ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f9b4d770-661f-11dc-b5a4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 56, person 67, org 8, work 8
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 27. prosince 190l.
Praha
3 masthead
Číslo 356.
4 article
Na ranní a odpel. listy o přilohami (Naněný Obkor“ ve středu a „Literárni Hlidka v pátek) předplácí set Fraze v slmlnlstraei na měsla na čtrrt leta . . . . . s dvojí donáškou na něsíe 7k na čtví leta ve siiaikách 9 K 80h za měsle . . Pošton: sa naěsle 1e! ns čtvrt lietn s drojí zásllio sa měsíe rt tá
Fraga Literárni Hlidek Naněný Obkor
5 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů. Zemské sněmy. Z Vídně, 27. prosince. Kampai sněmů zemských počíná dnes. Jest na nejmenší míru stlačena. Po trvá někde jenom 2 dni. Považujte za jisté. že jest úsilím vlády vídeňské, aby se umen- šila také jinde. Toto úsilí jest pouze vý- sledkem strachu, že by krátké intermezzo sněmů zemských mohlo se státi nepohodl- ným a nepříjemným úkolům, jež má mini- sterstvo na říšské radě. Dlužno konstatovati, že pan dr. Körber představoval si a rozvrhoval ve svých plá nech, zosnovaných v létě t. r., zasedání zem- ských zastupitelstev zcela jinak. Ale budiž ihned doloženo, že oddává se důkladnému klamu, soudíli, že pohacení tohoto plánu jest nehodou a zármutkem pro strany auto- nomistické. Dokonce nikoli: tato »havarie«, jak nazvak porušení pořadu zákonodárných sborů, jest škodou a pohromou jenom pro něj- Jaké byli by mu vili vavříny kolem skrání chvalořečnici v publicistice a v obou sněmovnách, také v táboře konservativní šlechty, kdyby byl mohl dnes anebo zejtra předložiti koruně k sankci pravidelny rozpočet na rok 1902 a jej o Novém roce vyhlásiti v úřadním listě ! Bylo by se hlásalo do světa hlučným fanfárami, že se vrátily staré zlaté, pravidelne časy, jež byly před šesti lety a že návratu tomu nezabránil odpor Čechů a bylo by se řeklo, že odpor takový lze prostě ignorovati.
doktor Körber Čecho Vídeň
6 article
Nikoliv! Morální a fysickou škodu ma z nehotového rozpočtu a ze všeho, co plyne z nedodělání jeho před 1. lednem jen a toliko vláda, morální zisk a prospěch ma delegace česká. Již proto, aby nikdo. pranikdo, ať se nalezá sebe výše, netroufal si o českém odboji mysliti anebo mluviti po hrdavě jako o hrázi stavěné z písku, která nezadrží silného proudu, nemohlo býti dopu- štěno nižádným způsobem, aby zámysly ka- binetu došly uskutečnění. Že za čtyř., pěti- nebo šestinedělní práce sněmů zemských dodělá se celní tarií na konferencích obou vlád a v polovici února předloží se oběma parlamentům, očekávání to jest sklamáno a jeho nesplnění jest passivnt položkou v hlavní knize ministerstva nyněj šího, nikoli v naší. Co bude po episodě sněmů zemm ských, neví teď ještě nikdo. Ani pan dr Körber. Jeho projekt jakýchsi česko- německých rozprav s programem podkladem co nejmenším a nejkonkretněj ším v této chvíli jest dosud dosti mlhavý Nenabyl dosud žádných určitých forem a nevybředl ze samých negací a neurčitostí. Ale nechť jest stav příprav k němu jaký- koliv, valný jest sotva; p. dr. Körber toho nepopře a nezatají ani sobě, ani jiným, ani svým kollegům na zejtřejší minister- ské radě, ani koruně, které jest po- vinen referovati dle pravdy a skutečnosti, bez všelikého barvení na růžovo, že za vánočních svátků, za těchto svátků míru, pro mír se strany německé nestalo se nic, proti míru však všechno, a že čáky sebe skrovnějšího modu videndi, sebe více obmezené dohody česko- německé byly podstatně zhor- šeny veřejnými projevy a publi- kacemi se strany německé.
Körber doktor
7 article
Zpupná, nadutá, ba sveřepá mluva, at ji pronesl o zamýšlené akci dra. Körbra p. Zdeňko Schücker nebo dr. Eppinger, tito jako nejmírnější mezi mírnými něme- ckými pokrokovci velebení mužové, jest mlu- vou zbujnělých, vítězstvím zpitých a zasle- pených podmanitelů oproti pokořeným oby- vatelům, nikoli však politiků, kteří zasednouti mají ke konferenčnímu stolu k diplomatickému vyjednávání o klidném, pokojném, snášivém dorozumění, o vyrovnání spočívajícím na rovnosti jak absolutní, tak zákonné. Na druhé straně musí p. dr Körber podle pravdy a skutečnosti doznati sobě a také jiným či- nilelům, kteří stojí nad ním, že Čechové v době jeho příprav zachovali naprostou re- servn, že nikdy ani slovem se nepronesli, nejméně pak tóninou, jakou mluví zástupcové menšiny v naší vlasti. Toto mlčení dosud zachovávané nelze zachovati nadále. Naopak, jest povinností Čechů na vyzývavé řeči ně- meckých politiků, kteří jsou vyhlédnuti pro budoucí konference, odpověděti náležitě a důkladně a na příslušném místě: na sněmu království českého.
Schücker doktor Eppinger Körber Čecho
8 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Z Bělehradu, 26 prosince. (C. -B Nejvážnějšími kandidáty pro portefeuille války jsou plukovníci Aračič a Rašič a ge nerál Petrovič. Ze Sefle, 26. prosince. (C.-B.) Situace je dosud nevyjasněna. Zástupci banky odjeli Kabinet nepodal dosud demissi. z Petrohradu, 26. prosince. (C. B. »Russkij Invalid« oznamuje: Dle zprávy ge nerála Grodekova ze dne 19. prosince roz prášil velitel zabajkalské dělostřelecké divise dne 11. prosince sbor asi 2000 Tungusů. kteří se byli zahradili ve tvrzi, třemi naspy obehnané. Tvrz byla dobyta a spálena, při čemž se kořistí Rusů stalo mnoho zbraní koní a dobytka. Nepřítel doznal značných ztrát. Osm ruských vojínů bylo poraněno. Z Gothy, 26. prosince. (Č.- B.) Císa Vilém přijel sem o polednách na oslavu tří- staletých narozenin vévody Arnošta Zbožného a odebral se s vévodou Leopoldem Karlem Edvardem a náčelníkem vlády Arnoštem, dědičným princem z Hohenlohe Langenburgu na zámek freudenheimský Z Cařihradu, 25. prosince. (C. - B Dodátečné zprávy konsulů zvěstují, že ú tok nebyl učiněn na bulharského metropolitu, nýbrž na bulhar ského biskupa v Dibře. Útočníci ne- jsou členy bulharského komitétu, nýbrž moha- medáni, kteří se chtěli pomstít za mohame- dánského předáka Abdurrhamana, jenž před nějakým časem na podnět macedonského komitétu byl zavražděn. Mutesarif v Dibře doporučoval biskupovi, aby se na nějaký čas z Dibry vzdálil. Na přípis bulharského diplo- matického jednatele Gešova odpověděla ture- cká vláda, že byl bulharský vojín Ivanov zavražděn od Pomákův a nikoli odstureckých vojákův; ostatně není prý vyšetřování události té ještě ukončeno.
N L Aračič Rašič Petrovič Rus Vilém Arnošt Leopold Karel Edvard Abdurrhaman Gešův Ivanov Pomákův Bělehrad Petrohrad Gotha Hohenlohe Cařihrad Russkij Invalid
9 article
Z Erivanu, 26. prosince. (C.-B.) Dne 24. prosince ukončeno kladení kolejí pro železnou dráhu, vedoucí z Ale- xandropolu do Erivanu. Doprava osob a nákladů bude tyto dni zahájena. Z Madridu. 26. prosince. (C.-B.) Ru- skému velkému knížeti následníku udělen řád zlatého rouna. Z Madridu, 26. prosince. (C -B.) Dl všeho rozejdou se sněmovny, aniž by při- jaly zákon v příčině placení celních dávek zlatem, neboť strana vévody z Tetuanu vzpírá se proti tomu, aby zákon rychle byl vyřízen. Z Madridu, 26 prosince. (C.-B.) Dle zpráv lissabonských prý tam nastala mini- sterská krise. Sestavením nového kabinetu bude asi pověřen guvernér portugalské banky Villiena. Z La Guayry, 26. prosince. (C. B.
Madrid portugalský banka Villien Le Guayra
10 article
»Reuterova kancelář« oznamuje: Anglický křižák »Tribune« a holandský křižák »Utrecht- stanuly zde na kotvách. Americká válečná lod »Indiana« nalezá se tou dobou v Curagau. z Jokohamy, 26. prosince. (C.-B) »Reuterova kancelář« oznamuje: Spor mezi vládou a ústavní stranou je urovnán; soudí se, že sněmovna finanční předlohu vládní schválí. Z Nového Yorku, 26. pros. (C. B.) Dle zpráv z BuenosAyres soudí tamější časopisy, že novým protokolem přímé nebez- pečí války sice odklizeno bylo, že však jím pro budoucnost mír není zabezpečen. Armády na obou stranách ve zbrojení pokračují. Re- publika čilská usnesla se o zřízení nových opevnění u Talcahnana a Punty Arenas. V tajné schůzí čilského senátu vyžádala si vláda zmocnění, aby směla vydati na obranná opatření 15 millionů dollarů. Po rozčileném rokování bylo uzavření žádané půjčky po- voleno. Z Nového Yorku, 26. prosince. (C. B. Dle zprávy ze Santiaga (v Čile) jest tamější veřejné mínění s podepsáním proto kolu o shodě mezi republika m argentinskou a čilskou spoko- jeno. Všude je klid a pořádek. Obsah protokolu toho bude dnes v Buenos Ayres a v Santiagu uveřejněn. Z Nového Yorku, 25 prosince. (C. - B Úřadně se oznamuje, že guvernér Jávý Shaw byl jmenován kancléřem pokladu na místě Gagesa. Válka jihoafrická. Z Londýna, 26. prosince. (C.-B.) »Reu terova kanc.« oznamuje z Pretorie ze dne 24 t. m.: Mezi Bury, kteří se vzdali, jest pozo- rovati hnuti, jež má za účel rychlé skončení války.
Reuterův Jávý Shaw Pretorius Utrecht Indiana Jokohama Nový York Re Punta Arenas Santiago Buenos Ayres Londýn Bura Reuterův
11 article Vüdce Němcův o konferencích.
Vüdce Němcův o konferencích. Po germánském zvyku na šiít zdvižený nový vůdce Němců liberálů dr. Eppinger uve- řejňuje ve hlavních listech německo-liberálních obšírnou stať o vyhlídkách, jaké mají konfe- rence, jež v nedlouhé době opět budou zahá- jeny a jejichž důležitý a veliký účel je, aspoň potud urovnati národní poměry v Čechách, aby zde kulturní a hospodářská práce nebyla z každým krokem mařena třeskem bitevním. Upřímně řečeno, čekali jsme mnohem více, než pan dr. Eppinger pověděl; očekávali jsme především klidnou úvahu vyzrálého politika, jenž necití toho potřebu zdobiti svůj výklad nepravou garniturou všedních, od čtyřiceti let se opakují cích rčení, tím méně pak nepěkné podezřívání kterýmž článek svůj zahajuje. Dr. Eppinger vy- kládá především, že prý nynější požadavky naše shrnouti se dají pod dvě kapitoly: jednak prý se domáháme tak zvané vnitřní řeči úřadní potom prý české university na Moravě. Poku jde o požadavek první, marně prý světu na- mlouváme, že lidu našemu tak tuze na tom se- jde, aby zeměpanští úřadové jednali mezi sebou česky. Normálnímu českému člověku — tak asi vykládá pan dr. Eppinger — je lhostejno, jak jeden soud korresponduje s druhým.
Němcův Němec doktor Eppinger Pok Čechy univerzita na Morava
12 article
Česká vnitřní řeč není prý požadavkem li- dovým, nýbrž mladočešští politikové chtějí po- chlubiti se prostě nějakou vymožeností, aby tím napravili opět svůj poněkud pochrouman kredit. Pan dr. Eppinger počíná si ve vážné věci o niž jde, poněkud frivolně. Mladočeši pojímaj svůj úkol v národě mnohem seriosněji, než pán ve straně páně Eppingrově, o níž je známo, že k vůli tomu, aby udržela zbytek popularity. proti přesvědčení svému provádí pravé závody v germánské zuřivosti se stranou, kterou nej více nenávidí. Plná rovnoprávnost jazyková je prvním a nejčelnějším odstavcem starého pů- vodního českého programu a je jim podnes. A k plné rovnoprávnosti jazykové přiná- leží dojista též česká vnitřní řeč úřadní. Pan
doktor Eppinger Eppingrův
13 article
dr. Eppinger měl by věděti, že právě proto národ náš s takovou vehemencí a jednomysl- nosti odmítl punktace, že v nich úřadní jazyk uvnitř povolen nebyl. Dotkl-li se ale dr. Eppin- ger otázky, jak ve věci té interessován je český lid ve svých širokých vrstvách a pravil-li, že obyčejnému českému člověku je asi velmi lho- stejno, jakým jazykem spolu jednají úřadové ve věci, do níž mu ničeho není, potom tážeme se, co je německému člověku potom, kvituje-li úřadník v českém kraji svou gáži po českua dopíše-li okresní soud v Soběslavi okresnímu soudu v Pacově po česku? A přece se Něme českému jazyku uvnítř úřadů tak zuřivé brání. Pan dr. Eppinger kryje však svou národn sobeckost a touhu po nadvládě zájmem státu. Strana jeho jde ve své neskonalé lásce a ná- klonnosti k tomuto státu tak daleko, že by ko- nečně obětovala k vůli němu i sebe. Pan dr.
Eppinger Eppin doktor Soběslav Pacov
14 article
Eppinger a jeho stoupenci ani nepozorují, jak se stávají směšnými tímto svým tvrzením. Litu- jeme mladého vůdce, že tento úřad přijal a že následkem toho nucen jest nyní papouškovati staré fráse a zplesnivělé argumenty svých ne- blahých předchůdců, však soustrast, kterou s ním cítíme, nás nezbavuje práva, žádati jej. aby nám vysvětlil, proč vnitřní čeština byla by na škodu státu a jeho spořádané správě jen potud, pokud sahá národní interes Němců, pro ale není neněmecký jazyk jako vnitřní jazyl v úřadu v ničem na škodu státu v Haliči, Dal- macii, Tyrolsku atd.? A proč výbor nám nevysvětlil dosud na nějakém příkladu, jak by a v jakém směru by čeština jako jazyk úřadů mohla býti na škodu státní správě? Je totiž zajímavo, že devadesát proeent všech žalob, nadávek a kleteb na jazy ková nařízení týkala se vlastně nařízení Stree- mayrových, jež dle našeho domnění, zeela zbytečně byla do nařízení z roku 1897 pojata, jinými slovy, že týkala se jazykových poměrů úřadů ke stranám. A právě tato nařízení jsou déle než dvacet let již v užívání, aniž kdo si troufal tvrditi, že těmito nařízeními byl kdo jakýmkoli způsobem na právu poškozen. Ale pan dr. Eppinger našel ještě něco ji- ného hrozného v požadavku našem a sice ne- smířitelný prý rozpor mezi naším odmitavým stanoviskem naproti německému požadavku ná- rodního ohraničení země a mezi zavedením vnitřní řeči úřadní, dle toho, jaké je většinou národnosti okres, jehož se to týká. Pan dr.
Němec Eppinger Halič Dal Tyrolsko
15 article
Eppinger při tom celou řadu věci a sice ne způsobem příliš loyálním, zapomněl. Především zapomněl na to, že není jen na světě pouze kriterium páně Gautschovo, které za základ uspo- řádání jazykového uvnitř úřadů voli kraj,či konkretně mluveno okres, nýbrž že věc lze také dle toho uspořádati, ve kterém jazyku byla ta která věc úřadu či soudu podána nebo ohlášena. Pan Eppinger zapomíná ale též, že z ná nikdo není nepřítelem zásadního ohraničování okresu dle národnosti, že jsme proti němu jen potud, pokud rozhodovati má výhradně a samo aniž by při tom dbáno bylo okolností jiných svědčicích proti ohraničení. Jsme odpůrci ten denčního národnostního trhání země. Pan dr Eppinger zapomněl ale konečně také to, že jazy- ková nařízení zakládající se na jazykovém rozdělen země, byla plná dvě léta již v platnosti až všechna ta hrůza nedůslednosti, kterou šťastně vypátral, byla vlastně plná dvě léta již neodči- nitelným faktem a svět že se při tom nezboři a že z egyplských ran byla stížena tato země jenom jedinou, a sice poněkud moderně upra- venou »německou obstrukel.« A jak resumuje pan dr. Eppinger ? Jaký zdar věšti konferencím ? Nijaký. Sestavme při- bližný rozpočet: jedna strana německá prohla šuje každého za zrádce, kdo se konferenci zů častní. Druhá dosud se nerozhodla, nýbrž čeká až jak se postaví oproti konferencím německé veřejné mínění. Třetí vede pan dr. Eppinger Tak vypadají smířliví Němci, kteří po nezdaru konferencí uvalovati budou vinu nezdaru toho na nás.
Gautschův Eppinger doktor Němec
16 article Školství české ve státním rozpočtu na rok 1902.
Školství české ve státním rozpočtu na rok 1902. Střední školy. Stát vydržuje tři druhy středních škol gymnasia, realná gymnasia a realky V rozpočtu na r. 1902 zařaděny jsou po ložky na 72 gymnasií německých, 5 gym- nasií německo-slovinských, k nimž počítáme i slovinské pobočky v Celji, 5 srbsko- chorvátských, 3 gymnasia vlašská, 1 německo- vlašské, 36 gymnasií českých, 26 polských, 1 polsko-ruské, 3 ruská, 1 německo-ruskéa 1 německo-rumunské. Subvence navrženy jsou 7 gymnasiím německým, 3 českým a i polskému. Realných gymnasií státních jest 8, 1ně mecké a 7 českých. Realok vydržuje stát německých 45 vlašské 2, českých 17, polských 7, srbsko chorvátskou 1; subvence navrženy 3 reálkám německým a 9 českým. Přičiláme li utrakvistieká gymnasia, kde němčina jest jedním z jazyků vyučovacích. mají Němci 80 gymnasií a všickni ostatní ná- rodové 82, z nichž však 9 jest utraguistických. Máme-li však zření k úslavům, jimž navržena státní subvence, mají Němci 87 gymnasii všichni ostatní národové pouze 86. Připočtením realných gymnasií se poměn pro národy neněmecké zlepší jen zdánlivě neboť tyto ústavy v českých krajinách jsou vý- pomocí z nouze, aby stát nemusil zřizovati po- třebné samostatné reálky Ještě nepříznivější jest pro národy neně mecké poměr reálek, jichž jest 45 německýci proti 27 neněmeckým a s reálkami subvencova nými 48 německých a 36 neněmeckých
Němec Celja polský vlašský 2
17 article
Převaha subvencovaných ústavů neněme- ckých, jichž jest 12 českých a 1 polský prot 10 německým, potvrzuje, že není pro národy neněmecké vydržováno státem ani z daleka tolik ústavů, jako pro Němce. Kromě Dalmacie není země bez německých středních škol. Pro 28.000 Němeů v K ran vydržuje stát 5 gymnasi! a 1 reálku, ale pro 300.000 Čechů ve Vídni není a n jediné obecné školy! Ze sanhedrinu klubovních předsedů levic pronikla zvěsť, že naléhati budou na vypuštění z rozpočtu úvěru pro českou techniku v Brně, české gymnasium v Opavě, polské gymnasíum v Těšíně a slovinské parallelky v Celji. Du vodem má býti okolnost, že ústavy tyto byly zřízeny po r. 1897 s užitím § 14. Není nezajímavo poohlédnouti se v roz počtu a v úřadních pomůckách, které ústavy byly joště zřízeny s užitím tohoto mnoho při- pominaného paragrafu. Nebude škoditi důkaz, že ministerstvo vyučování sice aktivovalo leto německé střední školy, pro něž jest požado- ván úvěr teprve v rozpětu na rok 1902, ne však celeris paribus školy české. Od r. 1897 není u nás rozpočtu, parla- mentem schváleného, nýbrž finanční zákony schvalovány buď dle § 14., buď, jako letos, paušálně dle analogio rozpočtů prozatímných.
Němec Čecho Dalmacie Vídeň Brno Opava Těšín Celja
18 article
Za těchto pět let vzniklo nových německý ch středních škol nejvíce ve Vídni a v království českém. Ve Vídni otevřeno r. 1897 gymnasium ve XIII. okrese a roku 1900 ve Floridsdorfu. Z reálek přejala r. 1901 do státní správy reálka v XVI. okrese, r. 1899 založená spolkem sou- kromým. V Čechách shledáváme na Král. Vino- hradech, kde mají Némci, hromadně v dolejši části bydlici, prázdné gymnasium ve Štépánské ulici, nové německé gymnasium, r. 1898 založené a s takovým chvatem doplňované, že již letos má sedm tříd. Jak nutkavá byla po- třeba tohoto gymnasia, učí úřadní statistika, která r. 1901 vykazuje v 6 třídách — 149 žákův a nedaleké německé gymnasium ve Štč- pánské ulici v 8 třídách 230 žáků, mezi nimiž třetinu Čechův a asi 100 židů. V Prachaticích doplňuje se letos gymnasium na vyšší otevřením páté třídy, ale tangenta pro nového jed- noho professora vložena teprve do roz- počtu od 1. září 1902. Rozšíření ústavu tohoto nebylo parlamentem vůbec projednáváno. Zvláště zajímavy jsou ale reálky v Teplicia Liberci. Teplická reálka nebyla v rozpočtu na r. 1901 vůbec obsažena, ale od 15. zář 1901 tam vyučují trvale ustanovení dva pro- fessoři — tedy týž případ, jejž liberální poslanec z Moravy ve přičině české techniky vytý kal V Liberci podle úřadních zpráv bylo r. 1901 vyšší gymnasium s nižšími třídami reálnými pod touž správou, ale ve skutečnosti od 15. zář 1901 existují v Liberci dvě samostatné střední školy, gymnasium a reálka, jakkoli potřebná položka pro reálku v rozpočtu na r. 1901 ob- sažena nebyla.
Král Čechův Vídeň Čechy Štépánský ulice Štč Prachatice Teplicie Liberec Morava Liberec hrad žákův
19 article
Také dvě česká města Kolín a Přibram žá- dají za rozdělení svých reálných gymnasií v čisté gymnasium a samostatnou reálku. Pokud zná- mo, podala obě města žádosti své asi před 4 roky, ale doposud snad nedostalo se jim z ministerstva ani odpovědi, jakkoli proti 385 žákům libereckým čítalo se r. 1901 v Při- brami 574 žákův a v Kolíně 333. Těmto veli- kým a ohromnou daň platícím městům tudíž dotud reálky se nedostává, za to ale zřízen r. 1898 vyšší německá reálka v Plané — rov- něž dle § 14. Roku 1899 otevřeno bylo ně- mecké nižší gymnasium v bukovinském Seretu, za prvého ministrování Gautschova pro nedo- statek žáků zrušené. Ve vorarlberském Dorn- birnu byla bez rozpočtové polo ž ky pro r. 1901 sestátněna německá obecní reálka a ihned v úplný ústav proměněna. Případ v annálech rakouského školství neslýchaný, neboť podle úřadního výkazu vyučovalo na tomto ústavě r. 1901 7 professorů s ředilelem a dva supplenti. V rozpočtu na r. 1902 uvedeno ale 11 professorů splným platem od 1, ledna 1902. Jsou tudiž ustanoveni od 15. září 1901, vedle dosavadních, čtyři professoři noví, aniž by v rozpočt na r. 1901 bylo pro ně opatření uči- něno. Obyčejná reciprocita by byla žádala, aby za týchž podmínek byla ihned aktivována svr chovaně potřebná česká reálka v Holešovicích. ale místo ní oblažil § 14. Prahu III. něme meckou reálkou v Jindřišské ulici, která r. 1898 byla otevřena.
Gautschův Dorn Kolín Planá Holešovice Praha Jindřišská ulice
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 26. prosince. (Rakousko- uherské vyrovnání.) Orgán Kol. Szella. »Magyar Nemzet« přináší ve svém vánočním čísle inspirovaný článek, ukazující znovu, jak se nynější uherská vláda umi přizpůsobiti roz- háraným poměrům rakouským, aby ještě více upevnila samosprávu koruny svatoštěpánské Zmíněná stať, kterou oliskují všechny listy pešt- ské, opírá se o poslední novoroční řeč Szellovu. v níž se ukazovalo na nejasné poměry v Ra- kousku a konstatuje, že otázka vyrovnací an během minulého roku nepřiblížila se k svému rozřešení. »Ustanovením tak zvané Szellovy formule — píše »Mag. Nemz.a — že vlády obou států jsou povinny zahájili v roce 1901 vyjednávání za účelem sestavení nového celního tarifu, bylo vyhověno, a v jednání, které se vedlo před vánocemi, bude se pokračovati hned zase po Novém roce. Práce jest pilná, poně- vadž nový celní tarif musí býti r. 1903 hotov dříve, než započne jednání s cizími státy o ob chodní smlouvy. Do té doby musejí se oba státy dohodnouti také o novou celní a obchodn smlouvu, která jest nezbytnou podmainkou, jeh V dvobném prodejít ranní číslo o sobě . . . sa 8b edpoledei . . . . . . . za 2 h Ve 5lislkách na venkově. ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 8b Iuserá t y plati se hotovšapřed. Pedplscení a inrerty pěijíné sdninl- strace v Mariansk e ulici č. 3. Tam nashátejí se t4š redabee tiskárna a ozpedice „ Národnich Liksta“. Bukopiay se novraceji.
Magyar Szellův Mag Nemz Národnich Liksta Praha Rakousko e ulice
21 article
musí býti splněna před uzavřením smluv s ci- zinou. Předsoda ministerstva Szel! — píše dále »Mag. Nemz.« — prohlásil při různých příležitostech, že zájmům uherským odpovídající celní jednotu s Rakouskem pokládá za vhodnou a užitočnou prospěchu země; podobně soudí parlament a veliká většina národa. Také rakou- ský předseda ministerstva prohlásil nedávno způsobem loyálním, že se vynasnaží ze všech sil, aby byl učiněn koncc nejisté situaci, trva- jící v tomto vzhledě již několik lot. Even- tualita zastavení rakouské ústavy — kterou ostatně nutno pokládati za vyloučenou — nebere se s našeho stanoviska ani v úvahu. Jiná jest otázka, jak by se věci utvářily, kdyby v přechodné době aneb provizorně nebyly pohotově ony pod- mínky, na jichž základě se dosud spravují spo- lečné věci obou států. Pro tento politování hodný případ dá se častěji už projevené stano- visko předsedy ministerstva Szella precizovati takto: Dokud v Rakousku ústavní zřízení trvá a vyskytují se dočasné poruchy pouze v pů- sobnosti státního mechanismu, dokud se tam nejedná proti základním ustanovením z r. 1867 a vyskytuje se nedělnost jen jako následek vnitřních zmatků, dotud není porušen základ zákonů z roku 1867 a nám nastává povinnost starati se jen o zákon z no uze, který by byl způsobilý hájiti zájmy země a říše v duchu zákonů z roku 1867. Proto žádná eventualita, byť si byla ve svých následcích sebe vážnější, nestihne nás nepřipraveny.« Z listů vídeňských, jimž tento officiosní projev Szellův byl sdělen ještě v čas před svátky, přičiňuje k němu poznámku jen »Vater- land«, jenž praví: »Panu Szellovi stačí úplně, když rakouská ústava nebude zrušena f or- málně a poslanci budou si aspoň tu a tam na parlament hráti. O všechno ostatní, pokud se týče uherského vyrovnání, postará se pan
Mag Nemz Szell Rakousko Szel Vaterland
22 article
Szell pomoci »zákona z nouze«. Proto není také pravda, co dr. Körber minulého pátku se sta- rostlivou tváří opakoval v panské sněmovně, že totiž stojíme nad propastí. Dr. Körber maloval jen strašidla na stěně a vypravoval báchorky, jimiž se straší zlé děti. Záleží také málo na tom, zdaří-li se česko-německé konferencea Všeněmci nebyli neprávi, když tyto konference. nazvali pouhou komedií. Otec Szell stará se o všechno; čeho tedy třeba? Ať žije Szell !« V Praze, 26. prosince, (Z vánoční ch úvah.) Vídeňská »Volks-Ztg.« otiskuje z péra »vynikajícího člena poslanecké sněmovny«, jak redakce s důrazem poznamenává, situační úvahu ve formě rozmluvy moudrého učitele s hloupým žáčkem. Žáček trne nad zchátralými poměry rakouského parlamentarismu a moudrý učitel mu ukazuje, jak by se tyto poměry daly na- praviti. Jest prý třeba především změniti od zá- kladu jednací řád sněmovní, aby se v parla- mentě smělo jen hlasovati, mluviti by se dovo- lilo jen ve výborech. Smír česko-německý jest žádoucí, ale Němci nemohou ničeho ustoupiti z toho, co drží. Bylo by to nejen na škodu
doktor Körber Žáček Němec Szell Praha poslanecký sněmovna VolkZtg
23 article
Němců, nýbrž každým ústupkem by se ochromil i státní stroj. Různé národnosti v Rakousku ne- dají se bohužel prostě vyhubiti, ale jest možno zůžiti třecí plochy mezí nimi a sice pomocí jakési národní (nikoli zemské) autonomie. Na př. neněmeckým národům by se povolilo, aby si své školy zakládaly a vydržovaly sami (Němci, jak známo, mají škol, zřízených nákladem ce- lého státu a tedy z peněz všech národů, už nazbyt !). Stát by se jen staral, aby se na těchto autonomních školách pěstovala jak náleží něm- čina, která by se dříve prohlásila za jazyk státní, už k vůli jednotě armády. Také otázka úřadnická by se vyřídila hravě territoriálním roz- hraničením jednotlivých korunních zemí, čímž by se mimo jiné poskytla nám Čechům také příležitost, abychom své státní právo uložili do archivu, kamž dle mínění »vynikajícího člena sněmovny poslanecké« náleži, jak beztoho do- znávají i čeští realisté. Návod by tu tedy byl; jde jen o to, aby jej »hloupý žáček« také provedl.
Němec Čecho Rakousko
24 article
Politické zprávy zahraničné. Konflikty jihoamerické. Spor chilsko-venezuelský vstoupil dle všeho do stadia smírného vyřizování. Oba státy roz- hodly se dle některých depeší ponechati vy- řízení otázky sporného území komisi, již dříve pro vytčení hranic jmenované. Dle jiné depeše sdělil argentinský ministr vnějších věcí ital- skému konsulu v Janově, odkudž ročně tisíce vystěhovalcův do Argentiny se ubírá, že vláda argentinská přerušila vyjednávání s Chilem, což- ale neznamená nikterak ohrožení míru mezi oběma republikami: naopak, jak už dříve sdě- leno, svěřila argentinská vláda spornou otázku smírčímu soudu anglickému. Valparaisský »Com- mercio« přináší dokonce ješté potěšlivější zprávu pro přátele míru. Tvrdí, že chilská i ar- gentinská vláda podepsaly protokol, kterým se konflikt prohlašuje za ukončený. Oba státy rozhodly prý se, dbáti protokolu z roku 1898, to jest, nevykonávati ve sporném území práv svrchovanosti, dokud král Edvard VII. nepronese svého výroku roz- hodčího. Oproti tomu spor Německa s Venezuelou byl ještě o prvém svátku vánočním dálek vy- rovnání, takže, byť tehdy nebyla se potvrdila ještě zpráva o německém ultimátu, nieméně dva křižáky německé, jež minulého týdne byly z rod venezuelských odpluly, doštaly rozkaz, opět se tam vrátiti. Spor se v posledních dnech do- konce přiostřil tím, že vypukl nyní zřejmý konflikt i mezi vládou venezuel- skou a úřadníky železnice kara- kassko-valencijské, Němei zřízené. Venezuelské vojsko obsadilo sta-
Edvard VII Janov Argentina Como Německo Venezuela