ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f9032bb0-66c4-11dc-b14d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 12 celkem · entity: place 13, person 30, org 6, work 2
1 masthead
v Praze, ve čtvrtek dne 2l. února.
Praha
2 masthead
K číslu 52.
3 title
NARU
Nara
4 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v admínistraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc. 3 K 80 h
Praha
5 article
Telefonické zprávy „Nár. Lista“. Z Vídně, 21. února. V úvahách listů věnovaných událostem včerej š schůze, má převahu nikoliv tak dojem, který způsobily samy bezprostředně, nýbrž starosť a péče o budoucnosť. Činí se horo- skop o dělnosti sněmovny a nelze říci, že většinu mají hlasy a předpovědi příznivé. Kromě toho některé listy vzaly ještě na potaz poslance různých stran, aby tito jim pověděli, co o včerejšku si myslí. Dr. Lue ger byl velice rozmrzen na poslance všeněmeckého svazu a pravil: To jsou čistí Teutoni, kteří se spolčují s Čechy ke sbourání parlamentu. Kam pak se poděl národní jich cit? Nelze věc na dlouho udržeti. Vlastně měl býti parlament poslán domů již včera. Tak vypravuje »Neues Wiener Journal «. K redaktoru tohoto listu vyslovil se dr. Edvard Grégr: Nechať vrátí se zem ským sněmům právo voliti na říšskou radu a situace rázem se po- lepší. Zemské sněmy se již o to postarají. aby do říšské rady vysílány byly elementy k práci ochotné jako bylo dříve. Nynější říšskou radu pokládám za neschopnou praci. Jistý německo-pokrokový po slanec pronesl se vůči redaktoru »Wiener Tagblattu«, že jeho strana není spokojena s prohlášením Vettrovým o neně- meckých dotazech a že své nevůli dá pro- jev v osvědčení protestním. Žcela zbytečné byly prý koncesse (!), které učinil. Čechům. Jeho povinností bylo prostě vratiti se ke stavu jaký byl před rokem 1899 a prostě neněmecké in- terpellace a limine odmítno uti.
List doktor Teuton Wiener Grégr Čecho Vídeň Čechy všeněmecký svaz
6 article
»Ostdeutsche Rundschau« se táže: Kdo po včerejšku ještě věří ve způso- bilost poslanecké sněmovny k práci? Včera prý zmizela poslední naděje, že tato posta- vena bude do služeb, ke kterým jest povo- lána. Jinak jmenovaný list nalehá, by se Čechům interpellační prá vo jich jazvkem úplně vzalo a bylo vůbec proti nim kurážně vládou vystoupeno. »Arbeiterzeitung« diví se, proč němečtí radikálové se tolik proti Vet- trově nálezu bouřili, který je přece vůči jich stanovisku koniventní. Nelze tvrditio něm, že jest Čechům přátelský. Pravý opak jest pravda. Předseda usiloval, seč byl, aby vyhověl citlivosti Němců. V jednotlivostech možno bráti jeho rozřešení v odpor, avšak dva oprávněné požadavky jsou prý splněny.
Čecho Němec Ostdeutsche Rundschau poslanecký sněmovna
7 article
Jednak zaručuje se každému poslanci právo podávati dotazy svým jazykem mateřským s těmito interpellacemi bude naloženo jako s rovnocennými (?). Za druhé neněmecké do- tazy budou se překládati, čímž vejdou ve známost celé sněmovny. Zdali bylo třeba, by hr. Vetter mluvil o nějakém au ten- tickém německém textu místoo překladu a proč původní text nemá býti vzat do protokolu samého jest záhadou. Ještě jen několik takových dní, prav hlavní orgán sociálních demokratů a každý bude nucen věřiti, že tento parlamen jest nemožný, že jest tvorem mrtvě narozeným. »Arbeiter Ztg.« jest jediný list vídeňský který nalezl odvahu podle zásluhy charakte- risovati včerejší výklady posl. Wol'f a, kter mluvil o nestoudnosti Čechů česky mluví cích, o jich idiomu, kterému prý žádny vzdě- lanec nerozumí, který mluvil o tom, ze maj býti Čechové vyhozeni, že česky sném ma býti hnán k čertu atd. To jsou prý slova. kterými chtěl Wolf odůvodniti dělnost sné- ver Čislo v Praze za 2h a na venkové za 3h Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
Vetter Čecho Wolf Praha Arbeiter Ztg Wol ' f
8 article
movny. Taková policejně smýšle- jící cháska, praví list, se odvažuje ještě říkati, že jest svobodomyslnou. Z Vídně, 21. února. Pan dr. Kath- rein jest v loubí. Dostal se konečně tam, kam ho táhlo srdce: do konference pohla- várů německých stran. Včera se tam po- nejprv objevil. Smluvil s nimi, že kdyby dnes podán byl návrh, aby zahájila se roz- prava o včerejším rozhodnutí presidentově, německé strany jej podporovati nebudou. Kdyby však přes to debata byla přijata, ně- mecká strana lidová ustanovila řečníkem posl. Derschattu. Z Vídně, 21. února. »Neue Freie Presse« hrozí ještě pro konec tohoto měsíce dlouhými schůzemi den a no trvajícími, kterých jest prý třeba aby se sněmovna poslanecká dostala k dennímu pořadu. Oznamuje se, že včera mezi německými stranami stalo se také dohodnutí ve příčině předsednictva v důležitých vel- kých výborech a to v ten rozum, že předsedou výboru rozpočtového stane se dr. Kathrein, sociálně politického dr. Gro ss a železničního bar. Schwegel. Předsedou posledního výboru byl do rozpuštění říšské rady posl. Kaftan.
doktor Katha Kathrein Gro Kaftan Vídeň Neue Frei Presse
9 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Vídně, 21. února. (C.-B.) Minist spravedlnosti jmenoval kandidáta notářství v Domažlicích Petra Staubera notářem v Lomnici n. P. Z Madridu, 20. února. (C.-B.) Listy oznamují, že Don Carlos odstoupí ve prospěch svého syna Jaima a uvádějí tento úmysl v souvislost s přízní, jíž se těší prin Jai me u strany karlistické.
Petro Stauber Carlos Jaim Vídeň Domažlice Lomnice Madrid I u strana
10 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Repetitor. v n Napsal A. Čechov, přeložil R. V Iče k. s Gymnasista septimán Jersej Ziberov milo- stivě podává Peťovi Udodovovi ruku. Peťa, dva- náctiletý žák obecné školy v šedém kabátku. naduřelý a červenolící, s malým rtíkem a stěti- natýmí vlasy, se rozkývá a leze do skříně pro sešity. Vyučování počíná. nedaeeví Dle ujednání s otcem Udodovovým vyučuje Ziberov každý den Peťu dvě hodiny, za něž dostává šest rublů měsíčně. Připravuje jej do druhé třídy gymnasia. (V minulém roce připra- voval jej do I. třídy, ale Peťa pohořel.) n „Nu,“ počiná Ziberov pokuřuje cigarettn. »Bylo vám uloženo čtvrté sklonění. Skloňujte fruetus !« Peťa začíná skloňovati. »Zase jste se neučil,« praví Ziberov vstá vaje. »Po šesté vám již ukládám čtvrté skloněn a vy ani hubou neklápnete! Kdy pak, konečně začnete se učiti, co vám uložím ? «e »Zase se neučil?« je slyšeti za dveřm kašlavý hlas a v komnatu vejde Petův pap krajský sekretář v pensi, Udodov. 1 »Zase? Proč pak jsi se neučil? A ty ho lomku, ty holomku! Věríte-li Jerogu Alexějíči Včera dostal bití!« bs A těžko povzdychnuv, usedne Udodov vedle syna a pohlíží na roztrhaného Kjuněra 4). Zi berov počíná Petu zkoušeti před otcem. A pozná hloupý otec, jak hloupý jest jeho syn Počne examen. Gymnasista supí, nadává ma- lému červenolícímu nechápavci, pozřel by jej snad. Jest mu k zlosti, když žák z obecné školy mu odmlouvá — tak se mu zprotivil ten Peta. »Neznáte ani druhého sklonění ! Ani prvého 4stnlarn noe
A Čechov Peťa Petův Jerog Alexějíč Peto Peto
11 article
*) Latinská mluvnice od Kiuněra. neumíte! Tak vy se umíte učiti ! Nu, řekněte mi, jak bude vokativ od meus filius ?« »Od meus filius? Meus filius bude . ..to sovoseg ú Peťa hledí dlouhou chvíli do stropu, dlouho pohybuje rty, ale nedává odpovědi. »A jak bude dativ pluralis od dea ?« »Deabus. filiabus!« vyhrkne Peta. Starý Udodov smířlivě kývá hlavou. Gymna- sista neočekávaje správné odpovědi, pociťuje zlost. ola oxíe »A které podstatné jmeno má ještě v da tivě rabus?« táže se dále. Ukáže se, že i »anima — duše« má v da tivě abus, což však není v Kjuněrovi. »Zvučný jazyk, ta latina,« poznamenáva Udodov. »Alon... Aron... bonus... antro- pos .. Jaká moudrost! A všeho přece jes třeba !« praví s povzdechem. »Míchá se mi, hlupec, do učení ... « durd se v duchu Ziberov. »Sedí nad člověkem a dáví pozor. Nemohu trpěti kontroly! — Nu,« obrál se k Petovi, »na přiště z latiny vezměte totéž Nyní k arithmetice... Vezměte tabulku. Jaká jest tato úloha?«mi eboq lnata doe Peťa plivne na tabulku a utírá ji rukávem- Učitel béře učebnicí a diktuje: »Kupec koupil 138 aršínů černého a modrého sukna za 540 rublů. Jest otázka, kolik aršinů koupil od toho a onoho druhu, stál-li aršin modrého 5 rublů černého 3 rüble? — Opakujte úlohu !« Peta opakuje úlohu a ihned beze slova po- číná děliti 540 sto třiceti osmi. »Proč pak to dělite ? Počkejte ! Ostatně. tak... pokračujte. Dostáváte zbytek? Zde ne- může být zbytku. Ukažte, budu to děliti sám.« Ziberov děli, dostává 3 se zbytkem a rychle to smazuje. Podivno, myslí si, hrabe se ve vlasech červená. — Jak se to řeší? Hm! To jest pří- klad na neúplná čísla a vůbec ani arithme- tický . ..
Aron Peto Peto
12 article
bude Učite! divá se na výsledek a vidí 75 a 63. Hm!. Podivno ... Sečísti 5 a 3 a potom děliti 540 osmi? Tak snad? A ne, tak ne. »Řešte to!« pravil Peťovi. Nu, co mysliš? To je těžká úloha,« vece Udodov Petovi. »Jak jsi hloupý, hochu ! Vypo- čtěte mu to, Jerogu Alexéjíči !« Jerog Alexějič béře do ruky křídu a počíná řešiti. Zajíká se, červená, bledne. »Tato úloha, správně řečeno, jest alge- braická,« pravi. »Může se řešiti pomocí x ay. Tu se to dělí... rozumíte? Nebo počkejte . . Vypočtěte mi tu úlohu sám na zejtřek !... Pro- myslete si to! Peťa šibalsky se usmívá, rovněž Udodov se usmívá. Oba pozorují rozpaky učitelovy. Septimán ještě více se rozčiluje, vstal, počíná choditi z rohu do rohu. »I bez algebry lze to vypočísti,« praví Udo- dov, natahuje ruku k počtům a vzdychaje. — Prosím, podívejte se!« Počítá, vychází mu 75 a 63, jak se žádalo. »Tak... podle nás, neučených. Učitelovi udělalo se nesnesitelně úzko. Se zmírajícím srdcem hledí na hodinky a vidí, že do konce schází ještě pět čtvrtí hodiny — celá věčnost. »Nyní diktando!« Po díktandu zeměpis, po zeměpisu nábo- ženství, pak ruština — jak mnoho na tom světě vědy! Než konečně skončilo se dvouhodinné vyučování. Ziberov béře klobouk, milostivě po- dává Petovi ruku a poroučí se Udodovovi. »Nemohl byste mi dáti dnes něco peněz ?« prosí nesměle. »Musím zejtra přinésti školní plat. Jste mi mi dlužen za šest měsíců.« »Já? Ach, ano, ano ...« bručí Udodov, odvrácen od Ziberova. »S radostí! Jenom, že nyní nemohu. Ale za týden, za dva . ..« Ziberov souhlasí a obuv těžké své zablá- cené přezůvky, jde na druhou hodinu.
Peťa Udodov Pet Udo Udodov Jerog Alexéjíč