ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f8cc35f0-8f19-11dd-84e8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 44 celkem · entity: place 72, person 71, org 14
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 16. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 284.
4 article
Na ranní a večerní listy předpláel ne živ Prane v kdmninistraelt na čtvrt jata ... . 2 K — n S K — s dvojl donáčkon: jed na měste. na čtvzt leta. . 7Kelk ve filiélkáchn na měsle
5 article Bovbdar.hfe. ? K o0n
Bovbdar.hfe. ? K o0n a měsle. » 8 K 20 na čtvri ioa. . . . k eo sm o dvojí slsllke na másie, . . K s0 a na čtrvrt liaka a U K Donětr nyn
6 article
slab ilolbol doviloi n madoshei
8 article
V Praze, 16. října. My Češi jsme národ skromný, vnitrozem- ský, bez velkých ekpansivních snůj bez širší politické koncepce. JJsme tak ponořeni do svého malicherného strannického škorpeni, v nejlepším případě do obranného boje se sousedy Němci, že osnování plánů o jakémsi českém výbojném imperialismu ponecháváme zase svým protivníkům z německého a ma- ďarského tábora, kteří skoro už století straší svět panslavistickým nebezpečím, jehož ko- lébka prý byla na československé půdě. Za- tím naše plány a sny do budoucnosti sťále více se přistřihávají, stále více se přízpůsobujeme jen taktickým opatřením svého protivníkaa nedovedeme překročit zakletý kruh pouze obranné taktíky. odAle přece v posledních letech několikráte se ozvalo volání po širší koncepci české poli- tiky. Ovšem, dnes nebudujeme své plány na naději v pomoc druhých, dnes počítáme více s vlastními silami a — potřebami. Hlási- me se ke kritickému sboru o zahraniční poli- tice rakouské, protože při dnešním průmyslo- vém a finančním rozmachu našeho národa na- že hospodářské zájmy v cizině stále rostou přirozeně ten neb onen směr rakousko-uher- ské zahraniční politiky nenechává je nedotče- nými. Cítíme se hmotně těžce poškozovanými dráždivou politikou vůči Rusku a Balkánu. odkud rakousko-uberský průmysl soustavně vytlačuje chytřejší německý spojenee.
Čech Němec odAle Praha Rusko Balkán
9 article
Ale pevného, určitého zahraničného pro- gramu, odpovídajícího českým zájmům a sna- hám, dosud není. Teprve se tvoří. Zajímavým příspěvkem k tomuto hledání nových drah če- ské politiky jest článek našeho bělehradského dopisovatele č. Slepánka, uveřejněný v po- sledním čísle „Přehledu“. Pan Slepánek, kte- rý dokončil právě důkladnou publíkaci o mo- derním Srbsku, shroul na základě těchto jiho- slovanských studií stručně v několika větách. jaké politické úkoly nás čekají na jihu. Jeho vývody znějí: „Česká politíka mu sí konečně napsati na svůj ztíe slovo, jež znamená budoucnost Adrial v ebensleal vistod vprslnoji v 0 Tedy — na moře, Češil Na moře, do toho živlu, s nímž spojil nás posud jen Shakespeare v dramatickém výmyslu, do živlu, který nám byl dosud znám nejvíce z přeneseného obrazu o německém moři, v němž jsme ostrovem. Češi nemají posud ve své zásobárně národníich he- sel nic takového, co by odpovídalo německé. mu heslu, vyslovenému Vilémem II.: „Die Zu- kunft Deutschlands liegt auf dem Meer,“ neb aspoň maďarskému „Tengerre, magyar!“ (na moře, Maďare!). Ale musíme pomalu přivykat na ten slaný živel, k němuž v posledních dvou desítiletích našli cestu aspoň naši lidé, tou- žicí po osvěžujících mořských lázních. Pan Slepánek upozorňuje českou veřej- nost, aby všímala si i z politických a hospo- dářských důvodů Jaderského moře, aby pod- porovala svou kolonii v Terstu, aby stále pa- matovala na včasné obsázení dalmatských pří- stavů, které konec konců dočkají se příměho spojenís vnitrozemím, s Bosnou a Hercegovi- nou, se Srbskem. „Náš hospodářský pud ke břehům Adrie musí obdržeti uvědomělou po- litickou fysiognomii. Musíme si nvědomiti, co tam chceme jako čechové a jako Slované.
Slepánek Shakespeare Čech Vilém II Meer Maďar Adrie Slovan Srbsko jaderský moře Terst Bosna Herceg Češil Na moře die zkunft Deutschlands liegt auf
10 article
Terst, o který dnessrjiž zápasí Vlaši se Slovany a který si připravuje germánská ex- panse, musí i pro Čechy státi se východiskem na moře. Z toho důvodu naše politika musí se sblížit s politikou jihoslovanškou. V bu- doucnostionejvýhodnější cesta na Balkán a na východ pro naše zboží bude Jaderské moře. Ovšem, základem budoucích našich ho- spodářských styků s Balkánem musí být klid v tomto nepokojném koutě Evropy. O dnešní nepokojevelkou zásluhu má též naše zahra- niční politika, která nedoveden zříciv se starě zášti a předsudků. Průmyslníci a obchodníci rakouští vítali jistě radostně. když návštěva Pašičova u Berchtolda otvírala výhledy, že dosavadní taktika, dráždění přestane. Nejen českým kruhům průmyslovým a obchodním. německým kruhům v Rakousku neušla pode- zřelá horlivost, s jakou v poslední době Ně- mecko snaží se získat přízeň Srbska, jak tam posílá své obchodní zástupce i novináře, kteří vychvalují bohatost srbské země a volají tam německé podnikatele. Zatím videňský tisk je- ště v těchto dnech dává se podněcovat literár- dvale oll vlot bale d oděla sei ní kanceláří zahraničního úřadu proti Srbsku tak jakoby osudné býlí po Kaniovi, vyslaném do Mexika, nikdy nemělo z Míčového náměstí být vypleněno. Už i některým Němcům je to- ho dost; „Zeit i „N. W. J. se ozývají proti systematickému otravování politického ovzdu- ší z literární kanceláře zahraničního úřadu.
Vlach Slovan Pašičův Berchtold Kania Němec Terst Čechy Balkán Evropa Rakousko Srbsko Mexiko
11 article Události na poloostrově balkánském.
Události na poloostrově balkánském. Povážlivá situace. clej d Z Vídně, 16. října. Zahraniční si- tuace posuzuje se tady dnes vel- mi skepticky a to výhradně vzhle- dem na Srbsko. Praví se, že společné za- kročení, které vykonali zástupcové Rakousko- Uherska, Německa a Italie, tudíž celého troj- spolku, v Bělehradě za tím účelem, aby dů- tklivě vyzvali Srbsko, by opustilo albanské území, jest činem a zjevem velmi po- vážlivým, jehož dosah jest tou nn chvílí ještě nedozlrpy n a Postup srbského vojska na albanském území zastaven.
Vídeň Srbsko RakouskoUhersko Německo Italia Bělehrad
12 article
nsvi Z Bělehradu, 15. října. (K. k.) Ve vládním komuníké, uveřejněném večer, se praví, že srbská armáda obdržela rozkaz, aby nepostu- povala dál do Albanska. Srbské vojsko zůstane v pbsazených posicích až do definitivního roz- řešení pohraniční otázky a bylo mu uloženo aby při event. nových albanských útocích se omezilo na obranu. alo Z Říma, 16. října. („N. Fr. Pr.“) Z povolaného místa se sděluje: Srbská vláda závazně prohlásila. že bude v celku i v podrobnostech dbáti usnesení loadýnské konference a jí k podrobnému vytčení hranie ustanovené mezinárodní pohraniční komise a dle toho učiní také svá vojenská opatření. Jestliže srbské oddily při pronásledování albanských čel obsadily strategický bod, který pohraniční komise pojme do území albanského, srbské vojsko místo to opustí a vrátí se na srbské území. — Dle zdejšího náhledu jsou tímto prohlášením neshody. které by následkem akce srbského vojska mohly povstati, již předem zásadně odstraněny ng o Řecko-turecké jednání o mír. Z Athén, 15. října. (Agence d'Athénes.) Konfe- rence řeckých a tureckých mírových delegátů za- počala o půl 5. hod. odpolední v minisferstvu zahra- ničních záležiloslí a trvala dvě hodiny. Turecký delegát Chalih bej prohlásíl v inferviewu pouze, že jeho dojem je příznívý. Odmitl prohlásiti něco dal- šího iniese Z Athén, 16. října. (K. k.) „Agence d'Ath. o- znamuje: Předmětem porady dnéšní konference řeckých a tureckých delegátů bylo šesto článků úvod projektu, který Reši bej vzal s sebou do Caři- hradu. Delegáti dohodli se skoro o všech článcích
Athénes Ath Reš Bělehrad Řím Francie Atény carhrad
13 article
Zítra se sejdou znovu,uL ied vbl nišle
14 article
ktojn sn Omezená plavba Dardanelami? n l z Caříhradu, 16. října. („N. Fr. Pr.") Porta vyrozuměla velmoci nótou, že následkemo trvají- cíhoválečného stavu aizdlouhavého průběhu athénských perad je nucena chrániti Dar- danely proji mo žný m překvape ním. Námořním úřadům bylo již nařízeno, aby průjezdobchodních parniků dovolily jen v určitých hodinách. Plavební dráha mezi podmořskými mi- nami byla zůžena, Opatření toto bylo provedeno na zprávu, že řecké loďsivo chystá útok na- Darda- nely.ho ilidila abil lmánso řšnv Z Cařihradu, 16. října. (N. Fr. Pr.) Vláda za- pověděla řeským obchodním parníkům, které pro- jížděly dosud se staženou vlajkou, průjezd oběmi vělsvešn oi mořskými úžinami snže anso velé zihdovha kilot ,še lavošondyv Enver bej.oa potuttož o Z Cařihradu, 16. října. Stav Envera beje jes příznávý. Nemocnýnemá horečku. vds abas e Slech o utracení bulharského archimandrita vovodasds vV Řeky. 5al štoi olyvdle Ze Sořije, 15. říjná (K. k.) Dle došlých sem zpráv byl předseda bulharské náboženské obce. Solunu archimandrita Evloki zátčen Řeky a dopra- ven na loď, aby byl deportován do Řecka. Za plav- by byl prý vhozen do moře a utonul.
Port Enver Řek Dardanely Francie Cařihrad Řecko
15 article
oletaan noln
17 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Oficiosní hlas o německém odmitnutí Stürg- khova pozvání ku průpravné konferenei česko-německé,s Z Vídně, 16. října. (K. k.) Pojednávaje o obtížích ve vyroynávacím jednání, které byly vyvolány požadavkem Němců, soudí „Fremdenblatt“, že by se byl tato formální otázka nevyskytla, kdyby byli němečtí zástupci znali už text proslovu, který promluvil dnes ministerský předseda hrabě Stürgkh k českým delegátům a který také měl zahájiti konferenci s nimi. Objektivní posuzo- vání vlády a její vážná vůle podporovati na celé čáře co nejdůrazněji dílo míru, mluví z každé věty působivého prohlášení minister- ského předsedy. Zodpov ědnost spočí- vá na všech činitelích, již mají spolurozhodovati ve vyrovnáva- cí otázee, je zvlášť velká a těžká. Obyvatelstvo chce mír, vyslovilo to se vší jas- ností a žádá na mužích své důvěry, aby uči- nili, seč jsou, by pokojnou dohodou byl zkon- cován národnostní spor v Čechách. Nepo- chopilo by, kdyby formální ná- mitky byly s to zatlačití vyrovná- vací myšlenku do pozadí. Chvíle vy- žaduje skutečně napětí všech sil a dlužno fu- díž cčekávati, že všechny strany budou míti na zřeteli věcný cíl a při svém rozhodování budou se říditi pouze přáním, aby mohly spolupracovati na brzkém odstranění nyněj- ších poměrů, které se staly obyvatelstvu ne- snesitelnými.
Němec Stürgkh Vídeň Čechy Nepa
18 article Otázka haličské volební opravy.
Otázka haličské volební opravy. tZ Vídně, 16. října. Navyčerejší, konferenci ha- ličských vůdců se členy vlády jednalo se vedl otázky nouzové také o volební opravě a výsledkem porad, jak sděluje „N. Fr. Presse“, bylo, že dostala se silně do popředí možnost, že osnova opra- vy volebního řáduhaličského před- t oollje ložena bude sněmu vládou. zx jtud- lad Audience, vbol Z Vídně, 16. října. (K. k.) Jeho Veličenstv cisař přijal včera odpoledne v Schönbrunnu čín- ského vyslance ve Vídni Shen Söu Linga ves zvlášt- ním slyšení a přijal jeho obnovený pověřovací list Dnes v 9 hodin dopoledne odejel Jeho Veličen stvo císař ze Schönbrunnu do dvorního hradu. Dvorní rada prof. dr. František Laurin noong ie zemřel. n Z Vídně. 16. října. Dnes zemřel zde řádný profesor církevního práva na zdejší bohoslovecké fakultě dv. r. dr. František Laurin ve věku 84 let. Narodil se r. 1829 v Jeseni v Čechách. R. 186 stal se soukromým docentem eirkevního práva na pražské universitě, odkud dostal se do Vídně, kde setrval až do svého přeložení do výslužby. Byl děkanem pražské bohoslovecké fakulty, byl řád- ným členem České akademie věd, literatury a umě- ní. Ve vídeňských kruzích českých byl známa oblíben. jenio
profesor doktor Laurin Vídeň Schönbrunn Čechy Shen Sö Linga pražský bohoslovecký fakulta Český akademie věda
19 article
sonatkv s vslšarvs
20 article
5e Z úřadního věstníku. Z Vídně, 16. října. (K. k.) „Wiener Zeitung. oznamuje: Ministr kultu a vyučování udělil nčitel náboženství na státním gymnasiu s německým vy- učovacím jazykem na Král. Vinohradech dru. A- bertovi Lanzendörferovi učitelské místo na státním gymnasiu s německým vyučovacím jazykem v Pra- že-Malá strana.
Král Lanzendörfer Vídeň Wiener Zeitung
21 article
nja Oslava bítvy u Lipska ve Vídni, d ele Z Vídně, 16. října. Dnes dopoledne konalas tu před pomníkem maršálka knížete Schwarzen- berga na náměstí téhož jména s největší vojenskou okázalostí a parádou oslava stého výročního dn bitvy u Lipska. Přítomní byli kromě vojska: celá aktivní generalita, sboroví velitelé spp náčelalky svých geneřálních štábů, vůbee všichni vojensti hodnostáři rakouští a uherští, deputace pluků a vojenských ústavů, arcivévodové, arcivévodkyně, různí princově atd. Také císař přijel v otevřeném kočáře a položil na Schwarzenbergův pomník velký vavřínový věnec. Vídeň byla slavnostně vyzdobena snovb ob B5oda ol listldie prapory. albong 95iasd ělašenl zshlkka uzsletoliog ašlo a Ze štyr. Hradce, 16. října. (K. k.) (Zemský sněm. Pokr.) Poslanec Schacherl potírá v čtyř- hodinné řeči pivní dávku. V 1 hodinu v noci dostal sev ke slovu příští řečník posl. Horvatek.- delmsšn
Schwarzenbergův Schacherl Lipsko Vídeň Hradec
22 article
slole e l o amí.
23 article
Posl. Horvatek mluvil do půl 4. hod. ráno. načež pronesl posl. Kolleger půlhodinnou řeč v níž potíral pivní dávku. Na to ujal se posl. Re- sel slova k obstruční řeči, která trvala do 6. ho- diny 15 min. ráno. Dva návrhy na přeružení schů- ze byly zamítnuty. Potom mluvili posl. Hagen- hofer a Riegler Zpravodaj vzdal se doslovu. Hlasování o pivní dávce započalo o půl 7. hod. ranní. Křesťanští socialové, němečtí nacionálové velkostatek hlasovali „ano“, německý střed, Slo- vinci a sociální demokraté ne“. Zvýšení pivní dáv- ky bylo usneseno 50 proti 13 hlasům. Na to pro- jednáván byl drahotní přídavek zemským učite- lům, který byl schválen s dvěma resolučními ná- vrhy posí. Ottera a posl. Puchase, Prischingaa soudr. o učitelích-pensistech a učitelích nábožen- ství. Po přikázání několika předloh výborům byly projednávány dva návrhy v záležitosti jižní dráhy přikázány železničnímu výboru s dodatečným návrhem posl. Resla, který se vyslovuje proti ja- kékoliv dohodě s akcionáři jižní dráhy. V 7 hod 23 min. skončil zemský hejtman hr. Attems, kte- rý od počátku až do konce bez přestávky před- sedal, schůzi. Občanští poslanci uchystali mu živé ovace.
Posl Hagen Riegler Otter Resl Re
24 article
Příští schůze dnes v 6 hod. več.9ox lsnm mNová aféra šl. Lukacse, sdool Z Pešti, 16. října. („N. Fr. Pr.“) Oposiční kruhy zabývají se stále záležitostí herny na ostrově sv. Markéty. Soudí se, že strana ne- odvislosti vyzve presidenta po- slanecké sněmovny, aby tuto ne- prodleně svolal. Strana neodvislosti chce v ní záležitost herny uvěsti na přetřes a žádati, aby byly sněmovně předlo- ženy spisy jí se týkající. Dále požá- dá, aby se vysvětlilo, j akou úlohu v této aféře mělí hr. Tisza, Jeszenszky a šl. Lukacs a aby otázka zaplacení 11/2 mil. korun do pokladny vládní strany úplně byla výsvětlena.ia moveločy Všeobecná akciová dopravní společnost poslala prostřednictvím král. notáře dopisy šl. Lukacsovi a hr. Tiszovi. Šl. Lukacse v dopise vyzývá, aby převzatý zá- vazek společnostido 8 dnů splnil,. jinak žebude nucena uplatníti své právo cestou soudní. Stejnou hrozbou konči dopis zaslaný hrah Tiszovi, nevyhoví-li do 8 dnů závazku, kte- rý převzal závazně od šl. Lukacse. lalšloe. aboAle Cholera v Chorvajsku.O . avlh Ze Záhřeba, 16. října. (K. k. uh.) Zemskému zdravotnímu úřadu bylo ohlášeno 11 nových one- mocnění cholerou. Celkem se vyskytlo 475 one- mocnění a 198 úmrtí.
svatý . Markéta Tisza Jeszenszky Lukacs Pešť Francie Záhřeb slanecký sněmovna všeobecný akciový dopravní společnost
25 article
K pobytu velkého knížete Cyrila v Drážda- ltsle le nech. Z Drážďan, 15. října. (K. k.) Dle zprávy z při- slušné strany potvrzuje se zprávay že včera — souvislosti s přítomnostíruského velkoknížele Cy- rila — zatčen byl jistý berlinský student, ubyřo- vavší se v hotelu „Europšischer Hof“. Policejní vy- žetřování není dosud skončeno. Následnická otézka v Brunšvicku. Z Kolina n. R., 16. října. (K. k.) „Kölnische Zeitung“ oznamuje z Berlína: Další projednávání následnické otázky v Brunšvicku bude míti asi ten průběh, že se jí ještě v tomto týdnu bude zabý- vati pruské státní minislerstvo a pak před sklon- kem měsíce bude záležitost ta předložena spol- kové radě. Lhůta pro nastoupení trůnu není dosud slanovena. Podkladem usnesení spolkové rady bude pruský návrh, který byl učiněn na brunšvický podnět. Možno s určitostí míti za to, že prine Arnošt August nastupuje trůn, prohlásí svou věr- nost k říšské ústavě a k tomu, co v sobě zahrnuje, a že slavnostně prohlási ochotu, plniti všechny povinnosti spolkového knížete. let aMíi o španělský král do Paříže. Z Paříže, 15. října. (K. k.) Dle ofieiosní zprávy hodlá král Alfons v příštím měsící s královnou přijeti na několik dní na zapřenou do Paříže, do- volí-li to situace ministerstva Romanonesova. Praví se, že král přes incognito navštíví presidentan Anglo-čínská kancelář. Z Londýna, 15. října. (K. k.) Byla zde zřízena anglicko-čínská kancelář, jejíž účelem je podporo- vati přátelské styky obou zemí. Kancelář chce ze- jména povžívati prostřednictví zdejších čínských studentů,- nklen
Cyril Arnošt August Alfons Drážda Drážďany Brunšvicko Kolina můj Berlín Paříž Londýn Europšischry Hof Kölnische Zeitung spolkový rada
26 article
vrnslěe hlzi podob 5Revoluce v Mexiku,sl 001- Z Washingtonu, 15. října. (K. k.) Státnímu od- dělení se sděluje, že španělský vyslanec v Mexiku svolal tamější diplomatický sbor ku poradě, na níž jednáno bylo o diktátorském dekretu Hueríově a o všeobeené situaci, aZe Sv. Antonína (Texas), 15. října. (K. k.) Když generál mexieké spolkovéh a r má dy Joaquin Maas vkročil s průvod- ním Ii stem, vydanýmo minister- stvem vojenství, na americké ú- zem í, byl z a jat. Stalo se tak na oznámení jístého Američana, jenž udal, že Maas chce zde organisovati výpravu proti konstitucionalistům.
Antonín Maas Američan Mexiko Washington Texas
27 article
mělětosrinbothniměasvonsozl ndošllliavhlaan ěnbollsdigaad uial lei V drobném prodojit ranni čislo o sobě sa ts vočerni ridla sveroo za d Ve 6lIálkách na venkovs ranni cislo . . . . . 10 v večerni .. . . . . . č b lnseráty lu
29 article
plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijima admínistrace v Marianské ul., a Tat nackássit i el redakce, tiskárna a skpolles „Národních Listů- Rnkoplay se navrncst
Tata
30 article
le nonslál zmásm
31 article
b omoodo olore n
32 article
omí dsva vbořo
33 article
osěn oluž
34 title
Politicka hlidka,
35 article Němci v oposici proti hr. Stürgkhovi
Němci v oposici proti hr. Stürgkhovi v shěva kniz. hunoviv o dlannie Ministerský předseda hr. Stürskh dostal včer telegram předsednictva české strany státoprávně pokrokové, sdělující mu, že čeští radikálové ne- přijímají jeho pozvání na konferenci o dorozumi- vací akci, a to z důvodů politických. Z podobných příčin zamítli předevčírem národní sociálové ú- čast na konferenci, svolané ministerským před- sedou. vlyd veřoly ožěj a jvonn
Němec Stürgkh
36 article
Leč ani jeden, ani druhý negativní čin českého radikalismu nezůstal pro českou politiku směro- datným, neboť zástupci strany agrární, svobodo- myslné a národní přišli k hr. Stürgkhovi. Že roz- hodnutí v tom smyslu nebylo zcela lehké u všech stran, jichž delegáti včera byli u hr. Stürgkha, je patrno z dnešní úvodní stati „Venkova“, který při svém posudku včerejší konference mlá především na zřeteli základní linii vídeňských vlád, všemi umělými pomůckami zachovatí německou nadvlá- nu, liníi, která na místě prostého uskutečnění rov- noprávnosti všech národů řeší zmatky ve státě oklikou dorozumívacích konferencí, jež nikdy ne- povedou k tomu žádoucímu cfli, kterého by se dosáhlo užnáníma provedením rovnoprávnosti všech národů ve státě. sv slel oseonl nv Na základě těchto myšleneka je „Venkově pro českou účast na dorozumívacích konferencích, ale jen proto, poněvadž mohou aspoň zmírniti dosa vádní boje národnostní. ěí a blia sž ma Že heslo, nepřijati pozvání na konferenci s h Stürgkhem, nebylo ani správné, ani vhodné, lze souditi i z drobnosti, která se včera ve Vídní ode- hrálaí zástupce strany národně socišlní posl. Choe byl včera také ve Vídni, a — dle „Venkova“l a žádal posl. Staňka, abý hr. Stürgkha též za stranu národně sociální upomínal o odpověď na požadavek českých stran, aby co nejdříve byly ve Čechách znovuzavedeny úplně ústavní poměry. I po konfe- renci českých zástupců s hr. Stürgkhem jednal posl.
Stürgkh Staněk Vídeň Čechy
37 article
Choc s posl. Staňkem o otázkách, souvísících s vi- deňskými poradami. Strana národně sociální věru mohla posl. Chocovi ušetřiti tuto nepříjemnost. kdyby nebyla zamítla svojí účast na konferen k samé. Že účast ta byla žádoucí, jest jednáním posl, Choce s posl. Staňkem jasně doloženo. Význačno je, že sám posl. Staněk, který ovšem chtěl se kon- ference zúčastniti, dostal se na ni pouze vlivem autority strany agrární, hr. Stürgkh ještě před sou- bornou konferencí sdělil posl. Staňkovi, že jeho účast jako moravského poslance by mohla se zře- telem na konferenci v záležitostech země české způsobili nedorozumění, pročež žádal, aby přítom- nost posl. Sfaňka na konferenci byla náležitě opod- statněna. A posl. Staněk neodmítl tento požadavek minísterského předsedy, nýbrž vyhověl mu: pro- hlásil, že na konferenci jde jako předseda říšského poslaneckého klubu strany agrární. Prohlášení, jež hr. Stürgkh na své konferenci s českými zástupci učinil, neuspokojilo zástupce české strany agrární. poněvadž se jim jevilo vyhýbavým; proto žádali. aby byla svolána společná porada českých poslan- ců, jež se v sobotu bude konati v Praze.
Choc Staněk Stürgkh Praha
38 article
Účasti zástupců českých na konferenci s br Stürgkhem dostalo se neočekávaného významu: po- liticky sensačním činem Němců, kteří sice do Ví- ně na konferenci s ministerským předsedou schvál- ně přijeli, ale pak hr. Stürgkhovi vzkázali, že k němu nepřijdou, poněvadž na dopolední konferenci se zástupci českými byl přítomen i mistodržitel ka. Thun. Tento německý čin. nepříznivý hr. Stürgkhov a nanejvýš urážlivý vůči kn. Thunovi, je sice při- vázán na pověstné usnesení chomutovské, ale ne- může jím býti vyčerpán. Vždyť nedlouho po sjezdu lom prohlásil výkonný výbor německé strany agrár- ní v Čechách, že bude podporovati každouí akei pro národnostní dorozumění, a že tak činiti bude z důvodů národních i hospodářských. Timto ně- mecko-ngrárním osvědčením byla chomutovská re- soluce přece prolomena! A když hr. Stürgkh posl. Staňkovi, předsedovi pozvaného na konferenei klu- bu agrárního, činil námitku, týkající se jeho účasti na konferenci, nelze si mysliti, že by byl zapomně na chomutovskou resoluci, dlužno tedy souditi, že se zajistil i se zřetelem na účast kn. Thuna na prů- pravných konferencích dorozumívacích Proto lze souditi, ze včerejší výpad Němci proti kn. Thunoví je pouze záminkou a prvním jich činem v jejich celkovém politickém plánu, pro ny-
Stürgkh Němec Thun Staněk Čechy Thun
39 article FEUILLETON.
FEUILLETON. n a snai šadobo [h o T uristické dojmy z Krkonoš. lido Poprvé prošel jsem naše hory jako mladý stu- dent asi před čtvrtstoletím. Mnoho sena nich kol nich do té doby změnilo a mnoho, mnoho, bo- hužel, zůstalo.voans ovemu o vlie Jako tehdáž, tak ai letos východiskem naší cesty byl Jablonec nad Jizerou. Ze stanice Mar- tinice jest Jablonec snadno přístupný lokální dra- hou, která, sloužíc hlavně dopravě nákladů zdej- ších továren, podceňuje dopravu osob, takže jízd po stránce fysické není žádnou rozkoší, za to všal odměňuje útrapu tu neobyčejnými pohledy doo di- voké horské krajiny Jablonec nad Jizerou, dnes již městys, překva- puje svou výstavností a svým čilým životemí Jes to městečko, dosud v rukou českých, dík praco- vitosti a opatrnosti českých lidí, ale celá česká veřejnosta musí býti upozorňována na toto důležité a ohrožené místo, položené v rozkošném, nejsever- nějším českém bodě, blizko pruských hranic. Při obecních volbách druhý sbor jest již hodně ohro- žen a první udržují jenom čestní měšťané. Něme- cký kapitál, opírající se o veliké bělidlo, dvě přá- delny, pomocí německé školy, která jest již vy- držována obcí, ohrožuje mebezpečně českou půdu a ubírá nám leckterou slabou českou dušičku. Mě- sta Bydžov a Libeň, ochranitelky těchto nových
Krkonoše Jablonec nad Jizera Mar Jablonec Bydžov Libeň
40 article
Třebenic, konají dobře svou podpůrnou povinnost, jsou jístě bedhivě na stráži a neopomenou včas alarmovati celou českou veřejnost. Jablonci scházi česká továrna, o niž marné pokusy už po léta se odenbil insla tnnss podnikají (pozemek zakoupen) a schází mu náležit. reklamna, aby v neobyčejně krásném horském jeho klinu vznikla velká česká villegiatura. Jablonec v němž končí místní dráha, neboť stanice Rokel- nice, na německé půdě, jest vzdálena několik mi- nut od posledních jabloneckých domů, jest nejvhod- nějším a nejbližším východiskem pro horské turý jelikož za 3 hodiny možno již seděti v Labské bou- dě a jest neobyčejně přiznivým pro letní pobyt, maje překrásné okolí, nehlubokouj řeku Jizeru a řadu dobrých a levných hostinců. Díky místním pracovníkům každý rok letních hostí utěšeně při- bývá a věřím, že ti budou vždy výmluvnými pro- pagátory krás ohroženého JJablonce nad Jizeroun
Třebenice Jablonec Rokel Jizera
41 article
Za 3 hodiny, bohaté na nejefektnější turistické dojmy, dojdeme po dobré silnici nebo lesní stinnou cestou k českým menšinám v Novém Světě a Ha- rachově. ot Působí-li obrana Jablonce v českém člověku pocitem sebevědomí, český životv těchto dvou menšinách vám musí přímo imponovati houžev- natosti a obětavou prací, jakou bohatě vykonávají čeští naši řemeslníci a dělníci tam těsně na hra- niční čáře našeho království. A zadíváte-li se do oken čisťounké, elegeniní villy, vystavěné v ze- lené louce na úpatí lesíka, v jejímž čele ke svému milěmu překvapení čtete jadrně „Česká škola . citite, že jste na sopečné půdě našich menšin máte hřejivý pocilv prsou, že i na této poslední národní výspě máme statečné bojovníky. hodné veliké úcty. Jak jsme litovali, že zde není turisti- ckého českého střediska, abychom mohli upřímně tisknouti ruku a naší vděčnosti je posíliti a po- těšilí. oe slog doolevodl Ale o několik set metrů výše opustila nás tate radostná nálada, ba naopak se dostavílo trpko o e
Jablonec Český škola . citite
42 article
zklamání. Těm vyšším sférám pořád ještě nemů- žeme zvykati a nedýcháme v nich volněv. Když tenkráte před dávnými lety jako studen tík jsem stál pod Labskou boudou a četl vedle německého nápisu i české označení, a když do- konce naší snolečnosti byla přikázána k obsluze sklepnice Češka, jakou jsme to měli my, hošl, ra- dost, že jsou na nás přece i zde na hranicích urči- té ohledy. Ale když dnes, po čtvrt století nejsme o nic dále, když naší českou doménou na celém krkonošském hřebenu jsou tato česká písmena na boudě a jeden lhostejný sklepník uvnitř, a fo apropos v boudě, která svým vnitřním zařízením a vedením jest jedna z nejubožších, pak stydno jest českému člověku si uvědoměti, že majitelem jestrčeský ka- valír. Jak luxusně a komfortně se representuje hotel hraběte Schafgotsche dole vo Huti Josefinině. Hrabě Harrach neví jistě o stavu a vedení této re- stauráce, která jest cílem každého českého furisty. jichž není málo, ale jsou tu jeho úřadníci, kteř jsou naši a kteří mají povinnost, aby ho řádně in- formovali ke cti jeho i českého jména. Druhou t. zv. „českou“ boudou jest lu horší restaurace n Sněžce, ve které se hostům předkládá to, co prý zbylov pruské. A do naši ložnice v této opravdo- vé boudě svítilo nám u podlahy sluničko. Náho- dou že letos bylo všude vítáno. Tyto dva důkazy ol českosti našich hor nás urážely a ponižovaly zvláště když jsme slyšeli, jak s úsměškem společ- nost Sasů se o těchto boudách vyslovovalu va do- mnění, že jsou opravdu české. Tedy v restauracích na hřebenu Krkonns mimo labské, českým jazykem mnoho nepořídíte — vyjímaje snad při větších návštěvách. Buchá- rových — byť se neodpovídalo na český hoven ihned německými hrubostmi. Dobrý a stálý vý- l nodo 1nosiz ss olábu pbivoh lsra el
Češka Schafgotsch Josefinin Harrach Sas Sněžka
43 article
dělek z českých turistů umoudřil německou na- cionální vášeň velmi působivě. V našich českých průvodcích označována bývá Rennerova bouda jako majetek Češky. Náhodou byla v naší společnosti dáma vzdáleně jí příbuzná. Na český náš dotaz deery její odpovídaly něme- cky, že stará paní stůně. Služebné děvče, které za námi radostně běželo aby sí mohlo s námi če- sky pohovořiti, smutně nám vykládalo, že stará paní kdysi ráda vídávala české hosty a leckdy si při tom zasteskla, dnes však, kdy byla poškozena otevřením Webrovy stezky a odkázána jest více na místní, tedy německé hosty, že sev bojí, abyji nebojkotovali, a že tudíž nerada mluví českya personálu to zakazuje.eoz nolhzoa nossalsi Existenční poměry udolaly a otupěly její vě- domi, že narodila se kdesi tam dole, v české ni- žině. Obvyklý osud krajanů, na něž se zapomíná v moři cizoty. Jiné trapné chvíle způsobili nám Češi sami. Několik kilometrů vzdálení českých krajů, ztrácejí naši čeští turisté kuráž vystupovati nacionálně anebo z pohodlí přizpůsobují se veliké převaze Němců, mluví výhradně německy anebo aspoňz lalešné zdvořilosti papouškují pruský pozdrav „mórjen“ a „gn ták, sesilujíce tak zevní německý ráz návštěv našich Krkonoš. Dole ve Spindelmühle v hotelu „Krone“ (do- poručený v českém průvodei, ači obsluha je zcel německá) mluvila společnost německy a teprve námi povzbuzena, spustila česky. Ba na Webrově cestě potkali jsme řidícího učitele z údolí, který rovněž přál nám dobrého jitra, tichounce, snad stydlivě německým žargonem. Tak se dělov na Krkonoších před čtvrt stoletím a dnes ještě? deo on avonaan ec
Rennerův Češka Webrův Čech Němec Dole Kron Krkonoše
44 article
Bolno a smutno bylo ohlédnouti se za skupi- nou německých studentů, kteří sebevědomě, pruž- ným krokem nás přešli, plni bezstarostného veseli smíchu. Vyzývávě, dráždivě zazníval k nám ještě z dálky jejich vysoký tenor, směle rozhazující ostré zvuky do tichého jitra horských planin. Jak na- proti tomu skromně, skoro ulekaně, polohlasems sděloval houfec českých venkovských hochů své pocity na Sněžcé za východu slunce, když vysko- čilo z mlžin a rozhodilo své jásavě barevné pa- prsky spravedlivě, rovnocenně pro nás pro všecky. Leckdy krev zabouří, kalí a zkresluje přírodni dojmy, ale právě ten kamenný chlád a klid hor- ských velikánů připomíná nám skutečnost.“ Nie platno, neklamme se, jsmeještě v ledačems po- zadu, musíme dohánět přední řady ve světovém zápolení. Ani s naší turistikou nemá se věc lépe. Kolik potkáte v Krkonoších bělovlasých pánů. slabounkých stařenek, kteří v průvodu veselé spo- lečnosti těší se s rozkoší požitkům přirody v js ení svého života, kolik potkáte turistů ze středních. živmosťenských kruhů, kteří jdou ztráviti neděli a sváteki do zážračného horského ticha a kořenitého vzduchu, kolik potkáte těch rychlonohých hochů kterým celý svět jest malý, když mají v eestesnín vaku na zádech trochu potravý a v kapse několi dbvrisn at žob korunek Bohuželi nejsou to naši; ohromnou většinou mluví jen rachotivou. smělou řečí. Ale ti naši pů- jdou jednou do hor také tak. Nebudeme to již my, ale nové generace, jim otevíráme okna do všech koutů světa, aby lépe viděly, volněji dýchaly, než my stwři. — dla.— —laj pe rnamat umoslou želáb nlun
Krkonoše