1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k čislu 46, ze dne 15. února 190.
4
article
= Půjčka za oplátku. »Gazzeta di Veneziae
uveřejnila onehdy následující humoristickou korre-
spondenci, jež charakterisuje některé naše současné
zlozvyky. Veronský malíř dall Occa Bianca dostal
od jakéhos terstského mecenáše následující vlídný
dopis: »V Terstu, 12. ledna. Velectěný pane! Prosil
bych vás o velkou laskavost a doufám, že omluvíte
moji smělost. Zakládám si sbírku malovaných po-
hlednic a velmi by mi lichotilo, kdybyste mi zaslal
pohledníci s obrázkem malovaným Vámi. Bude to
zajisté nejvzácnější lístek pro mne v celé mé sbírce,
zejmena proto, že budu moci povědět, že jste byl
jedním z prvních, kdož mne tímto způsobem chtěli
poctít. Oddávaje se příjemné naději, že lístek o
Vás dostanu, děkuji Vám předem atd.« — Malíř od-
pověděl: »Ve Veroně, 21 ledna. Velectěný pane!
Zádal bych Vás o velkou laskavost a doufám, že mi
prominete moji smělost. Zakládám si sbírku tisíci-
frankových bankovek a velmi by mne lichotilo,
kdybyste mi laskavě nějakou poslal Bude to zajisté
nejcennější tisicifranková bankovka mé sbírky, ze-
jmena proto, že budu moci povědět, že jste byl je-
den z prvních, kdož mne tím způsobem poctili. Od-
dávaje se příjemné naději atd.«
= Katastrofa způsobená sněhovou vá-
nicí. Z Liverpoolu se oznamuje: Prudká sněhová
vánice těchto dnů způsobila nejen značné závadyv
komunikaci, ale též katastrofu, jež si vyžádala něko-
lik lidských žívotů. Na London Roddu bylo množství
telefonních drátů tíhou sněhu přetrháno, takže se
dostaly ve styk s vodícími dráty elektrické dráhy.
Na neštěstí zapletly se četné osoby současně do
těchto drátů a dva muži a jedna žena byli na místě
usmrceni, rovněž dva silní tažní koně, kdežto 14 osob
více méně těžce poraněných musilo býti dopraveno
do nemocnice, kdež někteří z nich sotva as vyváz-
nou s životem.
Gazzet
Occa Bianco
Terst
Verona
Liverpool
London Rodd
5
article
= Lesní požáry v Australii. Ze Sydneye
se oznamuje: Lesními požáry bylo zpustošeno mnoho
tisíc akrů pastvisk a vzdělané půdy. V okresu Cul-
cairn dala vláda provésti vyšetření způsobených
škod a tu zjištěno, že kolem stanice Walla- Walla zni-
čeno bylo 20.000 akrů, avšak byla to většinou půda
nevzdělaná. U Kirndoonu zničena byla na 13.000
akrech tráva a na 1500 akrech osení. Blíže Wallen-
doonu zničily požáry 3000 akrů půdy většinou vzdě
lané a blíže Doodle Caomu páčí se ztráta na 3000
akrů trávy a 600 akrů osení. Celkem zničeno bylo
na 37.000 akrech trávy a na 4000 akrech osení,
takže škoda na pastviskách páčí se na 6000 a na
polích na 15.000 lib st. Blíže Walla- Walla museli
obyvatelé podniknouti osmkráte zápas s požárem a
podařilo se jim učiniti ohni přítrž. Po deváté však
zhoubný živel nabyl vrchu a lidé pracující na jeho
obmezení, museli skočiti do rybníka, aby zachránili
holý život. Postižení jsou většinou menší farmáři.
jichž příznivé čáky na sklizeň jsou nyní zničeny.
Také z Mudgee a Yonngu, Condobolinu, Greenfellu
a jiných končin docházejí zprávy o velkých lesních
požárech.
= Temperenclářky v Kansasu. Z Wichity,
Kan., se oznamuje: Čtrnáct účastnic »Women Chri-
stian Temperence Union«, pod vedením jakés mrs.
Sheriffovy z Danvillu, rozbilo v obci Anthony lé-
kárnu a dva hostince a způsobily škodu na 2000
Wall
Greenfella
Sheriffův
Anthon
Austrálie
Walla
Mudgee
Kansas
Wichita
Kanada
Danville
Wall znít
akr
Women Chri
6
article
dollarů. Nejprve podnikly útok na lékárnu jakéhos
Hanleye. Mrs. Sheriffová vyrazila dvéře, načež její
průvodkyně, ozbrojené sekerami, vnikly dovnitř, roz-
bíjejíce napořád zrcadla, okna, láhve s lihovinami a
vůbec vše, co jim přišlo pod ruku. Mezitím stálo
venku na stráži pět ozbrojených mužů, aby se vrhli
na policii, kdyby se na místě objevila. Na to došlo
na hostinec »Klondyke«, kde se sklepník zabariká-
doval; držel sice v ruce revolver, ale neodvážil se
vystřeliti. I zde byly okna a dvéře rozbity a veškeré
zařízení zničeno. Za deset minut na to rozbily
ženštíny druhý hostinec. Po vykonaném díle fana-
tické temperenclářky klekly na ulici a zpívaly žalmy.
Konečně přichvátalo na místo několik policistů a
mrs. Sheriffova oslovila je následovně: »Bůh mne
vyslal, abych tuto práci vykonala. Zničím více ho-
stinců nežli paní Nationová (rovněž známa fanatická
temperenclářka), nebudu však o tom tolik mluviti
jako ona. Zničím všecky salony v Jižním Kansasua
myslím, že jest to pro jednu ženu dosti práce.«
Okresní návladní vyzvedl si na Sheriffovu zatykač.
Ostatní ženy nebyly obtěžovány.
= »Cikánská« kapela. Z Paříže se ozna-
muje: Zajímavý proces zaměstnává nyní zdejší ci-
vilní soud. Impresario »cikánské« kapely, jež se
skládá ze dvou Španělů, jednoho Němce, dvou Ita-
liánů, jednoho Šveda a dánského »primasa«, podal
žalobu na majitele »Café de Paris«, poněvadž proti
smlouvě nahradil tyto hudebníky pravou cikánskou
kapelou. Během líčení vyšlo na jevo, že impresario
za svůj orkestr, jež počínal hráti teprve o půlnoci,
dostával 35 franků a měl právo, vybírat mezi hosty.
Hanley
Sheriffová
Nationová
Impresario
Španěl
Němec
Paris
Paříž
7
article
Sbírky mezi hosty vynesly během roku slušnou su-
mičku 76.135 franků, takže každý hudebník dostal
as 7000 a impresario 14.000 franků. Kterak hudeb-
níci mohou získati tak značné příjmy, vysvětluje se
modou, panující mezi navštěvovateli těchto elegant-
ních místností, prováděti licitace o kusy, jež se mají
hrát Jakás dáma přeje si slyšet valčík »Monte
Christo« a její kavalír nabídne kapelníku 5 louisdorů ;
jiný pak nabídne 10 za jiný valčík a provede svou.
Takto docílí se těmito licitacemi za noc mnohdy až
800 franků a více.
= Zajatci Burů. Z Capetownu oznamuje do-
pisovatel jednoho anglického listu: Onehdy setkal
jsem se zde s anglickým řadovým vojákem, jenž
byl již třikráte zajat Bury, pokaždé as s 50 jinými
vojáky. Zajímavo jest, kterak Burové nyní nakládají
se svými zajatci. Svléknou je ze svrchního šatua
pošlou je pak s průvodčím pod ochranou bílé vlajky
k nejbližšímu anglickému sboru se zdvořilým vzka-
zem, že nemohou mužstvo potřebovat, že však dě-
kují za jejich šaty, náboje a zbraně, jež se jim velmi
dobře hodí. Voják, s nímž jsem mluvil, oznámil mi
že takto Bury již po třikráte opatřil úplnou zbrojí.
Vytáhne nyní proti nim počtvrté, jsa přesvědčen, že
výsledek bude týž, takže vojáci nalezají se pod
dojmem, že jest vlastním jejich úkolem, opatčovati
Bury výzbrojí. Týž voják vypravoval mi též, že po-
každé, když on a jeho soudruzi přivedeni byli do
burského tábora, jeden z Burů oslovil zajatce zna-
menitou angličinou, vykládaje jim zřejmě a názorně,
že právo jest na straně Burů a jak velkého bez-
práví se Anglie dopouští. Vojáček se mi vyznal, že
tyto proslovy na ně na všecky učinily velmi hluboký
dojem.
Burová
Bur
Monte Christo
Bura
Anglie
Bur
8
article
Zemřelí v Praze.
Dne 10. února 1901: Poláček Josef, bývalý
uhlíř, 76 roků, 1642—II. Douskova Barbora, dcera
řeznického pomocníka, 3 a půl měsíce, 417——VII.
Konášová Marie, vdova po hospodáři, 66 roků,
619—VII. Pražáková Anna, vdova po hodináři,
80 roků, 819—VII. Novotná Marie, dcera obuvníka,
9 neděl, 445—VII. König Alexandr, domovník,
52 roky, 703—II. Sochorová Pavlina, manželka
soukromníka, 49 roků, 1708—II. Preininger Vladimír.
MUDr., městský okresní lékař, 35 roků, 114—1
Biermann Bohumil, c. k. gymnasiální ředitel ve
výslužbě, 76 roků, 534—III. Šládeček Václav, bývalý
hostinský, 58 roků, 754—I. — Ve všeobecné
nemocnici: Brandlová Anna, vdova po učiteli,
48 roků. Hustiřan Jan, nádenník, 66 roků. Strnad
Václav, rukavičkář, 32 roky. Hollerová Marie, bývalá
ošetřovatelka, 62 roky. Mikulová Pavla, služka,
66 roků. Beránek Antonín, obuvnický pomocník,
15 roků. Kochová Vilemína, manželka dělníka,
34 roky. — U milosrdných sester: Musi-
lová Františka, dělnice, 81 rok.
Poláček
Josef
Douskův
Barbora
Konášová
Marie
Pražáková
Novotná
Pavlin
Vladimíra
MUDr
Václav
Hustiřany Jan
Strnad
Hollerová
Mikulová Pavel
Beránek
Antonín
Kochová
František
Praha
Biermann Bohumil
Musi
Brandlová Anno
9
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
133. hra v předplacení.
1. čtvrtka.
Král
Praha
národní divadlo
10
article
V pátek 15. února.
Sulamit.
Dramatická báseň o třech dějstvích. Napsal Julius
Zeyer. Režisér Jaroslav Kvapil.
— Po druhém dějství přestávka. —
Začátek o 7. hod.
Konec o 1/210. hod.
134. hra v předpl.
Julius Zeyer
Kvapil
11
article
V sobotu 16. února.
13
article
Nad naši sílu.
14
article
Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově.
Začátek o 7. hod.
V pátek 15. února.
Třicátá hra v předplacení.
Matka Starost.
Obraz ze života o čtyřech jednáních od J. Havla.
Přeložil Karel Lier.
Denní předprodej lístků v knihkupectví pp. Urbánka,
Kapra a Kotka na Smíchově.
3854
J Havel
Lier
Urbánek
Kapr
Kotek
Smichov
Švandův divadlo
15
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech
Začátek o 1/27. hod.
V pátek 15. února.
Padesáté devátě lidové představení
za poloviční ceny.
3832
Roháči.
Obraz ze života o čtyřech jednáních od Eckmann
a Chatriana.
Pro příští neděli připravuje se:
Královna plesu.
Veselohra o třech jednáních od A. Lokaje
Král
Eckmann
Chatrian
A Lokaj
Pištěkův divadlo
16
article
K sprostým vojákům?
Připadalo mně to velmi podivné.
— Vždyť vojáky bijí! zvolal jsem přemýšleje s od-
porem o tom, jak se mohl takový »voják« zalibiti »vyni-
kající krásce«, jako byla Ljubov Petrovna
— Bijí, odpověděl komendant chladnokrevně.
— Tak mohli i jeho?
pesth
— Ne, šlechtici nepodlehají ..
Major se zastavil uprostřed aleje zabodávaje v mou
tvář své nehybné, kulaté oči.
— Co pak jste si to vzpomněl? ptal se kroutě na-
horu své kníry a opět se tak zasmál, že jsem se mohl
domnívatí, že se dusí.
— Čím to, že se stal opět štábním rytmistrem.
— Vyznamenal se ve výpravě a za to mu bylo
vráceno důstojenství v armádě.
— Jest to tedy pravda, že jest velice chrabrý?
— Patrně, řekl komendant krátce.
— Zdá se mně však, že si mnoho o sobě domýšlí,
řekl jsem opět. Dychtil jsem, aby major řekl o Felsenovi
něco nepěkného.
— Gardisté bývají takoví! odpověděl.
— Což jsou všichni gardisté stejní?
— Šlechtici — ti se mezi nás nehodí
Major se opět zastavil, vytáhl z kapsý pytlík s ta-
bákem, nacpal dýmku a začal kouřiti s novou zuřivostí.
— On jest Němec? začal jsem se znova vyptávati.
— Kdo?
— I ten baron.
— Z Kuron.
A odkud jste vy, majore?
Z kostromské gubernie.
Ljubov
Major
Němec
Bija
17
article
ho opět ubezpečoval, že by byl sněden zvěří, poněvadž
neumí střilet z ručnice, ale já jsem již zastřelil tři kavky.
Vasa se pojednou tak srdečně rozesmál, takovým upřímným
dětským smíchem, že bych byl učinil a vymyslel si kdo
ví co, jen abych opět slyšel ten veselý jeho smích.
— Víš-li, pravil jsem, kdyby zde byl Saša Ryndin,
vysmál by se nám zajisté, řekl by, že jsme zženštilí, že
se dovedeme baviti pouze nevinnými rozmluvami . ..
— Saša jest mudre, řekl Vasa.
— Proč ?
— Proto, poněvadž řeší všechno pěstí, jest to nej-
snadnější, nemusi aspoň přemýšleti!
— Ano, odpověděl jsem, Peťa Zalatarenko neříká
nadarmo, že mysleti jest těžší, nežli chytnouti zajíce za
ocas. Můj přítel se k mému největšímu potěšení opět
rozesmál.
Když jsme se vrátili k záhonu, zastihli jsme tam
ještě Erazima Ivanoviče, nebyl však samoten. Na lavičce,
naproti jeho kočárku, seděl major Goldman, kterému pře-
zdívali »komendantů« a rozmlouval s ním pomocí Save-
liho. Tento zamračený pán byl velice nakloněn otci i sy-
novi a přicházel dénně po obědě k tomuto místu, kde
věděl, že zastane Erazima Ivanoviče. Jeho rozmluvy byly
jednoduché: ptal se na zdraví nemocného, potom mluvil
o počasí a stěžoval si na svého strážmistra; ale nemocný
si zvykl na něho a jeho zábava s komendantem zaručo-
vala Vasovi dvě volné hodiny, kterých použil k osamoce-
ným procházkám. Nemiloval a vyhýbal se věčným společ-
nostem, bez kterých se Foma Bogdanovič ani jediný den
nedovede obejíti a které, nemoha sám ani okamžik na
jednom místě poseděti, všude za sebou tahal a umluvil
Zapomenutá otázka.
Vasa
Ryndin
Saša
Erazim
Goldman
Foma Bogdanovič