1
masthead
v Praze, ve čtvrtek dne 2l. února.
Praha
4
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v admínistraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc. 3 K 80 h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Lista“.
Z Vídně, 21. února. V úvahách listů
věnovaných událostem včerej š
schůze, má převahu nikoliv tak dojem,
který způsobily samy bezprostředně, nýbrž
starosť a péče o budoucnosť. Činí se horo-
skop o dělnosti sněmovny a nelze říci, že
většinu mají hlasy a předpovědi příznivé.
Kromě toho některé listy vzaly ještě na
potaz poslance různých stran, aby tito jim
pověděli, co o včerejšku si myslí.
Dr. Lue ger byl velice rozmrzen na
poslance všeněmeckého svazu a pravil: To
jsou čistí Teutoni, kteří se spolčují s Čechy
ke sbourání parlamentu. Kam pak se poděl
národní jich cit? Nelze věc na dlouho
udržeti. Vlastně měl býti parlament poslán
domů již včera. Tak vypravuje »Neues
Wiener Journal «.
K redaktoru tohoto listu vyslovil se dr.
Edvard Grégr: Nechať vrátí se zem
ským sněmům právo voliti na
říšskou radu a situace rázem se po-
lepší. Zemské sněmy se již o to postarají.
aby do říšské rady vysílány byly elementy
k práci ochotné jako bylo dříve. Nynější
říšskou radu pokládám za neschopnou
praci.
Jistý německo-pokrokový po
slanec pronesl se vůči redaktoru »Wiener
Tagblattu«, že jeho strana není spokojena
s prohlášením Vettrovým o neně-
meckých dotazech a že své nevůli dá pro-
jev v osvědčení protestním. Žcela
zbytečné byly prý koncesse (!), které
učinil. Čechům. Jeho povinností bylo prostě
vratiti se ke stavu jaký byl před
rokem 1899 a prostě neněmecké in-
terpellace a limine odmítno uti.
List
doktor
Teuton
Wiener
Grégr
Čecho
Vídeň
Čechy
všeněmecký svaz
6
article
»Ostdeutsche Rundschau« se
táže: Kdo po včerejšku ještě věří ve způso-
bilost poslanecké sněmovny k práci? Včera
prý zmizela poslední naděje, že tato posta-
vena bude do služeb, ke kterým jest povo-
lána. Jinak jmenovaný list nalehá, by
se Čechům interpellační prá vo
jich jazvkem úplně vzalo a bylo
vůbec proti nim kurážně vládou
vystoupeno.
»Arbeiterzeitung« diví se, proč
němečtí radikálové se tolik proti Vet-
trově nálezu bouřili, který je přece vůči
jich stanovisku koniventní. Nelze tvrditio
něm, že jest Čechům přátelský. Pravý opak
jest pravda. Předseda usiloval, seč byl, aby
vyhověl citlivosti Němců. V jednotlivostech
možno bráti jeho rozřešení v odpor, avšak
dva oprávněné požadavky jsou prý splněny.
Čecho
Němec
Ostdeutsche Rundschau
poslanecký sněmovna
7
article
Jednak zaručuje se každému poslanci právo
podávati dotazy svým jazykem mateřským
s těmito interpellacemi bude naloženo jako
s rovnocennými (?). Za druhé neněmecké do-
tazy budou se překládati, čímž vejdou ve
známost celé sněmovny. Zdali bylo třeba,
by hr. Vetter mluvil o nějakém au ten-
tickém německém textu místoo
překladu a proč původní text nemá
býti vzat do protokolu samého
jest záhadou.
Ještě jen několik takových dní, prav
hlavní orgán sociálních demokratů a každý
bude nucen věřiti, že tento parlamen
jest nemožný, že jest tvorem
mrtvě narozeným.
»Arbeiter Ztg.« jest jediný list vídeňský
který nalezl odvahu podle zásluhy charakte-
risovati včerejší výklady posl. Wol'f a, kter
mluvil o nestoudnosti Čechů česky mluví
cích, o jich idiomu, kterému prý žádny vzdě-
lanec nerozumí, který mluvil o tom, ze maj
býti Čechové vyhozeni, že česky sném ma
býti hnán k čertu atd. To jsou prý slova.
kterými chtěl Wolf odůvodniti dělnost sné-
ver
Čislo v Praze za 2h
a na venkové za 3h
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Vetter
Čecho
Wolf
Praha
Arbeiter Ztg
Wol ' f
8
article
movny. Taková policejně smýšle-
jící cháska, praví list, se odvažuje ještě
říkati, že jest svobodomyslnou.
Z Vídně, 21. února. Pan dr. Kath-
rein jest v loubí. Dostal se konečně tam,
kam ho táhlo srdce: do konference pohla-
várů německých stran. Včera se tam po-
nejprv objevil. Smluvil s nimi, že kdyby
dnes podán byl návrh, aby zahájila se roz-
prava o včerejším rozhodnutí presidentově,
německé strany jej podporovati nebudou.
Kdyby však přes to debata byla přijata, ně-
mecká strana lidová ustanovila řečníkem
posl. Derschattu.
Z Vídně, 21. února. »Neue Freie
Presse« hrozí ještě pro konec tohoto měsíce
dlouhými schůzemi den a no
trvajícími, kterých jest prý třeba aby
se sněmovna poslanecká dostala k dennímu
pořadu.
Oznamuje se, že včera mezi německými
stranami stalo se také dohodnutí ve příčině
předsednictva v důležitých vel-
kých výborech a to v ten rozum, že
předsedou výboru rozpočtového stane se dr.
Kathrein, sociálně politického dr. Gro ss
a železničního bar. Schwegel. Předsedou
posledního výboru byl do rozpuštění říšské
rady posl. Kaftan.
doktor
Katha
Kathrein
Gro
Kaftan
Vídeň
Neue Frei Presse
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 21. února. (C.-B.) Minist
spravedlnosti jmenoval kandidáta notářství v
Domažlicích Petra Staubera notářem v
Lomnici n. P.
Z Madridu, 20. února. (C.-B.) Listy
oznamují, že Don Carlos odstoupí ve
prospěch svého syna Jaima a uvádějí tento
úmysl v souvislost s přízní, jíž se těší prin
Jai me u strany karlistické.
Petro Stauber
Carlos
Jaim
Vídeň
Domažlice
Lomnice
Madrid
I u strana
10
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Repetitor.
v n
Napsal A. Čechov, přeložil R. V Iče k. s
Gymnasista septimán Jersej Ziberov milo-
stivě podává Peťovi Udodovovi ruku. Peťa, dva-
náctiletý žák obecné školy v šedém kabátku.
naduřelý a červenolící, s malým rtíkem a stěti-
natýmí vlasy, se rozkývá a leze do skříně pro
sešity. Vyučování počíná. nedaeeví
Dle ujednání s otcem Udodovovým vyučuje
Ziberov každý den Peťu dvě hodiny, za něž
dostává šest rublů měsíčně. Připravuje jej do
druhé třídy gymnasia. (V minulém roce připra-
voval jej do I. třídy, ale Peťa pohořel.) n
„Nu,“ počiná Ziberov pokuřuje cigarettn.
»Bylo vám uloženo čtvrté sklonění. Skloňujte
fruetus !«
Peťa začíná skloňovati.
»Zase jste se neučil,« praví Ziberov vstá
vaje. »Po šesté vám již ukládám čtvrté skloněn
a vy ani hubou neklápnete! Kdy pak, konečně
začnete se učiti, co vám uložím ? «e
»Zase se neučil?« je slyšeti za dveřm
kašlavý hlas a v komnatu vejde Petův pap
krajský sekretář v pensi, Udodov. 1
»Zase? Proč pak jsi se neučil? A ty ho
lomku, ty holomku! Věríte-li Jerogu Alexějíči
Včera dostal bití!«
bs A těžko povzdychnuv, usedne Udodov vedle
syna a pohlíží na roztrhaného Kjuněra 4). Zi
berov počíná Petu zkoušeti před otcem. A
pozná hloupý otec, jak hloupý jest jeho syn
Počne examen. Gymnasista supí, nadává ma-
lému červenolícímu nechápavci, pozřel by jej
snad. Jest mu k zlosti, když žák z obecné
školy mu odmlouvá — tak se mu zprotivil
ten Peta.
»Neznáte ani druhého sklonění ! Ani prvého
4stnlarn
noe
A Čechov
Peťa
Petův
Jerog Alexějíč
Peto
Peto
11
article
*) Latinská mluvnice od Kiuněra.
neumíte! Tak vy se umíte učiti ! Nu, řekněte
mi, jak bude vokativ od meus filius ?«
»Od meus filius? Meus filius bude . ..to
sovoseg ú
Peťa hledí dlouhou chvíli do stropu, dlouho
pohybuje rty, ale nedává odpovědi.
»A jak bude dativ pluralis od dea ?«
»Deabus. filiabus!« vyhrkne Peta.
Starý Udodov smířlivě kývá hlavou. Gymna-
sista neočekávaje správné odpovědi, pociťuje
zlost. ola oxíe
»A které podstatné jmeno má ještě v da
tivě rabus?« táže se dále.
Ukáže se, že i »anima — duše« má v da
tivě abus, což však není v Kjuněrovi.
»Zvučný jazyk, ta latina,« poznamenáva
Udodov. »Alon... Aron... bonus... antro-
pos .. Jaká moudrost! A všeho přece jes
třeba !« praví s povzdechem.
»Míchá se mi, hlupec, do učení ... « durd
se v duchu Ziberov. »Sedí nad člověkem a dáví
pozor. Nemohu trpěti kontroly! — Nu,« obrál
se k Petovi, »na přiště z latiny vezměte totéž
Nyní k arithmetice... Vezměte tabulku. Jaká
jest tato úloha?«mi eboq lnata doe
Peťa plivne na tabulku a utírá ji rukávem-
Učitel béře učebnicí a diktuje: »Kupec koupil
138 aršínů černého a modrého sukna za 540
rublů. Jest otázka, kolik aršinů koupil od toho
a onoho druhu, stál-li aršin modrého 5 rublů
černého 3 rüble? — Opakujte úlohu !«
Peta opakuje úlohu a ihned beze slova po-
číná děliti 540 sto třiceti osmi.
»Proč pak to dělite ? Počkejte ! Ostatně.
tak... pokračujte. Dostáváte zbytek? Zde ne-
může být zbytku. Ukažte, budu to děliti sám.«
Ziberov děli, dostává 3 se zbytkem a rychle
to smazuje.
Podivno, myslí si, hrabe se ve vlasech
červená. — Jak se to řeší? Hm! To jest pří-
klad na neúplná čísla a vůbec ani arithme-
tický . ..
Aron
Peto
Peto
12
article
bude
Učite! divá se na výsledek a vidí 75 a 63.
Hm!. Podivno ... Sečísti 5 a 3 a potom
děliti 540 osmi? Tak snad? A ne, tak ne.
»Řešte to!« pravil Peťovi.
Nu, co mysliš? To je těžká úloha,« vece
Udodov Petovi. »Jak jsi hloupý, hochu ! Vypo-
čtěte mu to, Jerogu Alexéjíči !«
Jerog Alexějič béře do ruky křídu a počíná
řešiti. Zajíká se, červená, bledne.
»Tato úloha, správně řečeno, jest alge-
braická,« pravi. »Může se řešiti pomocí x ay.
Tu se to dělí... rozumíte? Nebo počkejte . .
Vypočtěte mi tu úlohu sám na zejtřek !... Pro-
myslete si to!
Peťa šibalsky se usmívá, rovněž Udodov
se usmívá. Oba pozorují rozpaky učitelovy.
Septimán ještě více se rozčiluje, vstal, počíná
choditi z rohu do rohu.
»I bez algebry lze to vypočísti,« praví Udo-
dov, natahuje ruku k počtům a vzdychaje. —
Prosím, podívejte se!«
Počítá, vychází mu 75 a 63, jak se žádalo.
»Tak... podle nás, neučených.
Učitelovi udělalo se nesnesitelně úzko. Se
zmírajícím srdcem hledí na hodinky a vidí, že
do konce schází ještě pět čtvrtí hodiny — celá
věčnost.
»Nyní diktando!«
Po díktandu zeměpis, po zeměpisu nábo-
ženství, pak ruština — jak mnoho na tom světě
vědy! Než konečně skončilo se dvouhodinné
vyučování. Ziberov béře klobouk, milostivě po-
dává Petovi ruku a poroučí se Udodovovi.
»Nemohl byste mi dáti dnes něco peněz ?«
prosí nesměle. »Musím zejtra přinésti školní
plat. Jste mi mi dlužen za šest měsíců.«
»Já? Ach, ano, ano ...« bručí Udodov,
odvrácen od Ziberova. »S radostí! Jenom, že
nyní nemohu. Ale za týden, za dva . ..«
Ziberov souhlasí a obuv těžké své zablá-
cené přezůvky, jde na druhou hodinu.
Peťa
Udodov Pet
Udo
Udodov
Jerog Alexéjíč