ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 f8ab47b0-66c4-11dc-9f99-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 13 celkem · entity: person 57, place 15, org 10, work 5
1 masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 47. ze dne 16. února 1901.
2 article
= Násilné odhalení fontány. Z Říma se oznamuje: Překrásná fontána s vodotrysky před thermami Diocletianovými na Via Nazionale byla těchto dnů římským lidem z vlastní moci vzata úto- kem a odhalena. Klerikálové v městském zastupitel- stvu protestovali proti tomu, aby fontána odevzdána byla veřejnosti, poněvadž prý skupiny najad, zdobíc okraj nádržky, vzbudily by veřejné pohoršení. Staro sta města a většina městského zastupitelstva odmí- tali tuto výtku, poukazujíce na figury fontány Berni niovy a della Portovu potrétní sochu Giulie Farnesovy ve chrámě sv. Petra. Obecní starší Zuccaro připome- nul, že teprve plechová rouška, jež v pozdějších do- bách opatřena soše, počala vyvolávati necudné myšlenky zevlounů. Těchto dnů bylo opět jednáno protestu klerikálů proti odevzdání fontány veřejnosti. Zatím však přitrhly davy lidu, opatřené pákami jinými nástroji k fontáně a strhali prkennou ohradu.
Diocletianův Berni Portův Farnesův Petro Řím
3 article
Policie marně se snažila učiniti přítrž útoku. Když se objevila první skupina fontány, rozlehlo se hlučné a nadšené provolávání »slávy« umění a volání opa- kovalo se pokaždé, kdykoli se objevila některáz ostatních tří skupin. Skupiny tyto, provedené v bronzu jsou neobyčejně zdařilé a jsou dílem sochaře Rutel- liho, rodem Šiciliana. = O záplavě na západním pobřeží nor ském oznamují se z Christianie následující podrob nosti: Poslední záplava, jež způsobila ohromné spousty v postižených městech a přístavních místech na movitém a nemovitém majetku, byla jedna z nej hroznějších, jež od více než sto let pozorována byla ve Skandinavii. Příliv počal minulého pondělka ve- čer za prudké západní bouře, jež záhy vyrostla v orkán. Od Hardangerfjordu vzhůru až ke hranicím Finnmarků nastal na celém pobřeží v několika ho- dinách hrozný zmatek. Přístavní hráze, nábřežní stavby a prámy byly zuřivými vlnami odplaveny. Na sta rybářů, kteří svoje nástroje, sítě a čluny ne- mohli více zachránit, přišlo o všechen svůj majetek.
Christiania Hardangerfjord Finnmark Rutel Šicilian
4 article
Příliv stoupal takovou prudkostí, že skjöry a holmy — ostrovy ve fjordech — roztroušené podél pobřeží po několika hodinách zaplaveny byly ohromnými vlnami. Rybářské chýže a letohrádky na těchto ostrovech, pošinutých daleko od moře, zmizely beze stopy. I ve znnmenitě chráněném přístavu dronth- jemském byl orkán tak prudký, že kolny na čluny a skladiště většinou byly zničeny a odplaveny da- leko do fjordu. Nejhůře řádila bouře v okolí Lofotů a zejmena poblíže Titranu, téhož místa, kde již roku 1899 podobná záplava překvapila několik set rybářů na širém moři a zahubila je. Když v pondělí odpo- ledne objevily se první příznaky nastávající záplavy v Titranu, spěchalo veškeré rybářské obyvatelstvo městečka na břeh, aby zachránilo cenné rybářské nářadí. Přes 50 člunů bylo na širém moři na lovu ryb a jakmile bouře propukla, prchali všichni pod ochranu fjordu, avšak jen as třiceti rybářům se po- dařilo, dostati se na břeh. Ve přístavu zatím nastal ohromný zmatek. Jeden dům po druhém podlehal nárazu vln a řítil se. Přes patnáct nových budov padlo tak v krátké době za oběť vlnám, kdežto oby vatelé mohli zachrániti jedva holé životy. Mezi od- plavenými budovami nalezalo se též skladiště,v němž uloženy byly zimní zásoby a potraviny ry- bářů. Následkem toho hrozí nyní mimo nedostatek
Lofota
5 article
bytů pro rodiny bez přístřeší, též nouze o potravu Podél břehu nakupeny celé kopce naplavených zbytků člunů a součástek lodí, stožárů, potrhaných rybář- ských sítí a mořských řas. Mezi nimi ležely polou prázdné a mořskou vodou prosáklé pytle obilí, moř- ské ryby, vržené na břeh a rozbitý nábytek, po slední to pozůstatky zničeného majetku chudých ry- bářů. Uprostřed nářku žen a dětí, naříkajících nad smrtí svých živitelů, vznikala teskná otázka, kterak v neustále vzmáhající se bouři vedlo se as mužstvu majáku, nalezajícího se nedaleko Tirtanu. Maják tento nalezá se na jednom z nejkrajnějších holmů, tak zvaném Sletringenu. Poslati, tam pomoc, bylo naprosto nemožno. Když v úterý po noci probděné v úzkostech ohledli se po majáku, čněl z rozbouře- ných vln podoben již jen tenkému hrotu stožáru. Na vodě zmítané zbytky strážní budky a prostory pro nářadí zdály se nasvědčovat, že i tam dílo spousty dokonáno. Avšak pevné základní zdi majáku na štěstí odolaly zuřivosti vln, ačkoli na palec tiusté čočky lucerny byly rozbity a svršek věže značně poškozen, unikli obyvatelé majáku přece jen pou- hým leknutím. Způsobená škoda, pokud ji možno posoudit, páčí se nejméně na dva až dva a půl mil lionu švédských korun.
Sletringena
6 article
= Požár, způsobený výbuchem kotle Z New Yorku se oznamuje: Těchto dnů po 2. hod. odpoledne udál se v továrně na bedničky na dout- níky firmy William Wick Co., nároží 31. ul. a 1. avenue výbuch parního kotle, který v celém okolí vzbudil ohromný poplach. V době výbuchu pracovalo v dotyčné tovární budově na 400 dělníků, kteří se většinou zachránili, avšak kolují pověsti, že se ně- kolik osob pohřešuje a že bezpochyby přišly o život. V panujícím zmatku a ohromném rozčilení nebylo možno zjistiti, zdali se pověsti zakládají na pravdě nebo ne. Na místo neštěstí shromáždil se zány ne- sčetný zástup lidí a k udržení pořádku musilo býti povoláno záložní mužstvo ze sousedních policejních stanic. Škoda na majetku způsobená jest značná, ačkoliv dosud nemohla býti přesně odhadnuta. Po- zději, když první rozčilení minulo, zjištěno, že z čet- ných raněných dva jsou raněni smrtelně a jeden že zasypán byl v troskách kotlárny. Dvacet raněných bylo zjištěno podle jmena a mezi nimi uvádějí se krajané Frank Votka a A. Kandratsova z Long Island City. Strojníci O. Riegel a A. F. Scheufle byli zatčeni a zadržani k výslechu pod zárukou 2000 doll. každý. Výpomocný strojník Jos. Speidler leží na smrt zraněn v Bellevue hospitalu. Neznámý muž, asi 35letý topič, byl dopraven do Bellevue hospitalu hrozně popálen; není naděje, že zůstane na živu.
Požár Votka A Kandratsův O Riegel A F Scheufle New York Longa Island Cita Jos Bellevue William Wick Company Bellevue hospital
7 article
Po obrovském výbuchu, který otřásl širým okolím, následoval veliký zhoubný požár, který zničil celou rozsáhlou budovu firmy Wicke Co., zabírající celý block mezi 31. a 32. ulicí, 1. Avenue a East Rive- rem a zastihl i několik budov ve 33. ulici. — Večer mezi 6. a 8. hodinou byla celá budova v jediném moři plamenů, jež šlehaly vysoko k obloze a osvě- tlovaly velikou část města v okruhu více nežli 30 bloků. Po dlouhý čas marné bylo úsilí hasičů a více nežli 20 stříkaček, neboť rozpoutaný živel zdál se býti nezdolným a teprve k 9. hodině večer hasiči jakž takž dostali požár pod kontrolu, ač dlouho do noci musili horlivě pracovati. Na místo požáru do- stavilo se na tisíce diváků, kteří naplnili ulice na několik bloků.
East Rive Wicke Company
8 title
Různé zprávy.
9 article
Zemřelí v Praze. Dne 11. února 1901: Dříza Emanuel, řídič elektrických podniků, 31 rok, 710—VII. Benda Matěj, hospodářský správce, 61 rok, 521—II. Kadlcová Jo- sefa, bývalá švadlena, 70 roků, 277—III. Fleischer Jan, syn zámečníka, 11 dní, 657—VII. Šírová Marie, manželka kavárníka, 63 roky, 1835—II. Beránková Anna, manželka zámečníka, 38 roků, 245—II. Jirmář Jan, syn posluhovačky, 18 měsíců, 282—V. Vavruška Bernard, syn hasiče, 11/2 roku, 512—VII. Kopecký Josef, obchodník, 55 roků, 367—I. Kohnová Marie, soukromnice, 78 roků, 1127—II. Novotná Marie, dcera sluhy, 41/2 roku, 188—V. Židlická Emilie, maj. ústavu ku cídění prádla, 34 roky, 914—I. Pavlický František, syn kováře, 1 měsíc, 598—III. Mach Fran- tišek, krejčí, 62 roky, 248—V. — Ve všeobecné nemocnici: Kozlík Vojtěch, dělník, 26 roků. Drbohlav Václav, syn holiče, 2 roky. Fonostr Václav, dělník, 34 roky. Jasan Karel, dělník, 34 roky. Musil Antonín, parketář, 41 rok. — U milosrdný ch bratří: Jirkovský Václav, kamennický pomocník, 39 roků. — V chudobinci: Mannová Anna, vdova po kočím, 72 roky. Dne 12. února 1901: Jícha Jaroslav, syn off- ciála, 22 měsíců, 1577—II. Taussig Daniel, vdovec, 79 roků, 936—I. Matoušek František, praktikant, 19 roků, 951—II. Půlkrábková Matylda, vdova po advokátu, 66 roků, 567—I. — Ve všeobecné nemocnici; Hornov František, konduktor, 57 r. Ulrichová Marie, pletařka, 53 roky. Bohuslavický František, hokynář, 66 roků. Fiala František, zámeč- ník 32 roky. Volejníková Marie, manželka zedníka, 67 roků. Paduchová Karolina, manželka tesaře, 33r. — U milosrdných sester: Francouz Franti- šek, dělník, 43 roků. Botková Antonie, žebračka, 50 roků. Cabálek František, dělník, 30 roků. Hegen- bart Václav, pekařský, 36 roků. — V jo sefovs ké nemocnici: Řeháková Filipina, posluhovačka, 55 roků.
Benda Matěj Fleischer Jan Šírová Marie Anna Jirmář V Vavruška Bernard Kopecká Josef I Kohnová Novotná V Židlická Emilie Mach Fran Drbohlav Václav Jasan Karel Musil Antonín Taussig I Matoušek František Půlkrábková Hornov Ulrichová Fiala Volejníková Francouz Franti Botková Hegen Praha Dříza Emanuel Jícha Jaroslav Paduchová Karolina Pavlický František Kozlík Vojtěch Mannová Anno Řeháková Filipina
10 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo V sobotu 16. února. 134. hra v předpl. 2. čtvrtka. Nad naši sílu. Hra o dvou dějstvích. Norsky napsal Björnstjerne Björnson. Přeložil Jaroslav Kvapil. Režisér Jaroslav Kvapil. Po prvním dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec po 9. hod
Král Björnstjerne Björnson Kvapil Praha Norsko národní divadlo
11 article Svandovo divadlo na Smicnové.
Svandovo divadlo na Smicnové. V sobotu 16. února. Začátek o 3. hod. Ve prospěch samostatného učitelskéh sirotčince. Zlatovlásk a. V sobotu 16. února. Začátek o 7. hod Ve prospěch slečny Emy Táborské. Terezn. Drama o jednom jednání od V. Markuse. Poprvé. Hodinu manžely. Poprvé. Veselohra o jednom jednání od Hilberta. Žárlivci. Veselohra o jednom jednání od B. Nováka
Táborský Markus Hilbert B Novák Smicnová Svandovo divadlo Zlatovlásk a
12 article
To se samo sebou rozumí! řekl Felsen, po- hlednuv na Ljubov Petrovnu. »Co tobě na tom záleží! on jest tisíckráte lepším tebe!« chtěl jsem vzkřiknouti na něj, tak mně byl protivným s tou svou červenou čepicí, s tím svým drzým úsměvem. — Pravil jste tedy? kývnula na něho Ljubov Pe- trovna vybízejíc ho, aby pokračoval ve svém vypravování, které bylo přerušeno mým příchodem. — Povídám mu, začal Felsen hned poslušně, z toho, můj milý příteli, nebude nic. Její otec nesvolí k tomu nikdy; raději by ji vydědil, a ona jest přiliš roz- umná, aby se provdala bez věna za člověka, žijícího pouze ze svého služného. Nepotřebuji jejího věna, ubez- pečoval mne, a ona bude zajisté se vším souhlasiti miluje mne. Miluje, dokud záležitost nevyžaduje žádných obětí, věř mně, znám petrohradské slečny ! . . . — Ony tam nepochopují opravdový cit! zahovořilaa ihned za tím vzdychla jedna z přítomných, mladá, kula- ťoučká a ruměnná paní. — O, máte svatou pravdu! připojila dívajíc se souhlasně na vypravovatele. Ten nevšíml si jejího souhlasu a pokračoval řinče poněkud svými ostruhami. — A tak se také stalo. Požádal jejího otce o její ruku, onen mu ji docela odepřel a odvezl ještě týž den dceru do Pjatigorska. Jel za nimi. Shledal-li se tam s ní, kde a jak a co ona mu řekla — nevím. Tehdy jsem byl v Dagestanu. 5Ale, bohužel, jest dle smutného výsledku této události patrno, že nedosáhl, čeho si přál. Obdržel jsem do výpravní kanceláře dopis, v kterém mně mezi jiným psali, že Lučincev, jak jsem vám již řekl, jednoho krásného jitra se zastřelil . . .
Felsen Ljubov Lučincev Pjatigorsk
13 article
Vy tedy nejste Němec? Jsem právě takovým Němcem, jako vy židem, odsekl opět. — Jsem tomu velice rád- — Čemu? Že nejste krajanem tohoto pána A čím vás urazil? Byl jsem rozpačitý a zlobil jsem se, že mně klade takové otázky. — Gratuluji vám, máte-li ho rád! odpověděl jsem mu rozhorleně a kráčel jsem pomaleji, abych zůstal po- zadu a mohl od něho odejíti. — Proč bych ho měl rád? odpověděl kráčeje dále, aniž zpozoroval, co zamýšlím. K tomu má ženský rod, zabručel. Dohonil jsem ho. Řekněte mně, mají ho ženské rády, dotíral jsem na majora. — Nejspíše. — Proč nejspíše? Vždyť ženské nemusí každého milovati! — No arciže, každého ne. Mne již přestal milovati, a vás ještě nezačal, odpověděl major, změřiv mne kosým pohledem. — A proč ho musí ženské milovati? dotíral jsem na majora. — Proto, že má všechno, co se ženským zamlouvá jest hezký, vzdělaný, zná několik jazyků, něco viděl, pro- tahoval major zastavuje se při každém kroku. A hlavní jest to, že jest dovedný, vychytralý, ukončil vyklepávaje na ruku popel ze své uhaslé dýmky. Zapomenutá otázka. 129 —
Němec