ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f9052040-8f19-11dd-983c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 60, org 14, person 90, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 18. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 286.
4 article
Na ranní a večerní liety -předplácí se V Praze v administranls na čtvrt ta . . . . 6 K — h s Uivoji donáškou na měsíe. . . . . na čtvrt jeta : ... 7 K e2- aHHálkáchi na měsia aK p na měsle Poštou. na čtvrt fsta . . . . s K e0 s dvoji zásilkon ndslo. na Stvrt ieta . . . . u k do
Praha
5 article
ecerní dámí. V drobném prodejle ranní čislo o sobě na Sh vočerní sa lh Ve fliálkách na venková ranní dislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5h lnnerály platí se hotově napřec Předplacení a invorty přijím administraoe v Marinnské nl.,a Pam nachánejí ze tál redakce, Hskárna a ekpedle „Národnich Llstá Rnkopisy se nevrnone
Národnich Llstat Rnkopisa
6 article
V Praze, 18. října. Podle všech známek patříme ke Slova- nům. Poněvadž jsme Slované, mluvíme velmi často o svých slovanských citech, milujeme všechny slovanské bratry, někdy se arci n ně zlobíme, když ve svém postupu neřídí se našimi názory o slovanské vzájemnosti. Slo- vanskou vzájemnost pěstujeme velmi rádi na sokolských sletech i na zřídkavých slovan- ských sjezdech ji rádi osvědčujeme. Což nám ovšem nevadí, abychom ve sku- tečnosti bratry Slovany znali málo. Většin českých inteligentů na příklad ani neví, že by mohla řeči nejbližšího nám slovanského náro- da, polštině, rozumět téměř beze všech pří- prav. O pravoslavných Slovanech ani nemlu- víme; ti píší cyrilskými písmenkami, která se mnohému našinci zdají záhadnými kabalisti. ckými znameními, která si netroufá luštit. Snili jsme kdysi ve své slovanské nezkušeno- sti o velkém poslání, které vykoná český ná- rod mezi Slovany. Hřála nás nejen víra na- šich buditelů, povzbuzovalo nás také proro- ctví Mickiewiczovo, že my Češí jako národ nestranný a nezúčastněný budeme kdysi roz- hodčími ve slovanských sporech. Domnívali jsme se, že naše geografické položení uprostřed Evropy pomůže nám k to- mu, abychom byli mostem mezi východema západem. Toto mínění nebylo tak naprosto neodůvodněné; v minulosti český náro opravdu hrál živou úlohu kulturního prostřed- níka mezi východem a západem, z Čech kdys se šířila západní civilisace do slovanských krajů.
Slovan Mickiewiczův Praha Evropa východ západ Čechy Slovan
7 article
Ale dnes z té úlohy jsme vypadli. Aspoř slovanský východ. Poláci a Rusové, po na- šem mostě nechodí vůbec, a slovanský jih jen částečně. Teprve v poslední době Praha za- číná více vábit jihoslovanskou inteligenci. Ale Praha se tu chová dosti pasivně a jen přiro- zený kulturní a hospodářský rozmach český láká sem jihoslovanské studenty a dává jin příležitost osvojovati si naši methodu zápasu o národní bytí. Známe vlastně stále ještě příliš málo své slovanské bratry a proto příliš málo vyhovu- jeme svým slovanským úkolům. Je to u nás sice lépe, než u jiných Slovanů, ale dobře t není. Naše slovanské organisace jsou mále činny, naše časopisy po slovanské stránce nedostačují. Chyba je to, protože musíme hle- dětí nejen stále „dohánět západ“, nýbrž i držet rovný krok s východem, s naším, slovanským východem, protože jen tato opora na silnější a samostatnější slovanské živly polské a ruské může v nás posílit sebevědomí a touhu, vůl po svéráznosti, které je v nás stále ještě málo Co jsme vykonali pro popularisaci pozná- ní největšího slovanského národa, Rusů? Až směšně málo. Našich několik učených slavi- stů požívá velmi dobré a zasloužené slávy v slovanském světě, ale v širších kruzích lite- rárních a uměleckých intimnější známost ru- ské myšlenky není. Opozdili jsme se v tom směru za Němci, ba i za Angličany a Fran- couzy, jichž literatura v Rusku je bohatší V Anglii je zřízen dokonce jakýsi druh uni- versitní školy, věnované pouze poznávání Ru- ska. O Německu ani nemluvíme, kde veliké hospodářské a politické zájmy vedou i státní správu ku podpoře studia Řuska.
Polák Rus Němec Angličan Praha Rusko Anglie Německo
8 article
Od nás zřídka odváží se někdo na cestu do Ruska, ačkoli není nákladnější a nepoho- dlnější, než cesta na západ. Na větší výpravy se zmohla jen obchodní akademie. Z Německ loni vyjela si do Ruska výprava asi o 100 účastnících za řízení berlínské „Jednoty pro státovědecké vzdělávání“. Mezi účastníky byli vyšší správní úřadníci, průmyslníci a učenci. Výsledkem jich cesty, znamenitě organisova- né, bylo vydání obsažné knihy o poměrech ru- ských, která je plna obdivu o rostu a rozma chu veliké slovanské říše. Ve čtvrtek konala se v berlínském parla- mentě ustavující valná hromada „Německého spolku pro studium Ruska“, které se zúčast- nili přední zástupci německé vědy, průmyslu a obchodu. V zahajovací řeči tajný rada Se- ring pravil, že nepatrná znalost Ruska jest nedostatkem v německém vzdělání a v hospo- dářském životě. Rozhodnutí založit spolek pro studium Ruska uzrálo, když lonská vý- prava viděla velkolepé reformní dílo Ruska. Nový spolek jest pracovním spolkem bez de- korativní příměsi. Prof. Hoetzsch z Po- znaně uváděl jako úkol spolku poznání ru- ského státu a národa v celku, uveřejňování vědeckých prací z Ruska a o Rusku, sezna- mování západní Evropy s obrovskou věde- ckou literaturou ruskou, sbližování literárních kruhů německých s duševním prouděním ru- ským, pořádání studijních cest do Ruska. Slo- vem, Němci chtějí býti tím mostem mezi evropským východem a západem.
Hoetzsch Němec Rusko Evropa St západ Jednota cesta na západ
9 article Události na poloostrově balkánském.
Události na poloostrově balkánském. Rakousko žádá, aby Srbové okamžitě opustil albanské území. Z Vídně, 18. října. „Reichspost“ vypra- vuje, že v diplomatických kruzích pohlíží se s napětím výsledku včerejšího sly- šení hr. Berchtolda u císaře, proto že není pochyby, že týkala se zá- porné odpovědi Srbska na zakro- čení Rakousko-Uherska a troj- spolkových velmocí a dodává sebevě- domě a velkopansky: V Bělehradě pocítí vel- mi záhy následky zatvrzelého nedbání výzvy Rakousko-Uherska. V průběhu nejbližších 4 hodin rakousko-uherský vyslane v Bělehradě zpraví nejdůraznějš diplomatickou formou srbsko vládu o žádosti Rakousko-U her- ska za okamžité vyklizení alban- ského území. Domnívají-li se srbští stát- níci, že svou okružní notou dostali se v otáz- ce vyklizení „strategických míst“ na „mrtvý bod“, bude jim snad překvapeně neněžným způsobem připomenuto, že i nejsho- vívavější trpělivost má svůj konec. Nastá- vající energické zakročení Ra- kousko-Uherska v Bělehradě bude zníti: „Srbská vláda musí se zdržeti každého zasáhnutí v integritu velmocemi na londýnské konferenci zřízené autonomní Albanie a vy- kliditi obsazená území Albanie, o jejichž pří- slušnosti k Albanii na základě pohraniční čáry srbské vládě oznámené není žádné pochybno- sti.“ Jestliže srbská vláda také této diploma- tické výzvy nebude dbáti, musí si pak sa- ma přičísti neodvratitelné dů- sledky tohoto jednání. Další prota- hování se nestrpí. Srbsko je na rozcestí: do- brovolné nebo vynucené vyklizení Albanie.
Srba Berchtold Rakousko Vídeň Srbsko RakouskoUhersko Bělehrad Albánie RakouskýUhersko
10 article
Essad paša vyjednává se Srby. Z Vídně, 18. října. Faik bej Konica zaslal Dubrovníka „Neue Fr. Presse“ tento telegram Srbové vnikli do albanského územe na vzdálenost 10hodinového pochodu Dne 11. t. m. dospěli až k řece Mati, kde svedeny krvavé boje. Dne 13. vyslal senát pro střední Alba- nit k návrhu svého presidenta Essada paše beje Mehmeda Konicu k veliteli srbského vojska, aby s ním vyjednával o odvolání tohoto vojska a o zjednání přátelských sousedských poměrů. Mehmed bej Konica, 1terý byl londýn- ským vyslancem vlády ve Valoně, vydal se nepro- dleně do tábora srbského generála. Bylo mu naří- zeno, aby srbského generála ujistil, že Essad paša ručí za klidd a pořádek na albanské straně.
Srba Konica Dubrovník Neue Maťa Essad Konicu Vídeň Francie . Presse Valona Konica
11 article
Řecko-turecké jednání o mír. Z Athén, 17. října. (K. k.) „Agence d'Athéne oznamuje: Body, o nichž na včerejš turecko-řecké mírové konierene nebyloještě docíleno shody, jsou 1. V článku 7. žádají turečtí delegáti, aby sou kromé usedlosti sultána a členů císařské rodiny by- ly Řeckem respektovány. Řecká vláda podotkla k tomuto požadavku, že není možno přiznati taková práva statkům zcela neurčitě označeným, a žádala v té příčině vysvětlení a bližší označení. 2. V článku 8. žádá Turecko, aby Řecko nesle náklad za vydržování řeckých válečných zajateů Řecká vláda navrhla, aby tento sporný bod byl rozhodnut mezinárodní finanční komisí v Paříži. 3. Pokud jde o náhradu Turecka za zadržené parníky (čl. a). trvá Řecko na svém názoru, že Tu- recko je povinno odškodniti parníky. 4. Při čl. 10. bylo pro různost názorů o proto- kolu o vydání Soluna usneseno dáti tento sporný bod rozhodnouti haagskému smírčímu soudu, 5. V článku 11. o volbě muftiů a vrchníh muftia schvaluje řecká vláda volbu muftiů moha- medánskými obcemi a volbu vrchního muftiho muftii, zamítá však rozhodně žádost, aby šejk u islam měl právo jmenovatí muftie; je pouze sroz- uměna s tím, aby šejk ul islam jmenování prvního muftiho schválil. Turečtí delegáti vzali tyto námi- ky na vědomí, aby si opatřili další instrukce. článek 12. o vakufových statcích, který je z řeckého stanoviska velmi důležitým, nebyl pro jednáván a porada o něm odročena na zítřek. Výměna zajatců. Z Caříhradu, 17. října. (K. k.) 800 bulharskýel válečných zajatců vstoupilo dnes večer na anglický parník, který odpluje do Varny.
Athéne Caříhrad Atény Řecko Turecko Paříž
12 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Konference klubovních předsedů. Z Vídně, 18. října. Předseda poslanecké sněmovny dr. Sylvester, který sem dnes při- byl, svolal na úterý 12. hod. polední poradu předsedů všech klubů, která věnována bude pracovnímu programu podzimní kampaně vů- bec a podrobné rozpravě o malém finančním plánu zvláště. Z Vídně, 18. října. (Zvláštní telefonick zpráva „Národních Listů“.) Takový jes pracovní program, kerý chce dr. Svl vester navrhnouti důvěrníkům sněmovních stran: Každá část, každá berně ma- lého finančního plánu projedná se z vláště. O každé bude pouze jedna de- bata. Napřed vezme se v poradu zákon, kte- rým zavádí se daň na šumivá vína potom zákon o dani totalisaterů, pak zákon o dani automobilové, potom do- jde na zákon, kterým se zvyšuje daňz lihovin, pak bude následovati zákon, kte- rým se zvyšuje daň z osobního pří- jmu, a posledním článkem malého finančníh plánu jsou úděly zemské. Správce ministerstva financí sv. p. d Engel předloží sněmovně nejspíše již v úterý řádný rozpočet na první polovinu roku příštího a doprovodí jej výkladen finančním. Bude usilováno, aby první čten tohoto budžetu položilo se na jednací pořa a vložilo se mezi podrobnou de batu, věnovanou malému finanč- nímu plánu za tím účelem, aby mohl řádný rozpočet dostati se do výboru, a tam a v plenu a tolikéž ve sněmovně panské mohl býti vy- řízen do konce tohoto roku, tak aby vláda ne- byla zase nucena užíti rozpočtu zatímného.
doktor Sylvester Svl Engel Vídeň poslanecký sněmovna
13 article
Jak jsme již oznámili, podá vláda sněmov- ně poslanecké zevrubně vypracovaný zákon proti vystěhovaleckému ruchu. Zasedání podzimní potrvá do 20. prosince. Za kampaně delegační pracovati budou výbory sněmovny poslanecké, avšak také tyto odpočívati budou po 10 dní, po které budou trvati plenární schůze delegační. Pro národnostní vyrovnání. Z Vídně, 18. října. [K. k.) Listy sdělují: Po řeč stavebního rady Bressera ve včerejší schůzí dolno- rakouského živnostenského spolku podal člen spol- ku prokurista Otto Lang pilný návrh, aby vůdčí hospodářské spolky rakousko-německého jazyko- vého území byly vyzvány, aby v době co možná krátké vyslaly do Vídně delegáty, kteří by se ra- dili o tom, zdali a jak mohou výrobní stavy zasá- hnouti, aby konečně nastalo trvalé vy jasnění v národnostní otázce, ztěžu- jící veškeron hospodářský vývoj. Sou- časáě s pozváním sdružení rakousko-německéh jazykového území budiž na jedno nebo několik sdru- žení každého z ostatních rakouských národů vzne- sena výzva, aby u svých výrobaích stav zahájila stejnou akci. Po delší rozprai byl návrh přikázán správní radě spolku ku projed- nání dle stano .
Lang Vídeň Bresser
14 article
Volební oprava halíčská Ze Lvova, 18. října. Místodržitel a zem- ský maršálek měli včera v budově zemského sněmu porady s vůdcí Všepoláků a pozdějí s zástupci polských demokratů, z nichž nikdo zásadně nenamítal ničeho proti tomu, a by volební oprava do zemského snč- mu haličského předložena byl tomuto vládou. Dnes konají se porady se zástupci polské strany lidové a parlamentní komisí ukrajinského klubu. Změna v rakouské diplomacii. Z Bukureští, 18. října. (.N. Fr. Pr.“) Zde s proslýchá, že rakousko-uherský vyslanec v Cetyni podmaršálek Vladimír sv. p. Giesl jmenován bud vyslancem v Bukurešti. Říšský poslanec Höger zemřel. Z Vídně, 18. října. (K. k.) Listy sdělují, že včera zemřel bývalý říšský poslanec a dělnický vůdce Karel H č g er Z úřadního věstníku.
Giesl Höger Lvov Bukurešť Francie Vídeň Vladimíra svatý . p
15 article
Z Vídně, 18. října. [K. k.) „Wiener Zeitung oznámuje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval tajem- níka magistrátu královského hlavního města Prahy soukr, docenta dra. Emila Svobodu mimořád- ným profesorem právních věd na české vysoké škole technické v Praze. — „Wiener Zeitung“ uve- řejňuje nařízení ministerstva obchodu z 2. října 1913 o zřizování poštovních úřadů na útraty inter- esentů. Společný ministr financí jmenoval inspektora evid. katastru daně pozemkové Josefa Vacka zemské vlády v Sarajevě vrchním inspektorem vrchního geometra Čeňka Zárubu v Konjici Sarajevě inspektorem a přeložil vrch. Reometra II. tř. Josefa Opitze v Bělsini do VIII. hodn. tř Oslavy bítvy u Lipska v Rakousku. Z Vídně, 18. října. (K. k.) Ve všech větších posádkách konalo se včera večer jako zahájení stoleté oslavy bitvy národů vojensko-hudební če- pobití za hromadné účasti všech kruhů obyvatel- stva. Oslava bitvy u Lipska v Lípsku. Z Lipska, 18. října. Dnes byl tu slavnostně vy- svěcen pomník tak zvané „bitvy národů“ za ne- bývalé nádhery, za osobního účastenství císaře Vi- léma, pana arcivévody Františka Ferdinanda jako zástupce císaře Františka Josefa I., velkého kní- žete Cyrila Vladimíroviče jakožto zástupce cara Mikuláše, za přítomnosti panovníků všech spolko- vých států německých, švědského prince Viléma, deputací vojenských a městských, vysokých hod- nostů vojenských a civilních z Německa, Rakou- ska a Ruska, zástupců šlechty atd., jakož i ne- sčíslného množství hostů z Německa i ciziny. Ře slavnostní pronesl první předseda německého vla- steneckého svazu kom. rada Klement Thi ecne
Svoboda Vacek Záruba Opitz František Ferdinand Vladimírovič Mikuláš Vilém Thi Vídeň Praha Sarajevo Konjic Bělsini Lipsko Rakousko Německo Raka Rusko Wiener Zeitung královský hlavní město český vysoký škola technický v Praga císař František Josef I
16 article
Nová aféra šl. Lukácse. Z Peští, 18. října. Ministerský předseda hr. štč- pán Tisza zamýšlí v nejbližší schůzi poslanecké sněmovny, která konati se bude koncem příštíhy týdne, vyložiti celou aféru zam y šl e nk herny na ostrově sv. Markéty ve všech podrobnostech. Z Pešti, 18. října. Všechny oposiční strany chtějí se dostaviti do příští schůze poslanecké sněmovny. nechť bude svolána k žádosti oposice či z nařízení předsednictva. Posl. hr. Michal Karolyi, hr. Vojtěch Apponyi, Béla Mezössy. Rakocszky a Vaszonyi ujmou se slova, nežli se přejde k jednacímu pořadu a budou žádati, aby vláda podala vy- světlení v příčině aféry herny n ostrově sv. Markéty. Posl. dr. Mandy, který náleží straně vládní, prohlašuje dnes, že zná všech- ny podrobnosti aféry té, a že může ujistiti, že žádný poslanec a žádný člen vlády není kompromitován Dohra atentátu na bar. Skerlecze. Ze Záhřeba, 17. října, [K. k. uh.) Septemvíráln tabule zamítla zmateční stížnost, kterou podal do příliš vysoké výměry trestu Štěpán Dojčič, odsou- zený záhřebským soudem pro atentát na králov- ského komisaře barona Skerlecze na 16 let do těžkého vězení, a potvrdila celý rozsudek prvnt stolice jak co do kvalifikace činu, tak i co do vý- měry trestu.
Lukács Tisza svatý . Markéta Posl Karolyi Apponyi Mezössy doktor Mand Dojčič Pešť Záhřeb poslanecký sněmovna
17 article
Cholera v Chorvatsku. Ze Záhřeba, 17. října. (K. k. uh.) Dle zpráv, došlých zemského zdravotního úřadu z cholero- vého území, vyskytlo se od včerejška opětně šest nových onemocnění a dva případy smrti. Celkem onemocnělo 489 lídí a zemřeli 202 Otázka posloupnosti v Brunšvicku. Z Berlína, 18. října. „Tägliche Rundschau“ se dovídá, že návrhna úpravu posloupnosti brunšvické byl včera dodán spolkove radě, jejíž valná schůze koná se ve čtvrtek 23. t. m., kteréhož dne se věci vyřídí. Návrh bude, jak se ujišťuje, přijat jednohlasně. K dopisu, který zaslal následník říšskému kancléři v této věci, dovídá se tentýž list, že korunní princ před několika ne- dělemi za svého pobytu v Berlíně vyprosil si ná- vštěvu státního tajemníka Jagowa k rozmluvé. Tento však, jsa zaneprázdněn pilnými pracemi, ne- mohl výzvě vyhověti, nýbrž dostavil se teprve po druhém důtklivém pozvání, a měl pak s korunním princem několikahodinnou rozmluvu. Výsledek roz- pravy té však mu nedostačil, a proto zaslal príne dopis kaneléři. španělský král do Paříže nepojede. Z Madridu, 17. října. (K. k.) Na příslušném místě vyvrací se zpráva, že španělský král s krá- lovnou odjedou na zapřenou do Paříže navštívit presidenta Poincaréa.
Poincaré Chorvatsko Záhřeb Brunšvicko Berlín Paříž Madrid Tägliche Rundschau
18 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Vláda doufá v Němce. Demonstrace zástupců německých po- slanců z Čech, ve středu provedená ve Vídni proti místodržiteli kn. Thunovi a neméně pro- ti ministerskému předsedovi hr. Stürgkhovi, velmi se zalíbila třebenickému Volksratu. Za- poměv na své rozpory s poslanci, usnesl se Volksrat včera na projevu, jímž radostně vítá odhodlání německých poslanců, setrvati při chomutovských usneseních a tudíž se ne- zúčastniti dorozumívacího jednání potud, po- kud se ho zúčastní místodržitel kn. Thun; Volksrat pak projevuje německým poslancům dík a uznání, jsa přesvědčen, že na středeč- ním svém stanovisku setrvají. Vláda však, jak se zdá, má naději jinou že Němci se umoudří. Dle „Bohemie“ smýšlí vláda optimisticky, očekávajíc, že Němcii tentokráte osvědčí skutkem svoji snahu o ná- rodnostní smír, a že se tudíž uklidní, načež budou rozmíšky ve středu se provalivší od- straněny. Vláda doufá, že při uklidňování
Němec Thun Stürgkh Volksrat Čechy Vídeň Bohemia
19 article FEUILLETON
FEUILLETON Historiografie českých měst. Zesnulý starosta města Klatov dr. Alois Ma- žek byl osobním přítelem dra. Vančury, a společně s drem. Hostašem se přičinil o zřízení úřadu hi- storiografa města, jak dr. Vančura sám v doslovu k oslavě Krameriově vapomíná. Vzpomíná tal vděčně, že uznal za nutno, nedlouho po smrti dra Maška zmíněný doslov, v němž zásluhy dra. Mašk a dra. Hostaše jsou stavěny vedle sebe, doplniti opraviti. Dle zásady: „Přítelem je mi Cato, ale většín přítelem pravda,“ šel při tom dr. Vančura pouz za historickou pravdou a tak obraz jeho zesnulé- ho osobního přitele dopadl méně lahodně roku 1913 než roku 1908. Dle něho dr. Mašek měl „men- ší smysl pro věci kuliurní a dovedl se nadchnout- jen pro podniky kulturní, jež mohly poskytnout hmotný prospěch, jinak neprojevil účasti a odepře podporu. Kdyby prof. Vančura byl se informoval u svých osobních přátel v Klatovech nebo aspoň po- vrchně prostudoval jednotlivé položky rozpočtu obce, okresu a spořitelny, týkající se pouze jediné- ho podniku kulturního, klatovského muse a, musi by sám doznati, že kulturní hospodářství klatov- ské není v poměru k jiným českým městům nikte- rak pozadu, přes to, že až do nedávna stál v čele jeho muž tak „malého kulturního smyslu“. Za své- ho informačního pobytu v Klafovech mohl zjistiti že kulturní nářky „Úhlavy“ na nezřizování veřejné knihovny zmikly rázem úmrtím dra. Maška, ač knihovna, zesnulým starostou zabezpečená, po půl- druhém roce po jeho smrti dosud nevstoupila v ži- vot. Společný obou přítel, nynější starosta dr. K. Hosíaš, byl by mu na požádání ochotně vysvětli
doktor ma Vančura Hostaš Krameriův Mašek profesor K Hosíaš Klatovy Úhlava úřad historiografa město
20 article Viz fenilleton več. „N. L.“ z 13. t. s.
Viz fenilleton več. „N. L.“ z 13. t. s. proč na místě „neúhledné a zbytečné kašny, hyzdíc pěkné náměsti“, za vlastního úřadování neposta- vil dvojsoší Dobrovského a Krameria. Z úst osob- ního přítele a iniciátora kulturních podniků kla- tovských dověděl by se, kdykoliv mu libo, že obec jež nemá dosud přes všechno úsilí a oběti ani je- diný moderní chudobinec, v jejichž školách při- padá až 90 žáků na jednu třídu a jednoho učitele má mnohem nezbytnější humanní i kultur úkoly a může si postaviti mnohem cennější kul- turní pomníky, než je Vančurou navrhovan sousoší, dosahující jistě s úpravou okolí nákladu 100.000 korun, nebo přeměna gymnasíjního kostela
Dobrovský Kramerius Vančura
21 article
Historiograf Vančura obviňuje však zesnulého dra. Maška ještě z jiného nekulturního záměru, re- staurací děkanského chrámu „oživiti pouti k zá- zračnému obrazu, aby se Klatovy staly sokyn Příbramě a z přílivu poutníků hojný zisk vyplynul místním živnostníkům.“ Je pravda, že dr. Mašek hmotný prospěch živnostnictva klatovského nikdy tak nebagatelisoval jako p. prof. V. Vážně brániti dra. Maška proti osobnímu příteli dru. Vaněurovi jenž po jeho smrti ho naříká ze záměrů klerikál- ních, není třeba. Bylť by zesnulý zajisté u kruhů klerikálních jinak zapsán než tomu bylo v posled- ních letech jeho života, po dokonané restauraei kdyby mu, jak líčí V., jen úpadek svatováclavské záložny zabránil provedení díla klerikálům tak mi- lého. A nastává otázka: proč prof. V. v doslovu k jubilejnimu článku Krameriově, v němž vynáše zásluhy dra. Maška způsobem, jenž zesnulým ne- byl žádán ani vítán, nevzpomněl jako objektivní hi- storik také této tak významné události, sni menšího kulturního smyslu dra. Maška. Proč ponechalsi tyto nemilé pravdy až pro epilog nad zesnulým sla- rostou města? Je jen dvojí možnosti buď zamlče čr. Vančura r. 1908 pravdu o dru. Maškovi a lhal „mlčícími úst y“. anebo není pravdou, co nám dr. V. namlouvá a pak s elhal dne 24. z áří 191 slovem a činem .
Vančura Mašek doktor profesor Krameriův Klatovy Příbram
22 article
v divadlo. Jak podivuhodně se vyjímá hned v příštín článku jeho, dne 25. září 1913, motto jeho pole miky s „Klatovskými Listy“, Nelži slovem. ani činem, ani mlčícími ústy. chceš-li Husa vzpomínati za pravdu jenž v dým šel hustý. Pan prof. Vančura snad pisateli tohoto literár ního profilu odpustí, že motto, věnované kdysí čele dopisu, vrací skromně na pravé místo - mezi řádky. Přebytek piety k živým nebyl jistě důvoden prof. Vančurovi, aby vyřkl hanu teprve na mrtvým. Jeho vysokomyslné kritiky článků prole- sora Nekoly, jeho bezpříkladný útok na býv. ře- ditele gymnasia klatovského Beera v Almanacht slavnostním z r. 1912 svědčí o tom dokonale. Jeho osobní přátelé, jichž se dovolává naprofi každo kritice své činnosti i nečinnosti, měli plné ruce práce v předvečer slavnosti, jíž ředítel Beer by přítomen, aby zamezili vejíli v oběh Almanachu. v němž tento útok byl otištěn. Nepochybím řekneme-li, že důvod, proč historik Vančura jinal psal o osobním příteli dru. Maškovi za jeho života a jinak po jeho smrti, nelze hledati ani v pozdn lásce k historické pravdě, ani v přílišné pietěl živému. Motiv, pro který V. při jediném dru. Ma- škovi. starostovi města, holdoval tak neobvyklé „zásadě“: De vívo nil nisi bene“, nestojí z práci, spojenou s potřebným šetřením.
Hus profesor Vančura Beer Mašek Ma
23 article
Také další vína starosty dra. Maška dle líčen Vančurova, odklonění od původního programu loř ské oslavy stoletého obnovení gymnasia klatov ského a narozenin Storchových ve smyslu klerikál- ním rozpadne se v nivec při důkladnějším rozboru Tady je potřebí, konstatovati pravdu naproti bi storiografu Vančurovi. V. sám od počátku zmocni se vedení slavnostního komitétu pražského a pra- coval soustavně proti komitétu klatovskému městské radě. Tímto nešťastným dualismem utrpěly připravy slavnostní nemálo. Dr. Mašek však vzp ral se od počátku plánu Vančurovu, položiti slav nost na den sv. Václava. Pro termin pouti klatov- ské nebyl však u něho rozhodným vliv klerikální jak tvrdí Vančura, ale jedině věcná úvaha, že tím- to terminem zajištěna je plná účast profesorskéh sboru i žactva gymnasijního, ale též nejširší účas bývalých žáků gymnasijních i v zájmu města a jeh živnostnictva. Nehrozil se příchodu mnoha kněží poněvadž stál na svobodomyslném stanovisku, ž právo účasti a právo stisknouti ruku bývalým ko- legům přísluší všem bývalým žákům gymnaska bez rozdílu, jaký nosí kabát a jaké mají poltické přesvědčení. Prohlédal zcela dobře bez cizího při- spění plány Vančurovy, terminem svatováclavským zameziti účast kněžstva a umožnili realistickému studentstvu z jeho plzeňského sjezdu agitační zá- jezd do Klatov. Kdežto dr. Vančura chtěl slavnos výhradně pro realisty a snad také trochu pro radikály, chtěl dr. Mašek slavnost pro všechny bez rozdílu. Nebyl by také váhal, povoliti valné části sjezdových účastníků zařadění slavnostn
Mašek Vančurův Storchův Vančura doktor svatý . Václav Klatovy
24 article
mše, prostě proto, že nikdo z pokrokových účast- níků nebyl nucen na ni jiti. Dopis, v němž obsa- žena byla resignace Vančurova, přijal v zájmu zdaru slavnosti s radostí na vědomí a netajil se tím, že Vančurovi dostane se od něho břitké od- povědi, Bohužel, zemřel předčasně a termin slav- nosti položen kompromisně na kačátek září, dobu, kdy většina bývalých žáků, i pokrokových, dávno si odbyla dovolenou, kdy sbor profesorský i žactv bylo ještě rozptýleno na prázdninách. Vanču přejal opět úkol slavnostního řečníka, kněžstvo odřeklo účast, rozmrzení zachvátilo však i širš kruhy. Sami členové předsednictva pražského slav- nostního komitétu — nepřijeli, ministr dr. Rand dojel v předvečer slavnosti — do Lužan. Nebýt domácího klatovského obecenstva, utrpěla slavnost zřejmé fiasko. Ale zústala slavností realistickou a hlavně — Vančurovou. Dnes útoči prof. Vančura dodatečně na ředitel gymnasia klatovského, p. R. Soukupa, a obviňuje h „z urážky městské rady i celého města“, protože
Vančurův Vančura Vanča Lužan profesor R Soukup
25 article
v letošní školní zprávě gymnasijní zmínil seo loňské slavnosti stručně pouze třemi řádky. Pan prof. Vančura sám tvrdí, že slavnost konána „mi- mo ústav“. Ne vinou ředitele Soukupa, neboť stej- ně zodpověděn by byl celý sbor profesorský,v němž přes to, že zasedali v něm horliví stranníci Vančurovi, podobný návrh nebyl vůbec učiněn. V pamětní knize gymnasijní věnována slavnosti vřelá a obšírná vzpomínka. Stručná zmínka v výroční zprávě gymnasijní opodstatněna je okol- nosti, že slavnost pořádána „mímo ústav“. Tim přece plněno jen přání prof. Vančury, jenž i měst- ské radě, již dnes uznává za pořadatelku slavnosti. určoval dísposice. Jednalo se mu o to, aby jeho sláva zvěčněna byla i oficiální zprávou pro žactvo gymnasia. A kromě toho p. ředitel Soukup měl odvahu, při nedávné schůzi universitní vystoupiti jako mluvčí strany mladočeské, proto šup s ním do pytle aklerikalismu, ovládaného klerikalismem.
profesor Vančura Soukup Tim
26 article
V Klatovech dnes není vynikající osoby, živ neb mrtvé, kromě nečetných vlastních stoupenců prof. Vančury, jež by na soudné stolici jeho obstála „před historickou pravdou“. I sám žijící osobní přítel jeho, dr. K. Hostaš, vydán je v jeho článcích zastřeným útokům; vždyť V. mluví o „panujícím aklerikalismu mladočeském. A přes to, že jako historiograf města historii jeho nepíše, ale dělá, má odvahu povýšiti se n vrchního kurátora obce, přes neznalost jejích po- třeb poručníkovati jí a poučovati o úkolech a ob- viňovati vážné občany, kteří řádně konají své povinnosti, z urážky „městské rady a celého mě- sta“. Dokazuje to pouze, že historiograf Vančur nevolil správně ani místo, kde chce své dějiny města Klatov psáti. Žije příliš daleko, aby byi řádně informován o potřebách a poměrech v obcia příliš blizko, než aby mohl zrakem nezkaleným a prost osobní zaujatosti psáti historii města. Proto to, co dosud napsal o Klatovech, není bi- storii, ale historickou polemikou, v niž nejdále je k historické — prav dě.
profesor Vančura K Hostaš Klatovy