2
masthead
V Praze, v pátek dne 27. prosince 190l.
Praha
4
article
Na ranní a odpel. listy
o přilohami (Naněný Obkor“ ve
středu a „Literárni Hlidka
v pátek) předplácí set
Fraze v slmlnlstraei
na měsla
na čtrrt leta . . . . .
s dvojí donáškou
na něsíe
7k
na čtví leta
ve siiaikách
9 K 80h
za měsle . .
Pošton:
sa naěsle
1e!
ns čtvrt lietn
s drojí zásllio
sa měsíe
rt tá
Fraga
Literárni Hlidek
Naněný Obkor
5
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Zemské sněmy.
Z Vídně, 27. prosince. Kampai
sněmů zemských počíná dnes. Jest
na nejmenší míru stlačena. Po
trvá někde jenom 2 dni. Považujte za jisté.
že jest úsilím vlády vídeňské, aby se umen-
šila také jinde. Toto úsilí jest pouze vý-
sledkem strachu, že by krátké intermezzo
sněmů zemských mohlo se státi nepohodl-
ným a nepříjemným úkolům, jež má mini-
sterstvo na říšské radě.
Dlužno konstatovati, že pan dr. Körber
představoval si a rozvrhoval ve svých plá
nech, zosnovaných v létě t. r., zasedání zem-
ských zastupitelstev zcela jinak. Ale budiž
ihned doloženo, že oddává se důkladnému
klamu, soudíli, že pohacení tohoto plánu
jest nehodou a zármutkem pro strany auto-
nomistické. Dokonce nikoli: tato »havarie«,
jak nazvak porušení pořadu zákonodárných
sborů, jest škodou a pohromou jenom
pro něj-
Jaké byli by mu vili vavříny kolem
skrání chvalořečnici v publicistice a v obou
sněmovnách, také v táboře konservativní
šlechty, kdyby byl mohl dnes anebo zejtra
předložiti koruně k sankci pravidelny
rozpočet na rok 1902 a jej o Novém
roce vyhlásiti v úřadním listě !
Bylo by se hlásalo do světa hlučným
fanfárami, že se vrátily staré zlaté, pravidelne
časy, jež byly před šesti lety a že návratu
tomu nezabránil odpor Čechů a bylo by se
řeklo, že odpor takový lze prostě ignorovati.
doktor
Körber
Čecho
Vídeň
6
article
Nikoliv! Morální a fysickou škodu ma
z nehotového rozpočtu a ze všeho, co plyne
z nedodělání jeho před 1. lednem jen a toliko
vláda, morální zisk a prospěch ma
delegace česká. Již proto, aby nikdo.
pranikdo, ať se nalezá sebe výše, netroufal
si o českém odboji mysliti anebo mluviti po
hrdavě jako o hrázi stavěné z písku, která
nezadrží silného proudu, nemohlo býti dopu-
štěno nižádným způsobem, aby zámysly ka-
binetu došly uskutečnění.
Že za čtyř., pěti- nebo šestinedělní práce
sněmů zemských dodělá se celní tarií
na konferencích obou vlád a v polovici února
předloží se oběma parlamentům, očekávání
to jest sklamáno a jeho nesplnění jest passivnt
položkou v hlavní knize ministerstva nyněj
šího, nikoli v naší.
Co bude po episodě sněmů zemm
ských, neví teď ještě nikdo. Ani pan dr
Körber. Jeho projekt jakýchsi česko-
německých rozprav s programem
podkladem co nejmenším a nejkonkretněj
ším v této chvíli jest dosud dosti mlhavý
Nenabyl dosud žádných určitých forem a
nevybředl ze samých negací a neurčitostí.
Ale nechť jest stav příprav k němu jaký-
koliv, valný jest sotva; p. dr. Körber toho
nepopře a nezatají ani sobě, ani jiným, ani
svým kollegům na zejtřejší minister-
ské radě, ani koruně, které jest po-
vinen referovati dle pravdy a skutečnosti,
bez všelikého barvení na růžovo, že za
vánočních svátků, za těchto
svátků míru, pro mír se strany
německé nestalo se nic, proti
míru však všechno, a že čáky sebe
skrovnějšího modu videndi, sebe
více obmezené dohody česko-
německé byly podstatně zhor-
šeny veřejnými projevy a publi-
kacemi se strany německé.
Körber
doktor
7
article
Zpupná, nadutá, ba sveřepá mluva, at
ji pronesl o zamýšlené akci dra. Körbra p.
Zdeňko Schücker nebo dr. Eppinger,
tito jako nejmírnější mezi mírnými něme-
ckými pokrokovci velebení mužové, jest mlu-
vou zbujnělých, vítězstvím zpitých a zasle-
pených podmanitelů oproti pokořeným oby-
vatelům, nikoli však politiků, kteří zasednouti
mají ke konferenčnímu stolu k diplomatickému
vyjednávání o klidném, pokojném, snášivém
dorozumění, o vyrovnání spočívajícím na
rovnosti jak absolutní, tak zákonné. Na
druhé straně musí p. dr Körber podle pravdy
a skutečnosti doznati sobě a také jiným či-
nilelům, kteří stojí nad ním, že Čechové
v době jeho příprav zachovali naprostou re-
servn, že nikdy ani slovem se nepronesli,
nejméně pak tóninou, jakou mluví zástupcové
menšiny v naší vlasti. Toto mlčení dosud
zachovávané nelze zachovati nadále. Naopak,
jest povinností Čechů na vyzývavé řeči ně-
meckých politiků, kteří jsou vyhlédnuti pro
budoucí konference, odpověděti náležitě
a důkladně a na příslušném místě: na
sněmu království českého.
Schücker
doktor
Eppinger
Körber
Čecho
8
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Bělehradu, 26 prosince. (C. -B
Nejvážnějšími kandidáty pro portefeuille války
jsou plukovníci Aračič a Rašič a ge
nerál Petrovič.
Ze Sefle, 26. prosince. (C.-B.) Situace
je dosud nevyjasněna. Zástupci banky odjeli
Kabinet nepodal dosud demissi.
z Petrohradu, 26. prosince. (C. B.
»Russkij Invalid« oznamuje: Dle zprávy ge
nerála Grodekova ze dne 19. prosince roz
prášil velitel zabajkalské dělostřelecké divise
dne 11. prosince sbor asi 2000 Tungusů.
kteří se byli zahradili ve tvrzi, třemi naspy
obehnané. Tvrz byla dobyta a spálena, při
čemž se kořistí Rusů stalo mnoho zbraní
koní a dobytka. Nepřítel doznal značných
ztrát. Osm ruských vojínů bylo poraněno.
Z Gothy, 26. prosince. (Č.- B.) Císa
Vilém přijel sem o polednách na oslavu tří-
staletých narozenin vévody Arnošta Zbožného
a odebral se s vévodou Leopoldem Karlem
Edvardem a náčelníkem vlády Arnoštem,
dědičným princem z Hohenlohe Langenburgu
na zámek freudenheimský
Z Cařihradu, 25. prosince. (C. - B
Dodátečné zprávy konsulů zvěstují, že ú tok
nebyl učiněn na bulharského
metropolitu, nýbrž na bulhar
ského biskupa v Dibře. Útočníci ne-
jsou členy bulharského komitétu, nýbrž moha-
medáni, kteří se chtěli pomstít za mohame-
dánského předáka Abdurrhamana, jenž před
nějakým časem na podnět macedonského
komitétu byl zavražděn. Mutesarif v Dibře
doporučoval biskupovi, aby se na nějaký čas
z Dibry vzdálil. Na přípis bulharského diplo-
matického jednatele Gešova odpověděla ture-
cká vláda, že byl bulharský vojín Ivanov
zavražděn od Pomákův a nikoli odstureckých
vojákův; ostatně není prý vyšetřování události
té ještě ukončeno.
N L
Aračič
Rašič
Petrovič
Rus
Vilém
Arnošt
Leopold
Karel
Edvard
Abdurrhaman
Gešův
Ivanov
Pomákův
Bělehrad
Petrohrad
Gotha
Hohenlohe
Cařihrad
Russkij Invalid
9
article
Z Erivanu, 26. prosince. (C.-B.) Dne
24. prosince ukončeno kladení kolejí pro
železnou dráhu, vedoucí z Ale-
xandropolu do Erivanu. Doprava
osob a nákladů bude tyto dni zahájena.
Z Madridu. 26. prosince. (C.-B.) Ru-
skému velkému knížeti následníku udělen
řád zlatého rouna.
Z Madridu, 26. prosince. (C -B.) Dl
všeho rozejdou se sněmovny, aniž by při-
jaly zákon v příčině placení celních
dávek zlatem, neboť strana vévody
z Tetuanu vzpírá se proti tomu, aby zákon
rychle byl vyřízen.
Z Madridu, 26 prosince. (C.-B.) Dle
zpráv lissabonských prý tam nastala mini-
sterská krise. Sestavením nového kabinetu
bude asi pověřen guvernér portugalské banky
Villiena.
Z La Guayry, 26. prosince. (C. B.
Madrid
portugalský banka
Villien
Le Guayra
10
article
»Reuterova kancelář« oznamuje: Anglický
křižák »Tribune« a holandský křižák »Utrecht-
stanuly zde na kotvách. Americká válečná lod
»Indiana« nalezá se tou dobou v Curagau.
z Jokohamy, 26. prosince. (C.-B)
»Reuterova kancelář« oznamuje: Spor mezi
vládou a ústavní stranou je urovnán; soudí
se, že sněmovna finanční předlohu vládní
schválí.
Z Nového Yorku, 26. pros. (C. B.)
Dle zpráv z BuenosAyres soudí tamější
časopisy, že novým protokolem přímé nebez-
pečí války sice odklizeno bylo, že však jím
pro budoucnost mír není zabezpečen. Armády
na obou stranách ve zbrojení pokračují. Re-
publika čilská usnesla se o zřízení nových
opevnění u Talcahnana a Punty Arenas.
V tajné schůzí čilského senátu vyžádala si
vláda zmocnění, aby směla vydati na obranná
opatření 15 millionů dollarů. Po rozčileném
rokování bylo uzavření žádané půjčky po-
voleno.
Z Nového Yorku, 26. prosince. (C. B.
Dle zprávy ze Santiaga (v Čile) jest tamější
veřejné mínění s podepsáním proto
kolu o shodě mezi republika m
argentinskou a čilskou spoko-
jeno. Všude je klid a pořádek. Obsah
protokolu toho bude dnes v Buenos Ayres
a v Santiagu uveřejněn.
Z Nového Yorku, 25 prosince. (C. - B
Úřadně se oznamuje, že guvernér Jávý
Shaw byl jmenován kancléřem pokladu
na místě Gagesa.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 26. prosince. (C.-B.) »Reu
terova kanc.« oznamuje z Pretorie ze dne 24
t. m.: Mezi Bury, kteří se vzdali, jest pozo-
rovati hnuti, jež má za účel rychlé skončení
války.
Reuterův
Jávý Shaw
Pretorius
Utrecht
Indiana
Jokohama
Nový York
Re
Punta Arenas
Santiago
Buenos Ayres
Londýn
Bura
Reuterův
11
article
Vüdce Němcův o konferencích.
Vüdce Němcův o konferencích.
Po germánském zvyku na šiít zdvižený
nový vůdce Němců liberálů dr. Eppinger uve-
řejňuje ve hlavních listech německo-liberálních
obšírnou stať o vyhlídkách, jaké mají konfe-
rence, jež v nedlouhé době opět budou zahá-
jeny a jejichž důležitý a veliký účel je, aspoň
potud urovnati národní poměry v Čechách, aby
zde kulturní a hospodářská práce nebyla z
každým krokem mařena třeskem bitevním.
Upřímně řečeno, čekali jsme mnohem více,
než pan dr. Eppinger pověděl; očekávali jsme
především klidnou úvahu vyzrálého politika, jenž
necití toho potřebu zdobiti svůj výklad nepravou
garniturou všedních, od čtyřiceti let se opakují
cích rčení, tím méně pak nepěkné podezřívání
kterýmž článek svůj zahajuje. Dr. Eppinger vy-
kládá především, že prý nynější požadavky naše
shrnouti se dají pod dvě kapitoly: jednak prý
se domáháme tak zvané vnitřní řeči úřadní
potom prý české university na Moravě. Poku
jde o požadavek první, marně prý světu na-
mlouváme, že lidu našemu tak tuze na tom se-
jde, aby zeměpanští úřadové jednali mezi sebou
česky. Normálnímu českému člověku — tak asi
vykládá pan dr. Eppinger — je lhostejno, jak
jeden soud korresponduje s druhým.
Němcův
Němec
doktor
Eppinger
Pok
Čechy
univerzita na Morava
12
article
Česká vnitřní řeč není prý požadavkem li-
dovým, nýbrž mladočešští politikové chtějí po-
chlubiti se prostě nějakou vymožeností, aby
tím napravili opět svůj poněkud pochrouman
kredit.
Pan dr. Eppinger počíná si ve vážné věci
o niž jde, poněkud frivolně. Mladočeši pojímaj
svůj úkol v národě mnohem seriosněji, než pán
ve straně páně Eppingrově, o níž je známo, že
k vůli tomu, aby udržela zbytek popularity.
proti přesvědčení svému provádí pravé závody
v germánské zuřivosti se stranou, kterou nej
více nenávidí. Plná rovnoprávnost jazyková je
prvním a nejčelnějším odstavcem starého pů-
vodního českého programu a je jim podnes.
A k plné rovnoprávnosti jazykové přiná-
leží dojista též česká vnitřní řeč úřadní. Pan
doktor
Eppinger
Eppingrův
13
article
dr. Eppinger měl by věděti, že právě proto
národ náš s takovou vehemencí a jednomysl-
nosti odmítl punktace, že v nich úřadní jazyk
uvnitř povolen nebyl. Dotkl-li se ale dr. Eppin-
ger otázky, jak ve věci té interessován je český
lid ve svých širokých vrstvách a pravil-li, že
obyčejnému českému člověku je asi velmi lho-
stejno, jakým jazykem spolu jednají úřadové
ve věci, do níž mu ničeho není, potom tážeme
se, co je německému člověku potom, kvituje-li
úřadník v českém kraji svou gáži po českua
dopíše-li okresní soud v Soběslavi okresnímu
soudu v Pacově po česku? A přece se Něme
českému jazyku uvnítř úřadů tak zuřivé brání.
Pan dr. Eppinger kryje však svou národn
sobeckost a touhu po nadvládě zájmem státu.
Strana jeho jde ve své neskonalé lásce a ná-
klonnosti k tomuto státu tak daleko, že by ko-
nečně obětovala k vůli němu i sebe. Pan dr.
Eppinger
Eppin
doktor
Soběslav
Pacov
14
article
Eppinger a jeho stoupenci ani nepozorují, jak
se stávají směšnými tímto svým tvrzením. Litu-
jeme mladého vůdce, že tento úřad přijal a že
následkem toho nucen jest nyní papouškovati
staré fráse a zplesnivělé argumenty svých ne-
blahých předchůdců, však soustrast, kterou
s ním cítíme, nás nezbavuje práva, žádati jej.
aby nám vysvětlil, proč vnitřní čeština byla by
na škodu státu a jeho spořádané správě jen
potud, pokud sahá národní interes Němců, pro
ale není neněmecký jazyk jako vnitřní jazyl
v úřadu v ničem na škodu státu v Haliči, Dal-
macii, Tyrolsku atd.?
A proč výbor nám nevysvětlil dosud na
nějakém příkladu, jak by a v jakém směru by
čeština jako jazyk úřadů mohla býti na škodu
státní správě? Je totiž zajímavo, že devadesát
proeent všech žalob, nadávek a kleteb na jazy
ková nařízení týkala se vlastně nařízení Stree-
mayrových, jež dle našeho domnění, zeela
zbytečně byla do nařízení z roku 1897 pojata,
jinými slovy, že týkala se jazykových poměrů
úřadů ke stranám. A právě tato nařízení jsou
déle než dvacet let již v užívání, aniž kdo si
troufal tvrditi, že těmito nařízeními byl kdo
jakýmkoli způsobem na právu poškozen.
Ale pan dr. Eppinger našel ještě něco ji-
ného hrozného v požadavku našem a sice ne-
smířitelný prý rozpor mezi naším odmitavým
stanoviskem naproti německému požadavku ná-
rodního ohraničení země a mezi zavedením
vnitřní řeči úřadní, dle toho, jaké je většinou
národnosti okres, jehož se to týká. Pan dr.
Němec
Eppinger
Halič
Dal
Tyrolsko
15
article
Eppinger při tom celou řadu věci a sice ne
způsobem příliš loyálním, zapomněl. Především
zapomněl na to, že není jen na světě pouze
kriterium páně Gautschovo, které za základ uspo-
řádání jazykového uvnitř úřadů voli kraj,či
konkretně mluveno okres, nýbrž že věc lze také
dle toho uspořádati, ve kterém jazyku byla ta
která věc úřadu či soudu podána nebo ohlášena.
Pan Eppinger zapomíná ale též, že z ná
nikdo není nepřítelem zásadního ohraničování
okresu dle národnosti, že jsme proti němu jen
potud, pokud rozhodovati má výhradně a samo
aniž by při tom dbáno bylo okolností jiných
svědčicích proti ohraničení. Jsme odpůrci ten
denčního národnostního trhání země. Pan dr
Eppinger zapomněl ale konečně také to, že jazy-
ková nařízení zakládající se na jazykovém rozdělen
země, byla plná dvě léta již v platnosti až
všechna ta hrůza nedůslednosti, kterou šťastně
vypátral, byla vlastně plná dvě léta již neodči-
nitelným faktem a svět že se při tom nezboři
a že z egyplských ran byla stížena tato země
jenom jedinou, a sice poněkud moderně upra-
venou »německou obstrukel.«
A jak resumuje pan dr. Eppinger ? Jaký
zdar věšti konferencím ? Nijaký. Sestavme při-
bližný rozpočet: jedna strana německá prohla
šuje každého za zrádce, kdo se konferenci zů
častní. Druhá dosud se nerozhodla, nýbrž čeká
až jak se postaví oproti konferencím německé
veřejné mínění. Třetí vede pan dr. Eppinger
Tak vypadají smířliví Němci, kteří po nezdaru
konferencí uvalovati budou vinu nezdaru toho
na nás.
Gautschův
Eppinger
doktor
Němec
16
article
Školství české ve státním rozpočtu
na rok 1902.
Školství české ve státním rozpočtu
na rok 1902.
Střední školy.
Stát vydržuje tři druhy středních škol
gymnasia, realná gymnasia a realky
V rozpočtu na r. 1902 zařaděny jsou po
ložky na 72 gymnasií německých, 5 gym-
nasií německo-slovinských, k nimž
počítáme i slovinské pobočky v Celji, 5 srbsko-
chorvátských, 3 gymnasia vlašská, 1 německo-
vlašské, 36 gymnasií českých, 26 polských,
1 polsko-ruské, 3 ruská, 1 německo-ruskéa
1 německo-rumunské. Subvence navrženy
jsou 7 gymnasiím německým, 3 českým a i
polskému.
Realných gymnasií státních jest 8, 1ně
mecké a 7 českých.
Realok vydržuje stát německých 45
vlašské 2, českých 17, polských 7, srbsko
chorvátskou 1; subvence navrženy 3 reálkám
německým a 9 českým.
Přičiláme li utrakvistieká gymnasia, kde
němčina jest jedním z jazyků vyučovacích.
mají Němci 80 gymnasií a všickni ostatní ná-
rodové 82, z nichž však 9 jest utraguistických.
Máme-li však zření k úslavům, jimž navržena
státní subvence, mají Němci 87 gymnasii
všichni ostatní národové pouze 86.
Připočtením realných gymnasií se poměn
pro národy neněmecké zlepší jen zdánlivě
neboť tyto ústavy v českých krajinách jsou vý-
pomocí z nouze, aby stát nemusil zřizovati po-
třebné samostatné reálky
Ještě nepříznivější jest pro národy neně
mecké poměr reálek, jichž jest 45 německýci
proti 27 neněmeckým a s reálkami subvencova
nými 48 německých a 36 neněmeckých
Němec
Celja
polský
vlašský 2
17
article
Převaha subvencovaných ústavů neněme-
ckých, jichž jest 12 českých a 1 polský prot
10 německým, potvrzuje, že není pro národy
neněmecké vydržováno státem ani z daleka tolik
ústavů, jako pro Němce.
Kromě Dalmacie není země bez německých
středních škol. Pro 28.000 Němeů v K ran
vydržuje stát 5 gymnasi! a 1 reálku, ale
pro 300.000 Čechů ve Vídni není a n
jediné obecné školy!
Ze sanhedrinu klubovních předsedů levic
pronikla zvěsť, že naléhati budou na vypuštění
z rozpočtu úvěru pro českou techniku v Brně,
české gymnasium v Opavě, polské gymnasíum
v Těšíně a slovinské parallelky v Celji. Du
vodem má býti okolnost, že ústavy tyto byly
zřízeny po r. 1897 s užitím § 14.
Není nezajímavo poohlédnouti se v roz
počtu a v úřadních pomůckách, které ústavy
byly joště zřízeny s užitím tohoto mnoho při-
pominaného paragrafu. Nebude škoditi důkaz,
že ministerstvo vyučování sice aktivovalo leto
německé střední školy, pro něž jest požado-
ván úvěr teprve v rozpětu na rok 1902, ne
však celeris paribus školy české.
Od r. 1897 není u nás rozpočtu, parla-
mentem schváleného, nýbrž finanční zákony
schvalovány buď dle § 14., buď, jako letos,
paušálně dle analogio rozpočtů prozatímných.
Němec
Čecho
Dalmacie
Vídeň
Brno
Opava
Těšín
Celja
18
article
Za těchto pět let vzniklo nových německý ch
středních škol nejvíce ve Vídni a v království
českém. Ve Vídni otevřeno r. 1897 gymnasium
ve XIII. okrese a roku 1900 ve Floridsdorfu.
Z reálek přejala r. 1901 do státní správy reálka
v XVI. okrese, r. 1899 založená spolkem sou-
kromým.
V Čechách shledáváme na Král. Vino-
hradech, kde mají Némci, hromadně v dolejši
části bydlici, prázdné gymnasium ve Štépánské
ulici, nové německé gymnasium, r. 1898
založené a s takovým chvatem doplňované, že
již letos má sedm tříd. Jak nutkavá byla po-
třeba tohoto gymnasia, učí úřadní statistika,
která r. 1901 vykazuje v 6 třídách — 149
žákův a nedaleké německé gymnasium ve Štč-
pánské ulici v 8 třídách 230 žáků, mezi nimiž
třetinu Čechův a asi 100 židů. V Prachaticích
doplňuje se letos gymnasium na vyšší otevřením
páté třídy, ale tangenta pro nového jed-
noho professora vložena teprve do roz-
počtu od 1. září 1902. Rozšíření ústavu tohoto
nebylo parlamentem vůbec projednáváno.
Zvláště zajímavy jsou ale reálky v Teplicia
Liberci. Teplická reálka nebyla v rozpočtu na
r. 1901 vůbec obsažena, ale od 15. zář
1901 tam vyučují trvale ustanovení dva pro-
fessoři — tedy týž případ, jejž liberální poslanec
z Moravy ve přičině české techniky vytý kal
V Liberci podle úřadních zpráv bylo r. 1901
vyšší gymnasium s nižšími třídami reálnými pod
touž správou, ale ve skutečnosti od 15. zář
1901 existují v Liberci dvě samostatné střední
školy, gymnasium a reálka, jakkoli potřebná
položka pro reálku v rozpočtu na r. 1901 ob-
sažena nebyla.
Král
Čechův
Vídeň
Čechy
Štépánský ulice
Štč
Prachatice
Teplicie Liberec
Morava
Liberec
hrad
žákův
19
article
Také dvě česká města Kolín a Přibram žá-
dají za rozdělení svých reálných gymnasií v čisté
gymnasium a samostatnou reálku. Pokud zná-
mo, podala obě města žádosti své asi před
4 roky, ale doposud snad nedostalo se jim
z ministerstva ani odpovědi, jakkoli proti
385 žákům libereckým čítalo se r. 1901 v Při-
brami 574 žákův a v Kolíně 333. Těmto veli-
kým a ohromnou daň platícím městům tudíž
dotud reálky se nedostává, za to ale zřízen
r. 1898 vyšší německá reálka v Plané — rov-
něž dle § 14. Roku 1899 otevřeno bylo ně-
mecké nižší gymnasium v bukovinském Seretu,
za prvého ministrování Gautschova pro nedo-
statek žáků zrušené. Ve vorarlberském Dorn-
birnu byla bez rozpočtové polo ž ky
pro r. 1901 sestátněna německá obecní reálka
a ihned v úplný ústav proměněna. Případ
v annálech rakouského školství neslýchaný,
neboť podle úřadního výkazu vyučovalo na
tomto ústavě r. 1901 7 professorů s ředilelem
a dva supplenti. V rozpočtu na r. 1902
uvedeno ale 11 professorů splným
platem od 1, ledna 1902. Jsou tudiž
ustanoveni od 15. září 1901, vedle dosavadních,
čtyři professoři noví, aniž by v rozpočt
na r. 1901 bylo pro ně opatření uči-
něno.
Obyčejná reciprocita by byla žádala, aby
za týchž podmínek byla ihned aktivována svr
chovaně potřebná česká reálka v Holešovicích.
ale místo ní oblažil § 14. Prahu III. něme
meckou reálkou v Jindřišské ulici, která
r. 1898 byla otevřena.
Gautschův
Dorn
Kolín
Planá
Holešovice
Praha
Jindřišská ulice
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 26. prosince. (Rakousko-
uherské vyrovnání.) Orgán Kol. Szella.
»Magyar Nemzet« přináší ve svém vánočním
čísle inspirovaný článek, ukazující znovu, jak
se nynější uherská vláda umi přizpůsobiti roz-
háraným poměrům rakouským, aby ještě více
upevnila samosprávu koruny svatoštěpánské
Zmíněná stať, kterou oliskují všechny listy pešt-
ské, opírá se o poslední novoroční řeč Szellovu.
v níž se ukazovalo na nejasné poměry v Ra-
kousku a konstatuje, že otázka vyrovnací an
během minulého roku nepřiblížila se k svému
rozřešení. »Ustanovením tak zvané Szellovy
formule — píše »Mag. Nemz.a — že vlády
obou států jsou povinny zahájili v roce 1901
vyjednávání za účelem sestavení nového celního
tarifu, bylo vyhověno, a v jednání, které se
vedlo před vánocemi, bude se pokračovati hned
zase po Novém roce. Práce jest pilná, poně-
vadž nový celní tarif musí býti r. 1903 hotov
dříve, než započne jednání s cizími státy o ob
chodní smlouvy. Do té doby musejí se oba
státy dohodnouti také o novou celní a obchodn
smlouvu, která jest nezbytnou podmainkou, jeh
V dvobném prodejít
ranní číslo o sobě . . . sa 8b
edpoledei . . . . . . . za 2 h
Ve 5lislkách na venkově.
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 8b
Iuserá t y
plati se hotovšapřed.
Pedplscení a inrerty pěijíné sdninl-
strace v Mariansk e ulici č. 3.
Tam nashátejí se t4š redabee
tiskárna a ozpedice „ Národnich Liksta“.
Bukopiay se novraceji.
Magyar
Szellův
Mag
Nemz
Národnich Liksta
Praha
Rakousko
e ulice
21
article
musí býti splněna před uzavřením smluv s ci-
zinou. Předsoda ministerstva Szel! — píše
dále »Mag. Nemz.« — prohlásil při různých
příležitostech, že zájmům uherským odpovídající
celní jednotu s Rakouskem pokládá za vhodnou
a užitočnou prospěchu země; podobně soudí
parlament a veliká většina národa. Také rakou-
ský předseda ministerstva prohlásil nedávno
způsobem loyálním, že se vynasnaží ze všech
sil, aby byl učiněn koncc nejisté situaci, trva-
jící v tomto vzhledě již několik lot. Even-
tualita zastavení rakouské ústavy
— kterou ostatně nutno pokládati za
vyloučenou — nebere se s našeho
stanoviska ani v úvahu.
Jiná jest otázka, jak by se věci utvářily,
kdyby v přechodné době aneb
provizorně nebyly pohotově ony pod-
mínky, na jichž základě se dosud spravují spo-
lečné věci obou států. Pro tento politování
hodný případ dá se častěji už projevené stano-
visko předsedy ministerstva Szella precizovati
takto: Dokud v Rakousku ústavní zřízení trvá
a vyskytují se dočasné poruchy pouze v pů-
sobnosti státního mechanismu, dokud se tam
nejedná proti základním ustanovením z r. 1867
a vyskytuje se nedělnost jen jako následek
vnitřních zmatků, dotud není porušen základ
zákonů z roku 1867 a nám nastává povinnost
starati se jen o zákon z no uze, který by
byl způsobilý hájiti zájmy země a říše v duchu
zákonů z roku 1867. Proto žádná eventualita,
byť si byla ve svých následcích sebe vážnější,
nestihne nás nepřipraveny.«
Z listů vídeňských, jimž tento officiosní
projev Szellův byl sdělen ještě v čas před
svátky, přičiňuje k němu poznámku jen »Vater-
land«, jenž praví: »Panu Szellovi stačí úplně,
když rakouská ústava nebude zrušena f or-
málně a poslanci budou si aspoň tu a tam
na parlament hráti. O všechno ostatní, pokud
se týče uherského vyrovnání, postará se pan
Mag
Nemz
Szell
Rakousko
Szel
Vaterland
22
article
Szell pomoci »zákona z nouze«. Proto není také
pravda, co dr. Körber minulého pátku se sta-
rostlivou tváří opakoval v panské sněmovně, že
totiž stojíme nad propastí. Dr. Körber maloval
jen strašidla na stěně a vypravoval báchorky,
jimiž se straší zlé děti. Záleží také málo na
tom, zdaří-li se česko-německé konferencea
Všeněmci nebyli neprávi, když tyto konference.
nazvali pouhou komedií. Otec Szell stará se o
všechno; čeho tedy třeba? Ať žije Szell !«
V Praze, 26. prosince, (Z vánoční ch
úvah.) Vídeňská »Volks-Ztg.« otiskuje z péra
»vynikajícího člena poslanecké sněmovny«, jak
redakce s důrazem poznamenává, situační úvahu
ve formě rozmluvy moudrého učitele s hloupým
žáčkem. Žáček trne nad zchátralými poměry
rakouského parlamentarismu a moudrý učitel
mu ukazuje, jak by se tyto poměry daly na-
praviti. Jest prý třeba především změniti od zá-
kladu jednací řád sněmovní, aby se v parla-
mentě smělo jen hlasovati, mluviti by se dovo-
lilo jen ve výborech. Smír česko-německý jest
žádoucí, ale Němci nemohou ničeho ustoupiti z
toho, co drží. Bylo by to nejen na škodu
doktor
Körber
Žáček
Němec
Szell
Praha
poslanecký sněmovna
VolkZtg
23
article
Němců, nýbrž každým ústupkem by se ochromil
i státní stroj. Různé národnosti v Rakousku ne-
dají se bohužel prostě vyhubiti, ale jest možno
zůžiti třecí plochy mezí nimi a sice pomocí
jakési národní (nikoli zemské) autonomie. Na př.
neněmeckým národům by se povolilo, aby si
své školy zakládaly a vydržovaly sami (Němci,
jak známo, mají škol, zřízených nákladem ce-
lého státu a tedy z peněz všech národů, už
nazbyt !). Stát by se jen staral, aby se na těchto
autonomních školách pěstovala jak náleží něm-
čina, která by se dříve prohlásila za jazyk
státní, už k vůli jednotě armády. Také otázka
úřadnická by se vyřídila hravě territoriálním roz-
hraničením jednotlivých korunních zemí, čímž
by se mimo jiné poskytla nám Čechům také
příležitost, abychom své státní právo uložili do
archivu, kamž dle mínění »vynikajícího člena
sněmovny poslanecké« náleži, jak beztoho do-
znávají i čeští realisté.
Návod by tu tedy byl; jde jen o to, aby
jej »hloupý žáček« také provedl.
Němec
Čecho
Rakousko
24
article
Politické zprávy zahraničné.
Konflikty jihoamerické.
Spor chilsko-venezuelský vstoupil dle všeho
do stadia smírného vyřizování. Oba státy roz-
hodly se dle některých depeší ponechati vy-
řízení otázky sporného území komisi, již dříve
pro vytčení hranic jmenované. Dle jiné depeše
sdělil argentinský ministr vnějších věcí ital-
skému konsulu v Janově, odkudž ročně tisíce
vystěhovalcův do Argentiny se ubírá, že vláda
argentinská přerušila vyjednávání s Chilem, což-
ale neznamená nikterak ohrožení míru mezi
oběma republikami: naopak, jak už dříve sdě-
leno, svěřila argentinská vláda spornou otázku
smírčímu soudu anglickému. Valparaisský »Com-
mercio« přináší dokonce ješté potěšlivější zprávu
pro přátele míru. Tvrdí, že chilská i ar-
gentinská vláda podepsaly protokol,
kterým se konflikt prohlašuje za
ukončený. Oba státy rozhodly prý se, dbáti
protokolu z roku 1898, to jest, nevykonávati
ve sporném území práv svrchovanosti, dokud
král Edvard VII. nepronese svého výroku roz-
hodčího.
Oproti tomu spor Německa s Venezuelou
byl ještě o prvém svátku vánočním dálek vy-
rovnání, takže, byť tehdy nebyla se potvrdila
ještě zpráva o německém ultimátu, nieméně dva
křižáky německé, jež minulého týdne byly z rod
venezuelských odpluly, doštaly rozkaz, opět se
tam vrátiti. Spor se v posledních dnech do-
konce přiostřil tím, že vypukl nyní zřejmý
konflikt i mezi vládou venezuel-
skou a úřadníky železnice kara-
kassko-valencijské, Němei zřízené.
Venezuelské vojsko obsadilo sta-
Edvard VII
Janov
Argentina
Como
Německo
Venezuela