1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 18. října 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní liety
-předplácí se
V Praze v administranls
na čtvrt ta . . . . 6 K — h
s Uivoji donáškou
na měsíe. . . . .
na čtvrt jeta : ... 7 K e2-
aHHálkáchi
na měsia
aK p
na měsle Poštou.
na čtvrt fsta . . . . s K e0
s dvoji zásilkon
ndslo.
na Stvrt ieta . . . . u k do
Praha
5
article
ecerní
dámí.
V drobném prodejle
ranní čislo o sobě
na Sh
vočerní
sa lh
Ve fliálkách na venková
ranní dislo . . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . 5h
lnnerály
platí se hotově napřec
Předplacení a invorty přijím
administraoe v Marinnské nl.,a
Pam nachánejí ze tál
redakce, Hskárna a ekpedle
„Národnich Llstá
Rnkopisy se nevrnone
Národnich Llstat Rnkopisa
6
article
V Praze, 18. října.
Podle všech známek patříme ke Slova-
nům. Poněvadž jsme Slované, mluvíme velmi
často o svých slovanských citech, milujeme
všechny slovanské bratry, někdy se arci n
ně zlobíme, když ve svém postupu neřídí se
našimi názory o slovanské vzájemnosti. Slo-
vanskou vzájemnost pěstujeme velmi rádi
na sokolských sletech i na zřídkavých slovan-
ských sjezdech ji rádi osvědčujeme.
Což nám ovšem nevadí, abychom ve sku-
tečnosti bratry Slovany znali málo. Většin
českých inteligentů na příklad ani neví, že by
mohla řeči nejbližšího nám slovanského náro-
da, polštině, rozumět téměř beze všech pří-
prav. O pravoslavných Slovanech ani nemlu-
víme; ti píší cyrilskými písmenkami, která se
mnohému našinci zdají záhadnými kabalisti.
ckými znameními, která si netroufá luštit.
Snili jsme kdysi ve své slovanské nezkušeno-
sti o velkém poslání, které vykoná český ná-
rod mezi Slovany. Hřála nás nejen víra na-
šich buditelů, povzbuzovalo nás také proro-
ctví Mickiewiczovo, že my Češí jako národ
nestranný a nezúčastněný budeme kdysi roz-
hodčími ve slovanských sporech.
Domnívali jsme se, že naše geografické
položení uprostřed Evropy pomůže nám k to-
mu, abychom byli mostem mezi východema
západem. Toto mínění nebylo tak naprosto
neodůvodněné; v minulosti český náro
opravdu hrál živou úlohu kulturního prostřed-
níka mezi východem a západem, z Čech kdys
se šířila západní civilisace do slovanských
krajů.
Slovan
Mickiewiczův
Praha
Evropa
východ
západ
Čechy
Slovan
7
article
Ale dnes z té úlohy jsme vypadli. Aspoř
slovanský východ. Poláci a Rusové, po na-
šem mostě nechodí vůbec, a slovanský jih jen
částečně. Teprve v poslední době Praha za-
číná více vábit jihoslovanskou inteligenci. Ale
Praha se tu chová dosti pasivně a jen přiro-
zený kulturní a hospodářský rozmach český
láká sem jihoslovanské studenty a dává jin
příležitost osvojovati si naši methodu zápasu
o národní bytí.
Známe vlastně stále ještě příliš málo své
slovanské bratry a proto příliš málo vyhovu-
jeme svým slovanským úkolům. Je to u nás
sice lépe, než u jiných Slovanů, ale dobře t
není. Naše slovanské organisace jsou mále
činny, naše časopisy po slovanské stránce
nedostačují. Chyba je to, protože musíme hle-
dětí nejen stále „dohánět západ“, nýbrž i držet
rovný krok s východem, s naším, slovanským
východem, protože jen tato opora na silnější
a samostatnější slovanské živly polské a ruské
může v nás posílit sebevědomí a touhu, vůl
po svéráznosti, které je v nás stále ještě málo
Co jsme vykonali pro popularisaci pozná-
ní největšího slovanského národa, Rusů? Až
směšně málo. Našich několik učených slavi-
stů požívá velmi dobré a zasloužené slávy v
slovanském světě, ale v širších kruzích lite-
rárních a uměleckých intimnější známost ru-
ské myšlenky není. Opozdili jsme se v tom
směru za Němci, ba i za Angličany a Fran-
couzy, jichž literatura v Rusku je bohatší
V Anglii je zřízen dokonce jakýsi druh uni-
versitní školy, věnované pouze poznávání Ru-
ska. O Německu ani nemluvíme, kde veliké
hospodářské a politické zájmy vedou i státní
správu ku podpoře studia Řuska.
Polák
Rus
Němec
Angličan
Praha
Rusko
Anglie
Německo
8
article
Od nás zřídka odváží se někdo na cestu
do Ruska, ačkoli není nákladnější a nepoho-
dlnější, než cesta na západ. Na větší výpravy
se zmohla jen obchodní akademie. Z Německ
loni vyjela si do Ruska výprava asi o 100
účastnících za řízení berlínské „Jednoty pro
státovědecké vzdělávání“. Mezi účastníky byli
vyšší správní úřadníci, průmyslníci a učenci.
Výsledkem jich cesty, znamenitě organisova-
né, bylo vydání obsažné knihy o poměrech ru-
ských, která je plna obdivu o rostu a rozma
chu veliké slovanské říše.
Ve čtvrtek konala se v berlínském parla-
mentě ustavující valná hromada „Německého
spolku pro studium Ruska“, které se zúčast-
nili přední zástupci německé vědy, průmyslu
a obchodu. V zahajovací řeči tajný rada Se-
ring pravil, že nepatrná znalost Ruska jest
nedostatkem v německém vzdělání a v hospo-
dářském životě. Rozhodnutí založit spolek
pro studium Ruska uzrálo, když lonská vý-
prava viděla velkolepé reformní dílo Ruska.
Nový spolek jest pracovním spolkem bez de-
korativní příměsi. Prof. Hoetzsch z Po-
znaně uváděl jako úkol spolku poznání ru-
ského státu a národa v celku, uveřejňování
vědeckých prací z Ruska a o Rusku, sezna-
mování západní Evropy s obrovskou věde-
ckou literaturou ruskou, sbližování literárních
kruhů německých s duševním prouděním ru-
ským, pořádání studijních cest do Ruska. Slo-
vem, Němci chtějí býti tím mostem mezi
evropským východem a západem.
Hoetzsch
Němec
Rusko
Evropa
St
západ
Jednota
cesta na západ
9
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Rakousko žádá, aby Srbové okamžitě opustil
albanské území.
Z Vídně, 18. října. „Reichspost“ vypra-
vuje, že v diplomatických kruzích pohlíží se
s napětím výsledku včerejšího sly-
šení hr. Berchtolda u císaře, proto
že není pochyby, že týkala se zá-
porné odpovědi Srbska na zakro-
čení Rakousko-Uherska a troj-
spolkových velmocí a dodává sebevě-
domě a velkopansky: V Bělehradě pocítí vel-
mi záhy následky zatvrzelého nedbání výzvy
Rakousko-Uherska. V průběhu nejbližších 4
hodin rakousko-uherský vyslane
v Bělehradě zpraví nejdůraznějš
diplomatickou formou srbsko
vládu o žádosti Rakousko-U her-
ska za okamžité vyklizení alban-
ského území. Domnívají-li se srbští stát-
níci, že svou okružní notou dostali se v otáz-
ce vyklizení „strategických míst“ na „mrtvý
bod“, bude jim snad překvapeně neněžným
způsobem připomenuto, že i nejsho-
vívavější trpělivost má svůj konec. Nastá-
vající energické zakročení Ra-
kousko-Uherska v Bělehradě bude
zníti: „Srbská vláda musí se zdržeti každého
zasáhnutí v integritu velmocemi na londýnské
konferenci zřízené autonomní Albanie a vy-
kliditi obsazená území Albanie, o jejichž pří-
slušnosti k Albanii na základě pohraniční čáry
srbské vládě oznámené není žádné pochybno-
sti.“ Jestliže srbská vláda také této diploma-
tické výzvy nebude dbáti, musí si pak sa-
ma přičísti neodvratitelné dů-
sledky tohoto jednání. Další prota-
hování se nestrpí. Srbsko je na rozcestí: do-
brovolné nebo vynucené vyklizení Albanie.
Srba
Berchtold
Rakousko
Vídeň
Srbsko
RakouskoUhersko
Bělehrad
Albánie
RakouskýUhersko
10
article
Essad paša vyjednává se Srby.
Z Vídně, 18. října. Faik bej Konica zaslal
Dubrovníka „Neue Fr. Presse“ tento telegram
Srbové vnikli do albanského územe
na vzdálenost 10hodinového pochodu
Dne 11. t. m. dospěli až k řece Mati, kde svedeny
krvavé boje. Dne 13. vyslal senát pro střední Alba-
nit k návrhu svého presidenta Essada paše beje
Mehmeda Konicu k veliteli srbského vojska, aby
s ním vyjednával o odvolání tohoto vojska
a o zjednání přátelských sousedských
poměrů. Mehmed bej Konica, 1terý byl londýn-
ským vyslancem vlády ve Valoně, vydal se nepro-
dleně do tábora srbského generála. Bylo mu naří-
zeno, aby srbského generála ujistil, že Essad paša
ručí za klidd a pořádek na albanské straně.
Srba
Konica
Dubrovník
Neue
Maťa
Essad
Konicu
Vídeň
Francie . Presse
Valona
Konica
11
article
Řecko-turecké jednání o mír.
Z Athén, 17. října. (K. k.) „Agence d'Athéne
oznamuje: Body, o nichž na včerejš
turecko-řecké mírové konierene
nebyloještě docíleno shody, jsou
1. V článku 7. žádají turečtí delegáti, aby sou
kromé usedlosti sultána a členů císařské rodiny by-
ly Řeckem respektovány. Řecká vláda podotkla k
tomuto požadavku, že není možno přiznati taková
práva statkům zcela neurčitě označeným, a žádala
v té příčině vysvětlení a bližší označení.
2. V článku 8. žádá Turecko, aby Řecko nesle
náklad za vydržování řeckých válečných zajateů
Řecká vláda navrhla, aby tento sporný bod byl
rozhodnut mezinárodní finanční komisí v Paříži.
3. Pokud jde o náhradu Turecka za zadržené
parníky (čl. a). trvá Řecko na svém názoru, že Tu-
recko je povinno odškodniti parníky.
4. Při čl. 10. bylo pro různost názorů o proto-
kolu o vydání Soluna usneseno dáti tento sporný
bod rozhodnouti haagskému smírčímu soudu,
5. V článku 11. o volbě muftiů a vrchníh
muftia schvaluje řecká vláda volbu muftiů moha-
medánskými obcemi a volbu vrchního muftiho
muftii, zamítá však rozhodně žádost, aby šejk u
islam měl právo jmenovatí muftie; je pouze sroz-
uměna s tím, aby šejk ul islam jmenování prvního
muftiho schválil. Turečtí delegáti vzali tyto námi-
ky na vědomí, aby si opatřili další instrukce.
článek 12. o vakufových statcích, který je
z řeckého stanoviska velmi důležitým, nebyl pro
jednáván a porada o něm odročena na zítřek.
Výměna zajatců.
Z Caříhradu, 17. října. (K. k.) 800 bulharskýel
válečných zajatců vstoupilo dnes večer na anglický
parník, který odpluje do Varny.
Athéne
Caříhrad
Atény
Řecko
Turecko
Paříž
12
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Konference klubovních předsedů.
Z Vídně, 18. října. Předseda poslanecké
sněmovny dr. Sylvester, který sem dnes při-
byl, svolal na úterý 12. hod. polední poradu
předsedů všech klubů, která věnována bude
pracovnímu programu podzimní kampaně vů-
bec a podrobné rozpravě o malém finančním
plánu zvláště.
Z Vídně, 18. října. (Zvláštní telefonick
zpráva „Národních Listů“.) Takový jes
pracovní program, kerý chce dr. Svl
vester navrhnouti důvěrníkům sněmovních
stran: Každá část, každá berně ma-
lého finančního plánu projedná
se z vláště. O každé bude pouze jedna de-
bata.
Napřed vezme se v poradu zákon, kte-
rým zavádí se daň na šumivá vína
potom zákon o dani totalisaterů, pak
zákon o dani automobilové, potom do-
jde na zákon, kterým se zvyšuje daňz
lihovin, pak bude následovati zákon, kte-
rým se zvyšuje daň z osobního pří-
jmu, a posledním článkem malého finančníh
plánu jsou úděly zemské.
Správce ministerstva financí sv. p. d
Engel předloží sněmovně nejspíše již v úterý
řádný rozpočet na první polovinu
roku příštího a doprovodí jej výkladen
finančním. Bude usilováno, aby první čten
tohoto budžetu položilo se na jednací pořa
a vložilo se mezi podrobnou de
batu, věnovanou malému finanč-
nímu plánu za tím účelem, aby mohl řádný
rozpočet dostati se do výboru, a tam a v plenu
a tolikéž ve sněmovně panské mohl býti vy-
řízen do konce tohoto roku, tak aby vláda ne-
byla zase nucena užíti rozpočtu zatímného.
doktor
Sylvester
Svl
Engel
Vídeň
poslanecký sněmovna
13
article
Jak jsme již oznámili, podá vláda sněmov-
ně poslanecké zevrubně vypracovaný zákon
proti vystěhovaleckému ruchu.
Zasedání podzimní potrvá do 20. prosince.
Za kampaně delegační pracovati
budou výbory sněmovny poslanecké, avšak
také tyto odpočívati budou po 10 dní, po které
budou trvati plenární schůze delegační.
Pro národnostní vyrovnání.
Z Vídně, 18. října. [K. k.) Listy sdělují: Po řeč
stavebního rady Bressera ve včerejší schůzí dolno-
rakouského živnostenského spolku podal člen spol-
ku prokurista Otto Lang pilný návrh, aby vůdčí
hospodářské spolky rakousko-německého jazyko-
vého území byly vyzvány, aby v době co možná
krátké vyslaly do Vídně delegáty, kteří by se ra-
dili o tom, zdali a jak mohou výrobní stavy zasá-
hnouti, aby konečně nastalo trvalé vy
jasnění v národnostní otázce, ztěžu-
jící veškeron hospodářský vývoj. Sou-
časáě s pozváním sdružení rakousko-německéh
jazykového území budiž na jedno nebo několik sdru-
žení každého z ostatních rakouských národů vzne-
sena výzva, aby u svých výrobaích stav
zahájila stejnou akci. Po delší rozprai
byl návrh přikázán správní radě spolku ku projed-
nání dle stano .
Lang
Vídeň
Bresser
14
article
Volební oprava halíčská
Ze Lvova, 18. října. Místodržitel a zem-
ský maršálek měli včera v budově zemského
sněmu porady s vůdcí Všepoláků a pozdějí s
zástupci polských demokratů, z nichž nikdo
zásadně nenamítal ničeho proti tomu, a by
volební oprava do zemského snč-
mu haličského předložena byl
tomuto vládou. Dnes konají se porady
se zástupci polské strany lidové a parlamentní
komisí ukrajinského klubu.
Změna v rakouské diplomacii.
Z Bukureští, 18. října. (.N. Fr. Pr.“) Zde s
proslýchá, že rakousko-uherský vyslanec v Cetyni
podmaršálek Vladimír sv. p. Giesl jmenován bud
vyslancem v Bukurešti.
Říšský poslanec Höger zemřel.
Z Vídně, 18. října. (K. k.) Listy sdělují, že
včera zemřel bývalý říšský poslanec a dělnický
vůdce Karel H č g er
Z úřadního věstníku.
Giesl
Höger
Lvov
Bukurešť
Francie
Vídeň
Vladimíra svatý . p
15
article
Z Vídně, 18. října. [K. k.) „Wiener Zeitung
oznámuje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval tajem-
níka magistrátu královského hlavního města Prahy
soukr, docenta dra. Emila Svobodu mimořád-
ným profesorem právních věd na české vysoké
škole technické v Praze. — „Wiener Zeitung“ uve-
řejňuje nařízení ministerstva obchodu z 2. října
1913 o zřizování poštovních úřadů na útraty inter-
esentů.
Společný ministr financí jmenoval inspektora
evid. katastru daně pozemkové Josefa Vacka
zemské vlády v Sarajevě vrchním inspektorem
vrchního geometra Čeňka Zárubu v Konjici
Sarajevě inspektorem a přeložil vrch. Reometra
II. tř. Josefa Opitze v Bělsini do VIII. hodn. tř
Oslavy bítvy u Lipska v Rakousku.
Z Vídně, 18. října. (K. k.) Ve všech větších
posádkách konalo se včera večer jako zahájení
stoleté oslavy bitvy národů vojensko-hudební če-
pobití za hromadné účasti všech kruhů obyvatel-
stva.
Oslava bitvy u Lipska v Lípsku.
Z Lipska, 18. října. Dnes byl tu slavnostně vy-
svěcen pomník tak zvané „bitvy národů“ za ne-
bývalé nádhery, za osobního účastenství císaře Vi-
léma, pana arcivévody Františka Ferdinanda jako
zástupce císaře Františka Josefa I., velkého kní-
žete Cyrila Vladimíroviče jakožto zástupce cara
Mikuláše, za přítomnosti panovníků všech spolko-
vých států německých, švědského prince Viléma,
deputací vojenských a městských, vysokých hod-
nostů vojenských a civilních z Německa, Rakou-
ska a Ruska, zástupců šlechty atd., jakož i ne-
sčíslného množství hostů z Německa i ciziny. Ře
slavnostní pronesl první předseda německého vla-
steneckého svazu kom. rada Klement Thi ecne
Svoboda
Vacek
Záruba
Opitz
František Ferdinand
Vladimírovič
Mikuláš
Vilém
Thi
Vídeň
Praha
Sarajevo
Konjic
Bělsini
Lipsko
Rakousko
Německo
Raka
Rusko
Wiener Zeitung
královský hlavní město
český vysoký škola technický v Praga
císař František Josef I
16
article
Nová aféra šl. Lukácse.
Z Peští, 18. října. Ministerský předseda hr. štč-
pán Tisza zamýšlí v nejbližší schůzi poslanecké
sněmovny, která konati se bude koncem příštíhy
týdne, vyložiti celou aféru zam y šl e nk
herny na ostrově sv. Markéty ve všech
podrobnostech.
Z Pešti, 18. října. Všechny oposiční strany chtějí
se dostaviti do příští schůze poslanecké sněmovny.
nechť bude svolána k žádosti oposice či z nařízení
předsednictva. Posl. hr. Michal Karolyi, hr. Vojtěch
Apponyi, Béla Mezössy. Rakocszky a Vaszonyi
ujmou se slova, nežli se přejde k jednacímu pořadu
a budou žádati, aby vláda podala vy-
světlení v příčině aféry herny n
ostrově sv. Markéty. Posl. dr. Mandy, který
náleží straně vládní, prohlašuje dnes, že zná všech-
ny podrobnosti aféry té, a že může ujistiti, že žádný
poslanec a žádný člen vlády není kompromitován
Dohra atentátu na bar. Skerlecze.
Ze Záhřeba, 17. října, [K. k. uh.) Septemvíráln
tabule zamítla zmateční stížnost, kterou podal do
příliš vysoké výměry trestu Štěpán Dojčič, odsou-
zený záhřebským soudem pro atentát na králov-
ského komisaře barona Skerlecze na 16 let do
těžkého vězení, a potvrdila celý rozsudek prvnt
stolice jak co do kvalifikace činu, tak i co do vý-
měry trestu.
Lukács
Tisza
svatý . Markéta
Posl
Karolyi
Apponyi
Mezössy
doktor
Mand
Dojčič
Pešť
Záhřeb
poslanecký sněmovna
17
article
Cholera v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 17. října. (K. k. uh.) Dle zpráv,
došlých zemského zdravotního úřadu z cholero-
vého území, vyskytlo se od včerejška opětně šest
nových onemocnění a dva případy smrti. Celkem
onemocnělo 489 lídí a zemřeli 202
Otázka posloupnosti v Brunšvicku.
Z Berlína, 18. října. „Tägliche Rundschau“ se
dovídá, že návrhna úpravu posloupnosti
brunšvické byl včera dodán spolkove
radě, jejíž valná schůze koná se ve čtvrtek 23.
t. m., kteréhož dne se věci vyřídí. Návrh bude, jak
se ujišťuje, přijat jednohlasně.
K dopisu, který zaslal následník
říšskému kancléři v této věci, dovídá
se tentýž list, že korunní princ před několika ne-
dělemi za svého pobytu v Berlíně vyprosil si ná-
vštěvu státního tajemníka Jagowa k rozmluvé.
Tento však, jsa zaneprázdněn pilnými pracemi, ne-
mohl výzvě vyhověti, nýbrž dostavil se teprve po
druhém důtklivém pozvání, a měl pak s korunním
princem několikahodinnou rozmluvu. Výsledek roz-
pravy té však mu nedostačil, a proto zaslal príne
dopis kaneléři.
španělský král do Paříže nepojede.
Z Madridu, 17. října. (K. k.) Na příslušném
místě vyvrací se zpráva, že španělský král s krá-
lovnou odjedou na zapřenou do Paříže navštívit
presidenta Poincaréa.
Poincaré
Chorvatsko
Záhřeb
Brunšvicko
Berlín
Paříž
Madrid
Tägliche Rundschau
18
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Vláda doufá v Němce.
Demonstrace zástupců německých po-
slanců z Čech, ve středu provedená ve Vídni
proti místodržiteli kn. Thunovi a neméně pro-
ti ministerskému předsedovi hr. Stürgkhovi,
velmi se zalíbila třebenickému Volksratu. Za-
poměv na své rozpory s poslanci, usnesl se
Volksrat včera na projevu, jímž radostně vítá
odhodlání německých poslanců, setrvati při
chomutovských usneseních a tudíž se ne-
zúčastniti dorozumívacího jednání potud, po-
kud se ho zúčastní místodržitel kn. Thun;
Volksrat pak projevuje německým poslancům
dík a uznání, jsa přesvědčen, že na středeč-
ním svém stanovisku setrvají.
Vláda však, jak se zdá, má naději jinou
že Němci se umoudří. Dle „Bohemie“ smýšlí
vláda optimisticky, očekávajíc, že Němcii
tentokráte osvědčí skutkem svoji snahu o ná-
rodnostní smír, a že se tudíž uklidní, načež
budou rozmíšky ve středu se provalivší od-
straněny. Vláda doufá, že při uklidňování
Němec
Thun
Stürgkh
Volksrat
Čechy
Vídeň
Bohemia
19
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Historiografie českých měst.
Zesnulý starosta města Klatov dr. Alois Ma-
žek byl osobním přítelem dra. Vančury, a společně
s drem. Hostašem se přičinil o zřízení úřadu hi-
storiografa města, jak dr. Vančura sám v doslovu
k oslavě Krameriově vapomíná. Vzpomíná tal
vděčně, že uznal za nutno, nedlouho po smrti dra
Maška zmíněný doslov, v němž zásluhy dra. Mašk
a dra. Hostaše jsou stavěny vedle sebe, doplniti
opraviti.
Dle zásady: „Přítelem je mi Cato, ale většín
přítelem pravda,“ šel při tom dr. Vančura pouz
za historickou pravdou a tak obraz jeho zesnulé-
ho osobního přitele dopadl méně lahodně roku
1913 než roku 1908. Dle něho dr. Mašek měl „men-
ší smysl pro věci kuliurní a dovedl se nadchnout-
jen pro podniky kulturní, jež mohly poskytnout
hmotný prospěch, jinak neprojevil účasti a odepře
podporu.
Kdyby prof. Vančura byl se informoval u svých
osobních přátel v Klatovech nebo aspoň po-
vrchně prostudoval jednotlivé položky rozpočtu
obce, okresu a spořitelny, týkající se pouze jediné-
ho podniku kulturního, klatovského muse a, musi
by sám doznati, že kulturní hospodářství klatov-
ské není v poměru k jiným českým městům nikte-
rak pozadu, přes to, že až do nedávna stál v čele
jeho muž tak „malého kulturního smyslu“. Za své-
ho informačního pobytu v Klafovech mohl zjistiti
že kulturní nářky „Úhlavy“ na nezřizování veřejné
knihovny zmikly rázem úmrtím dra. Maška, ač
knihovna, zesnulým starostou zabezpečená, po půl-
druhém roce po jeho smrti dosud nevstoupila v ži-
vot. Společný obou přítel, nynější starosta dr. K.
Hosíaš, byl by mu na požádání ochotně vysvětli
doktor
ma
Vančura
Hostaš
Krameriův
Mašek
profesor
K Hosíaš
Klatovy
Úhlava
úřad historiografa město
20
article
Viz fenilleton več. „N. L.“ z 13. t. s.
Viz fenilleton več. „N. L.“ z 13. t. s.
proč na místě „neúhledné a zbytečné kašny, hyzdíc
pěkné náměsti“, za vlastního úřadování neposta-
vil dvojsoší Dobrovského a Krameria. Z úst osob-
ního přítele a iniciátora kulturních podniků kla-
tovských dověděl by se, kdykoliv mu libo, že obec
jež nemá dosud přes všechno úsilí a oběti ani je-
diný moderní chudobinec, v jejichž školách při-
padá až 90 žáků na jednu třídu a jednoho učitele
má mnohem nezbytnější humanní i kultur
úkoly a může si postaviti mnohem cennější kul-
turní pomníky, než je Vančurou navrhovan
sousoší, dosahující jistě s úpravou okolí nákladu
100.000 korun, nebo přeměna gymnasíjního kostela
Dobrovský
Kramerius
Vančura
21
article
Historiograf Vančura obviňuje však zesnulého
dra. Maška ještě z jiného nekulturního záměru, re-
staurací děkanského chrámu „oživiti pouti k zá-
zračnému obrazu, aby se Klatovy staly sokyn
Příbramě a z přílivu poutníků hojný zisk vyplynul
místním živnostníkům.“ Je pravda, že dr. Mašek
hmotný prospěch živnostnictva klatovského nikdy
tak nebagatelisoval jako p. prof. V. Vážně brániti
dra. Maška proti osobnímu příteli dru. Vaněurovi
jenž po jeho smrti ho naříká ze záměrů klerikál-
ních, není třeba. Bylť by zesnulý zajisté u kruhů
klerikálních jinak zapsán než tomu bylo v posled-
ních letech jeho života, po dokonané restauraei
kdyby mu, jak líčí V., jen úpadek svatováclavské
záložny zabránil provedení díla klerikálům tak mi-
lého. A nastává otázka: proč prof. V. v doslovu
k jubilejnimu článku Krameriově, v němž vynáše
zásluhy dra. Maška způsobem, jenž zesnulým ne-
byl žádán ani vítán, nevzpomněl jako objektivní hi-
storik také této tak významné události, sni menšího
kulturního smyslu dra. Maška. Proč ponechalsi
tyto nemilé pravdy až pro epilog nad zesnulým sla-
rostou města? Je jen dvojí možnosti buď zamlče
čr. Vančura r. 1908 pravdu o dru. Maškovi a lhal
„mlčícími úst y“. anebo není pravdou, co nám
dr. V. namlouvá a pak s elhal dne 24. z áří 191
slovem a činem .
Vančura
Mašek
doktor
profesor
Krameriův
Klatovy
Příbram
22
article
v divadlo.
Jak podivuhodně se vyjímá hned v příštín
článku jeho, dne 25. září 1913, motto jeho pole
miky s „Klatovskými Listy“,
Nelži slovem. ani činem,
ani mlčícími ústy.
chceš-li Husa vzpomínati
za pravdu jenž v dým šel hustý.
Pan prof. Vančura snad pisateli tohoto literár
ního profilu odpustí, že motto, věnované kdysí
čele dopisu, vrací skromně na pravé místo -
mezi řádky.
Přebytek piety k živým nebyl jistě důvoden
prof. Vančurovi, aby vyřkl hanu teprve na
mrtvým. Jeho vysokomyslné kritiky článků prole-
sora Nekoly, jeho bezpříkladný útok na býv. ře-
ditele gymnasia klatovského Beera v Almanacht
slavnostním z r. 1912 svědčí o tom dokonale. Jeho
osobní přátelé, jichž se dovolává naprofi každo
kritice své činnosti i nečinnosti, měli plné ruce
práce v předvečer slavnosti, jíž ředítel Beer by
přítomen, aby zamezili vejíli v oběh Almanachu.
v němž tento útok byl otištěn. Nepochybím
řekneme-li, že důvod, proč historik Vančura jinal
psal o osobním příteli dru. Maškovi za jeho života
a jinak po jeho smrti, nelze hledati ani v pozdn
lásce k historické pravdě, ani v přílišné pietěl
živému. Motiv, pro který V. při jediném dru. Ma-
škovi. starostovi města, holdoval tak neobvyklé
„zásadě“: De vívo nil nisi bene“, nestojí z
práci, spojenou s potřebným šetřením.
Hus
profesor
Vančura
Beer
Mašek
Ma
23
article
Také další vína starosty dra. Maška dle líčen
Vančurova, odklonění od původního programu loř
ské oslavy stoletého obnovení gymnasia klatov
ského a narozenin Storchových ve smyslu klerikál-
ním rozpadne se v nivec při důkladnějším rozboru
Tady je potřebí, konstatovati pravdu naproti bi
storiografu Vančurovi. V. sám od počátku zmocni
se vedení slavnostního komitétu pražského a pra-
coval soustavně proti komitétu klatovskému
městské radě. Tímto nešťastným dualismem utrpěly
připravy slavnostní nemálo. Dr. Mašek však vzp
ral se od počátku plánu Vančurovu, položiti slav
nost na den sv. Václava. Pro termin pouti klatov-
ské nebyl však u něho rozhodným vliv klerikální
jak tvrdí Vančura, ale jedině věcná úvaha, že tím-
to terminem zajištěna je plná účast profesorskéh
sboru i žactva gymnasijního, ale též nejširší účas
bývalých žáků gymnasijních i v zájmu města a jeh
živnostnictva. Nehrozil se příchodu mnoha kněží
poněvadž stál na svobodomyslném stanovisku, ž
právo účasti a právo stisknouti ruku bývalým ko-
legům přísluší všem bývalým žákům gymnaska
bez rozdílu, jaký nosí kabát a jaké mají poltické
přesvědčení. Prohlédal zcela dobře bez cizího při-
spění plány Vančurovy, terminem svatováclavským
zameziti účast kněžstva a umožnili realistickému
studentstvu z jeho plzeňského sjezdu agitační zá-
jezd do Klatov. Kdežto dr. Vančura chtěl slavnos
výhradně pro realisty a snad také trochu pro
radikály, chtěl dr. Mašek slavnost pro všechny
bez rozdílu. Nebyl by také váhal, povoliti valné
části sjezdových účastníků zařadění slavnostn
Mašek
Vančurův
Storchův
Vančura
doktor
svatý . Václav
Klatovy
24
article
mše, prostě proto, že nikdo z pokrokových účast-
níků nebyl nucen na ni jiti. Dopis, v němž obsa-
žena byla resignace Vančurova, přijal v zájmu
zdaru slavnosti s radostí na vědomí a netajil se
tím, že Vančurovi dostane se od něho břitké od-
povědi, Bohužel, zemřel předčasně a termin slav-
nosti položen kompromisně na kačátek září, dobu,
kdy většina bývalých žáků, i pokrokových, dávno
si odbyla dovolenou, kdy sbor profesorský i žactv
bylo ještě rozptýleno na prázdninách. Vanču
přejal opět úkol slavnostního řečníka, kněžstvo
odřeklo účast, rozmrzení zachvátilo však i širš
kruhy. Sami členové předsednictva pražského slav-
nostního komitétu — nepřijeli, ministr dr. Rand
dojel v předvečer slavnosti — do Lužan. Nebýt
domácího klatovského obecenstva, utrpěla slavnost
zřejmé fiasko. Ale zústala slavností realistickou
a hlavně — Vančurovou.
Dnes útoči prof. Vančura dodatečně na ředitel
gymnasia klatovského, p. R. Soukupa, a obviňuje h
„z urážky městské rady i celého města“, protože
Vančurův
Vančura
Vanča
Lužan
profesor
R Soukup
25
article
v letošní školní zprávě gymnasijní zmínil seo
loňské slavnosti stručně pouze třemi řádky. Pan
prof. Vančura sám tvrdí, že slavnost konána „mi-
mo ústav“. Ne vinou ředitele Soukupa, neboť stej-
ně zodpověděn by byl celý sbor profesorský,v
němž přes to, že zasedali v něm horliví stranníci
Vančurovi, podobný návrh nebyl vůbec učiněn.
V pamětní knize gymnasijní věnována slavnosti
vřelá a obšírná vzpomínka. Stručná zmínka v
výroční zprávě gymnasijní opodstatněna je okol-
nosti, že slavnost pořádána „mímo ústav“. Tim
přece plněno jen přání prof. Vančury, jenž i měst-
ské radě, již dnes uznává za pořadatelku slavnosti.
určoval dísposice. Jednalo se mu o to, aby jeho
sláva zvěčněna byla i oficiální zprávou pro žactvo
gymnasia. A kromě toho p. ředitel Soukup měl
odvahu, při nedávné schůzi universitní vystoupiti
jako mluvčí strany mladočeské, proto šup s ním
do pytle aklerikalismu, ovládaného klerikalismem.
profesor
Vančura
Soukup
Tim
26
article
V Klatovech dnes není vynikající osoby, živ
neb mrtvé, kromě nečetných vlastních stoupenců
prof. Vančury, jež by na soudné stolici jeho obstála
„před historickou pravdou“. I sám žijící osobní
přítel jeho, dr. K. Hostaš, vydán je v jeho článcích
zastřeným útokům; vždyť V. mluví o „panujícím
aklerikalismu mladočeském.
A přes to, že jako historiograf města historii
jeho nepíše, ale dělá, má odvahu povýšiti se n
vrchního kurátora obce, přes neznalost jejích po-
třeb poručníkovati jí a poučovati o úkolech a ob-
viňovati vážné občany, kteří řádně konají své
povinnosti, z urážky „městské rady a celého mě-
sta“. Dokazuje to pouze, že historiograf Vančur
nevolil správně ani místo, kde chce své dějiny
města Klatov psáti. Žije příliš daleko, aby byi
řádně informován o potřebách a poměrech v obcia
příliš blizko, než aby mohl zrakem nezkaleným
a prost osobní zaujatosti psáti historii města.
Proto to, co dosud napsal o Klatovech, není bi-
storii, ale historickou polemikou, v niž nejdále
je k historické — prav dě.
profesor
Vančura
K Hostaš
Klatovy