1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 16. října 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předpláel ne
živ Prane v kdmninistraelt
na čtvrt jata ... . 2 K — n
S K —
s dvojl donáčkon: jed
na měste.
na čtvzt leta. . 7Kelk
ve filiélkáchn
na měsle
5
article
Bovbdar.hfe. ? K o0n
Bovbdar.hfe. ? K o0n
a měsle. » 8 K 20
na čtvri ioa. . . . k eo
sm o dvojí slsllke
na másie, . . K s0 a
na čtrvrt liaka a
U K
Donětr
nyn
6
article
slab ilolbol doviloi
n madoshei
8
article
V Praze, 16. října.
My Češi jsme národ skromný, vnitrozem-
ský, bez velkých ekpansivních snůj bez širší
politické koncepce. JJsme tak ponořeni do
svého malicherného strannického škorpeni,
v nejlepším případě do obranného boje se
sousedy Němci, že osnování plánů o jakémsi
českém výbojném imperialismu ponecháváme
zase svým protivníkům z německého a ma-
ďarského tábora, kteří skoro už století straší
svět panslavistickým nebezpečím, jehož ko-
lébka prý byla na československé půdě. Za-
tím naše plány a sny do budoucnosti sťále více
se přistřihávají, stále více se přízpůsobujeme
jen taktickým opatřením svého protivníkaa
nedovedeme překročit zakletý kruh pouze
obranné taktíky.
odAle přece v posledních letech několikráte
se ozvalo volání po širší koncepci české poli-
tiky. Ovšem, dnes nebudujeme své plány na
naději v pomoc druhých, dnes počítáme více
s vlastními silami a — potřebami. Hlási-
me se ke kritickému sboru o zahraniční poli-
tice rakouské, protože při dnešním průmyslo-
vém a finančním rozmachu našeho národa na-
že hospodářské zájmy v cizině stále rostou
přirozeně ten neb onen směr rakousko-uher-
ské zahraniční politiky nenechává je nedotče-
nými. Cítíme se hmotně těžce poškozovanými
dráždivou politikou vůči Rusku a Balkánu.
odkud rakousko-uberský průmysl soustavně
vytlačuje chytřejší německý spojenee.
Čech
Němec
odAle
Praha
Rusko
Balkán
9
article
Ale pevného, určitého zahraničného pro-
gramu, odpovídajícího českým zájmům a sna-
hám, dosud není. Teprve se tvoří. Zajímavým
příspěvkem k tomuto hledání nových drah če-
ské politiky jest článek našeho bělehradského
dopisovatele č. Slepánka, uveřejněný v po-
sledním čísle „Přehledu“. Pan Slepánek, kte-
rý dokončil právě důkladnou publíkaci o mo-
derním Srbsku, shroul na základě těchto jiho-
slovanských studií stručně v několika větách.
jaké politické úkoly nás čekají na jihu. Jeho
vývody znějí: „Česká politíka mu sí
konečně napsati na svůj ztíe
slovo, jež znamená budoucnost
Adrial v ebensleal vistod vprslnoji v
0 Tedy — na moře, Češil Na moře, do toho
živlu, s nímž spojil nás posud jen Shakespeare
v dramatickém výmyslu, do živlu, který nám
byl dosud znám nejvíce z přeneseného obrazu
o německém moři, v němž jsme ostrovem. Češi
nemají posud ve své zásobárně národníich he-
sel nic takového, co by odpovídalo německé.
mu heslu, vyslovenému Vilémem II.: „Die Zu-
kunft Deutschlands liegt auf dem Meer,“ neb
aspoň maďarskému „Tengerre, magyar!“ (na
moře, Maďare!). Ale musíme pomalu přivykat
na ten slaný živel, k němuž v posledních dvou
desítiletích našli cestu aspoň naši lidé, tou-
žicí po osvěžujících mořských lázních.
Pan Slepánek upozorňuje českou veřej-
nost, aby všímala si i z politických a hospo-
dářských důvodů Jaderského moře, aby pod-
porovala svou kolonii v Terstu, aby stále pa-
matovala na včasné obsázení dalmatských pří-
stavů, které konec konců dočkají se příměho
spojenís vnitrozemím, s Bosnou a Hercegovi-
nou, se Srbskem. „Náš hospodářský pud ke
břehům Adrie musí obdržeti uvědomělou po-
litickou fysiognomii. Musíme si nvědomiti, co
tam chceme jako čechové a jako Slované.
Slepánek
Shakespeare
Čech
Vilém II
Meer
Maďar
Adrie
Slovan
Srbsko
jaderský moře
Terst
Bosna
Herceg
Češil Na moře
die zkunft Deutschlands liegt auf
10
article
Terst, o který dnessrjiž zápasí Vlaši se
Slovany a který si připravuje germánská ex-
panse, musí i pro Čechy státi se východiskem
na moře. Z toho důvodu naše politika musí
se sblížit s politikou jihoslovanškou. V bu-
doucnostionejvýhodnější cesta na Balkán a na
východ pro naše zboží bude Jaderské moře.
Ovšem, základem budoucích našich ho-
spodářských styků s Balkánem musí být klid
v tomto nepokojném koutě Evropy. O dnešní
nepokojevelkou zásluhu má též naše zahra-
niční politika, která nedoveden zříciv se starě
zášti a předsudků. Průmyslníci a obchodníci
rakouští vítali jistě radostně. když návštěva
Pašičova u Berchtolda otvírala výhledy, že
dosavadní taktika, dráždění přestane. Nejen
českým kruhům průmyslovým a obchodním.
německým kruhům v Rakousku neušla pode-
zřelá horlivost, s jakou v poslední době Ně-
mecko snaží se získat přízeň Srbska, jak tam
posílá své obchodní zástupce i novináře, kteří
vychvalují bohatost srbské země a volají tam
německé podnikatele. Zatím videňský tisk je-
ště v těchto dnech dává se podněcovat literár-
dvale
oll vlot bale d
oděla
sei
ní kanceláří zahraničního úřadu proti Srbsku
tak jakoby osudné býlí po Kaniovi, vyslaném
do Mexika, nikdy nemělo z Míčového náměstí
být vypleněno. Už i některým Němcům je to-
ho dost; „Zeit i „N. W. J. se ozývají proti
systematickému otravování politického ovzdu-
ší z literární kanceláře zahraničního úřadu.
Vlach
Slovan
Pašičův
Berchtold
Kania
Němec
Terst
Čechy
Balkán
Evropa
Rakousko
Srbsko
Mexiko
11
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Povážlivá situace.
clej
d Z Vídně, 16. října. Zahraniční si-
tuace posuzuje se tady dnes vel-
mi skepticky a to výhradně vzhle-
dem na Srbsko. Praví se, že společné za-
kročení, které vykonali zástupcové Rakousko-
Uherska, Německa a Italie, tudíž celého troj-
spolku, v Bělehradě za tím účelem, aby dů-
tklivě vyzvali Srbsko, by opustilo albanské
území, jest činem a zjevem velmi po-
vážlivým, jehož dosah jest tou
nn
chvílí ještě nedozlrpy n a
Postup srbského vojska na albanském
území zastaven.
Vídeň
Srbsko
RakouskoUhersko
Německo
Italia
Bělehrad
12
article
nsvi
Z Bělehradu, 15. října. (K. k.) Ve vládním
komuníké, uveřejněném večer, se praví, že
srbská armáda obdržela rozkaz, aby nepostu-
povala dál do Albanska. Srbské vojsko zůstane
v pbsazených posicích až do definitivního roz-
řešení pohraniční otázky a bylo mu uloženo
aby při event. nových albanských útocích se
omezilo na obranu. alo
Z Říma, 16. října. („N. Fr. Pr.“) Z povolaného
místa se sděluje: Srbská vláda závazně prohlásila.
že bude v celku i v podrobnostech dbáti usnesení
loadýnské konference a jí k podrobnému vytčení
hranie ustanovené mezinárodní pohraniční komise
a dle toho učiní také svá vojenská opatření. Jestliže
srbské oddily při pronásledování albanských čel
obsadily strategický bod, který pohraniční komise
pojme do území albanského, srbské vojsko místo
to opustí a vrátí se na srbské území. — Dle
zdejšího náhledu jsou tímto prohlášením neshody.
které by následkem akce srbského vojska mohly
povstati, již předem zásadně odstraněny
ng o
Řecko-turecké jednání o mír.
Z Athén, 15. října. (Agence d'Athénes.) Konfe-
rence řeckých a tureckých mírových delegátů za-
počala o půl 5. hod. odpolední v minisferstvu zahra-
ničních záležiloslí a trvala dvě hodiny. Turecký
delegát Chalih bej prohlásíl v inferviewu pouze, že
jeho dojem je příznívý. Odmitl prohlásiti něco dal-
šího iniese
Z Athén, 16. října. (K. k.) „Agence d'Ath. o-
znamuje: Předmětem porady dnéšní konference
řeckých a tureckých delegátů bylo šesto článků
úvod projektu, který Reši bej vzal s sebou do Caři-
hradu. Delegáti dohodli se skoro o všech článcích
Athénes
Ath
Reš
Bělehrad
Řím
Francie
Atény
carhrad
13
article
Zítra se sejdou znovu,uL ied vbl nišle
14
article
ktojn
sn Omezená plavba Dardanelami? n l
z Caříhradu, 16. října. („N. Fr. Pr.") Porta
vyrozuměla velmoci nótou, že následkemo trvají-
cíhoválečného stavu aizdlouhavého průběhu
athénských perad je nucena chrániti Dar-
danely proji mo žný m překvape
ním. Námořním úřadům bylo již nařízeno, aby
průjezdobchodních parniků dovolily jen v určitých
hodinách. Plavební dráha mezi podmořskými mi-
nami byla zůžena, Opatření toto bylo provedeno
na zprávu, že řecké loďsivo chystá útok na- Darda-
nely.ho ilidila abil lmánso řšnv
Z Cařihradu, 16. října. (N. Fr. Pr.) Vláda za-
pověděla řeským obchodním parníkům, které pro-
jížděly dosud se staženou vlajkou, průjezd oběmi
vělsvešn oi
mořskými úžinami snže anso
velé zihdovha kilot ,še
lavošondyv Enver bej.oa potuttož o
Z Cařihradu, 16. října. Stav Envera beje jes
příznávý. Nemocnýnemá horečku. vds abas e
Slech o utracení bulharského archimandrita
vovodasds vV Řeky. 5al štoi olyvdle
Ze Sořije, 15. říjná (K. k.) Dle došlých sem
zpráv byl předseda bulharské náboženské obce.
Solunu archimandrita Evloki zátčen Řeky a dopra-
ven na loď, aby byl deportován do Řecka. Za plav-
by byl prý vhozen do moře a utonul.
Port
Enver
Řek
Dardanely
Francie
Cařihrad
Řecko
17
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Oficiosní hlas o německém odmitnutí Stürg-
khova pozvání ku průpravné konferenei
česko-německé,s
Z Vídně, 16. října. (K. k.) Pojednávaje o
obtížích ve vyroynávacím jednání,
které byly vyvolány požadavkem
Němců, soudí „Fremdenblatt“, že by se byl
tato formální otázka nevyskytla, kdyby byli
němečtí zástupci znali už text proslovu, který
promluvil dnes ministerský předseda hrabě
Stürgkh k českým delegátům a který také měl
zahájiti konferenci s nimi. Objektivní posuzo-
vání vlády a její vážná vůle podporovati na
celé čáře co nejdůrazněji dílo míru, mluví
z každé věty působivého prohlášení minister-
ského předsedy. Zodpov ědnost spočí-
vá na všech činitelích, již mají
spolurozhodovati ve vyrovnáva-
cí otázee, je zvlášť velká a těžká.
Obyvatelstvo chce mír, vyslovilo to se vší jas-
ností a žádá na mužích své důvěry, aby uči-
nili, seč jsou, by pokojnou dohodou byl zkon-
cován národnostní spor v Čechách. Nepo-
chopilo by, kdyby formální ná-
mitky byly s to zatlačití vyrovná-
vací myšlenku do pozadí. Chvíle vy-
žaduje skutečně napětí všech sil a dlužno fu-
díž cčekávati, že všechny strany budou míti
na zřeteli věcný cíl a při svém rozhodování
budou se říditi pouze přáním, aby mohly
spolupracovati na brzkém odstranění nyněj-
ších poměrů, které se staly obyvatelstvu ne-
snesitelnými.
Němec
Stürgkh
Vídeň
Čechy
Nepa
18
article
Otázka haličské volební opravy.
Otázka haličské volební opravy.
tZ Vídně, 16. října. Navyčerejší, konferenci ha-
ličských vůdců se členy vlády jednalo se vedl
otázky nouzové také o volební opravě a výsledkem
porad, jak sděluje „N. Fr. Presse“, bylo, že dostala
se silně do popředí možnost, že osnova opra-
vy volebního řáduhaličského před-
t oollje
ložena bude sněmu vládou.
zx jtud-
lad Audience, vbol
Z Vídně, 16. října. (K. k.) Jeho Veličenstv
cisař přijal včera odpoledne v Schönbrunnu čín-
ského vyslance ve Vídni Shen Söu Linga ves zvlášt-
ním slyšení a přijal jeho obnovený pověřovací list
Dnes v 9 hodin dopoledne odejel Jeho Veličen
stvo císař ze Schönbrunnu do dvorního hradu.
Dvorní rada prof. dr. František Laurin
noong ie zemřel. n
Z Vídně. 16. října. Dnes zemřel zde řádný
profesor církevního práva na zdejší bohoslovecké
fakultě dv. r. dr. František Laurin ve věku 84
let. Narodil se r. 1829 v Jeseni v Čechách. R. 186
stal se soukromým docentem eirkevního práva na
pražské universitě, odkud dostal se do Vídně, kde
setrval až do svého přeložení do výslužby. Byl
děkanem pražské bohoslovecké fakulty, byl řád-
ným členem České akademie věd, literatury a umě-
ní. Ve vídeňských kruzích českých byl známa
oblíben. jenio
profesor
doktor
Laurin
Vídeň
Schönbrunn
Čechy
Shen Sö Linga
pražský bohoslovecký fakulta
Český akademie věda
19
article
sonatkv s vslšarvs
20
article
5e Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 16. října. (K. k.) „Wiener Zeitung.
oznamuje: Ministr kultu a vyučování udělil nčitel
náboženství na státním gymnasiu s německým vy-
učovacím jazykem na Král. Vinohradech dru. A-
bertovi Lanzendörferovi učitelské místo na státním
gymnasiu s německým vyučovacím jazykem v Pra-
že-Malá strana.
Král
Lanzendörfer
Vídeň
Wiener Zeitung
21
article
nja
Oslava bítvy u Lipska ve Vídni, d ele
Z Vídně, 16. října. Dnes dopoledne konalas
tu před pomníkem maršálka knížete Schwarzen-
berga na náměstí téhož jména s největší vojenskou
okázalostí a parádou oslava stého výročního dn
bitvy u Lipska. Přítomní byli kromě vojska: celá
aktivní generalita, sboroví velitelé spp náčelalky
svých geneřálních štábů, vůbee všichni vojensti
hodnostáři rakouští a uherští, deputace pluků a
vojenských ústavů, arcivévodové, arcivévodkyně,
různí princově atd. Také císař přijel v otevřeném
kočáře a položil na Schwarzenbergův pomník velký
vavřínový věnec. Vídeň byla slavnostně vyzdobena
snovb ob B5oda ol listldie
prapory. albong
95iasd ělašenl zshlkka uzsletoliog ašlo
a Ze štyr. Hradce, 16. října. (K. k.) (Zemský
sněm. Pokr.) Poslanec Schacherl potírá v čtyř-
hodinné řeči pivní dávku. V 1 hodinu v noci dostal
sev ke slovu příští řečník posl. Horvatek.-
delmsšn
Schwarzenbergův
Schacherl
Lipsko
Vídeň
Hradec
22
article
slole e l o
amí.
23
article
Posl. Horvatek mluvil do půl 4. hod. ráno.
načež pronesl posl. Kolleger půlhodinnou řeč
v níž potíral pivní dávku. Na to ujal se posl. Re-
sel slova k obstruční řeči, která trvala do 6. ho-
diny 15 min. ráno. Dva návrhy na přeružení schů-
ze byly zamítnuty. Potom mluvili posl. Hagen-
hofer a Riegler Zpravodaj vzdal se doslovu.
Hlasování o pivní dávce započalo o půl 7. hod.
ranní. Křesťanští socialové, němečtí nacionálové
velkostatek hlasovali „ano“, německý střed, Slo-
vinci a sociální demokraté ne“. Zvýšení pivní dáv-
ky bylo usneseno 50 proti 13 hlasům. Na to pro-
jednáván byl drahotní přídavek zemským učite-
lům, který byl schválen s dvěma resolučními ná-
vrhy posí. Ottera a posl. Puchase, Prischingaa
soudr. o učitelích-pensistech a učitelích nábožen-
ství. Po přikázání několika předloh výborům byly
projednávány dva návrhy v záležitosti jižní dráhy
přikázány železničnímu výboru s dodatečným
návrhem posl. Resla, který se vyslovuje proti ja-
kékoliv dohodě s akcionáři jižní dráhy. V 7 hod
23 min. skončil zemský hejtman hr. Attems, kte-
rý od počátku až do konce bez přestávky před-
sedal, schůzi. Občanští poslanci uchystali mu živé
ovace.
Posl
Hagen
Riegler
Otter
Resl
Re
24
article
Příští schůze dnes v 6 hod. več.9ox lsnm
mNová aféra šl. Lukacse, sdool
Z Pešti, 16. října. („N. Fr. Pr.“) Oposiční
kruhy zabývají se stále záležitostí herny na
ostrově sv. Markéty. Soudí se, že strana ne-
odvislosti vyzve presidenta po-
slanecké sněmovny, aby tuto ne-
prodleně svolal. Strana neodvislosti
chce v ní záležitost herny uvěsti na přetřes
a žádati, aby byly sněmovně předlo-
ženy spisy jí se týkající. Dále požá-
dá, aby se vysvětlilo, j akou úlohu v této
aféře mělí hr. Tisza, Jeszenszky a
šl. Lukacs a aby otázka zaplacení 11/2 mil.
korun do pokladny vládní strany úplně byla
výsvětlena.ia moveločy
Všeobecná akciová dopravní společnost
poslala prostřednictvím král. notáře dopisy
šl. Lukacsovi a hr. Tiszovi. Šl. Lukacse v
dopise vyzývá, aby převzatý zá-
vazek společnostido 8 dnů splnil,.
jinak žebude nucena uplatníti
své právo cestou soudní. Stejnou
hrozbou konči dopis zaslaný hrah
Tiszovi, nevyhoví-li do 8 dnů závazku, kte-
rý převzal závazně od šl. Lukacse. lalšloe.
aboAle Cholera v Chorvajsku.O . avlh
Ze Záhřeba, 16. října. (K. k. uh.) Zemskému
zdravotnímu úřadu bylo ohlášeno 11 nových one-
mocnění cholerou. Celkem se vyskytlo 475 one-
mocnění a 198 úmrtí.
svatý . Markéta
Tisza
Jeszenszky
Lukacs
Pešť
Francie
Záhřeb
slanecký sněmovna
všeobecný akciový dopravní společnost
25
article
K pobytu velkého knížete Cyrila v Drážda-
ltsle le nech.
Z Drážďan, 15. října. (K. k.) Dle zprávy z při-
slušné strany potvrzuje se zprávay že včera —
souvislosti s přítomnostíruského velkoknížele Cy-
rila — zatčen byl jistý berlinský student, ubyřo-
vavší se v hotelu „Europšischer Hof“. Policejní vy-
žetřování není dosud skončeno.
Následnická otézka v Brunšvicku.
Z Kolina n. R., 16. října. (K. k.) „Kölnische
Zeitung“ oznamuje z Berlína: Další projednávání
následnické otázky v Brunšvicku bude míti asi ten
průběh, že se jí ještě v tomto týdnu bude zabý-
vati pruské státní minislerstvo a pak před sklon-
kem měsíce bude záležitost ta předložena spol-
kové radě. Lhůta pro nastoupení trůnu není dosud
slanovena. Podkladem usnesení spolkové rady
bude pruský návrh, který byl učiněn na brunšvický
podnět. Možno s určitostí míti za to, že prine
Arnošt August nastupuje trůn, prohlásí svou věr-
nost k říšské ústavě a k tomu, co v sobě zahrnuje,
a že slavnostně prohlási ochotu, plniti všechny
povinnosti spolkového knížete.
let aMíi o
španělský král do Paříže.
Z Paříže, 15. října. (K. k.) Dle ofieiosní zprávy
hodlá král Alfons v příštím měsící s královnou
přijeti na několik dní na zapřenou do Paříže, do-
volí-li to situace ministerstva Romanonesova. Praví
se, že král přes incognito navštíví presidentan
Anglo-čínská kancelář.
Z Londýna, 15. října. (K. k.) Byla zde zřízena
anglicko-čínská kancelář, jejíž účelem je podporo-
vati přátelské styky obou zemí. Kancelář chce ze-
jména povžívati prostřednictví zdejších čínských
studentů,-
nklen
Cyril
Arnošt August
Alfons
Drážda
Drážďany
Brunšvicko
Kolina můj
Berlín
Paříž
Londýn
Europšischry Hof
Kölnische Zeitung
spolkový rada
26
article
vrnslěe hlzi
podob 5Revoluce v Mexiku,sl 001-
Z Washingtonu, 15. října. (K. k.) Státnímu od-
dělení se sděluje, že španělský vyslanec v Mexiku
svolal tamější diplomatický sbor ku poradě, na
níž jednáno bylo o diktátorském dekretu
Hueríově a o všeobeené situaci,
aZe Sv. Antonína (Texas), 15. října. (K. k.) Když
generál mexieké spolkovéh a r má dy
Joaquin Maas vkročil s průvod-
ním Ii stem, vydanýmo minister-
stvem vojenství, na americké ú-
zem í, byl z a jat. Stalo se tak na oznámení
jístého Američana, jenž udal, že Maas chce zde
organisovati výpravu proti konstitucionalistům.
Antonín
Maas
Američan
Mexiko
Washington
Texas
27
article
mělětosrinbothniměasvonsozl ndošllliavhlaan ěnbollsdigaad uial lei
V drobném prodojit
ranni čislo o sobě sa ts
vočerni
ridla sveroo za d
Ve 6lIálkách na venkovs
ranni cislo . . . . . 10 v
večerni
.. . . . . . č b
lnseráty lu
29
article
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijima
admínistrace v Marianské ul., a
Tat nackássit i el
redakce, tiskárna a skpolles
„Národních Listů-
Rnkoplay se navrncst
Tata
30
article
le nonslál zmásm
31
article
b omoodo olore n
32
article
omí dsva vbořo
34
title
Politicka hlidka,
35
article
Němci v oposici proti hr. Stürgkhovi
Němci v oposici proti hr. Stürgkhovi
v shěva kniz. hunoviv o dlannie
Ministerský předseda hr. Stürskh dostal včer
telegram předsednictva české strany státoprávně
pokrokové, sdělující mu, že čeští radikálové ne-
přijímají jeho pozvání na konferenci o dorozumi-
vací akci, a to z důvodů politických. Z podobných
příčin zamítli předevčírem národní sociálové ú-
čast na konferenci, svolané ministerským před-
sedou.
vlyd veřoly ožěj a jvonn
Němec
Stürgkh
36
article
Leč ani jeden, ani druhý negativní čin českého
radikalismu nezůstal pro českou politiku směro-
datným, neboť zástupci strany agrární, svobodo-
myslné a národní přišli k hr. Stürgkhovi. Že roz-
hodnutí v tom smyslu nebylo zcela lehké u všech
stran, jichž delegáti včera byli u hr. Stürgkha, je
patrno z dnešní úvodní stati „Venkova“, který při
svém posudku včerejší konference mlá především
na zřeteli základní linii vídeňských vlád, všemi
umělými pomůckami zachovatí německou nadvlá-
nu, liníi, která na místě prostého uskutečnění rov-
noprávnosti všech národů řeší zmatky ve státě
oklikou dorozumívacích konferencí, jež nikdy ne-
povedou k tomu žádoucímu cfli, kterého by se
dosáhlo užnáníma provedením rovnoprávnosti
všech národů ve státě. sv slel oseonl nv
Na základě těchto myšleneka je „Venkově pro
českou účast na dorozumívacích konferencích, ale
jen proto, poněvadž mohou aspoň zmírniti dosa
vádní boje národnostní. ěí a blia sž ma
Že heslo, nepřijati pozvání na konferenci s h
Stürgkhem, nebylo ani správné, ani vhodné, lze
souditi i z drobnosti, která se včera ve Vídní ode-
hrálaí zástupce strany národně socišlní posl. Choe
byl včera také ve Vídni, a — dle „Venkova“l a
žádal posl. Staňka, abý hr. Stürgkha též za stranu
národně sociální upomínal o odpověď na požadavek
českých stran, aby co nejdříve byly ve Čechách
znovuzavedeny úplně ústavní poměry. I po konfe-
renci českých zástupců s hr. Stürgkhem jednal posl.
Stürgkh
Staněk
Vídeň
Čechy
37
article
Choc s posl. Staňkem o otázkách, souvísících s vi-
deňskými poradami. Strana národně sociální věru
mohla posl. Chocovi ušetřiti tuto nepříjemnost.
kdyby nebyla zamítla svojí účast na konferen k
samé. Že účast ta byla žádoucí, jest jednáním posl,
Choce s posl. Staňkem jasně doloženo. Význačno je,
že sám posl. Staněk, který ovšem chtěl se kon-
ference zúčastniti, dostal se na ni pouze vlivem
autority strany agrární, hr. Stürgkh ještě před sou-
bornou konferencí sdělil posl. Staňkovi, že jeho
účast jako moravského poslance by mohla se zře-
telem na konferenci v záležitostech země české
způsobili nedorozumění, pročež žádal, aby přítom-
nost posl. Sfaňka na konferenci byla náležitě opod-
statněna. A posl. Staněk neodmítl tento požadavek
minísterského předsedy, nýbrž vyhověl mu: pro-
hlásil, že na konferenci jde jako předseda říšského
poslaneckého klubu strany agrární. Prohlášení, jež
hr. Stürgkh na své konferenci s českými zástupci
učinil, neuspokojilo zástupce české strany agrární.
poněvadž se jim jevilo vyhýbavým; proto žádali.
aby byla svolána společná porada českých poslan-
ců, jež se v sobotu bude konati v Praze.
Choc
Staněk
Stürgkh
Praha
38
article
Účasti zástupců českých na konferenci s br
Stürgkhem dostalo se neočekávaného významu: po-
liticky sensačním činem Němců, kteří sice do Ví-
ně na konferenci s ministerským předsedou schvál-
ně přijeli, ale pak hr. Stürgkhovi vzkázali, že k
němu nepřijdou, poněvadž na dopolední konferenci
se zástupci českými byl přítomen i mistodržitel ka.
Thun.
Tento německý čin. nepříznivý hr. Stürgkhov
a nanejvýš urážlivý vůči kn. Thunovi, je sice při-
vázán na pověstné usnesení chomutovské, ale ne-
může jím býti vyčerpán. Vždyť nedlouho po sjezdu
lom prohlásil výkonný výbor německé strany agrár-
ní v Čechách, že bude podporovati každouí akei
pro národnostní dorozumění, a že tak činiti bude
z důvodů národních i hospodářských. Timto ně-
mecko-ngrárním osvědčením byla chomutovská re-
soluce přece prolomena! A když hr. Stürgkh posl.
Staňkovi, předsedovi pozvaného na konferenei klu-
bu agrárního, činil námitku, týkající se jeho účasti
na konferenci, nelze si mysliti, že by byl zapomně
na chomutovskou resoluci, dlužno tedy souditi, že
se zajistil i se zřetelem na účast kn. Thuna na prů-
pravných konferencích dorozumívacích
Proto lze souditi, ze včerejší výpad Němci
proti kn. Thunoví je pouze záminkou a prvním jich
činem v jejich celkovém politickém plánu, pro ny-
Stürgkh
Němec
Thun
Staněk
Čechy
Thun
39
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
n a
snai
šadobo
[h o
T uristické dojmy z Krkonoš. lido
Poprvé prošel jsem naše hory jako mladý stu-
dent asi před čtvrtstoletím. Mnoho sena nich
kol nich do té doby změnilo a mnoho, mnoho, bo-
hužel, zůstalo.voans ovemu o vlie
Jako tehdáž, tak ai letos východiskem naší
cesty byl Jablonec nad Jizerou. Ze stanice Mar-
tinice jest Jablonec snadno přístupný lokální dra-
hou, která, sloužíc hlavně dopravě nákladů zdej-
ších továren, podceňuje dopravu osob, takže jízd
po stránce fysické není žádnou rozkoší, za to všal
odměňuje útrapu tu neobyčejnými pohledy doo di-
voké horské krajiny
Jablonec nad Jizerou, dnes již městys, překva-
puje svou výstavností a svým čilým životemí Jes
to městečko, dosud v rukou českých, dík praco-
vitosti a opatrnosti českých lidí, ale celá česká
veřejnosta musí býti upozorňována na toto důležité
a ohrožené místo, položené v rozkošném, nejsever-
nějším českém bodě, blizko pruských hranic. Při
obecních volbách druhý sbor jest již hodně ohro-
žen a první udržují jenom čestní měšťané. Něme-
cký kapitál, opírající se o veliké bělidlo, dvě přá-
delny, pomocí německé školy, která jest již vy-
držována obcí, ohrožuje mebezpečně českou půdu
a ubírá nám leckterou slabou českou dušičku. Mě-
sta Bydžov a Libeň, ochranitelky těchto nových
Krkonoše
Jablonec nad Jizera
Mar
Jablonec
Bydžov
Libeň
40
article
Třebenic, konají dobře svou podpůrnou povinnost,
jsou jístě bedhivě na stráži a neopomenou včas
alarmovati celou českou veřejnost. Jablonci scházi
česká továrna, o niž marné pokusy už po léta se
odenbil insla tnnss
podnikají (pozemek zakoupen) a schází mu náležit.
reklamna, aby v neobyčejně krásném horském jeho
klinu vznikla velká česká villegiatura. Jablonec
v němž končí místní dráha, neboť stanice Rokel-
nice, na německé půdě, jest vzdálena několik mi-
nut od posledních jabloneckých domů, jest nejvhod-
nějším a nejbližším východiskem pro horské turý
jelikož za 3 hodiny možno již seděti v Labské bou-
dě a jest neobyčejně přiznivým pro letní pobyt,
maje překrásné okolí, nehlubokouj řeku Jizeru a
řadu dobrých a levných hostinců. Díky místním
pracovníkům každý rok letních hostí utěšeně při-
bývá a věřím, že ti budou vždy výmluvnými pro-
pagátory krás ohroženého JJablonce nad Jizeroun
Třebenice
Jablonec
Rokel
Jizera
41
article
Za 3 hodiny, bohaté na nejefektnější turistické
dojmy, dojdeme po dobré silnici nebo lesní stinnou
cestou k českým menšinám v Novém Světě a Ha-
rachově.
ot Působí-li obrana Jablonce v českém člověku
pocitem sebevědomí, český životv těchto dvou
menšinách vám musí přímo imponovati houžev-
natosti a obětavou prací, jakou bohatě vykonávají
čeští naši řemeslníci a dělníci tam těsně na hra-
niční čáře našeho království. A zadíváte-li se do
oken čisťounké, elegeniní villy, vystavěné v ze-
lené louce na úpatí lesíka, v jejímž čele ke svému
milěmu překvapení čtete jadrně „Česká škola .
citite, že jste na sopečné půdě našich menšin
máte hřejivý pocilv prsou, že i na této poslední
národní výspě máme statečné bojovníky. hodné
veliké úcty. Jak jsme litovali, že zde není turisti-
ckého českého střediska, abychom mohli upřímně
tisknouti ruku a naší vděčnosti je posíliti a po-
těšilí. oe
slog doolevodl
Ale o několik set metrů výše opustila nás tate
radostná nálada, ba naopak se dostavílo trpko
o e
Jablonec
Český škola . citite
42
article
zklamání. Těm vyšším sférám pořád ještě nemů-
žeme zvykati a nedýcháme v nich volněv.
Když tenkráte před dávnými lety jako studen
tík jsem stál pod Labskou boudou a četl vedle
německého nápisu i české označení, a když do-
konce naší snolečnosti byla přikázána k obsluze
sklepnice Češka, jakou jsme to měli my, hošl, ra-
dost, že jsou na nás přece i zde na hranicích urči-
té ohledy. Ale když dnes, po čtvrt století nejsme
o nic dále, když naší českou doménou na celém
krkonošském hřebenu jsou tato česká písmena na
boudě a jeden lhostejný sklepník uvnitř, a fo apropos
v boudě, která svým vnitřním zařízením a vedením
jest jedna z nejubožších, pak stydno jest českému
člověku si uvědoměti, že majitelem jestrčeský ka-
valír. Jak luxusně a komfortně se representuje
hotel hraběte Schafgotsche dole vo Huti Josefinině.
Hrabě Harrach neví jistě o stavu a vedení této re-
stauráce, která jest cílem každého českého furisty.
jichž není málo, ale jsou tu jeho úřadníci, kteř
jsou naši a kteří mají povinnost, aby ho řádně in-
formovali ke cti jeho i českého jména. Druhou t.
zv. „českou“ boudou jest lu horší restaurace n
Sněžce, ve které se hostům předkládá to, co prý
zbylov pruské. A do naši ložnice v této opravdo-
vé boudě svítilo nám u podlahy sluničko. Náho-
dou že letos bylo všude vítáno. Tyto dva důkazy
ol českosti našich hor nás urážely a ponižovaly
zvláště když jsme slyšeli, jak s úsměškem společ-
nost Sasů se o těchto boudách vyslovovalu va do-
mnění, že jsou opravdu české.
Tedy v restauracích na hřebenu Krkonns
mimo labské, českým jazykem mnoho nepořídíte
— vyjímaje snad při větších návštěvách. Buchá-
rových — byť se neodpovídalo na český hoven
ihned německými hrubostmi. Dobrý a stálý vý-
l nodo 1nosiz ss olábu pbivoh lsra el
Češka
Schafgotsch
Josefinin
Harrach
Sas
Sněžka
43
article
dělek z českých turistů umoudřil německou na-
cionální vášeň velmi působivě.
V našich českých průvodcích označována bývá
Rennerova bouda jako majetek Češky. Náhodou
byla v naší společnosti dáma vzdáleně jí příbuzná.
Na český náš dotaz deery její odpovídaly něme-
cky, že stará paní stůně. Služebné děvče, které
za námi radostně běželo aby sí mohlo s námi če-
sky pohovořiti, smutně nám vykládalo, že stará
paní kdysi ráda vídávala české hosty a leckdy si
při tom zasteskla, dnes však, kdy byla poškozena
otevřením Webrovy stezky a odkázána jest více
na místní, tedy německé hosty, že sev bojí, abyji
nebojkotovali, a že tudíž nerada mluví českya
personálu to zakazuje.eoz nolhzoa nossalsi
Existenční poměry udolaly a otupěly její vě-
domi, že narodila se kdesi tam dole, v české ni-
žině. Obvyklý osud krajanů, na něž se zapomíná
v moři cizoty.
Jiné trapné chvíle způsobili nám Češi sami.
Několik kilometrů vzdálení českých krajů, ztrácejí
naši čeští turisté kuráž vystupovati nacionálně
anebo z pohodlí přizpůsobují se veliké převaze
Němců, mluví výhradně německy anebo aspoňz
lalešné zdvořilosti papouškují pruský pozdrav
„mórjen“ a „gn ták, sesilujíce tak zevní německý
ráz návštěv našich Krkonoš.
Dole ve Spindelmühle v hotelu „Krone“ (do-
poručený v českém průvodei, ači obsluha je zcel
německá) mluvila společnost německy a teprve
námi povzbuzena, spustila česky. Ba na Webrově
cestě potkali jsme řidícího učitele z údolí, který
rovněž přál nám dobrého jitra, tichounce, snad
stydlivě německým žargonem. Tak se dělov na
Krkonoších před čtvrt stoletím a dnes ještě?
deo
on
avonaan
ec
Rennerův
Češka
Webrův
Čech
Němec
Dole
Kron
Krkonoše
44
article
Bolno a smutno bylo ohlédnouti se za skupi-
nou německých studentů, kteří sebevědomě, pruž-
ným krokem nás přešli, plni bezstarostného veseli
smíchu. Vyzývávě, dráždivě zazníval k nám ještě
z dálky jejich vysoký tenor, směle rozhazující ostré
zvuky do tichého jitra horských planin. Jak na-
proti tomu skromně, skoro ulekaně, polohlasems
sděloval houfec českých venkovských hochů své
pocity na Sněžcé za východu slunce, když vysko-
čilo z mlžin a rozhodilo své jásavě barevné pa-
prsky spravedlivě, rovnocenně pro nás pro všecky.
Leckdy krev zabouří, kalí a zkresluje přírodni
dojmy, ale právě ten kamenný chlád a klid hor-
ských velikánů připomíná nám skutečnost.“ Nie
platno, neklamme se, jsmeještě v ledačems po-
zadu, musíme dohánět přední řady ve světovém
zápolení. Ani s naší turistikou nemá se věc lépe.
Kolik potkáte v Krkonoších bělovlasých pánů.
slabounkých stařenek, kteří v průvodu veselé spo-
lečnosti těší se s rozkoší požitkům přirody v js ení
svého života, kolik potkáte turistů ze středních.
živmosťenských kruhů, kteří jdou ztráviti neděli a
sváteki do zážračného horského ticha a kořenitého
vzduchu, kolik potkáte těch rychlonohých hochů
kterým celý svět jest malý, když mají v eestesnín
vaku na zádech trochu potravý a v kapse několi
dbvrisn at žob
korunek
Bohuželi nejsou to naši; ohromnou většinou
mluví jen rachotivou. smělou řečí. Ale ti naši pů-
jdou jednou do hor také tak.
Nebudeme to již my, ale nové generace, jim
otevíráme okna do všech koutů světa, aby lépe
viděly, volněji dýchaly, než my stwři. — dla.—
—laj pe
rnamat umoslou želáb nlun
Krkonoše