3
article
190l.
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední.
předplácí se
v Praze
v administraci
Praha
4
title
V Praze, ve středu dne 20. února.
Praha
5
article
NAk
NAk
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 20. února. Napjetí, se kte-
rým se hledí vstříc dnešní schůzi poslanecké
sněmovny, jest ohromné a nebývalé jakv
kruzích pariamentních tak všude jinde. Jeví
se také v časopisech.
»Neue Freie Presse« tlakem ně-
kolika set atmosfér nalehá na dra. Körbra
by zjednal platnost famosnímu rozhodnut
hr. Vettra, které jsme v ranním listě
oznámili, jinak prý se ukáže, že jest se
svým státnickým uměním v kon-
cích.
Nesvede-li český ministr-krajan u svých
soukmenovců tolik, aby upustili od svého
šíleného zámyslu (!) zapáliti nesmírný požár
pro takovou maličkost (!), potom prý jest ne-
pochopitelno, proč v kabinetu vlastně jest.
V »Reichswehr« nějaký německý
poslanec vykládá, že celý způsob, jakým
uvedena na přetřes tato záležitost a jakým
má býti rozřešena, může prospěti jen Če-
chům a Němcům uškoditi. Nelze prý zdra-
vými smysly pochopiti, proč právě Němci
to byli, kteří z otázky té udělali věc tak
osudnou. Tak zjednali pro Čechy, čeho tito
nemohli se nadíti, totiž apparát, kterým mo-
hou donutiti levici k obstrukci a jehožto
páky jsou v rukách jejich.
Čechové nebo kteříkoliv neněmečtí po-
slanci mohou prostě uvésti levici v tíseň,
aby sáhla ke krajním prostředkům anebosi
utržila blamáž, kdyby jen podali ně-
jakou interpellaci ja zykem ne-
německým a pak je casus belli hotov.
Jest prý náramnou naivností čekati od neně-
meckých stran, že vzdají se výhody takové-
hoto automatického obstrukčního stroje, který
byl právě pro ně vymyšlen a tolíkež je st
naivností domnívati se, že zejmena
Čechové, kteří si nemohou nic jiného přáti.
než aby německá levice vzplanula k ob-
apol.
Němec
Čecho
Naka
Vídeň
Čechy
poslanecký sněmovna
Neue Frei Presse
6
article
strukci, v otázce neněmeckých in-
terpellací svolí knejmenší kon-
cessi. Čechové takto byli uvedeni do zna-
menité politické situace a nyní měli by ze
své vůle ji opustiti? Proč? Aby umožnili
dělnost parlamentu?
Čechové jsou přece opposice a jako
takoví mají právo nestarati se o pravidelnou
činnost sněmovny. Jejich věcí tedy není,
nýbrž věcí Němců ukliditi nebezpečí.
»Arbeiter Zeitung« lituje, že pan
Prade není sám presidentem. Tak prý by
se přesvědčil, že také německý stranník ne-
může ignorovati faktum, že rakouská
sněmovna poslanecká musí vy-
hověti národní citlivosti neně-
meckých národů. Možná, že Čechové
číhají na nějaký casus belli, tím větší jest
prý povinností Němců jim nedodati žádného,
při kterém by se stanoviska národního byli
v právu. Že neněmecké dotazy musí se pře-
ložiti, jest samozřejmo, avšak je ignorovati,
jim popíratí dosah projevu vůle poslanců,
to je nemožno a kdyby to někdo chtěl.
pak chtěl by se klamati o skutečné síle.
Proč pak se neodváží Němci žádati, aby tá-
zána byla ve věci té sněmovna?
Protože vědí, že by potom dopadlo
rozhodnutí proti nim a že nemají
tolik moci, aby ostatní řeči potlačili. Zde je
důkaz, jak planým je veškerý tlach
o německé státní řeči. Neodvažují-li
se Němci provokovati usnesení sněmovnyo
parlamentní řeči, jak pak si představují, aby
parlamentem stanovena byla státní řečo?
Státní němčinu chtějí od parlamentu a parla-
mentní němčinu chtějí od hr. Vettra,
který sedí na křesle presidentském a neví,
jak by si pomohl.
Z Vídně, 20 února. »Deutsche
Volksblatt« sděluje, že na konferencích.
které měl předevčírem dr. K örber s členy
se
K číslu 5l.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h.
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Čecho
Němec
Prade
Vettra
Vídeň
Praha
Arbeiter Zeitung
Deutsche Volksblatt
7
article
parlamentární komise kola polského, jednalo
se zvláště o věcech dvou: 1. aby Poláci pro-
středkovali v záležitosti neněmeckých dotazů
a 2. aby prostředkovali u stran ostatních bý-
valé pravice, by se volby do delegací
odbyly a zákon o rekrutech vyřídil
dříve, nežli bylo původně za-
mýšleno.
Z Vídně, 20. února. »Arbeiter Ztg.«
uveřejňuje tyto dvě zlomyslné no-
ticky:
»Vláda podala sněmovně 58 císařských
výnosů k parlamentnímu vyřízení. Vládní
předlohy však nemohou býti odmítnuty bez
předchozího rokování a musí se tudíž naří-
zení ta přikázati výboru. Kterému? Navrhu-
jeme výboru pro porušení ústavy.«
Druhá noticka zní: »Nikoliv pan
Körber. Policejní korrespondence ozna-
muje: Ve vnitřním městě včera postižen byl
40letý muž, který prudce mávaje rukama
běhal ulicemi, chytal passanty za kabáta
křičel jim do uší:e Jsem velký poli-
tik, já rakouskou krisi rozře-
ším.«
Z Vídně, 20. února. Generální vikář
ve Fryštátě Karel Hudietz, superinten-
dent a posl. Theodor Haase v Těšíně, to-
várník v Opavě Ferdinand Puittner, ře-
ditel státní reálky v Opavě Rudolf Bar-
telmus a ředitel paedagogií v Opavě Jiří
Schmid jmenováni byli na 6 let členy
zemské školní rady slezské.
Nástupce prof. Edvarda Alberta je
dnes úřadně jmenován. Je to professor uni-
versity královecké dr. Ant. svob. pán
Eiselsberg. Současně druhý kandidát
pro dědictví po Albertovi, mimořádný pro-
fessor chirurgie na vídeňské universitě dr.
Hochenegg obdržel titul a charakter
řádného professora.
Polák
Körber
Hudietz
Haas
Puittner
bar
Schmid
profesor
Edvard Albert
doktor
Antonín
Eiselsberg
Hochenegg
Vídeň
Navrh
Fryštát
Těšín
Opava
Arbeiter Ztg
8
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Zimní večery
Obrázek z vísky, nakreslila Marie Beta.
Zhýčkaní velkoměšťáci, kteří jako k vybrané
nostině zasedají tu téměř denně k různým po-
žitkům uměleckým a zábavám pro ně uchysta-
ným, vybírají, posuzují i odsuzují, nemají an
zdání, jak smutné a dlouhé jsou ty zimní ve-
čery v malých chaloupkách chudé, zaváté
vesničky!
Tu není výběru v zábavě — kdež pak
— není ani novin ani knih, ba není ani pří-
jemné práce, kterou by se ten nekonečný večen
ukrátil.
Jak veseleji bývalo dříve, před lety, kdy
ještě v každém téměř stavení vesele vrčely ko-
lovraty jako o závod s rozmarnými písněmi
pilných přástevnic! Co smíchu a žertu vyzní-
valo tu drobnými okénky do zimní noci !
Umlkly kolovraty — zanikly veselé přástv.
Ohromné stroje nahražují nyní steré pilné
ruce, v ohlušujícím jich hukotu zhynuly steré
veselé písně.
Časně s večera již pohasínají světlav
malých světničkách; domácí záhy ukládají se
k odpočinku, líto jim marného paliva i svitiva,
když právě nutné práce není.
Jen z některých větších stavení září světlo
déle do noci. Tam, ve vyhřáté jizbě několikery
ženské ruce zabývají se prací, kterou snad
samojedinou dopřávají neunavné stroje výhradně
jen rukoum lidským: derou kypré peří, za
celý rok ve statku nastřádané.
Ale, jak tiché jsou tyto besedy u porovnání
s bývalými šumnými přástvami!
Každý výbuch smíchu, ba každé hlasitější
slovo dusí se v chomáčích zvířeného peří.
Proto vyhýbá se mladá chasa této práci, její
Marie
9
article
bujná krev a čilý jazýček nedají se tak zkro-
titi, aby co chvili jemný, hebounký »prach« až
ke stropu nerozvířily. Mužští utíkají ze stavení,
sotva se po klekání první »dračka« ve stavení
objeví; v hostinci zasedá po dobu draní stálá,
denní společnost 5peřím vyštvaných« hospo-
dářů.
Jen babičky staré libují si tuto piplavou
práci; jim svědčí to posezení v teplé jizbě,
hrnek kávy, kterou hospodyně denně na přiví-
tanou uchystá i ty tiché hovory a vzpomínky na
staré časy. Děti těší se nejvíce na pohádkya
povídačky o strašidlech, kterými jedna dračka
druhou předstihuje; poslouchají s vyje venými
zraky a otevřenými ústy, jak tu neb onu tetku
ohnivý pes neb černý, ohromný muž pronásle-
doval, když pozdě večer šla z draní domů.
Konečně, když již kde která stará povída-
čka znovu ohřáta a vypravována, když již
i ohnivý pes i bílá strašidla pozbyla své hrůzy,
těší se všichni, mladí i staří svorně, až hospo-
dyně přinese již poslední sypek nedraného peři
a ohlásí na příští den slavnou »dodernou«.
Ve statku u Břinkalů došlo dnes k této
slavnosti. Po tři týdny, večer jak večer zasedala
ku hromadě peří na dlouhé tabuli, uprostřsd
světnice uchystané, stejná společnost: hospo-
dyně, dvě služky a pomocnice ze sousedních
baráčků pozvané, babička Mrázkovic, Sukovic
a Strakovic. Skorem každodenně přicházela si
»pochutnati« teta Horlivá, matka Břinkalovic
zetě, professora ve vzdáleném městě.
S uspokojením přehliží panímáma Břinka-
lová výsledek té dlouhé práce. Nad sporákem
na bidlech nasychají dvě pořádné nové peřiny,
ta menší naplněna samým jemným prachovým
peřím.
V zadu za kamny visí jakýs starší sypek
— do toho střádala si babička Straková ostenky
z peří na zavíječku pro své vnoučátko.
Panímáma spokojeně se usmívá.
Mrázkův
Strakův
Břinek
Břinkaly
10
article
Napekla büchet, kolenčů, navařila kávy
aby pomahačky své naposledy jak náleží
uctila.
Dlouhá tabule uprostřed světnice prostřena
květovaným ubrusem; na obvyklých místech
uvelebily se dračky, ne tak ztichlé jako oby-
čejně.
Jak hlučněji jest dnes u stolu
Jazýčky, po tři týdny na uzdě držené, uží-
vají své volnosti; dobrá káva, buchty, kolenče,
později čaj a rosolka přispívají ku zvýšení ná-
lady. Panímáma pilně pobízí, rosolky nalévá.
»Připijme si na zdraví svých dětí a toho
očekávaného světoobčana, pro nějž jsme zde
výbavu chystaly,« pobízí rozjařeně Horlivou
šťastná nastávající babička »Břinkalovic«.
»Musím se vám pochlubiti, dnes poslala
mi švadlena z města objednané prádělko. To
jste jakživa neviděla! Tu krásu, tu modu! Pe-
řinky samé masle, žádný povijan, jen pentlemi
se upevňují. Schválně jsem jednu nasypalaa
povlékla, abyste tu krásu viděla.«
Panímáma chvátá vedle do pokoje a při-
náší velikou krabici různého drobného prádla,
něžného, čisťounkého jak padlý sníh; růžové,
modré stužky pestří se na něm jakoby kvítečků
naházel.
A což ta peřinka! Povlak atlasový, samá
krajka a stužka. A jak jest lehounká, samým
prachovým peřím naplněná!
»To jest křestní,« vysvětluje panímáma
ženským, které takové nádhery ještě neviděly.
»Ostatní peřinky nebudou tak ozdobné ani pra-
chové, ale až doroste ten malý brouček, bude
míti již pěkné prachové peřiny u babičky uchy-
»To máte radost, teta, ne?« dívá se celá
u vytržení babička Straková na Horlivou.
»Bože náš, čím to je? Přijde zde robátko
tak rovnýma nohama hned do takové nádhery,
a to moje vnoučátko ubohé čeká tu, sotva na
stány.
Bož