ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f8d16d50-66c4-11dc-9025-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 10 celkem · entity: place 12, person 24, org 5, work 1
1 masthead
nsse
2 masthead
vyá e
3 article
190l. Na »Národní Listy« ranní a odpolední. předplácí se v Praze v administraci
Praha
4 title
V Praze, ve středu dne 20. února.
Praha
5 article NAk
NAk na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 20. února. Napjetí, se kte- rým se hledí vstříc dnešní schůzi poslanecké sněmovny, jest ohromné a nebývalé jakv kruzích pariamentních tak všude jinde. Jeví se také v časopisech. »Neue Freie Presse« tlakem ně- kolika set atmosfér nalehá na dra. Körbra by zjednal platnost famosnímu rozhodnut hr. Vettra, které jsme v ranním listě oznámili, jinak prý se ukáže, že jest se svým státnickým uměním v kon- cích. Nesvede-li český ministr-krajan u svých soukmenovců tolik, aby upustili od svého šíleného zámyslu (!) zapáliti nesmírný požár pro takovou maličkost (!), potom prý jest ne- pochopitelno, proč v kabinetu vlastně jest. V »Reichswehr« nějaký německý poslanec vykládá, že celý způsob, jakým uvedena na přetřes tato záležitost a jakým má býti rozřešena, může prospěti jen Če- chům a Němcům uškoditi. Nelze prý zdra- vými smysly pochopiti, proč právě Němci to byli, kteří z otázky té udělali věc tak osudnou. Tak zjednali pro Čechy, čeho tito nemohli se nadíti, totiž apparát, kterým mo- hou donutiti levici k obstrukci a jehožto páky jsou v rukách jejich. Čechové nebo kteříkoliv neněmečtí po- slanci mohou prostě uvésti levici v tíseň, aby sáhla ke krajním prostředkům anebosi utržila blamáž, kdyby jen podali ně- jakou interpellaci ja zykem ne- německým a pak je casus belli hotov. Jest prý náramnou naivností čekati od neně- meckých stran, že vzdají se výhody takové- hoto automatického obstrukčního stroje, který byl právě pro ně vymyšlen a tolíkež je st naivností domnívati se, že zejmena Čechové, kteří si nemohou nic jiného přáti. než aby německá levice vzplanula k ob- apol.
Němec Čecho Naka Vídeň Čechy poslanecký sněmovna Neue Frei Presse
6 article
strukci, v otázce neněmeckých in- terpellací svolí knejmenší kon- cessi. Čechové takto byli uvedeni do zna- menité politické situace a nyní měli by ze své vůle ji opustiti? Proč? Aby umožnili dělnost parlamentu? Čechové jsou přece opposice a jako takoví mají právo nestarati se o pravidelnou činnost sněmovny. Jejich věcí tedy není, nýbrž věcí Němců ukliditi nebezpečí. »Arbeiter Zeitung« lituje, že pan Prade není sám presidentem. Tak prý by se přesvědčil, že také německý stranník ne- může ignorovati faktum, že rakouská sněmovna poslanecká musí vy- hověti národní citlivosti neně- meckých národů. Možná, že Čechové číhají na nějaký casus belli, tím větší jest prý povinností Němců jim nedodati žádného, při kterém by se stanoviska národního byli v právu. Že neněmecké dotazy musí se pře- ložiti, jest samozřejmo, avšak je ignorovati, jim popíratí dosah projevu vůle poslanců, to je nemožno a kdyby to někdo chtěl. pak chtěl by se klamati o skutečné síle. Proč pak se neodváží Němci žádati, aby tá- zána byla ve věci té sněmovna? Protože vědí, že by potom dopadlo rozhodnutí proti nim a že nemají tolik moci, aby ostatní řeči potlačili. Zde je důkaz, jak planým je veškerý tlach o německé státní řeči. Neodvažují-li se Němci provokovati usnesení sněmovnyo parlamentní řeči, jak pak si představují, aby parlamentem stanovena byla státní řečo? Státní němčinu chtějí od parlamentu a parla- mentní němčinu chtějí od hr. Vettra, který sedí na křesle presidentském a neví, jak by si pomohl. Z Vídně, 20 února. »Deutsche Volksblatt« sděluje, že na konferencích. které měl předevčírem dr. K örber s členy se K číslu 5l. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h. Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
Čecho Němec Prade Vettra Vídeň Praha Arbeiter Zeitung Deutsche Volksblatt
7 article
parlamentární komise kola polského, jednalo se zvláště o věcech dvou: 1. aby Poláci pro- středkovali v záležitosti neněmeckých dotazů a 2. aby prostředkovali u stran ostatních bý- valé pravice, by se volby do delegací odbyly a zákon o rekrutech vyřídil dříve, nežli bylo původně za- mýšleno. Z Vídně, 20. února. »Arbeiter Ztg.« uveřejňuje tyto dvě zlomyslné no- ticky: »Vláda podala sněmovně 58 císařských výnosů k parlamentnímu vyřízení. Vládní předlohy však nemohou býti odmítnuty bez předchozího rokování a musí se tudíž naří- zení ta přikázati výboru. Kterému? Navrhu- jeme výboru pro porušení ústavy.« Druhá noticka zní: »Nikoliv pan Körber. Policejní korrespondence ozna- muje: Ve vnitřním městě včera postižen byl 40letý muž, který prudce mávaje rukama běhal ulicemi, chytal passanty za kabáta křičel jim do uší:e Jsem velký poli- tik, já rakouskou krisi rozře- ším.« Z Vídně, 20. února. Generální vikář ve Fryštátě Karel Hudietz, superinten- dent a posl. Theodor Haase v Těšíně, to- várník v Opavě Ferdinand Puittner, ře- ditel státní reálky v Opavě Rudolf Bar- telmus a ředitel paedagogií v Opavě Jiří Schmid jmenováni byli na 6 let členy zemské školní rady slezské. Nástupce prof. Edvarda Alberta je dnes úřadně jmenován. Je to professor uni- versity královecké dr. Ant. svob. pán Eiselsberg. Současně druhý kandidát pro dědictví po Albertovi, mimořádný pro- fessor chirurgie na vídeňské universitě dr. Hochenegg obdržel titul a charakter řádného professora.
Polák Körber Hudietz Haas Puittner bar Schmid profesor Edvard Albert doktor Antonín Eiselsberg Hochenegg Vídeň Navrh Fryštát Těšín Opava Arbeiter Ztg
8 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zimní večery Obrázek z vísky, nakreslila Marie Beta. Zhýčkaní velkoměšťáci, kteří jako k vybrané nostině zasedají tu téměř denně k různým po- žitkům uměleckým a zábavám pro ně uchysta- ným, vybírají, posuzují i odsuzují, nemají an zdání, jak smutné a dlouhé jsou ty zimní ve- čery v malých chaloupkách chudé, zaváté vesničky! Tu není výběru v zábavě — kdež pak — není ani novin ani knih, ba není ani pří- jemné práce, kterou by se ten nekonečný večen ukrátil. Jak veseleji bývalo dříve, před lety, kdy ještě v každém téměř stavení vesele vrčely ko- lovraty jako o závod s rozmarnými písněmi pilných přástevnic! Co smíchu a žertu vyzní- valo tu drobnými okénky do zimní noci ! Umlkly kolovraty — zanikly veselé přástv. Ohromné stroje nahražují nyní steré pilné ruce, v ohlušujícím jich hukotu zhynuly steré veselé písně. Časně s večera již pohasínají světlav malých světničkách; domácí záhy ukládají se k odpočinku, líto jim marného paliva i svitiva, když právě nutné práce není. Jen z některých větších stavení září světlo déle do noci. Tam, ve vyhřáté jizbě několikery ženské ruce zabývají se prací, kterou snad samojedinou dopřávají neunavné stroje výhradně jen rukoum lidským: derou kypré peří, za celý rok ve statku nastřádané. Ale, jak tiché jsou tyto besedy u porovnání s bývalými šumnými přástvami! Každý výbuch smíchu, ba každé hlasitější slovo dusí se v chomáčích zvířeného peří. Proto vyhýbá se mladá chasa této práci, její
Marie
9 article
bujná krev a čilý jazýček nedají se tak zkro- titi, aby co chvili jemný, hebounký »prach« až ke stropu nerozvířily. Mužští utíkají ze stavení, sotva se po klekání první »dračka« ve stavení objeví; v hostinci zasedá po dobu draní stálá, denní společnost 5peřím vyštvaných« hospo- dářů. Jen babičky staré libují si tuto piplavou práci; jim svědčí to posezení v teplé jizbě, hrnek kávy, kterou hospodyně denně na přiví- tanou uchystá i ty tiché hovory a vzpomínky na staré časy. Děti těší se nejvíce na pohádkya povídačky o strašidlech, kterými jedna dračka druhou předstihuje; poslouchají s vyje venými zraky a otevřenými ústy, jak tu neb onu tetku ohnivý pes neb černý, ohromný muž pronásle- doval, když pozdě večer šla z draní domů. Konečně, když již kde která stará povída- čka znovu ohřáta a vypravována, když již i ohnivý pes i bílá strašidla pozbyla své hrůzy, těší se všichni, mladí i staří svorně, až hospo- dyně přinese již poslední sypek nedraného peři a ohlásí na příští den slavnou »dodernou«. Ve statku u Břinkalů došlo dnes k této slavnosti. Po tři týdny, večer jak večer zasedala ku hromadě peří na dlouhé tabuli, uprostřsd světnice uchystané, stejná společnost: hospo- dyně, dvě služky a pomocnice ze sousedních baráčků pozvané, babička Mrázkovic, Sukovic a Strakovic. Skorem každodenně přicházela si »pochutnati« teta Horlivá, matka Břinkalovic zetě, professora ve vzdáleném městě. S uspokojením přehliží panímáma Břinka- lová výsledek té dlouhé práce. Nad sporákem na bidlech nasychají dvě pořádné nové peřiny, ta menší naplněna samým jemným prachovým peřím. V zadu za kamny visí jakýs starší sypek — do toho střádala si babička Straková ostenky z peří na zavíječku pro své vnoučátko. Panímáma spokojeně se usmívá.
Mrázkův Strakův Břinek Břinkaly
10 article
Napekla büchet, kolenčů, navařila kávy aby pomahačky své naposledy jak náleží uctila. Dlouhá tabule uprostřed světnice prostřena květovaným ubrusem; na obvyklých místech uvelebily se dračky, ne tak ztichlé jako oby- čejně. Jak hlučněji jest dnes u stolu Jazýčky, po tři týdny na uzdě držené, uží- vají své volnosti; dobrá káva, buchty, kolenče, později čaj a rosolka přispívají ku zvýšení ná- lady. Panímáma pilně pobízí, rosolky nalévá. »Připijme si na zdraví svých dětí a toho očekávaného světoobčana, pro nějž jsme zde výbavu chystaly,« pobízí rozjařeně Horlivou šťastná nastávající babička »Břinkalovic«. »Musím se vám pochlubiti, dnes poslala mi švadlena z města objednané prádělko. To jste jakživa neviděla! Tu krásu, tu modu! Pe- řinky samé masle, žádný povijan, jen pentlemi se upevňují. Schválně jsem jednu nasypalaa povlékla, abyste tu krásu viděla.« Panímáma chvátá vedle do pokoje a při- náší velikou krabici různého drobného prádla, něžného, čisťounkého jak padlý sníh; růžové, modré stužky pestří se na něm jakoby kvítečků naházel. A což ta peřinka! Povlak atlasový, samá krajka a stužka. A jak jest lehounká, samým prachovým peřím naplněná! »To jest křestní,« vysvětluje panímáma ženským, které takové nádhery ještě neviděly. »Ostatní peřinky nebudou tak ozdobné ani pra- chové, ale až doroste ten malý brouček, bude míti již pěkné prachové peřiny u babičky uchy- »To máte radost, teta, ne?« dívá se celá u vytržení babička Straková na Horlivou. »Bože náš, čím to je? Přijde zde robátko tak rovnýma nohama hned do takové nádhery, a to moje vnoučátko ubohé čeká tu, sotva na stány.
Bož