3
masthead
1. března 1907. Císlo 70.
4
article
Než my chceme jíti dále.
Chceme, abychom měli v tomto státě přimě-
řenou polit. moc. Třeba se nám nepodařilo dosu
zmařiti soustavu centralistickou, pak nesmíme
dni strpěti, aby se nám z centra vládlo německy
Žádáme rovnoprávnost až do nejvyšších úřadův
chceme, aby se nám v Čechách nevlátilo Vídeň
sky, nýbrž česky. (Výborně!)
Český nařod dobyl si svým politickým bo-
jem dnes takové posice, že by bylo těžko od-
činitelným hříchem, aby ji neužil. Nové posice
musí obsadit vojskem, které nejen dovede hájit,
ale i s nich bojovat. A to není jen povinností
naší, nýbrž i váší. Každý z vás musí býti no-
sitelem české demokratické politiky; všeobecné
Maovací právo výplní jen tehdy své úkoly,
hdyž každý člen národa bude na svém místě
vyhoví svým povinnostem. A přoto vás prosím,
abyste neškládali růče v klín a byli nositelité
mýšlénký, aby politika českého národa byla
velkou, jednotnou, hesenou jednílh velikým du-
chem ve prospěch velikých cílů, které máme.
Čechy
Vídeň
5
article
(Bouřlivý potlesk.) Jsem pevně přesvědčen, ž
se najde pochopení pro tuto situaci, že český
národ najde sám sebe v tomto poslání a že
době tak velké jako je dnešní nebude na po-
směch svých odpůrců, nýbrž imponující, jed-
notnou silou půjde v před ke konečnému vl-
tězství.«
Když řečník projevem tímto skončil, uspo
řádány mu nadšené ovace. K vyzvání předse-
dově, přeje-li si kdo slova, přihlásil se prof
Rosa za českou stranu pokrokovou s obvyk-
lými výčitkami realistů mladočeskě delegaci
hned potom rozumí se nejapně a neinformovaně
»Nár. Listům«, ale ve příčině budoucích voleh
prohlásil, že kde postaví národní strana svo-
bodomyslná dobré kandidáty, tam že realisté
volbu budou podporovati, jinak si postaví kan
didáty své.
Dr. Kramář velmi účinně a přesvědčivě
reagoval na slova předchozí, poukázav na re-
organisaci strany, jejíž činnost bude tak vše-
stranná, upřímně svobodomyslná, lidová
pokroková, že dojista v lidech dobré vůle vzbudí
víru pracovati v ní a ne proti nl,
Zdařilá schůze skončena byla v pozdních
hodinách nočních.
Kramář
6
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
nsab
Vatikán a Kvirinál.
Zdá se, že nastává obrat ve stycích pape
žových s italským králem. Zavládla smírlivá ná-
lada mezi Vatikánem a Kvirinálem. Zásluhu
o to přičísti dlužno biskupovi Mgr. Bono-
melliovi, jenž je prostředníkem mezi pape-
žem a králem. Mgr. Bonomelli upadl v nemilos
papežovu, poněvadž hájil myšlenku rozluky státu
od církve. Teď nastalo smíření církevního hod
nosty s papežem, jež bylo oslaveno na ban-
kotu, jehož se zůčastnil mimo jiné kardinály
též kardinál Ferrari, který v loni upozornil pa-
peže na »podvratné« názory Bonomellovy. Mgr.
Bonomelli oznámil papeži, že král Viktor Ema-
nuei odevzdal mu 5000 fr. pro asyl v Simplonu.
Papež požádal ho, aby poděkoval králi. Pakse
stalo něco, co by bylo nepravdě podobným za
předešlého papeže. Mgr. Bonomelli v jakéms
úřadním poslání šel do Kvirinálu a kromě krá-
lovských manželů navštívil též presidenta senátu
a četné osobnosti vládní. Avšak ujišťuje se též,
že Bonomelli není muž, který by mohl repre-
sentovati smýšlení Vatikánu a že by papež,
kdyby se mu jednalo o nějaké diplomatické
poslání volil si jiného zástupce. Král zahrnuje
Bonomella svou přízní, poněvadž uznává jeho
velké zásluhy, kterých si získal o ochranu ital
ských emigrantů.
Bono
Mgr
Bonomelli
Ferrari
Viktor Ema
Kvirinál
Vatikán
Paks
8
article
K reformě správního řízení.
K reformě správního řízení.
Podává dr. —0e—
sn
S velikým převratem, zahájeným u nás p
roce 1848 zmizela se světa vedle zastaralýcha
nepotřebných právních institucí také zařízení
dobrá; mezi jiným to, co by odpovídalo nyněj-
šímu řízení správnímu, t. j. souhrnu předpisů
o tom, v jakých formách postupují správní
úřady, plníce úkoly na ně vznesené. Třeba že
ne úplně v nynějším smyslu slova, doba před-
březnová měla do všech podrobností propraco-
vaný řád pracovní pro úřady správní, kterýv
duchu tehdejších dob ovšem měl po výtce ráz
úřadních instrukcí, avšak úřadu skýtal bezpeč-
nou direktivu jednání. Doba po r. 1848 až hlu-
boko do let 70. byla periodou organického pře-
tvořování státu. Ochrana poddaných proti moc
státní — o to v první řadě šlo — spatřována
byla v přiměřeném ustrojení správních orgánů
9
article
Hlavní úlohu při tom hrála reorganisace
samosprávy. Jen v druhé řadě při tom myšleno
bylo také na správné řízení; o úřady zeměpan-
ské v tom směru lépe bylo postaráno (instrukce
z r. 1855). Při samosprávě vydávány povšechn
procesní předpisy, pokud to nutně souviselo s or
ganisací její (na př. předpisy o instančním
postupu, opravných prostředcích). Jinak se se-
tkáváme e normami procesního rázu v zákonech
specialních; předpisy formálního rázu jsou
tu přivěskem norem materialních. Odpovídá to
úvaze, že jest nemožno správní řízení vtěsnati
do stereotypních forem, jaké snese uplatňování
práv soukromých před soudy. Úprava procesu
administrativního jako adnex zákonů regulujících
specialní obory správní, jest dosud u nás pra-
vidlem; srovnej na př. dotyčné předpisy řádu
živnostenského, řádů stavebních, zákonů o sron-
daci pozemků, nového zákona lékárnického. Po-
kus Teznerův (Handbuch des österreichischen
Administrativverfahrens) zkonstruovati per analo-
giam z těchto specialních zákonů zásady procesní
všeobecného rázu nesetkal se na prosto
s úspěchem pro přílišné sevšeobecňování.
Teznerův
10
article
Že není dosud mimo Teznerovu knihu sou-
stavného výkladu o rakouském procesu admini
strativním, jest (mezi jiným) následek roztříště-
nosti zákonné úpravy otázek nás tuto zajímají
eích. Povšechných vyčerpávajících před
pisů procesních máme u nás pohříchu málo
buďtež uvedeny zákony o říšském a správním
soudě. Ostatní normy zabývají se po výtce
otázkami speciálními, na př. lhůtový zákon z roku
1896, platný pro obor zeměpanských úřadů po-
litických (i školních).
Právě naznačené nedostatky našeho záko-
nodárství nezůstaly bez vlivu na praktické pro-
vádění správních zákonů materielního rázu. Pro-
vádění to není myslitelno bez jistých v ů d č l ch,
základních hledisek, jichž zákonné sianovení
nám právě schází. Judikatura správního soudu
jest dokladem toho, s jakými obtížemi se dedu-
kovaly tyto maximy, někdy s poukazem na »po-
vahu věci«, jindy s odkazem na obdobu. Př
nejjemnější jhristické umění zůstávají však me-
zery, jež nelze pouhou konstrukeí vyplniti. T
nedostatky našeho administrativního procesu, ply-
noucí z mezer zákonodárství. K tomu přistupuj
vady, podávající se málo šťastného řešení otázel
positivně legislací luštěných.
Nedostatky tohoto způsobu jsou jednak na-
sledkem nezdařilé organisace správy, jednak vy-
plývají z povahy procesnich norem samých.
O obou bylo poslední dobou dosti debatováno
a můžeme na temto místě mnoho předpokládati.
V celku sluší uznati, že pouhou organisací
(a k tomu převážně spěla Körbrova reforma)
správy neodčiní se vady procesu správního.
Teznerův
11
article
Těžiště reformy tkví v změně předpisů proces-
ních samých. Inteligentní funkcionář veřejný do-
vede síce z normy vyvoditi vodítke pro uspo-
kojivé, právnímu přesvědčení hovící řešení, seč
méně inteligentní není, avšak intelekt jeho ne-
může jíti proti positivnímu, avšak nepřiměře-
němu právu. Dosavadní právní stav vyžaduje na
seriosním správním úřadníku zvýšené juristické
erudice a jemnosti myšlení.
Tak na př. úřadníka soudního lepší tech-
nika materielních zákonů do oboru jeho čin-
nosti spadajtcích, theoretické prozkoumání zá-
konů těch, jakož i (ve velkém celku) dokonslé
normy procesní zbavují pochybností, s nimiž zá-
pasiti jest správnímu úřadníku jak pro nedoko-
nalý mnohdy zákon materielní, tak nedostatečnou
normu formální. Rozdíl ten dovede oceniti, kdo
poznal praxi soudní a správní. Tak se takě vy
kládá zjev letos prof. Brockhausenen
trefně charakterisovaný, že v rakouské byro-
kracii zeměpanské jest tradici nespatřovati v1
instanci činitele samostatné vůle a inteligence.
Návrhů na reformu správního řízení byla
u nás podaná celá řada. Nejsou to v celku ná-
vrhy, vyčerpávající, mnohé ani nechtějí být
vrcholem dokonalosti. K takové skromnosti vede
navrhovtele tato praktická úvaba
Formální potíže jsou tu kamenem úraz
Brockhausenen
12
article
Kompetenění hranice mezi mocí zákonodárnou
říšskou a zemskou s jedné a mocí nařizovac
s druhé strany působí skrupule. Vydatnou re-
formu lze čekati — o tom není pochybnosti. —
jen zákonem, ježto nová úprava není myslitelna.
aniž by se změnila právní sféra stran. Je však
možna úprava jen zákonem říšským nebo jen
zemským, rosp. pokud má závažné slovo jak řiš-
ská rada tak sněm? Bez říšské rady nelze se
obejíti, pokud by se měnila chystanou reformou
základní pravidla o organisaci úřadů správ-
ních (8 11. lit. 1) zákl, zák. stát. o zast. říše)
S tím musil počítati projekt Körbrův. Pokud pak
jde o hranici mezi kompetenci sněmů a říšské
rady v ostatních směrech, sluší míti na očích,
že sbor, usnášející se o materiálním obsahu zá-
kena, jest povolán stanoviti také formální normy
sloužící ku provedení zákona toho. A to bez
zřetele na te, vykonávají-li zákon úřady země-
panské nebo autonomní. Něco jiného nemá pod-
kladu v positivním zákonodárství rakouském
Tomu odpovídá i praxe; srv. stavební řády, ob-
sahující normy rázu formálního, také trestního
Pochybnosti v tom směru tu a tam se v příčině
kompetence sněmů vyskytující zažehnala novi
stylisace, jíž se dostalo § 12. cit. zák. o zast.
říše zákonem ze dne 26. ledna 1907 č. 15. ř. z.
v ten smysl, že sněm může v záležitoslech do
jeho příslušnosti spadajících vydávati také před-
pisy, týkajicí se trestního práva soudního i poli-
cejního, rozuměj: i formálního rázu.
Körbrův
úřad země
13
article
Úspěšná reforma řízení správního provésti
by se dala tedy jen za přispění říšské rady a sně-
mů. Reformátoři praktickým smyslem vedení
spokojují se proto reformou skromnější, jež by
se však dala provésti bez aparátu zákonodárstv
říšského a zemského. Stranou při tom nechávají
vůbec řízení před samosprávnými úřady, pro něž
pokládají cestu nařizovací za nepřípustnou.
Při úřadech zeměpanských možno— pro náš
úkol — lišiti, jak známo, ce do zvláštností, ří-
zení před úřady politickými v záležitostech po-
všechných a trestních a řízení před úřady finan-
čními. I řízení před úřady finančními vypouští
se v zmíněných reformních návrzích, z nichž
uvádím zvláště projekt Teznerův.
uveřejněný v „Gerichtszeitung
1902, Linggův a Brunnsteinův. Cesta
v těchto projektech (zvláště u Teznera a Lingga)
volená, vychází z úvahy, že nařízení stačí tam.
kde nezasahuje se do právní sféry jednotlivců.
Pokud by změna dosavadního právního řádu ne-
byla možna bez ochoty a spolučinnosti stran,
spokojují se projekty reformni úlohou dobrého
rádce. Stranám má býti dáno na ruku, aby ve
vlastním zájmu podřídily se dobrovolně novým
formám řízení, dávajícím záruku úspěšnébo ře-
šení sporu. Úřady správní by nařízení ta vázala
mocí subjektivního poměru služebního. Tuto
cestu ostatně volila také vláda, srov. nedávný
výnos Beckův, jenž zavdal Brockhause-
novi podnět k interesantním poznámkám.
Teznerův
Linggův
Brunnsteinův
Tezner
Lingg
Beckův
14
article
Zabralo by příliš místa, kdybych chtěl ze-
vrubně uváděti obsah reformníeh návrhů takto
zdrželivě stylisovauých. Snad stačí, že jsem
podal jejich povšechnou charakteristiku. Obsah
jejich skizzován budiž v těchto rysech: Ná-
vrhy obmezují se na řízení, zahrnované pod
t. zv. správní justici, t. j. úkony správníe
úřadů korespondující činnosti soudů. Jde o r-
zení, prováděně za účasti strany resp. stran.
Návrhy čeliti chtěji nejhorším stránkám dosa-
vadního stavu. Je při tom příznačno pro nynější
poměry, že se důrazi klade ua formální věci.
Pokrok se vídl v tom, aby na př. úřad, vy-
dávaje výnos, si uvědomil, která čásť jeho vý-
roku znamenati má změnu v právní posie
účastníků. Odtud požadavek, aby enunciat
(= výrok rozsudeční) zevně byl odlišen od dů-
vodů, na jichž uvedení se klade akcent. Fakti-
eký podklad nechť se zjišťuje i tam, kde není
dosud výslovného předpisu — za účasti stran.
Tyto nechť v případech jednoduchých spokojí
se s t. zv. předbůžným vyřízením, proti němuž
jim přísluší ovšem právo námitek, majících
v zápéti zavedení pravidelného řízení (zavedeno
nyní u správního soudu). Plaiduje se pro man-
dátní řízení, pro které se, jak známo, rozhodl
také dolnorakouský zákon o volební povinnosti.
Než místo, v této rubrice mi vyhražené, nutí mne,
abych další úvahy odkázal na jinou dobu.
Zbude pro ně celá řada otázek, tuto vůbec ne-
dotčených.
15
article
Projev sympatií ruským studentům
ve Lvově,
Včera dopoledne konala se v Praze veřejná
schůze za účelem porokování o událostech na uni-
versitě ve Lvově a o tužbách Rusů za zřízení
ruské university ve Lvově. Za rokování došlo
k exodu polských studujících, což se však stalo spíše
z nedorozumění, které snad později bude vysvětleno.
Exodus části Poláků měl v zápětí prohlášení jich.
že vystupují ze Svazu studentského.
Schůze měla tento postup:
Jménem Svazu českoslovanského studentstva za-
hájil schůzi p. MUC. Vrbenský a uvital zejméne
dvor. radu p. prof. dra. Horbaczewského. Potom by
předsedou schůze zvolen p. JUC. Výstup, místo
předsedou učitel p. Frint a.
Pan MUC. V rbenský v delší ředi vyložil
proč byla schůze svolána. Nejprve vytkl, že u nás
ve veřejnosti jevilo se málo zájmu pro události na
lvovské uviversitě. Kdežto prý jindy byly pořádány
bohoslužby za vítězství ruských zbraní, o lvovských
událostech se vůbec nemluvilo. Ba v časopisech ně-
meckých jevil se o lvovské události větší zájem nei
v českých. Po tomto paušálním obvinění tisku i obe-
censtva, bez kterého u nás žádná schůze ani ne-
skončí, řečník vylíčil zápas Rusů s Poláky o univer-
sítu. Rusové domáhají se svých kulturních práv, ale
vládní režim jim je odpírá. V Haliči je 8,090.00
Rusů a 3,340.090 Poláků; Rusové obývají krásné
lány, které jim ale nepatří.
Rus
profesor
doktor
Frint
Polák
Lvov
Praha
Halič
svaz českoslovanský studentstvo
16
article
Území náteží velkostatkářům a šlechticům, kteři
jsou balastem näroda a jimž ruští dělníci pracnj
za 15—20 krejcarů denně. Jak vypadá svoboda Ru-
sínů za vlády Poláků, ukázalo se při říšských vol-
bách v roce 1897, kdy lid ruský byl střílen o
vojska i četnictva. A jako se odpírají Rusům poli-
ticků práva, tak se jim upírají i kulturní požadavky
A jestli se vyčítá, že v Haliči je tolik a tolik anal-
fabetů, nese lento režím za to zodpovědnost. V Ha-
liči je 33 gymnasií, z nichž 28 náleží Polákům a
celý třímilionový národ jich má jen 5. Za 40 le
byla v Haliči zřízena jen 4 ruská gymnasia.A
své uníversity Rusové dosud nemají. Oo tu svádí s
nejvíce bojů. V Haliči jsou 2 university a sice ve
Lvově a v Krakově. Lvovská byla založena r. 1784
V roce 1848 chtěla z ní vláda udělati universitu ru-
skou, později však v roce 1872 vláda z politické-
ho kšefto; aby získala si polskou šlechtu, prohlásila
lvovskou universitu za polskou. Tedy universita, pů-
vodně připravovaná pro Rusy, byla jím definitivně
odňata. Rusové nezávídějí university Polákům, nech
jieh mají několik, ale žádají jedinou universitu pr
seba. Do tě doby, než cíle svého se domuhou, žá
dali ruští studenti na lvovské universitě, aby nej
jednodušší jejich národní požadavky byly respekto
vány a sice: aby bylo na ivovské université dovo
leno zřizovati katbedry ruského jazyka, aby směl
Rusové skládati zkoušky ve svém rodném jazyku.
legitimace aby byly v jazyku ruském.
Že požadavky tyto byly oprávněné, vysvítá
z počtu posluchaců ruských na universitě lvovskě.
Polák
Rus
Ted univerzita
Halič
Lvov
Krakov
krejcar
17
article
V roce 1894 bylo jich 420, v roce 1898 553, v roce
1901 610, v roce 1905 792 a nyní přes 800 a toliké
studentů jest na universitách v cizině. Toto množstv
posluchačů opravňuje, aby žádali za vlastní univer-
sito, zejměna když v Černovicích je německá uni-
versita pro 500 posluchačů. Rusové necítí se n
Ivovské universitě doma, zejména když v akade-
mickém senátě jsou také profesoři, kteří se osvědčií
jako velcí nepřátelé požadavku Rusů. V roce 1902
přes 600 posluchačů ruských opustilo lvovskou
universitu, podávali petice a všechny jejich kroky
byly marné. Proto dospěli k tomu úsudku, že cestou
legální ničeho se nedomohou a proto jedním činem
zoufalství bylo provozování bouří. Staly se v r. 1906
a znova před nedávnem. Když ani stát, ani správa
země nevyhovuje, je — dle náhledu řečníka — úplně
správné, volí-li národ cestu jakoukoli, aby svých p-
žadavků dosáhl. Už delší dobu byl vzduch nasycen
výbušnými látkami; stačila jiskra, aby vše vybuchlo.
Touto jiskrou byla matrikulace. Na začátku roku
podala akademická mládež k akademickému senátu
ivovské university žádost, aby respektován byl jazyk
ruských posluchačů. Rektor zavázal se čestným
slovem, že při imatrikulaci nebude přednesena žádná
formule, aneb že Rusové budou moci ve svém rod-
ném jazyku formuli odříkati. Rektor ujistil, že od-
stoupí, nebude-li slib jeho splněn. Přes to byla
imatrikulace v jazyku polském. Právník Rus Bu-
činski upozornil na slib rektorův, prohlásil, že se
Rusové imatrikulace nezúčastní a druhého dne byl
relegován. Dne 23. ledna provokoval Rusy profesor
Viňař proslovením »o zlotřilé mládeží“.
Rus
Viňař
Černovice
18
article
Za to Rusové demolovali několik místností a sbilí
profesora. Rektor nepoužil svých práv, nýbrž telef-
noval pro policii. Více studujících bylo zatčeno
všichni propuštění až na dva. Řektor dále svolil, aby
v budově universitní se ubytoval policejní komisař
Dále žádal místodržitele, aby původcové výtržnost
byli přísně potrestáni a místodržitel mu to přislíbil
Později prováděno zatýkání a zatčeno celkem 85 ru-
ských studentů, kteří byli ve vazbě 21 dnů úplně
bez vyšetřování. Dne 18. února oznámili vrchnímu
soudu, že je to nespravedlivé a že dne 21. února
zahájí stávku hladem. Ve Vídni byly pořádány na-
dšené schůze a ty pomohly. Šestnáct zatčených byl
propuštěno na svobodu, ježto se dokázalo, že té doby
vůbec na universitě nebyli. Osvobození odepřeli od-
chod až budou všichni propuštěni, což se stalo po
složení záruky 30.000 K. Ruský lid uspořádal stu-
dentům nadšené ovace, které ve lvovské radě městské
byly však označeny za »hanebné ovace, uspořádané
zločincům.« Studenti byli ve vězení 21 dnů úplně
neoprávněně. Řeklo se, že se dopustili zločinu
vzpoury a že na to je trest smrti. Nehledě k tomu,
že tento trest nastává v případě stanného práva,
přece dlužno upozornit, jaké jsou rozdíly v nazírání
na universitní demonstrace. V Inšpruku byly bouře
horší a přece není známo, jaké vyšetřování bylo za
vedeno! Řečník končí projevem sympatil ruským stu-
dentům. (Hlučná pochvala)
Rus
Vídeň
19
article
Po přečtení dopisu p. Ad. Černého a jeho na-
zíránína tuto otázku vyslovil sympalie ruským stu
dentům za Slovince pan JUC. Lotrič. Poněvadž
mluvil chorvatsky, žádal vládní komisař, aby řečníci
promluvili v jazyku českém, komisaři srozumitelném
Slova ujal se pak p. inž. Pinkus jménem stře-
diska Poláků, žijících v Praze »Ogniska Polského«,
Řečník vytýká p. Vrbenskému nemnformovanost ve
věci a že pocity nechal se unésti k jistým nesprav-
nostem. Jest velkou chybou, že dva národové v zemi,
místo aby hleděli získati něco od vlády, vzájemně
se potírají. Jest to smutné zejména u národů slovan-
ských. Naše stanovisko jest, že uznáváme úplně kul-
turní směry a snahy Rusů, ale nemůžeme souhlasi
se všemi taktickými body, které provádějí. Souhla-
síme zejména s tím, že usilůjí o samostatnou univer-
situ russkou. My tuto snahu vřele budeme podpo-
rovati jako podporujeme snahy Čechů po zřízen
české university v Brně. Nemůžeme však souhlasil
s utrakvisací ústavu polského, nemůžeme připustit.
aby 20 milionům Poláků byla jedna universita vzata.
Polské studentstvo souhlasí se snahami studentstva
ruského. Ruští studenti dopustili se chyby,že
dříve žádali utrakvisování university Ivovské; ted
žádají svou vlastní universitu a pro tu se vyslovili
i studenti polští. Řečník prohlašuje jménem »Ogniska
Polského«: Úplně uznáváme kulturní snahy ruského
národa, uznáváme plně jejich požadavek o samostat-
nou ruskou universitu a velice litujeme přiostřen
poměrů mezi mlädeží ruskou a polskou. (Souhla
u Poláků.) arn
spis
Černý
JUC
Ing
Pinkus
Polák
Rus
Čecho
Praha
Brno
univerzita Ivovský
20
article
Pan Vrbenský doporučil tuto
resoluci:
»Studenti a občané, shromáždění na veřejne
schůzi »u Čížků« dne 10. března 1907, poroko-
vavše o sporu polsko-ruském, jenž se v posledn
době opět prudce rozvinul na universitě lvovské
usnášejí se vzhledem k otázce té na následujícím
projevu: 4
Spatřujíce hlavního a odvěkého již vinníka ne-
udržitelných poměrů baličských v priVilé go-
vané šlechtickorklěrikální spřávě
země, vyslovujeme své nejhlubší, opovržení těm
kdož násilnickým systémem chtějí zabrániti vol-
nému bospodářskému a khitprnímu rozvoji por
beného národa maloruškého, zrovna tak, jako,
bouří cit náš proti utiskování Poláků vládou pru
skou a ruskou. Jedinou cistou k odklizení nešťast
ných poměrů a nedorozumění, z vědomí křivdý
plynoucích, spatřujeme v provedení úplné rovno-
právnosti obou národů, Halič obývajících a v po-
skytnutí ruskému kmení všech kulturních insti
tucí k rozvoji vlastních, dosud ujařmených sil
v přední řadě též zřízením rusk
university ve Lvově.
Cítíce stále i vlastní své odstrkování a poni
žování, dobře chápeme oprávněné stížnosti druhéh
a chceme spravedlivé měření všem.
Projevujeme své upřímné sympathie ru-
skému akademickému studentstvu, které za uni
versitu, tento spravedlivý požadavek svého národa
už dlouhá léta vynakládá vše, bez ohledu na svou
vlastní existenci.
Protestujeme proti jednání akademického senátu
university Ivovské, který vzdav se bez dlouhého
rozmýšlení svých práv při posledních bouřích n
universitě, nechal za sebe jednati policii v místn
stech universily.
Vrbenský
Polák
Halič
Lvov
univerzita Ivovský
21
article
Protestujeme proli jednání polské policie a pol
ských soudů vůci ruským akademikům.
Žádáme zastavení všeho vyšetřování proti aka
demické mládeži ruské z úvaby, že 85 akade
miků bylo vězněno neoprávněně úbrnem 255 týdne
a vytrpělo 4denní hladovou stávku.«
Pan Frinta navrhoval dodatek: »Očekáváme
pevně od poslanců nové rady říšské, že učiní opa-
tření, aby na jednací pořad byla uvedena záležitos
zřízení české university v Brně, ruské ve Lvově
a slovinské v Lublani.
Pan Struk navrhl dodatek: »Vyslovujeme své
potěšení nad jednáním a stanoviskem polskýc
pokrokových studentů, jak se projevila na sehůz
v technice oproti politování hodnému počínání
Všepoláků (kteří přepadli ruské studenty a stu-
dentky)«ádl jnše
Mezitím žádal polský student o slovo. Předsed
mu vysvětlil, že smí se z nařízení vládního komi
saře mluvit jen česky, že tedy nebude možno udě
liti jemu slovo k proslovení polskému. Řečník po-
kládali to za projev Polákům nepřátelský. Inženýn
Pinkas navrhoval proto dodatek k resoluci, v němž
se vyslovuje politování nad tím, že zástupci pol
ských studentů nebylo dovoleno promluvit. Po tomto
sdůlení někteří polští studenti opustili místnosť za
značného hluku a nepokoje.
Předseda sdělil, že pokrokové polské student
stvo ve schůzi setrvalo. (Potlesk.) K tomu p. inž
Pinkas prohlásil, že i ti, kteří odešli, jsou pokro
koví a přejí Rusům.
Po delší debatě a různých vysvětlivkách byl
schválena resoluce p. Vrbenským navržená i s do-
datky pp. Frinta a Struky; naproti tomu resoluce p
inž. Pinkasa byla zamitnuta.
Frinta
Struk
Všepolák
Inženýn Pinkas
Pinkas
Rus
Ing
Lvov
Lublaň
český univerzita v Brno
22
article
Pan Boškovský vyslovil se proti výtržnosten
na lvovské universitě, přeje zdar Rusům v jic
zápase a rovněž přeje osvobození národu ruskému
i polskému, který jest v šlechtickém a klerikální
podruží. (Soublas. )
Rusům projavili dále sympatie pan Zala r zt
slovinské sludentstvo, p. Rabar za chorvatské, p
Davidovič za srbske.
Pan Struk promluvil pak o činnosti » Vše
poláků«, kteří přepadávají ruské studenty a stu-
dentky a nabízeli se soudu vypátrati účastníky bouřli
vých výjevů. A to jsou naši budoucí starostové
okresní hejtmané a policejní ředitelé! — Pan inž
Pinkas vzpomenu! toho, že p. Vrbenský pochva-
loval německou žurnalistiku. Té však byly lvovské
události opravdovou pochoutkou! Dře této žurnali
stiky hr. Posadowski na německém sněmu Polákům
odpovídal na jejich stesky o utrpení Poláků v Po
znaňsku: »Vy děláte hluk pro nějakého pasáka v
škole a zalím vy sami utiskujete své krajany na uní
versitě!« Německá žurnalistika využitkovala lvov
ských záležitostí pro své cíle a nikoli na prospěch
Rusůl
Pan Malinovský vysvětlil, proč polští stu-
denti ze schůze vyšli: nemohli v ysvětiit ve své ma-
teřštině, jak oni o věci soudí, a proto považoval
svou přítomnost ve schůzi za zbytečnou. Místo
předseda schůze sdělil, že obdrželo předsednictv
přípis, v němž ti, kteří odešli, o hlašují své vy
stoupení ze Svazu studentstva a sice
proto, že s nimi bylo falešně jednáno a nedovolile
se jejich řečníku promluvit. Předseda znovu vy
světluje, že se řídil dle příkazu vládního komisaře
že sám jednal s naprostým ohledem.
Po těchto sděleních byla schůze skončena.
Boškovský
Rus
Zala
Davidovič
Struk
Pinkas
Malinovský
svaz studentstvo
23
article
Denní zprávy,
Denní zprávy,
o— Pražští Němci a říšské volby. Na
dnešek svolali němečtí radikálové pražětí do
buršáckého Grandhotelu protestní voličskou schůzi,
svolanou německo-nacionálním Vereinem proti ně
meckému kasinu. Řečníci, kteří budou na schůzi
této projednávat otázku účastenství pražskýc
německých voličů na říšských volbách, ná ležej
vesměs táboru všeněmeckému :k. posl. Pache ,
žatecký dr. Herold, Schreiter a K. H. Wol
Orgán pražských Všeněmců, »Deut. Volkabote«.
sděluje, že schůze tato znamená »vyhlášení
strany německo-lidové v Praze za plnoletou«.
A jako taková hodlá vstoupiti do, pražských
voleb bez ohledu na židovské liberály, jichž
tupení a výsměch nesáhá prý k výši vše-
německého opovržení. Pražský židovský libe-
ralismus počal prý štváti proti Všeněmcům.
teprve potom, když tito prohlásili, že se neho-
dlají německým židům propůjčiti za »hlasovac
dobytek a nadháněče«. Na vyzvání »Pr. Tagbl.«
aby si Všeněmci také sami opatřili volební ná-
klady, odpovídá »D. V.«, že to Všenémci tak
učiní sami, jim prý ovšem nedá »Česká s po-
řitelna« na volby jako německým liberálům.
»Pr. Tagbl.« hlásal před týdnem čistotné od-
Iišení německých liberálů od nacionálů, jež prý
nutno vykliditi z německého kasina. I ptá se
»D. V.« židů kasiňáků, pro koho tedy chtěji
kasino rozšiřovati, vyhánějí-li z něho německé
lidovce? Nejlepší odpovědí na tuto vyzývavos
židovských liberálů bude prý čin, t. j. samo-
statně zasažení německých nacionálů pražských
do voleb.
Němec
Pache
doktor
Herold
Schreiter
Wol
Praha
24
article
— Proti zvýšení kolejného. Výbor okresn
v Nechanicích v sezení svém, dne 28
února 1907 konaném, usnesl se jednomyslně
protestovati proti zvýšení kolejného na vysokých
školách c. k. vládou chystanému, uznávaje, že
sociální spravedinost a kuiturní rozvoj národní
vyžadují, aby veřejné školství všech kategori
bylo bezplatně přístupno všem, kdož po vzdě
lání touží i aby tudíž zrušen byl veškerý školn
plát na všech škulách. F. Bednář, okresní sta-
rosta.
— Z Hradce Králové. Okresní výbor
v Hradci Krátové ve smyslu svého usnesení ze
dne 2. března 1907 protestuje rozhodně proti
návrhu vlády na zvýšení kolejného na vysokých
školách a naopak s ohledem na nucenou návštěvu
škol obecných a sociální spravedlnost, jež vy-
žaduje, aby vzdělání umožnéno bylo nejširším
vrstvám lidovým, vyslovuje se pro zrušení všec
dosavadních platů na veřejných školách veške-
rých kategoril.
— Úmrti. Z Plzně, 11. března. (Pův
telef. zpráva „Nár. L.“) Dnes ráno zemřel zde
p. Vincenc Šimerka, c. k. vládní rada
bývalý první ředitel české průmyslové školy
v Plzni. Zesnulý narodil se 20. ledna 1843 ve
Vysokém Veselí. Absolvovav r. 1866 strojnictv
ná české technice v Praze, vstoupil jako volontén
do želézničních dílen v České Třebové. R. 1867
přijal místo supplentské na obecní reálce v Plzni
r. 1869 byl approbován z mathematiky a de
skriptivní geometrie pro střední školy české i ně
mecké, r. 1877 ustanoven byl profesorem ně
mecké průmyslové školy v Plzni, r. 1884 jme
Šimerka
Nechanice
Hradec Králové
Plzeň
Praha
Český Třebová
okresní výbor v Hradec Krátová
český průmyslový škola v Plzeň
25
article
nován přednostou strojnickéhio oddělení télioš
ústavu. Velké zásluhy získal sobě dleuholetým
úsilím o zřízení české průmyslové školy v Plzni,
jejíž správcem stal re r. 1885 a ředitelem roku
1890. Titul vládního rady byl mu udělen roku
1898, do výslužby vstoupil r. 1904. Ve své sou-
kromé praxi vypracoval mimo jiné statický vý-
počet nového železného krovu a stropu pro Ná-
rodní divadlo, provedl výpačty železných mosto
přes Dunaj u Tullnu, přes Vltavu ze Smíchova
na Vyšehrad, přes Radbuzu v Plzni, Tiskem ve-
dal četné spisy odborné. Byl činným vynikajícím
způsobem v obecní správě města Plzně jako
obecní starší a v různých technických oborech
Zanechal vdovu, tři syny a dvě dcery. Plobřeb
koná se ve středu o 1/44, hod. odpolední.
Budiž čest' jeho památce!
— Pocta. Na slavnostní valné hromadě hudeh
ního spolku „Slavoj“ v Chrudimi, konané dne 9. t. m
na paměť 50letého trvání spolku byli jmenování z
velké zásluhy o spolek a hudební život v Chrudím
prvními čestnými členy pp.: nestor hudebních skla-
datelů českých Alois Hnilička, ředitel kůru v. v
v Chrudimi a zemský poslanec dr. Karel Pippích,
advokát v Chrudími.
— Kongres na ochranu dělí uspořádán bude
jak jsme již oznámili, ve dnech 18., 19. a 20. březn
t. r. ve Vídni. Předseda zemské komise pro král. české,
vicepresident zemské školní rady pan Zabusch zv
povolané kruhy k nejhojnější účasti. Přihlášky činii
jest přímo u přípravného výboru tohote kongresu ve
Vídni I., Biberstrasse 2. Členské lístky tohoto kon-
grosu, jež lze po zaslání příspěvku 8 K obdržeti
jimiž třeba se u pokladny vykázati, opravňují sou-
časně ke slevě jízdného na c. k. státních drahách.
Hnilička
doktor
Karel Pippe
Zabusch
Dunaj
Tulln
Vltava
Smíchov
Vyšehrad
Radbuza
Plzeň
Chrudim
Vídeň
český průmyslový škola v Plzeň
rodný divadlo
Slavoj
Biberstrasse 2
26
article
— Ezkursie „Obchodní akademie“ v Brně zúčastní
se za vedení prol. B. Holmana od 19. března do 3.
dubna 1907 přes 30 žáků. Výprava zdrži se půl dne
ve Vldni, den v Terstu, 3 v Benátkách, 1/2 v Bologni,
2 ve Florenci, 2 v Římě, 3 v Neapoli (Vesuv, Capri-
Pompej), z Ankony pojede do Rěky a zastaví se v Pe-
šti. Na exkursi darovali« sl. ředitelství řemesl. „Trž-
nice“ 20 K, p. inženýr Ryšavý 30 K, filišlka Živnost
bánky v Brně 20 K, Špolek absolv obch. akad. v Brně
20 K, p. J. Mareš, obch., 20 K, pan A. Lukávský.
obchodník, 10 K. Z přednášky o leňské exkursi do
Hamburku připadla exkursnímu fondu 1/% zisku 15 K.
Všem dárcům vyslovuje správce exkursního fondu
nejsrdečnější dík a doufá, že i naše peněžní ústavy
výpravě podpory neodeprou a že se i jiní přízniv
naleznou, kťeří pro důležitost těchto cest. zejména
pro náš derost obchodní sabe menším darem umožn
tuto studijní ceslu i méně majetným žákům
— Sdružené odbory Zemské jednoty soukromých
úfadníků pro král. české v severních Čechách: Nový
Bydžov, Dvůr Králové n. L., Hořice, Jaroměř, Jilem
nice, Hronov n. M., Červený Kostelec, Lomnice n. P.
B Holman
Ryšavá
Špolek
J Mareš
A Lukávský
Brno
Terst
Benátky
Bologna
Florenc
Řím
Neapol
Vesuv
Capri
Pompej
Rěky
Brno 20 K
Hamburk
Čechy
Nová Bydžov
Dvůr Králové
Hořice
Jaroměř
Jilem
Hronov
Kostelec
27
article
Nové Město n. M., Náchod, Nová Paka. Rychnov n
Kn., Semily, Česká Skalice. Smířice a Úpice pořádají
v neděli dne 17. března 1907 přesně o 2. hodině o
poledne v Jaroměři v sále hotelu „U modré hvězdy“
schůzi. Na pořadu jsou zprávy výroční a jednání
o valné hromadě delegátů Jednoty na 31. března
1. dubna 1907 do Prahy svolané.
Na školu kopaničárskou v uherské Slovaš
zaslali: Administrace „Nár. Pol.“ v Praze 2 K, J
Filo v Külte, Waldek (Německo) 6 K, „Smetana“ pě-
vecký spolek v Plzni, 10 K, žákymně II. třídy A. a H
divčí školy měšťanské v Roudnici 14 K, Frant. Po-
korný, kooper. v Mikulově (Morava), 2 K, Bohumi
Zahradník, farář v Ouběnicích, 2 K, Anna Jarošová
z Bohušovic 11 K 50 h, B. Rácová na Král. Vinohra-
dech knihy a časopisy
— Poplatky za hudební produkce v hostincích.
Smířice
Pol
Fila
Külte
Waldek
Smetan
František
Zahradník
Jarošová
B Rácová
Král
Nová město můj
Náchod
Nová Paka
Rychnov můj Kněžná
Semily
Český Skalica
Úpice
Jaroměř
Praha
Praha 2
Německo
Plzeň
Roudnice 14 K
Mikulov
Morava
Ouběnice
Bohušovice
H divčí
28
article
Počátkem předešlého roku dohodla se — na silný
nátlak kruhů hostinských — Ústřední jednota česko-
slovanského hostinství „Hostimil“ s generálním zá-
stupcem vídeňské „Společnosti autorů“, pražským
advokátem drem, Karlem Geschmayem, o paušál-
ních sazbách poplatků za hudebne
produkce. Hostinští podvolili se tomu sjednání
a vyrovnali se prostřednictvím jednoty „Hostimil““ se
zástupcem společnosti. Toliko nedůvěřiví jednotlivci,
jichž nebylo možno přesvědčiti, že vídeňská „Společ
nost autorů“ bezohledně používá několikerého rož-
hodnutí nejvyšší soudní instance a trestně stíhá —
nikoliv kapelníky nebo pianisty, nýbrž hostinske,
v jejichž místnostech hrají se skladby členů „Společ-
nosti“ — toliko tedy tilo jednotlivci zachovali se k do
hodě odmítavě. Avšak špatně se jim to po většině vy-
platilo. Nedávno ještě čtyři restauratéři měli trapné
opletání s trestním soudem a vyhnuli se nepřízni
vému rozsudku pouze tím, že se vyrovnali ve chvíli
poslední. Ale kromě náležité sazby musili hraditi
značné náklady soudního řízení. Tak na př. známý
pražský restauratér nucen byl v těchto dnech zapla-
titi útrat 170 K. — Poplatky skládaly se loni v mě-
síci březnu za dobu od 1. dubna 1906 do konce
března letošního roku. K dolazům z kruhů hostin-
ských oznamuje Ústř. jednota „Hostimil“, že dohoda
platí ještě na 4 leta při sazbách nezměněných. Jest
tudíž třeba ještě v tomto měsíci složiti po-
platky v kanceláři Jednoty v Praze, na Ferdinandově
třídě č. 33. Ke „Společnosti autorů“ přistoupilo ně-
kolik dalších populárních skladatelů, mezi nimi tě
Geschmay
Praha
Ferdinandov třída
Hostimil
29
article
Kmoch. Ústřední jednota „Hostimil“ těžce nese, ž
nemůže sprostiti hostinské nemilé povinnosti, ale vy-
nasnažila se aspoň vymoci sazby poměrně výhodné,
jakých není v celém Rakousku. Na tyto sazby beze
všech dalších výloh má právo jen přímý člen jed-
noty „Hostimil“. Člen nepřímý, totiž příslušník
společenstva nebo spolku, jež jsou ve svazku Jednoty
připlácí na manipulačním příspěvku 2 K. Kdo zaplati,
obdrží smluvný list, který nutno dobře uschovati pro
případnou kontrolu. Vysvětlivky jakékoliv podá v ho-
dinách dopoledních kancelář Ústř. jednoty „Hostimii.
Kmoch
Rakousko
Hostimil
30
article
Poplatky přijímají se v této kanceláři od nynějška
do konce března. Venkovským hostinským dostane s
informaci u společenstevních představenstev, jež také
mohou poplatky vybrati a hromadně je zaslati s pří-
slušným seznamem osob a sazeb, jakož i s mani-
pulačními příspěvky po 2 K kanceláři Ústř. jednoty
„Hostimil“. Sazby stanoveny jsou dle tříd: Do třídy
I. náležejí hostince, ve kterých pořádají se týdně
jeden nebo více koncertů či hudebních zábav, tedy
do roka 52 nebo více; tyto hostince platí roční paušál
50 K, Do třídy II. zahrnuty jsou hostince, ve klerých
a) pořádají se koncerty a hudební zábavy nepravi-
delně, do roka nejvýše 51; paušální poplatek roční
30 K; b) hostince, ve kterých pořádaj se koncertyč
hudební zábavy pouze po čas saisony, letní neb
zimní; poplatek roční 20 K. Do třídy III. náležej
hostince: a) ve kterých nepořádá se do roka koncert
nebo hudebních zábav více než 15, a pak b) hostince,
v nichž je klavír pro zábavu hosti (tedy nikoliv he-
stince, v nichž hraje na klavír zjednaný pianista):
paušální poplatek pro celou třídu III. ročně 5 K
U tříd I., II. a III. a) nerozhoduje, produkuje-li s
kapela nebo pianista. Z dohody vyloučeny jsou: noční
kavárny, velké hotely, v nichž hraje se denně, šan-
tány, velké zahrady (Král. Obora v Praze, Žofin a jl
Ty, jako dosud, musí se dohodnouti samostatně
— Král. zemský ústav pro choromyslné v Pras
sděluje opětně, že za příčinou dosud trvajícího na-
prostého nedostatku místa nelze nemocné do ústar
přijímati.
Král
Praha
Žofina
31
article
— Dury. České dětské nemocnici věnovali: Prv
občanská záložna v Praze 100 K, pan Ludvík Schot.
majitel domu na Král. Vinohradech 3 K. pan Ivan
Netí v Praze 20 K, pí. Růžena Brejchova v Praze Il
100 K, pan P. Jan Vlk. ředitel »Johannea« místo ho-
noráře 40 K. — Pan dr. Otto Riegel, advokát v Ústí
nad O., daroval místo věnce při pohřbu pí. Augusly
Beerové, vdovy po nadlesním, na školní potřeby
chudým ditkám v Hor. Jelení 20 K. pan Vincen
Beer, nadlesní hraběte Bubna, též 20 K k zmíně-
nému účelu.
— Sněhem přernšená doprava. Z Olomouce s
sděluje: Pro sněhové závěje byla až na další dn
9. t. m. zastavena celková doprava na trati Králíky-
Šilperk.
— Patsch, Evropa. Leckdy se vyskytne zpráva
v níž se lidé posmivají buď pozvolnosti nebo na
nosti pošty. Podle pravdy dlužno se zmínifi také
tom, když pošta osvědčí důkladnou místopisnou zna-
lost. Doklad o tom má p. Patsch, vinárník na Ferdi-
nandově třídě v Praze. V Lipsku dlící přííel napel
pozdrav na pohledním lístku a napsal českou adresu:
„Mošnův stůl v Patschově vinárně — Evropa“. Al
stek bez oklik dostal se na stůl Mošnův ve vinár
Schot
Král
Ivan Netí
Brejchův
P Vlk
Johanne
doktor
Riegel
Beer
Bubna
Patsch
Mošnův
Patschův
Al
Praha
Vinohrady
Praha 20
Ústí nad O
Olomouc
Šilperk
Evropa
Lipsko
Dura
Prv občanský záložna
Ilo 100