacelipělilelé působení v pravo-
slavném chrámě v Praze od ruského císaře zlatou
medailli, kteráž se nosili má na prsou na stuze řadu
sv. Stanislava.
— Konfskace. Sobotní číslo »Nového Havlíčka«
na Kladně bylo zabaveno pro članek »Naše c. k. čet-
nictvo«. Opravené vydání uspořádáno bylo ješte
v týž den.
— Otevření nové školní budovy v Nuslíoh.
V pokročilé a probudilé obci Nuslích byla zřízena
nová budova škotní, která na národní svátek patrona
českého byla účelu svému odevzdána. Obec nuselská
učinila znamenitý pokrok prodiením několika let.
František Ra
Berl
svatý . Jindřich
Pechův
Karlin
Vocelka
Cyrill
Tonička Havlíkův
Jose
Král
svatý . Václav
Sobek
Krtička
Stanislav
Litomyšl
Praha
Mnichov
Karlín
Smíchov
Ječná ulice
Olšanský
Nový Havlíček
Kladno
Nusle
25
article
Ještě před 20 roky byla obec nuselská přiškolena do
Michle a dnes již má čtyry velké školní budovy.
Dvě obecné školy chlapecké o 20 a dvé školy divěn
o 19 třídách, dále jednu školu měšťanskou chla-
peckou a dívčí o 13 třídách. Nová školní budova
dvoupatrová, která byla předevčírem vysvěcena, vy-
stavěna jest na nároží ulice Vladimírovy a Svato-
slavovy. Budova má 24 ucební síně, 2 sály pro kre-
slení, sál pro ruční práce a druhý sál pro mode-
lovnu, dvě tělocvičny, koupelny, potřebné kabinety
a síně pro ředitele a sborovnu. Veškeré místnosti
jsou světlé, vzdušné a prostranné. Zařízení školy
jest nejvkusnější a nejůčelnější. Při škole jest vy-
stavěna prostranná kaple, zasvěcená patronu českému,
sv. Václavovi. Náklad na stavbu a opatření vnitřního
zařízení nové skolní budovy obnáší 400.000 korun.
Značný tento náklad musela obec nuselská opatřiti
ze svého, poněvadž stát odmíti prostě žádost za
povolení subvence na stavbu důležité školní budovyl
Vysvěcení školy a kaple stalo se slav nostním zpu-
sobem. Město bylo okrášleno prapory barev národ-
ních. Před 9. hod. dopolední shromáždili se čelní
hoslé v radnici, před níž seřadily se spolky a kor-
porace, zejmena: řemeslnicko živnostenské spole-
čenstvo, »Tetin«, dobrovolný sbor hasičský, vojenstí
vysloužilci, řemesl. živnoslenská beseda, spolek do-
movníků, baráčníků, deputace jednoty Sosol, národní
beseda Havliček; z Pankráce: řemesl. živnostenské
společenstvo, podpor. spolek řemeslníků a živnost-
niků, domobrana, spolek vysloužilců a j. Z pozva-
ných hodnostů kromě zástupců úřadů státních dosta-
vili se ke slavnosti pp. Pavlík, zástupce učitelstva
v okresní školní radě, Jauris, starosta obce Michlé,
náměstek Kubelik a tajemnik Peroutka, starosta obee
Michl
Vladimírův
Svata
svatý . Václav
Sosol
Pavlík
Michlý
Kubelik
Peroutka
národní beseda
Pankrác
řemeslnický živnostenský spolo
26
article
Krče Varhant, zástupce města Vršovic Žebera, uči-
telské sbory obecných a měšťanských škol z Nuslí
i obcí sousedních a j. Po 9. hod. seřadil se průvod
a ubíral se, maje v čele členy obec. zastupitelstva, za
zvuků hudby ke školní budově, kde družičky a školní
mládež tvořily špalir. Výstřely z hmoždýřů oznamo-
valy příjezd bískupa Thdra. Krásla, jenž od hranic
města byl provázen starostou p. Jelínkem, rad-
ním p. Mannem a farářem Šachem. U vchodu
do nové školy byl prelát uvítán místním duchoven-
stvem a družičkami Janovou a Tesařovou, z nichá
prvá jej oslovila příležitostným proslovem. Za zpě
pěveckého sboru vykonal biskup svěcení nové
budovy, načež hodnostové odebrali se do
velmi vkusně ozdobeně, kde světící bis
řečí vylíčil zásady, jimiž jest se říd
mládeže, aby docíleno býlo blahod
Starosta města Nuslí p. Ant. J e)
hodnostů a po vylíčení vznike
školní budovy, vzdal díkyd
venstvu, členům zastupitels“
a místní školní radě za us
odevzdal klíče od ní
Slavnost skončena pro
Po zapsání přitomnýc
svěcení kaple, v níž pak slouzena mav,
zpěvem za řízení p. Hampejsa z Michle. Vys—
části mše byly označovány výstřely z hmoždýřů.
Žebera
Krásl
Jelínek
Mann
Tesařův
Hampejsa
Krč
Vršovice
Nusle
Janová
J e
Michle
27
article
Potom nastalo defilování spolků a rozchod. Dlužno
připomenouti, že potřeba nové školní budovy nastala
již v roce 1898 za starosty p. Jar. Mužíka, kdy koupen
pozemek a započaty přípravně práce. Nové zastupi-
telstvo a místní školní rada se starostou p. Veselíkem
ujalo se vystavění školy s největším úsilím. Budovu
vystavěli pp. Rohlík a Procházka dle projektu měst.
stavitele p. Th. Herolda. Řemeslné práce vykonati;
tesařskou p. Pechar, truhlářskou pp. Jirsa, Buchtaa
Flaišr, zámečnickou p. Kaliba, kovářskou p. Starosla,
klempiřskou p. Boček, natěračskou p. Staněk, maliř-
skou p. Pallas, pokrývačskou p. Pokorný, sochařskou
p. Vojtíšek, sklenářskou firma Wolf a Šlětka, inslala-
térskou p. Skuček, firma Skřivanova dodala podlahy,
rakovnická továrna opatřila kamna, firma Hiskup,
Kvis a Kotrba dodala cementové dlaždice, kamennické
práce p. V. Svoboda, školní nábytek dodaly firmy
Jirsa, Brebla, Kopecký, Flaišr, Tůma a Hrabák z Nusli
a Zeman, z Pankráce, tělocvičné nářadí firma Vindyš
ze Smíchova. Kaple vystavena jest ve slohu román-
ském, oltář a kazatelnu zbudoval p. Krejčík, zvony
dodala firma Diepoldtova, dodání varhiau svěřeno p.
Petrovi ze Žižkova.
— Matiční slavnosti Velké Prahy. Samo
nebe má naší Matičku rádo; aspoň přichystalo jí,
jako opravdu příjemný a vítaný svatováclavský dar,
po oba dny slavnosti překrásnou pobodu, vkouzlivši
do podjesenních, mlh sladký přelud májových dnů.
V slunečním jasu oživly vyhřaté promenády vý-
staviště a celé milé to prostranství s nepokosenými
dorud pavillony, tonulo v slavnostní nalade. Prošli
Mužík
Veselík
Rohlík
Procházka
Herold
Pechar
Jirsa
Buchtaa Flaišr
Kalibos
Staroslo
Boček
Staněk
Pallas
Pokorná
Vojtíšek
Wolf
Skuček
Skřivanův
Kvis
Kotrba
V Svoboda
Brebl
Kopecká
Flaišr
Tůma
Hrabák
Nusnout
Zeman
Vindyš
Krejčík
Petro
Pankrác
Smíchov
Žižkov
Šlětka
Hiskup
Diepoldtov
Velká Praha